Obecní loupeže - zpět na článek

Počet komentářů: 11

  1. V rodinné firmě děláme účetnictví několik malým vesnicím. Odměny vedení i to, že jde většinou o místní vohnouty co se jinde neuplatní musím bohužel potvrdit. Podle toho vypadá i to hospodaření. Aktuálně jsme nedávno řešili problém, kdy se starosta(a jeho kolegové), před pár lety ještě malíř pokojů, rozhodl nainvestovat obecní peníze do kapitálových fondů a ty následně rapidně ztráceli na hodnotě.

    1. Však také volají snad co týden, píší zprávy a slibují tučné výnosy. Když jsem ještě měl nějaký čas, zašel jsem jednou na nějaké to jejich setkání. Byla to klasika, mladíci v laciném saku z Tesca vykládali nějaké kraviny o tom, jak investovat, zatímco jejich úspory s vysokou pravděpodobností nedosahovaly ani republikový průměr 30 tisíc Kč. No co, starostů je na 6000 a občas některý ze slabších kusů na to mukne. Jinak by ti geloví borci museli přestat žvanit a šli by kupříkladu plnit regály.

  2. Autor je zřejmě adeptem na roli náplavy, takže jsme se dozvěděli, že většina starousedlíků jsou nemakačenka přisátá na obecní rozpočet. Většinou jsou to i primitivové, vždy však platí, že chodí do hospody, jsou zlí a nemají rádi jiné lidi, zejména náplavy. Náplavy zpravidla vzorně budují socialismus, proto nemají čas se o chod obce zajímat nebo se na něm podílet. Aha.
    Vážený autore, ano, v Čechistánu určitě bude nemálo starostů a dalších zastupitelů na lokální úrovni, kteří se myšlením ještě nevymanili ze socialismu, morálně nestojí za zlámanou grešli, pro levárnu nejdou daleko a peníze na chod obce shánějí kde umí – jenže oni neumí. Zároveň to tak rozhodně není ve všech obcích (v žádné to nebude jen růžové, ale rozhodně to ve všech nestojí jen za vyliž…). Jako náplava přeci máte jedinečnou příležitost udělat si výběrové řízení na budoucí trvalé bydliště. Je to náročnější, než někde zahlídnout billboard o pohádkovém bydlení a už běžet do realitky podepsat smlouvu, ale co Vám bránilo vytipovat více lokalit, objet je, informovat se, jak je to s poplatky za popelnice, za psa, od místních zjistit, co si myslí o současném zastupitelstvu, jak je na tom s kapacitou školka, kolik dělá vodné a stočné a kdo ho provozuje, zda se nepovídá o nějakých jobovkách ohledně parcel na prodej, co tam bylo předtím, než se začaly zřizovat parcely, jestli to třeba nebyl močál? A nebo na to hodit bobek, ale pak to může být o dost dražší, nepříjemnější a plné překvapení. Že je první varianta mnohem časově náročnější? Ale vždyť přeci nekupujete rohlík! S takovým přístupem ke stavbě domu Vás, obávám se, čeká ještě mnoho překvapení a možná budete ještě vzpomínat, jak vlastně o nic nešlo, když z Vás obec „jen“ tahala výplané za připojení na infrastrukturu. On Vás někdo nutí stavět v Říčanech nebo v které řiti jsou na Vás takhle oškliví? Jiné lokality nejsou? Kde si do zastupitelstva navolili kurvy, tam ať si žijou pod nadvládou kurev, lépe bydlet tam, kde je kurev v zastupitelstvu co nejméně. A že jsou tam ale pozemky dražší? Buřt z masa je taky dražší než buřt z pilin a sóji, to někoho překvapuje? Kdo chce kam…znáte to.
    Tak Vám nevím, jeden tu volá po přesouvání pravomocí co nejblíže lidem, tedy na obecní úroveň, což by mi i dávalo smysl, protože tam jsou řešenému problému nejblíž, navíc to dává prostor jakémusi „soupeření obcí“ o obyvatele, tedy aspoň malý náznak tržního prostředí. Vy byste asi zase rád, aby se všechno řídilo z Prahe nebo ještě lépe z Brusele a zastupitelstva nejraději rozpustil, a to proto, aby se měřilo všem stejně (takže bychom připojovací výpalné s největší pravděpodobností ve výsledku platili všichni, nejen ti, kteří sní o báječném životě v Říčanech. Další by nejraději zavedl anarchii ignorujíc fakt, že takový systém si tu přeje jeden z desetitisíce, takže není ani teoretická naděje, že se za svého života takového uspořádání kdekoliv v civilizovaném světě dočká, o životaschopnosti takového systému, která je sporná i v teoretické rovině, nemluvě. Když to tak čtu, jsem nakonec skoro rád, že tu máme tenhle chlív a ne některou z horších navrhovaných alternativ.
    Nezajímat se o projednávanou změnu územního plánu a pak se divit, že se něco změnilo a já to nevěděl, to vůbec není vohnoutské, to ta zlá obec, to ti pekelní zastupitelé.
    Korunu tomu nasadil poslední odstavec. Kde by se jako měli najít ti angažovaní civilizovaní zastupitelé? Vy si tím špinit ruce nebudete, ale někdo by měl zařídit…ach jo, kolikrát jsem tohle už slyšel a četl. Tak dál čekejte, až se to udělá samo. Hlavně, že se dozvídáme, co byste komu naordinoval.
    Tak jste se vyplakal, doufám, že se Vám aspoň ulevilo.

  3. Nezlobte se, ale tento výplod je prostě paranoidni sračka člověka, který ani nemá zájem zjistit jaký skutečný stav věcí. Budu čerpat z osobní zkušenosti na rozdíl od autora článku – V naši malé moravské „dědince“ spolu žije cca 1000 obyvatel. Máme 11 členné zastupitelstvo, které pobírá měsíční odměny 300 Kč (by mne zajímalo kde jsou ty tisíce) a roční rozpočet 12 milionů Kč. Díky složení zastupitelstva (nestraníci) tak nehrozí další finační příspěvky v podobě porcování mědvěda státního či krajského rozpočtu. Na výdajové straně je díky stálým a nezbytným výdajům (Veřejné osvětlení, údržba místních komunikací, provoz místní školy a školky, platy zaměstnanců obecního úřadu, příspěvky na svoz veřejného odpadu, údržba a provoz obecních budov – sokolovna, sportovní areál, kino, kulturní dům, a další, hasičská jednotka…..atd) cca 75% rozpočtu. Zbývající část se snaží obec investovat do akcí jako jsou opravy komunikací, výstavba dětského hříště ale také bohužel do podle mého názoru zbytečných akcí, kdy k vám například přijede krajská hygiena a pod pohrůžkou zavření školy jste třeba nuceni „otáčet ve třídách zářivky o 90%“, protože z jedné strany je o jedno okno více a normy mluví jasně! Na spoustu věcí je obec nucena shánět finance z dotací i když si myslím, že lépe by nám bylo bez dotací s přímo rozděleným podílem financí, které jdou na dotační tituly. Spoustu věcí taky provozuje místní „komunita“ za aktivní účastí obecních zastupitelů a díky financování z vlastních kapes (bez čerpání z rozpočtu) ať už to jsou hody, obecní zabíjačka, vánoční divadlo a rozsvěcení stromku, každý rok 2x pouť, pravidelná cyklo-gastro-turistická akce, které se například každoročně účastní cca 1500 účastníků místních i z okolních obcí. O všech výše uvedených výdajích, výběrových řízeních i akcích rozhoduje celé zastupitelstvo (tedy žádné „šmé“ s obecní radou nebo limitním zplnomocněním starosty) a já tam tedy nevidím moc prostoru, kde by se někdo dostal k tisícům natožpak milionům jak je v článku naznačeno.

    Závěrem snad jen jednu věc….u nás obecní „radní“ věnují spoustu volného času správě obce i fungování veřejného života bez nároku na ohodnocení (pokud nebereme v potaz těch měsíčních 300 Kč) ostatně vše je možné kontrolovat na pavidelných veřejných zasedáních, kde jsou všem přístupné dokumenty k čerpání rozpočtu.
    Vždycky se však najde nějaký místní lempl a přizdisráč, který dokáže v lepším případě sedět v hospodě a vyřvávat jak to bezvadně bude vypadat až se jednou zvedene a z té hospody vyleze a v horším píše anonymní články nebo anonymní udání, jak byl v minulosti zvyklý……se pak člověk nemůže divit, že ke správě věcí veřejných pak má „chuť“ čím dál méně lidí.

    PS: k příspěvku trx2010 …..znám pár obcí v okolí (z moravského „Kuvajtu“) jejichž velký problém je (díky příjmům z těžby a skladování plynu a ropy) kam s přebytky z rozpočtu, ale to je spíše výjimka. Většinou mají obce rozpočty vyrovnané a na náročnější investiční akce hledají dotace nebo si půjčují.

  4. Ač jsem za svůj život krátkodobě bydlel na různých místech, považuji se za starousedlíka v jedné malé obci (2tis obyvatel) a ač s autorem co se týče prvního článku souhlasím, tak tímhle šlápl hodně vedle a docela rozumím tomu proč ho častují výrazy jako vychcánek a podobně.

    Jelikož naše obec je pro náplavy lukrativní, začali se sem stahovat a s nimi i věční stěžovači a potížisti díky kterým už není možné bez povolení a za „neřešení“ úřadu pokácet strom na vlastní zahradě, postavit si přístřešek na dřevo, opravit plot, chodník……na domácí samohyby, které vozí dřevo a bordel do sběrného dvora neustále jedna náplava volá policajty (dle jeho vyjádření je přece provoz takových strojů principielně špatně, ač mu to jinak nevadí) na téměř každé schůzi zastupitelstva se řeší buď přímo nebo na základě stížností chov domácích zvířat (jsou hlučné a smrdí-kdo by to čekal na dědině) a podobně. Mě z židle nadzvedla snaha zakázat hlučné práce (řezání dřeva, sekání trávníku, ale i například hlučné stavební práce) na celý víkend počínaje sobotní 6.hod konče pondělní 6.hod. (zároveň by ale někteří nejraděj zavedli uliční výbor na hodnocení upravenosti předzahrádek, což by možná i autor, kterého sere rezavé lešení kolem cizího baráku). Chápu, že nechat se v neděli budit rachotem cirkulárek, sekaček a motorých pil je docela nahovno, ale zákaz přes celý víkend to nevyřeší neb se to zkrátka někdy dělat musí a přes týden se to stihnout většinou nedá.

    Autor ale zmiňuje i jiné „neduhy“ které mi do jisté míry připomínají trapné argumenty obhajovačů radarů a dalších pičovin. Nevím proč mu vadí, že Máňa za bůra vypere záclony na výboře, ani proč by pepa nemohl zavařit uhnilý kandelábr za litr. Jistě obecní zaměstnanec by to mohl udělat levněj, ale obecní zaměstnance jako různé technické služby apod autor kritizuje níže taktéž, zbývá teda soukromá firma, která za litr rozhodně kandelábr nezavaří a za bůra záclony nevypere, navíc se obávám, že svářecí firma ani prádelna na malé dědině nebude a volat na takovou blbost někoho cizího je teda ultimátní demence. Obec se na údržbu taky může vysrat, ale i tuhle variantu pisatel kritizuje, ostatně i jako tu se soukromou firmou, protože by jistě dle autora byla firma označena za kamarádský kšeft.

    Jistě, žádná obec není svatá a spousta věcí funguje stylem ruka ruku myje a já na bráchu – brácha na mě i přesto se obávám, že autor si označení vychcánka zaslouží, neb je podobný vohnout jako obec samotná.

  5. Nechtělo se mi nic psát (tukat psát neumím, teda myslím) protože jsem strašně LENOŠNÝ OHNOUT , ale tento článek mě trochu probral protože autor popisoval asi naši vesnici. V té naší máme ještě navíc dvě anomálie (vlastně tři ale varny drog nejsou propojené s úřadem) První jsou pracovité vietnamské klany (dle mého pozorování věrní komunisté ničící systém kapitalistům) skupující celé ulice a k tomu rozdávají „dárky“ Úřady a policisté jsou jak mlsní pejsci s ocáskem. Druhá anomálie jsou dva cikánští pasáci (pupkatí strécové v tílku a teplákovce) PROBLÉM JAK SVINA, prej. Úřad zakázal obecní vyhláškou stopování aut a provozování cikánské prostituce lidem před okny. Ano také jsem jásal než jsem pochopil, že prostituce musí být zachována protože se dají na tento kšeft nabalovat úkony a čerpat prachy snad víc jak na nepřizpůsobivé. Takže byla přímo v naší vesnici byla zřízena malá nestálá služebna státní policie a stálá služebna městská policie (v autech a na kolech) která měla dva stréce vytlačit z naší vesnice. Ukázalo se, že policie na to nestačí a tak se zřídila romská policie která chodí po chodníku a debatuje s kamarády. Navíc platíme asi rok speciální bezpečnostní agenturu. Ochranka v terénáku jezdící dvanáct hodin po vesnici sem a tam která vznikla pro chytání šlapek s cizincem přímo při souloži za vesnicí. Prostituce klasická žena (široká paleta služeb) a pedofilní ( cikánští chlapci) jsou tu pro germány kteří si jezdí přes den z práce odfrknout (večer se musí věnovat manželce) Troufám si tvrdit, že češi mají k povolným romkám odpor a ty germány v navoskovaných autech s vonavím stromečkem nechápu. Nastupování šlapek do vozidel „turistů“ si občas fotografuji a dodnes jsem neviděl žádného s českou SPZ že by převoněné cikánce zastavil . Přes rok si platíme autohlídku a stopování aut je sice více rafinované (cizinec musí projet víckrát stejnou ulici ) ale nezmizelo a nezmizí….. (není skutečná vůle) za vesnicí jsou na mnoha místech fotopasti s vysílačkou a tam dochází k chytání a kasírování, což úřadem placené ochrance vyhovuje. Navíc si ti dva pasáci snad platí volné hodiny kdy mají šlapky klid (nebo mají nějak zjištěno přesný odjezd ochranky) Státní je nad věcí a plně zatížená suplování práce pohraničníků, městská policie se věnuje vietnamským klanům, Romská policie ve dvoře je mezi svéma a úřad buduje projekty které sice vůbec nezajímají místní, ale mají nalákat více turistů (vesnický historický trolejbus protože proto vole) K tomu věší všude takové ty modré vlaječky. Stát který nefunguje vždy nahradí mafie. Ale co třeba Mexico také nějak funguje, že.

    1. To se bavíme o malém městečku na samém jihu Čech s hraničním přechodem do rakouského G. a waldviertelskou úzkokolejkou jezdící podél čáry na rakouské straně?

  6. Ano, moje vesnice se dostala se slavným trolejbusem i na obrazovky do večerních zpráv. Říkám moje, ale měl bych říkat přesněji naše, protože tam nebydlím. Naše rodina tam v blízkosti vlastní dům na rakouské straně a byt na české straně. S místním koloritem se průběžně seznamuji a okolí turisticky mapuji.

  7. Ano, znám jednu vesnici, kde to takhle funguje a náplavy jsou jediní občané, kteří skutečně chtějí změnu. Nejsem si jistý, jestli jen k lepšímu, ale určitě dobrým směrem. Jenže najdete mnohem více vesnic, zvlášť kolem měst, kde to náplavy rozrývají dokonale a které kvůli přílivu lidí z města přestaly fungovat. Proč? Obvykle kvůli charakterům, jako je autor tohoto článku. Leccos zde už bylo zmíněno.

    1) Na vesnici se toho podle nich málo děje. Je fuk, že jsou leckde i v malé dědině dva tři plesy, někdy i pro děti, mikulášské nadílky, lampionové průvody, novoroční výšlapy, dny dětí, hasičské soutěže, fotbalové mače a mnoho a mnoho dalšího. Není tam kino, galerie, kavárna, nehraje tam prvoligový tým, náplava naštvaně naloží rodinu a odjede. Místní to pochopitelně vidí, odvodí si z toho názor dotyčného na jejich snažení a jejich osobu vůbec, a vrátí mu to později i s úrokem.

    2) Zastupitelé jsou v očích náplavy lemplové. Kupříkladu nechtějí připojit šťastného majitelé drahé louky zdarma k inženýrským sítím. Jindy proto, že to na venkově funguje jaksi méně profesionálně, kupříkladu sněží a traktor s pluhem neprojede hned, nebo že se sype jen obyčejnou solí, nedej bože drtí (ano, štěrk odlétá od kol a poškozuje podběhy drahých vozů stejnou měrou jako vozů místních plebejců). Občas také zabliká lampa VO a týden nebo dva nikdo nepřijede ji vyměnit, jelikož elektrikář opravuje VO jen jako melouch po práci, anebo místní rychlá rota sestavená převážně z penzistů, nezaměstnaných a několika polovičních invalidů seče trávu pomalu a netváří se při tom oduševněle.

    3) Zastupitelé se i přes infuzi nových obyvatel alespoň zpočátku většinou opírají raději o elektorát postavený z řad starousedlíků, kde už jsou pozice rozděleny, a tak převodní páky moci dobře fungují. Občas nerozumně nedbají na názory nových obyvatel, jelikož se jedná o osamocené individuality bez velkého vlivu na veřejné mínění. Ambiciózní jedince mezi náplavami to děsivě frustruje, zvláště ty, kteří potřebují své sebevědomí notně podpírat uznáním ostatních, třeba by to byli jen místní debilové.

    Stačí pak nějaký vnější problém, nějaká ta silnice, větrná elektrárna, potíž s kanalizací, které náplavám s vůdcovskými sklony zjednají pozornost. Občas obecní předák zazmatkuje a namísto aby vznikající centrum odporu rozdělil bismarckovskou kombinací ústupků a úderů, stmelí jej neochotou k jednání a marginalizací problému. Obec se pak rozštěpí na zastánce Losny a zastánce Mažňáka, někdy i napříč rodinami, vzniknou z toho letité tahanice a hořko v ústech. O nějakém společenském životu, poklidu a dělné práci v prospěch komunity se pak nedá hovořit, řešení je v nedohlednu. To, co autor píše, se zdá být jen dokladem takové situace, pohledem jedné ze stran, ne moc věrným skutečnosti.

  8. „Snažím se nechat všechny být a doufám, že mně také každý nechá. Také pokud možno nic nepožaduji a nic nedávám. Zrovna u obcí se to takto nehraje…“

    Ano, obce bývají poměrně uzavřenými komunitami s velmi úzkými a provázanými vztahy mezi jejich obyvateli. Život na vsi má jiný styl a rytmus, než ve městě, protože reflektuje – světe div se – možnosti a zájmy lidí, kteří na vsi po generace žijí. Rozhodnout se pro bydlení na venkově s krédem „já seru na vás a vy se vyserte na mě“ může jen debil. Úplně nejlepší jsou pak ti, kteří si stěžují na smrad, hluk nebo bordel, spojený s tradiční zemědělskou obživou místních, protože si vesnici pletou s rekreačním střediskem. Takoví by do lokálu „U Rumcajse“ ve vlastním zájmu opravdu chodit neměli.

  9. „Snad se najdou časem více angažovaní “civilizovaní” představitelé.“

    Tak určitěééééé…

    SE

    …najdou. Sami. Jak jinak, vy hovado.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017