Byly kdysi doby, kdy Husák normalizoval až se za kočárem prášilo, výbory KSČ se předháněly v přijetí co nejdebilnější rezoluce k jakémukoli výročí a Reagan moc zlobil soudruhy v SSSR.
A právě v této pohnuté době spatřil v jedné krajské nemocnici světlo světa náš zmrd. Byl počat jednou dvoučlennou stranickou buňkou v maličkaté vísce, kde si jeho rodiče po nocích pročítali Komunistický manifest a Leninovy spisy byly součástí jejich životů. Už při porodu bylo možno dokonale zaznamenat jeho charakter, což dával najevo tím, že svůj obsah střev s chutí vypouštěl sestřičkám do výstřihů. Jeho rodiče nato neváhali obviňovat zdravotní personál ze špatné hygieny. Jak běžela léta, zmrdík nabýval na hmotnosti a důležitosti. Ve školce bral ostatním dětem hračky a pak na ně šel žalovat. Na ZDŠ žaloval pro změnu na spolužáky a na jejich rodiče, na střední pak přidal i stížnosti na kantory a na VŠ pak už na všechny, neboť tajemníkoval (čti manageroval) v SSM.
Mé první pracovní setkání s ním bylo úchvatné. Stál u dveří ve svazácké košili a ti, kteří se dusili v kravatách nebo vypadali jako pracující inteligenti, žasli nad jeho úslužností, neboť se mohl uplácat stálým otvíráním a zavíráním dveří, vzduch čeřil akčními hlubokými úklony koordinovanými s ceněním tehdy ještě mladého chrupu a chvílemi se zdálo, že bude následovat i poctivý husákovsko-brežněvovský francouzáček. Manuálně pracující a hároši se pak dočkali pouze přezíravého pohledu. Hned odpoledne uvítacího dne jsem se musel zúčastnit schůze SSM, kde byl tento zmrd jmenován předsedou. Dostal práci ve vývoji, kde se již mnoho let nic nevyvíjelo a ani se s tím do budoucnosti nepočítalo. V tomto kolektivu se mu velmi dařilo, neboť díky vynálezu destilačního přístroje byla polovina osazenstva hned dopoledne mimo hru, zatímco druhá část se šla věnovat hulibrčkám. Zmrd ihned začal obcházet ostatní oddělení, kde sestavoval zmrdirotu, kde sám byl kápem. Udivoval svou chytrostí a politickou vyspělostí, když objasňoval prostému lidu, že zápaďáčtí Helmuti jsou svině, neboť nám zadrátovali vlast, čímž zamezili našemu chrabrému husitskému lidu vypravit se na spanilou jízdu na západ. Vynikal i na poli hygieny, když zaváděl soudružský zvyk propotit košili v podpaží již v pondělí do tvaru ČSSR tak, aby v pátek z tohoto tvaru byl již celý Sovětský Svaz včetně hulibrckého Mongolska.
Listopad 89 zastihl naše firemní zmrdstvo snad jen na pár hodin rozhozené, ale tím více pak konsolidované do kuponové privatizace. Celý výbor naší firemní KSČ se stal zmrditovárníky a díky známosti jednoho člena předsednictva s Helmutem, dali se do práce na tunelování firmy. Helmut, velkopodnikatel ze západu, co ve svém kamenolomu zaměstnával pouhé dva Hitlerovy soukmenovce, se domluvil se svými bankami a v dojemné spolupráci s pátou kolonou našich firemních exkomunistických zmrdů rozjeli likvidaci firmy.
V této době začíná naše ekonomická revoluce. Zmrdiparta, nechtíc si až tak viditelně špinit ruce, si vzpomněla na vzorného kádra a jmenovala jej megazmrdem. Výtečný tah. Z důvodů růstu vlastního kapesného se začaly zavírat nezamořené provozy a náš rek našel své pole působnosti tam, kam se garda KSČ bála vstoupit. Při decentním náznaku toho, že by se mohl nějaký provoz zavřít, zavřel hned tři. Když mu dali pokyn propustit 5 nezmrdů, propustil rovnou padesát. Obklopil se svými spříseženci a začal ekonomickou jízdu podle vlastního gusta. Zrušily se dodávky od výrobců a angažovali pak pátí překupníci – zmrdikamarádi. Vše s cílem velké malé domů.
I jinak narostl do olbřímího kinga. Na svých mítincích likvidoval hulibrky tak, že po nich cvrnkal kuličky uhnětené z vlastního nosního trusu, jindy v zajetí opojného managerského orgasmu vypouštěl cíleně plyny ze svého análního potrubí. Obzvláště tím „imponoval“ hulibrčkám, které si za ním přišly zvýšit ambice ve služebním postupu. Málokterá to přestála ve zdraví a často se střetávala na WC i s jinými nešťastníky, kteří byli okolnostmi nuceni si s naším kingem potřást rukou a rychle si je běželi desinfikovat. Až když se rozjel i ve sféře mlaskání tak, že rušil staré zmrdy, ba dokonce i Helmuta, došlo i na něho. A jak dopadl? Dostal zlatý padák s tím, že se jaksi kamsi ztratily výrobky za pár mega. Takže se náš hrdina přesunul do jiné firmy, kde se prý se ztracenými výrobky kšeftuje a už se i rozneslo, že tam nastoupil perfektní manager, který stojí u dveří a na každého ve zmrdiuniformě se krásně zubí.
To i díky novým zubům, které si nechal vyrobit ze zlomku profitu z nakradených věcí….
(3x známkováno, průměr: 1,67 z 5)