(Skoro) 100.000 km s 1.2 TSI - zpět na článek

Počet komentářů: 293

  1. A teď fakt netuším, jestli se ta hospoda měla nasrat tím, že je ten motor špatnej, nebo dobrej. Mě osobně se zdá díky popisovaným peripetiím dost mizernej. Žiju v tom, že kilečko natočí bez problémů všechno a chleba se začíná lámat až kolem dvěstěpade.

    1. Špatnej?
      Rozvodový řetěz 2x do 15.000km?
      No potěš koště.
      Ale u věty o kostlivci jsem se poprskal smíchy.
      No tak hodně štěstí fanouškům konzernu.

      1. Je fakt, že když jsem to četl a představoval si, že se tohle děje s mým fungl novým autem tak za půl míče (???), tak mne obcházely mrákoty.
        Ale beru, že pan domácí to má jako koníček. Proč ne. Někdo zase jezdí na kole:-))).

        Jinak nevím co to udělá s hospodou, zejména proto, že mám pochybnosti zda si to tady přečte.

    2. Mám stejný problém. Osobně bych takový wergl shodil ze skály.
      Obecně moc nechápu dnešní filozofii stavby motorů, kdy spotřeba paliva klesne o 0,1 % výměnou za zvýšení ročních servisních výdajů o 5000 %. Ale předpokládám, že za to (jako ostatně za všechno, co je v dnešním světě úplně blbě) může EU.
      Nicméně auto, do jehož turbomotoru se musí lézt před ujetím 250 000 km (u atmosféry 350 000 km) bych asi odvezl k prodejci a zapálil mu to na dvoře.
      Pravda, žádný z mých turbomotorů nežere 7 l/100 km, ale taky nemá 120 koní (resp má, ale někde kolem 2500/min.).

      1. No… a vyrobci aut nebudou mit co zrat.

        1. +1!

      2. Spotřeba paliva je parametr, který zajímá jak zákazníka, tak EU. Servisní náklady v prvních letech zákazníka nezajímají (protože záruka) a EU do nich nekecá, ostatně u nového auta je to věc, která se nedá změřit, protože teprve přijdou.

      3. Vobčasný přetěsnování vnější věcí (vana, víko ventilů) je už lezení do motoru?

          1. Tak ať je, s ohledem na to, co některý motory udělají za službu, nějaký gumy tomu vobčas klidně dopřeju.

            Ostatně otázkou je, nakolik stav časem zhoršilo to, že místo minerálních olejů a minerální nafty/benzínu se tam lejou čímdálvětší sračky, který dost dobře můžou mít na životnost gumovejch částí neblahej vliv.

          2. V tom případě odvolávám, co jsem napsal, protože jsem zapomněl na Behemontem správně připomenuté nutné pravidelné výměny těsnění víka ventilů (cca 500 Kč a 1 h času po cca 35 000 km), na starých turbomorech (prakticky všech značek, snad jen u Subaru méně výměnou za jiné problémy).
            Přetěsňování vany se dostavuje tak po 20+ letech, kdy člověk už vyžvejká olejovou zátku.
            Rozvody obvykle dělávám po cca 5 letech nebo do 60 000 km.
            Otázkou pak je, zda i výměna olejového filtru je saháním do motoru?

      4. Osobně vidím velkou příležitost pro jakousi, chtělo by se mi napsat stranu zelených, ale to už je natolik zprofanovaný název že by se to mohlo jmenovat třeba kontrolní organizace pro zmrdí nápady automobilek KOPZN která by mohla vyčíslit náklady na úsporu paliva různých pseudotechnických řešení a v protiváze jejich následné zbytečné napravování, nutnou výrobu a dopravu náhradních dílů, práci mechaniků, nesmyslné navštěvování servisů několikrát po sobě, celé zničené motory. Samotného by mne to oporavdu zajímalo.
        Třeba by se podařilo zvýšit tlak na výrobce a politické magory pro něž je slovo fyzika sprosté slovo a třeba i snížit počet kurvítek a nesmyslných technických řešení.
        p.s. kdo by si třeba troufl veřejně tvrdit, že přenos točivého momentu perem na rozvodové kolečko klikového hřídele u motoru HTP je dimenzován dostatečně a jedná se pouze o úsporu hmotnosti. Byl by následně vystaven na náměstí v Boleslavi a nabodnut veřejně na klikový hřádel z téhož motoru.

        1. Obávám se že ten váš KOPZN ikdyby se do parlamentu dostal, by dlouho tento program neprosazoval neboť všechny ty vámi popsané peripetie totiž generují zisky a z těchto zisků se následně platí daně, které jsou pak používany/přerozdělovány k jiným, zcela jistě bohulibím, účelům že ;)

          1. I kdyby si z prdele vytáh hlavu jen jeden z brusele…. mělo by to smysl

  2. Máme doma Rapida MR2017 s motorem 1.2TSi EA211 81kW a jsme s ním extrémně spokojení. Motorek jako hračka, kultivovaný projev zvukový i výkonový, pod kapotou hromada místa a přitom to obstojně jede. Šestikvalt je super hlavně na dálnicích. Občas zkontroluju rozvodový řemen, jednou za 15 000 km měním olej a filtry, brzy budu měnit svíčky. S Rapidem jsme najeli od koupě téměř 50 000 km bez jediného problému, když nepočítám odlepující se potah volantu, který nám vyměnili v záruce za nový (volant, ne potah).
    Mám k tomu autu jednu výtku, a sice dlouhou zpátečku, takže při couvání do prudkého kopce občas zasmrdí spojka.
    Co se kun(d) týče, u Rapida přehryzaly kabel k lambda sondě, takže auto vyčítavě koukalo vrtulníčkem na palubce, dokud jsem to neopravil. Pájecí stanice, kalafuna a cín a za patnách minut bylo opraveno. Jinak zatím vše OK.

    1. Dodávám, že je to samozřejmě čtyřválec. Raději jsem koupil ročního Rapida se čtyřválcem (jednoho z posledních v nabídce), než nové auto s tříválcem. Stačí mi ten, co mám ve služební Scale.

      1. Nj ale to už je poněkud jinej motor, že :)

        1. Je. Potvrzují tím DFensovo doporučení, že EA211 už má většinu problémů řady EA111 vychytaných.

    2. A ten podvozek, resp. jeho nepřítomnost, Vám na Rapidu nevadí?

      1. Nevim, jak to myslíte. Podvozek mi vyhovuje, je měkký tak akorát, přitom se nijak moc nenaklání v zatáčkách a dobře drží stopu i na kluzkých silnicích, jak jsem si v zimě ověřil. Od dojíždědla do práce a občasného dálničního běžce nic víc nečekáme, v tomhle punktu Rapid plní naše požadavky. Na ostřejší jízdu mám oktávku se sportovním podvozkem a motorem, který je v porovnání s Rapidem o třídu výš, na zážitkové jízdy je Jeep a v blízké budoucnosti Rapid 135, až skončí jeho renovace.

        1. Aha, takže nevadí. A pokud podvozek Octavie (předpokládám, že 2. generace) považujete za sportovní vozidlo, nemá smysl toto téma dále rozebírat.
          Mně osobně vadí tato zoufale neovldatelná auta, ale každý máme jiný vkus.
          Tak ať Vám slouží.

          1. Ale no tak. Škarpy snad nejsou plné neovladatelných oktávek a rapidů.

            1. To ne, ale ono stačí přesednout do jiného vozidla a je hned vidět, kde se šetřilo. Oktávka 2 má ještě slušný podvozek, sice je to průměr, ale takový lepší. Naopak O3 s tyčí už umí hodně nepříjemě poskočit na nerovnostech (zkuste si s tím projet D1) a Rapid? To je katastrofa, sebemenší díra = rána od podvozku, navíc i hluk ve vyšších rychlostech je nadměrný a to jsem zkoušel auto z počátku výroby s 1.2 TSI , tak i poslední r.v. s 1.0TSI DSG…

              Obecně řada majitelů Škodovek to takto negativně nevidí, protože nikdy nejela v ničem jiném…a přitom podvozky a odhlučnění jsou jejich největší slabina proti konkurenci a to i té koncernové… horší než Oktávka pak umí být třeba Seat, ale ten se trochu lépe řídí na hezké silnici.

            2. Ne? A jste si tím 100% jist?
              Pokud se podíváte na popisy většiny vážnějších dopravních nehod, zejména pak těch tragických, určitě se tam bude opakovat něco ve smyslu: „řidič přecenil své schopnosti“, „řidič vlivem vysoké rychlosti vjel do protisměru/sjel ze silnice/narazil do stromu/doplňte cokoli.
              Je to naprostý nesmysl.
              Fakt věříte tomu, že ten nebožák neotočil volantem, nesešlápl brzdový/plynový pedál apod.? Já ne, protože všechny tyhle fráze zakrývají hlavní problém a mají pravdivě znít: „vůz přestal reagovat na povely řidiče“. Ano, uznávám, i dobrá auta sem tam občas bourají, ale většinou jsou to nehody šlupek, které si řidič spletl se sportovním autem.
              Ono totiž na autě úplně nejdražší je jeho rychlost. Tím nemám na mysli pouhou rychlost v přímce či na letišti, ale reálnou rychost z bodu A do bodu B na běžné silnici za čas. Čas je na této planetě zatím to nejcennější. Jestli se do dveří vejde pětiltrový kanystr, bude mít i čelní sklo ovládané elektricky nebo bude interiér obšitý buvolí kůží je celkem laciné ve srovnání s podstatnými díly vozidla: nejdražší je karoserie a je obrovský rozdíl, jestli se ta kastle kroutí jak ze žvýkačky, nebo je pevná a tuhá. Potom dardu stojí agregáty, a proto si už většinou nekoupíte nějaký sofitsikovaný pohon všech kol, jako před 30 lety. Pak je to podvozek, řízení atd. Ty jsou obvykle dané (pravda, někdy existují volitelně 2 varianty pro snížení kompromisů) a musí být kompromisem mezi důchodcem a závodníkem, takže pro důchodce je to zbytečně drahý zatímco pro závodníka je to šmejd. Ty kraviny, které Vám dají na výběr jako „výbavu na přání“ mají jen uměle zvýšit cenu, aby výrobce na tom vehiklu vůbec něco vydělal a Vy jste měl pocit, že jste za něco zaplatil. Něco jako u Alzy pojištění proti rozbití.
              Takže ano, řízení a podvozek se podstatnou měrou podílejí na aktivní bezpečnosti vozidla a jsou to velmi drahé díly, na nichž je nejsnazží ušetřit, což se reálně děje (viz. náhrady kinematik z 90. let 20. století za kinematiky z 80. let 20. století). Jestli pak je použit nějaký napínák za dvacku nebo za tři pětky už nehraje takovou roli, ojebali Vás na něčem ještě dražším.

              1. Integrale: ale no tak, drtivá většina nehod není o tom, že někdo má neovladatelné auto, ale že skutečně neodhadl, co s ním lze dělat. Typicky si myslel, že to ještě stihne (nestihl – jedno, jestli předjíždění nebo přednost v jízdě), že tu sms v koloně v klidu dopíše, že to klouže méně než se zdá atd. atp.

                Například loni jsem jel v jedno takové aprílové letní počasí z jižních Čech směr Praha. Nabouraná auta na dálnici (zcela čerstvě, asi 20 km od sebe) byla dvě – zbrusu nové BMW X6 a poslední generace A6 kombi. Důvod bouračky v obou případech ten stejný – je to vole 4×4, tak můžu jet za bouřky jako prase. No, mohl, ale nedojel.

                Představa, jak někdo vjede do stromu proto, protože jízdní vlastnosti O2 ho tam dotlačily, ač byl jinak skvělý pilot, tomu říkám Píčovina s velkým P. Asi nebyl tak dobrý pilot, když tu O2 neuřídil.

                Osobně si myslím, že O2 je strašlivá plečka s mizerným podvozkem, ne že ne. Ale nějak jsem s tím nikdy nenaboural a znám hromadu lidí, kteří také ne (minimálně u nás ve firmě s tím boural jen jeden šikula a ten to rozstřelil když usnul na dálnici). Procento nehod, které objektivně zavinil podvozek O2 bude zcela zanedbatelné. Své schopnosti přecenil i ten zde propíraný bourač s mustangem a do toho patří i přecenění schopností auta. To ale vždy plyne z přecenění schopností vlastních. Když jsem na okruhu předváděl agrodrift, nebylo to tím, že podvozek mého vozu stál za starou belu, ale že jsem byl moc rychlej a o zbytek se postaral samosvor v kombinaci s mokrým obrubníkem. Kdyby se mi to stalo s O2, tak by to byl úplně stejně můj problém, jen by to nastalo v zanedbatelné rychlosti, protože limity má někde jinde.

                1. Je to přesně tak, statistika a né ta co nám cpou naše média pro podpoření policejní buzerace rychlosti a nebo co se snaží dělat z řidičů vrahy cyklsistů, ta odborná, už léta přichází se stejnou písničkou a jakékoliv plošné omezení tomu nezabrání – NPŘIZPŮSOBENÍ RYCHLOSTI VNĚJŠÍM PODMÍNKÁM – v tom je naprosto vše, ideálně často v kombinaci s tím, že řidič nedává pozor.

                  Oktávie 2 nemá mizerný podvozek, tedy v kontextu Oktávií, ta byla ještě slušná a celkem předvídatelná, když člověk jel tak nějak s rozumem, jsou lepší, ale i horší auta.. třeba Rapid :D. Ale o tom to vůbec není, k mému autu s „vole 4×4 co jede i za bouřky a sněhové kalamity a ledu dvě kila po dálnici.. tedy jela by“ jsem si pořídil starou městskou plechovku s minimálním výkonem bez jakýchkoliv moderních asistentů a musel jsem první týden přemýšlet, co si mohu dovolit, zvláště za sněhu a deště a předjíždění je o hlavě a né o výkonu.I když jsem se nikdy na moderní technologie nespoléhal a za špatného počasí si dost rozmýšlel, co dělat i v moderních autech, dalo mi to lekci a znovu pokoru, že auto se musí řídit hlavou a né nohou na plynu a spoléhat se na asistenty…Naštěstí jsem na takových autech kdysi začínal a takové osvěžení po letech docela bodlo… dnes s tím jezdím docela svižně (jen za sucha za mokra je to hazard), protože vím, kde má limity a jsou o dost blíž, než u moderních aut :D Na takových obyčejných autech by se měla vyučovat autoškola.

                2. „Píčovina s velkým P“ je podle mého názoru přesně to, co jste napsal.
                  Řidič volantem většinou otočil, ale auto už nereagovalo. Umíte-li dokázat opak, pak je to jiná.
                  Neřešte opět zcela nesmyslně otázku viny, o níž vůbec nebyla řeč, ale řešte otázku příčiny a důsledku.

                  1. Integrale: situace, kdy volantem otočíte, ale auto už nebude reagovat nastane i u těch Vašich italských zázraků, chyba to bude na cca 99.9% Vaše.

                    S ohledem na to, že ochtla není zdaleka to nejhorší, co se na cestách pohybuje a přesto ta auta jezdí a nebourají v první zatáčce (kupříkladu prakticky každá dodávka) Vás usvědčuje minimálně z omylu.

                3. jak s Vámi často nesouhlasím (fatwi), tak zde absolutně. v současné době neexistuje na trhu auto, které by nedokázalo jet zcela bezpečně po rovné suché dálnici za bezvětří 130 (nemíním zabředat do detailů, že některé se jen tak na čtvrt plynu líně převaluje a jiné je vytočené na maximum a žere jak aeroplán). neexistuje auto, které by nedokázalo bezpečně projet zatáčku za prakticky jakýchkoli klimatických podmínek – ale liší se podstatně v tom, jakou rychlostí tu zatáčku bezpečně projede (a zase můžeme zabřednout ale doufám že nezabředneme do diskuse, jestli je v autě řidič sám a v kufru má přeložené čerstvé noviny, nebo má vedle sebe hrošici a vzadu tři nadmetrákové hrochy a k kufru tři pytle cementu a že někdy mrzne a pak naprší a vše je pokryté ledem).

                  a když už jednou řídím konkrétní auto po konkrétní silnici, tak holt musím přizpůsobit rychlost (a styl jízdy obecně) nejen klimatickým podmínkám, stavu vozovky, rozhledovým poměrům, provozu a schopnostem řidiče, ale i vlastnostem vozidla včetně nákladu. když někdo vlítne v zatáčce do příkopu s nějakým (v hospodě říkali) neovladatelným lowendem, není to vina toho auta. není to vina sjetých pneumatik, konstrukce zadní nápravy, stavu tlumičů, tuhosti karoserie, poddimenzovaných brzd, tlusté tchyně na zadním sedadle nebo čehokoli jiného. dovedeno do extrému, aktivně bezpečné auto je třeba padesátiletý žuk s čtyřmi živými nesvázanými metrákovými prasaty na korbě a bubnovými brzdami bez posilovače – akorát se musí přizpůsobit řidič.

                  1. pardon, pane „f“. vypadlo mi slovíčko v prvním souvětí. zde s Vámi absolutně souhlasím. jednou jedinkrát Vás chci souhlasně poklepat po rameni, a takhle to zvořu.

              2. Jako to někdo pošle auto do škarpy a místo aby stáhnul vocas a uznal, že to je jeho chyba, tak se bude vymlouvat na auto?

  3. Jak sem to tak četl, vzpomněl sem si na bezproblémovej řetěz co byl v mojí felicii 1.3. mpi 50kw. Tam se měnil jednou ve 120 000 a ve 145 000 sem jí prodával a to auto bylo pořád krásně potichoučký. Mimochodem Felicie byla asi nejlepší auto na ježdění na ryby co sem kdy měl a nikdy se nic nesralo. Projelo to všecko.

    1. Na starým TwinSparku 8v (ještě Alfa Romeo) se řetěz neměnil nikdy. Vlastně, do motoru se před 350 000 km nešahalo vůbec, po 350 000 km bylo dobré sundat hlavu a udělat sedla, dát nový těsnění, aby to zase trochu jelo (pokud tomu počínání 10x svařovaný kardan, 5x generálkovaná převodovka a 3x totálně zrušená kastle dávaly ekonomický smysl). A na Žigulu se taky neměnil řetěz nikdy, maximálně tak kozlík nebo napínák zase po po 350 000+ km.
      Na čtyřválcových JTS u 159 se sice řetězy jako takové nemusí měnit taky vůbec nikdy, ale protože tam zásadně nefunguje natáčení vaček, tak se při SO motoru občas vymění.

  4. Hmm to je pecka motor. Třeba u takového BMW se řetěz měnil až po 200 000Km. I u posranýho Forda se gumovej řemen mění za 5 let nebo 100 000Km ..co nastane dřív. A oni se diví, proč to nikdo nekupuje.

    1. Kupují to všichni. Asi tak 20x víc, než všechna BMW dohromady.

  5. Takže ve zkratce – technicky zdatný majitel měl nadstandardní vazby na vývoj VAG a dlouholeté vztahy s autosalonem Seat, takže všechny kulišárny dokázal zavčas podchytit před zkázou motoru. V duchu rčení „lepší ďábel, kterého znáš“ v nákupech u koncernu pokračuje. Zatímco normálním uživatelům se tyto motory byly opravdu schopny rozstřelit v nízkých desítkách tisíc km. Určitě by jim zlepšilo náladu zjištění, že samotný základ byl vzásadě dobrý a za destrukce mohlo jen těch pár poddimenzovaných drobností :-)

    1. Já si zas řikám, esli to nebyl jeden z posledních motorů, co nechali dělat schade :D

    2. Snažím sa pochopiť, čo môže viesť človeka k tomu, že tak šialene poruchový motor prehlási za relatívne spoľahlivý. Stačí si prejsť fórum hondy, mazdy, toyoty a človek zistí, že japonský benzínový motor vydrží vždy minimálne 250kkm a aj následne stačí vymeniť nejaké tie gumené tesnenia a krúžky, aby fungoval perfektne ďalej. Osobne som mal 2.0i v mazde, kde pri 350kkm sa vymenili tesnenia ventilov, lebo už trochu papal olej (asi ako TSI od nova) a motor bol pripravený na ďalších 350 kkm. Ani piestne krúžky, ani valce, ani nič nevyzeralo ináč, ako keď to zišlo z linky.

      1. To teda nevím. Máme Focus 2009 2.0i, což je Duratec HE alias Mazda L engine. A ty jsou známé naopak spotřebou oleje a (potažmo) umírajícími katalyzátory. Řešením by měla být výměna pístních kroužků, ale rozebírejte motor na deset let starém autě za padesát tisíc.
        Odcházející alternátory pak ani nedávám za vinu Fordu / Mazdě.

        1. Měl jsem auto, které bralo olej (benzínový focus), řešení bylo sledovat hladinu a občas tam dolít půl litru. Prodal jsem ho před 5 lety a ono do dnes jezdí.

      2. Přesně. Report o kvalitní motoru po 100 000km si představuji nějak takto:

        https://www.autoforum.cz/zajimavosti/co-vydrzi-hybridni-pohon-nemci-s-nim-najeli-100-000-km-a-ani-ho-nerozebrali/

        Ve zkratce. V AutoBild najeli s autem v dlouhodobém testu bez problémů 100 000 km a jako každé testované auto ho chtěli rozebrat zjistit stav. Po ohledání ale došli k názoru, že by nebylo skoro co zkoumat, tak se rozhodli přidat ještě dalších 50 000km.

  6. Muj Jimny ma taky retez – pry je dimenzovany aby vydrzel po celou zivotnost motoru :-)

    Chapu ze kvuli tomu ma o litr vetsi spotrebu nez Jimny s remenem, ale ja mam radsi auto o ktere se nemusim starat, nez auto ktere sice zere o litr min, ale musim se o ne starat. Zivot je otazkou priorit…

  7. Takže si to shrňme.
    Ten motor potřeboval na necelých 100 000 km 4 rozvodové řetězy, 6x update SW, přivařit podložku pod aktuátor turba, aby nepraskla skříň turba a na dálnici by se s ním nemělo jet přes 125km/h.
    Článek mně trochu připomíná popis první dálkovové cesty automobilem Berthy Mercedes z Mannheimu do Pforzheimu. Nicméně výměna řetězu stojí jen 12000, takže pokud ji necháme udělat při každé výměně oleje, což by kvůli zprasenému napínáku bylo záhodno,měl by ten motor dát v poklidu dalších 100000 km.

  8. To by mě zajímalo, jak ten VIF u přímovstřikového motoru ovlivní čistotu ventilů, když kolem nich běhá čistý vzduch a palivo jde přímo do válce?

    1. Čistý vzduch by toho moc nezakarbonoval. Jdou tam spaliny z EGR ventilu.

      1. To ano, ale to pořád nedává odpověď na to, proč používat VIF. Co a jak tam ta kouzelná vodička vyčistí?

        1. Samozrejme nevyčistí absolútne nič a jediná možnosť, ako aspoň spomaliť karbónovanie ventilov je pravidelne to poriadne pretiahnuť pri max výkone, aby sa ventily zohriali a trochu toho karbónu sa vypáli. Myslím, že sa tomu hovorí talianska údržba.

        2. Existují na to docela věrohodné testy (heslo Vaculík), podle kterých VIF skutečně karbon odstraní. Vysvětluji si to tím, že nějaký sajrajt spalovacím prostorem projde (vznikne?) a projde přes EGR nad sací ventily, kde to vyčistí.

          1. Dakujem chalani. Skúste teraz nájsť niečo k priamovstrekovaným benzínom, aby to malo nejakú relevanciu.

            1. možná by to chtělo si ten článek taky přečíst.

              1. Jasné, testy robili na dvoch predpotopných MPI motoroch, ktoré nechápem z akého stupidneho dôvodu sa vôbec karbonuju, ale Vaculík si myslí, že to pomôže aj pri priamom vstreku, lebo za studena bohatá zmes a bla-bla-bla… Tak nech ten test urobia na priamovstreku a uvidia, že to bla bla bla si iba vycucal z polievky.

                1. VIF testovali i na přímovstřiku 1.4 TSI:
                  https://www.youtube.com/watch?v=yG77rbRjalU

                  1. Podla ocakavania, na priamovstreku testovali zanasanie vstrekovacov (co nie je realny problem), ale karbonovanie ventilov VIF neriesi.

                    1. Podla ocakavania, na priamovstreku testovali zanasanie vstrekovacov (co nie je realny problem), ale karbonovanie ventilov VIF neriesi.
                      Bohužel test v bývalém Ústavu paliv a maziv neřeší všechny provozní režimy motoru. Napříkald recirkulaci bohaté směsi. Zanášení motoru lze účinně snížovat jiným způsobem – použitím 98 a víc oktanového a benzínu..

                    2. Myslím si, že 98 oktanový benzín sám o sobě nic neřeší. Tam jde spíše o to, že ty 98 oktanové benzíny jsou aditivované nějakým takovým prostředkem jako je VIF. Z hlediska čisticího efektu je tedy jedno, jestli tankujete aditivovaný N98, nebo si aditivujete N95 sám tím VIFem.

                    3. Myslím si, že 98 oktanový benzín sám o sobě nic neřeší.
                      Zvyšuje odolnost proti detonačnímu spalování, kde vzníká dost karbonu. Dost typická situace při podtáčení.

                    4. Pokud vyjdu z toho, že testy nejsou fake, tak palivo s přísadami čistí nebo snižuje zakarbonování celé spalovací komory a musí tedy nějak ovlivňovat výsledek spalovacího procesu. Takže z hlediska karbonování sacích ventilů je naopak přímovstřik jediný motor, kdy by VIF dával smysl, protože u nepřímovstřiků na opláchnutí ventilu stačí samotný benzín i bez aditiv.
                      No anebo je test fake, VIF na karbonování vliv nemá a pak je scheissegal, jestli nespálený VIF proteče okolo sacího ventilu nebo ne.

                    5. Někde jsem četl, že ze zanesené trysky vstřikovače začne odkapávat benzín, a hořící kapky časem postupně propálí píst. Takže karbonové úsady na vstřikovačích u přímovstřikových motorů bych nepodceňoval.

                    6. Zanesené trysky vstrekovačov benzínu ako teoretická možnosť asi áno, ale ako reálny problém, ktorý by sa prejavoval masovo, som o tom zatiaľ nepočul pri žiadnom motore. Asi preto, že všetky benzíny nejaké tie čistiace prísady v sebe majú.
                      Karbónovanie ventilov je problém plošne pri všetkých a VIF ho nerieši. Nejde len o EGR, ale aj o zapekanie oleja z odvetrania kľukovej skrine. Preto niektorí výrobcovia prechádzajú na kombináciu priameho a nepriameho vstreku, prípadne niektorí zotrvávajú pri nepriamom (hybridy od toyoty).

                    7. @Pathy
                      a ty čistící přísady do benzínu vypucují součásti nacházející se ve spalovací komoře ještě před spálením benzínu, když trváte na tom, že musí projít okolo sacího ventilu? O tom dost pochybuji, protože i kdyby to ty přísady dokázaly, tak nemají tu špínu před následným zápalem kam schovat.
                      Takže pokud čistící přísady fungují ve spalovací komoře, mají vliv i na to co následně profičí okolo ventilů.
                      Jsou v podstatě jen tři možnosti:

                      1)přísady nefungují vůbec a pak není z hlediska přísad mezi přímo a nepřímo vstřikem rozdíl a karbonizační rozdíl mezi oběma typy motorů může být jen na sacích ventilech, které již nejsou oplachovány benzínem.

                      2)přísady vypucují válec před zápalem, zbytky po čištění následně shoří a výsledné zplodiny nezpůsobují karbonizaci a tedy opět při průchodu okolo ventilu není rozdíl mezi přímo a nepřímo vstřikem

                      3) přísady učinkují až po zápalu a mají vliv na náchylnost spalin tvořit karbonový povlak a tedy opět není rozdíl mezi tím, co spaliny dělají ve spalovací komoře a při průchodu okolo ventilu.

                      Jinými slovy,nevidím rozdíl mezi chováním spalin ve spalovací komoře a chováním spalin při průchodu okolo ventilu. Resp.ve spalovací komoře musí být poměry horší. Pokud tedy sám uvádíte, že vstřikovače se kvůli karbonizaci neserou, protože benzíny obsahují čistící aditiva, pak stále nevidím důvod, proč by u čistících aditiv měl být rozdíl mezi přímo a nepřímovstřikem.
                      Jinými slovy potřeboval bych vysvětlit, jak je možné, že aditiva fungují ve spalovací komoře a u přímovstřiku nefungují na ventilech. Tedy co zásadního se z hlediska karbonizace se spalinami s aditivem stane,poté co v případě sacích ventilů přes EGR ventil a sací ventily opět navštíví válec.

                    8. @Pathy
                      nevím jestli jsem něco nepřehlédl, ale články vysvětlují rozdíly mezi omýváním a neomýváním sacího ventilu u přímo a nepřímo vstřiku. Nijak to neodpovídá na můj dotaz, proč by čistící aditiva měla fungovat ve spalovací komoře, avšak nikoliv na ventilech.
                      Tzn z mého hlediska nepřímovstřik aditiva nepotřebuje a přímovstřik ano a zajímá mě důvod Vašeho tvrzení, že aditiva nepomáhají ventilům.

        3. Já mám VIF Super benzin aditiv čerstvě koupenej, páč ho mechanik doporučil fotrovi preventivně do jeho Fobie (2007), na které teď musel měnit 1 vstřik (a tatík láteřil, že je to pro doochodce drahá oprava …) Zatím jsem VIF nestihl použít, je nově na polici v garáži a zatím nikdo nejel k pumpě …

          Serouc na laické „recenze“ typu „ono to určitě asi něco dělá“, našel jsem todle: https://www.petrol.cz/petrol-awards/petrolawards-15/vif-super-benzin-aditiv-overeni-cisticich-ucinku-6499 . Je to asi v podobném duchu jako link od mondaye. Tedy, má to prokazatelně čistit a zlepšovat mazivostní vlastnost benzínu (měřeno objektivně laboratorně otěrem).

          Je otázka, jestli to má přídatný účinek i v tom případě, kdy běžně tankujete prémiový benzín (já do motocyklů a nakonec i obou aut, Honda crv 2019 1.5vtec i Okt iii 2016 1.4tsi leju pokud možno Vervu100). Tatíček by to do svého oblíbeného Naturalu95 asi přidávat měl …

          Jinak článek dnes vnímám se smíšenými pocity: dosud žádné z aut se mi před dosažením 100tkm nesralo tak, jako Lev panu domácímu …

          1. Já tak poslední rok experimentuju s různými palivy na své dvoulitrové Grand Vitaře (2006). Jeden čas jsem do toho lil i čistý E85 bez dalšího přimíchávání benzinu. Už první nádrž tohohle bio eklhaftu způsobila, že ručička palivometru po natankování plné nestoupá pozvolna, jak bylo doteď zvykem, ale vylézá ihned a od té doby už nikdy pomalu. Něco se asi kdesi v nádrži vypucovalo (a bůhví, kam až to prošlo).
            Když jsem po čase zjistil, že E85 je ekonomický nesmysl (o co míň to stálo, o to víc to žralo, takže nula od nuly pošla, a to stál benál 34 Kč a víc), vrátil jsem se zpět k benzínu. Teprve nedávno (od května) jsem začal tankovat Vervu 100, a to ihned po opakovaných pokusech s E85 (spíš jsem měl pocit, že tím zase něco propucuju). To už jelo na E85 s průměrnou spotřebou 11,5 – 14 l/100km (s normálním benzínem jsem se pohyboval se spotřebou kolem 10 l/100km). Verva 100 to umravnila zpátky k desítce, ale oproti běžnému Naturalu jsem nepociťoval zlepšení spotřeby a výkonu spíše jen placeboidně.

            Pak jsem objevil u EuroOilu jakousi marketingovou krávovinu jménem Optimal 95 E. Něco jsem si o tom načetl v diskuzích a lidi to většinou hanili. Opět spíše placeboidně jsem ihned po natankování téhle meducíny pocítil, že Grand Vitara netáhne, že vůbec neví, co si má o téhle šmakuládě myslet. Jenže pak na to najednou přišla, a to ještě v rámci té jedné nádrže po ujetí asi tak 100 km (když tankuju plnou z prakticky prázdné, obvykle dávám 55 l, sem tam i o fous víc). Najednou to auto prostě ožilo, začalo mít kultivovanější chod (dá-li se o něčem takovém vůbec u tohohle verglu hovořit) a především: jakkoli mám údaje teprve z posledních tří nádrží, zatím jsem nepřesáhl spotřebu 9,4 l/100km. Ti mi přijde jako nejcitelnější zjištění z celého toho martýria, takže tam zatím leju jen tohle a uvidíme, co bude dál. Auto na nádrž vždy ujede těsně nad 600 km, což se před tím skoro nikdy nepovedlo (jednou na Vervu 100 za ta léta, co si spotřebu píšu do Fuelia, před víc jak 5 lety to občas ty šestistovky dávalo, když jsem jezdil delší trasy a pokoušel jsem se jezdit ekonomicky, což je ale s touhle vobludou dost pruda).

            1. E85 jsem zkusil jednou, spotřeba vyletěla, takže nula od nyly pošla a auto špatně startovalo (v létě).

              Spotřeba 9,4 vs. 10 l/100 je malý rozdíl (5%) a když i kdyby to byla pravda, když si najdeš benzínku s o 5% menší cenou (tank ono), jsi na tom zase stejně. Beru v 90% u ONO, protože jezdím kolem.

              1. 9,4 vs. 10L/100km je nárast o 6,38%. Ja len aby sedeli čísla. A keď som dobre našiel ceny tak je cena N95 vs. E85: 25,9CZK vs. 23,9Czk za liter a to je pokles ceny o 7,72%. Takže čisto teoreticky sa to „oplatí“. Ale to len v prípade, že si židák čo si nechá za korunu do kolena vŕtať.

                1. Tohle je přesný výpočet s nepřesnými čísly. Vypočítávat spotřebu auta na dvě desetinná místa (rozdíl spotřeby v % dtto) je zbytečné, protože tu průměrnou ovlivňuje asi tisíc věcí. Jízda autem je všechno jen ne pravidelná, takže rozdíl pár procent ti udělá kdeco: okolní teplota, nálada, vezeš o dva lidi navíc, zastavíš víckrát, hustší provoz, víc křižovatek, nějaké omezení na trase, objížďka…

                  A kolega Metete Utelete na konci porovnával spotřebu 9,4 na Eurooil optimal 95E vs. 10+ na jakýkoliv jiný benzín včetně überpaliva verva 100. (Kdy vlastně na drahou vervu jezdil za víc.)

            2. Moje 1.4 ford s úpravou na E85 jezdila za 7,0 na E85 a teď jezdím 6,6 na benzin. Než E85 zdražil, stihl jsem na něj najezdit asi 45000km. Po 820km od začátku používání jesem ale musel vyměnit palivový filtr a svíčky. Auto v té době mělo najeto 28tis km, ale ten filtr vypadal jak u nafťáku po 60tis.

            3. Čistící účinek E85 zajímavý, ale osobně se důvodně obávám že by mi to na karburátoru sežralo membránu a krom toho kdo ví jaké všechny gumové hadičky a těsnění (viz test ADAC co udělá jen 10% etanolu v benzinu na starém Opelu), takže si to raději odpustím. I když palivoměr který by si nehrál na lenochoda bych ocenil též :)

            4. No on to nemusel být marketingovej blábol. Brávě Eurooil prodává část paliv bez biosložek, právě kvůli tomu, že povinný podíl prodeje biosraček řeší prodejem čistého E85 a proto nemusí zkurvit úplně všechno palivo.
              No a pak jsou ještě prémiový paliva od ÖMV a snad i benzíny, kde ta biosložka má být nějek umravněná, aby se jako bio nechovala. Takže u mě prvotní motivace pro „prémiový“ paliva nejsou aditiva, ale absence bio.
              Jestli to má vliv nebo ne nevím, protože dřív jsem vzhledem k jednoduchým motorům typ paliva neřešil a auto vždy dřív zrezlo, než odešel motor. To je taky důvod, proč nechápu DFensovo jásání, sláva ten motor je super, akorát v neplánovaných intervalech potřeboval 4x rozvoďák.

              1. Mno, Eurooil pokud vím jede nějakou část nafty bez biosložky, které vypršela skladovací lhůta u fondu hmotných rezerv. V benzínu má Čepro lihu dosti.

                U prémiových paliv (100 benzíny) je podíl lihu často nahrazen ETBE, což sice biosložka je, ale ve srovnání s lihem akceptovatelná.

                1. Nevím,tady a na mnoha jiných místech, to vysvětlují, tak jak píšu.
                  https://autotrip.cz/nafta-bez-bioslozky-vite-kde-tankovat/
                  No a to ETBE je pro mě ta umravněná biosložka. Po přechodu na moderní motor jsem hledal nějaký rozbory a nejlíp z toho vyšel Maxxmotion, tak ho beru, nejspíš by to auto jelo i s levnějším palivem, ale protože to auto budu opět provozovat, dokud nás rez nerozdělí,což z něj může udělat taky mý poslední auto, tak halt jsem si řekl, že vzhledem k celkovým nákladům, mě těch pár korun na nádrž navíc nezabije.

          2. Rozhodně se to vyplatí do tě shitózní pančované nafty ce se u nás prodává, zvlášť při ceně oprav vstřiků, čerpadel atd. Lidi si to u nafťáků pochvalují, že to tak neškytá po české naftě.

            Holt kapitalizmus. To co bylo dříve standardem a normou se totálně domrví aby tě donutili kupovat draze „prémiovou kvalitu“ která je ve skutečnosti to co dříve býval standard.

          3. Ty tzv. prémiový benzíny jsou právě ta 95ka s těma aditivama. Pokud nepotřebuješ prímiový aditiva stran kvality hoření, ale stačí ti ty čisticí a mazací, tak ber 95ku a VIFa si tam lej sám.

      2. A možno aj niečo z odvetrania klukovej skrine, ale nie som odborník, len som počul…

    2. Když to ŘJ přechlastá, část směsi se přehlcením dostane zpět nad sací ventily a tím je očistí.

  9. Niektorí majitelia koncernových áut mi pripadajú ako prívrženci nejakej sekty.

    1. ono to je tak.

      FIAT dělal v 80. letech auta z nekvalitního ruského plechu (platba za fabriku na žiguly) a dodnes si každý myslí, že fiaty příšerně hnijou, i když opak je dávno pravdou a dnes skoro 20 let stará stila nemají ani ťupku koroze, zatímco passaty z té doby mají díry skrz

      no a VW dělal v 80. a ještě v 90. letech šíleně zastaralá, nevýkonná, ale skutečně mega spolehlivá a nezničitelná auta a prostě mezi lidem tato fáma, poctivě udržovaná masivním mediálním PR, za které by se nemusel stydět Goebbels, stále přetrvává. A tak všude na netu, v hospodě atd. kdo má auto od VW , nedotkl by se ani klackem jiného auta a má takový strach, že i když třeba vážně zvažuje zakoupení jiného vozu, stejně si ve 100 % případů nakonec koupí zase předražené VW, osobní zkušenost s desítkamí VW-nemocných kolegů a známých.

      No a tím je kruh uzavřen, protože nikdy v ničem jiném neseděli a nemají tušení.

      1. K Vašemu bodu 1 je tu jedna divnost, kterou již delší dobu sleduji.
        Evidentně jste si všiml, že v ČR italská auta skutečně prakticky nereznou (většinou až po bouračkách s vyměněnými a hlavně tepelně „upravenými“ karosářskými díly), ale německá auta tu hnijí podstatně rychleji, aniž by na ně kdokoli teplem či jinak sahnul.
        Jenže v BRD je to opačně. Všechna italská auta v Německu jsou shnilá, zatímco domácí reznou podstatně pomaleji.
        A nepřišel jsem na to, proč tomu tak je.
        Protože u nás nebývají zimy a tak není sníh a nesolí se tolik, jako v Německu? jenže proti tomu stojí zkušenost, že třeba v pobaltských zemích, kde ty zimy bývají, reznou Němci rychleji než Italové. Nebo Němci solí něčím jiným?

        1. podle mě teda ty auta mají různou ochranu podle toho, pro který trh byla origo prodána, ale jen hádám

          nebo s italama ořou a s německým autem jezdí jen za hezkého počasí?

          neb jsem si v bavorsku povšimnul značného počtu Dacií, hyundai, citroenů apod. na silnicích ve všední den, na což mi bratr opáčit, že báva a mergly jsou schované v garáži a s těma se jezdí jen o víkendech

          1. Dacie jsou dle nemeckeho TÜV suverenne nejshnilejsi a nejmene spolehlive auto. Nicmene, do prace se jezdi kdecim, ale nastrik podvozku je vec, ktera se v Nemecku dela dost dobre a dost casto. Mozna tam nekde bude pricina.

            1. Že sú Dacie najzhnilejšie, s tým polemizovať nebudem (nejaký nástrek podvozku som si dával robiť, ale aj tak o tom nemám ilúzie), ale čo sa týka spoľahlivosti, keď to porovnám s tým „relatívne spoľahlivým“ strojom z článku, tak mňa za 55 tis. km postihlo už niekoľko veľmi nepríjemných porúch, ako vypadnutá šnúrka mechanizmu vyklápania sedadla 3. radu či odlepené tesnenie nad dverami a to bude asi aj všetko (vlastne, ešte som raz dostal defekt).

              1. na to mám ještě jednu teorii, kterou teda nemám úplně vědecky potvrzenou, ale u mě
                – Hyundai Getz 100 000 km, jeden vyteklý tlumič, koroze nenosných částí (po 10 letech výfuk, lemy, blatníky), 1x preventivně vyměněny svíčky a po 8 letech preventivně rozvodový řemen. Tečka
                – Opel Astra 90 000 km dělány brzdy, které otec dojebal svým závodnickým stylem, jinak běžné výměny oleje, 1x svíčky, tečka
                – Kia Ceed 60 000 km NIC, nula NIC (ani ten defekt), tečka

                a kolem mě jsou lidi, co jsou v 50 tkm s autem po desáté v servisu, rozvody, cívky, prasklé písty !!, software, elektronika, páčky, káble atd. atd. většinou VW, byl tam i nějaký Opel

                tam mě napadlo, jestli to nebude mezi sedadlem a volantem

                1. Je pravda, ze i pokud odhledneme od ridicskych vlastnosti tak jsou lidi, kteri maj proste pech. Manzelce se třeba furt nejakym zpusobem posira elektronika. Kdyz tiskne na tiskárně, tak se ji tam kazdou chvili neco sekne. Kolega kdyz objednaval ze zahraničí, tak se mu kazdou chvili neco ztratilo nebo mu prislo neco jinyho nebo to nefungovalo jak mělo. Zacinam se pomalu priklanet k ty ezoteorii, ze od života (Vesmiru, panbička, whatever) dostanes co ocekavas. Kdyz dopredu ocekavas pytel sracek, dostanes pytel sracek. Vetsina techhle pechfoglu jsou v podstate pesimisti (az na manželku, ale ta ma taky problémy akorat s elektronikou, jinak ma v zivote kliku az neskutecnou).

                  1. a tak zde budu oponovat.

                    manželka je na tom podobně, tablet domrdá tak za 2 roky, telefon ještě dřív,tu jí nejde poslat mail (server), tam se jí smažou data, zesere se úplně nový noťas. Já mám za pasem stále zavěšen 11 let starý dumbphone Nokia 6303i a můj 11 let starý stolní počítač se sice při pornu seká a startuje pomalu, ale jinak furt hrne jak buldozer, všechny smartphony jsem prodával po 3 letech provozu ve stavu nového stroje včetně baterie

                    nevím co si o tom myslet, že dokurví konektor, protože to tam rve jak dobytek, to je rukama, ale mnoho těch závad bylo fakt samo od sebe

                    ezo to možná bude, ale asi to funguje jinak, protože já jsem nihilistů král a věci mi prostě fungujou, mechanické i elektrické, ani struny na kytaře netrhám tak často jako ostatní, prdne mi tak jedna za 2 roky

                    možná je to spíš o citu, vždycky jsem ho v rukách měl, pro zvířata, pro stroje, ucho pro motor, ruku na šaltr i nohu na spojku, ne na výkon, rychlost, ale na šetrnost. možná tréninkem, že mám zálibu v historických strojích a přístrojích a ty vyloženě vyžadujou opatrné zacházení, tak to už mám v ruce? nebo fakt prostě jen haluz haluzácká? bůhví

                    1. Jestli ono to nebude tím, že jí vždycky koupíte nové :)
                      To je jako s malým dítětem co rozbíjí hračky. Jediné co funguje je mu nekoupit novou když ji rozbije. Pak se naučí je nerozbíjet.
                      Vysolit desítku ze svého, to se k tomu pak člověk jinak chová.

                    2. jj, poslední telefon už si kupovala sama, oba tablety šly do šrotu a další se už prostě nekoupil, já to nepoužívám a děcka mají holt smůlu, beztak jsou na to ještě malí, notebook má teď služební (taky věčně něco nefunguje, ale za to může jejich neschopné IT – my nemáme IT vůbec, jen externí podporu a pracovní mašina mi funguje furt skvěle :)

                    3. Me spotrebice fungujou dobre a to se s nima nijak zvlast nemazu. Pristroje maj vedet kdo je jejich panem :)

              2. Ja jsem videl tabulku hitparady TÜV z letosniho roku. Cetl jsem to v praci, nevim, jaky je to link, dneska mam homeoffice. Muzu se zitra podivat a nebo by to melo jit vygooglit. Tam neni o cem diskutovat.

        2. Pokud bych měl říct z vlastní zkušenosti, tak nejméně reznou francouzská auta, pokud nebyla bourána, jsou i 20let staré kusy bez koroze, naopak mne při nedávném nájezdu na autobazary šokovaly koncernové vozy i v 10 letech věku, které mají puchýře u blatníků a podobně a to jsou vozy typu Golf 5, O2,Fabia2 a podobné, které se pyšní již zvýšenou antikorozní ochranou. Jo a pak taky hnijou stary Fordy, ale to je taková tradice.

          1. Podle mne to chce hned na novym aute, dokud je v autosalonu, nechat udelat spodek. To neni zase takovej randal a na tech opravach se to pak vrati.

            Jenze lini setrilci u novasa se na to vyserou „fsak to po lize buchnu“ a kdo to kupuje jako jetinu, uz ma Cernyho Petra.

            1. A co teprv prodloužené intervaly výměny oleje, u dnešních fajnovích přeturbených poddimenzovaných motůrků. To je naprosto spolehlivé kurvítko a zaručený způsob že po 5 letech je to zralé do šrotu.
              Doporučuje 9 z 10 výrobců automobilů, abyste si pořád museli kupovat nové.

              1. Novější turba jsou už obvykle chlazený vodou, takže to zásadně nejhorší místo, kde olej příšerně trpí, je odstraněný.

                1. Jakože třeba před 30 lety nebyla turba chlazena vodou? Tak to je hluboký omyl. Byla.
                  Víra, že dnešní litina je jiná litina, než byla před 30 lety je vítězství ducha nad hmotou.
                  Nejpodstatnější rozdíl je v tom, že dnešní turba mají velmi tenké stěny, takže jsou většinou nerepasovatelná a rovnou se vyhazují a nahrazují novými. Což vzhledem k tomu, že nové turbodmychadlo střední třídy pro dvoulitrový motor vyrobené dětmi v Mexiku stojí cca 20–25 000 Kč a nikoli 80–85 000 Kč jako před těmi 30 lety vyrobené turbo ve Francii či Itálii, není to zase až takový problém (myslím tím ta výměna turba za nové, ne tu dětskou práci).

                  1. Rozhodně ne tak často, jako dneska. Pokud se úplně nemýlím, tak třeba u Saabu nebylo vodou chlazený – v té době – vůbec žádný.

                    Jistě, nevylučuju, že tím, že se udělá všechno (blok, hlava, výfukový svody, turbo, meziclazení vzduchu) chlazený vodou a použije se jeden trochu rozměrnější chladič vody, tak můžou všechno očesat a udělat z menšího množství (nebo podřadnějšího) materiálu.

                    Ale taky to jde udělat se stejným materiálem, ale dát tomu lepší chlazení a tím to zvládne větší výkon, ne?

                  2. Jináč souvislost mezi litinou a olejem nám mentálně slabším asi maestro neodhalí, že.

    2. Ďalší level sú majitelia Tesly. Predražené pojazdné rakve, ale majú óbrovský tablet.

      1. V Nemecku prosaklo, ze dle soudu Tesla neni zpusobila k provozu po silnicich, protoze nektere ovladaci prvky musi clovek nastavovat za jizdy infotainmentu a lidi jsou dost napjati, jak to dopadne.

        1. Hej, zaregistroval som nejaké rozhodnutie súdu kde chlapík dostal pokutu zato, že prepínal intenzitu stieračov na infotainmente a zišiel z cesty do priekopy. Som zvedavý ako sa k tomu postavia príslušné orgány.
          To je tak keď vyvíjaš niečo tak zložité na homologovanie ako auto a začínaš od nuly a bez skúseností.

          1. WTF? Ten vrchol techniky nemá dešťový sensor?

          2. To je hlavně tak dyž vyvíjíš pro generaci vymatlanej šmatlalistů a myslíš jako vymatlanej šmatlalista. A zároveň chceš ušetřit, ergonomickej volant s tlačítkama stojí úplně jiný hrachy, než šmatlavej šmejd vod rejžáka v kombinaci s podřadným gumovým kolem.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017