Ukrajinci jako „zdroj prosperity“ a předem prohraná průmyslová válka s Čínou - zpět na článek
Počet komentářů: 206
Přidat komentářNapsat komentář
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
D-FENS © 2017
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
V každé ekonomice jsou pracovní pozice co nejsou atraktivní, blbě placené, ale jsou potřeba dělat. V západní Evropě je dělají češi, slováci a poláci. U nás hold ukrajinci. Co se týče automatizace a transformace průmyslu a ekonomiky obecně, tak to je plně v rukách západních korporací, které nás doslova vlastní. Ti dělají tak zvaná stategická rozhodnutí, sám jsem byl několikrát jejich obětí a musel si hledat jinou práci.
Pokud jsou pozice neatraktivní, ale je potřeba je dělat, pak mají být řádně zaplacené (a hned je někdo bude chtít dělat).
No právě proto se přivezou lidi tak chudí, že přijmou i tu almužnu, za kterou místní dělat nehodlají.
Ekonomka Švihlíková tyto praktiky výstižně nazvala „závod ke dnu“.
To už se přece děje, EU uzavřela dohodu s Indií, kterou Uršula nazvala Matkou všech dohod. Za pár let tu máme Indii doma. Smlouva je o všem – výměna zboží, nižší cla, spolupráce, přátelství,
ale hlavně o dovozu indických pracovníků do Evropy.
A to všech profesí. https://degener.cz/matka-dohod-s-indii/
Ryzil:
Neser pořád s tím tvým plátkem!
Tady se to možná ztratí, ale na vidlákově kydárně trčíš jak péro z gauče.
Jestli chceš úspěch svýho projektu, tak to někomu svěř a nepodléhej šalebnosti internetu.
Že ty možná nakonec budeš degenerovanej?
No, ja myslel, ze Indiany tady mame uz par stoleti, jen jsme im sebrali povozy, sezrali kone a oni se nam tu ted mnozi mal zwei kazdych 16 let. Oni prijdou nejaci dalsi?
Už počátkem roku 2022 dorazila značná várka ukrajinských cikánů od slovensko-ukrajinských hranic. Chudáci byli oběti války a hned se ptali po sociálních dávkách.
Byla z toho taková hezká reportáž, jak bivakují v Praze. (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/uprchlici-z-ukrajiny-stanove-mesto-troja-romove_2205151230_zuj)
Ukrajinští cikáni – neochvějná opora ukrajinského socialismu a míru! (https://romea.cz/cz/zahranici/nataliia-tomenko-romove-dnes-bojuji-za-ukrajinu-to-co-prozivame-je-podobne-tomu-co-zazili-moji-prarodice)
Jakože třeba popelář bude dostávat vyšší mzdu než třeba začínající učitel, matrikářka, strážmistr?
To jsou stejně paradoxy co? Za socialismu prý byla přezaměstananost a po 30 letech v době počítačů a přece jen větší automatizace je prý nedostatek lidí a přitom je nás +- stejně.
Ta užitečnost nebo dokonce nezbytnost Ukrajinců je jenom demagogie. Kdyby tu nebyli Ukrajinci, tak ta místa obsadí Češi. Možná za trochu víc peněz a co? Zkuste v Praze najít místo prodavačky, pokladní, skladníka – všechno obsadila Ukrajina. Co pak má dělat Češka, která chce jenom částečný úvazek, spíš aby přišla mezi lidi, vedle domu má supermarket, ale plný Ukrajiny? Ukrajincům, kterým stát přispívá na bydlení, na děti atd. pochopitelně nemůže konkurovat. A možná by do toho ruského prostředí ani nechtěla.
Nu, palečky panu domácímu.
Bohužel jen malinko přizvednul pokličku na prádelním kotli, ve kterým tak usilovně topil Véna Lahva a ve kterým se vařily a furt vaří česko-moravsko-slezský vykvašený DNA.
Realita je daleko horší.
Nesčetně připojených západních destilačních kolon odčerpává hodnotný destiláty, zatímco uvnitř kotle houstnou sračky. V parách nad nima se vznáší a parazituje inhalující (j)elita, který imponuje, že nemusí makat a nemá žádnou odpovědnost (zatím).
Až se přestane vyplácet topení pod kotlem, sračky vyvezou lejty na pole a zazvoní zvonec, pohádky konec.
Lepševici to nejsou schopný domyslet a bláhově doufají, že si je KoZa vycedí přes jemný síto a bude pěstovat pro ozdobu svých resortů a privat ostrovů.
Ňáký hovno!
Skončej taky na poli, ty nejvíc toxický zmrdi ve spalovnách odpadů, jen to nejsou schopný pochopit.
Záchrana může bejt v případě zachování vysoký kvalifikace pracovní síly i vědy a vývoje, vlastní soběstačnosti v energetických, surovinových a potravinářských zdrojů, na kterých tatíček Masařík vybudoval stát.
„Nebát se a nekrást“ vzkázal Masaryk.
Poblijtici jsou dneska posraný až za ušima, šíření strachu v populaci je jejich nástroj ovládání volíků a kradou, ani poledne nedrží.
„Státy se udržují tím, na čem vznikly“ prohlásil profesor Masaryk.
Proto řídící důstojníci a za jidášský groše, pokud z toho nemají okamžitý palmáre na kontech, anebo poplácání po rameni při žrautu v Bruseli, někteří dokonce z čirý idiocie, i tý profesorský, tak usilovně nenávratně ničí, aby nemohlo nastat nic z dalšího odkazu zakladatele státu, ale i průmyslníků a hospodářů, kteří položili základ silné státní ekonomiky, vysoké vzdělanosti a kvalifikace produktivních občanů a grunt státní suverenity a životaschopnosti.
A tak je to se vším.
Průmyslová válka s Čínou?
Mno jeden němec už ji asi zkusil…
https://youtu.be/as2KoDtsS_0?t=354
DFENS: no, moc bych s Vámi nesouhlasil.
Ne v otázce „jak závratně bohatneme na migraci z Ukrajiny“, ale v celkovém pojetí článku.
Všeobecně mám za to, že je mi šumák, odkud kdo je. Pokud někdo do této země přichází proto, aby zde poctivě podnikal nebo pracoval, slušně žil a založil tu českou rodinu, tak já bych ho vítal. Ať je odkukoli. Jak říká Klaus, já taky nejsem odněkud, ale odkudkoli.
Za druhé nevidím ve využívání ruční práce Ukrajinců nebo jiných přistěhovalců žádný problém. Nic neoddálí a už vůbec ne pokrok. Je pravdou, že hromadu zejména fyzických prací žádný rodilý Čech prostě dělat nechce. Máte-li autoservis, máte asi na 2–3 roky zakázky na dvoře a nemáte dost rukou na jejich odbavení. AI ani žádná robotizace Vám moc nepomůže, prostě je potřeba to odmakat rúčo. A na to jsou rodilí Češi moc sexy, makat teplejma se jim nechce. A i když si umím představit automaty na ledacos, tolik automatů na tolik závad, které umí třeba u Rendla vymyslet, to si nikdo nemůže dovolit nakoupit.
Využít někoho na vykonání práce výměnou za statky, které oběma stranám připadají win-win, nehodnotím jako využívání nebo zneužívání. Je také možné, že sem mnozí cizinci – a třeba právě Ukrajinci – přicházejí právě proto, že tu je po ruční práci obrovská poptávka a odměna za tuto práci jim připadá natolik lákavá, že odejdou i ze země, kde mají záchodové mísy ze zlata. Taky jsem v 91 v Německu jako vysokoškolák myl nádobí, protože to tehdy bylo win-win. Dneska bych musel být praštěný pavlačí, protože by se mi to nevyplatilo.
Rétorika levičáků o tom, jak vyděláváme na Ukrajincích má spíš navodit dojem, že rusobijectví je výhodné. Důvodem těchto žvástů je fakt, že objektivně je rusobijectví je nepopiratelně jedna z nejnevýhodnějších věcí pro tuto zemi a její obyvatele, hned po členství v EU a NATO. Nemá smysl se těmito kecy zabývat, pouze je třeba tlačit na to, aby nově přicházející po nějaké době pomoci, např. po roce, měli stejná práva a povinnosti jako místní. A ne, že si sem přijedou vyléčit svá těla a pak hajdy zase na zlatý hajzly.
Pokroku Ukrajinská invaze do Čech podle mého názoru škodit nemůže: korporace neutrácí peníze za pokrok zbytečně v případě, že existuje levnější alternativa, ale jak je v článku správně a logicky uvedeno, kde je dnes levná pracovní síla bude zítra stejně drahá, jako u nás. Takže inovace děláme pro svoji budoucnost bez ohledu na levnou pracovní sílu. V Číně je oproti Německu a US pracovní síla levná a přesto je nahrazována robotizací z mnoha důvodů, které platí i pro Ukrajince u nás (produktivita, kvalita, pracovní úrazy, nemocnost, zaměstnanecký management, datový výstup atd.).
Navíc inovace jsou často paradoxně velmi laciné, protože nějaký chudý jouda něco vymyslí, korporace to od něj za pusinku koupí a pak na tom miliardy vydělá. větší význam, než cena práce, tedy má vzdělání a obecné bohatství (v bohatých zemích inovace moc nevznikají, protože tam chybí ten chudý jouda, který vymýšlí, na čem by zbohatnul).
Dissenter:
nesmyslná otázka. Ano je na ní položena celá levičácká existence, ale jedinou správnou odpovědí na otázku, co jako budou dělat ti, kteří nic neumí a na trhu práce nemají téměř žádnou hodnotu (Marx jim říkával „proletariát“) je – parafrázuji (nebrat doslovně) – „ať chcípnou“.
Ne, není to ani vyvolávání nenávisti (není myšleno doslova usmrtit kohokoli), ani nějaké „konečné řešení“ (smyslen parafráze není ani návod na řešení nezaměstnanosti či chudoby), protože jen v takovém případě si sami budou právě oni tržně bezcenní klást otázku „z čeho bude moje rodina živa“, a začnou se podle toho chovat.
Pokud to bude ve společnosti, kde je jednodušší něco ukrást (ať již legálně prostř. nějakých dotací, programů atd. nebo nelegálně prostř. krádeží a loupeží), tím hůř pro ni.
Pokud to bude ve splečnosti, kde to jde „po dobrém snáz než po zlém“ dojde k tomu, že i lemplové se něčemu naučí a budou někomu prospěšní, takže nakonec budou prospěšní zejména sobě a svým blízkým a vyhnou se tím onomu „chcípnutí“. Poznají kouzlo kapitalismu.
Věřte v člověka, protože „člověk, to zní hrdě“. Neměňte svět ani lidi. Vytvořte jen podmínky, aby každý mohl dělat v životě radost sobě i druhým.
Integrale:
„Je také možné, že sem mnozí cizinci – a třeba právě Ukrajinci – přicházejí právě proto, že tu je po ruční práci obrovská poptávka a odměna za tuto práci jim připadá natolik lákavá, že odejdou i ze země, kde mají záchodové mísy ze zlata.“
Jenže ty záchody ze zlata má zanedbatelná menšina Ukrajinců. Většina tam žije v takové bídě, že se jim vyplatí zde vykonávat náročnou práci za mzdu sotva postačující na pokrytí nutných výdajů. Zde mají stále bídu, avšako o něco menší. Win-win to sice je, ale za současných podmínek, které jsou pro vykonavatele prací, o nichž je řeč, velmi nevýhodné a zneužívání spočívá právě ve vědomém využívání a udržování tohoto stavu.
Navíc mnoho Ukrajinců do ČR neutíká z ekonomických důvodů, ale kvůli ohrožení života, a takoví pak vemou jakoukoli práci. Opět win-win, akorát jedna ze stran je v postavení tak nevýhodném, že využívat tohoto stavu připadá nemravné i mnohým stoupencům pravicových ideologií.
Není pravda – díky mému způsobu obživy vidím do hospodaření několika firem zaměstnávajících Ukrajince. Jediné, co sedí, je, že jsou ochotni dělat cokoliv. Ale nechají si to řádně zaplatit. Od 150,- Kč/hod čistého výše. Oni se totiž rychle přizpůsobili, díky vlastním sociálním sítím mají perfektní přehled, kde kdo a kolik platí. A díky neutuchající podpoře našich „neziskovek“ jsou velmistři v čerpání všemožných dávek a podpor, v tomto oboru hladce překonávají i cikány.
Oni jsou k tomu všemu totiž vycvičeni z domova, jsou od malička nuceni tvrdě bojovat o přežití v jejich korupčním bordelu.
No a Ukrajinci z oblastí Volyně, Žitomiru, Poltavy, nemluvě o Podkarpatí, Bukovině a Haliči, sem utíkají tak maximálně kvůli ohrožení ze strany vlastních verbířů.
Dobrá, omlouvám se, vycházel jsem z předpokladu, s nímž pracuje článek, tj. že Ukrajinci jsou levná pracovní síla.
Kvalita samotného článku dle mého neplatností tohoto předpokladu příliš dotčena není, protože článek jej uvádí jeko tvrzení opoziční propagandy, která s tímto předpokladem skutečně pracuje.
A šak stopade je jako co? dyk to je prakticky minimálka tvl.
Akorát že přes ty jejich zmrdský agentůry je to jak obvykle – mafyjánská svoloč je stáhne z kůže a čistýho ani tolik kolikrát nedostanou (si navymejšlijou spoustu kokotin, proč to nasrážet), reálně za ně obvykle neplatí ani minimální odvody, ale odběratel je v pohodě krytej, dostane fraktůru na hodinovou práci nekde vod 300 nahoru. Zbytek zůstane za nehtama mafošům. Už to začíná ANOfert řešit, pže ve výsledku je inkaso berní blízký nule (šak pjetydemolyčný zmrdi i v tomdle údajným přínosu chochlů lhali, eště ani nevodevřeli huby, to snad tady víme všici, vyjma libtardů jako je dyzentér a jeho skvadra), celkový daňový úniky sou nekde mezi vysokejma jednotkama a nízkejma desítkama miliard ročně.
KPL70: rozhodně nepopírám, že mnozí Ukrajinci utíkají do ČR kvůli ohrožení života. Ale tipnul bych si, že to je naprostá minorita.
Drtivá většina jich sem jezdí za kšeftem, protože – ať EU vyčítáme všechno možné – tady se jim podniká podstatně lépe, než doma. Tato země je pořád mnohem svobodnější, než ta jejich. My, co jsme tu zažili 90. léta 20. století, máme ohledně svobody spíš opačné pocity, ale Ukrajina nikdy žádnou svobodnou fáze vývoje nevznikla.
Pro Vaši informaci: hodně Ukrajinců u nás pracuje v autoopravárenství. Ale prakticky ani jeden z nich nepracuje v zaměstnaneckém poměru. To oni zásadně odmítají, už principiálně. Chtějí peníze na ruku, a upřímně nejsou jejich nároky cenově nějak nižší než u našich domorodců, spíš bych řekl, že to je opačně. Na druhé straně překvapivě hodně z nich je vzdělaná a mají zkušenosti třeba s diagnostikou, která nám tady hodně drhne. Ostatně ukrajinský (nebo ruský) software se používá v této oblasti hojně.
A jak jsem slyšel (informace pouze z doslechu), ve zdravotnictví je to podobné: Ukrajinci pracují za hotové (nikdy na pojišťovnu) a cenově nejsou pod cenami našinců, ale spíše nad. Ukrajinští zubaři patří k nejdražším, protože z domova jsou zvyklí na vysoký životní standard.
Není to tedy většinou otázkou ceny, jde o to, že třeba v tom autoopravárenství není alternativa – domorodci to prostě dělat nebudou za ŽÁDNÝ prachy, ani při poskytnutí bydlení, auta a dalších výhod. Prostě neseženete nikoho, kdo by byl ochoten si zašpinit ručičky.
Takže oni to velmi často žádní chudáci nejsou (ten poměr neumím odhadnout, ale já tu skupinu chudáků utíkajících před válkou nikde kolem sebe nevidím), pouze to jsou lidé, kteří jsou ochotní protože zvyklí pracovat a pracovní podmínky v ČR považují za podstatně lepší, než na Ukrajině. Což je na té Ukrajině věc prvořadě politická, až v závěsu za tím ekonomická.
A co je ještě legračnější: lepší řemeslní a techničtí „fachmani“, šikovnější a vzdělanější, jsou většinou z toho východu a jihu Ukrajiny, tedy Ti „špatní proruští separatisté“, zatímco z toho západu Ukrajiny přicházejí spíš humanitně vzdělaní nebo méně kvalifikovaní lidé.
A také se za Ukrajince vydává hromada Rusů, Moldavců a dalších lidí z bývalého SSSR, kteří se sem hrnou spíš za svobodou, a to zejména v ekonomickém pojetí, než z jakýchkoli jiných důvodů.
Dissenterova otázka se týká myšleného budoucího stavu, kdy bude veškerá méně kvalifikovaná práce bude díky automatizaci nahrazena. To dosud nikdy nenastalo, zatím vždy automatizace vytvářela potřebu jiných, do té doby neexistujících, prací vyžadujících větší množství pracovníků (v důsledku zvýšení objemu výroby), než práce, které kvůli ní zanikly.
Pokud se to skutečně stane, pak celkové množství pracovníků potřebných ve výrobním procesu bude i navzdory růstu objemu výroby nižší. Pak Vaše „ať chcípnou“ nebude znamenat, že se nově nezaměstnaní budou jen muset více snažit, ale že skutečně chcípnou hlady. I kdyby se ze všech stali vysoce kvalifikovaní odborníci, tak většiny z nich nebude potřeba.
Moderní historie ale neukazuje žádné reálné „chcípání hladem“. To má vždy jen politický motiv, nikoli ekonomický, a to vždy v kolektivistickém systému. I ve Velké krizi a Velké depresi lidé umírali hlady v minoritním počtu. Ani tehdejší nezaměstnanost nepřiměla většinu lidí z města vrátit se na ves, odkud přišli v době konjuktury. I ta Marxem popisovaná dělnická bída byla totiž pořád lepší živobytí, než dřít se do morku kostí v zemědělství. Člověk, je-li sám za sebe, je totiž neuvěřitelně přizpůsobivý a pro zachování života a bohatství je ochoten udělat neuvěřitelné. Ale jen za podmínky, že mu nic jiného nezbývá, a že výlsedky jeho práce zůstanou jemu a jeho blízkým (tedy ideálně v kapitalismu).
Pokud člověk, pár či tři- čtyři jednotlivci skončí na pustém ostrově, dokáží přežít i v neuvěřitelně složitých podmínkách. Pokud tam ale skončí velká skupina lidí, tedy kolektiv, dříve či později se vyvraždí a nepřežije nikdo (on ten nejschopnější vrah je obvykle ten nejneschopnější makač).
Takže pokud ti lidé budou vědět, že jejich osud je čistě na nich a páchat trestnou činnost se jim nevyplatí, budete se divit, jak najednou „nejde“ pro ně přestane existovat.
Ta nezaměstnatelná socialistická verbež je jen důsledkem politiky, kdy lidé vědí, že jejich osud nesouvisí s jejich činy, ale s intenzitou jejich řvaní a násilného vynucování si neexistujících práv nad rámec společnosti.
Integrale: Ano. Téměř bezezbytku.
(jinak ta moje původní otázka byla spíš pokusem probudit argumentaci, než že bych si to opravdu myslel)
+1
To je hrubé zjednodušení. I kdyby nezaměstnaní ve městech za Velké krize byli z téže generace, co se do měst přistěhovala z venkova, tak již neměli dobytek, pozemky, ani zemědělské náčiní. Nic z toho není zadarmo a člověk, z něhož se náhle stal nezaměstnaný, těžko mohl vydat značné prostředky pro opětovné vybudování vlastního hospodářství, kde by navíc na první zisk čekal nejméně rok. Mohl by nanejvýše námezdně pracovat na cizím statku a pak ano, „dělnická bída“ mohla vycházet lépe.
Samozřejmě že člověk, kterému by smrt hlady opravdu hrozila, udělá pro přežití téměř vše. Za stavu, o kterém zde diskutujeme, to ale nepovede k blahobytu, nýbrž jen k přežití ve značné bídě. Řešíme zde myšlenou budoucnost, kdy bude většina lidské práce trvale nahrazena stroji, což dosud nikdy nenastalo. Zatím všechny vlny automatizace sice způsobily zánik některých prací nebo znemožnily řemeslníkům konkurovat sériové výrobě, ale vždy vytvářely potřebu prací nových a kvůli soustavnému nárůstu objemu výroby rostl i absolutní počet potřebných pracovníků. Až do 80.-90. let totiž všechny stroje vyžadovaly lidskou obsluhu, samočinné se téměř nevyskytovaly. To se ale s nárůstem výpočetního výkonu a zlevňováním výpočetní techniky mění, takže je možné, že věta „Stroje lidem berou práci,“ která byla dosud jen planým nářkem hloupějších socialistů, ještě za našich životů skutečně začne platit. Pak to nebude o „nezaměstnatelné socialistické verbeži“, ale o průměrně schopných pracovitých lidech, po jejichž práci nebude poptávka. Ti nadprůměrně schopní se možná dokáží prosadit v úzkých oblastech trhu, kde bude lidská práce ještě konkurenceschopná. Ti nejschopnější pak budou automatizované továrny řídit nebo vlastnit. Zbytek bude rád, když si nějak vydělá alespoň na jídlo a pokoj na ubytovně.
Neuvažuji teď přerozdělování, které by pravděpodobně nastalo, rozvádím zde důsledku přístupu „ať chcípnou“.
KPL70: moc vycházíte z klišé a málo z reality. Hlavně nevěřte tomu, že automatizace se začala ve většímměřítku uplatňovat až někdy v 80. letech 20. století. Možná v zemích socialistického tábora. Ale obrovská vlna automatizace tu byla už od konce 19. století a v období První republiky brala nekvalifikovaným práci ve velkém.
Ty nářky byly tehdy úplně stejné jako dnes a jejich příčiny byly úplně stejné jako dnes.
Nepletťe si převážně mechanickou automatizaci s číslicovou robotizací – obráběcí automaty makaly v našich velkých stojírenských závodech už od počátku 20. století. V dobách, o nichž píšete, se spíše začalo v průmyslu rozvíjet to, čemu dnes říkáme „umělá inteligence“, tehdy robotizace. Jenomže vývoj šel zase úplně jinak, než jsme tehdy tipovali. Zatímco v otázce průmyslové robotizace se nikam moc už neposouváme, zasáhla robotizace obory, u nichž jsme byli přesvědčeni, že se jichnikdy nebude týkat a kde budou lidé naprosto nenahraditelní. Tedy v „kreativní“ formě obživy. Zatímco robotizace už 30 let nepřinesla automechanikovi nic podstatného, provozní programátoři (dnes kodéři) jsou aktuálně nepotřebný nekvalifikovaný dav. A v 90: letech 20. století se na všech VŠ v euroatlantickém prostoru studentům vymývaly mozky, že to bude přesně opačně.
A v tom je právě to zděšení: zatímco automechanik se stále, i po těch 100 letech o nedostatek práce být nemusí (na základě vývoje, nehovořím teď o politice) a v podstatě si může diktovat podmínky a práci si vybírat, hromady kodérů, architektů, kreativních grafiků a já nevím koho ještě je najednou všude násobně víc, než trh unese, protože AI je nahrazuje lusknutím prstů (ano, není to zdaleka tak jednoduché a dobrý programátor se nemá čeho bát – spíš naopak).
To, že jde historie obvykle zcela jinou cestou, než čekáme, není žádná katastrofa, pokud právě neuděláme to, co dělá dnešní EU: nepokusíme se ten přirozený vědeckotechnický vývoj znásilnit a ohnout tak, aby to vypadalo, že jde tím směrem, kterým jsme si jej naplánovali. Nikdy to tak nebylo a nikdy to tak nebude, protože právě ti „ať chcípnou“ jej vždycky otočí tam, kam jej potřebují, protože by jinak skutečně hlady zemřeli. A dokud „jich mnógo“, není se čeho bát. Bát se musíme jen centrálních plánovačů jako byli komunisti nebo dnešní EK.
Velká krize byla způsobena spekulací na burze a finančním systémem. To je ten kapitalismus, který je příčinou.
Skutečné hladomory jsou, a jsou i v moderní době. Jsou způsobeny nedostatkem zdrojů, nikoli peněz. Je to něco, co se ve 21. století stává velice často.
Stačí když Írán vyřadí odsolovací zařízení na vodu v Izraeli – a houfně se lidé budou řítit z Izraele ven, aby přežili.
Hladomor v Gaze je v současné době poměrně krutý hladomor.
Nedávné hladomory v Jemenu, Íránu, a jinde – za posledních pár dekád.
Africké hladomory vyvolané suchem, zejména v oblasti Sahelu.
Je rozdíl mezi finanční krizí ála Velká krize. A mezi krizí vyvolanou jiných věcí než zelených papírků, kde je hladomor mnohem pravdědpodbnější.
Co je u tebe minoritní počet?
Jestli to je pravda jak to popsal Steinbeck v románu Hrozny hněvu, tak mnoho farmářů skončilo díky suchu. Jelikož měli dluhy tak jim banka zabavila farmu.
Jim nezbylo nic jiného než sbalit kufry a hledat práci kde se dalo. Jakoukoliv práci.
Ukrajinci přišlí po roce 2022 nemají motivaci zde pracovat, alespoň ne většina z nich. To jsou ekonomičtí imigranti. Oni prostě přišli, protože jim Fiala nabídl štědré sociální dávky a servis + krytí „chudáčci oběti z války“.
Mnoho z nich přišlo, protože nechtěli na frontu. A jejich sociální dávky mnohdy padnou na pokrytí nájmu chytrým podnikatelem optimalizovaného dle obvyklé výše těchto dávek.
U některých ano.
Ale když člověk vidí vysmátý vyoblíkaný paničky s drahejma mobilama, co se chovaj, jako by jim to tu patřilo… ehm co dávají najevo, že jim to tu patří, tak to je jiná sorta než ukrajinská uklízečka v Albertu.
Přišli v první řadě do svobodnější společnosti a do zdravotnictví, které je zadarmo.
Zadarmo pro ne.
My to financovat musime, pod pohruzkou nasili.
Což je právě jádro problému. Stačí po roce pobytu zrušit uprchlické výhody a kdo chce zůstat, nechť podstoupí standardní přistěhovalecké řízení a platí si zdravotní pojištění. Vyřízeno, hotovo.
Tato pica (inak sa neda pomenovat) zase dristala
https://www.politico.eu/article/kaja-kallas-throws-her-weight-behind-faster-eu-enlargement-we-should-pick-up-the-pace/
Akoze OK, nech cim skor zlikviduje EU, ale tie nasledky pre nas.
Neni jeji pojmenovani picou zbytecne pochlebovani a naopak urazkou uzitecneho zenskeho organu?
To je otázka kým chtějí Občané být, jestli chtějí každý den soutěžit, na trhu práce, s nejlepšími pracovníky z východu, nebo jestli se tomu občané ubrání, a jako patricijská šlechta budou zaměstnávat levné pracovníky z východu, a na tom vydělávat? Nebo žádné levné pracovníky nebrat, a pokusit se vytvořit vlastní, vysoký standard? Já jsem pro vysoký standard, kvalitně a draze – pak to bude vždycky zajímavé, i pro tu Čínu. Ale kvalitně a draze možná znamená nevydělávat na levné práci?
Myslím, že se jedná o problém na který naráží především mladí: Zatímco dřív mladí začínali na brigádách jako levná pracovní síla, tyhle „brigády“ dneska mladým snadno převezme levný pracovník z východu. Takže vlastně situace nutí děti soutěžit s cizinci, a obírá je o pracovní zkušenosti a peníze, které by si jinak mohly vydělat přes léto, na brigádě. A když si přes léto nevydělají potom nebudou mít kapitál, aby si příště vydělaly víc…
Ale když třeba chcete těžit kobalt, nebo jiné zajímavé kovy, potom je výhodné mít tisíc malých černoušků, ti to vykutaj skoro zadarmo. Nebo takové ty práce pro které jsou roboti zatím příliš drazí, vzít součástku a položit jí do kolíbky správným směrem, vždyť takový člověk může pracovat za rohlíky s vlašákem, bydlet ve stavební buňce hned vedle fabriky, žádný problém. Otázka je, jestli s tímhle chceme „u nás doma“ soutěžit, na trhu práce?
Krátce poté, co se zhroutil socík, tak se podobně chytrý řeči vedly v německých a rakouských novinách. Na místě Ukrajinců jsme byli my a na místě našem byli Germáni.
Za mě je to potěšující proměna.
Na ja, a jak jsou na tom němečtí mladí lidé dnes? Daří se jim?
Asi jak komu. Jako všude. :-)
To Dissenter Ty ja ti nevim. Mam tu zrovna na navsteve kamaradku, co lita vylycne sever USA a zapadni Evropu a ujistuje me, ze pro ne jsme uplne stejnej povl jak pred dvaceti, triceti lety. Jestli si to trosku nemalujes. Ja ti v tom teda nepomuzu, ja litam vetsinou Jih.
Řeč se vede o tom, že po převratu bylo celkem nepředstavitelný, že budeme v pozici země, do které budou chodit cizinci za lépe placenou prací a budou konkurovat místním nekvalifikovaným. My jsme byli ti odcházející.
Americane proti Persanum nemaji sanci.
https://ok.ru/video/12500716161664