Hypotetkární povídka

Featured Image

Pokud se vám bude zde uvedené zdát jako realita, jde vskutku jen a jen o náhodu.

Jak to začalo.

Jednoho dne přišel  do banky movitý klient, ale ne zas až tak, aby si  dům postavil bez cizí (finanční) pomoci. I tak měl slušné finanční zázemí a tak banka peníze na uskutečnění stavby půjčila. A jelikož byla dobrým hospodářem, sepsali zástavní smlouvu na budoucí dům a budoucí příjmy. Jelikož na tom všichni vydělali, tento způsob se vcelku rozšířil a dostal podobu stavebních hypoték.

Jak rostlo víc  a víc domů, spolu rostly i navazující služby, právní, notářské, inzertní atd, stát se taky svými úředníky podílel na rozvoji počtem potřebných razítek, tedy spíš množstvím úředníků ukusující z toku peněz od banky k lidem.

Rozvíjely se i pracovní možností stavitelů těchto domů a bytů. Pohádkově jim říkejme ZEDNIK. Za první příležitost byl ZEDNIK velmi vděčný. Dostal dobře zaplaceno, takže si mohl dovolit večer místo desítky přímo dvanáctku.

S dalším domem si již dovolil auto na lízink. No když to tak dobře funguje. Dokonce si pořídil i kancelář, kde se zájemci o postavení nemovitostí předháněli. A tak si vybíral jen ty dobře finančně vyfutrované. Tím dal prostor i pro méně vybíravé, jež podstoupili stejný proces růstu. No, radoval se a místo pěti kousků dával těch kousků deset.

I v bance vládlo veselí. Pracovník za přepážkou, říkejme mu Přepážkář, se mohl strhat. Nadřízení všech stupňů řehtali blahem. No taková idylka na všech úrovních. Stát si to taky nemohl vynachválit, tak to začal ještě navíc, a přirozeně na radu svých kamarádičků v bance, podporovat. A bylo na světě stavební spoření.

A přešel jednou Šéf do kanceláře k Přepážkářovi a co nevidí. Přepážkář se dloube v nose. Tak se mu hodlal vyčinit.

Š: Nemáš nic jiného na práci než se dloubat v nose?
P: Nemám.
Š: Jak nemáš, co nemáš, kde nemáš??
P: No nemám, lidi nechodí.
Š: Jak nechodí, co nechodí, kde nechodí?
P: No sem nechodí!

Bystrý Šéf okamžitě přenesl tuto novinu na o stupeň vyššího Šéfa. Ten tuto novinu okamžitě poslal dál. A tak to šlo až se tato novina dostala k  Nejvyššímu. Shodou okolností na páté golfové jamce. Naštěstí těsně po zdařilém odpalu.

A vskutku  řešení bylo okamžité. Mobilem zajistil Agenturu, a dal ji za úkol zjistit proč ti zatracení lidi nechodí.

A pokračoval opět zdařilým odpalen na následující jamce.

Agentura ihned zjistila, že lidí nechodí protože ti co domy chtěli, už je mají a další nechtějí, a ostatní na to holt  prostě nemají.

Nejvyšší na svolané poradě : to je teda pěkně v prd… tedy mimo jamku. My je ale donutíme chodit.

Šéf 1: Anno.
Šéf 2: Aáááánno.
Nejvyšší: Ale sakra jak? Když na to ta pakáž  nemá.
Šéf 3:  Změníme podmínky.
Nejvyšší: Výborně. Změníme tedy podmínky. Ale sakra jak?
Šéf 1: Krčí rameny.
Šéf 2: Krčí rameny.
Šéf 3: Ubereme na přísnosti a provedeme promoušn v televizi. Lidi jsou stádo, které na to skočí.
Nejvyšší: Okamžitě zrealizovat, jinak jsou odměny v prd… tedy v jamce.

A nastal nový stavební bum. ZEDNIK přidal další lízinky. Dokonce i zdravotnictví nabralo na síle. ZEDNIK po dvanáctce přidal i vínečko, slivovičku a tak si při jedné ovlivněnosti definitivně zlomil játra a bylo je třeba vyměnit.

Stát se taky pořádně zakousl. Další úředníci, další razítka,  další výběrčí daní. Další pochopové.

A tak se to opakovalo, až se zdálo, že to tak bude chodit donekonečna. Bohužel, skoro těsně před dosažením onoho nekonečna se staly dvě na sobě závislé události.

U dveří ZEDNIKA už delší dobu nikdo nestál.  I tak idylka pokračovala. Až do chvíle, něž se u dveří ZEDNIKA sešly spolu jak listonoš nesoucí kupu nezaplacených složenek, tak lízinková společnost a odvezla si auta.

V stejný okamžik přišel opět Šéf do kanclíku k Přepážkářovi, a co nevidí, zase se dloube v nose. Ví, co to znamená a tak okamžitě volá Nejvyššímu. Ten byl opět na páté jamce, ale odpal byl převelice mizerný. Mrzutě nařídil Agentuře okamžitý průzkum.

Po nějaké době  nastaly opět dvě na sobě závislé události.

U ZEDNIKA zazvonili exekutoři, sebrali co se dalo a tím se vyřešil prodlím s jedním ZEDNIKEM. I když jejich seznam na ten den byl  ještě převelice předlouhý. ZEDNIKU v problémech bylo jak nas…..

V tu dobu  Nejvyšší sedal do svého MB 500SLC k cestě na golf, ale nějak rozmrzele se zlou předtuchou neblahých  událostí příštích. A předtucha se naplnila ihned při prvním nápřahu na první jamce. Zazvonil telefon a volá Agentura. Už nejsou žádní lidé, kteří by si ještě chtěli postavit dům. Nejvyšší nebyl Nejvyšší pro nic za nic. Ihned vytušil, že je to teda v prd….. Věděl už od dob vlády  komanče, že jak nejsou lidi, jde to v každým případě do haj….. Ale, kamarádi jsou zavázáni tak pomohou. A tak zavolal VLADNIMU, že jsou v haj… a pokud nepomůže s penězma, tak bude i celá ekonomika i s VLADNIM, taky pěkně v haj…… Tomu VLADNI tuze dobře rozuměl. Neohroženě rozhodl. Není přece VLADNIM náhodou. Leží na něm přece blaho celééého národa.

Nalijeme peněz kolik bude třeba a ještě víc, jen ať nejsme teda v tom haj….Komanč by nám to pěkně spočetl.

Pohádka nemá šťastný konec. Skončilo to i tak  všechno v haj…. i s VLADNIM.

Přece jen pro jednu skupinu to končilo hepikem-prozatím. V tom haj….po tom bumu zůstalo úředníků jak nasráno. Ač po uši ve sračkách, kupodivu i tam  kňourali, že na to nestačí a  mají málo peněz. Pokud by vykoukli nad povrch toho svého haj..  uviděli by kolem sebe, kam až oko dohlédne, jen samý a pěkně smradlavý haj….

Pohádka má shodné pokračování v zelené alternativě.


03.04.2008 O´ Pruz.
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
100x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:03
D-FENS © 2017