Nikde ve skice ani v textu nevidím, co vrací pedál zpět nahoru. Je kolem čepu pedálu vratná pružina, nebo vracení zaobstarává senzor? Skica asi nebude úplně technický nákres, ale přijde mi, že při sešlápnutí svírá táhlo s klikou senzoru tím víc ostřejší úhel a pokud je pružina v senzoru, je potřeba k návratu vyšší točivý moment vratného mechanismu senzoru. Což při zarezlém čepu může problém zvýšit. A což by vysvětlovalo, proč znalec nosil senzor sebou.
Ale Vaše úvaha je správná. Vracení systému zajišťuje pouze pružina v senzoru.
De_Bill
Můj názor, byť nejsem konstruktér, je ten, že pedál by měl mít rovněž nějaký vratný odlehčovací mechanismus. Nicméně v první řadě by neměl být konstruován koncepcí poválečných let.
CzechDave
To chceš říci, že celý ten těžký pedál zvedá pružinka v relativně malém senzoru, navíc ještě zřejmě „hodinového“ typu? To konstruktérské prase bych rád viděl. Ale když to tak vidím u nás v práci, kdy dostaneme zadání vyřešit nějaký automatizační problém a dostaneme na to tak desetinu vhodného rozpočtu, tak to musíme ojebat, aby to nějak fungovalo aspoň při předváděčce zákazníkům, pak to vem čert.
Řvu u toho na poradách pokaždé jak tur, ale není mi to nic platné. A to naše stroje a přípravky „nevozí lidi“, naštěstí…
PaJa77
Kdyz na to tak koukam, doufam, ze nezkouseli pouzit tu manzetu coby pruzinu..
pravděpodobně spolíhali na obojí v tandemu, jak senzor, tak manžetu
není výjimka, že jsou věci takhle prasácky provedený, už sem párkrát dobastloval pružinky např. na ochozený plastový tlachadla jinak celkem solidních, bytelnejch věcí, jako (jinak nedojebaný) PC skříně, kde ovšem taky někdo byl prase a spolíhal na samotný elektrický tlačítko, že ten plastovej bazmekt vrátí ven…
jo jednou snad i v monitoru, monitor si „sám vod sebe“ nevyzpitatlně mačkal snad tlačítko menu nebo něco podobnýho (bo se zapínal/vypínal), takže to bylo taky zkurvenejma plastovejma dílama, pomohlo jednak vyměnit tactile spínač a hlavně tam teda dát pružinu, co zajišťovala, že plastovej kšunt bude celou dobu maximálně daleko od spínaču, co může, vyjma případu, že to někdo bude chtít opravdu zmáčknout
Naštěstí PWG-3 je oldschool a soudruzi z Eisenachu to celé brutálně předimenzovali. Díky tomu je tady jen jedno přejeté dítě a ne třeba 250.
Sysop
Tipuju, ze to nebylo konstrukterske prase, alebrz standardni zabozrout s velkou duverou v nemecke produkty.
TParanoik
To si dělaj prdel??? Celý tenhle obludný mechanismus vrací VÝHRADNĚ pružina v senzoru???
servisdok
To mě napadlo jako první „a kde je nějaké péro“, protože starej blbec, ze starých křápů ví, že vždycky to vratné péro někde bylo, buď u klapky, karburátoru, nebo jinde. A mělo při nárůstu třecích sil, vlivem stáří-koroze-vůlí-nemazání, zajistit, aby se pedál, resp. klapka spolehlivě vracely i přesto, že by pedál sám zůstal něčím zaseklý.
eubijec
Jednou se mi zasekl pedál u C5, nebylo to nic příjemného, zrovna jsem předjížděl a vlít mi tam nějakej Němčour. Po několika vteřinách jsem masivním kopáním pedál uvolnil. Řešil jsem to se servisem, tvrdili, že je všechno v pohodě. Už se mi to nestalo, ale pak jsem to prodal nějakýmu cikánovi a ten pak volal, že se mu zasekl pedál.
Sysop
Pokud se mu zasekl pri dojizdeni na nejakou jejich rodinnou oslavu, pak v tom take nevidim problem.
prcek
Díky za poučné počtení. Když nad tím tak člověk dumá zlatá manuální převodovka, přinejhorším člověk hňápne na spojku.
Shackall1
No, on vzduchokapalinový systém od PALu u starých Karos je taky prima :-/ Respektive takhle – dokud funguje, je to jak velkej osobák. Nicméně jak se do toho musí hrábnout a dělá to nějakej blbec, za jízdy se smíchy neudržíte.
cwds
Kdysi sem se nachomejtnul k servisu a údržbě pouťovejch atrakcí, mimojiné pouťovejch autíček.
Konstrukce pedálu akcelerace v nich byla dost podobná, jen místo senzoru Bosch tam byl prostej spínač. Tehdy to bylo taky z Francie, asi s Ivecem sdíleli vývojáře.
cwds
Jinak mi na skice chybí doraz horní polohy pedálu, ale sem laik a říkám to jen proto, že pouťový autíčka ho měly.
Horní doraz polohy pedálu realizuje senzor PWG-3. To je přípustné.
Tomas Eybl
„Sice jsem to popletl a místo Iveca jsem jim řekl Irisbus,…“
Tato věta nejspíše měla být napsána opačně, poněvadž právě Irisbus Citelis 12M byl autobusem z inkriminované nehody (jak bylo správně uvedeno v prvním díle).
Koncern Irisbus se přejmenoval na Iveco v roce 2007.
Pro své autobusy ale název IVECO používal až od roku 2013 a konkrétně v tomto případě městského dvanáctimetru nástupce Citelisu s názvem IVECO URBANWAY. Městské (plně nízkopodlažní) autobusy IVECO se dlouhodobě vyrábí ve francouzském Annonay (akorát předtím pod názvy Renault a Irisbus), u nás ve Vysokém Mýtě po ukončení výroby městských vysokopodlažních Karos až od roku 2010 – a sice pro střední Evropu. Toť výtažek z Wikipedie, jejíž užití pro tento účel považuji za dostačující.
Nové modely Iveca (tedy zhruba od toho roku 2013) již mají pedál plynu uchycený nahoře, což je mnohem blbuvzdornější způsob.
semancko
Ako chlapec som velmi rad sedaval v autobusoch MHD vpredu vpravo aby som videl pracu vodica. V tom case uz jazdili okrem Ikarusov aj Karosy novych rad, tie hranate. V dobovej tlaci sa v suvislosti s nimi spominal prechod od stojatych pedalov ako boli v Ikaruse na zavesene prevedenie. Boli k tomu aj vasnive debaty, dokonca v casopise STOP bol aj dopis od nejakeho vodica ktory ten koncept strhal jak kalendar.
Kazdopadne ma prekvapuje toto riesenie v dnesnej dobe aj ked chapem ze nic lacnejsie asi vymysliet neide. V poslednych rokoch servisujem francuzske vyrobky a ze niektore veci by ich Marcel Renault alebo bratia Citroenovci asi nakopali do zadnic.
Mám z toho rozporuplné pocity.
Tohle postavila další generace Francouzů, potomci těch, kteří spolu s Brity postavili koncem šedesátek 20 Concordů a pak je nějaké čtvrtstoletí provozovali?
A nebýt odpadlého kusu plechu ze sračky, vyrobené v té době již notně degenerujícím americkým průmyslem, tak ty Concordy mohly lítat dodnes, aspoň jako atrakce na leteckých přehlídkách.
A proplešatělí francouzští padesátníci, mohli v tom rachotu pyšně ukazovat k nebi a říkat „tohle pomáhal stavět můj táta“.
Asi to bude kombinace všeho. Cost cutting, odborné školství a všeobecný úpadek evropského průmyslu.
Když dnes vidím, na co všechno dovoluje nizozemský koncern Philips, nechat dávat své logo a značku, tak už se ničemu nedivím.
Snad ještě Osram se trochu drží, Bosch tak úplně nevím, protože mám zkušenosti jen s jejich jednou malou divizí, Security Systems. I tahle divize používá komponenty, kompletně vyrobené v Asii, kompletováno a kontrolováno je to sice po Evropě, ale obecně vysoká poruchovost jednotlivých komponentů (navzdory tomu, že jde o bezpečnostní záležitosti) nasvědčuje tomu, že už ten samotný návrh, byl něčím citelně omezován a Asiat pak jen vyrobil to, co bylo požadováno.
dritchie
Podle mé zkušenosti obecně v Německých automotive firmách pořád vládne profesionalita. Kdysi jsem pracoval například pro jednu s centrálou u Bodamského jezera a od bývalých kolegů vím, že se na tom nic nezměnilo.
Politické tlaky jsou věc jiná a vedení se často navenek přizpůsobuje hlavně proto, aby tu společnost provedli divnou dobou a zachovali toho co nejvíc do budoucnosti.
Sysop
Dovolim si tvrdit, ze za posledni tri roky se v Nemecku, zejmena v automotive, deji velke veci. Uz to nejni, co to bejvavalo.
Mluv čísla. Kdy to bude kvalitativně horší, než rejže, ale za trojnásobnou cenu? Další 3 roky?
servisdok
Jo a ještě drobnost.
Pokud se někdo znáte s paní JUDr. Janou Rejžkovou, upozorněte ji na tento web a seriál.
Bude ji to nesporně zajímat, minimálně v té části, co se týká „odborné úrovně“ těch majitelů kulatých razítek.
Nikde ve skice ani v textu nevidím, co vrací pedál zpět nahoru. Je kolem čepu pedálu vratná pružina, nebo vracení zaobstarává senzor? Skica asi nebude úplně technický nákres, ale přijde mi, že při sešlápnutí svírá táhlo s klikou senzoru tím víc ostřejší úhel a pokud je pružina v senzoru, je potřeba k návratu vyšší točivý moment vratného mechanismu senzoru. Což při zarezlém čepu může problém zvýšit. A což by vysvětlovalo, proč znalec nosil senzor sebou.
Bude v dílu čtvrtém.
Ale Vaše úvaha je správná. Vracení systému zajišťuje pouze pružina v senzoru.
Můj názor, byť nejsem konstruktér, je ten, že pedál by měl mít rovněž nějaký vratný odlehčovací mechanismus. Nicméně v první řadě by neměl být konstruován koncepcí poválečných let.
To chceš říci, že celý ten těžký pedál zvedá pružinka v relativně malém senzoru, navíc ještě zřejmě „hodinového“ typu? To konstruktérské prase bych rád viděl. Ale když to tak vidím u nás v práci, kdy dostaneme zadání vyřešit nějaký automatizační problém a dostaneme na to tak desetinu vhodného rozpočtu, tak to musíme ojebat, aby to nějak fungovalo aspoň při předváděčce zákazníkům, pak to vem čert.
Řvu u toho na poradách pokaždé jak tur, ale není mi to nic platné. A to naše stroje a přípravky „nevozí lidi“, naštěstí…
Kdyz na to tak koukam, doufam, ze nezkouseli pouzit tu manzetu coby pruzinu..
pravděpodobně spolíhali na obojí v tandemu, jak senzor, tak manžetu
není výjimka, že jsou věci takhle prasácky provedený, už sem párkrát dobastloval pružinky např. na ochozený plastový tlachadla jinak celkem solidních, bytelnejch věcí, jako (jinak nedojebaný) PC skříně, kde ovšem taky někdo byl prase a spolíhal na samotný elektrický tlačítko, že ten plastovej bazmekt vrátí ven…
jo jednou snad i v monitoru, monitor si „sám vod sebe“ nevyzpitatlně mačkal snad tlačítko menu nebo něco podobnýho (bo se zapínal/vypínal), takže to bylo taky zkurvenejma plastovejma dílama, pomohlo jednak vyměnit tactile spínač a hlavně tam teda dát pružinu, co zajišťovala, že plastovej kšunt bude celou dobu maximálně daleko od spínaču, co může, vyjma případu, že to někdo bude chtít opravdu zmáčknout
Yes sir!
Naštěstí PWG-3 je oldschool a soudruzi z Eisenachu to celé brutálně předimenzovali. Díky tomu je tady jen jedno přejeté dítě a ne třeba 250.
Tipuju, ze to nebylo konstrukterske prase, alebrz standardni zabozrout s velkou duverou v nemecke produkty.
To si dělaj prdel??? Celý tenhle obludný mechanismus vrací VÝHRADNĚ pružina v senzoru???
To mě napadlo jako první „a kde je nějaké péro“, protože starej blbec, ze starých křápů ví, že vždycky to vratné péro někde bylo, buď u klapky, karburátoru, nebo jinde. A mělo při nárůstu třecích sil, vlivem stáří-koroze-vůlí-nemazání, zajistit, aby se pedál, resp. klapka spolehlivě vracely i přesto, že by pedál sám zůstal něčím zaseklý.
Jednou se mi zasekl pedál u C5, nebylo to nic příjemného, zrovna jsem předjížděl a vlít mi tam nějakej Němčour. Po několika vteřinách jsem masivním kopáním pedál uvolnil. Řešil jsem to se servisem, tvrdili, že je všechno v pohodě. Už se mi to nestalo, ale pak jsem to prodal nějakýmu cikánovi a ten pak volal, že se mu zasekl pedál.
Pokud se mu zasekl pri dojizdeni na nejakou jejich rodinnou oslavu, pak v tom take nevidim problem.
Díky za poučné počtení. Když nad tím tak člověk dumá zlatá manuální převodovka, přinejhorším člověk hňápne na spojku.
No, on vzduchokapalinový systém od PALu u starých Karos je taky prima :-/ Respektive takhle – dokud funguje, je to jak velkej osobák. Nicméně jak se do toho musí hrábnout a dělá to nějakej blbec, za jízdy se smíchy neudržíte.
Kdysi sem se nachomejtnul k servisu a údržbě pouťovejch atrakcí, mimojiné pouťovejch autíček.
Konstrukce pedálu akcelerace v nich byla dost podobná, jen místo senzoru Bosch tam byl prostej spínač. Tehdy to bylo taky z Francie, asi s Ivecem sdíleli vývojáře.
Jinak mi na skice chybí doraz horní polohy pedálu, ale sem laik a říkám to jen proto, že pouťový autíčka ho měly.
Horní doraz polohy pedálu realizuje senzor PWG-3. To je přípustné.
„Sice jsem to popletl a místo Iveca jsem jim řekl Irisbus,…“
Tato věta nejspíše měla být napsána opačně, poněvadž právě Irisbus Citelis 12M byl autobusem z inkriminované nehody (jak bylo správně uvedeno v prvním díle).
Koncern Irisbus se přejmenoval na Iveco v roce 2007.
Pro své autobusy ale název IVECO používal až od roku 2013 a konkrétně v tomto případě městského dvanáctimetru nástupce Citelisu s názvem IVECO URBANWAY. Městské (plně nízkopodlažní) autobusy IVECO se dlouhodobě vyrábí ve francouzském Annonay (akorát předtím pod názvy Renault a Irisbus), u nás ve Vysokém Mýtě po ukončení výroby městských vysokopodlažních Karos až od roku 2010 – a sice pro střední Evropu. Toť výtažek z Wikipedie, jejíž užití pro tento účel považuji za dostačující.
Nové modely Iveca (tedy zhruba od toho roku 2013) již mají pedál plynu uchycený nahoře, což je mnohem blbuvzdornější způsob.
Ako chlapec som velmi rad sedaval v autobusoch MHD vpredu vpravo aby som videl pracu vodica. V tom case uz jazdili okrem Ikarusov aj Karosy novych rad, tie hranate. V dobovej tlaci sa v suvislosti s nimi spominal prechod od stojatych pedalov ako boli v Ikaruse na zavesene prevedenie. Boli k tomu aj vasnive debaty, dokonca v casopise STOP bol aj dopis od nejakeho vodica ktory ten koncept strhal jak kalendar.
Kazdopadne ma prekvapuje toto riesenie v dnesnej dobe aj ked chapem ze nic lacnejsie asi vymysliet neide. V poslednych rokoch servisujem francuzske vyrobky a ze niektore veci by ich Marcel Renault alebo bratia Citroenovci asi nakopali do zadnic.
Ad „ceska pedalova komunita“ – pozor, kam se kdo zarazuje, aby se pak D-F nedivil:))
https://www.urbandictionary.com/define.php?term=p%C3%A9dale
Mám z toho rozporuplné pocity.
Tohle postavila další generace Francouzů, potomci těch, kteří spolu s Brity postavili koncem šedesátek 20 Concordů a pak je nějaké čtvrtstoletí provozovali?
A nebýt odpadlého kusu plechu ze sračky, vyrobené v té době již notně degenerujícím americkým průmyslem, tak ty Concordy mohly lítat dodnes, aspoň jako atrakce na leteckých přehlídkách.
A proplešatělí francouzští padesátníci, mohli v tom rachotu pyšně ukazovat k nebi a říkat „tohle pomáhal stavět můj táta“.
Asi to bude kombinace všeho. Cost cutting, odborné školství a všeobecný úpadek evropského průmyslu.
Když dnes vidím, na co všechno dovoluje nizozemský koncern Philips, nechat dávat své logo a značku, tak už se ničemu nedivím.
Snad ještě Osram se trochu drží, Bosch tak úplně nevím, protože mám zkušenosti jen s jejich jednou malou divizí, Security Systems. I tahle divize používá komponenty, kompletně vyrobené v Asii, kompletováno a kontrolováno je to sice po Evropě, ale obecně vysoká poruchovost jednotlivých komponentů (navzdory tomu, že jde o bezpečnostní záležitosti) nasvědčuje tomu, že už ten samotný návrh, byl něčím citelně omezován a Asiat pak jen vyrobil to, co bylo požadováno.
Podle mé zkušenosti obecně v Německých automotive firmách pořád vládne profesionalita. Kdysi jsem pracoval například pro jednu s centrálou u Bodamského jezera a od bývalých kolegů vím, že se na tom nic nezměnilo.
Politické tlaky jsou věc jiná a vedení se často navenek přizpůsobuje hlavně proto, aby tu společnost provedli divnou dobou a zachovali toho co nejvíc do budoucnosti.
Dovolim si tvrdit, ze za posledni tri roky se v Nemecku, zejmena v automotive, deji velke veci. Uz to nejni, co to bejvavalo.
Mluv čísla. Kdy to bude kvalitativně horší, než rejže, ale za trojnásobnou cenu? Další 3 roky?
Jo a ještě drobnost.
Pokud se někdo znáte s paní JUDr. Janou Rejžkovou, upozorněte ji na tento web a seriál.
Bude ji to nesporně zajímat, minimálně v té části, co se týká „odborné úrovně“ těch majitelů kulatých razítek.