Předem musím řici, že jsem člověk, který řeší problémy. Nebo se o to alespoň pokouší. Prudič. Don Quiote. Jak kdo chcete. Když mě na dálnici vytlačí kamión, nejsem jenom sprostý jako dlaždič, ale opisuji RZ a označení a po příjezdu do cíle volám do dotyčné firmy.
A ptám se (většinou někoho na pozici provozního ředitele), proč zaměstnávají vrahouny. Nevím, co se s takovouhle stížností stane, slušně poděkují, většinou prý ověřují GPS a dají zapravdu, že tam vozidlo stalo. Vždy se omluví. Třeba je to k ničemu, třeba dotyčnému aspoň řeknou „tytyty“. Podobné řešení volím vždy – při blokádě R7 nadměrným nákladem u Staré Boleslavi jsem tehdy (nemaje moc co lepšího dopoledne na práci) seřval po telefonu postupně dva lidi na ŘSD, čtyři na ministerstvu dopravy a jednoho na na vnitru. Když konfrontuji úředníky, většinou jsou zcela zděšení, že jim ještě nikdo nikdy nevolal a že si nejsou vědomi chyby. Tak už třeba jsou.
Občas mám i hmatatelný úspěch – moje reakce na upomínku Komerčky na ,46 eurocentů mi přinesla omluvu ředitele krajské pobočky, převedení k privátnímu bankéři a velmi přátelské reakce na jakékoliv další požadavky. Podobně telefonní operátoři, nestandardní požadavky u elektrorozvodných závodů, atd – cíl není tak daleko, jak se může zdát z prvních dojmů.
Jak říkám, prudič. Výčet mých úspěchů, neúspěchů a času stráveného pro někoho zcela neužitečnou debatou ale není důležitý a nemám potřebu se tím chlubit- slouží spíše jako ilustrace mého modus operandi. Ale tenhle článek je o konkrétní interakci s našimi dopravními policejními specialisty.
15.8 jsem se odpoledne vracel na pracovní schůzku do Prahy, přičemž na sedmém kilometru R7 jsem vjel do kolony. Asi třicet aut předemnou byla vidět čtyři rozházená auta a jeden VW transporter od dopravky. Po deseti minutách stání jsem se šel kouknout, co se děje. To jsem měl ještě pocit, že nesmím moc daleko od auta, co kdyby se to rozjelo. Policajt chodil ve vestičce kolem vraků (ta auta byla dost pomlácená), na krajnici se tísnila skupinka trosečníků. Nikdo ani boule, natož smrťák, naštěstí. Banalita silniční dopravy. Ještě že tak. Problém na chvilku, ne?
No, nerozjelo se to. Za patnáct minut jsem tam došel znova a teď už jsem se zeptal policisty, co furt tak brousil kolem, co teda jako bude. Odpověď mne uzemnila – „Nechal jsem zavřít dálnici, stáhnou vás zpět na předchozí sjezd, vše nechám otočit. Vidím to tak na tři hodiny“ Wtf? 3 hodiny kvůli čtyřem plechárnám? Na můj asertivní požadavek, ať to obstříkne sprejem nebo zavolá někoho, kdo tomu rozumí, mi samozřejmě vysvětlil že tomu nerozumím já a že to tak bude.
No, to bych nebyl já. Prudič a navíc spěchám. Volám na 158 a hlásím problém. Vysvětluji, že policista je zcela mimózní a co že oni na to. A oni že se ozvou. Tak tedy za pět minut volám znovu – a oni že by už volali, že mají pro mne číslo na odbor kontroly.
Takže volám na odbor kontroly a dozvídám se, že mám podat písemnou stížnost. A že jinak nic nemohou. Dost perplex s nimi rozebírám, zda-li kdyby policajt pobíhal kolem a střílel ze služební zbraně po motoristech, tak by také chtěli stížnost. A oni že to by řešili jinak, ale vlastně nevědí jak. A že se na ně nemohu zlobit a proč jsem na ně vlastně zlý. Snažím se jim vysvětlit, že zlý jsem především proto, že je platím ze svých daní a né naopak, ale už mi v hlavě raší plán.
Volám tedy znovu 158 a informuji je, že dle mého laického názoru se policista dopouští zneužití pravomoci veřejného činitele a nekoná podle zákona o policii, neboť nechrání majetek občanů – hodina každého z uvězněných v koloně má cenu cca 200-500Kč a tak škody už jsou do statisíců. A oni na to, že na místě nehody nejsou, a že to tudíž nemohou posoudit (to už říkali i na odboru kontroly, mimochodem). A já na to, že já tu jsem a já to laicky posoudil. A že to oznamuji jako občan, stejně, jako když bych jim zavolal, že soused mlátí sousedku. Je na nich, jestli někoho pošlou, nebo jestli to nechají plavat. Já už jen ex-post budu zjišťovat, co se s mým oznámením stalo a jaké škody vznikly.
Za další dvě minuty se dodávka odsunuje ke straně, odtlačují jedno z aut a uvolňují pravý pruh. Policisté stojí při krajnici, tváří se jak blumy a popohánějí auta, aby jela.
A já si říkám – Náhoda? Rozmyslel se a pustil provoz sám od sebe? Nebo zas bylo potřeba jednou kopnout šimla mezi nohy a jinak by to ten blb fakt nechal zavřít na tři hodiny?
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)