Jak se dočtete na oficiálním webu filmu, snímek Lidice není historickým dokumentem ani válečným filmem. Ano, je to tak. Pro mě ovšem bohužel. Film je totiž (cituji) „o osobních dramatech obyčejných obyvatel jedné malé středočeské vesnice“.
Záleží na vás, zda je pro vás natolik zajímavá rekonstrukce příběhu Lidic, že oželíte výše uvedené. Jeden z producentů, přítomný na předpremiéře, nám vysvětlil hlavní motivaci tvůrců, a to jest posílit povědomí národa a zajistit, aby se na Lidice nezapomnělo. Nemám proti tomu nic.
Film má stejný problém jako všechny české „velkofilmy“ posledních dvaceti let. Za každou cenu se snaží být komplexní. Zbytečně. A tak sledujeme paralelně tři různé příběhové linie, z nichž nejméně dvě vůbec nesouvisí s pozdější Lidickou tragédií, ovšem jde o to hypersuper finální spojení všech do jedné, což je vám jasné od začátku a proto se nudíte tak půl hodiny dopředu. Čeští filmaři mají zkrátka pocit, že dobrý film je ten, kde je šťastná láska, nešťastná láska, nevěra, strach, udavačství, hrdinství, humor, narození, smrt a mnoho dalšího, v jednom.
A tak jsou Lidice dalším recyklátem toho, co jsem v našich novodobých filmech viděl už stokrát, včetně Karla Rodena, proti němu nic nemám, ale jeho utrápený výraz už mne nudí. Zřejmě ale bylo nutné sáhnout po jistotě. Nejméně polovina filmu se zabývá popisem událostí, kvůli kterým vznikl dopis Václava Říhy z Vrapic Anně Marusczákové z Holous u Brandýska. Teprve po dlouhé době je podstrčeno Funkgerät a po dalších průtazích následuje entvölkern. Scény vyvražďování jsou natočeny řemeslně dobře (v českém filmu se musí barevné filtry ocenit, protože to zdaleka není standard) a pokud na všechno ostatní (jako já) zapomenete, alespoň na tyhle scény ne.
Dále už heslovitě. Co se mi ještě nelíbilo:
– peněz bylo asi málo a tak mnohé Němce hrají Češi a odříkávají německé věty, ovšem s katastrofálně českým přízvukem. Působí to rušivě. Nejvíce u zdravotní sestry, která má uklidňovat Lidické matky při odebrání dětí v budově školy. Ta se o německý přízvuk snad ani nesnaží.
– typické chyby na které jsem alergický. Záběr na ležícího četníka s právě svépomocí prostřeleným čelem, což je ztvárněno jako malá dírka velikosti projektilu a kolem jemná šmouha krve. Je pravda že český četník měl v tu chvíli skutečně „jen“ asi sedmadvacítku v ráži 7.65 browning, nicméně zase takhle nevinně touto ráží průstřely lebky nevypadají a průstřely, kdy ústí hlavně je hned u těla, už vůbec ne. Film sponzorovala mj. i Česká zbrojovka Uherský Brod, proč tam nevyslala nějaký odborný dohled?
Co se mi líbilo:
– znalci ocení slušnou přesnost. Odříkán je skutečný dopis, který dal SS-Hauptsturmführerovi Wiesmannovi záminku k vraždění. Gabčíkovi se zasekne STEN gun namířený na Heydricha (v knize Ecce homo armatus se jako bonus můžete dočíst, jaká jsou možná vysvětlení)trochu zmatené je rozestavění atentátníků kolem vozu a křižovatka mohla trochu víc odpovídat skutečnému místu, ale to jsou jen detaily. K. H. Frank přijíždí dozorovat vyhlazení obce a mnoho dalšího.
– Joachim Paul Assböck v roli Wiesmanna.
– scéna kdy Marusczáková vyřizuje v Lidicích u Horáků vzkaz, je nejsilnější scénou filmu. Běhal mi mráz po zádech. Perfektní. Oceníte i příchod Šímy na zasněženou louku, kde předtím stávaly Lidice.
Závěrem: koproducent nám sdělil, že film měl po úvodním sestřihu 167 minut a proto musel být s těžkým srdcem prostříhán (ve výsledku má něco přes dvě hodiny). Škoda, že jsem neviděl spíše tu původní verzi. Film ale hodnotím palcem nahoru. Pokud vás moje řádky neodradily (ani neměly), běžte se na něj podívat.
SPOILER ALERT !!! Kdo nerad spoilery, dál už nečte.
Mohl by mi někdo vysvětlit, jak došlo k podivné zápletce Františka Šímy? Jeho opilý syn na něj při vesnické zábavě rozzuřen spadne tak, že je nabodnut na otcův nůž, ovšem tomu nemohl Šíma nijak zabránit, což může soudu potvrdit nejméně 20 svědků stojících v záběru. Přesto je odsouzen za vraždu a u soudu je přednesena úplně jiná verze (Šíma se má nožem zlostně ohnat) a Šíma u soudu neprotestuje. Proč, z jakého důvodu, když všichni ví, že syna nezabil? To je proto, aby odčinil nevěru své manželky (před zbytkem pohoršené vesnice), která vyústila v nešťastné zabití? Proto přijme svůj trest? Vůbec tomu nerozumím. Odčinit nevěru tak, že nechá dobrovolně rodinu v těžké době napospas, to neexistují lepší řešení? Díky za případně vysvětlení.
(Zatím nikdo nehlasoval)