Čím to, že letecká doprava je poslední dobou stejně bezpečná jako profese barevného instalatéra v Londýně?
Po nedávné sérii leteckých neštěstí hledají odpověď řady zbloudilců včetně jindy tak trefného D-FENSe. Rádoby specialisté vidí příčinu těch spektakulárních tragédií tu v chybě pilota, tu v zanedbané údržbě, jindy v terorismu, někdy dokonce v tragickém sledu nepředvídatelných událostí, v dobách přes EU označovaných slovem nehoda.
Chyba. Chyba, chyba, chyba!
Skutečnou příčinou leteckých katastrof samozřejmě je, že letadla létají příliš rychle. Lidské tělo je stavěno tak, aby přežilo náraz v rychlosti cca 30 km/h. Osm set, to je pusté hazardování se životy nevinných. A co kdyby Boeingu zkřížil cestu pták?
Řešení se přitom nabízí samo: Snížit povolenou rychlost dopravních letounů na 90 km/h ve volném prostoru a na 50 km/h při přeletu lidských osad. Rychlejší letadlo pochopitelně za žádných okolností nesmí předletět letadlo pomalejší, a to ani v případě, že F-18 doletí homemade ultralight. Rychlé létání patří na válečné nebe, nikoli do běžného letového provozu.
A nechoďte na mě s demagogickými argumenty, jako že není technicky možné, aby se éroplán v tak nízkém tempu udržel ve vzduchu. Považoval snad někdo za možné, aby auto, když srazí dementního (dů)chodce, vystřelilo zpod kapoty peřinu a vtisklo otřesenému gerontovi do ruky bonboniéru a flašku s koňakem? Nebo aby totéž auto, ztěžklé všemi těmi duchnami a kořalkami, vyprodukovalo během typické denní jízdy méně oxidu uhličitého než upocený tlustý zmrd, který ho řídí? A přece máme zákony, které to budou od automobilek v brzké době vyžadovat. Zákon evropský je víc než zákon fyzikální, už si to jednou zapamatujte.
Ochranu cestujících bychom tedy měli z krku. Ale co s oběťmi v místě, kam letadlo v důsledku letu nepřiměřenou rychlostí (Už jsme si vysvětlili, že jiné příčiny leteckých nehod neexistují) dopadne? Navrhuji zavést zákonnou normu, která pilotovi stroje, řítícího se k zemi, přikáže dát přednost všem chodcům a cyklistům v lokalitě dopadu. Letadla jsou totiž rychlá, drahá a zpravidla v nich sedí lidé, jejichž příjem více či méně přesahuje příjmy průměrného gerontního zlitého vohnouta na neosvětleném bicyklu. Je tudíž jen spravedlivé, že zodpovědnost leží vždy na bedrech jejich pilotů.