Úvodní seminář rouššškové církve - zpět na článek

Uměl bych si to představit v Rusku. Už jsem tam 3x byl, 2x za Brežněva a 1x za Jelcina, takže bych věděl, do čeho jdu a ruštinu jsem ještě úplně nezapomněl. Jsem příslušník generace, vycepované reálsocialismem, co si průhledně hrál na demokratický socialismus a umím se v tom pohybovat tak přirozeně, jak zmutovaná ryba ve splašcích z Dezy.
Pokud bych se neúčastnil politických diskusí o Velké vlastenecké válce, roce 1968, nekritizoval VVP, neúčastnil se dělání bordelu, resp. „demonstrací“, například za propuštění nějakých dalších perverzních štětek, či jakéhosi defraudanta, přisátého na státní cecek, anebo jiných podobných tvorů, tak by o mně kromě blízkého okolí nikdo ani nevěděl a ani mi necenzuroval internet.
Práce, včetně odborné a dokonce i v mé specializaci, je v Rusku pro skutečně šikovný lidi, který to jen nepředstírají, ale jsou opravdu ochotný pracovat, dost a dost – odhadem tak na století dopředu.
A i během těch několikaměsíčních pobytů jsem si všiml, že když v Rusku ukážete, že opravdu něco umíte a navíc tím nějak pomůžete místním, dají vám přezdívku a doslova přijmou vás za svého, se vším všudy.
A pokud se nebudete srát do kšeftů místním mafiánským bossům a budete si hledět své práce, tak kromě extrémně hlučných průjezdů luxusních vozů se zatmavenými skly, o jejich existenci či jejich činnosti ani nevíte.
Ubytování/byt pro začátky, se tam dá v malém/středním městě, kterých je do 80-100km od Moskvy jako nasráno, sehnat velmi snadno. Ale on není ani žádný důvod, nacházet se poblíž zrovna Moskvy, třeba ve Vladimiru, kde jsme 3x byli my, lepší je někam jižněji, kde nebývají tak tuhé zimy, na které se zvyká těžko.
Starší manželé-důchodci, bydlící ve Stalinem postaveném, 160m2 kvartýru 4+1, nebo v RD, na který od státu dostali peníze, protože pán pracoval jako civilní zaměstnanec armády, tak takoví si moc rádi přivydělají ke skromným důchodům jedním i dvěma slušnými podnájemníky. A když jim při tom s ledasčím pomůžete, časem vám část toho nájmu, i tak směšného odpustí a stejně tak vás přijmou mezi své nejbližší, dá se říct do rodiny.
Příroda je tam nádherná, nezkurvená zásahy diletantů jako tady, lidi se tam stále ještě umějí bavit pospolu i bez drog a nejsou zkurvení konzumem a navoněnýma hovnama, jako my tady. A je to přesně ta vrstva, o které píšu – hledí si svého, svých blízkých, práce, baráku a mají svatý klid od všeho, z čeho se naše média mohou posrat přes celý záda.
Trochu problém je, že je mi dost let na to, abych někde začínal znova a skoro od nuly. Se spoustou lidí ze stejné sociální skupiny, se kterými jsme tam naposled pracovali, jsem ještě stále v kontaktu, píší mi i některé jejich zvědavé děti – a ti by beze všeho do začátku pomohli.
Pokud bych byl před takovouto volbu postaven ještě před 10 lety, tak neváhám ani na chvíli. Ale jakmile to tady začne být neúnosné, pojede tu dál ta buzerace skrz hovno, další diskriminace skrz jinou variantu chřipky a sociální pronásledování jednotlivců i celých skupin, seberu se a bude po ptákách.
Už jsem sondoval, jaký jsou možnosti a na pár místech, včetně ambasády se dotazoval. Je to celkem snadný a když bych se při tom dokázal vyhnout různým propagandistům a politrukům právě z jednoho odboru té ambasády, tak i v klidu. České občanství by mi samozřejmě zůstalo.
Naše firmy tam normálně a úspěšně fungujou v turnusech, spousta i mladých lidí je tam už natrvalo, protože jim to tak vyhovuje. To se ale našim mrdkám moc nehodí do krámu, tak kolem toho nikdo nedělá cirkus a ti lidi mají svatý klid.