Já vím, že jsem s tím už trochu únavný, protože moje antipatie k produkci tuzemských skupin typu Chinaski, Buty, MiG-21 a podobně je čtenářům důvěrně známa.
Mám dojem, že jsem se dosposud zabýval problémem pouze povrchně. A Chinaski jsou pro moje ucho problém. Chceme-li řešit problém, můžeme eliminovat jeho projevy (v tomto případě rotací tlačítka volume) nebo jeho příčinu. A já se pokusím najít příčinu, která vedla k tomu, že muzika tohoto druhu vůbec vzniká a nachází své posluchače.
Nejprve si ocitujeme něco z mailů fanynek této megaskupiny. Občas mi píšou. Tady je třeba jedna, kterou jsem nesmazal:
—– Original Message —–
From: „Monika Bímová“ <Prince-zna@seznam.cz>
To: <dfens9@seznam.cz>
Cc: <dfens9@seznam.cz>
Sent: Monday, October 25, 2004 5:40 PM
Subject: Nazdar!!!!
Byla jsem se podívat na tvých strankach o skupine chinaski!!!!!!!To co jsem si precetla me strasne moc udivilo!!!!!Myslis si ze jsi timhle zajimavej!!!!!Chinaski vznikli u nas ve meste a ja se osbne znam s michalem malatnym a nevym kde jsi prisel na to ze jenom recituje do hudby???????To by me teda fakt zajimalo!!!Chtela bych slyset spivat tebe kdyz jses tak chytrej!!!Nevim co te donutilo k tomu abys pomlouval jednu z nejlepsich ceskych skupin,kam se na ni nejaky U2 nebo ramestain hrabou to jsou uplny amateri neumej nic jinyho nez jenom rvat do mikrofonu a tim jejich umeni konci!!!!Mel by ses nad sebou zamislet protoze to co tu pises jsou jenom odporny zvasty a neni na tom ani spetka pravdy!!!!To ze je neznas a nevis jakej je podtext jejich pisnicek neznamena ze o nich budes psat tohle!!!A co se tyce ostatnich skupinek o kterych tam mluvis tak ty sice nejsou tak dobry jako chinaski ale ne tak strasny jako U2 atd……………………..To mi ver!!!!!Zajdi se nekdy podivat na koncert chinasek abys vedel jak doopravdy spivaj a prijdes na to ze nejsou tak strasny!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Takze nakonec bych ti chtela zdelit,ze CHINASKI JSOU NEJLEPSI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Davej si bacha na to co pises mohlo by se ti to vymstit!!!!!!!Cau a zamysli se nad sebou opravdu to nutne potrebujes
Velka fanynka Skupiny chinaski
nebo tady nejspíš taky jedna:
—– Original Message —–
From: Veronika Daňková
To: dfens9@seznam.cz
Sent: Sunday, November 14, 2004 3:55 PM
je mi Tě líto..
—
a další, trochu rozumnější
From: „Hana Buřičová“ <Anashtasia@seznam.cz>
To: <dfens9@seznam.cz>
Sent: Friday, October 10, 2003 9:19 PM
Dobrý den,
po přečtení Vašeho článku o skupině Chinaski jsem se rozhodla, že Vám napíši. Mimochodem při čtení tohoto článku jsem přímo slzela smíchy nad tím, jak se někdo dokáže vyjadřovat o někom, koho vůbec nezná. Mám k tomu článku pár připomínek. Samozřejmě, že je demokracie a Vy si můžete vyjádřit svůj názor, ale trochu jste to přehnal! Skupinu Chinaski jsem měla možnost vidět dvakrát na živo a vůbec mi nepřipadlo, že Michal Malátný nezpívá, ale recituje. Mezi Michalem Malátným a Leošem Marešem je podle mě velký rozdíl…. Já osobně Leoše Mareše nemusím, ale každý má svůj vkus a naše hudební scéna by měla uspokojit všechny posluchače. Skupiny No Name a Kryštof patří taky mezi mé oblíbence a No Name jsem měla možnost vidět i na živo ( byly jako předkapela Vámi nenáviděné skupiny Chinaski) a jejich výkon byl srovnatelný s Chinaski.
Nevím jestli jste měl možnost slyšet některé z jejich CD celé, ale není to jen o pozitivních primitivních textech. Poslouchám rádio a zrovna začala hrát písnička Silný ročník 1970 a to není jen banální text, autor zde popisuje jaká byla doba před pádem komunismu( jen nehas co tě nepálí, jakej pán takovej krám, co můžeš sleduj z povzdálí a nikdy nebojuj sám……)
Měl by jste být více tolerantní to, že Chinaski patří mezi nejposlouchanější skupiny v Čechách i na Slovensku to snad něco znamená…. Nebo oba národy nemají žádný vkus a slepě hltají to co jim rádia nabídnou?? Kritizovat umí každý, ale zkuste být slavný stejně jako Chinaski a pak máte právo kritizovat. Po přečtení vašeho článku jsem totiž dospěla k závěru, že si tímto článkem řešíte nějaké Vaše komplexy.
Dám Vám jednu radu v autě mějte puštěné místo rádia kazetu s Vašimi oblíbenými písničkami, změňte restauraci a utvořte si svůj jiný svět nebo se smiřte s tím, že jsou na světě skupiny, které nepatří mezi Vaše oblíbené a budete spokojený.
Přeji Vám krásný den s pozdravem Anashtasia
Texty jsou si velmi podobné. Zpravidla se zpočátku konstatuje, že jsem debyl, měl bych se nad sebou zamislet (což mi jako debylovi půjde o to hůř) a že jim je mně lýto. Pak je mi připomenuto, že jako zpěvák bych byl sám úplně nemožnej, což je pravda, protože zpěvák nejsem a zpívat neumím. Hudbou se neživím a dokonce už ani na nic nehraju, takže tato část mailu je zpravidla pravdivá. Nakonec je mi opět připomenuto, že jsem chudák a hovado, které nemá právo ani na vlastní názor. Následují spekulace, že jsem impotentní, lůzr, homosexuál, teplej impotentní lůzr, že mám jít na jejich koncert a úplně nakonec že pisatelka přeje krásný den. Vzhledem k tomu, jak jsou si maily podobné, mám zato, že Michal Malátný osobně vymyslel kromě generátoru hovadských textů také generátor hovadských mailů, který distribuuje fanynkám jako freeware.
Mám za velmi překvapivé, že se fanynky skupiny Chinaski vyjadřují takovým jazykem. Fuj. Měl jsem zato, že všichni, kdo poslouchají takové písničky, jsou hodní, milí, neustále zaláskovaní jeden do druhého nebo aspoň jsou všichni spolu až navěky kamarádi, jak banda bukv… pardon, skupina gayů. Že by takový spolek přírodních introvertů hovořil výrazivem fotbalových funkcionářů, bylo pro mě zpočátku neuchopitelným. Kdybych se takhle vyjadřoval já, známej dobytek, kvůli kterému zmrdi dobrovolně zaměňují kanál s pěší stezkou, pak by to snad bylo přiměřené, ale já zase ctím právo jiných lidí na jejich vlastní názory, a to i když se mi ty názory moc nelíbí. Schopnost tvorby a obhajoby vlastního názoru jsou totiž něco, co se u mě v hitparádě lidských vlastností nachází úplně nahoře. Od toho se odvíjí všechno ostatní a k lidem s vlastním úsudkem mám maximální respekt.
Vlastně mě hrozně vytáčí, když někdo nadužívá větu „mě je vás líto“. Snad bych takovou větu slyšel rád, kdyby mi právě tramvaj ujela nohu nad kolenem a současně jsem si vyrazil propiskou oko, ale jinak nevyžaduji, aby mě litoval každej, co má do prdele díru a vůbec mě nezná. Nemá proč. Ohledně sebevědomí taky nejsem deficitní. Nevím, co si o mě fanynky myslí, respektive jak si mě představují, anžto můj život je celkem v pořádku. V mezích normy jsem zdráv, mám zajímavou práci, hezkou přítelkyni, pěkný domeček a tak dál, nic mi zásadně nechybí a že bych Michalu Malátnému záviděl to jeho zlato v hrdle a prachy, co si jeho hýkavými produkcemi vydělal, o tom ani řeči. Spíš jsem krajně na pochybách ohledně pisatelek samotných. Některým jsem na ty jejich slinty odpověděl a kupodivu se mnou začaly komunikovat, usoudil jsem, že jsou to lidé, kteří se sami neprosadí a všichni na ně kašlou, nikdo se s nima nebaví, chytají se každého kontaktu s kýmkoli a uzavírají se do umělého světa, ve kterém je to střapaté hovado s kytarou absolutní guru. Taková jakoby platonická love story.
Tak, to jsem si vyřídil soukromé účty a teď hurá na tu velkou pohodu.
Vlastně je nefér, co Malátný a ostatní podobný diletanti někdy dělají. Většina textů Chinaski je o tom, že by rádi souložili, ale nemají s kým. Jejich vykolejené posluchačky pubertálního věku řeší zřejmě podobný problém, takže spolu obcují přes CD nosiče, ze kterých má finanční orgasmus ovšem pouze nakladatelská společnost, producent a Malátný and his boys.
Tuhle jsem poslouchal Linkin´ Park. Jak jistě uznáte, to nění žádná alternativa, ale lehčí komerční rock. Osobně považuji za nejlepší kousek album Hybrid Theory. Hudba je většinou založena na střídání nějaké tklivé melodie a drsného nářezu. Když jsem se přenesl přes toto sice působivé, ale nepříliš geniální hudební schéma, začal jsem se zabývat texty. Jsou skoro všechny o pocitech, které občas míváme všichni. Frustrace okolím, zmatení v přemíře vnejších vjemů, ztráta orientace ve vlastních pocitech, marná snaha něco změnit, to, co génius přes tlachy Václav Havel nazval „blbá nálada“. Linkini na nás vyřvou všechen bordel a teď si s tím posluchači, poraď. Tak třeba malý kousek z chronicky známé In the End: „Moc jsem se snažil, zašel jsem tak daleko, nakonec na tom ale vůbec nesejde.“ Ln´ Park je docela depresívní muzika, jen zřídka mají skladby nějaký smířlivý konec nebo zřejmé východisko. V každém případě Linkini volí slova dobře a představuji si, že puberťák v nějaké šílené městské aglomeraci typu proseckého sídliště se cítí právě tak, jak zpívají, jen nedovede svoje pocity tak precizně pojmenovat. Neříkám, že je jejich produkce právě geniální, ale něco do sebe určitě má. Vypovídá o reálných věcech a v kombinaci s emotivním přednesem vytváří alespoň ve mně dojem, že takové muzice mohu věřit.
Musím si položit otázku, proč se něčeho podobného nechopí nějaká tuzemská formace. Blbé nálady tu máme na rozdávání a obecně jsme vnímavější než Američané. Průser je jen v tom, že v krajích českých je jaksi zakódováno, že muzika musí především pobavit a Bože nedopusť, aby nutila k zamyšlení. Tento axiom je široce aplikovatelný na veškeré hudební směry a po jistých úpravách na tuzemskou kulturu jako celek. Vyhlídky na prostor v médiích a tím i popularitu pak mají sračkáři, kteří zpívají o ničem a to navíc vesele. Někdo nám tu „nastavil systém“. Stejně jako nemůžeme čekat, že by Jiří Hubač natočil Falling Down 2 nebo Phone Booth 2, tak také nemůžeme čekat, že by zde mohla komerčně uspět skupina, která důvěryhodnost své tvorby postaví nejen na tom pozitivním, ale také na tom negativním, co naše životy provází. Není to v nás. Někdo nám to vzal.
Těžko říci, kde jsou kořeny tohoto jevu. Předkládám k uvěření tři varianty:
1. Kulturní establishment pochopil, že na veselých, povrchních, vynuceně pozitivních produktech se dá nahrabat větší hromada škváry, než kdyby do nich přilili trochu opravdovosti. Výsledkem je obliba textů neobyčejné myšlenkové hloubky, jako „nejsem miláček, natočím ti demáček“, „jsem kutil, mám malou dílnu, víc mě nezajímá“ nebo „doktor dělá píchy píchy, já se můžu pochcat smíchy“.
2. Přežívá poselství rudých bratrů (tedy těch z ÚV, ne z Lidového domu) o tom, že soudruh umělec je zde především od toho, aby pobavil soudruha dělníka. Všechny ostatní směry jsou pro soudruha dělníka, rolníka nebo pracujícího inteligenta jaksi těžko stravitelné a vhodné leda pro dekadentní buržousty, a ty už tu žádné nemáme, protože makají v dolech.
3. Jedná se o muziku pro vohnouty a vohnoutům nevadí, když jim někdo dělá lobotomii zaživa. Nekonfliktní žvástavé texty svrchu zmíněných skupin představují svět, do kterého lze utéct před světem reálným, jinak plným nástrah. Nemusí se u nich přemýšlet a dá se u nich odpočívat, jsou tedy pohodlné a to je pro vohnouta vždy hlavní atribut.
Všechny uvedené tři varianty vedou k úspěšně rozvíjejícímu se fonoménu „pohodové české muziky“, podobně jako „pohodových českých seriálů“.
(6x známkováno, průměr: 1,17 z 5)