Kdo sleduje zprávy, jistě si všiml že se ve světovém hospodářství děje něco hrozného. Já zprávy sleduji, zapisuji si je na svůj e-blok (accidentalnewswatch.blog.cz), a tak si zde dovolím sepsat menší rekapitulaci a predikci toho co se stalo, a co nás čeká…
Když vám banka půjčí tisícovku, vy jí za to podepíšete papír. Málokdo si uvědomuje, že banka ten papír může prodat, a že tak každá půjčka rozšiřuje peněžní bázi – neboli „celkový počet peněz“. Každá půjčka je ve skutečnosti něco jako replikátor peněz – půjčky peníze zdvojují.
V roce 1990 jsme vstoupili do světa, ve kterém nikoho nenapadlo omezovat půjčky. A tak všichni, kdo ovládali nějaký ten „velký kapitál“ měli po celou tu dobu poměrně jasnou volbu: „Když ty pěníze rozpůjčujeme, a nic se při tom neposere, máme na nějaký ten rok dvojnásobek peněz a ještě za to dostaneme úrok.“ A tak to všechno začalo – do businessu půjček naskákali nejenom finančníci, investoři a banky, ale také národní vlády.
A od té doby to jede – auta na leasing, baráky na hypotéky, televize na úvěry, a dokonce i České nadzvukové letectvo má letadla vypůjčená od Švédů! Všichni si půjčovali všechno, všichni měli na všechno na co si vzpomněli, protože všem na všechno někdo půjčil. O takovém komunismu se nesnilo ani Marxovi.
Jenže tohle není komunismus, ale tvrdý finanční kapitalismus. Před pár lety se zjistilo, že desítky tisíc chudých Američanů žijí v domech na hypotéky, které nesplácí. Desítky tisíc nesplácejících Američanů krát stovky tisíc dolarů = desítky miliard dolarů ztracených v bezcenných dluhopisech.
Hustone, máme problém.
Jelikož půjčky zdvojují peníze, banky si navykly počítat s dluhopisy ve svém účetnictví jako s reálnou měnou. To mělo za následek obrovskou inflaci (pomatujete kolik byla průměrná mzda v roce 1990?), a zároveň růst platů a zvýšenou závislost podniků na úvěrech. Avšak dluhopis není reálná měna, a nesplácený dluhopis už vůbec ne. Bylo jen otázkou času než to praskne. Prasklo to, a tak já to teda taky prásknu – kdyby jste si dnes všichni došli vybrat do bank svoje úspory tak zjistíte, že tolik peněz, kolik máte všichni dohromady našetřeno, vlastně nikdy vůbec neexistovalo a neexistuje!
Jednoduše řečeno: finančníci, banky, národní vlády a lichváři rozpůjčovali několikánásobně víc peněz, než fyzicky existuje. Hra končí, děkujeme, rozejděte se, a už se neshlukujte!
A hlavně, nebojte se, vše je v naprostém pořádku…
Během prvních dvou měsíců v úřadě nechal Barack Obama vytisknout 800 bilionů dolarů. Část šla do Iráku a Afghánistánu, avšak většina šla na podporu bank (rozuměj na zaplacení nesplacených dluhopisů, které banky vykazovaly ve svém účetnictví jako reálné peníze). O tom kolik Euro na podporu dluhopisů vytiskla naše milovaná Europa radši pomlčím, mohli byste dostat infarkt. Omezím se pouze na poslední zprávy z finančního trhu.
Časopis Time: Osobností roku 2009 je šéf Fedu Ben Bernanke
(Ben rád létá vrtulníkem a šéfuje americké centrální tiskárně na peníze)
Stát hledá záplaty na rekordní deficit, chce lidem více zdanit příjmy
Vláda přes rozhodnutí Sněmovny sahá na platy státních zaměstnanců
Zemědělci jdou do kolen, rozpouštějí rezervy, bez dotací by už byli v mínusu
Automobilka Opel propustí tisíce lidí
Goldman Sachs překonala očekávání analytiků, vydělala téměř 5 miliard dolarů
Ve Španělsku je nejvíce nezaměstnaných v historii, bez práce je téměř pětina lidí
Počet exekucí loni prudce vzrostl. Přibylo jich o třetinu
Ministr dopravy: Na opravy silnic po zimě jsou potřeba miliardy, které nemáme
Práce je rekordně málo, nezaměstnaní stojí měsíčně miliardy
….a poslední nalezený příspěvek na toto téma z Hospodářských Novin dne 15.2.2010
Všichni šetří, nezůstal nikdo, kdo by oživil ekonomiku
To je tak, když účetní operující s miliardou zjistí, že existuje pouze milión.
Hmm…
Myslím že je na čase troubit na poplach.
Kdo neví co se bude dít dál, nechť se podívá do dějepisu na velkou hospodářskou krizi z roku 1929. Tato krize, stejně jako ta dnešní, začala nekontrolovaným nárůstem půjček a následným rozšířením peněžní báze, pokračovala rekordní nezaměstnaností, a skončila druhou světovou válkou.
Avšak mezi krizí z roku 1929 a krizí z roku 2010 existuje několik podstatných rozdílů. V roce 1929 byli lidé mnohem soběstačnější, protože se ve valné většině nespoléhali na supermarkety ale na svoje zahrady. Tehdejší krize navíc zasáhla „pouze“ USA a Evropu, zatímco dnes bude pravděpodobně „globální“. Avšak možná největší rozdíly mezi lety 1929 a 2010 jsou, že tehdy nebyla Evropa závislá na plynu z Ruska, USA nebyli závislí na ropě z Iráku, Čína nevlastnila většinu dolarových rezerv a průmyslových kapacit, a Arabům byl v roce 1929 nějaký džihád u zadku.
Jediné moudro které mě napadá jest: nevěřte politikům, že to za vás vyřeší.
A tak na závěr přeji hodně zdraví a úspěchů a šťastný a veselý nový multikulturní globální rok 2010, 5771, 1431, 5334 – podle toho jestli zrovna snídáte, obědváte anebo večeříte.
(Zatím nikdo nehlasoval)