Dokument „Energetická bezpečnost v aktualizované Státní energetické koncepci ČR“ ve světle veřejné volby - zpět na článek

Počet komentářů: 101

  1. Rozkaz zněl jasně, zničit jádro a uhlí a přejít na ruský plyn, další diskuze marná.
    Kdo má pochybnosti, zde si je může rozptýlit: https://ekonomika.idnes.cz/schroder-nemecko-rusko-rosneft-d3m-/eko-zahranicni.aspx?c=A170812_164847_eko-zahranicni_fka

    1. A že to jádro je naprostá nezávislost na Rusku, žejo?

      1. podotek: O nezávislosti nebyla řeč. Jde o to, že za plyn Rusko utrží víc, než za příslušný ekvivalent v palivových tyčích.

      2. Jistě. Uran lze sourcovat např. z Kanady, Austrálie či JAR. Že ruští výrobci nabízí nejlepší zboží za nejlepší cenu pro své vlastní technologie je prostě jen tržní volba. Naopak je ČEZ zákonama tlačen pravidelně výrobce obměňovat, takže se dá čekat, že za nějakých pár let, až jim bude vypršen kontrakt s TVELem, začnou sourcovat odjinud, a zase to bude stát za piču, jako tehdá s Westinghousem.

        1. Také se dá uranem docela slušně předzásobit. A v dlouhodobějším časovém horizontu bychom asi zvládli být v něm i soběstační.

          1. Po tom, co jsme slušně předzásobili CCCP snad už žádná vydatná ložiska nemáme?

            1. Záleží, co je to vydatná. Je fakt, že v Rožínce se těžba bude ukončovat, žíla už je pryč a zbytek není rentabilní. Na druhé straně nízkopotenciální ruda je pořád. Taky v Dukovanech a Temelíně lěží pár tisíc tun paliva na přepracování, z toho by se dalo v nouzi nejvyšší vytřískat dost na nějakou tu dekádu provozu.

              Záleží jen na ceně, a výhoda JE je, že palivo hraje v ceně elektřiny cenu téměř zanedbatelnou. I kdyby najednou stálo dvojnásobkek, tak výrobní cena vzroste o halíře maximálně. Ale proč to řešit? RF nemá zájem svoje sboží neprodávat (ostatně kdo by měl), naopak nám chtějí stavět další bloky. Je to jenom politikaření, ostatně jak říkal už blahé paměti Bastiat, tam, kde nemůže překračovat hranice zboží, překračují je armády.

  2. Je třeba poděkovat autorovi za výklad ekonomie jenž je ucelený a vyučovaný v mnoha letech na ekonomických vysokých školách.
    .
    Z mimoekonomické zásadnosti bych vyzdvihl pasáž: „Zásadní systémové problémy (a přesně takovým zde čelíme) nelze řešit pouhými personálními změnami. Systémové zabudovanou neefektivnost, plýtvání, špatnou alokaci zdrojů – to vše lze změnit pouze změnou systému samotného.“
    .
    Tato pasáž je jen připomenutím pro všechny ty, jež chtějí „najít správné lidi“ ve volbách.

    1. Opruz: Většina místní populace je přesvědčena že uhlí smrdí, jádro je sám satan a elektřina vyrobená v Červenci ve FVE se „uloží do sítě“ a pak se v Lednu „vyzvedne ze sítě“ a spotřebuje. Tudíž energetický sektor této země je řízen zcela správně v souladu s názory veřejnosti, žádné lepší lidi hledat není třeba.

      1. Naposled co sem se díval (pravda, nějakej ten pátek už to bude) tu byla podpora jádra velice vysoká, naopak podpora solárních a jinejch tunelů je limitně blízká nule.

        Takže, co to žvaníte?

        1. Behemot: To je nedorozumění, místní populace byla myšleno populace v ČR.

          1. behemoth ji zjevne mysli taky.

      2. To si pletete s Německem, na německou populaci ten komentář sedne jako ulitý. Češi jsou v tomto směru naopak pragmatici a jádro podporují velice silně.

        1. Velice silnými protesty proti průzkumům v místech možných úložišť?
          (Ze studijních důvodů dlouhodobě sleduji masážní pořady vysílané v neděli před polednem tak zvanou veřejnoprávní televizí.)

    2. Skutečně inteligentní lidi to pochopili dávno, ti ostatní, byť s jinak třeba i formálně vysokým akademickým vzděláním, co nemyslí, ale Věří, nad těmi možno zlomit hool rovnou, s těmi nic nehne. Víra, ideologie, jak již bylo řečeno, ideální to nástroj pro manipulaci mas.

  3. Dokazal to nekdo precist cely?

    1. Poslušně hlásím že jsem to v první třetině vzdal a přečetl si už jen závěr.

  4. Co se týká visionářů v oblasti energetiky, tak ti mají vždycky po ruce tzv. žolíka (nebo chcete-li blekbox), kterým je smart grid. Nikdo sice moc neví co to je, ale tak nějak to celkově zapadá do koncepcí v ostatních oblastech. Sem zvědavý jak dlouho bude trvat, než se inteligentní elektroměr naučí vařit ráno kafe a běhat pro noviny.

    1. JASAN: Co je Smart grid víme naprosto přesně, je to dynamická změna ceny elektrické energie na úrovni desítek minut. To způsobí nutnost zavést obdobu HDO do úplně všech domácností, kdy se bude dálkově zapínat nejenom elektrické topení a ohřev vody, ale i pračka, myčka, sušička, možná i trouba.
      Polopaticky škody způsobené připojováním FVE a VTE do elektrizační soustavy jsou astronomické a někdo je bude muset zaplatit.

      1. co to je VTE?

        1. VěTrovýElektrozdroj?
          (Asi proto, že VE si usurpovali již dávno Vodníci.)

    2. Veřejně ještě nikdo neřekl jaký má smart grid přínos proti HDO. Obávám se, že nám to přinese dynamické tarify, tj. večer v zimě si zatraceně rozmyslíme zda budeme žehlit, vařit… Možná něco budeme muset oželet úplně.

      1. Už dlhšie sa mi pravidelne vracia na myseľ nápad urobiť si kogeneračnú jednotku na zemný plyn z nejakého jednoduchšieho motora z auta. Možno ani nie tak kvôli ušetreniu, ale aj proti výpadkom. Plyn ide prakticky vždy, ale keď vypadne elektrina (naposledy búrka zlomila nejaký stĺp či stožiar), nejde ani obecný vodovod.

        1. Nevyrabi se to? VW s tim pred lety delal docela humbuk.

          1. prvy na ktory si spominam pouzival motor Fire 1000 od Fiata. To bolo este za cervenych…

            1. Nejmenovalo se to TOTEM?

          2. Setkal jsem se párkrát s kogenerační jednotkou TEDOM, mělo to motor tuším z renaultu, ale je to už skoro 10 let a majitelé těchto strojů nebyli tak úplně šťastní.

            1. TEDOM vyrábí tyto jednotky s nejrůznějšími motory a údajně docela úspěšně.
              Větší městské čistírny odpadních vod (asi tak nad 20 kEO) používají kogenerační jednotky v dlouhodobém provozu běžně.

        2. Na zalohu naozaj staci lacny benzinovy generator. U nas dokonca dostat aj take co su nainstalovane natrvalo, idu na plyn a naskocia pri vypadku elektriny automaticky. Pravda, tie uz lacne nie su.
          Co sa tyka kogeneratora, ten by bol zaujimavy v zime. Problemom by tiez mohlo byt zladenie potreby tepla a elektriny.

          1. S tím lacným bych nebyl tak hrr, obvykle z nich leze pěkný svinstvo, na motory nevhodný zcela (takže právě lednice, mrazáky, pračky, myčky jsou prooser). Televizi by to mohlo být celkem jedno, i když, PFC.

            U těch levných řad to ojebávají i dříve kvalitní výrobci, kdy regulérně klesají záruky a počet MH u nových řad než je to zralý na generálku. Kvalitní co najednou randál se samozřejmě dají sehnat, ale taky to stojí od 50k nahoru.

            Ale se spalovacím motorem by to mohlo jít, pro začátek třeba na svícení stačí 12 V, takže alternátor, dát mu regulátor na nižší napětí (13,5-14 V většinu levnejch čínskejch mrdkosvětel upálí, vidím to na tom, jak dlouho mi vydrží výkonnější Ba15s v autě v obrysovkách – většinou tak 3-6 měsíců max než se všechno posere, výkonnější odchází i od Cree) a k tomu akumulátor, stačí. Navíc na 12 V se dneska dá sehnat hodně moc zařízení, i když lepší pak je napětí vyšší, pže mít všude na baráku 12 V a odebírat trvale 50 A vyžaduje táhnout to pořádným měděným klackem :D Teď si akorát řikám, jak moc by dělala problém galvanická koroze, kdyby se najednou v měděným potrubí tahala chladicí voda z motoru (v baráku pro vytápění) a zároveň by se těma trubkama tahalo těch 12 V, když už by to šlo do všech místností? :D

            Síťový napětí už je horší, mělo by to pokud možno nekolísat frekvenčně i napětím a mít sinusovku. Kdyby se tu nacházel někdo, kdo by v tom chtěl spolupracovat, budeme asi schopní sehnat motory použitelný jako generátory, co nemáme je někdo, kdo by na to byl schopen dělat regulační elektroniku. S tím jak se to tady vyvíjí, tak mikroelektrárny budou časem frčet i proti snaze režimu, takže teď může být zajíamvej čas si s tím začít hrát.

            1. Tym lacnym som myslel taketo cosi: https://www.costco.ca/Champion-9000-W-Portable-Gasoline-Generator-with-Intelligauge-and-Electric-Start.product.100156451.html
              Vyvoj takehoto zariadenia by ma zaujimal, bohuzial spoza mlaky to dost dobre nejde.

              1. No tak tisíc babek není úplně málo, i když, na ten výkon…

                1. No, tisic babiek naozaj nie je malo. Preto ho este nemam a vzdy si kvoli tomu pripadam nezodpovedny ked idem do Costca a vidim ho tam. Hlavne v zime ked hrozia mrznuce dazde. Tomuto je sice uz takmer 20 rokov, ale zopakovat sa to moze:https://en.wikipedia.org/wiki/January_1998_North_American_ice_storm
                  Ten generator som nazval lacnym preto, lebo stoji zhruba o rad menej ako ten zalohovy system z druheho linku s instalaciou.

                  1. Armáda nebo i privátní sektor nevyřazuje tyhle věci po letech provozu? Možná by vyšlo líp sehnat něco takovýho i s generálkou, tady kolikrát armáda vyhazuje i zánovní věci. Občas je to trochu extrém, jako tuhle když SJ_Petka mluvil o tom generátoru s lokomotivním motorem co koupil jeho známej za náplně, na druhé straně s tím můžete zásobovat pár okolních ulic, když by něco :D

            2. Tym lepsim riesenim zalohy som myslel toto. Bohuzial, u nas to stoji cca 3x viac.

                1. Pekné, ale „Where to Buy“ neukazuje nijakú civilizovanú krajinu okolo SR. A cez Ukrajinu to ťahať by bolo bizarné…

            3. S lacinými centrálami lze být hrr docela normálně.
              Třeba takové nedělní odpoledne v Oděse. U stolků v zahrádkách sedí a pokuřují chlapi, proud je vypnutý již osm hodin, před restauracemi a obchody bafají levné přenosné generátorky, město funguje, tedy až na tramvaje.
              Ve všední den jsou výpadky kratší.
              Nepřišel jsem na to, jak místní poznají, kdy je nutné startovat generátor. Je ale fakt, že jsem neprovozoval žádný podnik.

      2. Vy este nemate premenlive tarify? Myslim len rozdelene podla casu, nie dynamicke ako v pripade smart gridu. Lucky you…

        1. Jestli myslíte VT/NT, tak to se dá pořídit, dřív jenom pro ty, co měli akumulačky, dneska s ohledem na špičkovost výroby v těch zelenošmejdech už to daj každýmu, kdo projeví zájem. Spínání se řídí právě HDO, takže v NT to topí, hřeje atd., ve vysokym je to odpojený.

          1. No u nas prave neovladadaju ja dialku nic, len menia tarify. V 19:00 – 07:00 plus weekendy je nizka cely rok. V lete je 07:00 – 10:00 a 17:00 – 19:00 stredna a 10:00 – 17:00 vysoka. V zime je to prehodene. V praxi to pre mna znamena ze 750W cerpadlo pre bazen ide permanente vo VT.

            1. To je tady zprůměrovaný do standardních cen, uživatelé s HDO jsou pro distributory jednoduchou možností, jak se zbavit levné energie, výhodou pro ty je zas že ušetří pár tisíc ročně, pokud mají na elektriku nějaký ty věci s velkým příkonem co můžou jet na NT. Páč co si budem nalhávat, pro distributory jsou špičky spíš průser co musí řešit a že někomu daj slevu když jim to vyřeší se jim pořád vyplatí.

              1. Tarif podle HDO je elegantní způsob, jak relativně lacino regulovat síť na úkor komfortu zákazníka. V principu OK, pokud to zákazník chce. V současných českých podmínkách ovšem považuju slevu, kterou zákazník* v podobě NT získává, za velmi nepřiměřenou tomu diskomfortu. Daleko víc se mi ale ekluje způsob, jakým se podle kWh účtují distribuční služby a samozřejmě dementní příspěvky provozovatelům tzv. zelených zdrojů.

                V NL máme nízký tarif vždy od devíti večer do sedmi do rána a o víkendech.
                ___
                * Míněn běžný „nepřímotopový“ zákazník. Při 20 hodinách NT denně už jsou ta omezení relativně snesitelná

                1. mám dva tarify a je to o zvyku. Prostě v drahé hodiny se nepere, nepouští čerpadlo k bazénu, nevaří,. Dokonce bych řekl že se v rámci načasování trefili do doby kdy opravdu u nás doma tyto věci neprobíhají ani když by jsme dvoutarif neměli. Já mám citelně levnější elektřinu a jim to trošku odlehčí. Stejně tak jako jsem zapojil výkoné spotřebiče na třetí fázi, světla na druhou a první fázi jsem osadil jen třífázovými spotřebiči. Protože kdejakej jouda všechno osadí na první a druhou fázi a třetí fáze není vůbec zatížená.

                2. Pokud se nemýlím (účet za EE jsem už nějakou dobu nezkoumal), tak cena EE v NT je solidně nízká, ale devastující je cena za dodávku EE, která je v NT stejná, jako v VT.

      3. „Veřejně ještě nikdo neřekl jaký má smart grid přínos proti HDO. Obávám se, že nám to přinese dynamické tarify …“

        Přínos moderních SG je v tom, že do soustavy lze bezpečně zapojit mnohem víc decentralizovaných zdrojů včetně zdrojů obtížně predikovatelných. HDO je v podstatě smart grid první generace, kde však informace tečou jen jedním směrem. Ve skutečných SG informace tečou oběma směry.
        SG mohou značně usnadnit předcházení blackoutům a teoreticky mohou zatraceně usnadnit zotavení sítě po blackoutu.
        SG umožní nové business modely, dynamické tarify zdaleka nejsou všechno, co se dá vymyslet a prodat.

        SG také dají do Velkému Bratrovi do ruky zcela nové možnosti jak nás šmírovat a buzerovat „pro naše vlastní dobro“.
        SG nás také učiní mnohem víc zranitelné vůči „kybernetickým“ útokům. Stuxnet naznačil, jaké jsou možnosti a že fyzická separace je málokdy dokonalá. Ukrajina 2015 a znovu 2016 si vyzkoušela, že i relativně primitivní systémy jsou už dost zranitelné na to, aby byly napadnutelné. Smart Grid může taky znamenat, že stát dostane ránu jako hrom, aniž by jediný zelený mužík musel překročit hranice, aniž by musel a vybuchnout jediná nálož nebo musel padnout jediný výstřel.

        1. Ostatně zatímco lidi žvaní, karavana jede dál, a stád ve stádě typu PRE si průběžně instaluje kompletní infrastrukturu co reportuje on-line všechno a dá se na dálku kliknutím myši celý odběrný místo shodit. Vohnout už nevidí za to, že nemusí bejt doma na odečet, korporace si mnou ruce nad Bigdata no a ostatní jen čekaj, až to někdo nahackuje a shodí půl Prahy, nebo taky cokoli jinýho. DDoS výpalný? Todle je úplně jinej level. Zaplať, jinak ti odstříhnem šalinu.

        2. SG a informácie tečúce oboma smermi – za a.) ako to realizovať, keďže prenos „internet“ po rozvodnej sieti bol už dávno odpískaný?
          za b.) ako si už písal je tu ďalšia možnosť „šmírovania“ slušných ľudí
          SG a predchádzanie blackoutom – tu si viem predstaviť asi len jedno riešenie. Každé odberné miesto bude musieť mať na vstupe zaplombovaný výkonový stykač (na vlastné náklady) riadený od prevádzkovateľa siete. V prípade nadmerného preťaženia siete budú odpájaní spotrebitelia s najnižšou prioritou – domácnosti, predajne, nevýrobné priestory atď.
          SG a „zatracené usnadnení zotavení“ po blackoute – ak sa bavíme o ozaj totálnom blackoute tak tam sú predpísané a overené postupy nábehu siete, ktoré proste nejde „softvérovo“ odrbať. Nejaký „lokálny“ štart po blackoute by šiel zrejme urýchliť vhodným managementom pripájania odberov.
          SG a kyber-zločin – čo je pripojené k sieti (a možno stačí aj elektrická) je možné napadnúť a zneužiť. Ale predstava nejakého mu-slimáka v púšti ako hackuje moje „HDO novej generácie“ je trošku úsmevná.

          1. iot – internet věcí, do každýho baráku optika, každé zařízení svou vlastní IPv6 adresu a máš tolik adres že kdyby jsi dal iot na každou žárovku a dveřní pant do všech baráků na světě tak ti ještě zbyde další trilion nevyužitých adres.
            Dneska jede ve velkým podpora výstvby LTE rychlých internetových sítí. V každé malé dědině se cpou do výkopů internetáři se svejma trubkama na optiku. Nevidím důvod proč by elektroměr nemohl být připojenej optickým kabelem.
            Dále jestli to nevíš tak v dvoutarifní zóně máš dokonce dvojci stykačů, které ti odpojují zařízení s velkou spotřebou, jako jsou akumulační kamna, trouby, tepelná čerpadla, dokonce i ledničky a pračky. A ano pořizuješ si to sám na vlastní náklady. Problém je v tom že u baráku ušetříš min. 2000,-Kč ročně a to je ti nějakej stykač za 400 u prdele.

            1. Internet a elektromer. Už vidím ako by to dopadlo ak by sa toho chytili socialisti. Brnkneš na elektrárne, že nech ťa pripoja a oni sa opýtajú či už máš optické pripojenie, lebo elektromer musí byť hneď po osadení skomunikovaný s veľkým bratom. Ty povieš, že nie a oni ti nato povedia, že najprv si máš dať pripojiť optiku a potom ťa oni pripoja na sieť. Brnkneš na telekomunikácie, že by si chcel optiku a oni sa ťa opýtajú, že či už máš elektriku doma, lebo oni musia tvoj modem / router / switch hneď po inštalácii skomunikovať s veľkým bratom a nato treba šťavu. Ty povieš, že nemáš elektriku a nato ti oni povedia, že teda najprv elektrárne a potom oni. Hlava 22 ako sa patrí.
              SkReT veď podľa tvojej logiky (internet v každej diere) vzniklo Vaše slávne EET. Si tiež nejaký „génius“ povedal, že internet je všade tak to zneužijeme na takú ober-kokotinu ako EET.
              Dvojtarif – nemusíš mať vôbec stykač na rozvádzačových vývodoch pre spotrebiče. Ide len o spínanie cievky elektromera (u starých analógov), ktorá prehadzuje „koliesko“ NT a VT, resp. si z HDO vezmeš signál do svojho zariadenia (napr. tepelné čerpadlo, stykač na vybrané zariadenia…).
              Koľko ušetríš na dvojtarife je ozaj veľmi individuálne. Ja mám dve trojfázove prípojky na dome (každá má predistenie 32A na fázu). Jeden prípoj je jednotarifný a druhý prípoj je dvojtarifný. Na dvojtarife mám len tepelné čerpadlo a pri jeho zapájaní som sa ani neobťažoval ťahať komunikačný kábel k HDO – proste hrejem vodu či kúrim bez ohľadu na VT či NT.
              Môj príspevok bol o stykači na hlavnom prívode – teoretický „smart grid“ rozhodne, že je sieť preťažená lebo veterníky v bezvetrí stoja, fotovoltaika nesvieti v januári o 19:00, ale strategické podniky potrebujú šťavu a stabilita siete sa blíži blackoutu takže proste „plebs“ bude bez šťavy a ťa odpoja. Ostanú ti oči pre plač a keď nemáš pec na tuhé či plynné palivo tak si môžeš ľahnúť pod veľmi hrubú perinu.

              1. Podle zákona tě distributor musí připojit. Navíc E.On už testuje provozvání iot na trafostanicích, takže nevidím daleko dobu kde to budou při rekonstrukcích tahat spolu s kabelama silovýma.

                To není moje logika, ale zkušenost, všude kde dělám rekonstrukce sítí spojené s přeložením venkovních sítí do země, objeví se internetové firmy s tím že se chcou připoložit do výkopů. Tak to prostě je a v kdejaké prdeli se budují sítě tak že lojza s holínkama od sena a hoven má doma internet s televizí 100/100 + TV za 390Kč/měsíčně.

                Mě vůbec nezajímá nějaké přehazování kolečka, to je prehistorie, já mám elektroměr bez kolečka který měří i odběr jalového výkonu.

                Nevím ale nepřipadám si jako bych žil v Severní Korei kde by někdo za mě rozhodnul a byl bych odpojen od elektrické energie. Obrovsky by se tady zvedla vlna lidí, kteří by požadovali soláry a větrníky a sousedé by začli své systémy propojovat a vznikla by tady duální distribuční síť a klidně by se stát mohl vztekat jak by chtěl, ale nic by s tím neudělal.

                Ale to těžko vysvětlím magorovi a debilovi který ma na dvoutarifu zapojené tepelné čerpadlo, které ten dvoutarif ignoruje. Takový člověk vůbec nechápe k čemu ta regulace je. Protože nejde o to Vás odpojit od elektřiny kompletně, ale jen odpojit zařízení které můžete dočasně postrádat a tím ulehčit síti. kdyby naráz odpojili všechny a poté zase připojovali, tak by to bylo pro tu síť mnohem horší, protože by to bylo příliš skokové. A giga-odběratelé jedou na tři směny non-stop, takže by byli podle vaší logiky odpojeni všichni na vždycky.

                1. Distributor sice musí připojit, ale v případě neplacení nás může odpojit. Dnes musí fyzicky přijít montér a možná to odpojení je ještě pod lidskou kontrolou a chvíli to trvá.
                  Po plném zavedení SG nás odpojí elektroměr na základě stavu nějaké databáze okamžitě. My potom budeme nosit papíry k soudu třeba rok, než se prokáže, že chyba nastala na straně distributora.
                  Firma se k chybě NIKDY dobrovolně nepřizná – mám osobní zkušenost a řada dalších lidí také.
                  Programátorské firmy si hrají s ostrými databázemi – kamarád programátor několika tisícům zákazníků O2 poškodil vyúčtování samozřejmě směrem nahoru a o hodně.
                  Virus nás odpojí a na nikom si nic nevememe.
                  Opravdu se těším na zavirovanou ledničku, která rozmrazí všechno jídlo, nebo pračku, která vyvaří košile.

                2. Ešte len som začal čítať jeden „nezávislý“ článok o tom IoT a my prišlo nevoľno.
                  Tak je pekné od Vás, že umožňujete cudzím firmám nech si prihodia kábel k Vám do výkopu – aspoň to nevyzerá ako v Ázii kde idú káble vzduchom všetkými smermi.
                  No, že nežijeme v Severnej Kórei je dobre (podľa toho čo človek o tom číta, lebo osobná skúsenosť nieje), ale nezabúdajme že žijeme v rámci EU a to je rizikový faktor dosť veľký nato aby človek hodil za hlavu myšlienky na to že ho chcú všade špehovať či obmedzovať. Len vyčkajme dokiaľ BRD+DDR prejde k realizácii 50% pokrytia spotreby elek. energie z vetra a svetla (ako si to pekne vo svojej desaťročnici stanovili) a uvidíme ako sa budú meniť zákony a podmienky pripojenia na elektrickú sústavu. Aby sme ešte trpko nezaplakali….
                  Inak počul si o tarife d57d kde nemusíš blokovať kompresor tepelného čerpadla ale len „přímotopy“ či „hybridy“?
                  PS: A nikde som nepísal, že žijem v ČR.

              2. Zatím ohříváš vodu a topíš i na vysoký tarif, všeho ale jenom dočasu, vím že třeba v Eonu se bude vyhodnocovat zda spořebiče opravdu blokuješ a pokud se zjistí že nikoli zaplatíš vše za cenu jednotarifové sazby, vzhledem k tomu že jsi nedodržel podmínky pro přiznání sazby.

                1. Inak počul si o tarife d57d kde nemusíš blokovať kompresor tepelného čerpadla ale len „přímotopy“ či „hybridy“?
                  PS: A nikde som nepísal, že žijem v ČR.

        3. Je třeba být přesný „Přínos moderních SG je“ nutno zdůraznit: Přínos moderních SG BY BYL. Zatím nevím, že bych provozoval jeden jediný spotřebič jenž BY BYL schopen takového chování. Dokonce nevím o případu, že BY BYLA síť něco takového schopna.

          Tudíž mi přijde vše co začíná Smart jako navoněný prd.

          Pokud bych přece jen chtěl být alespoň trochu konstruktivní, vidím jako schůdné řešení několika tarifní elektroměr, a co si kdo za ním udělá nechat na něm. Řízení cenou zatím vždy byla nejlepší cesta pokroku.

          Ony Smart vymoženosti směřují jen k jednomu: chceme Bigdata a tak nám je zákazníku zaplať.

          Bohužel cesta pokroku přes politiku je zatím neschůdná.

          Drobnost k HDO. Toto řízení je díly vyšším stálým platbám výhodné tak od spotřeby 4MWh za rok. No a teď přijde to podstatné. Kdo z vás na takovou spotřebu má.

          1. „No a teď přijde to podstatné. Kdo z vás na takovou spotřebu má.“
            Kdokoliv, kdo topí a ohřívá velké bojlery elektřinou, čili dle mého soukromého a značně zkresleného odhadu tak čtvrtina domácností, hlavně ti, co bydlí ve vlastních domech. Tam se průměrné spotřeby pohybují mezi 10 – 20 MWh ročně. Ony ty platby zase tak vysoké nejsou, když vezmu v potaz komfort a bezobslužnost kupříkladu elektrokotle s ÚT.

            1. My sme mali minulý rok spotrebu 7820kWh elektrickej energie – kúrenie pomocou tepelného čerpadla, ohrev TÚV pomocou tepelného čerpadla, varenie na elektrike, chladnička, mikrovlnka, svietenie a zásuvky. Dom je z druhej polovice 60-tych rokov a nezateplený.

          2. „Zatím nevím, že bych provozoval jeden jediný spotřebič jenž BY BYL schopen takového chování. Dokonce nevím o případu, že BY BYLA síť něco takového schopna.
            Tudíž mi přijde vše co začíná Smart jako navoněný prd.“

            Schopnost dosáhnout pomocí regulace poptávky na straně odběratele „Peak shaving“ a Peak spreading“ je potvrzena nejen simulacemi a pilotními instalacemi se stovkami nebo tisícovkami odběratelů, ale také praxí na úrovni velkoodběratelů. Tudíž ikdyž spotřebiče pro malodběratele na trhu zatím nejsou, tak není jediný důvod domnívat se, že to nebude fungovat i ve velkém měřítku.

            Jeden z pilotů v USA ukázal, že odběrové špičky lze srazit o 15% a zákazníci, kteří se do pilotu zapojili, ušetřili v průměru 10 procent. V Evropě jsou nejdál v zavádění SG v severských zemích, ale i tam to má k plnému SG zatím daleko.

            Simulace pro ČR, kterou jsem viděl, indikovala, že přínos oproti HDO bude pro domácnosti zatraceně malý.

            Primárním regulačním mechanismem v SG nejspíš skutečně bude dynamický tarif, ale aby to fungovalo ke spokojenosti všech zúčastněných, tak to bohužel chce trošku víc, než jen poslat k zákazníkovi informaci jaká je cena elektřiny. Bez alespoň nějaké inteligence na straně spotřebičů se to bohužel neobejde.

        4. O důvod víc navrhovat si systémy v domě tak, abych nebyl závislý jen na jediném dodavateli energie. Pokud vypadne elektřina na delší dobu, pak v mém případě:
          – sice nebude fungovat ústřední topení, poháněné elektrokotlem, ale moderní krb s horkovzdušným výměníkem elektřinu nepotřebuje – takže nezmrznu, dřeva je okolo dost
          – sice nebude fungovat vodárna, ale vědro, kterým naberu vodu v nádrži a spláchnu WC elektřinu nepotřebuje, přinejhorším lze zajistit malou elektrocentrálou, abych mohl tu nádrž napustit vodou z vrtu
          – sice nebude fungovat pečící trouba, ale plynový sporák na PB bomby jídlo nebo vodu na umytí ohřeje i bez elektřiny
          – sice nebude fungovat chladnička, ale dole ve sklepě je chladno a úschova potravin na delší dobu bez elektřiny je technicky řešitelná
          – sice nebude fungovat elektrorozvod v domě, ale posvítit si lze i bez elekřiny, mobily si lze nabít i solárním panelem (za předpokladu, že bude fungovat mobilní síť), základní sada mého nářadí elektřinu nepotřebuje
          atd. atp.
          Myslím, že nejvíc by na tom byli biti obyvatelé městských bytů, v domku mám podstatně širší možnosti, jak nastalou situaci s blackoutem řešit a jak předejít nejhorším následkům dlouhodobých výpadků sítí nebo cenovému vydírání ze strany dodavatelů energií.

          1. V městském bytě je jakýkoliv výpadek infrastruktury průšvih jako hrom. Města jsou pasti.

          2. Typicky města jsou úplně v píči. On i ten plyn a voda tam nějakými způsoby fungují díky elektrické energii – typicky regulačky plynu ST/NT, vodojemy, úpravny vody, prostě skoro všechno.
            Proto nikdo zatím neměl ty koule zkusit ostrej blackout, protože by se mohlo snadno stát, že by to nedali do kupy tak rychle, jak si to plány představujou.
            Ono totiž ani není sranda nahodit třeba sekundár 630kVA trafačky vn/nn, když zrovna všichni cvakají vypínačema, jističema, dost toho zůstalo pozapínaného a něco je úplně vychladlé.
            Viděl jsem tvář člověka, kterému do ksichtu vybuchl 1200A deon a nikdy na to nezapomenu. Přežil to jen náhodou, měl kus bakelitu zaseklý v lebce.

          3. Zena po 7 letech denniho vareni na indukci prohlasila, ze na chalupe uz chce jen plyn. Celkem mne to preqapilo. A to nebylo quli uctu za elektrinu, kde jsem identifikoval rozdil nekolik tisic Kc jen diky indukci. Befehl pro novou kuchyn zni: trouba elektro, vrsek plyn.

            Po letech jsem zrepasoval 4 kW centralu a uz se mi asi pred mesicem hodila. Citlivejsi elektroniku honim jeste pres starou UPS, ktera nema spojeni in/out naprimo a zbytek ta blafajici centrala krmi uplne fpohode.

  5. Energetická bezpečnost podle posledních několika vlád je asi taková:

    a) nasrat co nejvíc rusáky (cvičení NATO u jejich hranic, raketové základny atd) na kterých jsme závislí ohledně ropy a plynu (ten terminál na dovoz 3x dražšího zkapalněného plynu nebere nikdo soudný vážně)

    b) nechat Bakalu aby vysál naše strategické energetické zásoby uhlí až do dna (kam se poděla původní politika nahrazování uhelných elektráren jádrem?)

    c) rozšířit temelín nespolehlivou americkou technologií a stát se z 50% závislí na dodávky paliva z této nestabilní a krachující země

    d) stát se vyrovnávacím bufferem německé zelené energetiky (s častými blackouty, přetížením sítě a silně kolísajícím napětím ničícím spotřebiče)

    e) podporovat ukrajinské banderovce a podobné fašistické bojůvky a učinit tak dodávky plynu a ropy do celé Evropy krajně nejistými (co když někoho napadne vyhodit plynovot nebo ropovod do vzduchu)

    do budoucna se ještě plánuje:

    f) nahradit zavřené německé jaderné elektrárny našimi uhelnými (smrad zůstane u nás a oni budou mít čistou elektřinu)

    Víte proč je tlak na uzavření všech jaderných elektráren v Evropě? Protože se tu počítalo s celoevropskou občanskou válkou (bílí evropani měli sehrát roli jakou měli arméni v muslimském turecku). A to je zatraceně nebezpečná věc nechat v Evropě řádit po zuby ozbrojené šílené džihádisty a mít přitom jedoucí jaderky. Co kdyby nějakou takovou bandu napadlo jít si hrát do elektrárny s čudlíkama? (když jsou ti magoři už teď ochotní na sebe navléct vestu a odpálit se)

    1. Jinde píší, že tlak na uzavření jaderek v Evropě je z důvodu značného množství nahromaděného jaderného palivového odpadu a bude neekonomické jeho až na věky dlouhodobé bezpečné skladování.

      1. Proč? Na jaderným účtu je už teď skoro dost na zřízení úložiště, a to mám ještě ten dojem, že snad i počítaj s kompletním objemem. I když je pravděpodobnější, že výzkum časem dospěje k tomu, že se to přepracuje transmutací a toho nepoužitelnýho vysoce aktivního odpadu bude podstatně míň (ubude určitě, ale zlomek proti plnýmu palivu, kde je tak 95+ % použitelnýho materiálu a z toho zbytku ještě řada vzácných prvků, zejména po transmutaci na neaktivní izotopy).

        Zatím v Rusku pomalu dotahují množivé reaktory do výkonů a spolehlivosti použitelných pro komerční provoz, je to všechno prostě jen otázka času a peněz. Ale má to aspoň na rozdíl od zelenejch píčovin reálnej přínos a smysl…

        1. Všechna úložiště i skládky se stejně časem budou zase těžit, tak je to jedno. Stačí se podívat – v Příbrami se už teď těží a přepracovává „hlušina“ z hald. Ani jinde ve světě to není neobvyklé a dokonce existují haldy, které se takhle přehrabávají už podruhé. Takže podle mě by stačilo postavit nadzemní sklady a pár desítek let počkat a na žádná „věčná“ úložiště vůbec nedojde.

  6. :D By mne opravdu zajímalo, co si představujete pod pojmem hrát si v elektrárně s čudlíkama.

    1. Kouká moc na Simpsony.

  7. Všechna úložiště i skládky se stejně časem budou zase těžit, tak je to jedno. Stačí se podívat – v Příbrami se už teď těží a přepracovává „hlušina“ z hald. Ani jinde ve světě to není neobvyklé a dokonce existují haldy, které se takhle přehrabávají už podruhé. Takže podle mě by stačilo postavit nadzemní sklady a pár desítek let počkat a na žádná „věčná“ úložiště vůbec nedojde.

  8. Aniž bych chtěl nějak rozporovat neefektivitu čehokoliv regulovaného státem, nebo skutečnost, že energetika je v ČR zatraceně přeregulovaná, mám potřebu upozornit na pár skutečností:

    1) Energetická bezpečnost znamená schopnost zajistit dodávku energií minimálně pro kritickou infrastrukturu „ať to stojí, co to stojí“. Zajistit toto cestou tržní ekonomiky může taky znamenat, že v kritický okamžik nakontrahovaná energie prostě nebude, protože dodavatel vsadil na to, že ke krizi nedojde. Zde bych se odkázal na skvělý text Cover72: Kterak domobrana po čuni dostala a v armádu se změnila http://dfens-cz.com/kterak-domobrana-po-cuni-dostala-a-v-armadu-se-zmenila/, ve kterém je vysvětleno, že ne vše lze efektivně decentralizovat. Energetická bezpečnost pro naplnění slova bezpečnost vyžaduje nejen operativní a taktické řízení výroby, přenosu a distribuce energie, ale také strategické řízení, při kterém ekonomické hledisko není prioritou.

  9. (pokračování)
    2) Ad „Je tedy nějaký principiální ekonomický důvod, proč při směně těchto statků za jiné statky postupovat jinak, než při obchodování s ponožkami, mobilními telefony či pomeranči?“
    Když nebudou pomeranče, můžu jíst třeba Přinejhorším přežiji poměrně dlouho třeba na medu a listí. Ponožky nahradím hadrovou omotávkou, bez mobilu žít dokážu. Odlišnost začíná tím, že elektřina se strašně špatně skladuje. Navíc, když potřebuji elektřinu v nějaké kvalitě, tak ji ropou nebo plynem nahradím jen velmi obtížně, potřebuji k tomu relativně nákladnou infrastrukturu a především zajištěné dodávky oné alternativní energetické suroviny. V okamžiku, kdy by z libovolného důvodu přestala z Ruska přitékat na západ ropa a plyn, tak jsme bez jaderných nebo uhelných elektráren totálně „v pytli“ – sever, západ, ani jih nám energii neprodá a nedodá, protože sám jí bude mít málo a byť přenosové kapacity pro elektřinu, ropu, plyn umožňují tento směr toku, tak kapacity nejsou dostatečné.

    A máme tu problém, protože jaderným elektrárnám se kvůli zatraceně dlouhé ekonomické návratnosti investic daří mimořádně špatně i v situaci, kdy trh není pokřiven dotacemi. Uhelné na tom nejsou o moc líp. Vodní elektrárny už není kde stavět, pro fotovoltaiku nebo větrníky nemáme na většině území podmínky. Co zbývá ? Napadá mě snad už jen biomasa – EROEI (Energy Returned on Energy Invested) znáte ? A to je to, kde slovo „bezpečnost“ vyžaduje zásah na strategické úrovni a tržní principy musí jít minimálně částečně stranou.

    Hlásat návrat k tržní ekonomice v situaci, kdy je celoevropský trh totálně rozvrácen dotacemi, je v kontextu energetické bezpečnosti ČR zcela mimo realitu.

    1. Jak vodní elektrárny není kde stavět? Od 90. let u nás nevyrostlo žádný větší vodní dílo, přičemž jen přečerpávaček je ještě z minulýho režimu naprojektováno půl tuctu. A do vody se dá elektřina uchovávat krásně.

      Rotační UPS a generátory jsou dneska na bomba úrovni, je to samozřejmě drahý, ale v případě, že síť stojí za piču, tak je pak levnější si pořídit takovej vlastní zdroj a pálit v tom cokoli (turbína snese většinu kapalnýho či plynnýho paliva). Nevidím problém.

      1. Přečerpávačky se asi do krajiny ještě nějaké nasázet dají, ale v kontextu energetické bezpečnosti jsem měl na mysli stabilní vodní zdroje EE, tedy VE akumulační nebo průtočné. Celá vltavská kaskáda má menší výkon, než jeden blok Temelína. A obávám se, že kdyby se další malé vodní elektrárny nasázely úplně všude, kam to trochu rozumně jde, tak to navýšení dohromady nedá ani výkon vltavské kaskády.
        Postavit někde velkou přehradu znamená udělat solidní zásah do hydrologie na poměrně velkém území a musí tam být podloží, které je pro to vhodné, jinak to může být obrovský průšvih. Takže co se týče nějakého drastického zvýšení výkonu získaného z vody, jsem celkem skeptik. Energetická bezpečnost v kontextu ČR bohužel zatím znamená jádro a zbytek mixu slouží jako doplněk, protože jiná pro nás použitelná technologie zatím vyvinuta není.

        1. Sice nemaj, ale dost se tomu blíží. A vono se to nezdá, ale malejch průtočnejch elektráren někde od 500 kW nahoru je docela fakt hodně, dohromady to další stovky MW v úhrnu dá. To není úplně málo.

          Průtočnejch a špičkovejch přehrad bylo naplánováno víc, jak půl tuctu, to se týkalo skutečně jen přečerpávaček.

          1. Podle Wiki současné velké vodní představují dohromady cca 1,1 GW a malé vodní 1 GW. Nevím, jestli by bylo reálné zduplikovat aspoň ty malé vodní, protože na značném procentu míst, kde to mělo smysl, tam už MVE je.

            1. Jedná se o instalovaný, nebo dosahovaný výkon?
              Takové Lipno, Orlík a třeba Vrané dokáží fungovat dlouhodobě.

              1. Tipuju že instalovaný, DS mají sice dneska už něco přes 500 MW, ale všechny čtyři turbíny vypustí přehradu za půl dne :D

              2. Instalovaný. Nicméně jsem to zmotal:
                Přečerpávačky mají instalovaný 1,1 GW
                Ostatní velké a malé vodní dohromady: 1,0 GW.

                https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vodn%C3%ADch_elektr%C3%A1ren_v_%C4%8Cesku

        2. Do tohoto segmentu prumyslu moc nevidim, ale zadrzovani vody v krajine jakymkoli rozumnym zpusobem mi prijde byt fajn.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017