Možná jste podobně jako já unaveni z „filmové dechovky“ a „filmového polystyrenu“ letošní sezóny, nemáte Havaj s Novou a toužíte po nějakém mimořádném zážitku. Sin City je tady pro nás!
Film je sledem povídek (celkem tří, tvoří jej 0,5 + 1 + 1 + 0,5 povídky). Na konci se jejich děje na kratičkou chvíli protnou, film tak připomíná legendu Pulp Fiction. S Pulp Fiction je děj propojen personálně v osobách některých herců a na Sin City se autorsky podílel i Quentin Tarantino, byť je autorem jen jedné jediné scény. Podobně jako Pulp Fiction byl laciný knižní krvák převedený na plátno, zde byl výchozím materiálem stejnojmenný komiks Franka Millera. Z toho plyne, že nějaké hlubší myšlenky ve filmu hledat nelze, jsou to než obrázky seřazené za sebe. Vizuální dojem je filmu hlavní devizou a ten je nezapomenutelný.
Sin City je hrozná díra. Poněkud připomíná Žižkov nebo Vysočany. Ohánět se pistolí, Uzi nebo aspoň nožem patří k základním dovednostem spořádaného občana. Nepřiměřená obrana je na denním pořádku, stejně jako nepřiměřený útok. Ve městě se nacházejí v podstatě jen grázlové, kurvy a policisté, kteří jsou ovšem zkorumpovaní.
Ovšem kromě Hartigana (Bruce Willis). Hartigan v úvodní scéně stíhá psychopatického vraha Roarka, který se zmocní jedenáctileté Nancy. Ve finále mu ustřelí obě zbraně, ale kvůli jistým interním neshodám v S.C.P.D. je postřelen vlastním parťákem.
Druhá scénka je naprosto úchvatná a zaujala mě ze všeho nejvíc. Bouchač a grázl Marv v podání Mickeyho Rourka, bezva týpek, který vypadá jako zachovalejší bratr Kocábova Ropotáma, je velmi rozhorčený. Jediná ženská, která se s ním kdy vyspala zadarmo, je mrtvá. Marv se s jistou dopomocí své sociální kurátorky, která mu dodává drogy, vydá najít vraha. Ujetého vraha hraje Eliah Wood, zcela zastíněn Rourkovým hereckým výkonem, umírá poněkud pohnutým způsobem. Marv se nezastaví a vydá se vytrhnout zlo i s kořenem, za což je po zásluze odměněn. Jak jsem poznamenal, považuji tuto povídku za nejlepší část filmu, snad jen s jednou výhradou – Marv vede nekonečné monology (z valné části zbytečné, stejně všichni ví, co se chystá udělat) a málo mluví přímou řečí.
Třetí scénka začíná rovněž velmi dobře v bytě jisté kurvy, jejíž klient/boyfriend Jackie se chová poněkud nepřístojně. Jeho problémy gradují tím, že na záchodě zapomene spláchnout. Jackie nakonec úplně ztratí hlavu, ostatní ji hledají a děj se trochu vleče. Scény v Old city jsou poněkud kýčovité. Jsme svědky toho, že i v Sin City probíhají akce Kryštof. Dalším vývojem událostí poznáme dvě nezapomenutelné figurky – jeden se jmenuje Stuka a má problém se šípem, druhý mužíček s buřinkou je také k nezapomenutí. Možná přijde i Marsellus.
V posledním dílu, který je pokračováním scénky první, se opět vrací Hartigan. Roark, o kterém se myslelo, že to má za sebou, je opět zpátky, byť poněkud modifikovaný. Nancy mezitím dospěla a našla si práci, která bezesporu v Sin City patřila k těm lepším. Hartigan ho opět připraví o obě zbraně, ale pak mu dojde, že situace kolem něho a Nancy má jen jediné a pro něj neradostné východisko.
Aby někdo nebyl překvapen, film je kromě některých úmyslně barvou zvýrazněných detailů černobílý. Odborná periodika píšou, že byl natočen před jednobarevným pozadím a děj odehrávající se kolem herců byl pak doplněn trikově, což jen podtrhuje image oživlého komiksu. Líbilo se mi to, je to originální dílko a určitě nebude zapomenuto.
Na celém jistě úchvatném příběhu spatřuji jednu chybu. Děj třech povídek je do 110 minut neskutečně nahuštěn. Bývala by mi stačila povídka jedna, přednostně ta s Marvem, byť poněkud zpomalená. Film ukázal, že herecké výkony starých pardálů jako Willis a Rourke jsou o třídu lepší než jejich tytéž generačně mladších kolegů (Wood, Del Toro). Film postrádal herecky výraznější ženskou postavu (cosi jako Umu Thurman v Pulp Fiction). Představitelka dospělé Nancy byla neskutečně prkenná a když říká Hartiganovi, že se s ním chce vyspat, zní to jako „už půl hodiny tady čekám na tramvaj“. Vypadat dobře je jen jednou stranou mince. Postrádal jsem i nějakou zajímavější filmovou hudbu, popravdě řečeno, vůbec jsem nevnímal, co to v pozadí hraje. Myslím si, že natolik vydatná vizuální stránka měla najít zvukový ekvivalent. Stejně tak dialogy (lépe řečeno monology) jsou průměrné, určitě ve srovnání se žánrově blízkou Pulp Fiction.
Asi se to nebude líbit úplně každému. V průběhu představení několik především divaček odešlo (poté, co Marv nakoupil nějaké to hardware za účelem domácího vylepšování). Asi to braly příliš vážně. Je to komiks.
P.S.
Sin City goes live
Svět SinCity nám připadá zcela obskurní a nereálný, přesto máme všichni šanci se v něm ocitnout, aspoň na chvilku. Napadlo mě to, když jsme přicházeli k autu zaparkovanému na parkovišti poblíž multikina Cinestar. Hned vedle auta ležela na zemi použitá injekční stříkačka. Samozřejmě jsem si mohl myslet, že nějaký diabetik pocítil potíže a potřeboval si aplikovat inzulín, ale realita byla asi taková, že si hned vedle mého auta nějaká smažka píchala perník, herák nebo co já vím. Nevím proč, ale připadalo mi to docela zvláštní, až skoro šokující. Navíc zbytečně, ještě pár let skryté drogově antidrogové propagandy a volně ležící injekční stříkačka bude natolik normálním zjevem jako psí hovno. Sin City se na chvilku sneslo dolů mezi nás.
(11x známkováno, průměr: 4,27 z 5)