22.9.2012 se někteří čtenáři a příznivci našeho webu rozhodli oslavit Evropský týden mobility jediným věrohodným způsobem, jakým takový svátek vlastně oslavit lze, totiž společným automobilovým výletem. Ten byl tentokrát byl nasměrován na Křivoklátsko.
Mimochodem, Evropský týden mobility, pravidelně a povinně završený tzv. dnem bez aut, mi připadá mi to jako pokračování orwellovských vizí v realitě. Během tohoto týdne jsou nám předkládány různé návrhy směřující k likvidaci individuální mobility a dokonce se některé z nich uskutečňují, ve formě tzv. cyklojízd nebo sousedských slavností, kterých se ovšem neúčastní žádní sousedé, ale dopředu sestavené jednotky figurantů. Letos byla celá agenda, která je asi stejně spontánní jako vojenské cvičení, rozšířena o jakési závazky, ke kterým se musela města a obce na pokyn ministerstva znečišťování, pardon, ministerstva životního prostředí obligovat a které spočívají v tom, jakou oblast uzavřou pro určité druhy dopravy, nebo alespoň její užívání zkomplikují. Orwell by měl radost.
Naší akce se zúčastnilo zhruba sto třicet posádek, plus motorkáři, kterých bylo kolem 10. dokonce s námi po části trasy jel jeden spřátelený cyklista. Letadla musela tentokrát zůstat doma. Celá trasa měřila přes šedesát kilometrů a její projetí zabralo podle očekávání asi hodinu a půl. Během celé akce se nevyskytly komplikace, nebo alespoň zahajovací a ukončovací vozidla žádné komplikace nehlásila. I počasí stálo na naší straně. Zatímco cyklisté mokli a mrzli (doufám, že to žádný z inflitrátorů během akce Feldmaus neodnesl ještě nachlazením, když už riskoval ztrátu potence), my jsme si užívali sluníčka a ukázalo se tak, že nás bohyně Gaya miluje (a naopak).
Poněkud netradičně došlo ke kolonizaci, tedy vytvoření několika clusterů, z nichž ten největší, který se zformoval v Hostivici u Penny, mohl čítat několik desítek vozidel. Další menší kolony frčely za ní, nejspíš i před ní.
Zakončení se odehrálo na na parkovišti v Berouně. Tam došlo ke konzumaci perníku, který za tím účelem vyrobila moje žena, a štrůdl, který sourcoval kolega František, plus nějaké občerstvení. Původní záměr byl takový, na perník provést pomocí sypání autíčko z loga OSBIDu, ale nakonec se nám to doma nepodařilo uskutečnit. Zástupce strany Svobodných p. Maxera shromáždil nějaké podpisy na podporu kandidatury p. Jakla na prezidenta. Následovala afterparty v hospodě Berounský medvěd, kam jsme se odebrali pěšky, tedy domněle CO2 neutrálně, a energii, kterou jsme na to vynaložili, jsme okamžitě doplnili v restauraci, což už příliš CO2 neutrální nebylo.
Dorazila i neobyčejná či dokonce raritní vozidla, jejichž výskyt svědčil o vybraném automobilním vkusu účastníků. Namátkou Cadillac, Corvette, Škoda 100 a béžový favorit, který od posledního ročníku prošel určitou evolucí a překvapoval agresívním posezem na silnici. Poměrně dost účastníků užívá krás motorismu v kabrioletech. Já jsem celou akci tentokrát absolvoval v černé Alfě Romeo.
Samozřejmě jsem byl rád, že akce přilákala tolik zájemců a především jsem byl rád, že celá akce proběhla naprosto v klidu a ke spokojenosti účastníků. Vždy mě fascinuje, jak dalece se ty naše akce vzdalují od cyklojízd, jejichž účastníci kolem sebe šíří frustraci, hádají a perou se s náhodnými kolemjdoucími, dělají bordel a nakonec nenechají ani slušné lidi přecházet přes přechod.
Také je nám jasné, že to příště uděláme jinak. Uplynulé tři ročníky proběhly podle stejného scénáře a myslím, že je na místě to změnit. Nehledě na vestavěný pragocentrismus. Také se začíná projevovat, že s rostoucím počtem účastníků se celá akce proměňuje v cyklojízdu prováděnou pomocí aut, kdy účastníci nemají jinou volbu, než jet za sebou, protože v daném prostoru a čase je jich prostě moc. To ovšem snižuje fun factor a směřuje proti hlavnímu cíli, totiž „jen tak se projet“.
Zatím se objevily následující návrhy:
1. Letiště v Milovicích jako cíl a zapojení letadýlek
2. Přibližně geometrický střed republiky jako cíl DM
3. Hvězdicová jízda do předem určeného místa
Speciálně děkuji Františkovi Čechovi, Janě, C.J. Hornsterovi, Damiru Špojlaričovi, panu Maxerovi s rodinou a dalším, kteří se podíleli na organizaci a zabezpečení akce.
Závěrem děkuji všem účastníkům za podporu, účast, empatii a slušné vychování, které během akce prokázali a především ochotu vyčůrat se proti větru, byť slábnoucímu. Neboť vězte, tahle cyklománie už taky začíná končit, podobně jako to sbalila biopaliva, globální oteplování a další podobné zmrdí lživýdobytky. Myslím, že se setkáme v lednu při akci další, a to sice při akci pietní. Bude jí pohřeb osoby blízké a současně křtiny osoby vzdálené.
27.09.2012 D-FENS
(Zatím nikdo nehlasoval)