V současnosti jsme svědky paradoxu. Máme dostatek vědeckých důkazů o tom, že mužská populace se skládá z 20 % alfasamců, o jejichž přízeň soupeří 80 % žen a zbytek jsou ubozí betasamci, o něž žádná žena nestojí jako o první volbu.  Víme, že za jinak rovnocenných podmínek mají ženy tendenci instinktivně používat hypergamii ke stanovení kritérií při hledání partnera. To znamená, že mají tendenci se seznamovat a navazovat sexuální vztah s těmi, kdo jsou výše v sociálních hierarchiích, krásnější, silnější, bohatší a kompetentnější. Stejně tak víme, jak obtížné je vystoupat po těchto hierarchiích, protože ne každý může být ten kompetentnější, pilnější, inteligentnější, … Pokračování textu O vzpouře pičulínů a tajemství naší společnosti