Počasí, počasí… - zpět na článek

Počet komentářů: 29

  1. Vsiml jsem si, ze yr.no, ktery sleduju drahne let, prestal spolehlive fungovat. Ten problem je cca pul roku. Nejak se norskejm klukum rozesral pocitacovej model. Pro Cesko mi ted lip funguje Meteopress.cz.

    1. No ono se to asi blbě předpovídá, když srážky chodí v náhodných shlucích, ale je pravda, že se vždycky těším na 20 mm srážek a ono nic když naopak konečně prší, tak na YR stojí 0 mm.

      1. Ja na ne koukam roky a bohuzel takhle blbe jim to vychazi nekde od lonskyho podzimu. Zeby nejakej Windows patch? Divny.

  2. Web konference je tady: https://climateconference.heartland.org/

    Az budu mit chvilku, kouknu na to. Vypada to velmi vyzivne.

  3. Celej cirkus okolo zmeny klimatu slouzi jen a pouze pro vytahani penez z kapes beznych smrtelniku, kteri jim na tu klimacirkev z vysky kaslou. Sekundarne to zvysuje zamestnanost.
    Na zmenu klimatu globalne lidska cinnost nema vliv

    1. No.. já bych třeba řekl, že vliv má .. třeba ty větrníky docela kurevsky ovlivňují proudění vzduchu. A takovej start rakety do vesmíru je taky celkem pecka.

  4. Vcelku jsem se s chutí začetl v domnění, že se něco dovím, jež přesahuje běžnou informovanost.
    .
    No, a politolog klimatologie se začal politicky odpravovat větami s nimiž by obstál na nějakém stupni základní školy. Určitě by měli žáčci puseny otevřeny a hltali tato moudra.
    .
    Žádný morální imperativ, nic, jen jak sám autor píše, se zakecal. Ale je v tom dobrej!!

  5. Včera jsem sledoval nějaký dokument BBC o Římské říši. Co mě nadzvedlo ze židle, byla pasáž, kde histerička s klimatovložkou (jinak se ty dámy nazvat nedají), nadšeně hýkaly nad kusem ledu. Ten byl prý vyřezán z Grónského ledovce a časově odpovídal prvnímu století. Analýzou bublinek plynu vědkyně odhalila nečekaný prudký nárust skleníkových plynů. A histerička hned měla vysvětlení – prudký nárust populace v Římské říši, industrializace, prdící krávy, atd.. Tak za prvé, data měření CO2 takový skok, související s Římskou říší neukazují. Za druhé, na naší polokouli převládá západní proudění větru, měřit znečištění v Grónsku, tedy proti větru, je blbost, pokud nečekám globální vliv na planetu. Jenže globálně v té době nebyla Římská říše jedinoucivilizací. Zároveň už se Čína dostala přes 50 milionů duší, také Indie byla dávno civilizací, Egypt byl pořád velký hráč, další velká říše v Persii, Řekové se roztahovali v celém Středomoří. A co se v tu dobu dělo v Jižní Americe, zvláště v Amazonii, zatím jen tušíme.
    Z principu mi vadí toto vymývání mozků: velké civilizace=>drancování=>klimatická katastrofa.

  6. To:Ebo
    Ja jsem napsal globalne. Lokalne samozrejme ano,vidim to denne tady, kde z jedny strany mam Dunaj a z druhy cca 30 kilometru vetrniku. Tady proste neprsi. Co to je start rakety proti obycejny namorni lodce Maersk?

  7. Lokálně u nás, v okolí Uherského Hradiště, nic extra klimaticky katastrofálního není. Že je v létě vedro, si pamatuju od let sedumdesátých minulého století. Hladina spodní vody kolem řeky Moravy je v normálu. Řeka se tu regulovala na konci devatenáctého století a důvod nebyli jen jarní povodně, ale i velmi malý průtok v letních měsících, kdy se řeka měnila ve vetší potok. Teď se lodí jede od jezu k jezu. Úroda obilí je nadprůměrná. Odskákala to jen řepka, protože v době kvetení bylo chladno a včelky nemohli opylovat. Letos jsem jako hobby včelař na jaře ani nevytáčel, nemělo to cenu. Ve vinohradě to vypadá velmi dobře, každý týden se něco přežene a sprchne, žádné extra sucho. Chápu, že v oblastech vrchovin a smrkových monokultur vláha chybí, otázka je zda je to jen výkyv, nebo trend a v tom případě co zde pěstovat dál. Opět moje zkušenost – dovolená na Šumavě – nic katastrofálního jsem neviděl, borové lesy kolem Bzence – nic katastrofálního se tu neděje, Bílé Karpaty – smíšené lesy normálně fungují, jen nerostou houby, Západní Tatry – holoseče po katastrofální větrných smrštích se pomalu vzpamatovávají. Jezdím tam pravidelně 25 let. Na místě těch prvních mýtin už roste 15 letý přirozený smrkový les. Jinde to asi musí vypadat hrozně, podle toho, co slyším z TV.

    1. Tanguero: tak sranda je, že navzdory vcelku nic-moc létu jsou všude články o „katastrofálním suchu“, „podívejte se, jak extrémní sucha změnila krajinu“ atd. Holt chvíli trvalo, než mocní vymysleli, jak sucha využít k dalšímu okrádání obyvatel tak naplno udeřila propaganda až letos, kdy se nic takového neděje. Přitom se mi nezdá, že by lidé měli mozek a tohle jim přišlo divné, ačkoliv je tady obrovský rozpor mezi tím, co je v médiích a co je za oknem.

      1. Přesně, nějak sem letos ty jejich sucha nezaznamenal. Spíš asi po 8 letech v létě konečně normálně prší a řeky i přehrady sou naplněný.

      2. Oni ti čuráci si tu už částečně uvědomili, jak je to směšný a tak už se objevují články: “Ani deštivý červenec nic nemění na tom, že je KATASTROFÁLNÍ SUCHO a EXTRÉMNÍ POČASÍ.

        1. Přesně. Letos prší prakticky každý den, ale „katastrofální sucho udeřilo“. No pokud je sucho cca 6 let, tak po jednom roce dešťů ty spodní vody asi zase tak na normál nestoupnou. :-P

          1. no treba ve srazkovem stinu Krusnych hor od zacatku dubna do konce cervna nespadla skoro ani kapka … a i ten cervenec a kus srpna je velka bida

          2. Coz o to, ono ve spodnich vrstvach pudy sucho skutecne je, ale mnozstvim srazek se to nenahoni, protoze diky zpusobu nakladani se srazkovou vodou jdou srazky do pr… do more.

            Na koho to tentokrat svedeme? Na komary, kteri staveli prehrady i v dobe, kdy bylo srazek vice? Sakrys, po triceti letech uz je to omlete. Tak co s tim? Kalousek? At jdou do prdele, soudruzi.

            Letos je leto na picu, fura zmokle psenice na polich, susit otavu je dobrodruzstvi, protoze vojteska potrebuje aspon tri dny na slunci a ty aby si clovek vymyslel.

            1. To nekonečné omílání hospodaření s vodou, akce dešťovka atd., mi jde na nervy. Kolem Moravy jezdím každý den, tento rok nebyl ani jeden den, kdy by řekou odtékalo k bratrům Slovákům nadměrně moc vody. Při jarním tání se hladina zvedla nad normál, jako každý rok. A potom byli větší deště v dubnu, ale to nešlo ani na první stupeň. Jinak všecka voda zůstává u nás na Moravě. Možná se nevsákne v Beskydech a Jeseníkách dokonale, ale cestou dolů se propadne do vrstev štěrků a tvoří obrovské jezero spodní vody z obou stran Moravy od Olomouce až dolů po Hodonín.

              1. Hlásím, že se tak v okolí Olomouce nestalo. Spodní vody stále půl metru pod normál!

                1. Jakým způsobem proběhlo měření? A je to půl metru pod roční průměr, nebo pod průměr druhé poloviny Srpna?

        2. Jen čekám na titulek KDYBY RADĚJI NEPRŠELO VŮBEC. Stav řek, rybníků, přehrad, vlhkost na polích podle zemědělců(!)*, všecho podstatně lepší než v uplynulých letech. Že rok nestačí na dohnání deficitu je jasné, na druhou stranu, když po každém dešti čtu, jak byl k ničemu, tak jen vrtím hlavou…

          * Nebrblající zemědělec je velmi vzácné zvířátko.

          1. LWG: zemědělec je binární tvor – buď se urodilo málo nebo moc. V prvním případě je potřeba zadotovat nedostatečný výnos, v druhém nedostatečnou prodejní cenu. V zásadě si nepamatuju, že by někdy zemědělec byl spokojen, že se urodilo „tak akorát“.

          2. Ještě srandovnější to bylo za bolševika. Když se urodilo málo, tak hrozilo, že národ sklářů nebude mít co žrát, když se urodilo moc, tak řvali, že je vysoká spotřeba nafty a že to není kam dávat :D Vážně si taky nepamatuju, že by někdy jezedáci byli spokojení, že letos je to „tak akorát“. Naprosto absurdní bylo, když některé JZD dohánělo při mizerné úrodě jakési ukazatele produktivity zvýšenou produkcí přidružené výroby :D Jako by se národ dal nakrmit náhradními díly na kombajny SK4 :D

            1. servisdok: národ se tím nakrmit sice nedal, ale propagandistická mašina si na tom smlsla a ještě se olízla:-)

    2. Si pamatuju, ze kdyz jsem byl malej fracek, taxme s rodici po koupi nove Schodulky vyrazili na dovolenou na Slovensko a pri prejizdeni Moravy tatik povida „Sysopku koukej, uvidis nejvetsi moravskou reku“. Nastal dloooouhy most, pak jsme prejeli jakejsi potok, co sel preflusnout, pak skoncil ten most a byli jsme na Slovaci. A to pritom v zime bylo snehu po prdel i na Hane.

      1. Přesně jak říkáš, v jediném místě, kde Morava není zregulovaná, v místě vátých písků u Bzence-přívozu, se dá v tuto dobu bez problémů přebrodit, vody max po prsa v nejhlubším místě.

    3. Bavil jsem se s kamarady na Slovaci, co do lesu delaji a ti mi rikali, ze kdyby kokoti nedelali tak hluboke prorizky, tak ty lesy tehda odolaly mnohem lip. Jenze pro prachy… kazdej kubik dobrej. By me zajimalo, jestli kdyz se pak delala ta sbirka, nejvic prispeli ti, co to tak dokurvili.

  8. Žite z agrsorů, jestli sem chodíš pojď na fujmak.cz dík.

  9. Teď jsem se pro zajímavost podíval jak se měří to „sucho“. Úroveň spodní vody v osum metrů hlubokém vrtu ve Bzenci (nám nejblíž), s nadmořskou výškou 183.26m, je průměrně 180.2m, čili tři metry pod zemí. Tato hladina oscilovala na jaře kolem 180 a od července do dneška klesla na 179.9m, neboli o smrtících 30 centimetrů. To už je nízká hladina. A mapa spodní vody pak vypadá tak, jako by tu byla polopoušť. http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho# Mapa je právě z takových mělkých vrtů.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017