Poznámky na okraj zemědělských protestů - zpět na článek

Počet komentářů: 182

Přidat komentář
  1. Předvedly, že stávky a blokády jsou účinnou zbraní nás dole a ukázaly starou pravdu, že jen v boji získáš své právo.

    Než jsem si přečetl poslední větu, pořád jsem váhal, jestli je článek ironický a parodický, nebo ne. Ukázalo se, že ano.

    K jádru věci: Potraviny jsou u nás dost levné, v přepočtu k mediánové mzdě (a s výjimkou pár dotovaných za socíku – mlíko a hovězí) levnější než kdy dřív. Zemědělství je protežovaným segmentem ekonomiky a absorbuje značné dotace. Přesto je nutné EU zemědělství bránit cly a mimotarifními bariérami před dovozem ze zemí, kde se zemědělství téměř nebo vůbec nedotuje. Počet zaměstnanců v zemědělství je marginální.

    Mně z toho vychází, že není třeba se zemědělci vůbec zabývat a traktorovou vozovou hradbu je třeba rozehnat.

    1. Potraviny jsou dražší než dřív, a to i v přepočtu mezd. Potraviny totiž jednak zdražily, jednak jejich kvalita šla kurevsky dolů.

      Srovnávat cenu například dnešního průmyslového roztoku škrobu nazvaný „jogurt“ s tím, co se vyrábělo a prodávalo před rokem 1989 – je druhem manipulace.

      Nebo srovnávat cenu načerno obarveného margarínu s notným přídavkem palmovéh ooleje téměř bez kakaového másla nazvaný „čokoláda“ se skutečnou čokoládou před rokem 1989 – je prostě jen lež.

      A tak by se dalo u velké většiny potravin zkonstatovat, že pokud bychom srovnávali stejnou kvalitu – tak ty ceny vyletěly astronomicky vzhůru.

      1. Žvást. V r. 1989 stála čokoláda (opravdová) 13Kč. Dobrá čokoláda dnes nestojí 130Kč, ale stojí cca 50-70 Kč, 130 Kč už stojí luxusnější varianty. A náhražky se dají koupit za 30 – 50 Kč.
        Teď v Makru 4 řecké jogurty (bez škrobu) za 48 Kč. Stál jogurt za socíku korunu dvacet?

        1. Já za to nemůžu, že nepoznáte dobrou čokoládu. A že zkonzumujete i lejno, a ještě si mlaskáte.

          To, co teď máte v českých supermarketech za potraviny, nejen čokoládu, je nejhorší odpad – dokonce i v porovnání s většinou evropských států. Kdyby se obchody odvážily prodávat před 1989 to, co prodávají dnes, tak by vedoucí obchodů a nákupčí šli nekompromisně sedět za mříže.

          1. Zase žvásty.

            Namátkou jsem našel oblíbenou čokoládu mé ženy: https://www.fairtradecentrum.cz/mlecna-cokolada/fair-trade-bio-mlecna-cokolada-mascao-100-g/

            Odmysli si fair trade kecy, složení je ok. Cena na horní hranici mého limitu. Která socialistická čokoláda byla lepší?

            1. Ta z Diany Děčín. Jmenovala se Lidka. Špičkové byly i jejich bonboniéry.

              1. Tedy nazývala, nejmenovala.

              2. Vedle toho ale známí škrti z Hané vyráběli v Olomouci totální „čokoládový“ sajrajt, který podnik Zora nazýval pochoutkami.

                1. Hupert 25.4.2024 v 15:59

                  Pochoutky arašídová, sojová a nugátová byly nepokrytými náhražkami a výrobky tohoto typu se po světě vyrábějí dodnes.
                  Reálně socialistická cena byla kolem 3 Kčs za tabulku.

                  1. 100g čokoláda z Diany, stála cca 5x tolik než pochoutky a dvoupatrová exportní bonboniéra tuším kolem stovky. V Československu nic lepšího v oboru nebylo. Po sametu prodali podnik koncernu Nestlé a ten bývalou konkurenci zlikvidoval.

                2. Nugátová pochoutka mi tehdy docela chutnala. :-) Zajímavé je, že v dospělosti mi přišla otřesná.

                  1. Já tohle zpoždění chuti neměl.

              3. Tu si nějak nevybavuju, já ulítával na dovezených Rittersportkách :-). Každopádně lze srovnat složení?

                1. Dissenter: Lze porovnávat způsob pěstování surovin + složení + výrobní postup. Tato trojice dělá kvalitu jako celek.

                  Byste se divil, jak lze udělat hnusný a dobrý guláš stejného složení – výsledek se bude lišit podle postupu a umu kuchaře.

                  Nemluvě o tom, že ve složení nemusí být podle zákona napsáno vše.

                  1. Jinými slovy nemáš žádnou konkrétní informaci, jen žvásty.

                    1. Dissenter: Jinými slovy, takže nemáš nic než žvásty.

                2. Dotaz – ty Ritter sport, co se prodávají dnes, jsou totéž?

                  1. P.S. Já jen že jestli jo, tak ten přeslazený hnus (hodnocení výhradně senzorické) ani tenkrát nevynikal ničím jiným, než že byl ZÁPADNÍ, WOÉÉÉ. A jestli ne, tak i na Západě přešli od kvality ke sračkám.
                    Ono to totiž možná vůbec není tím, že dřív byl socík a dneska je to henten kapitálismus, ale že se dřív prostě věci dělaly poctivěji, protože lidi neměli tolik peněz, aby si jich nakoupili hafo a pak to vyhazovali. Tam i tady.

                    1. Moje zena konkretne Ritter zere uz ctyricet let. A sama rika, ze je to chutove nekde jinde. Taky jsem se bavil s jednim potravinarem z masovyroby a ten mi rikal, ze ty sracky, co drzi v mase vodu, byly objeveny nekdy v osmdesatkach snad v Italii (?), takze on je rozdil i na zapade, jak chutnaly masne vyrobky tehdy a dnes.

                    2. Ty sračky se jmenují dusík a sůl. Jsou známé k těmto účelům už stovky ne-li tisíce let.

                    3. KT:
                      Asi omylem jsi si popletl konzervu s emulzí.Tomu se říká ántré.

                  2. Podle mě se mění chuť i jejich. Každopádně jsou stejné tady i v SRN.

            2. Znovu, já nemůžu za to, že nepoznáte kvalitní čokoládu.

              Navíc je známo, že Fair trade výrobci prodají dobrou kvalitu produktů na konkurenční trh jako nejvyšší kvalitu těm co dají nejvíce. A tu nižší kvalitu prostě prodají za vyšší peníze než normál pod názvem „fair trade“. Je to skvělé kapitalistické a strategické jednání.

              Pane Dissentere, jestli jste kopie našeho ministra zemdělství, který bojuje za globální korporáty – nedělej aspoň ze všech blbce.

              Znovu říkám, kvalita téměř všeho – mléka, másla, čokolády, zeleniny, ovoce, salámů (+ tisícovky dalšího) šla kurevsky dolů. Ano, pokud jste vy nebo vaše žena zvyklí na srajdy, tak jste spokojení. Vaše zdraví vám to ve stáří připomene, ale to je tak všechno.

              1. Čekám na příklad té kvalitní čokolády nebo na to, co výše uvedená obsahuje za „margarin a palmový olej“. Jinak jsou to jen žvásty.
                A nehodlám probírat další potraviny se stejným výsledkem. Zrovna to máslo. :-)

                1. Dissenter: Já jsem napsal vše jasně v prvním příspěvku. Nehodlám předstírat, že realita je jiná než je, jen proto, že se vám to nelíbí. Každý, kdo není zaslepený fanatik, a potraviny před 1989 zažil ví, že jsem napsal jak to je.

                  Máslo je zrovna to samé. Dříve se prodávalo „čerstvé máslo“ (max. 14 dní od výroby), dnes se většinou v českých supermarketech prodává rok a více staré zašlé máslo z evropských potravinářských zásob, které tam mění za čerstvé.

                  Dnešní supermarketové máslo je znovu ušlehané (aby při tom stáří trochu zvláčnělo). Je zředěné na 82 % tuku, tedy je do něho přidání 18 % vody.

                  A ano, máslo je víceméně stejného složení. Koneckonců i téměř žluklé tuky jsou stále tuky. Stále jsou to mastné kyseliny podobného složení, že ano.

                  1. Alan.Cox 25.2.2024 v 16:08

                    Obsah 82 % tuku v másle je v pořádku.
                    Máslo se na 82 % tuku neředí, protože se vyrábí ze suroviny obsahující zhruba 4 % tuku postupným „odvodňováním“. Máslo s teoreticky maximálním obsahem tuku (90 %) by se nevyplatilo vyrábět, alespoň ne pro běžné použití.

                    1. ygorek: Stejně jako Dissenter vyvracíš něco, co jsem netvrdil. To jste vy dva vážně natvrdlí, nebo se snaží manipulovat s druhými, aby JAKO neměli pravdu?

                      Já jsem jen porovnal máslo před 1989 a po 1989. Představ si, milý ygorku, že jsem nijak nehodnotil, jestli to či ono máslo je v pořádku podle norem (které musely být po sametové změkčeny, aby jim zahraniční výrobky vyhověly a mohly se tu prodávat).

                      Představ si, že máslo nad 82 % tuku bylo za komunistů poměrně běžné.

                      Nezlobte se na mě, že už začínám být sprostý – ale pokud jste Dissenter a ygorek schopní vyvracet něco, co druhý neřekl – a ještě se tvářit, že nemám pravdu – pak vaše manipulace si zaslouží sprostou a obhroublost. Protože je to od vás svinstvo.

                    2. Alan.Cox 25.2.2024 v 19:48

                      Máslo s obsahem tuku nad 82 %, třeba 83 %, se „za komunistů“ jistě mohlo objevit.
                      Poznalo se laicky tak, že šlo při stejné teplotě hůře roztírat (máslo s 90 % obsahu tuku by bylo použitelné pouze k vaření, nebo by ho hospodyňka přepustila).
                      V předmětné době také mlékárny provozovaly širší spektrum technologií…

                    3. Přepuštěním se nějak změní obsah tuku, nebo jenom konsistence?
                      Ptám se jako blbec, protože jsem se s přepuštěným máslem naživo nesetkal…
                      Pro mě osobně je roztíratelnost irelevantní, nikdy jsem to nezkoušel…

                    4. Přepouštěním se máslo zbaví vody a bílkovin, takže je to cca 99% tuk. Roztiratelnost se tady, aspoň pokud vím,neřeší, protože se to užívá jako tuk na smažení (údajně se neprepaluje a dává pokrmu takovou tu kulatou máslovou příchuť).

                    5. hellfire 25.2.2024 v 19:27

                      Kromě smažení se přepuštěné máslo používá v domácnostech a výrobnách. Přepuštěné máslo, případně smíchané s rostlinnými oleji, se do (kynutého) těsta zapracuje nesrovnatelně snáze než máslo dodané v kostkách. Samozřejmě, některá těsta jsou na zapracování tuhého tuku založena, proto výše ta závorka.

                    6. jizlivec: fakt jste nikdy doma neměl ghi? Pokud ne, tak si to kupte, na smažení palačinek a lívanců je to nepřekonatelné.

                      Obsah tuku se samozřejmě změní, protože přepuštěním se z másla odstraní voda. Ghi je tedy (skoro) 100% tuk.

                    7. fatdwi 26.2.2024 v 10:19

                      Proč hned „pošihávat za Kanál“?
                      Přepuštěné máslo měla v tuzemsku v kastrůlku každá cti dbalá babička, i když ho někdy jako správná Češka nazývala šmolc.

                    8. ygorek: protože „přepuštěné máslo“ jsem v obchodě snad nikdy neviděl, zato ghi kupujeme běžně. Současně nemám v okolí zjevně žádné „správné Češky“, protože u nás se tomu vždy říkalo „přepuštěné máslo“, „šmolc“ vidím poprvé (neměl by to být spíš šmelc?).

                    9. fatdwi 26.2.2024 v 15:28

                      Přepuštěné máslo se dováží i pod jinými názvy, pokud je vyrobeno před kanálem.
                      Co se týče sporu, zda „šmolc“ nebo „šmelc“, tak nevím. Může být mnohem víc krajových názvů.
                      Ty nejsprávnější Češky samozřejmě používaly název v plném znění, tedy der Butterschmalz a pokud by pro něj poslaly služku dnes, tak by jí připomněly: Mariechen, Ausgeschmolzene Butter hat einen Milchfettgehalt von über 85 Gewichtsprozent!

                  2. Ještě doplním to s tím opakovaným ušleháním – to se skutečně může udělat, výrobek, je-li z ČR, se musí pak nazývat stolní máslo.
                    Máme v tomhle přísnější předpisy, mimo ČR ho lze přidat do „normálního“ másla.

                    1. Dissenter: A ještě doplním, že máslo je prostě horší kvality a původu – bez ohledu na to, že dnes je to v pořádku dle měkčích norem.

                    2. Alan.Cox 25.2.2024 v 16:08
                      Dnešní supermarketové máslo je znovu ušlehané (aby při tom stáří trochu zvláčnělo). Je zředěné na 82 % tuku, tedy je do něho přidání 18 % vody.

                      ygorek 25.2 2024 v 16:40
                      Máslo se na 82 % tuku neředí, protože se vyrábí ze suroviny obsahující zhruba 4 % tuku postupným „odvodňováním“.

                      Alan.Cox 25.2.2024 v 16:40
                      ygorek: Stejně jako Dissenter vyvracíš něco, co jsem netvrdil.

                    3. o potravinářství se traduje spousta mýtů. nejvíc asi o mléce a mléčných výrobcích. a to i mezi selským lidem, kde by jeden předpokládal selský rozum (v původním slova smyslu). kupříkladu v kravíně, kde se pravidelně stavuji pro mléko*), stáčí mléko do přinesených nádob velmi cacná pani, a tuhle při vychvalování vlastního zboží dávala k lepšímu, jak mléko v supermarketech je odtučněné na nulu a následně natučnělé sojovým olejem.

                      anebo ta historka jak se krabicové UHT mléko stahuje zpět do mlékáren, tam se sleje do kotle, a UHT úprava se provede znova s následným novým zakrabicováním, a toto že se uděje pětkrát, ta má také tuhý kořínek.

                      *) nevýhodou na návyk na čerstvé mléko je to, že se pak všech těch kapalin z obchodu lehce štítím, jakkoli to má většina populace asi naopak. samozřejmě asi v tom hraje roli to, že jsem neoliťák jak poleno a laktozu i lepek trávím bez problémů a mléka bez úpravy mohu vychlemtat na posezení půltřetího litru, aniž bych musel následně dávat pokusy o rekord v běhu na 60 metrů.

                  3. Argumentace že za komoušů bylo jídlo kvalitnější protože byly přísnější normy je pitomost. Protože jednak se ojebávalo individuálně, protože byl systematicky narůstající technologický dluh výroby, protože se sralo na kontrolu kvality, a protože se sralo na logistiku.

                    Takže jo, podle papíru to byla kvalita. Ale každou chvíli byla někde regionální sračka. O které jsi se nedozvěděl, protože o tom se přece v novinách nepíše.

                    A jistě, dnes se ojebává už v té výrobě, aby to „taktak“ splnilo normy. Jenže to je tak trochu stejné jako řešit, že za komunistů to bylo v háji, protože nebyly mobily. Nebyly, nebyla technologie. Mít komouši tehdy přístup k tomu co je k dispozici dnes, možná by ses nestačil divit.

                    1. To by byla debata na dlouho. Jasne, ze za komaru se tolik kurvit nedalo, protoze nebyl „der Stand der Technik“, proste nektery procesy a prisady nebyly k dispozici. Jinak by se to sulilo o 100pero. Ale to je spekulace, coby kdyby. Takze ano, tehdy nektere veci byly kvalitnejsi. To je fakt. Ovsem nesouvisi s komarama, ony byly tehdy ty veci kvalitnejsi i v tom kapitalismu.

              2. Alan.Cox 25.2.2024 v 15:55

                Nikoliv. Kvalita mléka, másla, čokolády, salámů atd.je stejná. To není nijak v rozporu s faktem, že kvalita na trhu běžně dostupných náhražek je ve srovnání s normálními výrobky mizerná.

                1. ygorek: Žijete v České republice, nebo jste spadl z Marsu právě před minutou?

                  Na očividné blbosti a nesmysly, které píšete nemá smysl ani reagovat.

                  1. Alan.Cox 25.2.2024 v 16:09

                    Přesně. Smysl reagovat by mělo pouze v případě, kdybyste znal fakta.

                    1. ygorek: Každý, kdo napíše, že kvalita je stejná, o sobě říká: „Já fakta nezmám“.

                    2. Zatím jsme ti na dvou příkladech ukázali, že kvalita stejná je.
                      Což nevylučuje, že paralelně existují i náhražky (jogurt „ze škrobu a vody“) a pochoutka s rostlinným tukem, které jsou pro lidi bez peněz (jsou dramaticky levnější než za socíku) nebo bez chuťových buněk.

                    3. Dissenter: Neukázali jste mi nic. Ukázali jste chiméru, která je na obrázku na internetu, a nestojí před člověkem.

                      Já vám klidně na příkladu dvou lidí z 11 miliónů Čechů dokáži, že všichni Češi brilantně ovládají kvantovou mechaniku.

                    4. No a tím si myslím, že to můžeme ukončit a kliku od bláznice zavřít z té správné strany. Půlminuta už uběhla dávno.

                      Jestliže se člověk hádá s blbcem víc jak půl minuty, hádají se už dva blbci. Jan Werich

                    5. Dissenter: Tvoji sebereflexi jen vítám.

                2. ygorek 25.2.2024 v 16:08: „Nikoliv. Kvalita mléka, másla, čokolády, salámů atd.je stejná. To není nijak v rozporu s faktem, že kvalita na trhu běžně dostupných náhražek je ve srovnání s normálními výrobky mizerná.“

                  Jestli chcete slovíčkařit, klidně: Proč se v českých obchodem prodávají jen ty běžně dostupné náhražky? V mneohem horší kvalitě než v okolních zemích?

                  Začínám chápat diskusní strategii – vyvracení co předřečník neřekl, a když to nejde vyvrátit, začít slovíčkařit.

                  Tedy není pravdou, že kvalita potravin se zhoršila, protože se neprodávají potraviny ale běžně dostupné náhražky. Toto by nevymyslel ani Orwell nebo Goebbels.

            3. Barila a nugátová pochoutka.

        2. Dissenter 25.2.2024 v 15:33

          Ano. Za reálného socialismu stál jogurt bez marmelády korunu dvacet a byl ve čtvrtlitrové sklenici. Jogurty řeckého typu vyráběné v Německu a prodávané v Makru jsou v kelímcích po 150 g. Jsou prodávány v akci a kvůli zemědělským dotacím a vývozním pobídkám není jeho aktuální cena porovnatelná s ničím.

          1. Škrob řeckého typu…

            Už to, že to není „řecký jogurt“, ale „jogurt řeckého typu“ říká hodně o tom, že tu náhražku si nedovolili už ani pojmenovat „řecký jogurt“. Tak je to.

              1. Milý pane Dissentere, já mluvím o celkové KVALITĚ potravin. Ta ke objektivně horší než byla, a rok od roku se zhoršuje.

                Nemám konkrétní jogurt v ruce. Ale kdybych měl, test na škrob je velmi jednoduchý – stačí kapka jódu.

                Takto, jak teď píšete na mě řval kdysi ředitel Kunína, že jeho jogurty jsou bez škrobu. Na složení žádný škrob nebyl. Došel jsem k autu, vytáhl vybavení, otestoval – a dokonce jsem mu analyticky určil, kolik škrobu ten jogurt obsahuje.

                Nehodlám se s vámi hádat o jednotlivostech. Každý, kdo si pamatuje kvalitu a chuť potravin tehdy a dnes, by se po mnohých komunistických potravinách oblízl. U jogurtů zcela určitě. Ale třeba takový gothajský salám před 1989 a dnes – to je také jiná káva.

                1. Dobře. Další iteraci od čokolády přes jogurt ke gothaji už absolvovat nehodlám. Z jednotlivostí se skládá celek a nebudu marnit čas dokazováním každé tvojí pitomosti.
                  End.

                  1. Dissenter: Pro tebe je příznačné, že vyvracíš něco jiného než bylo řečeno.

                    1) Když jsem napsal, že EU zavedla kvóty na cukrovary – vyvracel jsi to množstvím produkce cukru.

                    2) Snížení kvality potravin vyvracím jedním produktem z miliónu – tedy statistickou chybou.

                  2. A proto na tomto webu marníš každý den nejmíň čtyři hodiny ??? Kvůli pitomostem?

                2. AC 25.2.2024 v 16:20

                  Ciste ze zvedavosti, jak se dela kvantita skrobu takhle v polnich podminkach? V labu si to umim predstavit, ale ze bych to vsechno tahal s sebou v aute, to moc ne.

            1. Alan.Cox 25.2.2024 v 15:59

              Předmětný jogurt škrob neobsahuje. Je to jogurt řeckého typu, protože není vyroben v Řecku, ale v Německu.

              1. ygorek: Po mnoha potravinářských analýzách, které jsem pracovně udělal, vám odsouhlasím jen: Není napsán ve složení.

                Jogurt řeckého typu je to proto, že není vyroben podle postupu pro řecký jogurt. To jest procezen přes tkaninu a další postupy.

                1. A.Cox, hrdý Anglosas: bla bla bla, a v jogurtoch je škrob, bla bla bla
                  X.Y.: tu je jogurt gréckeho typu, a škrob tam nie je
                  hrdý Anglosas: bla bla bla, no v zložení nie je, ale aj tak tam je! bla bla bla

                  No kokot, a píše kokotiny. Trolko proruský komoušský anglosaský!

                  1. Ale který z nich? 8-o

              2. ygorek: Doplním:

                1) Řecký jogurt se vyrábí cezením před tkaninu, čímž se zahušťuje.

                2) Jogurt řeckého typu se pančuje a zahušťuje namísto toho přidáváním umělých bílkovin. Proto to není řecký jogurt, ale „jogurt řeckého typu“ neboli panč a faleš.

                Prostě ygorek a dissenter budou tvrdit o kvalitě potravin, ačkoli o ní ví kulové.

                1. Alan.Cox 25.2.2024 v 23:35

                  Našel jste si to, výborně.
                  V Německu vyrábějí diskutovaný jogurt řeckého typu levnější cestou, tedy zahuštěním bílkovinami – odtučněným sušeným mlékem. Žádné umělé bílkoviny se nepřidávají.
                  A někam se vám ztratil škrob.

        3. Jogurt za sociku, pokud se nepletu, stal 1,60 Kcs. Stejnym procesem dodnes vyrabi jogurty v Jindrichove Hradci, pani majitelka Agroly nakonec pry vsechno prodala francouzske velkovyrobe, nicmene se stale vyrabi stejnym postupem. Rozdil je jen v tom, ze za sociku to byly ty proklete plastove kelimky s vickem a vyrazenym dnem vyroby v te male elipse, dneska je to ve skle. Nicmene, v podnikovce stoji 18,90 Kc, v beznych marketech cca 25 Kc.

          1. sysop:
            Poctivá z doslechu byla nebo ještě je, Hollandia.Nešťastný to název Českého výrobce.
            V tomhle bohužel nemohu sloužit, anžto bereme vše z rodinných zdrojů.
            No ale i v sámošce asi nikoho nic neotráví, pokud to pojme s mírou a nebude se přežírat.

            1. Sysop:
              Na vojenčine v južných Čechách sme si kupovali čistý jogurt za 90 halierov, s ovocnou „marmeládou“ za 1,20 Kčs

              1. Je to mozny, asi si to pletu s Almou. Ta byla vetsi a tak asi stala o tech 40 hajzliru vic.

            2. jó holland je celkem OK a na první senzorický vošmakání je to úplně neco jinýho, než drtivá většina vostatních jogurtů

              teď sem zdělával nejaký lídly, prej jogurtový kůltůry dle složení, prošlý začátkem prosinca; ve všech senzorickejch vlastnostech úplně stejný, jak koupený zejtra

    2. Cenu potravin určují hytlermarkety. Zemědělci na ceny potravin nemají vliv.

      Možná by se to pro lidi spadlé z Marsu mělo zdůraznit: Dodavatelé potravin mají dodejní ceny. Lidi si kupují potraviny v obchodech za prodejní ceny. Prodejní ceny jsou klidně pětinásobné proti dodejním cenám. Drtivá většina ceny zůstane za nehty hytlermatrketovým korporacím.

      Čeští zemědělci jsou natolik sdíraní, že pokud nezkrachovali, tak to brzy udělají.

      1. Konečně tedy budeme kupovat levnější a lepší potraviny z Polska.

        1. Ano, budeme kupovat dražší a horší potraviny z Polska.

      2. Pokud by to tak bylo (není, přímý prodej od zemědělce nebo podnikové prodejny potravinářských firem nejsou o moc levnější), je tu prostor pro vlastní prodej. Marže 80%, to je sakra příležitost… :-)

        1. Dissenter: A nebo je tu prostor pro stát, aby začal dělat pořádek, že ano. Tak jako to udělali ve Francii, Polsku a jinde.

          Proč asi Češi jezdí nakupovat do polské Biedronky, že ano. Biedronka měla stejné manýry jako české hytlermarkety. Dostalal miliardovou pokutu, polská vláda se s nimi nemazlila, že ano. A od té doby je to v Polsku poněkud lepší.

          1. :-) Doby státní plánované ekonomiky jsou dávno za námi. Podstata mého komentáře byla v něčem jiném; pokud by skutečně byla příležitost k tak obrovským maržím (obvyklé u rychloobrátkového zboží jsou několikaprocentní), s prodejci by se dveře netrhly.
            A opak je pravdou; malí prodejci mají vyšší ceny (a rozmanitější nabídku) než do mrtě zoptimalizované superkrámy.

            1. Dissenter: Podstata vašeho komentáře je v tom, že

              1) Potřebný startovní kapitál pro konkurenci obřím nadnárodním řetězcům je astronomický.

              2) Obří nadnárodní řetězce mají obrovskou finanční sílu zlikvidovat konkurenta.

              3) Nadnárodní řetězce mají své lobby ve vládě, a rozhodně by si na nového ptáčka posvítili.

              1. Nemá to smysl, ale zkusím to naposledy. Prodejen potravin je ve větších městech spousta a zdaleka ne každá patří do „nadnárodního řetězce“. Ceny mají mírně vyšší, protože nedosahují úspor z rozsahu jako velké firmy.
                Kdyby byla pravdivá teorie o 80% marži, mohly by mít ceny výrazně nižší.
                Bod 3) je spekulace.

                (opravdu nejsem zvědavý na paranoidní spiklenecké teorie z dezolátních kroužků, ale na racionální argumenty a fakta)

                1. Dissenter:

                  Jasně, každý si může založit vlastní supermarket, když se mu nelíbí ceny.

                  Každý si může založit vlastní facebook, když se mu nelíbí cenzura.

                  Každý si může cokoli.

                  Má smysl reagovat na člověka, který nežije v realitě, jako Dissenter. Buď je mimo realitu, nebo je zaplacen, nebo je fanatik.

                  1. Vlastní prodejnu si kupodivu založila řada lidí a tyto prodejny existují. Třebaže se nejmenují supermarket.

                    Facebook nepoužívám, kdybych chtěl sdílet své názory veřejně, sdílel bych je formou vlastních webových stránek.

                    Lidé mohou poměrně dost, jen se nevymlouvat na velké firmy. :-)

                    1. Samozřejmě, že všechno co existuje, nějaký člověk založil. Byste se divil, ale i ty supermarkety nezaložili mimozemšťané, ale lidi. Je divné, co všechno musí člověk sdělovat za samozřejmosti lidem, kteří se rozhodli hrát si na popírání reality.

                      Samozřejmě, že existují i malé prodejny. Většinou živoří. Protože stát prostě vytvořil, pod lobby globálních řetězců, prostředí, které malému podnikání nesvědčí. Dupe jim na krk, zatěžuje je extrémní byrokracií, a dalšími jalovými pracemi a povinnostmi, plus samozřejmě kupní síla.

                    2. Malé prodejny nemají 80% marže jako velké supermarkety? Jak pak to? :-)

                    3. Dissenter: Protože supermarkety vydřou dodavatele na kost. Donutí výrobce dělat za suché z nosu. A ještě mu navíc napaří asi osm poplatků jako je regálovné a další.

                      Malá prodejna si toto vyjednat prostě nemůže, ani kdyby chtěla.

                    4. Takže dodavatel raději prodává supermarketu za cenu 20 Kč (z níž supermarket udělá prodejní 100 Kč), než aby malé prodejně prodal kupříkladu za 50 Kč (předpokládáme nezlodějské marže a náklady na logistiku).
                      Dává to smysl?

                    5. Dissenter: Co jsi měl za známky z matematiky, pěkně prosím? Propadal jsi z ní? Protože to jediné vysvětluje tvůj příspěvek. Zvládáš alespoň násobení a přímou úměru?

                    6. Uvažujme rozumně. Mám malou prodejnu, dejme tomu, svých produktů a produktů podobné kategorie (kolegů zemědělců). Farmářskou. Nájemné mám třicet měsíčně (na malém městě), energie dvacet měsíčně. Prodavačky (dvě) mne stojí osmdesát měsíčně. Marži mám nízkou, třicet procent. Musím mít tedy obrat minimálně 390.000 měsíčně, abych to vůbec pokryl. Plus DPH na prodejní ceně, tedy vlastně cca 450.000 měsíčně obratu, tržby. Tedy cca 20.000 korun denně. Každý den!!! Každý den v roce (mimo nedělí a svátků a dovolené a inventury). Tedy – minimálně dvacet zákazníků za litr nebo čtyřicet zákazníků za 500,- nebo osmdesát zákazníků za 250,-.Je to reálné? Odpověď: NENÍ.

                    7. Prodejna, v níž se zastaví 40 zákazníků denně, bude zoufale nerentabilní v každé situaci. Natož když platí nájem a dvě prodavačky; v prodejně tohoto typu prodává majitel (ve vlastním baráku, byt má nahoře) a zaskakují jeho děti, když je zrovna u dodavatele.

                    8. Dissenter 25.2.2024 v 16:42

                      Pro malou prodejnu je dodavatelem velkoobchod, takže k vámi uváděnému cenovému rozdílu nedojde.
                      Toho využili tuzemští „síťoví“ maloobchodníci, třeba Hruška.

            2. Dissenter: Máte dojem, že EU je něco jiného než nadstátní plánovaná ekonomika? V tom nejhorším slova smyslu?

              1. Třeba bude mít ty levné a kvalitní potraviny, co dle vás měl údajně socík. :-))

                Ne není. Je to zbyrokratizovaný, nadměrně sociální a nadměrně demokratický (málo meritokratický) moloch. To ano.

                1. Takže třeba kvóty na cikrovary, které u nás zlikvidovaly většinu cikrovarů – není socialistické plánování? Dobré vědět.

                  Kvóty na ženy ve vedení firem. Kvóty na počet migrantů, které musíme přijmout a praziticky život?

                  A další a další.

                  1. Nebaví mě ti jednu věc vyvrátit a pak číst kupu dalších nepřesných nebo vylhaných stížností.

                    Kvóty na výrobu cukru (ano, byl to nesmysl, ale nesmysl je samotná výroba cukru v situaci, kdy dovoz třtinového je levněší, o dotacích nemluvě) skončily v r. 2017.
                    Za jejich existence produkce cukru v ČR stoupla. 2004: 558 tisíc tun; 2016: 592 tisíc tun.

                    1. Dissenter: Mě zase nebaví diskuse s idiotem, který vyvrací něco jiného než bylo řečeno.

                      1) Nevyvrátil jste, že EU udělalo kvóty na cukrovary, tedy socialisticky plánovalo. Takže mám pravdu.

                    2. během fyjalové drahoty se ceny začly blížit, ale nikdy nebyl bílej vyloženě dražší, než třtinovej

                      výstav se zvedl asi tím, že živořivší cukrovary nejak modernizovaly a nejak se prošolíchaly tím moratoriem

                      až po jeho padnutí to rozjely naplno a teď drtí drahý západní fabriky…teda drtily by, kdyby nebylo nutný jich hromadu zavřít – to by západní cukrovary zlikvidovaly dávno a stali bychom se monopolníma producentama cukru…oh, wait

                  2. Kvóty na cukr byly životní nutností v situaci, kdy výrobní cena padala až na korunu za kilo a všichni to dokázali vyrobit v objemu pro celou EU a neměli to komu a kam prodávat. proto budou i kvóty na maso a obilí, Nadvýroba je doslova ve všem.

                    1. Proto je potřeba přestat stimulovat nabídku zemědělskými dotacemi.

                    2. pro zápaďáky samozřejmě, když by naše cukrovary převálcovaly celej ten západní potěmkin a staly se monopolníma výrobcema, což samozřejmě nemohli dovolit…co je povolený západnímu pánovi, není povolený východnímu untrmenšovi

            3. 2 Dissenter 25.2.2024 15.53. se prober ty skončena dobo. RVHP 2.0 sídlí v Bruseli.

    3. Re: Dissenter 25.2.2024 v 13:59
      Pokud se chcete k tematu i neco vecneho dozvedet, vrele doporucuji k precteni rozhovor Daniela Kaisera v poslednim Tydeniku Echo: Kde berou v Praze tu drzost? – S Jaroslavem Ládem o unijních dotacích a unijním i českém tlaku.

      Mimo jine se v tom rozhovoru skryva odpoved na otazku, co se asi tak stane v pripade, kdy naridite plosne snizeni aplikace ucinnych latek (hnojiva, ochranne postriky) o 50%, jestlize v DE je limit na jejich aplikaci 8 l/ha a v CR 1,7 l/ha.
      Co takovej zasah do moznosti nakladani se svym majetkem znamena pro ty zemedelce, kteri maji na ta pole uvery a pocitali s tim, ze si svoji jistou praci (protoze jist se musi) na ty uvery vydelaji?
      Kde jeste neco sklidite? Kde bude snadnejsi se na to vykvaknout a strelit to spekulantovi, ktery nabizi vice nez sedesatinasobek?
      Otazky, same otazky.

      1. Dovzdělám se rád, každopádně s těmi dusíkatými hnojivy to bude trochu jinak.

        ČR má limity někde mezi 150-200 kg N / hektar.
        https://eagri.cz/public/portal/mze/legislativa/vap55492-37024

        Evropa má limit 170 kg N /hektar. A v zásadě podobné státy jako my (DE tam bohužel není) jej dodržují.
        https://eu.boell.org/en/2021/09/07/fertilizers-too-much-good-thing

        Rozhodně tam nevidím rozdíl téměř čtyřnásobný.
        Byl by nějaký zdroj?

        1. Napřed si pořádně přečti, na co se sám odkazuješ a k čemu se ty limity vztahují.

        2. Re: Dissenter 25.2.2024 v 19:23
          Oprava. V rozhovoru se psalo o ucinnych latkach, mysleno pesticidech, nicmene na polovic by melo jit i hnojeni. Akorat ja to spletl vsecko dohromady, holt ztraceno v tiche poste, sorryjako:

          … O 50 procent máme zmenšit hnojení i spotřebu chemických prostředků, tedy látek proti plevelu, plísni, hmyzu, co žere úrodu, proti šnekům, co žerou řepku. Každá země má k určitému datu jít o polovinu dolů. Jenže německý kolega spotřebovává osm litrů účinných látek na hektar, u nás je 1,7 litru účinných látek na hektar. My v Ostaši dokonce spotřebováváme jen 0,8 litru. A podle Green Dealu bych teď měl jít na 0,4? No, kde je v tom rozum? Dobře, nepoužívejme chemické látky v zemědělství, ale nechtějte pak vidět výnosy a cenu, a ovšem ani kvalitu produkce…

          A pokud nestaci primo p. Lad, kterej se tim tak nejak zivi, pak bude muset stacit treba info z tiskove zpravy Agrarni komory (pravda, jiz starsiho data).

          Podle mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství zemědělci v ČR aktuálně používají průměrně 1,39 kilogramu účinné látky na hektar, Nizozemsko 10,82 kilogramu, Kypr 9,24 kilogramu či Rakousko 4,03 kilogramu.
          https://www.akcr.cz/txt/cesti-zemedelci-udavaji-trendy-ve-snizovani-spotreby-pesticidu

          BTW kdyz si clovek projde starsi tiskovky Agrarni komory, treba z lonska, tak je porozuhodne, ze uz ten rok-dva zpatky se Dolezal nechaval slyset, ze Green Deal nechat na dyl… v letosnim lednu ceska Agrarni komora podporovala (verbalne) stavky v Nemecku. Ale pondelni protest proti GD u nas, to by jako neslo, to je fujky, zato ten ctvrtecni vlastne-provladni protest proti byrokracii, to je ten spravnej.
          Pozoruhodne.

          1. Jo, takže jde o pesticidy. To je jiná, tam info nemám žádné, protože blízcí zemědělci, od nichž čerpám částečné znalosti, jsou bio a jedou jen v hnoji. Hledat se mi to nechce, takže věřím.
            Leč by mě stejně zajímalo, jak vypadá takový evropský předpis, který zakotvuje jiné povinnosti Čechu/Němci hospodařícímu v Domažlicích a jiné ve Furthu.

            1. Problem je, ze jen hnuj nestaci. Ja davam hnuj, ale musim to kombinovat se zelenym napodzim, musim pridavat i kompost a pri sadbe drevni popel. Pak teprve jsem schopen jakz takz drzet zeminu urodnou.

        3. A jeje…

          Hele, podivej se, kolik chemie napriklad pouziva Francie a porovnej to s Ceskem. A vzpomen si na to, az v cervnu uvidis supracich superdrahy ‚luxusni‘ francouzsky rany brambory.

    4. Dissenter 25.2.2024 v 13:59

      Pořád jsem váhal, zda je váš příspěvek ironický a parodický, či zda je míněn vážně, proto jsem ho četl několikrát veden snahou ujistit se, že mne zrak nešálí.
      Stát zničily zemědělcům tržní prostředí, předepsal jim, kolik čeho smějí pěstovat a chovat, z kolika procent a jakým způsobem smějí využívat svůj základní výrobní prostředek. Když se to zemědělcům přestane líbit, není se třeba jimi vůbec zabývat a je třeba je rozehnat.
      Děkuji vám.
      Takový projev svobodomyslnosti je v důsledku velmi povzbuzující.

      1. ygorek: Dissenter moc věcem nerozumí a tak mu nedochází souvislosti. Navíc z indícií se zdá, že je doktor, takový, kterému státní zásahy maximálně vyhovují. Tedy nechápe, že mimo jeho píseček plný tarifů, příplatků a osobních ohodnocení bez kouska zodpovědnosti (jak ukazují případy, kdy doktor něco posere a nikdy není žádný problém, něco jako když GIBS vyšetřuje policejní zásah) vypadá život jináč. Že ten jeho život existuje jen díky životu lidí, jako jsou zemědělci neřeší, peníze mu přece posílá stát a rajče si koupí ze země, kde dotace nejsou, takže zemědělec může klidně na pracák.

        Ale ono je to těžké, když jste preferovaná kasta, tak i kdyby stát začal předepisovat jiným odvětvím, co a jak smějí vyrábět (a že se snaží, skrze různá nařízení, ale fabrika na pneumatiky si ještě pořád může vyrábět co chce a kdy chce), tak mu to vadit nebude, protože jeho pozice se nemění. K tomu příslovečnému „až si přijdou pro něj, nebude se ho mít už kdo zastat“ je v jeho případě hodně daleko a těch, kterým se bude smát a bude státu fandit v rozhánění je před ním velmi dlouhá řada.

        1. Docela by mě zajímal názor někoho z fabriky na pneumatiky…
          Teda ne posledního dělňase, co tam tahá gumy…

        2. fatdwi 27.2.2024 v 9:17

          Rozumím vám, ale neodpustím si připomínku: fabrika na pneumatiky si může vyrábět, co chce, abstrahujeme-li kvóty určující složení managementu, zákoník práce, emisní limity…
          Pokud mě neklame paměť, bude taková fabrika muset vyrábět pneumatiky s otěrem stanoveným normou Euro 7 – v nějaké kooperaci s výrobci automobilů, kteří budou do samohybů instalovat na otěr z brzd a pneumatik vysavače se soustavou příslušných clon, trubek a zásobníků.

          1. ygorek: ocituji sám sebe: „a že se snaží, skrze různá nařízení“

            Nicméně ještě pořád neplatí za to, že pneumatiky vyrábět nebude nebo neříká, kolik zimních ani neurčuje, kolik těch euro 7. Vše je nějakým způsobem regulované, ale v rámci těch regulací má gumárna podstatně více volnosti než zemědělec. Ten si rozhodně nemůže jen tak předělat pole na vinohrad s vidinou prodejů v Asii.

  2. Znám několik zemědělců, spíše malí nebo střední. Makají docela dost a nemají se nijak špatně. Nové traktory John Deere, nová technika a docela slušné káry ( většinou funglovky v max. náloži ) a někteří na exotických dovolených několikrát ročně.
    Spousty techniky včetně solárů s mohutnými dotacemi. Neměnil bych ( řemeslník ), makají dost těžce ale zase pokud využijí nabízeného není to zlé. Jen si opakovaně stěžují unisono na přehnanou administrativu, kdy paničky z úřadů přijedou do kravína ve vysokých podpadcích a diví se že jsou tam i hovna. Na druhou stranu pobírají nemalé dotační peníze a kontrola je asi třeba, jinak to bude jako u Andyho. Není to prostě černobílé. Každé řemeslo má svoje plusy a mínusy. V Táboře chytračila třeba Madeta se zemědělci a nakonec kupovala mléko v cizině a má nejdražší máslo v širokém okolí. Vychcanost se jim prostě nevyplatila.

    1. bullshitoza: A teď bezcelní neregulovaný dovoz z Ukrajiny rozvrátí úplně všechno. Ukrajina nemusí dodržovat postupy a normy EU.

      1. Ze to rozesere eurobolsevicky dotace, to bych i bral. Ale ze mi to nacpe sracky do zradla, to mi dost vadi.

    2. bullshitoza: „Každé řemeslo má své plusy a mínusy“ – A proto se teď stěhuje průmysl, výroba a zamědělství mimo ČR. Protože těch mínusů začíná být už příliš mnoho. Proto si můžete přečíst každý týden, jaká další velká firma zkrachovala nebo přesunula výrobu. Často i firmy mající staleté tradice.

    3. Ty exotický dovolený několikrát ročně jsou u malejch zemědělců tutovka. Hlavně o žních.
      (Jsem chodil s dcerou malýho zemědělce. Dovolená v sezóně? Leda tak oh-no, výsosti.)

      1. Tak oni mezi zemedelce patri treba i producenti masneho skotu, nebo producenti mlika. Tam to s tema dovolenejma platit muze. Rostlinar ma dovolenou v kombajnu.

        1. proč by si nezaletěl rostlinář na vánoční svátky dejmetomu někam do Siamu či seychely a v únoru nestrávil příjemný týden na bílých svazích francouzských alp? nebo existuje nějaké nařízení, že dovolená v zemědělské výrobě se musí čerpat o žních profese-neprofese?

          1. ostatně, v osmdesátkách, když jsem byl robátko školou povinné, tak pantáta jako projektant v normalizačním stavebním koncernu dostával poukazy na dovolenou ROH na boudě vlastněné koncernem v krkonoších výhradně na letní termíny, a tyto bylo nutno vždy směnit s některým příslušníkem dělnické třídy, kteří zase fasovali poukazy výhradně na termíny zimní. (tradičně to bylo tak, že projektanti chtěli v krkonoších lyžovat a dělníci se chtěli opalovat při popíjení piva na terase)

          2. Kdyz jsem neco podobneho rekl sousedovi, kterej ma 180 ha, tak mi rekl „co bych delal v zahranici, kdyz jsem doted nebyl ani v Liberci? Ja chci v lete k vode“. Uprimne, ja jsem pred nejakymi deseti az patnacti lety cestoval docela hodne, protoze jsem mel odberatele ruzne po svete. Nabazil jsem se toho vemi rychle a dneska mne vubec nelaka se hrkat do nejake prdele. At uz letecky (onanie na letistich, pak otrava v tom litacim kramu, pak pri pristani mi vzdycky na nekolik hodin zalehly usi), tak autem (vopruz sedet vic, jak 5 hodin v aute) a nebo bydlikem (dneska uz mne s tim do fury mest nepusti a hodne parkovist ma rovnou pri vjezdu srank, pod kterym se protahne jen osobak. Vlakem se da, ale zase mam omezeny pocet zavazedel a ja mam rad svuj komfort.

            Skoro bych rekl, ze nejhur jsou na tom vlastnici mechanizace, treba kombajnu, nebo rezacek. V lete na polich, v zime v dilne.

          3. Přibrzděte. Ne že by malí zemědělci, co znám, třeli bídu, ale lítání na Seychely tady v kraji (VČ) fakt není standard.
            Co se týká Alp… no… člověk, který se na podzim plahočí v blátě, nebývá na zimu moc zvědavý. Ono to souvisí i s těmi dělníky od tatínka. Ti lidé si chtěli prostě odpočinout, mechanizace leckde moc nebylo a ve stavebním podniku se fyzické práce určitě našlo dost. (Za komančů jsem se živil rukama.)

            1. Taky je to o nastaveni lidi. Kdo je ochotnej se hrabat v hline a hnoji, nebyva fanda francouzskych sjezdovek. Co tak sleduju, nejcastejsi standard v nasi prdeli je v zime nikam a v lete Chorvatsko, nebo Egypt. A neni to o penezich, ti lidi maji prachu jako slupek. Proste jim to nic nerika.

              1. já samozřejmě respektuju že někdo rád holky jiný vdolky a rozhodně nechci nikomu radit, jakým způsobem má trávit dovolenou. chápu, že člověk co vstává před úsvitem a dře venku v zimě v létě manuálně se chce o dovolené válet a pořádně si přispat. ale nechápu, proč jezdit do tepla k moři ausgerechnet v létě (tedy snad s výjimkou dětí školou povinných), kdy se dá koupat v každém (nepříliš intenzivně hospodařeném) rybníku.

        2. Tak může – když má někoho, kdo to za něj vezme. Malé rodiné hospodářství musí tu dovolenou hodně pečlivě plánovat.
          Známej, kterej to takhle má, na tu dovolenou na týden jede, ale ne daleko, aby se mohl rychle vrátit, kdyby něco.

  3. „Osobně si myslím, že Rusové se každý den modlí za to, aby zelené šílenství v Evropě pokračovalo“
    jiste ze ano, vzdyt ekologisty za tlaceni toho silenstvi platili a pravdepodobne dal plati.

    1. Netušil jsem, že Šorošovci a Norské fondy jsou ve skutečnosti Rusové! To je pro mě novinka!

      1. Já si myslím, že jo, ale ty tam nasadil soudruh Putin ještě v minulém století, když šéfoval KGB. Teď jenom sklízí plody své kvalitní práce. A směje se z plných plic. ;-)

    2. To asi jo, ale přihlédneme-li k tématu článku, zemědělství ekologizace prospívá, zatímco průmyslu (včetně zbrojního) škodí. Stejně jako se vzedmuly rusáky podporované iniciativy proti někdejšímu US radaru (ne základnám, vzpomínáte? jedna svině vedle druhé), nepřekvapilo by mě, kdyby ekoteroristé byli ve stejném žoldu.

      1. Aha, Dissenter je protiruský vymaštěnec, pro kterého je každý proruský dezolát. Tím se vysvětluje mentálně retardovaná kvalita jeho příspěvků pod tímto článkem. Známe tedy příčinu.

        1. To není o nějakých dezolátech, to je o dlouhodobé a promyšlené politice SSSR. Ano SSSR, nikoliv RUSKA. I soudružka Merkelová z NDR by jistě mohla dlouho a poutavě vyprávět. Ta byla u soudruha Putina pečená vařená, a Německou energetiku dokázala rozvrátit takovým způsobem, že se už asi nevzpamatuje. Celé to ovšem bylo naplánováno na desetiletí. A celá EU jí za to ještě TLESKALA.
          To není o dezolátech, to je o blbosti „nadřazených“ západních tupců. A Putin se jim vesele směje. Říkám to všude posledních 20 let. Ale poslední dobou snad tomu Putinovi ještě nakonec začnu fandit, nebo co, když vidím tu absolutní západní „demogratickou“ blbost. :-P

      2. Dissenter 25.2.2024 15:39

        Během let jsem slyše mnoho pitomostí, ekologizace zemědělství patří k těm špičkovým.
        Proti stavbě US radaru jsem byl i přes agitaci Alexandra Vondry, kterou tento prováděl s opravdovým osobním nasazením. Nebo možná právě kvůli ní.
        Dokážete doložit nějakou ověřitelnou stopu ovlivnění obyvatel postižených obcí a jejich volených zástupců ruskou podporou čehokoliv?
        Opravdu by mě to zajímalo.

        1. Sám víte, že tyto informace bývají získávány tajnými službami a jejich zdroje jsou veřejně neověřitelné. Pokud by je někdo ověřil, nebyly by už příště informace a v tomot případě nejspíše ani zdroje.
          https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-za-kampani-proti-radaru-byly-ruske-prachy-rika-klicovy-vladni-strateg-233922

          1. Dissenter: Každý, kdo furt mlátí proruskými silami, je idiot, debil, kretén a blbec na kvadrát.

            A mainstreamová média jsou jedině pravdivá, a vždy píší pravdu. Nikdy se nestalo, že by lhala, nebo psala nepravdu.

            1. Vzhledem k tomu, že jsme členy obranné aliance s USA, lze předpokládat, že proruské síly budou sypat písek do soukolí. To nemá s médii nic společného (a ano, lžou a účelově píšou často).

              1. Takže stačí vystoupit z NATO, a proruské síly nebudou působit? Brilantní logika!

              2. Obranna aliance… krasnej protimluv.

              3. Kde že se ta aliance naposledy bránila? 8-o

              4. Obranná aliance s USA aneb s takovými spojenci nepotřebujeme nepřátele:
                https://casopisargument.cz/?p=55814

          2. Dissenter 25.2.2024 v 16.32

            Pokud nelze informace doložit, nelze jimi argumentovat. Na důvodu nedoložení nezáleží.
            Informace získané tajnými službami slouží velmi pravděpodobně výhradně propagandě zájmových skupin.
            Seznamzprávy.cz?
            Už jsem myslel, že se dnes nezasměji…

            1. Dost velké nepochopení role tajných služeb. K smíchu to není, spíš k pláči.

              1. Dissenter 25.2.2024 v 17.06

                Já naopak tvrdím, že je to pochopení zcela přesné, byť na vás asi příliš cynické.

      3. Ekologizace zemedelstvi rozhodne neprospiva. Castecne by spise prospivala konzumentum a udrzitelnosti pudy. To je ale neco jineho.

        1. Myslel jsem to tak, že snížením výnosu z půdy klesne nadbytek potravin a v konečné fázi to bude znamenat stejně práce za více peněz.

          1. Teoreticky. Prakticky ale klesne poptavka trhu z duvodu vyssi ceny a naopak se na trh dostane vice sracek. Takze zemedelci akorat klesnou prijmy.

            Ja si pestuju bio a muzu vypravet, jak je narocny vypestovat blby brambory, kdyz nechci pouzivat chemii a umela hnojiva. Ty brambory jsou naprosto neprodatelny, i kdybych to delal prumyslove. Delam to tak jen proto, ze chci vedet, co zeru.

            1. každá jinak velká, co je na tom?

      4. Geniální. Takže cokoli se podělá, cokoli nesmyslnýho někdo vymyslí, všechno je práce Velkého Satana.
        Co mi to jen připomíná.

    3. Myslel jsem, ze se jednou dozvim, ze Soros je vyznamnej Ukrajinec. Koukam ale, ze je to Rus jako poleno. Plus vsichni ti Rockefellerove, Rotschildove a dalsi Rusaci. A BlackRock je ruska financni oligarchie.

      1. No, já bych to jako takovou velkou legraci zase nebral… ;-)

  4. Znovu a lépe? Ne, stačí ctrl. Gró je dole odkaz.
    cool19.2.2024 v 15:21
    😁 🤣 👍
    Motto // hujer & šwesťyčki
    Eva Buřilová
    Libore, prosím pustte si včerejší vysílání Kamila Jakuba s Petrem Bílým o tom co se na nás bezprostředně chystá a co již bylo v EU schváleno.
    https://www.facebook.com/obcan.bily/videos/1553984995435184/

  5. Alan.Cox25.2.2024 v 14:34
    Cenu potravin určují hytlermarkety.
    ..No ano a co dělá stát, přihlíží jak se tu prodávají drahé brambory ze španělska na hydroponii kdoví čeho a brambory z vysočiny nechali nasypat do bioplynek za 20. haléřů kilo. Zadarmo jsou drazí.

    1. Stát dělá to, že komu se nelíbí stav v České republice – nazve ho proruským dezolátem.

      1. A ještě se tlemí, magoři.

  6. Takže s tím zhoršením kvality potravin a změkčením norem, aby mohly na český trh méně kvalitní potraviny – je to ještě horší, než jsem čekal:

    Československé státní normy (ČSN) se týkaly od roku 1964 výrobců potravin v Československé republice. V roce 1992 byla jejich platnost zrušena. Následovalo tedy období až do roku 1997 bez potravinářských norem, kterého zahraniční výrobci více či méně využili.

    1. Slaba naplast je v podobe cechovnich predpisu, ktere samozrejme nejsou pravne zavazne. Ve finale rozhoduje to, co se upece v Bruseli.

    2. Tak obecně se předpokládá, že člověk pozná, že žere škrobovou sračku místo jogurtu, takže nevidím důvod proč by stát měl určovat jak co vyrábět, stačí, že mám složení nebo přepočet na kilo. Výrobci používají společný trh úplně jinak. Na českém párku je složení dle české legislativy %masa,%sádla,%kůže. Na německém je to v rámci jedné kolonky Fleisch, což se přeloží jako maso. A není síla, která by donutila dovoz, aby uváděl na etiketu stejné informace jako domácí. Obdobně to pak funguje i na venek, kdy non EU dovoz plní nějaké naše požadavky jen na papíře.

      1. To je tezky. Socik byl prave socialni v tom, ze foukal bebi debilum a lidi ucil, ze stat se postara. A tak se lidi odnaucili myslet. Muj postreh je, ze vetsina lidi fakt nepremysli a klidne bude v hube prevalovat sracky z modifikovanyho skrobu s hrejivym pocitem, jak to poridila v akci levne.

        Nastesti stejny pristup neni treba v energetice, vybusninarstvi, prumyslove chemii… protoze to by se Gates nestacil divit, jak paradne lze zredukovat lidstvo. Takze existuji obecne zavazne normy aspon nekde.

    3. Až budeme muset žrát jenom brouky, tak se ještě za těma sračkama volízneš.

      1. Skoncime na domaci vyrobe. Jogurty manzelka dela uz roky. Syry dtto. Ted uz si pestujeme doma i houby. Zrovna vcera jsme byli na houbach v lese a musel jsem uznat, ze zimni sber (cumim nahoru) je vyrazne namahavejsi, nez ten letni (cumim dolu).

        1. A budeš za krávu platit uhlíkovou 100pičku ze sociálniho kreditu digitalizace 15. minutových měst, lágru. Hunger games – hladové hry jedou nejenom po euálu kdy se zemědělci tedy bouří na likvidaci ale mělo to genezi.
          https://otevrisvoumysl.cz/jp-sears-zpusobuji-nedostatek-potravin/

  7. Demonstrace byla úspěšná do okamžiku, než zemědělci zjistili, co za dementy se na nich chce přiživit. Třeba Jindřich Rajchl. Ten pak radši utekl a na facebook pro jistotu napsal, že tam vůbec nebyl. A zemědělci nasraní na ruské kolaboranty a české dezoláty odjeli už v poledne.

    1. Problem je, ze sami zemedelci niceho nedosahnou. Pokud opravdu chteji neceho hmatatelneho dosahnout, budou se muset spojit treba i s tim Rajchlem, nebo cert vi, kym. Jdou na to se slusnosti, jenze s tou se u nasi vlady niceho dosahnout neda. Bohuzel.

      Pokud zustanou separe, tak vsadim boty, ze se pro ne nic zasadniho nezmeni.

      1. Problém je, že účinnost slušných demošek mají lidi zafixovanou z plyšáku. Zacinkáme klíčema, zařvem máme hole v ruce a fertig, svrhne se režim. Jenomže ti volové do dneška asi nepochopili, jak to tenkrát bylo.

        1. Cim drive to pochopi, tim vice casu jim na reakci zbude. Jsem ale realista a beznej traktorovej tocvolant nema sanci proti profi manipulatorum, kteri vymenuji vlady a stoji proti nim.

    2. a gdy ty debilní kreténe měli vodjíždět, za úplňku? to byl ty pýčo oficiální program, že se po vobědě začnou rozjíždět, ty už nejseš ani k pláču

  8. Firma na elektromobilní dotace:

    https://www.youtube.com/watch?v=wh2LcLH4NNk

    Čerpejte i vy…!

    :OD

  9. VELKÁ PECKA s.r.o. (rohlík.cz)
    Ztráta 2021 -251 545 000 / 2020 -42 806 000
    Zadluženost 2021 87% / 2020 64%

    Do něj stačí už jen drcnout.

    1. Pecka. Predpokladam, ze to svede na Russsaky.

    2. Panek: to je přece klasickej start-up, poháněnej cizíma pracha a vidinou úspěšné IPO nebo alespoň slušným exitem. Že za covid games mohutně investovali neříká nic o tom, v jaké jsou finanční situaci.

      Současně je dobré si dát tu ztrátu do kontextu s obratem. Plus nevím, odkud ta data máte, našel jsem jiná, např. tady:
      https://sj.news/rohlik-prekonal-dalsi-metu-obrat-se-dostal-nad-9-miliard/

      Při obratu 9B je ztráta 250M docela v pohodě, s ohledem na stav firmy (třeba oproti dosaženému růstu). To neznamená, že se situace nemůže změnit, pokud by nastal bojkot, tady předpokládám dostal páně Čupr od investorů za ty svoje žvásty pěkně před držku. Ale že by „stačilo jen drcnout“, tak to ani náhodou. To by musel být zatraceně velký „drcanec“.

      1. Tak otazka je trend,cash flow navic „pry“ expanduji do dalsich zemi je to potreba videt v kontextu a dalsi metriky vidi Jen akcionari,zalezi co zverejnuji a jak jsou pruhledni.
        Myslim,ze ten tah stima dodavatelama Mel byt takova umela vzpruha Co se tyce trzni evaluace,ale nemyslim si,ze je to takova firma nebo ze prostredi je takove jak v US,ze kazda zprava zvedne evaluaci o par % nahore/dolu…takze se podle me prepocital,ale to bude definitivne v papirech videt az za rok?

        1. IS250-3GR-FSE: ani trend nemusí nic znamenat, stačí se podívat na Teslu – dlouhá léta v mínusu a valuace šla stále nahoru.

          Jasně, že do toho nevidíme, nejsou veřejně obchodovatelní, aby tam byla rozumná transparentnost. Právě proto ale tvrdím, že pokud má někdo (analogicky) obrat 900000 Kč a na na konci dluží 2500 Kč, tak to není zrovna „stačí drcnout“, navíc se jim zvedl obrat o 20%, to za ty dluhy může klidně stát (ze 750k na 900k a dluh místo 420 kč celých 2500 kč – not bad). Z pohledu investorů podle mě panuje optimismus, ale právě proto si Čupr nemůže pouštět hubu na špacír a pozitivní trend ohrožovat. V USA sice nejsme, takže s valuací takové řeči moc neudělají, ale bojkot a snížení růstu nebo prohloubení ztrát už by efekt mělo. Je hlavně vidět, že mu to stouplo do hlavy a začíná blbnout.

      2. @fatdwi
        Vy jste taky odborník na všechno, co?
        Zdroj Orbis a Sbírka listin.
        Jako hodnotit obrat ke ztrátě u firmy, která jen prodává zboží, je kravina. Velká kravina. Jestliže firma v roce 2022 udělala tržby za zboží 8,869 mld. a výkonovou spotřebu měla 8,750 mld (KP 119). A pak má ještě dalších 360 mio na nákladech na mzdy. Tak to fakt není obchodník, který může přežít.
        Kouknu do rozvahy a vidím v aktivech jen hmotný majetek, který dle odpisů spadá většinově do první odpisové skupiny (kancel. technika, regály, nářadí atp.) a část bude asi druhá odpisovka (osobní auta).
        Závazky vůči dodavatelům (zboží a služby) 1 miliarda, volné peníze 14 milionů. Zadluženost 87% je už hodně za zdravým poměrem. Ostatně vstup gamblerů Index Ventures je jasný signál.

        Mimochodem, výše závazků vůči dodavatelům při obradu 9 mld. znamená, že kdyby se Čupr opřel slovně třeba o Babiše, tak ten by ho na základě pohledávek holdingu poslal do insolvence lusknutím prstu.

        1. Panek: co naděláte, radši byste, abych tomu nerozuměl? Proč?

          Psát „to fakt není obchodník, který může přežít“ ve chvíli, kdy tento přežívá, je komické. Připomínáte mi coronu a jeho slavný neexistující kabel, tlustý jako stehno:-)

          Zadluženost 87% je jistě za zdravým poměrem – u běžné firmy. Čemu nerozumíte na tom, co jsem napsal, tedy že je drží investoři s vidinou IPO/exitu? Pokud půjdou na IPO, budou jejich čísla vypadat pochopitelně úplně jinak. Mimochodem, dost podobně na tom svého času byla Tesla, taky ji nad vodou dlouhá léta držel pouze optimismus investorů.

          Představa, jak je Babiš posílá do insolvence je srandovní, co by z toho podle Vás měl? Vždyť jste sám z rozvahy viděl, že s rohlíkem v insolvenci by ty pohledávky mohl tak akorát odepsat, není se tam na čem zahojit. Babiš, resp. jeho pohledávky za rohlíkem tedy letí stejným letadlem jako Čupr.

          1. Při zohlednění finančního rizika se za základní bezpečnou míru zadlužení bere 40 % cizího kapitálu v poměru k vlastnímu.

          2. Add Tesla prodává cizí zboží? Respektive je její jedinou přidanou hodnotou obchodní přirážka na cizím produktu?

            Add Babiš je pomstychtivý, to tady snad ví každý. Měl by z toho politickou výhru. Netahejte do toho racionální ekonomické jednání. Kdyby začal Čupr politicky škodit, byl by zaříznut a bylo by to Babišem náležitě politicky prodáno.

            Add Přežívá. Ano přežívá, ale to Liberty Ostrava taky. Ale jestliže obchodník bez vlastní výroby vygeneruje roční ztrátu na jednoho svého zákazníka 1600,- Kč a je to OK, když to tvrdíte Vy, tak asi OK.

            Jinak podle veřejných zdrojů dosáhl rohlík zisku jen v jednom hospodářském roce (Covid). A to prý nejen díky boomu, ale i díky tomu (z polointerního zdroje), že v Covidu nechodily kontroly z OIP. Asi, jakožto znalec, víte, co to znamená. A když kouknu do výsledovek, tak čísla tu teorii taky potvrzují.

            1. Panek:
              ad zadluženost – nemám, co bych dodal, stále se mě snažíte přesvědčit o tom, že je rohlik obyč firma, která má nyní vydělávat. Pokud si to skutečně myslíte, fajn, vyvracet Vám to dál nebudu (přitom sám jste nepřímo napsal, že tomu tak není, když zmínil Index Ventures).

              ad Tesla – ne, jak to s tím souvisí? Je fuk, co dělají, kdyby nebyl investorský optimismus, mohla velmi snadno krachnout. Podívejte se na její situaci tuším 2020 – hrozilo, že dojdou peníze a půjde do kytek, neměla na dluhy současné cash flow, ale díky vysoké kapitalizaci si půjčila na cash-flow budoucí. To jim vyjít nemuselo a dnes už Tesla mohla být historie.

              ad Babiš – dle mého přeceňujete politický význam takové ztráty a podceňujete jeho racionální jednání, kterým se naopak vyznačuje především (i zde o tom psali ti, kteří s ním pracovali – svině, ale ví, co chce a dle toho jedná). Nicméně se klidně můžu plést.

              ad přežívá – ano, je to OK, pokud jsou s tím OK investoři a je to nutné k dosažení dlouhodobějšího cíle (IPO/exit).

              Uvidíme tak za 2 roky, jestli je Čupr geniální podnikatel a bude se koupat v penězích nebo jestli celou dobu provozoval letadlo, ziskový business z toho nikdy nebude a investoři spláčou nad výdělkem.

              1. Nevkládejte mi zase Vaše myšlenky do mých úst, děkuji. Už jste to dělal jindy a jiným. Nikde jsem přímo ani nepřímo nepsal, že rohlík má být funkční model.

                Add Tesla. Už přestaňte. Tesla x rohlík je jako Škoda x Alza.

                Add Babiš. Obrat pro Babiše je přes rohlík tak zanedbatelný, že řešit kšeft v momentě, kdy je nutno uhasit politický problém. Ne! Rohlík opravdu neprodává Babišovu chemii (hnojiva, Měřo). Babišův výpadek u rohlíku je vykrytelný měsíční dodávkou MěŘa. Takže ho to fakt nebolí. Ale zesplatnění závazku rohlíků vůči Babišovi je jiná píseň.

                Add přežívá. Jo investoři, OK. Tak to pak jo, ti investoři, to je kapacita, co rozhoduje o úspěšnosti. Enron, Aldona, Xixoio, Alexandr Dostál, JO Investment.

                1. Podívejte Panku, pokud napíšete 3×3, pak to, že řeknu 9, fakt není „vkládání myšlenek“, jen konstatování. Takže buď to nepište, nebo dodejte, co jiného jste tím chtěl říct. Pak se nebudete muset čílit.

                  Ad Tesla: nechápete, nevadí, přestanu, taky nevidím důvod se opakovat.

                  Ad Babiš: uvidíme, jak to dopadne, teoretizujete úplně stejně, jako já a nepřesvědčil jste mě.

                  Ad přežívá: to jste pobavil, výše se čílíte, že prý já něco někam vkládám, ale tady děláte totéž. Kde jste přesně vyčetl, že jsem psal, že „investoři rozhodují o úspěšnosti“? Já psal něco jiného – že investoři rozhodují o tom, jestli je pro ně přijatelný způsob dosažení cíle a díky nim může rohlik (a obecně jakýkoliv start-up) přežít i situaci, kterou by bez nich nedal. Jestli to bude úspěšné jsem výslovně napsal, že teprve uvidíme.

                  Ale když se nad tím tak zamyslím, tak ano, investoři právě tím, že umožňují přežít zadluženým firmám do značné míry o úspěchu rozhodují. Nemůžou ho zaručit (to je primárně na vedení firmy, co s těmi penězi udělá), ale jejich absence de facto zaručí neúspěch. Můžete s tím samozřejmě polemizovat a uvádět příklady firem, které krachly i když investice měly, ale na faktu, že bez investorských peněz by neměly ani šanci, to nic nemění. (Enron coby manažerský skandál nechápu, proč tam máte)

                  1. Zase jste překroutil, teď už dvakrát a házíte to na mě:
                    fatdwi: ad přežívá – ano, je to OK, pokud jsou s tím OK investoři a je to nutné k dosažení dlouhodobějšího cíle
                    Panek: Jo investoři, OK. Tak to pak jo, ti investoři, to je kapacita, co rozhoduje o úspěšnosti. Enron, Aldona, Xixoio, Alexandr Dostál, JO Investment.

                    fatdwi &# – mozkové myšlení -> Pánek napsal že o úspěšnosti rozhodují investoři.
                    Ne, Pánek to nenapsal, respektive nemyslel, protože Pánek reagoval na pokud jsou s tím OK investoři. Jinými slovy věta Pánka má význam, že zájem investorů, neznamená, že model je zdravý či funční.
                    Vy už nejen, že vytrhnete jednu větu z textu bez kontextu celého textu a hlavně toho, na co pisatel reagoval. Vy už vytrháte z kontextu pouhá dvě po sobě jdoucí slova! To už je nemoc. Možná nemoc z povolání. Nejste Vy novinář? Ti to dělají rádi. Nebo učitel na Filozofické fakultě?

                    1. Panek: fajn, že jste doplnil, co tím, co píšete myslíte a ejhle, píšete to stejné, co já. Tedy že zájem investorů neznamená, že model je zdravý nebo funkční, akorát já tomu věnoval dva odstavce.

                      Proč kolem toho tolik naděláte a proti čemu se vlastně vymezujete, to je mi záhadou, když se nakonec shodneme?

                    2. myslim, že to je mnohem prostší – je to kokot :)

Napsat komentář

D-FENS © 2017