Co by ČNB mohla udělat, kdyby chtěla… - zpět na článek

Počet komentářů: 100

  1. Autor zřejmě nepochopil, že tímto krokem by se ČNB přeměnila na komerční banku s tím, že by měla minimum rozsahu možností jak případnou ztrátu sanovat. Zřejmě si také myslí, že na burze se jenom vyhrává. Soudím, že kdyby se nezadařilo a předstoupila před své občany a sdělila jim, no dnes jsme projeli 122Milird dolarů, ale nic si z toho nedělejte, zítra to snad bude lepší a takhle to projeli několikrát za sebou, jsou dopředu mrtví.
    .
    Autor navíc nepochopil, že ČNB je politický konstrukt jenž má „nezávisle“ tahat za stejný provaz s vládou.
    Ta sedmička musí být politicky uvědomělá a pod záminkou liberálních teorii okrádat občany ve prospěch jich samých, tedy vlády.
    .
    Mně by stačilo,kdyby si vláda půjčovala u ČNB bez liberálních keců, že by toho vláda zneužívala a mnoho se zadlužila.
    .
    Nemohu než konstatovat, že autor se vskutku v opilosti snaží zahnat poopilostní bolesti hlavy vymýšlením kokotin.
    .
    Pokud to někdo nepochopil, píši, že autor je pitomec.

    1. ono je to docela dost penez, cca 50% naseho rocniho HDP

    2. „Zřejmě si také myslí, že na burze se jenom vyhrává“

      Hehe – to si všichni mysleli v roce 1929 a dnes už víme jak to bylo doopravdy. Mě přijde článek takový celý pofidérní – autor se snaží nabudit dojem konow-how, ale proč se s tím dělí s někým na webu ? Nebo je to jen zase nějaký „místní blázen“ co prohlédl spiknutí, když je to přece tak jasné

  2. Investujici statni urad, to by muselo byt panecku terno.

    Doporucuju to vsecko nalejt do Key Investments.

  3. Lidi mají dlouhodobou paměť tak na úrovni prvoka, a schopnost poučit se z minulosti taktéž. Nejde jen o ten rok 1929, kdy se předlužený západ snažil sanovat svoje dluhy pomocí světové války a na úkor Ruska, což se jim tak úplně nepovadlo a tak musel znovu kolonizovat třetí svět, tentokrát pomocí nadnárodních korporací.

    Jsou to cca 3 roky co odezněla krize vyvolaná spekulacemi v židovském kasínu. A už lidi blbnou zase nanovo: hele máňo, na Nóvě ukazovali týpka co vyhrál na burze miliardu, co kdybysme to zkusili taky? A zase cpou prachy židovi.

  4. ČNB, kdyby chtěla, tak mi miliardu převede na účet. Co udělá s tím zbytkem je mi fuk.

    1. Ale nebyl zase skrblík. Může každýmu poslat 300 litrů, šak je to hento pro ovčany, ne? Nebo co zase za kecy? Jo aha, někteří ovčani sou si rovnější, to tady dlouho nebylo…

  5. Par postrehu curaka, idiota, pitomce a neexperta:

    1) tech 144mld bylo nakoupeno ze vzduchu kvuli oslabeni koruny o 10% takze kdyby nebylo, hrozi maximalne oslabeni koruny o 10%

    2) kdyby se zadarilo shodit trhy kovu, vydelek by se dal pouzit s dost zasadnimi pozitivnimi efekty/investicemi pro cr, ne vsechna politicka rozhodnuti musi byt neproduktivni – levice snad nepovladne vecne…

    3) Po provedeni by se centralni banka mohla klidne zrusit, lze docela dobre existovat i bez ni. USA do r.1913 jsou toho dukazem. Tedy pokud by se nasel politik s koulema ochotny riskovat osud JFK.

    4) kdyby bylo mnozstvi korun fixni, mena by posilila a odpadly tak neefektuvni casti prumyslu ktere prezivaji jen diky slabe mene, takze z dlouhodobeho hlediska by to bylo opet pozitivni.

    1. Snaha o diskusi na úrovni mateřské školky bude zřejmě zbytečná.

      1. Hmm, centrální banka má skutečně smysl hlavně v případě, že drží tzv. peněžní zásobu, což je množství peněz v oběhu dostupný v kterýkoliv okamžik. Peněžní zásoba má vliv na úroveň cen, její řízení je tak tedy důležitým nástrojem ke krocení inflace. Ovšem nastává háček, když rozvinete používání kreditních karet, což je alternativa hotovosti. Když budou všude platební karty, jaký smysl pak bude mít centrální banka ohledně třeba té inflace?

        1. Těžko vysvětlovat cokoliv někomu, kdo nemá ani páru jak funguje dnešní bankovnictví. Peněžní zásoba nemá přímý vliv na inflaci, a nové peníze emitují komerční banky, nikoliv centrální banka.

          1. No já si nechám poradit, já nejsem fundovaný ekonom, ale inflace je snižování hodnoty peněz v průběhu určitého časového období, vysoká inflace znehodnocuje úspory obyvatelstva a úspory jsou peníze, navíc to zvyšuje ceny vývozu a poškozuje ekonomiku, což může způsobovat krizi platební bilance, a tak se vlastně vlády snaží inflaci krotit tím, že omezují růst mezd a regulují peněžní zásobu. Takže s tím ta peněžní zásoba souvisí, ale jak říkám, jsem jen obyčejnej filozof.

    2. Napsal „článek“, ale lidi mu ho kritizovali. Nejdřív se naučte pracovat se svými emocemi, než začnete radit s investicemi (sic!) ČNB.
      O vaší osobnosti to nevypovídá moc dobře.

  6. Takže dáte ČNB možnost investovat, přičemž případné zisky bude mít ten kdo kontroluje ČNB a případné ztráty ponese obyvatelstvo (respektive držitelé CZK)?

    Tomu říkám geniální plán.

  7. já jsem jen vobyčejnej sedlák, no teda ne, to kecám, půdu mám ale nehospodařím, spíš jen vobyčejnej pačokář, a tomu velkýmu byznysu nerozumím, ale říkali mi, že rubáš nemá kapsy a co sníš, vypiješ, přečteš a uvidíš, to ti nikdo nevezme. ale dobrá zásada je: čemu nerozumím, v tom se nesnažím ostatní přechytračit. dejme tomu blbý šachy, jen štyřiadvacet figrek. a sedni si k tomu, když nevíš, jak tahat koněm, vyškolí tě každej školák. každej dospělůej člověk by měl tak nějak tušit na co má a na co nemá.

    1. No, to nemění nic na tom, že např. federální rezervní systém tzv. „The Fed“ plní v USA funkci centrální banky a přitom má větší nezávislost na ústřední vládě, než např. centrální banka v Británii. Otázka je, jakou nezávislost na ústřední vládě má naše CB. To já nevím.

  8. Pendrek tomu rozumím, proto se ptám – proč je podle většiny oponentů horší válet ve sklepě ČNB něco tun drahých kovů, které nedevalvují samy od sebe, než tam válet pár palet USD, které devalvují z vůle FEDu?

    1. Protože to bylo cílem intervence, oslabit korunu a posílit dolar s ojrem.

      Proč, na to se ptejte těch idiotů u kormidla.

      1. Nadáváte těm u kormidla, ale vaše tvrzení jsou nepřesná. Centrální bance šlo o euro, dolar je nezajímal. To je podstatný rozdíl, jehož důsledek může odpovídat na některé otázky v tomto fóru.

        1. Není pravda, nakupovali i dolar a srovnávali jeho cenu, byť samozřejmě ne tak výrazně, jako ojro.

          1. Žvaníte. Když o tom nic nevíte, tak že sebe nedělejte hlupáka.

    2. Protože „keynesiáni“ zastávají teorii, že národní ekonomiky nepotřebují mít vyrovnaný rozpočet, kombinují tedy kapitalismus a intervencionismus, rozpočtový deficit používají k vytváření pracovních míst, nebo ke snížení daní apod. Takže oni jako sníží daně a vytváří ty pracovní místa, a když se zase ekonomika rychle rozběhne, tak zase omezí výdaje a přiškrtí poptávku a zacálujou nějaký dluhy. Je to v podstatě na bázi „brzda-plyn“. A vy už tím pádem nesměňujete peníze za zlato, dříve se dluh vždycky uhrazoval ve zlatě. Všechny země už přežívají dlouhodobě s deficitem platební bilance. Prostě ten „zlatý standard“ už nepotřebujete v tom sklepě mít, protože žijete na dluh a ten dluh nikdy nekončí, a Vy už ani nejste schopen ho splatit, ani kdyby jste měl všechno zlato světa. Musel byste smazat všechny dluhy, a začít od nuly. Zrušit úplně to konkrétní platidlo a ty směnové kurzy a vše okolo toho.

      1. Jestli to dobře chápu, tak tady ale nejde o zlatý standard, ale o způsob uchování devizových rezerv.

        1. Jeden čas se moje práce odvíjela i v bankovnictví, devizové prostředky můžeme chápat jako „předmět“ celosvětového obchodu s měnami, takže v závislosti na ekonomické situaci jednotlivých zemí se pohybují ty směnné kurzy národních měn. Změny úrokových sazeb na ně mají hlavní, respektive přímý vliv. Úsudek už si udělejte sám.

      2. Moderní keynesiáni se tím omezování výdajů a cálováním dluhů v dobách, kdy ekonomika funguje lépe, moc nezatěžují…

        Deficit platební bilance je něco jiného, než deficit státního rozpočtu či přesněji veřejných rozpočtů.

        Dluh se sice v minulosti často hradil právě zlatem, ale zlato nebylo rozhodně jediným prostředkem směny. Z relativně nedávné minulosti třeba britsko-americký případ „Destroyers for Bases“.

        Dluhy v principu splatitelné jsou, množství zlata či jiné krycí komodity s tím souvisí jen velmi volně (Hint: věřitelé a dlužníci nejsou dvě disjunktní množiny). Že k nějakému splácení není vůle apod. je věc jiná.

        1. Děkuji že diskutujete věcně, bez invektiv. Já chápu platební bilanci jako rozdíl mezi hodnotou toho, co země dováží ze zahraničí a toho co vyváží na zahraniční trhy, takže když vyváží více, než kolik dováží tak má aktivní saldo v té platební bilanci, tudíž má přebytek a když dováží více než vyveze, tak má deficit platební bilance. A platební bilanci vlastně tedy tvoří dva faktory a to chápu tak, že jsou to tzv. viditelný obchod se službami a tzv. neviditelný obchod se službami, třeba Japonsko v letech 1992-93 dosáhlo 126 mld. přebytku platební bilance na jednoho obyvatele své země. Dle mého názoru, dnešní dluhy už nejsou splatitelné, kdyby byly, tak by se neustále tzv. neodpouštěly.

          1. Země ve smyslu stát toho zase tak moc nedováží a nevyváží. To dělají převážně soukromé subjekty. Navíc ona platební bilance je víceméně podružný údaj, protože řeší pouze jednu stranu obchodu a zcela ignoruje druhou. Například já mám dlouhodobě zápornou platební bilanci ve vztahu k našemu supermarketu nebo třeba firmě Shell a vůbec nic si z toho nedělám. Vaše uvažování je podobné typickému merkantilismu z doby před pár sty roky.

            Dluhy asi nejsou splatitelné ve smyslu „všichni nakráčejí s kufříky, plnými bankovek a zaplatí všechny dluhy“. Naopak by, pokud by k tomu byla politická vůle, byly splatiltené vzájemnými zápočty pohledávek a případně kapitalizací, resp. převody aktiv. Onen známý příklad s hostem, co nechá v hotelu stodolarovou bankovku, která umožní splacení mnoha dluhů mnoha lidí sice v mnoha směrech není nejlepší, nicméně základní princip ilustruje.

            1. No, já nepopírám, že mně je sympatičtější bohatství národa než dluhy a i přebytek vývozu nad dovozem, ale je mně sympatický i tzv. „blue chip“.

    3. Likvidita a kapitálový výnos.

      1. To jste nám nic nevysvětlil, hodit dvě slova umím taky. Navíc likvidita je objem hotovostních prostředků, které má k dispozici nějaká firma nebo podnik, aby nemusely rozprodávat fixní aktiva a kapitálový výnos je rozdíl mezi kupní cenou aktiv a cenou prodejní. To se týká i pozemků.

        1. ex.lex: on nehodil dvě slova, hodil dokonce čtyři. I u marného filozofa bych očekával elementární znalost matematiky.

          Současně DAC nehodil jen dvě slova, jen Vy jste nepochopil, že abyste mohl diskutovat, musíte znát jejich význam. Měl byste se dovzdělat, pak byste neplácal hovadiny jako že „likvidita je objem hotovostních prostředků“.

          Abyste to měl aspoň letmou šanci to pochopit: když Vám někdo napíše, že Kant byl francouzský ekonom a Hegel je typickým představitelem amerického dadaismu, protože jeho obrazy jsou plné pravoúhlých tvarů a krajinek, máte tak zhruba představu o tom, co tady předvádíte v oblasti bankovnictví a ekonomie. Proto je tak únavné, že tapetujete každou diskusi svými bláboly, a že jejich hodnota je nikoliv nulová, ale záporná, proto z Vás mají někteří srandu a jiné obtěžujete a víc než jeden tady se těší, až zase vypadnete.

          1. Já slova nepočítám, já nad nimi přemýšlím. A likvidita je objem hotovostních peněžních prostředků, které jsou k dispozici pro každodenní provoz nějakého podniku, likvidní firmy tak mají dostatek peněz, aby byly schopné plnit svoje závazky bez nutnosti prodávat fixní aktiva. Jsem ze školy nějaký pátek, to je pravda, učili jsme se to takhle a pochybuji, že by stabilní názvy v ekonomii nějak výrazně změnily ve výkladu. Pokud ano, už to není ekonomie a podnikání, ale guláš. A vypadnu, až já budu chtít, ne že Vy mně tu budete rozkazovat.

            1. ex.lex: kdybyste přiznal, že píšete bludy vlivem nepozornosti, dá se to ještě pochopit. Pokud je ale píšete a přitom nad slovy „přemýšlíte“, to je jiná káva.

              Nebojte, termíny se nemění, nicméně buď jste měl extrémně špatného učitele nebo máte špatnou pamět. Likvidita nikdy to, co píšete, neznamenala. Račte aspoň guglit, když už víte kulové.

              Na to, abyste vnímal rozdíl mezi „vypadněte“ a „těším, až vypadnete“ by snad dospělý člověk ani moc přemýšlet nemusel, ale Vy jste extra trollí třída.

              Omlouvám se ostatním za přikrmování, někdy je potřeba poškrábat vřed nutkavější než racionální rozhodnutí tak nečinit.

              1. Já nepotřebuji gůglit, myslím, že z toho gůglení máte v hlavě guláš, navíc jste extrémně nevychovaný člověk, typický hulvát, se sežvejkanou šedou kůrou mozkovou, já se držím toho, co je logické a vyplývá to z vědění. Likvidita představuje přesně to, co je mnou uvedeno, že to funguje nebo se to prezentuje jinak, to už není můj boj.

                1. ex.lex: snad dnes už naposled – kdybyste se držel toho, co je logické a vyplývá z vědění, nemohl byste tu psát takové bludy. Ergo to, co říkáte, neděláte. Kvůli guláši v hlavě pravda gůglit nepotřebujete, máte ho tam i tak. Další gůglení nejspíš z guláše znalosti nevytvoří a aspoň v této věci jste tedy věcný a správně jste dedukoval, že lepší bude nic dalšího nezjišťovat a do zkyslého guláše čerstvými surovinami neplýtvat.

                  1. Vaše rozvleklá omáčka k mému libovému šťavnatému masu nesedí, prostě likvidita je jasná, omáčka jsou Vaše iluzorní-virtuální představy. Je zvláštní, že někteří lidé napíšou tolik slov a vlastně vůbec nic, co se týče vědění, nesdělí, jste typický ukázkový příklad tohoto jevu.

                    1. Libovy maso nemuze byt nikdy stavnaty.

                    2. Muze, nesmi to bejt sval, co moc maka. Takova svickova, kdyz se dela pomalu a nevysousi, stavnata je.

                    3. Nesouhlasim. Rib Eye je stavnatejsi. I pomalu delana klizka.

          2. jen ho pořádně krmte, to tady bude zase tejden nablito…

      2. To jste mi moc nepomohl. Šlo by to vysvětlit?

  9. O tom jak to chodí ve velkém světě financí se nedávno rozepsala sama ČNB:
    https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/holub_kral_saxa_20180115.html

    1. rekl bych ze CNB v tom clanku popisuje jak se chova v „dobach klidu“ tj. prevazne pasivne. Pokud by doslo u nas k nejake hluboke ekonomicke krizi/recesi nepochybuju vubec o tom, ze role CNB by byla mnohem aktivnejsi (cekal bych napr. zvyseni nabidky penez). V dnesni dobe bych cekal zejm. dluhovou (uverovou) krizi resp. „trhy si uvedomi jak je nafouknuta hodnota aktiv jako akcie resp. akciovy trh, nemovitosti atd..a dojde k vyrazne korekci – snizeni cen aby lepe odrazely realnou hodnotu techto aktiv ocistenou o vliv penez ktere se na trhy dostaly „umele“ ) a CNB by mohla postupovat podobne jako FED nebo ECB s QE

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantitativn%C3%AD_uvol%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD

      Podle mne ale krize vznikne jako obvykle v USA a k nam se preleje se vsemi negativnimi dusledky (zrejme jednim z duvodu je ze USD je stale svetova rezervni mena), zpusobit by to ale mohla i krize v ramci eurozony, treba problemy Italie a jinych eu zemi

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017