To svědčí o naprosto skvělém buržoazním kapitalizmu té doby. Když tvůrčí elita národa neměla ani na jídlo, případně jí umíraly děti či manželky.
Nejen Béďa Smetanůj, ale i Tonda Dvořákůj se musel dost ohánět aby se uživil, ikdyž nepocházel zrovna z chudé rodiny a v podstatě byl na úrovni Mozarta či Bacha.
Je to smutné, ale sdan od pádu a vyhlazení keltů a jejich potulných bardů se každý muzikant musel nějak prostituovat u věrchušky. Po celý středověk lézt do zadku církvi a skládat černoprdelní hitovky (chudák Handel) , přičemž jediný kdo poskytoval hudební vzdělání byla právě církev. A nebo později lézt do zadku jiným strukturám systému. Třeba Novosvětská kterou složil asi za slušný obnos emeričanům, je podle mě jeho vrcholným dílem. A emeričani ji dodnes považují za „svoji“ skladbu.
A když se díváme na pražskou uměleckou lumpenkavárnu jak ta musí lézt do zadku věrchušce, aby mohli někde pak šaškovat na pódiu či si někde fidlat a přitom z toho uživit rodinu, hypotéku, náročnou manželku, tak je z toho člověku smutno, že od raného středověku se toho moc nezměnilo.
Nebylo o hodně lepší být takovým potulným keltským bardem, či jeho pozdější slovanskou obdobou ??
Kdy se u nás poměry zlepší natolik, aby umělci mohli svobodně tvořit ve prospěch společnosti aniž by živořili na jejím okraji či se museli někomu či něčemu prostituovat ? Ten marasmus trvá už přes 12 století.
Integrale
A fakt jste si jist, že je nezbytně nutné, aby člověk zajistil živobytí své a rodinné pouze a jenom na základě svého prozpěvování, rýmování, kreslení a podobné zájmové činnosti?
Pokud vím, větší část lidstva to měla tak, že se jednalo o doplňky při- nebo po práci a jejich smyslem bylo vytvořit o něco příjemnější chvíle pro živobytí nezbytné. Nikoli cílené vybírání peněz.
A z toho, že všichni Vámi jmenovaní i nejmenovaní nebyli právě komerčně příliš oceňováni bych soudil, že jejich nabídka na trhu nebyla ostatními ve srovnání s konkurencí jiných statků vnímána jako nejatraktivnější.
Nejsou tedy jejich osudy spíše ukázkou bezvýznamné ceny jejich díla?
A není současná situace se současnou podobou paskvilu jménem autorský zákon spíše ukázkou nenormálnosti naší dnešní formy bytí?
kaBrnak
A co je tedy ta hodnotná výdělečná činnost společensky cenná a žádaná ?
Šmelina všeho druhu, za šekel nakoupím za deset prodám ? Kdy preferenci této šmeliny u nás již v 90kách potvrdily mramorové paláce rozkrádaných a tunelovaných bank, zatímco průmysl a zemědělství šly do sraček ?
Nebo snad kydání hnoje na pole a péče o vepříky ve chlívku ?
Nebo naprosto nesmyslné přebujelé odvětví automobilizmu, které produkuje nakonec jen hromady rezavého šrotu a nerecyklovatelných plastů ?
(a které je jen berličkou pro petrodolar – proto preferováno a zvýhodňováno)
Možná že právě nedocenění (skutečné!) kultury udělalo z čechů nárud pivních buřtožroutů, kteří žijí jen trávící trubicí a zajímá je jen plné koryto.
Úpadek národa totiž nezačíná nedostatkem jídla a hmotného konzumu, ale právě úpadkem kultury a celkové duchovní úrovně.
Ostatně, co k nám příšlo po 89. roce, nějaká vyšší kultura, a nebo právě exkrementy typu tv Nova j Novotným jako bavičem, jehož produktem byl slavný Řeporyjec (po ovoci poznáte strom).
Zajímavé je, že všichni ti představitelé primitivní a hluboce pokleslé kultury (Praha) se válí v milionech (Leoš Mareš).
Jestli on ten Jakeš s tou Haničkou Zagorovou nakonec neměl pravdu. A bylo to jen takové zření věcí příštích (a mnohem horších a úpadkovějších).
Alan.Cox
Kultura vytváří civilizaci.
Civlizace zabíjí kulturu.
kaBrnak
Mimo to na 2 hodiny „pidlikání“ na pódiu většinou připadají desítky hodin cvičení na nástroj.
To není jako, že vypadnu s mokrým diplomem z (Č)VUT a hned mi nabídnou práci v několika korporátech a za ty prachy si koupím auto, hypotéku a uživím rodinu. Přičemž po 10 letech se tak vypracuju, že si žiju opravdu nadprůměrně, sbírám youngtimery atd.
V hudbě platí, že po 10 letech aktivního koncertování si tě teprve začnou všímat a zvát na zajímavější akce a máš z toho nějaké peníze které už tě uživí aspoň z půlky. Čili jsi to 10 let v podstatě dělal zadarmo.
Jestli si myslíš, že tyhle dívčiny se takto vypracovaly za skoro 20 let nějakým poflakováním a pidlikáním, tak si zkus něco takového vytvořit sám, je za tím nepředstavitelné množství dřiny, stovky koncertů, tahání se od čerta k ďáblu po celém kontinentu, dnes už i po festivalech v celém světě, a stejně si nežijí na kdovíjak vysoké noze: https://www.youtube.com/watch?v=ZXQQEK81BAk
Forge
kaBrnak :
Malinko ti to poupravím: Na dvě hodiny „pidlikání“ stačí mnohdy zkouška.Pokud dirigent slyší, že orchestr je sehraný a sedne mu, tak to nezabere tolik času.Jen si oni na něj musí zvyknout.
Asi jsi si to popletl s těma x tisíci hodin domácího cvičení, aby došlo vůbec k úvaze o připuštění na podium.
V rokenrolu je to samo úplně obráceně.
Tam je heslo „Kdo moc cvičí – nástroj si ničí“ a „Kdo ladí, podráží nohy svým kamarádům“.
h72
Hraješ na něco? Ovládnout jakýkoliv nástroj do kloudné začátečnické úrovně je min. 1000 hodin. Dalších několik tisíc je na to, abys mohl zahrát to, co si usmyslíš a nepotýkal se s technikou. A pak tě čeká letité (u měkoho celoživotní) období, kdy se láme chleba v tom, zda jsi jen řemeslník, interpret, nebo umělec, tedy ten, kdo má otevřená vrátka a sdílí již dávno existující hudbu, tvořenou JINDE. Ku tomu ovšem potřebuješ jednak ty tisíce hodin techniky, ovládnutí nástrojů, jednak speciální způsob života. Oddat se tomu.
h72:
Kytara…
Smíchal jsi pár podmínek, ale samo souhlas.
Ovládnutí nástroje je základ.Kytara je jednoduchá, anžto nemá pražce a nefouká se do ní modulovaně jako třeba do trubky.
Pokud máš „vlohy“, tak kytaru zmákneš třeba jen hraním u ohně nebo v hospodě.
Ale!
Kdo k tomu přitíhne, tak si stejně pořád něco v hlavě přehrává a doma na kytaru vyzkouší.Je to láska.
Takže, co ti hraje v hlavě okamžitě převedeš na nástroj, což se pozná hlavně při jamování, kdy se hlavně s cizími hráči dokážeš okamžitě přizpůsobit anebo naopak ukázat směr, jakým se bude improvizace ubírat.Občas je to normální pravěký souboj, kdy se samci předhánějí jeden před druhým.
Ve filharmoniích hrajou hlavně řemeslníci.To jsou profi listaři a kdo má navíc umělecký dar skončí jako člen špičkovýho tělesa a nebo v nejlepším případě jako sólista.
Forge
…kytará má pražce.To už jsem si všiml.Ale bezpražcovka našemu basákovi svědčí:-)
ygorek
Forge 20.2.2024 v 19:46
JJ, kytara je jednoduchá a nemá pražce.
Jednu takovou mám doma, má také hodně tlusté struny, takže mi nedělá problém je nahmatat, boží vynález.
Forge
ygorek:
Ale jenom čtyři…
Forge
Pro rýpaly:
Klidně i šest,ale čtyři bohatě stačí a hraje se na to spolu s kopákem.Bubeník je parťák.
ygorek
Forge 20.2.2024 v 20:05
Jak praví klasik: Až vám na kytaře
Nezbude vůbec nic
Nechmuřte pro to tváře
Zpívejte z plných plic!
Forge
To byl Eben, ne?Vyvstalo mi představení, jak mu uštipuvovali struny a on furt jel…
Forge
Tak jsem si vzpomněl:
Štípačky měl Kaiser a hrála L.Filipová v Možná přijde i kouzelník.Ale ty jsi asi myslel někoho jinýho.
Shitty, ty Špejlíku, když tě tu mám … ten tvůj páníček si teď pěkně nakakal do huby :o)) Že už mu došlo, že se měl raději kousnout do jazyka? :) Takhle se dostal do centra zájmu konkurenčního gangu, „bližší“ finanční kontrola se dá očekávat, co? ;) Taková prověrka „zaměstnanecké politiky“ asi taky nebude od věci :) No a to se může tak ňák dotknout i tebe a toho vašeho lahvování dovážených chcanků a vydávání za „luxusní francouzská vína“ :o))) Dřív to velice nikoho nezajímalo, ale teď už „pan Rohlík“ není tak úplně ve stínu a dost lidem-zákazníkům jeho osoba bude dost možná vadit ;) Esli ten tvůj „obchodní partner“ právě nenastoupil na sestupnou dráhu.
shifty
Ty sis vzal špatnej prášek viď?
Honza2130
:o))))) Páníček ti dal „čupr“ radu, abys tolik nekecal? :)
ygorek
Forge 20.2.204 v 20:02
Basové ukulele?
ygorek
Forge 20.2.2024 v 18:13
Přesně.
Předpokladem ale je ovládat nástroj a mít nacvičeny předmětné skladby.
To bych si nedovolil abstrahovat.
V rokenrolu to obráceně není, leda verbálně.
Přece jen jsem to na alespoň na chvilku zažil.
Pokud Chris Hynde (neklame-li mne paměť) prohlásila, že:„…opravdově a syrově zní kytara pouze v rukou někoho, kdo na ni neumí hrát.“, věřím tomu, ale vím, že shánění posluchačů je v takovém případě obtížné.
(Citát je asi nepřesný, ale smysl zůstal zachován.)
To je hodně provokativní příspěvek, ale zároveň odpověď skutečně vyžaduje zamyšlení.
Vysokou profesionální úroveň v umění dosáhnete jenom časovou investicí. Ne vždycky stejnou časovou investicí, talent nebo jeho nedostatek hraje roli. (Sám mám jako amatér zkušenost, že zpěv mi jde výrazně lépe než kytara, a to tak, že na hodiny strávené výukou snad 20x.) Ale obecně je být umělec z povolání práce na plný úvazek.
Zároveň platí, že skoro všechny oblasti světa mají bohatou kulturní tradici. Ať jste muslim z venkovského Pákistánu nebo konžský sběrač kakaa, a to v jakémkoliv období, je dost pravděpodobné, že někde kolem vás spontánně, bez státních zásahů, vzniká nějaká umělecká aktivita a lidé ji rádi konzumují. Je celkem jedno, jestli jde o malování henou na tvář, vyšívání ubrusů nebo dutí na dudy z mamutí kůže. Už i pravěcí lidé za sebou zanechali nějaká kresby a skoro určitě znali i hudbu.
Jinými slovy, ve značném množství lidí je potřeba kulturního života nějak „zadrátovaná“. Proto bych „bezvýznamnou cenou díla“ neargumentoval. Kdyby lidé neměli zájem o kulturu, patrně by vymřela, nebo by byla aspoň podstatně míň rozšířená, než je.
Se současným snadným kopírováním děl ale narážíte na fundamentální problém, který dříve umělci neměli: někdo může technicky konzumovat jejich produkci, aniž by jim platil. Kdyby pán v 16. století nezaplatil šumařům, neměl by na hostině žádnou muziku, a každý koncert jim musel zaplatit zvlášť.
Copyright se snaží řešit právě tuto situaci. Jiná věc je, že je absurdně dlouhý (70 let po smrti je opravdu šílené), ale samotný princip mi nijak paskvilný nepřijde. Chci-li si užít, měl bych autora díla odměnit, bez ohledu na to, jestli mám technicky danou možnost, jak to placení obejít. Jinak vzniká klasická „tragedy of the commons“: každý chce brát ze společného zdroje co nejvíce, ale nepřispívat k jeho regeneraci.
Lukas B.
těch 70 let autorského zákona je hodně, ale má svoji jistou logiku – a to je dožití dětí v případě, že se trefíte do terče hned na prahu dospělosti. je samozřejmě na diskusi, jestli by to mělo být více či méně.
oslím můstkem od hudby k literatuře – tragédií malého národa o pouhých deseti milionech aktivních uživatelů jazyka ovšem je, že v případě překladu cizokrajné literatury je svým způsobem autorským dílem i překlad.
70 let od SMRTI autora, jinými slovy, v případě díla mladého autora je to třeba 120 let od vzniku díla. To je fakt hodně.
Já bych pro to, aby prvních 10-20 let copyrightu od vzniku díla bylo zadarmo a nárokových, a prodloužení už by podléhalo poplatku a registraci ve veřejně přístupné databázi. Klidně by ten poplatek mohl být zpočátku jen mírný, třeba řádově stovku za dílo a rok, a postupně se zvyšovat tak, aby kolem 100 let od vzniku díla vypadlo už víceméně všechno.
On by správně ten copyright měl vybalancovávat zájem autora a zájem civilizace uvolnit dílo k dalšímu rozvíjení/nadstavbě, protože to je způsob, kterým se civilizace obecně vyvíjí.
Lukas B.
ano, 70 let od smrti autora může být v zásadě téměř 150 let od vzniku díla (zrovna mě nenapadá nějaký opravdu prodávaný a komerčně atraktivní autor, zkusím spatra plácnout třeba Bohuslava Brouka, ten napsal některá svá dílka jako náctiletý a dožil se následně věku metuzalémského, ale skoro nikdo jej nečte).
principielně bychom se asi shodli, že by autorské právo mohlo nějak postupně vyhasínat. já bych tedy začal s vyhasínáním ne v pevné době od vytvoření díla, ale až po smrti autora. ale ono je to jen takové akademické, je nás na to málo.
mimochodem, podmínkou civilizace už neolitické je institut možnosti disponovat majetkem po smrti (to kočovníci neměli).
No, právě ta doba od vytvoření díla je lépe modelovatelná, předvídatelná a dohledatelná. U patentů na léky nebo technické vynálezy, což je asi nejpodobnější institut, se to taky počítá od registrace a ne od okamžiku, kdy poslední pan inženýr vypustí ducha.
On je to hodně specifický druh majetku, zákonem garantovaný monopol. Kolem něj je potřeba být extra opatrný. Už v Anglii 18. století se mluvilo o permanentním copyrightu, ale zamítli to právní lordi s tím, že tak by se mohly „u lizu“ navždy zabetonovat momentálně dominantní vydavatelské firmy.
Lukas B.
a zpátky k již zmíněnému Bohuslavu Broukovi. jeho mladistvé dílko „lidská duše a sex“ bylo sepsáno někdy na přelomu 20. a 30. let, uloženo do šuplíku a vyšlo poprvé (a naposled) na začátku devadesátek. co je vytvořením? sepsání nebo uveřejnění? co některé Váchaloviny, od začátku 20. století spatra vyřezávané a tištěné v málo jednotkách exemplářů s následným zničením matric a vydávané v „normálních“ nákladech (rozuměj takových, že se dostaly do standardní knihkupecké distribuční sítě) až v devadesátkách? co sborníky děl neuveřejněných a z dopisů z pozůstalosti?
šedá je teorie a zelený je strom života. smrt autora je jednoznačná (vlastně ani ta ne, zrovna mě nenapadá žádný autor, zmizelý, nezvěstný, prohlášený za mrtvého a po desítkách let znovu se objevivší).
V případě šuplíkových děl bych byl jednoznačně pro první uveřejnění, ať už bylo jakéhokoliv rozsahu. Nemělo by být k tíži zbytku světa, že někdo předběhl svoji dobu nebo nebyl ve svém mládí dostatečně talentovaný byznysman.
Na díla, která autor za svého života nezveřejnil, bych asi neuplatňoval copyright vůbec, ale první uveřejnění by fungovalo taky.
Smrt autora je jednoznačná jen v zemích, kde dobře funguje evidence obyvatelstva a kde je zároveň jednoznačné, kdo je vůbec autorem. U starších děl, děl z válečných zón atd., může vzniknout slušná nejasnost, táhnoucí se desítky let.
Lukas B.
první uveřejnění je také dost rozplizlý pojem. ad absurdum okrajový žánr trempské písně, kdy dílko bylo poprvé interpretováno u táborového ohně někde na kocábě o půlnoci v červnu někdy v dvacátých letech, mělo jasného autora, lidovělo až zlidovělo, ručně se psalo do zpěvníků, pak to někdo v sedmdesátkách napsal na stroji a natajnačku ve sklepě máchal v kádi se čpavkem a samizdatně rozšířil (nejen velká literatura se šířila pokoutně, třeba i legendární „hoj turas“ zpěvník) a poprvé bylo nahráno na desku o šedesát let později. co je potom uveřejnění?
ostatně soudím, že těch 70 let po smrti byl po nějaké zralé úvaze a mnoha diskusích, jakkoli tenkrát ubíhala doba jiným tempem.
Tímhle způsobem se dá zpochybnit skoro každý právní pojem, vždycky jsou okrajové situace…
Současná délka copyrightu je zejména výsledkem systematického lobbyingu velkých vydavatelských firem jako Disney. Panuje tam asymetrická situace, kdy na prodloužení copyrightu dobře vydělává několik málo firem, kdežto jeho zkrácení by mělo difúzní účinek na celé lidstvo, ale na málokoho nějak zvlášť silně.
Upřímně se divím, že se jim zatím nepodařilo to dotáhnout ještě dále (letos vypršel Steamboat Willie), ale možná je to i tím, že Hollywood obecně si znepřátelil republikány.
Lukas B.
ještě k té argumentaci patenty na léky a vynálezy: tam je prospěch společnosti nesporný a komerční využitelnost obrovská, tam je počítání od registrace a výrazně kratší ochrana logická a úplně v pořádku. naproti tomu si dovedu vykonstruovat situaci, kdy shlédnutí animované sněhurky a sedmi trpajzlíků významným procentem populace zachrání mnoho lidských životů a omezí chudobu lidstva a obecně zkvalitní život, ale na rozdíl od penicilinu nebo žárovky to bude za vlasy přitažené. vlastně mi napadá, analogické patentům by bylo patentovat si třeba pětičtvrťový takt nebo sestavu kapely dvě kytary, bicí, basa a klávesy nebo použití tahací harmoniky v rockové hudbě – a něco takového autorské právo fakt neřeší.
ne snad že bych tvrdil, že umění obecně nemá žádnou cenu a že je zcela zbytné, spíš narovinu přiznávám, že tu cenu nejsem schopen kvantifikovat. a neomezený trh a nabídku/poptávku se na stanovení ceny (notabene chiméry spravedlivé ceny) nedá moc použít.
Sysop
Na druhou stranu, ten clovek alespon tu hudbu umel. Dneska staci xiltovka sejdrem, spadly gate, na krk retez, sermovat rukama a hekat neco do rytmu cukajici gramodesky.
Ono tedy drive platilo, ze umelci byli chudi. Proc je dneska snaha to otocit naruby, to nevim. Umim pochopit, ze nekdo v Holym Udu pomuze producentovi vydelat balik a tak si ho producent hycka. Proc ale v ceskem rybnicku nazyvat nejakeho kejklire ViAjPi, kdyz dela neco hlavne pro sebe, to mi neni jasne.
kaBrnak
Tak oni byli dřív chudí třeba i zemědelci.
John Deere za 8 míčů ? Co to kua je za zhýčkanost ? Hezky zapřáhnout manželku do pluhu s dřevěnou radlicí a orat brázdy na kamenitém políčku, s dětmi co doma brečí a z hladu okusují dřevěné lžíce.
Sysop
Zatim to vypada, ze nase moudra EU, slunce jasne a hlava pomazana, navrat ke korenum v tomto smeru nakonec prosadi. Namisto hromady zhyckanych zemedelcu bude jen par velkokapacitnich fabrik s produkci hmyzu, ktery opravdu, ale opravdu zadny CO2 neprodukuje.
LD
děti by makaly taky i větší batole už může sbírat aspoň mandelinku :-)
JASAN
Tak zrovna ta skupina hudebníků, co zmiňujete má např. v USA většinou hlavní příjem z prodeje drog, pasení štětek a jiných gangsta kejklí. Mimochodem k tomuhle thematu migrace kulturních preferencí směrem do prdele je pěkná kapitola v té knize od Theodora Dalrympla „Ztraceni v ghetu“.
semancko
Kedysi sa tomu hovorilo pridruzena vyroba, nieco mimo hlavny biznis.
vinicius
Pokud budu podnikat, tak budu nabízet produkty a služby těm, kteří mohou a jsou ochotni zaplatit. A za časů Bédi Mlíka to překvapivě byla spíš aristokracie, buržoazie a církev.
Lukas B.
jestli a jak moc se josefinské reformy dotkly zrovna hudební výchovy, to je na samostatnou diskusi. nicméně byli další „zákazníci“ hudebníků, šlechta, měšťanstvo, armáda a samozřejmě lidové tancovačky (na takovou hudbu se často hledí s despektem, nějaké um-ta-um-ta nebo umtata-umtata, ale řečeno s Čapkem, pazourková sekyra musí být především funkční nástroj, až potom uměleckým dílem a artefaktem doby).
a Smetana nelze upřít jedno – jeho hudba je více než snesitelná i pro největšího snoba a intouše, a na druhou stranu přístupná a srozumitelná i skladníkovi ve šroubárně. můžeme se jeho dílu stokrát vysmívat, s despektem jej srovnávat s Wagnerem či Čajkovským, ale jeho hudba je dodnes poslouchatelná a poslouchaná nejširším velectěným publikem. k mým největším hudebním zážitkům posledního podzimu patří příležitost si poslechnout zkrácené Vltavu v úpravě pro heligonku v interpretaci podkrkonošského písmáka a muzikanta neznalého notového zápisu.
a ještě si vomočím otřepané Magorovo:
Filosof vyřkl tuto súru:
Pane kolego, tak je to,
pohleďte na tu partituru:
konfident napsal libreto,
hudbu pak syfilitik.
Národní naší opery
pozoruhodný vznik!
kaBrnak
Tím jste chtěl naznačit že umca-umca-umcárára tancovačky a armádní pochody uživí fundovaného operního skladatele ?
V tom 19. století je šlechtičtí degeneráti a znudění zbohatlí měšťané uživili jen s odřenýma ušima, jak to vyplývá přímo z jejich životopisů.
Například i geniální Handel to neměl snadné v tehdejším Londonistánu, taky se musel prostituovat u různých šlechnticů a prachatých mecenášů po celé Evropě. A Mozart měl kliku na zazobané mecenáše v tehdejším centru monarchie.
Vlastně ta poznámka JUDr.Zbránka ohledně Josefa I. a likvidace církevních škol mi připadá nadmíru zajímavá a objevná. Protože církev nejen že vychovávala kvalitní muzikanty a skladatele, ale taky jim zajišťovala celoživotní slušnou obživu, protože jejich „firemní koncertní sál“ byl v každé zapadlé vesnici (kostel).
A krom toho církev nátlakem a manipulací skrze náboženské cítění a veřejnost dokázala přinutil lakomé šlechtice k tomu aby pustili nějaké love na takové akce a výstavbu či údržbu podobných míst (když pominu církevní desátek).
Tohle můžu potvrdit z „vlastní“ zkušenosti. Bo jeden z mých předků z 19. století jako profesionální muzikant dokázal tímto uživit rodinu. Že hrál na různých církevních svátcích, slevnostech, ale i na pohřbech (taky pod taktovkou církve) svadbách atd…
To znamená v dobovém kontextu, že hlad občas mívali, ale ani manželka ani děti hlady neumřeli (což byla tehdy docela běžná smrt).
Vlastně si nedokážu představit, že by tím dokázal uživit rodinu v dnešní době, byť to byl profík a uměl hrát opravdu dobře, měl na to i školu (církevní, jak jinak).
Protože dnes pražské hudební mafie a prominentní normalizační umělecké rodiny hrabou desítky milionů, zatímco talentovaný muzikant musí makat v kolbence aby nějak vyžil.
Znám jednoho takového, ve věku průměrného čtenáře tohoto webu, kterýžto vystudoval konzervatoř, naučil se profesionálně hrát na 2 nástroje, a od ukončení školy jezdí s kamionem. Což je jediná možnost jak může pro zábavu fidlat po večerech a pořádat nějaké koncerty, protože s 12kama v kolbence by to nešlo.
shane
Plukovní kapely uživily za císaře pána spoustu skladatelů. Každej plukovní kapelmajstr musel umět skládat a někteří byli opravdu dobří a produktivní. Třeba Julius Fučík (strejda, ne ten salónní bolševik). Ten mj. složil asi světově nejrozšířenější českou skladbu – Pochod gladiátorů.
Lukas B.
jo, to jsme tuhle řešili s jedním kamarádem z Drážďan. jestli existuje nějaká česká píseň, která je celosvětově populární a má své covery po celém světě (něco jako některá od Dylana). po dlouhém přemýšlení jsme dali dohromady akorát Modřanskou polku (škoda lásky alias roll out the barrels alias rosamunde a další aliasové). následně a s odstupem k tomu přidávám ještě ty gladiátory a koledu o dobrém králi Václavovi (kterou dle příběhu angličan jakýsi nalezl v jakési partituře kdesi zakoupené ve frcu)
Sysop
…a to jeste Vejvoda mel ten pech, ze prodal autorska prava na Modranskou za par supu a dneska je vlastni tusim nejaky L.A. filmovy studio.
Lukas B.
„koncertní sály v každé vesnici“ (čili kostely přístupné prostému lidu) Josef II rozhodně nerušil. rušil zejména „neproduktivní“ (čili do sebe zacyklené) řády a kláštěry, a ano, tam se občas nějaká ta kaple odsvětila.
Hupert
Kamióňáci jsou nejspíš přeplácení…a občas nějaký ten převod. S konzervou se ale uživit dá. Znám jednu, učí děti v lidušce, hraje v lázeňském orchestru, občas zaskočí ve filharmonii a jinde. Stravuje se normálně a co jí rodiče doktoři pořídili byt, má i kde spát. Tři, čtyři úvazky není zas tolik. Možná je tento pracovní styl preferován i její oblíbenou stranou dredovatého Bartoše, ale co se týče práce, v programu pirátů jsem k této oblasti našel jedinou zmínku, a sice že jsou pro volný pohyb pracovních sil v EU. To je ve společném evropském, v jejich českém ani to.
Lukas B.
průšvih je, že i lehce podprůměrný instalatér, ajťák, účetní nebo doktor se slušně uživí. špičkový muzikant se občas uživí nadstandardně, ale na jednoho Plachetku nebo Šporcla připadá dvacet večerních muzikantů co to mají šul-nul náklady/výnosy koníček, deset šumařů co se samohrajkou objíždějí domovy důchodců a tisícovka zapšklých učitelek a pokladních v supráči.
Hupert
Inu, muzikantů je oproti instalatérům a řidičům kamiónů přebytek. To je trh a je to myslím v pořádku, dokud se z daní instalatérů nedotují bokem. Jinak bude instalatérů ještě míň, nepoteče voda a kterému umělci by se líbilo, že na jeho produkci chodí špindírové.
Sysop
Mozna tam nekde bude i ta pricina, proc jista mensina namisto krumpace bere do ruky housle.
Alan.Cox
Snižují tím uhlíkovou stopu a bojují tak proti klimetické změně.
Sysop
Houslema se proti klimaktericke zmene bojovat do urcite miry da, to verim.
fatdwi
Lukas B.: proč je to „průšvih“? Je „průšvih“, že se dnes neuživí tolik kovářů, co před Fordem model T?
A k tomu příměru o Šporclovi a večerních muzikantech – kolik myslíte, že připadá fotbalistů na jednoho Ronalda?
Mě nepřijde nic divného na tom, že se zbytným koníčkem uživí jen velmi málo lidí. Můžeme samozřejmě diskutovat nad tím, jestli by se socík nepostaral o lepší rozložení peněz – a tedy by se z peněz, co loupe Ronaldo nebo Šporcl nedalo živit mnohem více podobných „hobbíků“, ale do toho bych se nepouštěl.
Pokud je něco „průšvih“, pak ne to, že se uživí i lehce podprůměrný instalatér, ale že musí živit stále větší a nenažranější bandu zcela zbytečných lidí ve státní správě.
Lukas B.
aha, každý jsme slovo průšvih pochopili jinak, míněno tak, že průšvih je to pro jednotlivce konzervatoristu či trénujícího nic jiné nedělajícího a vše tomu obětovavšího, pro společnost samozřejmě nikoli.
fatdwi
Lukas B.: psal jste o večerních muzikantech a šumařích v domovech důchodců. Pokud to chce někdo dělat jako business, tak těch domovů bude holt muset objet poměrně dost, dtto hraní. Znám velmi dobrou kapelu a taky všichni pracují, svatby a různé restaurace objíždějí ve volném čase. Není to šul-nul, vydělají si slušně, ale ve smyslu „k výplatě“. Takže oproti jiným, kteří na svoje koníčky těžce doplácí (třeba moje maličkost) je to super. Ale na vyloženě uživení se je to příliš nejisté.
Myslím, že je tak trochu na rodičích edukovat své ratolesti ohledně jejich zájmů a studijního zaměření a pokud jsou děti příliš chytré a radu nepotřebují, pak holt nezbývá, než jim popřát hodně štěstí. Nakonec i ty nadšené soudružky z gender studies kolikrát dělají poctivou a slušnou práci (prodávají v mekáči, dělají asistentky ředitelům atd.) a nouzí netrpí. Každý svého štěstí strojvedoucí.
Sysop
Nutno ovsem dodat, ze podobne to plati v prakticky jakekoli profesi. Na jednoho profika stovka balastu. A je fuk, jestli jde o dochtory, politiky,…
Lukas B.
to jo. ale v umění (a sportu) se uživí jen velmi úzká špička a skvěle se uživí jen pár nejlepších. ostatní jsou odsouzeni to mít jako koníček nebo se otravovat s mladistvými lemry v kroužcích. což instalatérovi nehrozí. ten i když není nejlepší, tak se profesí uživí.
hh
To zmíněné němectví Ference Liszta není až tak jednoznačné. Narodil se v Uhrách, papírově byl po otci Maďar (ale rodina měla kořeny leckde), mluvil německy a slovensky, maďarsky mizerně …
kaBrnak
Například velevýznamný národní buditel a obnovitel (nejen)českého jazyka Josef Dobrovský, taky v dětství dostával do držky od místních dětí za to že je „němčour“. Byť se narodil v Maďarsku.
Ono je to vůbec s těmi „českými“ národními buditeli y významnými „českými“ osobnostmí takové značně pochybné. Ani Karel IV. vlastně vůbec čech nebyl.
No aspoň že ten Komenský…
Co do lokálpatriotizmu je vtipné považovat například Leoše Janáčka za brněnského skladatele. To by člověk musel být fakt hluchý aby ho dle poslechu zařadil na jižní moravu. Takovou těžkotonážní muziku žádný jihomoravák nesloží (to spíš vínéééčko bíííuuééé). Takového rodilého skladatele tu prostě nenajdete.
Je to typicky těžkotonážní „ostravak“ tedy slezan. Byť většinu života tvořil v Brně.
Ostatně Petr Bezruč taky žil dlouho v Brně a ty jeho básně jsou ještě šílenější a těžkotonážní než Janáčkovy skladby.
Leo Janáčkůj já fakt nedávám, byť jde jinak o muziku zajímavou a sofistikovanou a o skladatele rovněž mezinárodního významu.
shane
Tak národní obrození začalo jako kratochvilná módní zábava německy mluvící pražské mládeže. Z českých panovníků byl Čech tak maximálně Jirka z Poděbrad.
Národnost toho či onoho je stejně dost arbitrární záležitost a záleží na tom, za co se kdo považuje.
Kupříkladu TGM byl po matce Němec* a po otci Slovák. Konrád Henlein byl naopak po matce poloviční Čech. A tak si tu u nás žijeme.
*Terezie Kropáčková byla po matce poloviční Němka.
fatdwi
shane: hlavně nacionalistický koncept státu je docela moderní vynález, který přišel až s kapitalismem. Nicméně protože už v takovém zřízení žijeme, historikové musí tu národní propagandu nějak napasovat pokud možno do co nejdávnější historie. Takže pak s trochu nadsázky Kopčem lovil mamuta podobně jako shifty dělá zabíjačku a věstonická Venuše je dílo Myslbekova pradědy. Sem-tam se něco zdůrazní, sem-tam něco zamlčí, sem-tam něco vymyslí a sem-tam něco zapomene a tisícileté dějiny jsou na světě. Lidský mozek má rád kontinuitu a nemá rád detaily a tomu musí narativ odpovídat.
shane
Bych řek, že dokonce až někdy v druhý polovině 19. století, kdy se všechny ty různý národní obrození transformovaly na nacionalismus. Do tý doby to jelo hlavně na územním patriotismu a trochu na náboženství.
shane
Jj, to jsou pak ti slavní Češi co česky neuměli říct ani Grüss Gott. Kafka, Freud, Ledwinka, Porsche, Jacob Christof Rad, Josef Groll…
fatdwi
shane: to je právě ruku v ruce s kapitalismem a koncem feudalismu, kde nikoho něco takového jako „národ“ nezajímalo. Konstrukt národa přišel s potřebou transformovat společnost podle kapitalistických pravidel.
A jakmile se národ vymezil georgraficky, pak už nic nebránilo glorifikaci kohokoliv, kdo se na předmětném území někdy v minulosti nacházel. Jasně, že předci, kdo jinej by to tak mohl být? Teda úplně původně tady nebyl nikdo, my jsme si to tady zabrali a hlavně jsme u toho nikomu neubližovali, to je ta naše česká holubičí povaha.
U slavných rodáků je pak důležitý především samotný fakt, že jsou slavní a objekt oné slavnosti. Jestli u toho mluvili německy nebo co si mysleli o těch, co mluvili česky, není podstatné. Jsou to prostě „naši“.
shane
Jenom čistě technicky, feudalismus končí někdy se středověkem, kdy přešel ve stavovskou společnost. Ono je to vidět i na té popravě 27. českých „pánů“. Za feudalismu by se tahle parta nikdy do holportu nedala. Pánský stav, nižší šlechta a měšťané se politicky nemíchali.
Začátky kapitalismu se pak kladou zhruba do začátku průmyslové revoluce koncem 17. století, kdy nově vznikající společenská vrstva velkovýrobců začíná konkurovat vlastníkům půdy. U nás to začíná později, někdy ve století osmnáctém. Nacionalismus přichází až později, s romantismem a vlnou národních obrození. U národnostně homogenních států to šlo, u mnohonàrodnostních říší to bylo sémě zkázy. Brity to třeba nakonec stálo Indii, protože lord Curzon v záchvatu národovectví vyšachoval ze státní správy vrstvu pobritštělých Indů, čímž v konečném důsledku připravil britské vládce o domorodou podporu.
fatdwi
shane: pokud se na to podíváte z pohledu „vládnoucí třídy“, tak za stavů to pořád ještě byla šlechta a tedy feudalismus. Jeho konec nastal až když feudální pánové ustoupili kapitalistům a vládnoucí třídou se stali oni. S touto změnou společenského řádu taky začaly sílit tendence, které jej měli podpořit tvorbou nových center moci. Nebylo už udržitelné, aby vládnutí dělala parta nějaký pánů, co jim patřila země kolem zámků, protože jejich vliv šel do kytek. Bylo nutné vybudovat nové instituce, které umožní vykonávat vládu těm, kteří ji začali mít fakticky, tedy kapitalisti. Ti potřebovali parlament, kam se můžou dostat a kde budou řídit společnost bez toho, že by je omezovala absence dědických titulů.
shane
Podstatou feudalismu není existence nebo vliv šlechty, ale lenní vztahy a organizace společnosti. Šlechta* hraje jistou roli i dnes, ale ne z titulu feudálních vztahů, ale z důvodů majetku a jisté rodinné tradice.
*ne všude zrušili šlechtické tituly jako u nás.
fatdwi
shane: nevím, v čem se míjíme. Feudalismus je přece „to všechno dohromady“, tedy lenní vztahy a organizace společnosti, kde vládne šlechta. Protože, řečeno s Burnhamem, „má kontrolu nad výrobními prostředky a preferenční přístup k jejich produkci“. To s kapitalismem skončilo, kontrolu nad výrobními prostředky a preferenční přístup k produkci získali kapitalisté.
To se nijak nevylučuje s tím, že některým feudálním pánům se podařilo stát kapitalisty. Ale samotný šlechtický titul už nic neznamenal. Zchudlých pánů bylo víc, než dost a bohatých kapitalistů, kteří jim od jejich majetků pomohli bylo zhruba tak stejně.
Že někde nezrušili šlechtické tituly je z pohledu společenského zřízení irelevantní. Vliv Franty von Burga, knížete Zapadákova und Přilehlých bažin byl faktický jen tehdy, pokud byl současně bohatým panem továrníkem. Jinak to byla jen prázdná floskule.
Sysop
Stran tech slechetnych titulu jsem to zrovna chtel napsat. Tady v Nemecku uz se to sice bere spis jako skanzen (podobne, jako si UK hycka kralovskou rodinu), ale jeste pred nejakymi padesati lety hralo roli, kdyz nekdo ve spolecnosti byl „fon“. V Cechach prave ti „fon“ byli dedicove prachu a mnohdy i nositele vzdelani, de facto porad stejne rodiny u kormidla, at se ve spolecnosti menilo, co chtelo. Az bolsani v tom udelali „Ordnung“…
Vzdycky mne to trkne, kdyz vidim tu picu FonLejno a jeji zakulisni sachy.
Dachsmeister
@shane
Ale zase navrhl Curzonovu linii, teda vlastně nenavrhl, ale pojmenovali ji po něm.
Co se indického období týče, z čeho čerpáte, já jen zběžně koukl na internet abych se případně dovzdělal, a kromě konfliktu s Kitchenerem, což byl nesnesitelný chlap, jsem nějakou zmínku o vyšachování kolaborujících Indů nenašel.
Naopak soudím, že o domorodé obyvatelstvo pod správou bílých sáhibů projevoval určitou starost.
„he ordered immediate punishment of any Briton (including members of the army) who ill-treated Indian nationals.“
Zdroj Britannica,
shane
Britské Impérium od Nialla Fergussona. Docela tam tenhle posun v britské politice vůči Indům rozebírá. Včetně toho, že Curzon se místo o pobritštěnou střední vrstvu začal opírat i o různé rádže a maharádže, což mimo jiné vedlo i k utužení kastovního systému, který sice existoval už předtím, ale byl prý vcelku propustný a umožňoval jistou vertikální mobilitu. Že nešlo ani tak o společenské třídy, ale spíš o profesní rozdělení.
Franz Kafka mluvil česky plynně a byl tím známý, dokonce říkal, že mu je čeština bližší než jeho rodná němčina. Za jeho dob nepatřili pražští Židi moc ani tam, ani onam, protože většina sice mluvila nativně německy, ale němečtí nacionalisti je odmítali akceptovat.
shane
Češi ovšem taky. Nemluvíš česky, tak nejsi Čech. Tihle německy mluvící židé byli nakonec asi největší podporovatelé Rakousko-Uherska. Jinde to bylo podobný. Proto ten židovský kosmopolitismus a podpora beztřidních internacionálních ideologií jako anarchismus nebo komunismus.
„Tihle německy mluvící židé byli nakonec asi největší podporovatelé Rakousko-Uherska.“
No ono to mělo důvod, ten stát s nimi zacházel jako s normálními občany de iure i de facto. Případný rozpad na nacionálně definované státní jednotky pro ně mohl být jedině změnou k horšímu.
kaBrnak
O židech nalezlých ve všech patrech státní moci se hezky rozepsal Hašek ve Švejkovi.
Třeba o tom, jak ta válka nefungovala protože na dodávkách armádě se kradlo a šmelilo a podvádělo jak jen to šlo.
Něco jako dnes na Ukrajině, jen v mnohem menším měřítku.
Ostatně i feldkurát Katz byl žid, který se chtěl jakkoliv vyhnout živení se prací, a proto vlezl do kněžského semináře.
Dachsmeister
@MK
No pogromy jako v Rusku pravda v R-U nebyly, ale taková Hilsneriáda moc hezká nebyla a pan pozdější primátor Baxa reprezentoval názory značné části obyvatelstva.
Ale na druhou stranu, židé sloužili v armádě, dělali byznys velký i malý a stát jim poskytoval stejnou míru práv jako jiným menšinám, navíc dost z nich mluvilo německy.
Vlastně jedno z největších zklamání toho ustupování jinému Rakušanovi je obětování 200k rakouských a 300k „československých“ židů.
U těch polských a ukrajinských se tomu až tak nedivím.
shane
Ono těch „hilsneriád“ bylo víc, v Uhrách měli zhruba v tý době připad Tiszaeslár, kde měli źidé zavraždit křesťanskou dívku. Tam policie vymlátila přiznání z nekolika židů a bylo z toho celonárodní protižidovské pozdvižení. Nakonec se ukázalo, že se chudák holka prostě utopila v řece.
Hrůzovou aspoň někdo doopravdy zavraždil, dost možná i Hilsner. Ve Francii zase měli Dreyfusovu aféru.
Poslední pogrom u nás byl v roce 1918 v Holešově a rozpoutali ho čs. vojáci.
Ale je pravda, že proti těm pogromům v rusku to všechno byla bukolická idylka.
Zvlášť Habsburkové věděli, že si nějaký násilný půtky mezi Jejich národy moc dovolit nemůžou. V Rakousko-Uhersku byli menšina všichni.
kaBrnak
Žid se vždy cpal tam kde byly prachy a moc. Takže za R-U se ostošest ti čeští cpali do Vídně, a když Vídeň končila a monarchie se rozpadala, tak se najednou cpali do Prahy. Za první republiky pak do Londonistánu, stejně jako po revoluci v 89.
Ono je v podstatě zjevné, že tu londýnofilii a orientaci na západ a anglosionisty (kde jsou prachy a moc) měli u nás vždy na svědomí právě (pražští) židé. Ke škodě celého národa. Protože to celé nás nakonec dovedlo k Mnichovské zradě.
Za kterou mohla tehdejší prozápadní politické židozednářská pražská klika.
A nesnášeli je konstantně úplně všichni, jak němci, tak češi, maďaři, …
Například moravský rodák Sigmund Freud neměl s čechy (a už vůbec ne s moraváky) nikdy nic společného.
Jednu dobu dokonce v německu horoval pro německý nacionalizmus a nakonec tak tak stihnul zdrhnout do ameriky před nácky.
Jak říkám, oblíbení naprosto všude a z celkem logických důvodů :-)))))))
Sysop
Na druhou stranu, zavist je Cechy echt hyckana vlastnost a nemusi jit nutne o Zidy. Vidim to i v nasi prdeli, jaxi umeji lidi zavidet, kdyz si nekdo koupi treba novej nakladac. Ze mezi Zidy bylo vice chytrych, je proste fakt.
Hupert
U nás ve městě zase my bohatí závidíme chudším sociální dávky.
Sysop
Specialne tahle zavist qete tady v Bavorech taky, kdyz obcas nekde probubla clanek o rodine, ktera ma 7-9 hlav, manzelka doma a neumi nemecky, manzel umi nemecky jen par slov, ale usilovne pracuje uz dva roky na shaneni prace, protoze veri, ze Allah mu pomuze. Ve finale ale misto Allaha mu to financuji pracujici Nemci.
fatdwi
Sysop: jestli to dobře chápu, tak Alláh už mu pomohl skrze ty německé občany, kteří to platí:-)
on ten „nacionalistický“ koncept národa nepřišel s kapitalismem (s ním jen přišel zároveň), ale s německým romantismem. nějak je mi bližší a sympatičtější koncept zemského národa (viz čeští páni popravení po Bílé hoře, kteří až na výjimky měli obcovací jazyk německý)
fatdwi
Lukas B.: německý romantismus je mnohem užší než kapitalismus. Určitě neříkáte, že přišla veš a s ní slon, ne? Změna celého společenského řádu s sebou nesla kde co, například i ten německý romantismus. Plus teda i tu změnu všechny tyhle epizody pomáhaly formovat, aby to zas nevypadalo, že jim nepřičítám žádnou důležitost.
Koncept zemského „národa“ je predchůdcem dnešního konceptu z doby feudalismu, kde na jazycích nijak zvlášť nezáleželo a věrnost se nepřísahala republice, ale pánovi.
Lukas B.
pro velmi lehké (pro děti na hranici obecné školy a měšťanky) seznámení s historií doporučuji zábavnou knížku „Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění“ od Zdeňka Šmída (ano, autor populárního vodáckého „proč bychom se netopili“, který se, paradoxně, nakonec utopil v moři). mimo jiné tam rozvádí podnětnou myšlenku označování Jiříka z Poděbrad jako posledního českého krále, že byl zároveň českým králem prvním a tedy jediným (přemyslovci byli již dávno před označováním panovníka jako krále důkladně smícháni sňatkovou politikou s poláky, bavory, uhry, sasy a bůhví s kým dalším)
Je tam spousta neskutečných narážek na současnost, aniž by to ale mělo vliv na historický rámec, za pár (desítek) let už to nikomu vtipné připadat nebude a zůstane ta historie. Ale dnes se člověk hláškám jako „ano, bude líp“ z úst nějakého pračlověka fakt dobře zasměje. Pro děti je toho škoda.
Lukas B.
jo, tohle znám, to je dobrý, to jsem taky doma dětem na nějaký čas zabavil. takových podobných knížek vyšlo asi půltucet a všechny stojí za to. to úpění jsem měl jako audioknihu, na dlouhé jízdy autem kdy se nechce moc přemýšlet to vůbec nebylo špatný.
shane
No a samozřejmě Opráski.
Notor
Já prostě Opráski nedávám. Očekávám ke konzumaci aspoň minimálí estetickou a jazykovou úroveň a tohle fakt nejde, i když jsem se snažil několikrát.Já vím že je to schválně, ale fakt ne.
grg
Veľa z Opráskov ma vcelku rozosmialo, ale áno, v mnohých je to prznenie jazyka samoúčelné a niekedy až vyslovene trápne.
třeba na nápuk bo na veylet, ne každé jenom golfem do hokny jak ty tvl
shane
Šmída doporučuji. Jak jsme se nedali je výborná kniha. Ony i ty jeho „sudetský“ knížky stojí za přečtení. Třeba Cejch je vynikající.
Ty jeho nejznámější cestopisný knížky jsou asi nejslabší, když pominu Babinec a Miss Porta.
shifty
neznam, přečtu :))
JASAN
Osobně vedu Šmída jako jednoho z mých nejoblíběnějších spisovatelů. Z dalších knih bych určitě doporučil rozverného Předposledního trubadůra. Pro opravdové fajnšmekry pak Útok na Vyvolenou, což je hodně bizár scifi. A kyž už jsme u těch sudet, tak ještě melancholickou trojci balad „Trojí čas hor“, u kterýžto knížky si kolikrát jeden i pobrečí…
shifty
no sakra mam co dělat :-)))
shane
Jj. Šmída je škoda. Málokdo umí psát současně humorně i dojemně
shane
Fujtajblíci! Útok na Vyvolenou je o to zajímavější, že je někdy z roku 1981. Slunce, Seno a ufoni :)
prochor
Hukvaldy leží na levém, tudíž moravském břehu Ostravice. Ale to je drobný detail.
Forge
Příjemné čtení.Díky.
Příště by mohl být Antonín Dvořák…
Ten čáryfuk s houslemi je tam kouzelný a už jsem pochopil proč skladatelé ženských partů chtěli „primadonami kastráty, ale fakt neříkám že nutně musí být třeba to je technikou hlasu „falzetem,🤣 ne ale nebudu to pitvat abych nebyl kanibalizovám 123. pohlavníky.
Na RadioSlyNet Prog DVB 1FM různých žánrů je poslouchatelný popík Absolute TOP40 Radio ale je to spíš o řetězu akustiky na high tech protože spíš stylově na jedno brdo kvality tranzistoráku v tramway stačí hudební hluch. 👍 🙋♀️ 😊 https://www.slunecnice.cz/sw/progdvb/
..chodilo mi to na widle 7 i teď na 10 bez karty
Hanes
Jen bych si dovolil připodotknout, že to umírání dětí a manželek nebyla zas nějaká rarita. Pořád je to první polovina 19. století. Půlka lidí nemá dostatečnou stranu, půlka lidí má souchotě. Dětská úmrtnost je proti dnešní extrémní, a ne vždy z nedostatečného stravování (či obecné neživotaschopnosti), ale i skrz různé nákazy (tyfus), lokální epidemie (neštovice) atp.
Tak, tak. Tehdejší křivky dožití jsou zásadně odlišné od současných.
Královna Viktorie (1819-1901) přežila SEDM svých vnoučat, z nichž čtyři zemřely jako děti na nemoci (záškrt, záškrt, meningitida, dědičná hemofilie), jeden ve 28 na chřipku, jeden ve 33 na malárii a jeden spáchal sebevraždu zastřelením.
Přitom kdo už mohl mít lepší zdravotní péči než britská královská rodina.
cool
Jo, a co rytířské souboje kam panovníci vysílali své potomky. Ne že by jich dětí neměli jako smetí a nebo ano? Slabé a mírumilovné zavírali do věžiček případně i do hladomoren tak tam ty rodinné péče mohli být vskutku „dojemné a pořádný grobián nástupcem byl třeba i levoboček, podle gusta šlechty. Nasazovat nějaké kliše morálek je scestné což platí i dnes zjevné neofeudalizace kryply. Každý nebyl jako král slunce kdy nejen panovnická elita ale i francie s lidmi vzkvétala. Jindřich IVX, čtrnáctý nebo jak se to píše. https://webshare.cz/#/file/WZSYTWg2OM/muz-se-zeleznou-maskou-cz-avi https://www.youtube.com/watch?v=KIVPH6-ahR8
LWG
Po mužského šlechtice a nástupníka zvláště býval ve středověku boj běžnou částí života. Proto i turnaje (pokud jsou míněny těmi „souboji“). Pokud vím, tak Karel IV. byl v bitvě poprvé jako čtrnáctiletý (u st. Felicie?). Bylo to rizko podnikání, pardon, stavu do nějž se narodili a muselo se na něj trénovat.
Forge
Karel IV. ještě jako Václav se turnajů zúčastnil mnohokrát.Byl to syn Jana Lucemburského a víme jak ten tím žil.Vždy se po čase objevil v Čechách, nabral hlavně stříbro a tradá zase do světa rytířů.
Václav na jednom turnaji utrpěl tak těžká zranění (dostal dřevcem do kýble, takže dolní čelist a hlavně krční páteř byla tak postižena, že když prof.Vlček zkoumal jeho ostatky vyjádřil obdiv k tehdejším lékařům), že toho musel zanechat.No, a pak zasáhl Bůh a potom co kvůli modlitbě(údajně!) přišel pozdě na večeři a unikl otravě na kterou zařvala celá jeho družina, se úplně vyklidnil a svoje schopnosti a moc potom uplatnil u nás.
shane
Krom toho málem zařval u Kresčaku. Utrpěl tam nějaké zranění.
To svědčí o naprosto skvělém buržoazním kapitalizmu té doby. Když tvůrčí elita národa neměla ani na jídlo, případně jí umíraly děti či manželky.
Nejen Béďa Smetanůj, ale i Tonda Dvořákůj se musel dost ohánět aby se uživil, ikdyž nepocházel zrovna z chudé rodiny a v podstatě byl na úrovni Mozarta či Bacha.
Je to smutné, ale sdan od pádu a vyhlazení keltů a jejich potulných bardů se každý muzikant musel nějak prostituovat u věrchušky. Po celý středověk lézt do zadku církvi a skládat černoprdelní hitovky (chudák Handel) , přičemž jediný kdo poskytoval hudební vzdělání byla právě církev. A nebo později lézt do zadku jiným strukturám systému. Třeba Novosvětská kterou složil asi za slušný obnos emeričanům, je podle mě jeho vrcholným dílem. A emeričani ji dodnes považují za „svoji“ skladbu.
A když se díváme na pražskou uměleckou lumpenkavárnu jak ta musí lézt do zadku věrchušce, aby mohli někde pak šaškovat na pódiu či si někde fidlat a přitom z toho uživit rodinu, hypotéku, náročnou manželku, tak je z toho člověku smutno, že od raného středověku se toho moc nezměnilo.
Nebylo o hodně lepší být takovým potulným keltským bardem, či jeho pozdější slovanskou obdobou ??
Kdy se u nás poměry zlepší natolik, aby umělci mohli svobodně tvořit ve prospěch společnosti aniž by živořili na jejím okraji či se museli někomu či něčemu prostituovat ? Ten marasmus trvá už přes 12 století.
A fakt jste si jist, že je nezbytně nutné, aby člověk zajistil živobytí své a rodinné pouze a jenom na základě svého prozpěvování, rýmování, kreslení a podobné zájmové činnosti?
Pokud vím, větší část lidstva to měla tak, že se jednalo o doplňky při- nebo po práci a jejich smyslem bylo vytvořit o něco příjemnější chvíle pro živobytí nezbytné. Nikoli cílené vybírání peněz.
A z toho, že všichni Vámi jmenovaní i nejmenovaní nebyli právě komerčně příliš oceňováni bych soudil, že jejich nabídka na trhu nebyla ostatními ve srovnání s konkurencí jiných statků vnímána jako nejatraktivnější.
Nejsou tedy jejich osudy spíše ukázkou bezvýznamné ceny jejich díla?
A není současná situace se současnou podobou paskvilu jménem autorský zákon spíše ukázkou nenormálnosti naší dnešní formy bytí?
A co je tedy ta hodnotná výdělečná činnost společensky cenná a žádaná ?
Šmelina všeho druhu, za šekel nakoupím za deset prodám ? Kdy preferenci této šmeliny u nás již v 90kách potvrdily mramorové paláce rozkrádaných a tunelovaných bank, zatímco průmysl a zemědělství šly do sraček ?
Nebo snad kydání hnoje na pole a péče o vepříky ve chlívku ?
Nebo naprosto nesmyslné přebujelé odvětví automobilizmu, které produkuje nakonec jen hromady rezavého šrotu a nerecyklovatelných plastů ?
(a které je jen berličkou pro petrodolar – proto preferováno a zvýhodňováno)
Možná že právě nedocenění (skutečné!) kultury udělalo z čechů nárud pivních buřtožroutů, kteří žijí jen trávící trubicí a zajímá je jen plné koryto.
Úpadek národa totiž nezačíná nedostatkem jídla a hmotného konzumu, ale právě úpadkem kultury a celkové duchovní úrovně.
Ostatně, co k nám příšlo po 89. roce, nějaká vyšší kultura, a nebo právě exkrementy typu tv Nova j Novotným jako bavičem, jehož produktem byl slavný Řeporyjec (po ovoci poznáte strom).
Zajímavé je, že všichni ti představitelé primitivní a hluboce pokleslé kultury (Praha) se válí v milionech (Leoš Mareš).
Jestli on ten Jakeš s tou Haničkou Zagorovou nakonec neměl pravdu. A bylo to jen takové zření věcí příštích (a mnohem horších a úpadkovějších).
Kultura vytváří civilizaci.
Civlizace zabíjí kulturu.
Mimo to na 2 hodiny „pidlikání“ na pódiu většinou připadají desítky hodin cvičení na nástroj.
To není jako, že vypadnu s mokrým diplomem z (Č)VUT a hned mi nabídnou práci v několika korporátech a za ty prachy si koupím auto, hypotéku a uživím rodinu. Přičemž po 10 letech se tak vypracuju, že si žiju opravdu nadprůměrně, sbírám youngtimery atd.
V hudbě platí, že po 10 letech aktivního koncertování si tě teprve začnou všímat a zvát na zajímavější akce a máš z toho nějaké peníze které už tě uživí aspoň z půlky. Čili jsi to 10 let v podstatě dělal zadarmo.
Jestli si myslíš, že tyhle dívčiny se takto vypracovaly za skoro 20 let nějakým poflakováním a pidlikáním, tak si zkus něco takového vytvořit sám, je za tím nepředstavitelné množství dřiny, stovky koncertů, tahání se od čerta k ďáblu po celém kontinentu, dnes už i po festivalech v celém světě, a stejně si nežijí na kdovíjak vysoké noze:
https://www.youtube.com/watch?v=ZXQQEK81BAk
kaBrnak :
Malinko ti to poupravím: Na dvě hodiny „pidlikání“ stačí mnohdy zkouška.Pokud dirigent slyší, že orchestr je sehraný a sedne mu, tak to nezabere tolik času.Jen si oni na něj musí zvyknout.
Asi jsi si to popletl s těma x tisíci hodin domácího cvičení, aby došlo vůbec k úvaze o připuštění na podium.
V rokenrolu je to samo úplně obráceně.
Tam je heslo „Kdo moc cvičí – nástroj si ničí“ a „Kdo ladí, podráží nohy svým kamarádům“.
Hraješ na něco? Ovládnout jakýkoliv nástroj do kloudné začátečnické úrovně je min. 1000 hodin. Dalších několik tisíc je na to, abys mohl zahrát to, co si usmyslíš a nepotýkal se s technikou. A pak tě čeká letité (u měkoho celoživotní) období, kdy se láme chleba v tom, zda jsi jen řemeslník, interpret, nebo umělec, tedy ten, kdo má otevřená vrátka a sdílí již dávno existující hudbu, tvořenou JINDE. Ku tomu ovšem potřebuješ jednak ty tisíce hodin techniky, ovládnutí nástrojů, jednak speciální způsob života. Oddat se tomu.
Jo
https://www.youtube.com/watch?v=gfQmKih1lso
h72:
Kytara…
Smíchal jsi pár podmínek, ale samo souhlas.
Ovládnutí nástroje je základ.Kytara je jednoduchá, anžto nemá pražce a nefouká se do ní modulovaně jako třeba do trubky.
Pokud máš „vlohy“, tak kytaru zmákneš třeba jen hraním u ohně nebo v hospodě.
Ale!
Kdo k tomu přitíhne, tak si stejně pořád něco v hlavě přehrává a doma na kytaru vyzkouší.Je to láska.
Takže, co ti hraje v hlavě okamžitě převedeš na nástroj, což se pozná hlavně při jamování, kdy se hlavně s cizími hráči dokážeš okamžitě přizpůsobit anebo naopak ukázat směr, jakým se bude improvizace ubírat.Občas je to normální pravěký souboj, kdy se samci předhánějí jeden před druhým.
Ve filharmoniích hrajou hlavně řemeslníci.To jsou profi listaři a kdo má navíc umělecký dar skončí jako člen špičkovýho tělesa a nebo v nejlepším případě jako sólista.
…kytará má pražce.To už jsem si všiml.Ale bezpražcovka našemu basákovi svědčí:-)
Forge 20.2.2024 v 19:46
JJ, kytara je jednoduchá a nemá pražce.
Jednu takovou mám doma, má také hodně tlusté struny, takže mi nedělá problém je nahmatat, boží vynález.
ygorek:
Ale jenom čtyři…
Pro rýpaly:
Klidně i šest,ale čtyři bohatě stačí a hraje se na to spolu s kopákem.Bubeník je parťák.
Forge 20.2.2024 v 20:05
Jak praví klasik:
Až vám na kytaře
Nezbude vůbec nic
Nechmuřte pro to tváře
Zpívejte z plných plic!
To byl Eben, ne?Vyvstalo mi představení, jak mu uštipuvovali struny a on furt jel…
Tak jsem si vzpomněl:
Štípačky měl Kaiser a hrála L.Filipová v Možná přijde i kouzelník.Ale ty jsi asi myslel někoho jinýho.
Forge 20.2.2024 v 20:43
Myslel jsem píseň Pět strun, kterou napsal Jiří Suchý a byl jejím prvním interpretem.
https://semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=9&profil=text&sablona=4&detail=1&tema=54
Shitty, ty Špejlíku, když tě tu mám … ten tvůj páníček si teď pěkně nakakal do huby :o)) Že už mu došlo, že se měl raději kousnout do jazyka? :) Takhle se dostal do centra zájmu konkurenčního gangu, „bližší“ finanční kontrola se dá očekávat, co? ;) Taková prověrka „zaměstnanecké politiky“ asi taky nebude od věci :) No a to se může tak ňák dotknout i tebe a toho vašeho lahvování dovážených chcanků a vydávání za „luxusní francouzská vína“ :o))) Dřív to velice nikoho nezajímalo, ale teď už „pan Rohlík“ není tak úplně ve stínu a dost lidem-zákazníkům jeho osoba bude dost možná vadit ;) Esli ten tvůj „obchodní partner“ právě nenastoupil na sestupnou dráhu.
Ty sis vzal špatnej prášek viď?
:o))))) Páníček ti dal „čupr“ radu, abys tolik nekecal? :)
Forge 20.2.204 v 20:02
Basové ukulele?
Forge 20.2.2024 v 18:13
Přesně.
Předpokladem ale je ovládat nástroj a mít nacvičeny předmětné skladby.
To bych si nedovolil abstrahovat.
V rokenrolu to obráceně není, leda verbálně.
Přece jen jsem to na alespoň na chvilku zažil.
Pokud Chris Hynde (neklame-li mne paměť) prohlásila, že:„…opravdově a syrově zní kytara pouze v rukou někoho, kdo na ni neumí hrát.“, věřím tomu, ale vím, že shánění posluchačů je v takovém případě obtížné.
(Citát je asi nepřesný, ale smysl zůstal zachován.)
To je hodně provokativní příspěvek, ale zároveň odpověď skutečně vyžaduje zamyšlení.
Vysokou profesionální úroveň v umění dosáhnete jenom časovou investicí. Ne vždycky stejnou časovou investicí, talent nebo jeho nedostatek hraje roli. (Sám mám jako amatér zkušenost, že zpěv mi jde výrazně lépe než kytara, a to tak, že na hodiny strávené výukou snad 20x.) Ale obecně je být umělec z povolání práce na plný úvazek.
Zároveň platí, že skoro všechny oblasti světa mají bohatou kulturní tradici. Ať jste muslim z venkovského Pákistánu nebo konžský sběrač kakaa, a to v jakémkoliv období, je dost pravděpodobné, že někde kolem vás spontánně, bez státních zásahů, vzniká nějaká umělecká aktivita a lidé ji rádi konzumují. Je celkem jedno, jestli jde o malování henou na tvář, vyšívání ubrusů nebo dutí na dudy z mamutí kůže. Už i pravěcí lidé za sebou zanechali nějaká kresby a skoro určitě znali i hudbu.
Jinými slovy, ve značném množství lidí je potřeba kulturního života nějak „zadrátovaná“. Proto bych „bezvýznamnou cenou díla“ neargumentoval. Kdyby lidé neměli zájem o kulturu, patrně by vymřela, nebo by byla aspoň podstatně míň rozšířená, než je.
Se současným snadným kopírováním děl ale narážíte na fundamentální problém, který dříve umělci neměli: někdo může technicky konzumovat jejich produkci, aniž by jim platil. Kdyby pán v 16. století nezaplatil šumařům, neměl by na hostině žádnou muziku, a každý koncert jim musel zaplatit zvlášť.
Copyright se snaží řešit právě tuto situaci. Jiná věc je, že je absurdně dlouhý (70 let po smrti je opravdu šílené), ale samotný princip mi nijak paskvilný nepřijde. Chci-li si užít, měl bych autora díla odměnit, bez ohledu na to, jestli mám technicky danou možnost, jak to placení obejít. Jinak vzniká klasická „tragedy of the commons“: každý chce brát ze společného zdroje co nejvíce, ale nepřispívat k jeho regeneraci.
těch 70 let autorského zákona je hodně, ale má svoji jistou logiku – a to je dožití dětí v případě, že se trefíte do terče hned na prahu dospělosti. je samozřejmě na diskusi, jestli by to mělo být více či méně.
oslím můstkem od hudby k literatuře – tragédií malého národa o pouhých deseti milionech aktivních uživatelů jazyka ovšem je, že v případě překladu cizokrajné literatury je svým způsobem autorským dílem i překlad.
70 let od SMRTI autora, jinými slovy, v případě díla mladého autora je to třeba 120 let od vzniku díla. To je fakt hodně.
Já bych pro to, aby prvních 10-20 let copyrightu od vzniku díla bylo zadarmo a nárokových, a prodloužení už by podléhalo poplatku a registraci ve veřejně přístupné databázi. Klidně by ten poplatek mohl být zpočátku jen mírný, třeba řádově stovku za dílo a rok, a postupně se zvyšovat tak, aby kolem 100 let od vzniku díla vypadlo už víceméně všechno.
On by správně ten copyright měl vybalancovávat zájem autora a zájem civilizace uvolnit dílo k dalšímu rozvíjení/nadstavbě, protože to je způsob, kterým se civilizace obecně vyvíjí.
ano, 70 let od smrti autora může být v zásadě téměř 150 let od vzniku díla (zrovna mě nenapadá nějaký opravdu prodávaný a komerčně atraktivní autor, zkusím spatra plácnout třeba Bohuslava Brouka, ten napsal některá svá dílka jako náctiletý a dožil se následně věku metuzalémského, ale skoro nikdo jej nečte).
principielně bychom se asi shodli, že by autorské právo mohlo nějak postupně vyhasínat. já bych tedy začal s vyhasínáním ne v pevné době od vytvoření díla, ale až po smrti autora. ale ono je to jen takové akademické, je nás na to málo.
mimochodem, podmínkou civilizace už neolitické je institut možnosti disponovat majetkem po smrti (to kočovníci neměli).
No, právě ta doba od vytvoření díla je lépe modelovatelná, předvídatelná a dohledatelná. U patentů na léky nebo technické vynálezy, což je asi nejpodobnější institut, se to taky počítá od registrace a ne od okamžiku, kdy poslední pan inženýr vypustí ducha.
On je to hodně specifický druh majetku, zákonem garantovaný monopol. Kolem něj je potřeba být extra opatrný. Už v Anglii 18. století se mluvilo o permanentním copyrightu, ale zamítli to právní lordi s tím, že tak by se mohly „u lizu“ navždy zabetonovat momentálně dominantní vydavatelské firmy.
a zpátky k již zmíněnému Bohuslavu Broukovi. jeho mladistvé dílko „lidská duše a sex“ bylo sepsáno někdy na přelomu 20. a 30. let, uloženo do šuplíku a vyšlo poprvé (a naposled) na začátku devadesátek. co je vytvořením? sepsání nebo uveřejnění? co některé Váchaloviny, od začátku 20. století spatra vyřezávané a tištěné v málo jednotkách exemplářů s následným zničením matric a vydávané v „normálních“ nákladech (rozuměj takových, že se dostaly do standardní knihkupecké distribuční sítě) až v devadesátkách? co sborníky děl neuveřejněných a z dopisů z pozůstalosti?
šedá je teorie a zelený je strom života. smrt autora je jednoznačná (vlastně ani ta ne, zrovna mě nenapadá žádný autor, zmizelý, nezvěstný, prohlášený za mrtvého a po desítkách let znovu se objevivší).
V případě šuplíkových děl bych byl jednoznačně pro první uveřejnění, ať už bylo jakéhokoliv rozsahu. Nemělo by být k tíži zbytku světa, že někdo předběhl svoji dobu nebo nebyl ve svém mládí dostatečně talentovaný byznysman.
Na díla, která autor za svého života nezveřejnil, bych asi neuplatňoval copyright vůbec, ale první uveřejnění by fungovalo taky.
Smrt autora je jednoznačná jen v zemích, kde dobře funguje evidence obyvatelstva a kde je zároveň jednoznačné, kdo je vůbec autorem. U starších děl, děl z válečných zón atd., může vzniknout slušná nejasnost, táhnoucí se desítky let.
první uveřejnění je také dost rozplizlý pojem. ad absurdum okrajový žánr trempské písně, kdy dílko bylo poprvé interpretováno u táborového ohně někde na kocábě o půlnoci v červnu někdy v dvacátých letech, mělo jasného autora, lidovělo až zlidovělo, ručně se psalo do zpěvníků, pak to někdo v sedmdesátkách napsal na stroji a natajnačku ve sklepě máchal v kádi se čpavkem a samizdatně rozšířil (nejen velká literatura se šířila pokoutně, třeba i legendární „hoj turas“ zpěvník) a poprvé bylo nahráno na desku o šedesát let později. co je potom uveřejnění?
ostatně soudím, že těch 70 let po smrti byl po nějaké zralé úvaze a mnoha diskusích, jakkoli tenkrát ubíhala doba jiným tempem.
Tímhle způsobem se dá zpochybnit skoro každý právní pojem, vždycky jsou okrajové situace…
Současná délka copyrightu je zejména výsledkem systematického lobbyingu velkých vydavatelských firem jako Disney. Panuje tam asymetrická situace, kdy na prodloužení copyrightu dobře vydělává několik málo firem, kdežto jeho zkrácení by mělo difúzní účinek na celé lidstvo, ale na málokoho nějak zvlášť silně.
Upřímně se divím, že se jim zatím nepodařilo to dotáhnout ještě dále (letos vypršel Steamboat Willie), ale možná je to i tím, že Hollywood obecně si znepřátelil republikány.
ještě k té argumentaci patenty na léky a vynálezy: tam je prospěch společnosti nesporný a komerční využitelnost obrovská, tam je počítání od registrace a výrazně kratší ochrana logická a úplně v pořádku. naproti tomu si dovedu vykonstruovat situaci, kdy shlédnutí animované sněhurky a sedmi trpajzlíků významným procentem populace zachrání mnoho lidských životů a omezí chudobu lidstva a obecně zkvalitní život, ale na rozdíl od penicilinu nebo žárovky to bude za vlasy přitažené. vlastně mi napadá, analogické patentům by bylo patentovat si třeba pětičtvrťový takt nebo sestavu kapely dvě kytary, bicí, basa a klávesy nebo použití tahací harmoniky v rockové hudbě – a něco takového autorské právo fakt neřeší.
ne snad že bych tvrdil, že umění obecně nemá žádnou cenu a že je zcela zbytné, spíš narovinu přiznávám, že tu cenu nejsem schopen kvantifikovat. a neomezený trh a nabídku/poptávku se na stanovení ceny (notabene chiméry spravedlivé ceny) nedá moc použít.
Na druhou stranu, ten clovek alespon tu hudbu umel. Dneska staci xiltovka sejdrem, spadly gate, na krk retez, sermovat rukama a hekat neco do rytmu cukajici gramodesky.
Ono tedy drive platilo, ze umelci byli chudi. Proc je dneska snaha to otocit naruby, to nevim. Umim pochopit, ze nekdo v Holym Udu pomuze producentovi vydelat balik a tak si ho producent hycka. Proc ale v ceskem rybnicku nazyvat nejakeho kejklire ViAjPi, kdyz dela neco hlavne pro sebe, to mi neni jasne.
Tak oni byli dřív chudí třeba i zemědelci.
John Deere za 8 míčů ? Co to kua je za zhýčkanost ? Hezky zapřáhnout manželku do pluhu s dřevěnou radlicí a orat brázdy na kamenitém políčku, s dětmi co doma brečí a z hladu okusují dřevěné lžíce.
Zatim to vypada, ze nase moudra EU, slunce jasne a hlava pomazana, navrat ke korenum v tomto smeru nakonec prosadi. Namisto hromady zhyckanych zemedelcu bude jen par velkokapacitnich fabrik s produkci hmyzu, ktery opravdu, ale opravdu zadny CO2 neprodukuje.
děti by makaly taky i větší batole už může sbírat aspoň mandelinku :-)
Tak zrovna ta skupina hudebníků, co zmiňujete má např. v USA většinou hlavní příjem z prodeje drog, pasení štětek a jiných gangsta kejklí. Mimochodem k tomuhle thematu migrace kulturních preferencí směrem do prdele je pěkná kapitola v té knize od Theodora Dalrympla „Ztraceni v ghetu“.
Kedysi sa tomu hovorilo pridruzena vyroba, nieco mimo hlavny biznis.
Pokud budu podnikat, tak budu nabízet produkty a služby těm, kteří mohou a jsou ochotni zaplatit. A za časů Bédi Mlíka to překvapivě byla spíš aristokracie, buržoazie a církev.
jestli a jak moc se josefinské reformy dotkly zrovna hudební výchovy, to je na samostatnou diskusi. nicméně byli další „zákazníci“ hudebníků, šlechta, měšťanstvo, armáda a samozřejmě lidové tancovačky (na takovou hudbu se často hledí s despektem, nějaké um-ta-um-ta nebo umtata-umtata, ale řečeno s Čapkem, pazourková sekyra musí být především funkční nástroj, až potom uměleckým dílem a artefaktem doby).
a Smetana nelze upřít jedno – jeho hudba je více než snesitelná i pro největšího snoba a intouše, a na druhou stranu přístupná a srozumitelná i skladníkovi ve šroubárně. můžeme se jeho dílu stokrát vysmívat, s despektem jej srovnávat s Wagnerem či Čajkovským, ale jeho hudba je dodnes poslouchatelná a poslouchaná nejširším velectěným publikem. k mým největším hudebním zážitkům posledního podzimu patří příležitost si poslechnout zkrácené Vltavu v úpravě pro heligonku v interpretaci podkrkonošského písmáka a muzikanta neznalého notového zápisu.
a ještě si vomočím otřepané Magorovo:
Filosof vyřkl tuto súru:
Pane kolego, tak je to,
pohleďte na tu partituru:
konfident napsal libreto,
hudbu pak syfilitik.
Národní naší opery
pozoruhodný vznik!
Tím jste chtěl naznačit že umca-umca-umcárára tancovačky a armádní pochody uživí fundovaného operního skladatele ?
V tom 19. století je šlechtičtí degeneráti a znudění zbohatlí měšťané uživili jen s odřenýma ušima, jak to vyplývá přímo z jejich životopisů.
Například i geniální Handel to neměl snadné v tehdejším Londonistánu, taky se musel prostituovat u různých šlechnticů a prachatých mecenášů po celé Evropě. A Mozart měl kliku na zazobané mecenáše v tehdejším centru monarchie.
Vlastně ta poznámka JUDr.Zbránka ohledně Josefa I. a likvidace církevních škol mi připadá nadmíru zajímavá a objevná. Protože církev nejen že vychovávala kvalitní muzikanty a skladatele, ale taky jim zajišťovala celoživotní slušnou obživu, protože jejich „firemní koncertní sál“ byl v každé zapadlé vesnici (kostel).
A krom toho církev nátlakem a manipulací skrze náboženské cítění a veřejnost dokázala přinutil lakomé šlechtice k tomu aby pustili nějaké love na takové akce a výstavbu či údržbu podobných míst (když pominu církevní desátek).
Tohle můžu potvrdit z „vlastní“ zkušenosti. Bo jeden z mých předků z 19. století jako profesionální muzikant dokázal tímto uživit rodinu. Že hrál na různých církevních svátcích, slevnostech, ale i na pohřbech (taky pod taktovkou církve) svadbách atd…
To znamená v dobovém kontextu, že hlad občas mívali, ale ani manželka ani děti hlady neumřeli (což byla tehdy docela běžná smrt).
Vlastně si nedokážu představit, že by tím dokázal uživit rodinu v dnešní době, byť to byl profík a uměl hrát opravdu dobře, měl na to i školu (církevní, jak jinak).
Protože dnes pražské hudební mafie a prominentní normalizační umělecké rodiny hrabou desítky milionů, zatímco talentovaný muzikant musí makat v kolbence aby nějak vyžil.
Znám jednoho takového, ve věku průměrného čtenáře tohoto webu, kterýžto vystudoval konzervatoř, naučil se profesionálně hrát na 2 nástroje, a od ukončení školy jezdí s kamionem. Což je jediná možnost jak může pro zábavu fidlat po večerech a pořádat nějaké koncerty, protože s 12kama v kolbence by to nešlo.
Plukovní kapely uživily za císaře pána spoustu skladatelů. Každej plukovní kapelmajstr musel umět skládat a někteří byli opravdu dobří a produktivní. Třeba Julius Fučík (strejda, ne ten salónní bolševik). Ten mj. složil asi světově nejrozšířenější českou skladbu – Pochod gladiátorů.
jo, to jsme tuhle řešili s jedním kamarádem z Drážďan. jestli existuje nějaká česká píseň, která je celosvětově populární a má své covery po celém světě (něco jako některá od Dylana). po dlouhém přemýšlení jsme dali dohromady akorát Modřanskou polku (škoda lásky alias roll out the barrels alias rosamunde a další aliasové). následně a s odstupem k tomu přidávám ještě ty gladiátory a koledu o dobrém králi Václavovi (kterou dle příběhu angličan jakýsi nalezl v jakési partituře kdesi zakoupené ve frcu)
…a to jeste Vejvoda mel ten pech, ze prodal autorska prava na Modranskou za par supu a dneska je vlastni tusim nejaky L.A. filmovy studio.
„koncertní sály v každé vesnici“ (čili kostely přístupné prostému lidu) Josef II rozhodně nerušil. rušil zejména „neproduktivní“ (čili do sebe zacyklené) řády a kláštěry, a ano, tam se občas nějaká ta kaple odsvětila.
Kamióňáci jsou nejspíš přeplácení…a občas nějaký ten převod. S konzervou se ale uživit dá. Znám jednu, učí děti v lidušce, hraje v lázeňském orchestru, občas zaskočí ve filharmonii a jinde. Stravuje se normálně a co jí rodiče doktoři pořídili byt, má i kde spát. Tři, čtyři úvazky není zas tolik. Možná je tento pracovní styl preferován i její oblíbenou stranou dredovatého Bartoše, ale co se týče práce, v programu pirátů jsem k této oblasti našel jedinou zmínku, a sice že jsou pro volný pohyb pracovních sil v EU. To je ve společném evropském, v jejich českém ani to.
průšvih je, že i lehce podprůměrný instalatér, ajťák, účetní nebo doktor se slušně uživí. špičkový muzikant se občas uživí nadstandardně, ale na jednoho Plachetku nebo Šporcla připadá dvacet večerních muzikantů co to mají šul-nul náklady/výnosy koníček, deset šumařů co se samohrajkou objíždějí domovy důchodců a tisícovka zapšklých učitelek a pokladních v supráči.
Inu, muzikantů je oproti instalatérům a řidičům kamiónů přebytek. To je trh a je to myslím v pořádku, dokud se z daní instalatérů nedotují bokem. Jinak bude instalatérů ještě míň, nepoteče voda a kterému umělci by se líbilo, že na jeho produkci chodí špindírové.
Mozna tam nekde bude i ta pricina, proc jista mensina namisto krumpace bere do ruky housle.
Snižují tím uhlíkovou stopu a bojují tak proti klimetické změně.
Houslema se proti klimaktericke zmene bojovat do urcite miry da, to verim.
Lukas B.: proč je to „průšvih“? Je „průšvih“, že se dnes neuživí tolik kovářů, co před Fordem model T?
A k tomu příměru o Šporclovi a večerních muzikantech – kolik myslíte, že připadá fotbalistů na jednoho Ronalda?
Mě nepřijde nic divného na tom, že se zbytným koníčkem uživí jen velmi málo lidí. Můžeme samozřejmě diskutovat nad tím, jestli by se socík nepostaral o lepší rozložení peněz – a tedy by se z peněz, co loupe Ronaldo nebo Šporcl nedalo živit mnohem více podobných „hobbíků“, ale do toho bych se nepouštěl.
Pokud je něco „průšvih“, pak ne to, že se uživí i lehce podprůměrný instalatér, ale že musí živit stále větší a nenažranější bandu zcela zbytečných lidí ve státní správě.
aha, každý jsme slovo průšvih pochopili jinak, míněno tak, že průšvih je to pro jednotlivce konzervatoristu či trénujícího nic jiné nedělajícího a vše tomu obětovavšího, pro společnost samozřejmě nikoli.
Lukas B.: psal jste o večerních muzikantech a šumařích v domovech důchodců. Pokud to chce někdo dělat jako business, tak těch domovů bude holt muset objet poměrně dost, dtto hraní. Znám velmi dobrou kapelu a taky všichni pracují, svatby a různé restaurace objíždějí ve volném čase. Není to šul-nul, vydělají si slušně, ale ve smyslu „k výplatě“. Takže oproti jiným, kteří na svoje koníčky těžce doplácí (třeba moje maličkost) je to super. Ale na vyloženě uživení se je to příliš nejisté.
Myslím, že je tak trochu na rodičích edukovat své ratolesti ohledně jejich zájmů a studijního zaměření a pokud jsou děti příliš chytré a radu nepotřebují, pak holt nezbývá, než jim popřát hodně štěstí. Nakonec i ty nadšené soudružky z gender studies kolikrát dělají poctivou a slušnou práci (prodávají v mekáči, dělají asistentky ředitelům atd.) a nouzí netrpí. Každý svého štěstí strojvedoucí.
Nutno ovsem dodat, ze podobne to plati v prakticky jakekoli profesi. Na jednoho profika stovka balastu. A je fuk, jestli jde o dochtory, politiky,…
to jo. ale v umění (a sportu) se uživí jen velmi úzká špička a skvěle se uživí jen pár nejlepších. ostatní jsou odsouzeni to mít jako koníček nebo se otravovat s mladistvými lemry v kroužcích. což instalatérovi nehrozí. ten i když není nejlepší, tak se profesí uživí.
To zmíněné němectví Ference Liszta není až tak jednoznačné. Narodil se v Uhrách, papírově byl po otci Maďar (ale rodina měla kořeny leckde), mluvil německy a slovensky, maďarsky mizerně …
Například velevýznamný národní buditel a obnovitel (nejen)českého jazyka Josef Dobrovský, taky v dětství dostával do držky od místních dětí za to že je „němčour“. Byť se narodil v Maďarsku.
Ono je to vůbec s těmi „českými“ národními buditeli y významnými „českými“ osobnostmí takové značně pochybné. Ani Karel IV. vlastně vůbec čech nebyl.
No aspoň že ten Komenský…
Co do lokálpatriotizmu je vtipné považovat například Leoše Janáčka za brněnského skladatele. To by člověk musel být fakt hluchý aby ho dle poslechu zařadil na jižní moravu. Takovou těžkotonážní muziku žádný jihomoravák nesloží (to spíš vínéééčko bíííuuééé). Takového rodilého skladatele tu prostě nenajdete.
Je to typicky těžkotonážní „ostravak“ tedy slezan. Byť většinu života tvořil v Brně.
Ostatně Petr Bezruč taky žil dlouho v Brně a ty jeho básně jsou ještě šílenější a těžkotonážní než Janáčkovy skladby.
Leo Janáčkůj já fakt nedávám, byť jde jinak o muziku zajímavou a sofistikovanou a o skladatele rovněž mezinárodního významu.
Tak národní obrození začalo jako kratochvilná módní zábava německy mluvící pražské mládeže. Z českých panovníků byl Čech tak maximálně Jirka z Poděbrad.
Národnost toho či onoho je stejně dost arbitrární záležitost a záleží na tom, za co se kdo považuje.
Kupříkladu TGM byl po matce Němec* a po otci Slovák. Konrád Henlein byl naopak po matce poloviční Čech. A tak si tu u nás žijeme.
*Terezie Kropáčková byla po matce poloviční Němka.
shane: hlavně nacionalistický koncept státu je docela moderní vynález, který přišel až s kapitalismem. Nicméně protože už v takovém zřízení žijeme, historikové musí tu národní propagandu nějak napasovat pokud možno do co nejdávnější historie. Takže pak s trochu nadsázky Kopčem lovil mamuta podobně jako shifty dělá zabíjačku a věstonická Venuše je dílo Myslbekova pradědy. Sem-tam se něco zdůrazní, sem-tam něco zamlčí, sem-tam něco vymyslí a sem-tam něco zapomene a tisícileté dějiny jsou na světě. Lidský mozek má rád kontinuitu a nemá rád detaily a tomu musí narativ odpovídat.
Bych řek, že dokonce až někdy v druhý polovině 19. století, kdy se všechny ty různý národní obrození transformovaly na nacionalismus. Do tý doby to jelo hlavně na územním patriotismu a trochu na náboženství.
Jj, to jsou pak ti slavní Češi co česky neuměli říct ani Grüss Gott. Kafka, Freud, Ledwinka, Porsche, Jacob Christof Rad, Josef Groll…
shane: to je právě ruku v ruce s kapitalismem a koncem feudalismu, kde nikoho něco takového jako „národ“ nezajímalo. Konstrukt národa přišel s potřebou transformovat společnost podle kapitalistických pravidel.
A jakmile se národ vymezil georgraficky, pak už nic nebránilo glorifikaci kohokoliv, kdo se na předmětném území někdy v minulosti nacházel. Jasně, že předci, kdo jinej by to tak mohl být? Teda úplně původně tady nebyl nikdo, my jsme si to tady zabrali a hlavně jsme u toho nikomu neubližovali, to je ta naše česká holubičí povaha.
U slavných rodáků je pak důležitý především samotný fakt, že jsou slavní a objekt oné slavnosti. Jestli u toho mluvili německy nebo co si mysleli o těch, co mluvili česky, není podstatné. Jsou to prostě „naši“.
Jenom čistě technicky, feudalismus končí někdy se středověkem, kdy přešel ve stavovskou společnost. Ono je to vidět i na té popravě 27. českých „pánů“. Za feudalismu by se tahle parta nikdy do holportu nedala. Pánský stav, nižší šlechta a měšťané se politicky nemíchali.
Začátky kapitalismu se pak kladou zhruba do začátku průmyslové revoluce koncem 17. století, kdy nově vznikající společenská vrstva velkovýrobců začíná konkurovat vlastníkům půdy. U nás to začíná později, někdy ve století osmnáctém. Nacionalismus přichází až později, s romantismem a vlnou národních obrození. U národnostně homogenních států to šlo, u mnohonàrodnostních říší to bylo sémě zkázy. Brity to třeba nakonec stálo Indii, protože lord Curzon v záchvatu národovectví vyšachoval ze státní správy vrstvu pobritštělých Indů, čímž v konečném důsledku připravil britské vládce o domorodou podporu.
shane: pokud se na to podíváte z pohledu „vládnoucí třídy“, tak za stavů to pořád ještě byla šlechta a tedy feudalismus. Jeho konec nastal až když feudální pánové ustoupili kapitalistům a vládnoucí třídou se stali oni. S touto změnou společenského řádu taky začaly sílit tendence, které jej měli podpořit tvorbou nových center moci. Nebylo už udržitelné, aby vládnutí dělala parta nějaký pánů, co jim patřila země kolem zámků, protože jejich vliv šel do kytek. Bylo nutné vybudovat nové instituce, které umožní vykonávat vládu těm, kteří ji začali mít fakticky, tedy kapitalisti. Ti potřebovali parlament, kam se můžou dostat a kde budou řídit společnost bez toho, že by je omezovala absence dědických titulů.
Podstatou feudalismu není existence nebo vliv šlechty, ale lenní vztahy a organizace společnosti. Šlechta* hraje jistou roli i dnes, ale ne z titulu feudálních vztahů, ale z důvodů majetku a jisté rodinné tradice.
*ne všude zrušili šlechtické tituly jako u nás.
shane: nevím, v čem se míjíme. Feudalismus je přece „to všechno dohromady“, tedy lenní vztahy a organizace společnosti, kde vládne šlechta. Protože, řečeno s Burnhamem, „má kontrolu nad výrobními prostředky a preferenční přístup k jejich produkci“. To s kapitalismem skončilo, kontrolu nad výrobními prostředky a preferenční přístup k produkci získali kapitalisté.
To se nijak nevylučuje s tím, že některým feudálním pánům se podařilo stát kapitalisty. Ale samotný šlechtický titul už nic neznamenal. Zchudlých pánů bylo víc, než dost a bohatých kapitalistů, kteří jim od jejich majetků pomohli bylo zhruba tak stejně.
Že někde nezrušili šlechtické tituly je z pohledu společenského zřízení irelevantní. Vliv Franty von Burga, knížete Zapadákova und Přilehlých bažin byl faktický jen tehdy, pokud byl současně bohatým panem továrníkem. Jinak to byla jen prázdná floskule.
Stran tech slechetnych titulu jsem to zrovna chtel napsat. Tady v Nemecku uz se to sice bere spis jako skanzen (podobne, jako si UK hycka kralovskou rodinu), ale jeste pred nejakymi padesati lety hralo roli, kdyz nekdo ve spolecnosti byl „fon“. V Cechach prave ti „fon“ byli dedicove prachu a mnohdy i nositele vzdelani, de facto porad stejne rodiny u kormidla, at se ve spolecnosti menilo, co chtelo. Az bolsani v tom udelali „Ordnung“…
Vzdycky mne to trkne, kdyz vidim tu picu FonLejno a jeji zakulisni sachy.
@shane
Ale zase navrhl Curzonovu linii, teda vlastně nenavrhl, ale pojmenovali ji po něm.
Co se indického období týče, z čeho čerpáte, já jen zběžně koukl na internet abych se případně dovzdělal, a kromě konfliktu s Kitchenerem, což byl nesnesitelný chlap, jsem nějakou zmínku o vyšachování kolaborujících Indů nenašel.
Naopak soudím, že o domorodé obyvatelstvo pod správou bílých sáhibů projevoval určitou starost.
„he ordered immediate punishment of any Briton (including members of the army) who ill-treated Indian nationals.“
Zdroj Britannica,
Britské Impérium od Nialla Fergussona. Docela tam tenhle posun v britské politice vůči Indům rozebírá. Včetně toho, že Curzon se místo o pobritštěnou střední vrstvu začal opírat i o různé rádže a maharádže, což mimo jiné vedlo i k utužení kastovního systému, který sice existoval už předtím, ale byl prý vcelku propustný a umožňoval jistou vertikální mobilitu. Že nešlo ani tak o společenské třídy, ale spíš o profesní rozdělení.
@shane
dík
+1 to sem nečet
Franz Kafka mluvil česky plynně a byl tím známý, dokonce říkal, že mu je čeština bližší než jeho rodná němčina. Za jeho dob nepatřili pražští Židi moc ani tam, ani onam, protože většina sice mluvila nativně německy, ale němečtí nacionalisti je odmítali akceptovat.
Češi ovšem taky. Nemluvíš česky, tak nejsi Čech. Tihle německy mluvící židé byli nakonec asi největší podporovatelé Rakousko-Uherska. Jinde to bylo podobný. Proto ten židovský kosmopolitismus a podpora beztřidních internacionálních ideologií jako anarchismus nebo komunismus.
„Tihle německy mluvící židé byli nakonec asi největší podporovatelé Rakousko-Uherska.“
No ono to mělo důvod, ten stát s nimi zacházel jako s normálními občany de iure i de facto. Případný rozpad na nacionálně definované státní jednotky pro ně mohl být jedině změnou k horšímu.
O židech nalezlých ve všech patrech státní moci se hezky rozepsal Hašek ve Švejkovi.
Třeba o tom, jak ta válka nefungovala protože na dodávkách armádě se kradlo a šmelilo a podvádělo jak jen to šlo.
Něco jako dnes na Ukrajině, jen v mnohem menším měřítku.
Ostatně i feldkurát Katz byl žid, který se chtěl jakkoliv vyhnout živení se prací, a proto vlezl do kněžského semináře.
@MK
No pogromy jako v Rusku pravda v R-U nebyly, ale taková Hilsneriáda moc hezká nebyla a pan pozdější primátor Baxa reprezentoval názory značné části obyvatelstva.
Ale na druhou stranu, židé sloužili v armádě, dělali byznys velký i malý a stát jim poskytoval stejnou míru práv jako jiným menšinám, navíc dost z nich mluvilo německy.
Vlastně jedno z největších zklamání toho ustupování jinému Rakušanovi je obětování 200k rakouských a 300k „československých“ židů.
U těch polských a ukrajinských se tomu až tak nedivím.
Ono těch „hilsneriád“ bylo víc, v Uhrách měli zhruba v tý době připad Tiszaeslár, kde měli źidé zavraždit křesťanskou dívku. Tam policie vymlátila přiznání z nekolika židů a bylo z toho celonárodní protižidovské pozdvižení. Nakonec se ukázalo, že se chudák holka prostě utopila v řece.
Hrůzovou aspoň někdo doopravdy zavraždil, dost možná i Hilsner. Ve Francii zase měli Dreyfusovu aféru.
Poslední pogrom u nás byl v roce 1918 v Holešově a rozpoutali ho čs. vojáci.
Ale je pravda, že proti těm pogromům v rusku to všechno byla bukolická idylka.
Zvlášť Habsburkové věděli, že si nějaký násilný půtky mezi Jejich národy moc dovolit nemůžou. V Rakousko-Uhersku byli menšina všichni.
Žid se vždy cpal tam kde byly prachy a moc. Takže za R-U se ostošest ti čeští cpali do Vídně, a když Vídeň končila a monarchie se rozpadala, tak se najednou cpali do Prahy. Za první republiky pak do Londonistánu, stejně jako po revoluci v 89.
Ono je v podstatě zjevné, že tu londýnofilii a orientaci na západ a anglosionisty (kde jsou prachy a moc) měli u nás vždy na svědomí právě (pražští) židé. Ke škodě celého národa. Protože to celé nás nakonec dovedlo k Mnichovské zradě.
Za kterou mohla tehdejší prozápadní politické židozednářská pražská klika.
A nesnášeli je konstantně úplně všichni, jak němci, tak češi, maďaři, …
Například moravský rodák Sigmund Freud neměl s čechy (a už vůbec ne s moraváky) nikdy nic společného.
Jednu dobu dokonce v německu horoval pro německý nacionalizmus a nakonec tak tak stihnul zdrhnout do ameriky před nácky.
Jak říkám, oblíbení naprosto všude a z celkem logických důvodů :-)))))))
Na druhou stranu, zavist je Cechy echt hyckana vlastnost a nemusi jit nutne o Zidy. Vidim to i v nasi prdeli, jaxi umeji lidi zavidet, kdyz si nekdo koupi treba novej nakladac. Ze mezi Zidy bylo vice chytrych, je proste fakt.
U nás ve městě zase my bohatí závidíme chudším sociální dávky.
Specialne tahle zavist qete tady v Bavorech taky, kdyz obcas nekde probubla clanek o rodine, ktera ma 7-9 hlav, manzelka doma a neumi nemecky, manzel umi nemecky jen par slov, ale usilovne pracuje uz dva roky na shaneni prace, protoze veri, ze Allah mu pomuze. Ve finale ale misto Allaha mu to financuji pracujici Nemci.
Sysop: jestli to dobře chápu, tak Alláh už mu pomohl skrze ty německé občany, kteří to platí:-)
Andrej Babiš…. sorry, musel jsem.
Pičo
on ten „nacionalistický“ koncept národa nepřišel s kapitalismem (s ním jen přišel zároveň), ale s německým romantismem. nějak je mi bližší a sympatičtější koncept zemského národa (viz čeští páni popravení po Bílé hoře, kteří až na výjimky měli obcovací jazyk německý)
Lukas B.: německý romantismus je mnohem užší než kapitalismus. Určitě neříkáte, že přišla veš a s ní slon, ne? Změna celého společenského řádu s sebou nesla kde co, například i ten německý romantismus. Plus teda i tu změnu všechny tyhle epizody pomáhaly formovat, aby to zas nevypadalo, že jim nepřičítám žádnou důležitost.
Koncept zemského „národa“ je predchůdcem dnešního konceptu z doby feudalismu, kde na jazycích nijak zvlášť nezáleželo a věrnost se nepřísahala republice, ale pánovi.
pro velmi lehké (pro děti na hranici obecné školy a měšťanky) seznámení s historií doporučuji zábavnou knížku „Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění“ od Zdeňka Šmída (ano, autor populárního vodáckého „proč bychom se netopili“, který se, paradoxně, nakonec utopil v moři). mimo jiné tam rozvádí podnětnou myšlenku označování Jiříka z Poděbrad jako posledního českého krále, že byl zároveň českým králem prvním a tedy jediným (přemyslovci byli již dávno před označováním panovníka jako krále důkladně smícháni sňatkovou politikou s poláky, bavory, uhry, sasy a bůhví s kým dalším)
Lukas B.: neznám, určitě se po tom podívám. Současně doporučím Malované dějiny Evropy, u toho jsem se na jedné návštěvě (kde knihu dostalo dítě školou povinné) tak mlátil, že jsem si to koupil taky:
https://www.megaknihy.cz/nezarazeno/4246728-malovane-dejiny-evropy.html
Je tam spousta neskutečných narážek na současnost, aniž by to ale mělo vliv na historický rámec, za pár (desítek) let už to nikomu vtipné připadat nebude a zůstane ta historie. Ale dnes se člověk hláškám jako „ano, bude líp“ z úst nějakého pračlověka fakt dobře zasměje. Pro děti je toho škoda.
jo, tohle znám, to je dobrý, to jsem taky doma dětem na nějaký čas zabavil. takových podobných knížek vyšlo asi půltucet a všechny stojí za to. to úpění jsem měl jako audioknihu, na dlouhé jízdy autem kdy se nechce moc přemýšlet to vůbec nebylo špatný.
No a samozřejmě Opráski.
Já prostě Opráski nedávám. Očekávám ke konzumaci aspoň minimálí estetickou a jazykovou úroveň a tohle fakt nejde, i když jsem se snažil několikrát.Já vím že je to schválně, ale fakt ne.
Veľa z Opráskov ma vcelku rozosmialo, ale áno, v mnohých je to prznenie jazyka samoúčelné a niekedy až vyslovene trápne.
No to by mě fakt zajímalo kam takové hňup jako ty jezdí daleko autem
třeba na nápuk bo na veylet, ne každé jenom golfem do hokny jak ty tvl
Šmída doporučuji. Jak jsme se nedali je výborná kniha. Ony i ty jeho „sudetský“ knížky stojí za přečtení. Třeba Cejch je vynikající.
Ty jeho nejznámější cestopisný knížky jsou asi nejslabší, když pominu Babinec a Miss Porta.
neznam, přečtu :))
Osobně vedu Šmída jako jednoho z mých nejoblíběnějších spisovatelů. Z dalších knih bych určitě doporučil rozverného Předposledního trubadůra. Pro opravdové fajnšmekry pak Útok na Vyvolenou, což je hodně bizár scifi. A kyž už jsme u těch sudet, tak ještě melancholickou trojci balad „Trojí čas hor“, u kterýžto knížky si kolikrát jeden i pobrečí…
no sakra mam co dělat :-)))
Jj. Šmída je škoda. Málokdo umí psát současně humorně i dojemně
Fujtajblíci! Útok na Vyvolenou je o to zajímavější, že je někdy z roku 1981. Slunce, Seno a ufoni :)
Hukvaldy leží na levém, tudíž moravském břehu Ostravice. Ale to je drobný detail.
Příjemné čtení.Díky.
Příště by mohl být Antonín Dvořák…
https://www.youtube.com/watch?v=K5Hp6p3RHFc&list=RDEM1RB-fniZKpqAO8LnGdmeEg&index=8
https://www.youtube.com/watch?v=bN8APyJdmNk
https://www.youtube.com/watch?v=4AoL7bvUtig&list=RDEMzrfFW-E70M_SJcWXwtZeOg&start_radio=1
A da jána
https://www.youtube.com/watch?v=oZzSj_C2pj8
https://www.facebook.com/libor.maly.56/videos/1436900287175830/
Když jsme u těch pozapomenutých hudebnících, tak ještě slavnější než Mysliveček byl ve své době Pavel Vranický:
https://www.youtube.com/watch?v=WHb9rLBSjTg&list=OLAK5uy_nTZPE8ALtS03DWGPSDilbfpto7xmz1YSE&index=4&ab_channel=PavelVranicky-Topic
A barokní doba doba zrodila polního trubače P.J. Vejvanovského:
https://www.youtube.com/watch?v=WHb9rLBSjTg&list=OLAK5uy_nTZPE8ALtS03DWGPSDilbfpto7xmz1YSE&index=4&ab_channel=PavelVranicky-Topic
https://www.youtube.com/watch?v=CymXXV4gHA8&ab_channel=PavelJosefVejvanovsk%C3%BD-Topic
a samozřejmě našeho jihočeského A. M. z Otradovic Jindřichohradeckého:
https://www.youtube.com/watch?v=FBe9g79YlyA&ab_channel=rengel
A soudruh spisovatel Jirásko nám může akorát co?
A ještě jedna svěží melodie:
https://www.youtube.com/watch?v=V2T69ilSd8U&ab_channel=MusicaGlorifica%2CJinKim
A kdyby měl někdo úchylku na baroko lehce dekadentní:
https://www.youtube.com/watch?v=rz1uMWtVjIA&ab_channel=Frescosayresdelprado
Ten čáryfuk s houslemi je tam kouzelný a už jsem pochopil proč skladatelé ženských partů chtěli „primadonami kastráty, ale fakt neříkám že nutně musí být třeba to je technikou hlasu „falzetem,🤣 ne ale nebudu to pitvat abych nebyl kanibalizovám 123. pohlavníky.
Tady máš zpěvy kastrátů bez kastrace. Cecilia Bartoli https://www.youtube.com/watch?v=OY001xMm81w.
Dobrý výběr Jihočechu, nezapomeň ale na Jana Dismase Zelenku https://www.youtube.com/watch?v=OY001xMm81w. O něm měl Forman natočit film.
Na RadioSlyNet Prog DVB 1FM různých žánrů je poslouchatelný popík Absolute TOP40 Radio ale je to spíš o řetězu akustiky na high tech protože spíš stylově na jedno brdo kvality tranzistoráku v tramway stačí hudební hluch. 👍 🙋♀️ 😊
https://www.slunecnice.cz/sw/progdvb/
..chodilo mi to na widle 7 i teď na 10 bez karty
Jen bych si dovolil připodotknout, že to umírání dětí a manželek nebyla zas nějaká rarita. Pořád je to první polovina 19. století. Půlka lidí nemá dostatečnou stranu, půlka lidí má souchotě. Dětská úmrtnost je proti dnešní extrémní, a ne vždy z nedostatečného stravování (či obecné neživotaschopnosti), ale i skrz různé nákazy (tyfus), lokální epidemie (neštovice) atp.
Tak, tak. Tehdejší křivky dožití jsou zásadně odlišné od současných.
Královna Viktorie (1819-1901) přežila SEDM svých vnoučat, z nichž čtyři zemřely jako děti na nemoci (záškrt, záškrt, meningitida, dědičná hemofilie), jeden ve 28 na chřipku, jeden ve 33 na malárii a jeden spáchal sebevraždu zastřelením.
Přitom kdo už mohl mít lepší zdravotní péči než britská královská rodina.
Jo, a co rytířské souboje kam panovníci vysílali své potomky. Ne že by jich dětí neměli jako smetí a nebo ano? Slabé a mírumilovné zavírali do věžiček případně i do hladomoren tak tam ty rodinné péče mohli být vskutku „dojemné a pořádný grobián nástupcem byl třeba i levoboček, podle gusta šlechty. Nasazovat nějaké kliše morálek je scestné což platí i dnes zjevné neofeudalizace kryply. Každý nebyl jako král slunce kdy nejen panovnická elita ale i francie s lidmi vzkvétala. Jindřich IVX, čtrnáctý nebo jak se to píše.
https://webshare.cz/#/file/WZSYTWg2OM/muz-se-zeleznou-maskou-cz-avi
https://www.youtube.com/watch?v=KIVPH6-ahR8
Po mužského šlechtice a nástupníka zvláště býval ve středověku boj běžnou částí života. Proto i turnaje (pokud jsou míněny těmi „souboji“). Pokud vím, tak Karel IV. byl v bitvě poprvé jako čtrnáctiletý (u st. Felicie?). Bylo to rizko podnikání, pardon, stavu do nějž se narodili a muselo se na něj trénovat.
Karel IV. ještě jako Václav se turnajů zúčastnil mnohokrát.Byl to syn Jana Lucemburského a víme jak ten tím žil.Vždy se po čase objevil v Čechách, nabral hlavně stříbro a tradá zase do světa rytířů.
Václav na jednom turnaji utrpěl tak těžká zranění (dostal dřevcem do kýble, takže dolní čelist a hlavně krční páteř byla tak postižena, že když prof.Vlček zkoumal jeho ostatky vyjádřil obdiv k tehdejším lékařům), že toho musel zanechat.No, a pak zasáhl Bůh a potom co kvůli modlitbě(údajně!) přišel pozdě na večeři a unikl otravě na kterou zařvala celá jeho družina, se úplně vyklidnil a svoje schopnosti a moc potom uplatnil u nás.
Krom toho málem zařval u Kresčaku. Utrpěl tam nějaké zranění.
Nojo, to byla ta „sebevražda“ Jana.
dvě století taky už kurva dávno nejsou „nedávno“
A od kdy? Mimochodem, pokud budete mít cestu kolem Targoviste, tak se zastavte u mě na hradě…