Souhlas. výborný článek. Jeden z nejlepších za poslední dobu.
Forge
007:
Jo, rozhodně.Jestli ovšem čekáš nějakou reakci v nejblišších minutách, tak smolík.Od sedmi do osmi tady totiž nikdo nemá čas psát.Všichni čuměj na televizi.A pak napíšou, že tam lžou a že to tvrdili odjakživa.
turbosele
+1
Hroch_bahenni
Není třeba hledat nějaké jinotaje a schované současné politiky. Zajímavé je to i tak. Doporučuju pokračovat :)
Hroch
Souhlas, pane kolego…
Praetorian
Je to vyborne, prosim pokracovani. A taky neco o Praetorianech. :)
Teda Scipia juniora jsme nakonec neochranili, to je fakt. A to jsme v jejich familii delali bodyguardy uz pres 100 let.
JaFo
Podívejte se na tohle: https://karlovarsky.denik.cz/ctenar-reporter/soucasna-evropa-kopiruje-dejiny-stareho-rima-20200912.html
Cituji:
1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
4. Literatura a umění se stávají bezduchým. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.
6. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.
7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
a tak dále.
Pathy
Super, že si zamlčal pointu. Tie body sú z textu z roku 1776. Takže ono to vlastne bolo vždy úplne na hovno, akurát včely boli na med. Napriek tomu sa spoločnosť stále posúva k väčšiemu blahobytu…
A to je dobry raci neuvadet, co je ten med vlastne zac :D
Hroch
Med jsou zvratky, ale mám ho rád, sním ho za rok spoustu.
kaBrnak
A co teprv anální slepičí ovulace !
D
anální slepičí ovulace…bohajeho, tomu otvoru se říká kloaka
shane
Kablbák, no.
Svijanskej
Gibbon to nepopisuje jako paralely s jeho dobou. Prostě jen analyzuje příčiny pádu Říma a zjednodušeně řečeno je nachází ve dvou hlavních oblastech:
1. rozpad morálky přinášející ztrátu tradičních rodinných a občanských hodnot
2. křesťanství
JaFo
Pro Pathy – máte a nemáte pravdu. Tyhle body pocházejí od přímého svědka těch událostí a v knize z roku 1776 to bylo pouze citováno.
sinuhet
Hele, ten bod 1, vy to tak nemáte? Chci říct, pokud by lidi raději chodili do práce, než dělali zábavu, tak by pojem zábava ztratil smysl, ne?
Většinu svého života poslouchám, jak to jde všechno do kytek. A jo, ty znaky tam jsou, i když třeba nemyslím, že zrovna ty vámi popsané o nějakém úpadky svědčí, asi bych vyjmenoval jiné. Ale nic se neděje. Je to horší a horší, a pořád se nic neděje.
1. Logický nesmysl
2. Protože si to mohou dovolit, už nežijeme v jeskyních
3. Protože si to můžeme dovolit. Vynalezli jsme paliativní péči, a o ostatní se nestaráme, protože nepotřebujeme, aby se někdo staral o nás. Od toho je přece sociální stát.
4. Nesouhlasím. A kolik za díla kdo platí, to je snad jejich věc.
5. Samozřejmě, přijde vám normální, že by lidé chtěli jít bojovat za nějakého krále s velkým potenciálem vlastní smrti, aniž by za to něco výjimečného dostali?
6. Budete muset konkretizovat. Tuhle zkušenost nemám. Jestli vám vadí, že se jedni pracující (bílé límečky) posmívají jiným pracujícím (lopatám), tak to je něco jiného.
7. Za minulé totality to bylo ještě horší, toto se tedy z dlouhodobého pohledu zlepšuje, i když brzy budeme tam, kde jsme byly za socíku.
8. Jakože dneska lidi neví, co bylo za den v týdnu, když zemřel Václav Čtyřka? Nebo to soudíte z jiných testů? Vzdělání nemá za cíl dosáhnout nějaké úrovně, ale připravit lidi na další život, a to nevím, jestli se daří, ale určitě to není o nabiflovaných znalostech.
9. To u všech kolem, bude ještě zábava, nicméně pořád si můžeme dovolit vyskočit třeba na trojnásobek, a nic výjimečného to nebude.
10. Už dlouho. A upevňujeme svou závislost na Číně.
11. To platilo vždy.
Lukas B.
ad bod 8, vzdělání. jen tak ze zvědavosti sleduji testy na přijímačky na střední školy, a třeba z testů z matematiky jsem převážně nadšen – veškerý kvikot protektivních rodičů je především ten, že je to matematika a ne počty. u českého jazyka je to půl na půl, porozumění textu docela dobrý, ale zkoušení z definic pitomé v duchu nejlepších tradic již obrozenci vysmívaného rakouskouherského školometství.
jiná věc je, že základní školy (převážně) neučí matematiku ale počty (ne, nebrojím proti násobilce, tam je dril naprosto na místě) a v jazyce českém je větný rozbor vyučován jako samoúčelná volovina a nikoli jako užitečný nástroj pro porozumění složitému textu (samozřejmě za předpokladu, že autor textu byl jazyka mocen a je prostý chyb a překlepů).
Lukas B.:
Otec mi říkal, že zlomky se učil až v devítce a když jsem byl na průmce, tak že matice až na vejšce.
Když náš mladej přišel v prvním semestru s tím, že shání kredity, tak jsem rezignoval.Za mě byly jen zápočty a zkoušky.Teď prý se uvažuje o tom modelu, že místo známek bude na základkách pořadník.Samo to nějaký expert zdůvodnil motivací.
ygorek
Forge 25.4.2023 v 16:47
Pokud mne paměť nešálí, tak zlomky byly obsaženy v učivu páté nebo šesté třídy a matice se učily na gymnáziu.
Forge
ygorek:
Prostě si pamatuju, že nároky na nás byly větší, než v předchozí generaci.V pořádku.Dneska se křivka odebírá do spodní úvrati.A na tom trvám.Možná to zní nafoukle, záhrobnicky či fosilově, ale tak to vnímám.A to mám mladý rád.
jungvoj
zdravím,
k těm zlomkům atd,
na výběrových gymnáziich se už neučí integrální počet a o derivacích tam zaslechli možná v dějepicu nebo společenských vědách,
a propo: dokáže zde někdo vysvětlit integrál a derivaci , řekněme do pěti slov, tak aby to bylo jasné i podprůměrnému absolventu sedmé třídy ZŠ ?
Lukas B.
pěti ne, tak dvacet bych jich potřeboval. a ten žák sedmé třídy by měl být lehce nadprůměrný. no nic, dva sedmáky mám doma, zkusím to :)
Panek
To nejde ani dvaceti. Napřed musíte u toho žáka 7. třídy ZŠ vzbudit zájem alespoň o průběh funkce. A taky musí chápat to, že mezi dvěma reálnými čísly je nekonečně mnoho reálných čísel. Ne jen to, že jen ANO je to tak, ale prostě aby to chápal.
Lukas B.
no jasně. ono totiž kalkulus (čili počty) jsou pruda, matematika může být zábava. předloni jsem vysvětlovat čtvrtý (a další) rozměry na obyčejném papírovém mébiáku, a mám pocit, že to nebylo úplně marné.
Panek
Jako möbiuv list? To bych si rád poslechl.
Lukas B.
zas nic tak objevného to nebylo, to si nefandím. čtyřrozměr se má k prostoru stejně jako prostor k ploše a plocha k přímce, a zmuchláme-li šikouně prostor, zkrátíme si cestu úplně stejně jako když přeložíme papír nebo zašmodrcháme provaz. a stejně jako když uděláme na provazu oko (přímka najednou nemá žádný konec) a z papíru mébiák (má jenom jednu stranu papíru), můžeme udělat podobné kejkle s prostorem. akorát si je neumíme plasticky představit, ale tak nějak extrapolujeme, že by to možná šlo. v matematické abstrakci to aspoň chodí moc pěkně.
grg
Vysvetliť nie, ale ukázať, čo to asi v realite znamená sa na pomerne málo slov dá. Trebárs:
Šoféruješ, a to, ako rýchlo brzdíš alebo zrýchľuješ, je prvá derivácia rýchlosti.
Do nádrže tečie voda nejakou rýchlosťou prítoku (jednotka typu „liter za sekundu“), ktorá sa môže aj meniť. Integrál cez nejaký čas je, koľko vody tam za ten čas natečie.
(dúfam, že som to nejako nezmotal, dcéry ešte nie sú vo veku, aby to bolo účelné učiť)
Samozrejme sa to dá vysvetľovať aj bežnými ukážkami ako dotyčnica a plocha, ale to sú príliš teoretické veci, ktorých praktickú aplikáciu si žiak nepredstaví. Vo fyzike (na SŠ určite a možno aj na konci ZŠ) sa niektoré veci bez znalosti intergálov a derivácií vysvetľujú okľukou ako trebárs „niečo posúvame vždy o malý kúsok „delta x“ a tak to potom celkovo urobí akoby trojuholník, ktorého plocha je to a to“ – čo je vlastne zakuklený integrál. Celkovo je ZŠ/SŠ matematika v dnešných školských výukových programoch dosť pozadu oproti ostatným prírodným vedám.
Na druhej strane inkluzívny štýl formovania žiackych kolektívov nepraje pokročilej matematike, lebo je treba, aby tí slabší pochopili a dokázali použiť aspoň základné počty (keď chápu percentá, to je už veľký úspech), bez ktorých by to v živote mali ešte ťažšie.
jungvoj
no, zjednodušeně zu grunt,
integrál-plocha pod funkcí
derivace-nárust hodnoty v učitém bodě funkce
no, jeden maturant na řekněme počítačové průmyslovce , nedokázal říc. po jaké sběrnici komunikuje CPU s RAM v PC, ale je pravda, že ve wordu dokázal vložit nahotinku do nadpisu, to jsem zase nevěděl já, checht
jizlivec
Pod slovami „ako rýchlo brzdíš alebo zrýchľuješ“ si ja predstavím zmenu zrýchlenia v čase, čiže druhú deriváciu rýchlosti…
Ale ja asi nie som cieľová skupina…
Lukas B.
nejnázornějí vysvětlení úvodu do derivování je mechanické na rovném vrbovém prutu který ohýbáme, funkcí je tvar prutu, první derivací směrnice, druhou derivací je křivost (a tomu přímo úměrný ohybový moment), třetí derivaci je úměrná posouvající síla a čtvrté derivaci je úměrný průběh spojitého zatížení.
grg
Tiež, keď som sa nad tým tak zamyslel, tak „rýchlo“ je tam zmätočné, skôr by sa hodilo „prudko“.
Ale keby som to mal rozprávať z mosta do prosta v hovorovej reči, aj tak si myslím, že by som povedal „rýchlo“.
montagna
Tyhle veci nam kdysi podobne vysvetloval matikar na stredni. Tak jsme se se spoluzaky, inspirovani podobnymi matematickofyzikalnimi triky, dovodili, ze jednotka spotreby paliva ve formatu l/100 km je vlastne deleni objemu delkou, cili vysledek je jakasi plocha. Udavat spotrebu v plose nam prislo dost abstraktni a chvili trvalo, nez nam doslo, co to cislo znamena. Tedy plocha prurezu valce x jeho delka je absolutni mnozstvi spaleneho paliva. Zkracenim delky vznikla vlastne trubicka natazena podel trasy auta, a jak auto jede, tak spaluje obsah trubicky. U auta se spotrebou 7 l/100 km to vychazelo neco jako prumer trubicky 0,3 milimetru – tedy trubicka o prumeru 0,3 mm a delce 100 km ma objem 7 litru. Takova blbost, ale pamatuju si to doted.
Lukas B.
krása nesmírná! pobavilo. díky.
fatdwi
montagna +1
Panek
Nejmenoval se Němec?
Dachsmeister
@montagna
takový učitel by si v dnešních poměrech zasloužil těch 130% průměrné mzdy
dj-bobr
Když jsem tento komentář četl, nemohl jsem si nevzpomenout na What If XKCD díl o pravděpodobnosti vykálení holuba do otevřených úst ležícího člověka na pláži, ve kterém je kupodivu mimo jiné velmi přesně ilustrován princip spotřeby auta a různě tlusté trubičky natažené po celé délce trasy. Je to tu – https://what-if.xkcd.com/11/ – pokud by někoho zajímalo.
montagna
dj bobr: :D to je skvely
Panek: nene
Hupert
montagna: To kdyby byl benzín v pevným skupenství, museli by ho prodávat namotanej na cívkách.
Tady je ta věc že školy neumí učit matiku, fyzicku, chemii, it, a cokoliv co spadá pod stem.
Jedna věc je se naučit odříkat definici co ti poví učitel a druhá věc je pochopit proč ta věc existuje a k čemu se v realu používá.
jungvoj
no, vlastně jsem chtěl napsat to , co vy jste vyjádřil lépe, dík
hellfire
Jungvoj
Integrál – součet (suma hodnot sledovaného parametru v určitém intervalu), typově plocha pod křivkou či grafem
Derivace – rozdíl (rychlost změny sledovaného parametu obvykle v čase), typově rychlost změny dráhy v čase (první derivace dráhy podle času= rychlost, druhá derivace je rychlost změny rychlosti=zrychlení, třetí a každá další derivace je rychlost zrychlení= neužívá se)
Pokud je změna rychlosti nulová= derivace v tomto bodě je rovněž nula.
jizlivec
Rychlost zrychlení* se zcela jistě užívá, dokonce má svůj vlastní název: česky ryv, anglicky jerk…
* Fyizkálně a snad i politicky korektně změna zrychlení v čase…
shane
Kredity byly minimálně v devadesátých letech.
Lukas B.
kredity byly v devadesátkách první kok na přiblížení se konceptu studia na univerzitách ve světě, kam bychom chtěli patřit. to jest ne zglajchšaltované studium, kdy se všichni pět let učí úplně to samé, ale rozdělení předmětů na povinné a volitelné, s tím, že v každém semestru musí být nějaký minimální zapsaný a splněný rozsah, tedy počet kreditů, což byl fakticky počet vyučovacích hodin předmětu týdně v semestru. a na základě kreditů se dá dobře dělat vážený průměr (třeba pro účely prospěchového stipendia), který by bylo dobré dělat i na základních a středních školách pro účely přijímaček (protože některé střední školy a university, nevím proč, tomu přikládají váhu), bo tak nějak cítíme, že známka z jazyka či matematiky (3 hodiny týdně třeba) má jinou váhu než známka z hudební výchovy nebo čehosi podobného (pomiňme tedy otázku, zda má smysl „výchovy“ známkovat a jestli by tedy aspoň střední školy neměly u „výchov“ přejít od známkování k něčemu jako „neklasifikovaný zápočet“)
kaBrnak
A teď vysvětlete, jak to že to zglajchšaltované russssácké školství produkuje špičkové odborníky, raketové inženýry a elektrotechnické specialisty na REB. A to nejlepší na světě.
Zatímco naše pokrokové kreditové studium po 25 letech produkuje „odborníky“ co pomalu nerozeznají šroub od vrutu.
A nemlich to samé ve zbytku evropy a do značné míry i v USA.
Oni totiž pomocí „boloňského systému“ nejen že rozbili fungující komplexní systém studia, který produkoval lidi okamžitě použitelné v průmyslu. Ale zrušili i „studijní kruhy“ které učily člověka spolupráci třeba i s lidmi se kterými by se jinak nemusel, což je v praxi nutnost, kterou chaotická kreditová cochcárna nenaučí.
Nemluvě o středních odborných školách a integrovaných učilištích, o kterých si mohli zápaďáci a američani obzvlášť, jen nechat snít.
To by ale nesměli převzít kormidlo v 90. letech pičusové jako Klaus, po kterých zůstal rozvrácený průmysl, ekonomika v červených číslech a mramorové paláce bank (vytunelovaných či rozprodaných zahraničnímu kapitálu).
Ale to čím tihle pičusové zabili i naši budoucnost bylo, že „učitelé si na sebe musí vydělat sami“. TUdíž tu máme systém který nejmíň 15 let produguje nepoužitelní negramoty, protože každý chlap co něco uměl. zdrhnul do firemního prostředí aby uživil rodinu.
Takhle se likvidují státy a národy, vážení!
Žádné bomby a tanky netřeba.
Lukas B.
jak to, že ruské školství produkuje…?
takto. nějaké to procento (nechci odhadovat kolik) absolventů ruských škol je skutečně špičkové. správná otázka je jestli díky nebo navzdory systému. stejně jako u nás (málo platný rusů je zhruba patnáctkrát víc, a zhruba v tomto poměru je to mezi špičkami). průměrný absolvent je holt průměrný.
je zde ovšem jeden fenomén, který známe i u nás. rozdíl mezi studentem z regionu „kde se dobře žije“ (třeba pražanem, brňanem, hradečákem) a studentem z nepatricijské rodiny z postprůmyslového prdelákova kde je to hnusný a kde chcípl pes (ostravsko, sokolovsko, mostecko – omlouvám se lokálním patriotům). u studentů z nepříliš perspektivních regionů je často vidět mnohem větší drajv a vůle něco dokázat, stát se špičkou a logicky samozřejmě vymanit se z prdelákova a odejít za lepším do prahy/brna/nového jorku. není ruský student vlastně takovým ostravákem světa?
fatdwi
Lukas B.: úplně každý ne, protože i tam to funguje dost podobně jako tady – tj. Moskva je tím místem, „kde se dobře žije“ a kam se chtějí dostat např. studenti nejen z prdelákovů ruských, ale i z postsvazových republik. Znal jsem jednoho, co popisoval svou cestu na Lomonosova, blbej fakt nebyl, nakonec zakotvil tuším v Kanadě. Nicméně už Lomonosov byl z pohledu jeho spolužáků ze střední kdesi z díry u Taškentu něco jako pro našince Oxford.
Pokud jde o špičkové odborníky obecně, problém není ani tak systém vzdělávání jako spíš neúprosný Gauss – kdo je dobrej, bude holt dobrej. Nechci říct v „každém systému“, ale v tom našem evropském určitě, jedno, jestli ve Španělsku, u nás nebo ve Finsku. Počet takových odborníků bude v každé zemi podobný co do procenta, ne co do absolutního počtu.
Takže představa, jak ruské školství produkuje odborníky a to naše idioty je komická.
Problémem skutečným je pak vydávání píčovin za studia hodná vysokoškolských. V tom si libuje každý komanč, na to místní rusofilní úderka ráda zapomíná. Takže je sice hrůza vidět dnešní genderové sračky na fildě, ale o co je to jiné než VUML, a to ze všech pohledů? (hodnotnosti „znalostí“ a lidí, kteří tam „studují“) Tyhle lidi je prostě nutné zaměstnat nějakou zbytečnou činností.
Nakonec – a to už úplně odboučuji, ale nabízí se to – podobné je to třeba s městapáky a spol. Za minulého socíku bylo těch lidí úplně stejně, ale bylo víc uplatnění v armádě nebo třeba v uličních výborech atd., kde se mohli realizovat. Dnešní nárůst různých druhů fízlů je pak jen snahou státu tyhle lidi někam absorbovat, protože jejich mentální i fyzické schopnosti jsou svým způsobem specifické a není po nich u normálních lidí poptávka.
jizlivec
Zlí jazykové vzpomínají, jak k nám po převratu přišli vzdělávací experti ze západu a seznali, že naše vysoké školy jsou vesměs zbytečně moc vysoké a že jimi projdou pouhá 4 % populace…
A že potřebujeme nějaké nižší vysoké školy, produkující více absolventů zaměřených méně na vědu a výzkum, zato více do praxe…
A naši vzdělávací experti, místo aby jim vysvětlili, že za tímto účelem máme střední odborné školy*, zavedli nejen bakalářské studium (= boloňský systém), ale ještě i vyšší odborné školy, zatímco „průmyslovky“ ponechali**…
Takže tu máme tři typy škol, jejichž produkty jsou si velice podobné…
* Vzpomínám na jednu zdravotní sestru, která hned v začátku devadesátek vyrazila do „damned Yankee land“ a po návratu vylíčila svoje zážitky: málem ji tam zavřeli jako podvodnici, pže získat příslušné vzdělání v 19 letech prostě není v lidských silách…
** Akorát se pletou absolventi SOŠ a SOU s maturitou…
kaBrnak
Tak ona i prodavačka ze SOU věděla něco o prodávaném sortimentu a o práci prodavačky. A kuchařka měla v podstatě nadrcené potravinové ČSN a podle toho jela.
Pamatuju, jak tahle stará generace odcházela do doochodu před cca 10-15 lety. Tak se úroveň těchto služeb výrazně propadla.
A máme tu restaurace pro lepšolidi dle pohreicha, a pak vařiče rúzných šmakulád, rotujících psů a glutamátových mňamin ze všech koutů rozvojového světa, pro dolních 10milionů. Od arabáčů po rákosky.
Úplně byla zlikvidovaná střední rozumná úroveň závodních jídelen. Takže se doochodci i řemeslníci plouží za město do „závodky“ Globusu, aby tam dostali standardní cenovou i kvalitativní úroveň tehdejších závodních jídelen.
rejžácký nudlárny jsou vyhlášený aspoň pro ty vejvary s nudlema, pže to opravdu vaří, a opravdu z masa; fenomén vařit z prášku přišel mj. právě přes klačenku výrobců instantího hovna z korporátů
ostatně nejinak je to dneska ve stavebnictví, kdy sme se postupně dopracovali od míchání betonu/malty ze surovin na místě, přes míchání téhož z ptylů a už jenom vody, až po lepení cihel (údajně zdicí) polyuretanovou pěnou…za dvacet let uvidíme, esli je horší písková malta akorát se zvětralým vápnem, pže cement je drahej a je ho málo, nebo zvětralej polyuretan (s troškou cementu), pže lopaťák je drahej a mačkat pištolu zvládne negramot z dálnýho východu…
misaka
kaBrnak:
Teta vařila ve školní kuchyně – pro mateřskou a základku, přes čtyřicet let.
Spolužákův a zároveň sousedův otec vařil třicet let v „luxusní“ restauraci.
Hovory s nimi byly poučné a při jejich poslechu jsem se nestačil divit.
Ty si tu minulost (jako obvykle) maluješ o dost sytějšíma barvama, než jaké to mělo.
Lukas B.
úplně stejně hořekovali staří předváleční absolventi klasických a reálných gymnázií, jak se snížila laťka maturity. nějaká „inteligence“ nebo „schopnost studia“ je v populaci zastoupena furt stejně, a kdybychom třeba nasadili předválečná kriteria pro hodnocení u maturity z matematiky, tak by počet úspěšných absolventů zhruba odpovídal tomu předválečnému počtu (a drtivá většina uchazečů by letěla). matematiku beru jako vhodný příklad, jakkoli není povinným maturitním předmětem (to by bylo na úplně jinou diskusi), páč tam není (ani na té předválečné maturitní úrovni) za posledních sto let zas tak moc nového.
fakticky se jedná o svého druhu sociální systém, kdy 2% populace v zemědělství uživí těch zbylých 98%, pár desítek procent zajistí vše ostatní a zbylí zaměstnaní (většina) se zabývá hájením klacků pod nohy těm produktivním anebo ty klacky z pod nohou sbírá. studium většiny populace daleko za práh dospělosti pak odstraňuje nadbytek pracovní síly z trhu.
Jihočech Honza
+1
Jiní zlí jazykové zase označují základní a střední školy za detenční ústavy, aby si důchodci mohli dopoledne bezpečně nakoupit.
Co ale považuji za nejzhoubnější je „prodlužování mládí“ do 26 u významného procenta populace. Mladé ženy tráví léta své největší krásy a plodnosti na nějaké nesmyslné vysoké škole, a mladí muži zase místo vydělávání peněz a zajištění rodiny studuje a cestuje. Pak si jedna strana stěžuje, že „nejsou chlapi“ a ta druhá zase „nechtělas mne ve svých dvaceti, já tě zase nechci ve tvých třiceti“.
Lukas B.
základní školství pak nejlépe charakterizují slova „hlídání zdarma“. je tady posun od tereziánského pojetí povinného vzdělání, kdy bylo nutno nutit rodiče, aby oželeli děti na poli a posílali je do školy (povšimněme si, že furt máme hlavní prázdniny v termínu, na který v malé době ledové připadla sena a žně), a děti byly za pět let jednotřídky mocni trivia (a udělalo to během dvou-tří generací z předlitavska dílnu střední evropy), k odkládání dětí do jeslí, školek a škol, aby matinka osvobozená od valchy, kozy a slepiček mohla chodit do úřadu rovnat papíry.
kaBrnak
VŠ „prodlužování mládí“ do 30ti (Do 28 studovat a pak ještě do 35 cestovat), kdy kdysi člověk už měl klučinu co venku lítal za míčudou a pral se s ostatními kluky, má svoje skryté cíle, co stojí za celou touhle nevinně vypadající agendou:
(1) – klasická socializace ztrát a privatizace zisků
a) nekonečným studiem udržet mladé mimo trh práce a papírově tak snižovat nezaměstnanost,
b) zároveň tak přenášet sociální náklady nezaměstnanosti které by platil stát, na rodiče studujících nebo by se o to museli zvýšit daně pro korporace
c) zabránění sociálním bouřím a protestům, které by tak velká nezaměstnanost vyprodukovala, stejně jako volání po změně vykořisťujícího kapitalizmu na demokracii
Protože kapitalizmus produkuje velkou míru nezaměstnanosti, aby udržel co nejnižší mzdy pro pracující a co nejvyšší zisky pro akcionáře.
(2) – depopulační agenda
Člověk kterého to v 18-20 nejvíc pudí založit rodinu, se dalších 10-15 let poflakuje na studiích nebo „poznává svět“. Že tak proflákal svoje nejproduktivnější roky, které mu nikdo nevrátí, zjistí dotyčný v těch 35ti, i to že ty nejhezčí a nejlepší baby už mají děti a stabilní rodiny.
U žen je to obzvlášť tragické, protože zatímco mladí kluci vždy napřed chodili na zkušenou do světa. U žen toto spočívá v 15 let trvajícím „cock carrouselu“ kdy ženy poznávají čuráky všech tvarů, barev a chutí, přičemž si žijí jako princezny a chlapi se předhání v tom, co jim zaplatí a koupí.
Takže v těch 35ti si takováhle najednou vzpomene že by 5 let před klimakteriem mohla zkusit ještě nějaké to dítě. Kromě toho má titul a je hodně namyšlená. Za ty roky kdy se jí dvořili obšourníci v celém světě taky neskutečně náročná jak finančně, tak i v jiných oblastech.
Děti v 35ti chtějí i ty, které je ve skutečnosti nechtějí, ale došlo jim, že jako stárnoucí náročné fuchtle potřebují nějakého „živitele“. Protože krása je pryč, a už je chlapi nezahrnují dárečky a luxusími věcmi. Takže si potřebuje naprcat dítě aby ji pak chlap živil. Protože se svojí náročnou rozežranou egoistickou povahou není schopna si udržet normální volný vztah.
Ostatně – jedna taková tu přispívá do diskuse – exemplární případ.
Zkrátka je to celé promyšlená agenda na to jak zcela rozvrátit fungující společnost a ještě se na tom královsky napakovat. A začíná to u pouhého rozhodnutí snížit laťku pro studia a zatraktivnit je pomocí kreditového systému.
jako že se v pětatřiceti rozhodnou, že teda v těch pětaštyryceti(+) si ty děcka pořídí?
Slecna Ling
A to je zase kvikotu o krutých, náročných, zpovykaných ženách. Holt bude třeba přijmout jako fakt, že áčkový baby randí s áčkovejma chlapama. Není mi jasný, proč by třeba Claudia Schiffer měla chodit se starým, zahořklým,ufňukaným skoro bezdomovcem. Holt rozumím, že závist je svině, ale furt se obírat tím, s kým která atraktivní ženská spala a proč zrovna mě nedala, wtf. Radím ku klidu a snížit životní nároky. Na každej hrnec se najde poklička, já vám fandím. A nezapomeňte,že pole působnosti je široké. I padesátník může randit s dvacítkou, obráceně to moc nefunguje.
A ještě jeden postřeh Stanislava Komárka: Traumatem pedagogů 19. století byli nadané děti, mařící svůj talent na bavlníkové plantáži nebo v dolech. ZAtímco dnešní pedagogové se trápí vzděláváním studentů, kterým by bylo lépe na té bavlníkové plantáži.
fatdwi
JH: to jsou zase bonmoty… Kde se prosím „pedagog trápí vzděláváním studentů, kterým by bylo lépe na té bavlníkové plantáži“?
Lukas B.
na druhém stupni jakékoli neprestižní a nízkoprahové základní školy. to je ostatně důvod, proč se drtivá většina vzdělanějších rodičů snaží umístit své potomky nejprve do jazykových tříd a následně na víceletá gymnázia. málo platný, číst, jakžtakž psát a trochu počítat naučíte skoro každého, ale ohmův zákon, zlatá bula sicilská, větný rozbor a láčkovci jsou drtivé většině dětí jedním uchem tam a druhým ven (v nejlepším případě se to mezi ušima na pár dní/týdnů pozdrží). a kdyby dostali do ruky kladivo a kleště, jehlu, kosu, hrábě, vařečku…
ze základní školy mi nejvíc utkvěl ten pocit nekonečné nudy a pomalosti – ať už ta máma konečně domele to zatracený maso a ať už ho ta pitomá ema začne solit!
fatdwi
Lukas B.: tak s tím nesouhlasím, protože by to znamenalo, že nároky na vzdělání budou extrémně nízké, už teď je tady blbů až hrůza a kdyby část populace nemusela ani prolézt základkou, tak potěš koště.
Dachsmeister
@fadtwi
mám tu smůlu, že pozoruji v reálném čase učivo pro 4. třídu ZŠ.
Zatím stíhám, ale některé autory učebnic, např. zrovna z matematiky bych pomazal kolomazí a protáhl peřím, následně by mohli spočítat kolik se toho na ně nalepilo.
Malá ukázka, slovní úloha Jirka hodil kriketovým míčkem 18 metrů, Ivan hodil 17 300cm. Kdo hodil více a o kolik?
Asi to psal corona…
A Ivan bude za pár let na olympiádě k neporažení, ne-li už tento rok.
V jedné prodejně stály brambory 7Kč za kg, v další 10 kg 60 Kč.
V které jsou dražší?
V jedné je správná odpověď, že?
Čeština úplně k ničemu, kořeny slov, rozbory vět kterým děti nerozumí, memorování pičovin a čtení soudruha Jirásko a jeho starých báchorek českých…
Atd., atp.
fatdwi
Dachsmeister: a bylo to fakt za nás lepší? Protože konkrétní formu slovní úlohy si nevzpomenu, ani nevím, kde bych to hledal, učebnice se u nás za minulého totáče na konci školního roku vracely a tak mi nic nezůstalo.
Současně si ale pamatuju, že v nějakých přípravných materiálech pro přijímačky na střední bylo nutné si určitou skupinu slovních úloh nacvičit, protože zadání bylo popsané tak prasácky, že kdyby to člověk řešil až na přijímačkách, těžko by to stihl. Takže bylo nutné dle určitých znaků rychle identifikovat typ úlohy a pak ji takto řešit, protože zadání bylo na přesdržku. V tomto tedy posun k horšímu nevnímám (třeba je to horší, nevím, ale blbé to bylo už kdysi, určitě to není „tehdá super a dnes blbě“, možná je to „tehdá blbě a dnes blběji“, jestli k tomu máte nějaké konkrétní materiály k porovnání, budu jen rád).
Lukas B.
na bělouna (sbírku úloh z matematiky základní školy) mi nesahejte, ten (kromě komunistického balastu o jzd a údernících) má jasná zadání a úlohy mají hlavu i patu.
Lukas B.: Na bělouna si pamatuju, učíl sem se z teho na přijímačky na průmku. Neudělál sem je. Z češtiny, pravda. No bodéž by jo. Já za svoju rodnó řeč trpím už vot školky. Sódružka učitelka se mně ptala, esi scu přidat brambory. Já pré co to je. Vona mňe ukázala brambory, já povidám „Ale to só herteple“, a už to bylo. Tá se akorát chytla za hlavu, všecky děcka se smíly, hotovo. Tak to dopadá dyš nekeho jako děcko hlídajó babička ročnik 1881.
Hupert
vltava: To máš dnes alespoň jistej výdělek – teplý místo ve skanzenu.
Dachsmeister
@fadtwi
ne, nebylo
Ale za 40 let bych očekával mírný pokrok…
Kde přesně, to nevím, ale Komárek dále pokračuje tím, že se možná dočká maturitní otázky „jak dělá kozička“.
fatdwi
JH: že Komárek pokračuje až kamsi ad absurdum je jen další „bonmot“. Ale když mluvíte o maturitě, myslíte zřejmě střední školství a ne základní, o kterém mluví Lukas B. A proto se zeptám dál – a Vy si teda myslíte, že se ten pedagog trápí konkrétně čím? Máte dojem, že na gymplech nebo třeba strojárně jsou dementi, co by jim bylo lépe na plantáži? To mi totiž ze zkušenosti připadá jako úplná blbost a s tím souvisí i to, proč považuji tyhle kecy Komárka za nesmysly.
Pedagog se – kromě inkludovaných hrůz (tam není co řešit, je to špatně, Kartous by jednou shořel v pekle, kdyby bylo) – může „trápit“ tak akorát na základce. Ne na střední škole – tam totiž s prominutím „blbci“ jsou jen tam, kde je moderní bavlníková plantáž a tam se nikdo netrápí, tam je úroveň dána školou i studenty (těžko si může někdo stěžovat, že na zahradnické v horní dolní není úroveň studentů jak na prestižním gymplu). Jinam se nedostanou a tak se s nimi nikde pedagog trápit nemusí. S výjimkou několika málo soukromých škol, ale o tom nejspíš pan Komárek nemluvil.
OT: studenti obvykle na střední neřeší, jak kozička dělá, ale jak se chytá.
fadtwi: Inkluza byla dycky. Třeba já sem na základce seďél vedlivá cigána. Nic proti němu, dobré kluk, ale to učení mu nešlo. Asi si sódružky učitelky myslely, že mu budu dávat vopisovat a von proleze. Neprolezl. Propadl, ale z vyšší třídy k nám zase propadl jeho brácha, tak sem znál celó jejich rodinu. Až mysim v sedmičce se vodstihovali do Brna.
fatdwi
vltava: to není inkluze v dnešním slova smyslu, cikáni holt taky museli do školy, tehdy i dnes. Ale ti skutečně nevzdělatelní byli ve zvláštní škole a ne s asistenty mezi námi.
ModrýKlokan
@ vltava, fatdwi
u nás na standardní brněnské sídlištní základce 1974-81 byl premiantem cikánský míšenec… samý jedničky, vzorné chování… odevzdával nejvíc sběru, všechno mu šlo samo, i tělák a hudebka, vždy znal odpověď, nosil vzorný pionýrský šátek a modrou košili, měl vzorný lampion a vlaječku v průvodu… občas mě to docela dráždilo, ale furt lepší než agresivní burani
jinak systémově si myslím o školství to samý co fatdwi
Goro
vltava: Při čtení tebe uplně slyším jednu bábrli od Velkého Meziříčí…
pěkně řečeno…eště donedávna měli trauma, když se tam nudilo nejaký to nadaný dítě (a tak rušilo) mezi průměrnejma a podprůměrnejma…dneska s těma debilama budou rádi, když zvládnou VŠECKY VOSTATNÍ naučit aspoň číst a psát, a nadanější buď zvládnou jejich rodiče odsunout někam jinam…nebo společnost zas pude vo kus do prdele tím, že z nich budou průměrný debili (nebo se upíchnou se svým nadáním na nějaký křivárny, pže organizovanej zločin taky rád veme schopný lidi)
Jihočech Honza
Inkluzi myslím vystihuje nejlíp ten kreslený vtip, kde paní učitelka vede za ruku orangutana a říká: „Děti, to je váš nový spolužák, jmenuje se Tarzan“.
tak ale zas to ber tak, až výdou ze škol nynější generace, tak my se fakt vo prácu nebudem muset bát…X-D
LWG
Takže Ty nemáš problém s tím vyjmenovat 73 pohlaví a odříkat základy zelené budoucnosti? Protože pokud by Ti to nešlo, tak na konkurz ani nechoď. Sice víš, že vlevo fáze, vpravo…, ale ten, co to neví, tak ten ví, jak rozlišit zlou a dobrou elektřinu a to je soudruhu něco, na čem teď budeme stavět!
Jihočech Honza
Polovodiče nemají pro socialistický průmysl význam, protože my neděláme nic napůl!
misaka
To není pravda, děláme i napůl, např. volanty do letadel.
Tím se ušetří spousty volantů ročně.
Hupert
Parohatej volant do letadla prý zkonstruovala Lindbergova manželka č.1, aby mu připomínal, že když někam odletí, není jedinej z rodiny, kdo si vrzne.
Lukas B.
jo, jasně, nevím na koho je to reakce (prase aby se v tom vyznalo mimochodem), i přijmutí pravidel hry, kousnutí se a zápočet/klasifikovaný zápočet/zkouška z předmětu, co je úplně na hovno a úlitba aktuálně vládnoucí „církvi“ má své rozumné meze. zaplaťbůh za technické či přírodovědné vzdělání, kde těch úliteb bylo tradičně trošku méně než na právech/sociologii/peďáku etc.
mysliš ty 2 pohlaví, asi 10 různejch divnejch preferencí, a zbytek 60+ diagnóz? senatovyseru…
Hupert
Jihočech Honza: Orangutany bych nepodceňoval. A pokud jde o inkludenty, dnes hlásili v rádiu, že na humanitní VŠ se hlásí o 8,5% více studentů než vloni.
jizlivec
Hupert 27.4.2023 v 21:00
„Orangutany bych nepodceňoval.“
Malajci tvrdí, že orangutani umí mluvit, ale před lidmi to tají, aby je tito nenutili pracovat…
Hupert
jizlivec: Před lety při návštěvě ZOO v Ústí nad Labem jsem měl cca půlhodinovou, popravdě velmi smutnou, neverbální komunikaci s jedním starým orangutanem. Říkám si, jak někdo může chtít a dokonce držet inteligentního tvora v kleci. Pak se rozhlídnu…a těch zmetků, kterým to přijde normální, je kolem snad většina. Dnes si např. vyhlídli L. Vrabela.
Lukas B.
koukám, že jste na půdě našel stejnou učebnici přírodopisu (já ji mám s vpisky z 30. let). tohle moudro o mluvících orangutanech co nechtějí pracovat začíná na první stránce dole a věta je dokončena na další straně. a citujete to docela přesně.
ModrýKlokan
@ hupert
to bude tím, že vláda katuje kosty… ruší se uzavřená ústavní oddělení… taky nepozorovaně, leč neúprosně, roste geometrickou řadou počet VŠ humanitních učitelů… musí mít koho učit, to dá rozum… ze stejného důvodu bylo donedávna na VŠ nadproporcionálně mnoho VŠ chemie… přes důkladnou likvidaci chemickýho průmyslu ČSSR… no logicky se muselo čekat, než ty najednou „nadbytečný“ chemikáři vypadnou do důchodu
kaBrnak: A fakt to zglajchšaltované russssácké školství produkuje enom špičkové odborníky? Samý?
Často slyším chválu na naše bévalý socialistický školství, ale z teho čas vod času vypadl pěkné zmetek. Gdysi sem dělál v údržbě, a jak sem vobcházél podniky, tak v jednem šla řeč vo mladé sódružce inženýrce, kerá nedávno nastópila. A pré ju nemohli ničem zaměstnat, protože byla úplně neschopná. Třeba ju sceli posadit k telefonní ústředně a nechat ju přepojovat hovory, ale vona nebyla schopná se to naučit. Nakonec vybírala peníze za vobědy. To a nic víc, to byla celá její práca za měsíc.
tak to dnešní dochtoři humanitní antropologie taky nemuseli, na votázku, esli kečup nebo majonézu…
jizlivec
sinuhet 24.4.2023 v 10:04
„Vzdělání nemá za cíl dosáhnout nějaké úrovně, ale připravit lidi na další život“
V tomto směru místní školství funguje naprosto dokonale: nikdo nemá šanci dokončit základní vzdělání, aniž by se musel vypořádat s nějakou zásadní (a nesmyslnou) reformou…
Lukas B.
jeden z nestorů mého oboru (asi deset let už není na světě) měl několik oblíbených tezí, kromě skromného „já tomu moc nerozumím, zabývám se tím teprve čtyřicet let“ říkal „veškeré vzdělání a zkušenost je poznat, na co se vysrat a před čím se posrat“ – a škola, kde je občas nutno překonat nějaké protivenství a kousnout se a udělat se zatnutými zuby něco nesmyslného tuhle schopnost jednoznačně tříbí. a nejen v základním vzdělání. (jakékoli) akademické vzdělání pak znamená v zásadě to, že že držitel titulu dotáhl nějaký dlouhodobý projekt do zdárného konce (pokud si jej tedy sakumprásk nekoupil).
Četlo se to dobře, za sebe jako čtenáře říkám, že zájem určitě ano, pište dál.
kaBrnak
Potíž byla v tom, že se politickými kroky snažili zabrzdit a napravit něco co bylo už hluboce zakořeněné v celé společnosti. A to prostě nefunguje.
Tiberius viděl správně, že jádrem zdravé společnosti je „střední třída“ drobných rolníků, která na tom byla bídně.
A obrovský protitlak a zhoršování situace pak působili „oligarchové“ a velkostatkáři, kterým samozřejmě vyhovovalo, že největší zátěž nese střední třída a nikoliv oni.
A ještě měli disproporčně velkou politickou moc.
(toliko k debilům, kteří tu roky hýkají, že by volební hlasy měly být dle výše majetku)
Řím v podstatě rozložila tamní oligarchie, která utiskovala ostatní společenské třídy do té míry, že za chvíli tu byli jen ti oligarchové a podobní buržousti, a pak masa v podstatě chudých lidí.
Kterým nakládali na bedra financovat provoz celého impéria, nejvyšší daňovou zátěž.
A kdo něco uměl, ten prchal co nejdál od Říma, tam kde už se neodvažovali výběrčí daní.
Takže moc říma se i geograficky scvrkávala a její hranice byly spíš na papíře, než reálně vymáhané vojenskou silou, jako předtím.
Na tohle téma existoval unikátní článek, který ekonomicky a hospodářsky analyzoval úpadek Říma. Což dokázal málokdo.
Většinou se mluví jen o politice. (bohužel ten článek už nemohu najít)
Ale v Římě se politikařilo i v době, kdy jeho reálnu moc končila pár desítek kilometrů za hranicemi města, a „barbaři“ byli už za branami.
Co mi to jenom připomíná ?
Skoro každý, kdo kdy chytil do ruky klávesnici, má nějakou teorii o pádu římské říše. Většinou se dá vystopovat k dílu Edwarda Gibbona z 18. století.
Gibbonovy teorie o morálním úpadku a degeneraci mě pranic neoslovují. Mají příliš mnoho slabých míst.
Pro začátek, ke kolapsu došlo jen v západní půlce říše, východní trvala dalších tisíc let, ačkoliv míra zparchantělosti v Konstantinopoli nebyla o nic menší než v Ravenně. Rozpad západní části přitom začal opuštěním římské Británie, kde nepanovaly nijak mimořádně špatné poměry.
Dále, krize třetího století byla daleko výživnější než cokoliv, co se odehrálo později, a Řím to nějak přežil a existoval dalších 200 let.
Dále, západořímská armáda byla i hluboko v 5. století stále ještě hodně silná a kolem roku 460 dobyl vojevůdce Majorian během pouhých pár let zpátky skoro celé ztracené území v bývalém maximálním rozsahu, s výjimkou Británie a Afriky. Napráskal přitom hned několika germánským králům, kteří se mezitím považovali za suverény. Majoriana zabili na základě nějakých intrik (bod pro zastánce teorie o zvrhlosti), ale takových věcí se taky v předešlých 1000 letech stalo dost a zhroucení státu z nich nebylo. Každopádně ta šňůra vítězství, kterou během pár let udělal, naznačuje, že tehdejší římské vojsko nebylo nijak fundamentálně slabé, neschopné, zdegenerované atd.
To, co se naopak skoro nerozebírá, je dění v okolí. Attila zpustošil řadu západořímských měst natolik, že zničil tamní ekonomiku; bez kvalifikovaných řemeslníků apod. začaly upadat i zemědělské regiony. Východní půlka říše tak poškozená nebyla.
A, co se taky přehlíží, je skutečnost, že „barbaři“ byli tou dobou čím dál schopnější a organizovali se do protostátů, částečně po římském vzoru. Římané dokázali převálcovat téměř všechny kmenové společnosti s prstem v nose (pomineme-li extrémně nepříznivý terén jako Teutoburský les nebo Skotská vysočina), ale kolem 5. století už tehdejší Germáni nebyli kmenově uspořádaní; už to byla království, i když třeba míň rozvinutá než ve vrcholném středověku. Jinými slovy, relativní úroveň římské moci vůči konkurujícím entitám poklesla, ačkoliv třeba v absolutní míře zůstávala stále velká.
To, co je divné, je, že v římské Británii začala upadat města už cca 50-80 let před tímtéž úpadkem na kontinentu.
Žádný Attila tam nebyl.
Politická rozhodnutí shůry mohou být vadná, ale málokdy vedou k tomu, aby místní obchodníci, řemeslníci apod. téměř současně během pouhých asi 10-20 let zabalili krám a … v podstatě ani nevíme, co se s nimi stalo, jestli prostě pomřeli hladem nebo šli obdělávat pole na venkov. Nejsou žádné náznaky, že by je k něčemu takovému někdo donutil silou. V mnoha jiných místech (Hispánie, Benátsko) městské struktury přežily v daleko větším rozsahu.
Už někdy roku 350 je doložitelné, že u pohřbených ostatků klesá průměrná délka stehenních kostí, což naznačuje horší výživu. Ale západořímský stát fungoval ještě dalších pět generací.
co je na tom divnýho? voni byli ta nejokrajovější kolonie, pro římany v podstatě konec světa (navíc britanistán neměl úplně optimální polohu na zemědělskou produkci), do které neproudilo nic, protože odtamtud už neprobíhaly žádný nájezdy, ale naopak odtamtud proudilo všecko, a čím víc byly daný kolonie/města blíž Římu, tím víc majetku a financí přes ně šlo, z čehož tam vždycky něco zůstalo
Lukas B.
to je samozřejmě otázka, co bylo důvodem dobytí a hlavně trvalého obsazení (velké) británie. územní zisky žádného imperia se nedějí pro nic za nic a ideální podmínky pro zemědělství to nebyly určitě.
dovoluji si bez gůglu zaspekulovat: británie jako každý ostrov se blbě dobývá a výborně brání. mít na okraji imperia ostrov, a notabene potravinově a surovinově soběstačný ostrov, je pro každé imperium výhoda jak hrom.
no jenže, kolik zdrojů je to stálo, dobýt celej ostrov se nepodařilo nikdy, bylo to strašně krvavý, nakonec si tam postavili ty slavný valy proti nájezdům ze severu…a už tam se ukázalo, jak napnutá zásobovací linka z Říma to je, než vžycky došly nějaký posily atd.…přičemž nikam dál už se odtamtud nevydali, to už by praskla
Lukas B.
učebnice se shodují v tom, že dobývání británie nemělo ani ekonomický ani vojenský smysl (jakkoli byl jistě nějaký deklarován, od likvidace protivníka po ovládnutí surovin, asi nejspíš cínu), že šlo primárně o ego respektive dobrou pověst a oblíbenost toho kterého vládce (Clau-clau-claudia), a jeho následníci považovali udržení británie za věc cti a opuštění británie mohlo znamenat pokles jejich obliby a jejich pád (srov. smysl deklarovaný a skutečný třeba ruského vpádu na ukrajinu)
Šlo hlavně o ego, ale ty cínové doly byly taky užitečné.
Měď se nachází všude možně, ale snadno dostupného cínu je v Evropě celkem málo. A vzhledem k tomu, kolik tehdejší civilizace užívala bronzu, si Římani určitě nestěžovali, když jim doly v dnešním Cornwallu padly do ruky.
Forge
Marian Kechlibar:
Mám dotaz: Ta zídka co se vystavěla a dodnes se zachovala.Lines romales nebo tak nějak.Co si o tom myslíte?Jaký to mělo význam?Viděl jsem ty zbytky a pokud by tam nebyly palisády, tak to přeskočí i můj pes.Byl to pouze výraz nadvlády?Pak mě ještě zaujala část vašeho příspěvku ohledně vztahu délky stehenních kostí vůči výživě.Nechci aby to vyznělo vulgárně, ale dnes jsem potkal pár trpaslíků, co tady pracují na chmelnicích a taky jednoho výstavního neadrtálce.Na konci starověku a v ranném středověku se obecně snižovala výška postav.Ale taky ne všude.Omluvte moji zmatenost.Mohl byste mi to trošku osvětlit?Nejlépe holými větami.
Forge
Hadrianův val.V hlavě to je.Jen to vždy přijde později.
obecně se tvrdívá na základě mnoha a mnoha vykopaných koster, že nějak takhle se projevil přechod od paleolitu k neolitu, z velkých kočujících osvalených odpočatých chlapáků živených masem se během pár generací stali o dvě hlavy nižší sedření skrčci se zkaženými zuby připoutaní k půdě a úmornému mávání motykou (co si ovšem mohli dovolit mít dítě každý rok, a ne po zhruba po čtyřech-pěti letech, kdy „mládě dokáže následovat stádo“, a tak skrčci ty zbývající chlapáky přečíslili a třicet odhodlaných skrčků zmydlí i mika tysona). a pak jsou známy případy z poměrně nedávné doby, třeba z gronska (freuchen, 20. léta 20. stol.), kdy děti po jedné sezoně hladovění a pojídání (třeba) zaječích bobků (rodinná lovecká výprava, kdy se otec utopil) přestaly růst a měly i v dospělosti dětskou výšku. podobně mluví příhody „holokaustových“ ukrývaných dětí. no a délka stehenních kostí a výška postavy dosti koreluje. náhlé snížená průměrného vzrůstu obyvatelstva bez výměny za jiné etnikum je jednoznačný důkaz příchodu hubených roků.
Hlavním smyslem bariér tohoto typu je, aby ztížily pohyb zvířat, ne lidí.
Jste-li příslušník loupeživého kmene a pořádáte nájezd, potřebujete koně nebo aspoň mezky a osly k tomu, abyste odvezl to, co jste naloupil. Bojovník sám o sobě toho moc neunese (má svoje vlastní vybavení, zbraně, jídlo), otroci jsou nespolehliví.
Zeď tohoto typu už pohyb soumarů dost podváže, navíc tam tehdy nebyla jenom i zeď, ale i dávno sesutý příkop s ostrými kůly, místy možná naplněný vodou.
Lukas B.
jenom doplňuji, taková překážka nemá za úkol překonání znemožnit (staré vojácké moudro praví, že souboj pancíře s dělem vždy vyhraje dělo, záleží jen za jak dlouho), nepřekonatelná překážka neexistuje. taková bariéra má za úkol překonání dostatečně zpomalit tak, aby bylo zaznamenáno hlídkami v nějakém přiměřeném pravidelném intervalu a aby mohly včas dorazit posily z nejbližší strážnice, které musí být přiměřeně hustě rozmístěny. a budovatel bariéry porovnává náklady na vybudování a údržbu běžného metru bariéry různého typu s náklady na udržování strážnic a na interval hlídek a vybírá optimální řešení (val konstruovaný na „návrhovou dobu zdržení“, časový interval patroly, vzdálenost mezi posádkami). to není nic nového, to už dělali „staří římané“, novověká ekonomie to jenom formalizovala a pojmenovala.
kaBrnak
Plácáte nesmysly. 90% říší vyhnilo zevnitř, kdy byla zlikvidována ta zdravá báze národa. Nějaká katastrofa či voád barbarů už byl jen druhotný projev.
V Římě byla zlikvidovaná „střední třída“ právě těch drobných zemědělců.
A nevycházím z nějakých 200 let starých historický odvarů z fuseklí, ale z původních římských autorů a známých skutečností.
Třeba to, že stát ovládaný oligarchy nutil lidi platit daně v čistých drahých kovech, přičemž sám jim platil v pančovaných mincích s desítkami procent mědi apod.
Což mi dost výrazně připomíná Fialenkovo daňovou reformu.
Asi budeme muset zdrhnout do lesů a tam žít v chatrčích mimo dosah státní správy, berňáku a dalších státních gaunerů a vydřiduchů.
„zdravá báze národa … „střední třída“ právě těch drobných zemědělců“
Základní charakteristikou římské říše byl (na tehdejší poměry) vysoký stupeň urbanizace. Kam se roztáhli, tam vzápětí založili nějaká nová města, někdy desítky měst. A kolaps západořímské říše byl opět charakteristický zmenšováním a mizením měst. Venkovská populace se zmenšovala až druhotně.
„Zdravá báze“ zní jako dost blbě definovaný, přímo mystický pojem. O tom se nechci hádat. Ale ekonomickou a politickou bází římské říše bylo naopak městské obyvatelstvo a dálkový obchod, který toto městské obyvatelstvo provozovalo. Bylo ho tolik, že se nedalo uživit místními zdroji a potraviny se běžně dovážely ze severní Afriky lodí.
Jo, máte nějakou teorii, proč ten samý proces kažení mince a násilného usazování kolónů na půdě, kterou obdělávali, nesestřelil východní půlku říše?
netlife
Vychod a zapad byl vzdy diametralne odlisny, predevsim kulturne. Nakonec je takovy i dnes, srovnavat Tureecko a treba Francii nelze. Takze ani davat je na roven pred tisici lety nelze, to ze se rozlozila zapadni cast nijak neimplikuje, ze by tak mela automaticky dopadnout i vychodni cast.
Lukas B.
ovšem není jasné, co je příčina a co následek. a srovnání turků a francouzů je s problematikou rozpadu říší s odstupem tisíciletí dosti mimoběžné – srovnáváme nájezdníky a dobyvatele říší a nikoli původní etnikum (původní výrazně bělejší a světlovlasatější řeky, dnešní snědý řek je plný genů tureckých dobyvatelů a původní římany)
Lukas B.
doplňuji a opravuji než budu opraven – řím byl kadlub národů, a v okamžiku rozpadu západořímské říše bylo genetická identita obyvatelstva dosti nejasná a promíchaná s kdečím – etnicky jakžtakž původní římané jsou možná tak v horských údolích odříznutí rétorománi a ladinové, a i ti jsou zparchanťelí až hanba (bez negativníí konotace toho parchanství).
hamba taky není zrovna pozitivní pojem, pomůže to? :D
Lukas B.
možná to pomůže hamebnému panchartovi.
netlife
no s padem a upadkem rise souvisi prave to puvodni obyvatelstvo, jelikoz na jeho uzemi to upadalo. Nicmene i ti najezdnici treba v turecku urcite vyuzivali mistni velitele i bojovniky a ti se k tomu zcela urcite staveli jinak nez vyuzivani mistni francouzi. Samozrejme upadek rise jako takovy urcite nastartovali rimane, ale verim, ze pomerne krvavy a bezohledny asijsky system mohl udrzet poradek pomerne dele nez cokoli na zapade.
Lukas B.
možná. byzanc možná neměla v sobě tolik zakořeněný rodový a etnický rasismus, což se ostatně zachovalo až do novověku – mouřenín byl v západní civilizaci směšná a nedůvěryhodná postava, poturčenec byl rovný turkovi.
Nejlíp se měli domácí otroci, starající se o chod velkých vil boháčů (domus). Ti byli bráni jako součást širší domácnosti, pán jim často umožňoval drobně podnikat a vydělávat si svoje peníze (peculium), za které si časem mohli koupit svobodu (manumissio). I potom byli bývalému pánovi zavázáni a museli mu v nouzi přijít na pomoc, ale jejich děti už byly plně svobodnými občany.
Tahle vrstva se nejvíc vyskytovala ve velkých městech včetně Říma, tudíž je často zpodobňovaná v literatuře apod. Ale byla to špička ledovce.
Valná většina otroků byli zemědělští otroci na venkovských polích, kteří byli dřeni celkem bezskrupulózně a o jejich dlouhodobé přežití se nikdo moc nestaral. Řím vedl mnoho válek a tudíž měl mnoho zajatců, bylo odkud doplňovat. Právě tato vrstva se občas vzbouřila, protože její životní podmínky byly špatné, a přitom to byli bývalí válečníci, čili lidé zvyklí bojovat.
No a nejhorší sektor bylo hornictví. Poslat otroka „ad minam“ (do dolů) byla v podstatě poprava s neurčeným datem výkonu trestu.
Jihočech Honza
Je to tak. Římská armáda byla do jisté míry stroj na získávání kořisti, otroků a území. A v okamžiku, kdy se stroj zadrhl, z geografických i mocenských důvodů, se říše dostala do problémů. Jako žralok potřebuje plavat, aby mohl dýchat, potřebovala římská armáda vítězit, dobývat, kořistit a zotročovat.
A pak narazili na jihu na Saharu, na západě na Atlantik, na severu na Germanii plnou chudého, ale bojovného obyvatelstva, a na východě na mocnou říši Parthů. Najednou armáda místo kořisti a otroků přinášela náklady, daně a dluhy.
Jan Mrcasik
Skvělý článek, nejlepší za dlouhou dobu. Děkuji autore – a prosím pokračujte dalšími díly.
Výborné a čtivé, rozhodně pokračujte…👍
Souhlas. výborný článek. Jeden z nejlepších za poslední dobu.
007:
Jo, rozhodně.Jestli ovšem čekáš nějakou reakci v nejblišších minutách, tak smolík.Od sedmi do osmi tady totiž nikdo nemá čas psát.Všichni čuměj na televizi.A pak napíšou, že tam lžou a že to tvrdili odjakživa.
+1
Není třeba hledat nějaké jinotaje a schované současné politiky. Zajímavé je to i tak. Doporučuju pokračovat :)
Souhlas, pane kolego…
Je to vyborne, prosim pokracovani. A taky neco o Praetorianech. :)
Teda Scipia juniora jsme nakonec neochranili, to je fakt. A to jsme v jejich familii delali bodyguardy uz pres 100 let.
Podívejte se na tohle:
https://karlovarsky.denik.cz/ctenar-reporter/soucasna-evropa-kopiruje-dejiny-stareho-rima-20200912.html
Cituji:
1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
4. Literatura a umění se stávají bezduchým. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.
6. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.
7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
a tak dále.
Super, že si zamlčal pointu. Tie body sú z textu z roku 1776. Takže ono to vlastne bolo vždy úplne na hovno, akurát včely boli na med. Napriek tomu sa spoločnosť stále posúva k väčšiemu blahobytu…
A to je dobry raci neuvadet, co je ten med vlastne zac :D
Med jsou zvratky, ale mám ho rád, sním ho za rok spoustu.
A co teprv anální slepičí ovulace !
anální slepičí ovulace…bohajeho, tomu otvoru se říká kloaka
Kablbák, no.
Gibbon to nepopisuje jako paralely s jeho dobou. Prostě jen analyzuje příčiny pádu Říma a zjednodušeně řečeno je nachází ve dvou hlavních oblastech:
1. rozpad morálky přinášející ztrátu tradičních rodinných a občanských hodnot
2. křesťanství
Pro Pathy – máte a nemáte pravdu. Tyhle body pocházejí od přímého svědka těch událostí a v knize z roku 1776 to bylo pouze citováno.
Hele, ten bod 1, vy to tak nemáte? Chci říct, pokud by lidi raději chodili do práce, než dělali zábavu, tak by pojem zábava ztratil smysl, ne?
Většinu svého života poslouchám, jak to jde všechno do kytek. A jo, ty znaky tam jsou, i když třeba nemyslím, že zrovna ty vámi popsané o nějakém úpadky svědčí, asi bych vyjmenoval jiné. Ale nic se neděje. Je to horší a horší, a pořád se nic neděje.
1. Logický nesmysl
2. Protože si to mohou dovolit, už nežijeme v jeskyních
3. Protože si to můžeme dovolit. Vynalezli jsme paliativní péči, a o ostatní se nestaráme, protože nepotřebujeme, aby se někdo staral o nás. Od toho je přece sociální stát.
4. Nesouhlasím. A kolik za díla kdo platí, to je snad jejich věc.
5. Samozřejmě, přijde vám normální, že by lidé chtěli jít bojovat za nějakého krále s velkým potenciálem vlastní smrti, aniž by za to něco výjimečného dostali?
6. Budete muset konkretizovat. Tuhle zkušenost nemám. Jestli vám vadí, že se jedni pracující (bílé límečky) posmívají jiným pracujícím (lopatám), tak to je něco jiného.
7. Za minulé totality to bylo ještě horší, toto se tedy z dlouhodobého pohledu zlepšuje, i když brzy budeme tam, kde jsme byly za socíku.
8. Jakože dneska lidi neví, co bylo za den v týdnu, když zemřel Václav Čtyřka? Nebo to soudíte z jiných testů? Vzdělání nemá za cíl dosáhnout nějaké úrovně, ale připravit lidi na další život, a to nevím, jestli se daří, ale určitě to není o nabiflovaných znalostech.
9. To u všech kolem, bude ještě zábava, nicméně pořád si můžeme dovolit vyskočit třeba na trojnásobek, a nic výjimečného to nebude.
10. Už dlouho. A upevňujeme svou závislost na Číně.
11. To platilo vždy.
ad bod 8, vzdělání. jen tak ze zvědavosti sleduji testy na přijímačky na střední školy, a třeba z testů z matematiky jsem převážně nadšen – veškerý kvikot protektivních rodičů je především ten, že je to matematika a ne počty. u českého jazyka je to půl na půl, porozumění textu docela dobrý, ale zkoušení z definic pitomé v duchu nejlepších tradic již obrozenci vysmívaného rakouskouherského školometství.
jiná věc je, že základní školy (převážně) neučí matematiku ale počty (ne, nebrojím proti násobilce, tam je dril naprosto na místě) a v jazyce českém je větný rozbor vyučován jako samoúčelná volovina a nikoli jako užitečný nástroj pro porozumění složitému textu (samozřejmě za předpokladu, že autor textu byl jazyka mocen a je prostý chyb a překlepů).
jako že ze znění/zadání textu?
a jak je to s výsledkama přehled nemají?
Lukas B.:
Otec mi říkal, že zlomky se učil až v devítce a když jsem byl na průmce, tak že matice až na vejšce.
Když náš mladej přišel v prvním semestru s tím, že shání kredity, tak jsem rezignoval.Za mě byly jen zápočty a zkoušky.Teď prý se uvažuje o tom modelu, že místo známek bude na základkách pořadník.Samo to nějaký expert zdůvodnil motivací.
Forge 25.4.2023 v 16:47
Pokud mne paměť nešálí, tak zlomky byly obsaženy v učivu páté nebo šesté třídy a matice se učily na gymnáziu.
ygorek:
Prostě si pamatuju, že nároky na nás byly větší, než v předchozí generaci.V pořádku.Dneska se křivka odebírá do spodní úvrati.A na tom trvám.Možná to zní nafoukle, záhrobnicky či fosilově, ale tak to vnímám.A to mám mladý rád.
zdravím,
k těm zlomkům atd,
na výběrových gymnáziich se už neučí integrální počet a o derivacích tam zaslechli možná v dějepicu nebo společenských vědách,
a propo: dokáže zde někdo vysvětlit integrál a derivaci , řekněme do pěti slov, tak aby to bylo jasné i podprůměrnému absolventu sedmé třídy ZŠ ?
pěti ne, tak dvacet bych jich potřeboval. a ten žák sedmé třídy by měl být lehce nadprůměrný. no nic, dva sedmáky mám doma, zkusím to :)
To nejde ani dvaceti. Napřed musíte u toho žáka 7. třídy ZŠ vzbudit zájem alespoň o průběh funkce. A taky musí chápat to, že mezi dvěma reálnými čísly je nekonečně mnoho reálných čísel. Ne jen to, že jen ANO je to tak, ale prostě aby to chápal.
no jasně. ono totiž kalkulus (čili počty) jsou pruda, matematika může být zábava. předloni jsem vysvětlovat čtvrtý (a další) rozměry na obyčejném papírovém mébiáku, a mám pocit, že to nebylo úplně marné.
Jako möbiuv list? To bych si rád poslechl.
zas nic tak objevného to nebylo, to si nefandím. čtyřrozměr se má k prostoru stejně jako prostor k ploše a plocha k přímce, a zmuchláme-li šikouně prostor, zkrátíme si cestu úplně stejně jako když přeložíme papír nebo zašmodrcháme provaz. a stejně jako když uděláme na provazu oko (přímka najednou nemá žádný konec) a z papíru mébiák (má jenom jednu stranu papíru), můžeme udělat podobné kejkle s prostorem. akorát si je neumíme plasticky představit, ale tak nějak extrapolujeme, že by to možná šlo. v matematické abstrakci to aspoň chodí moc pěkně.
Vysvetliť nie, ale ukázať, čo to asi v realite znamená sa na pomerne málo slov dá. Trebárs:
Šoféruješ, a to, ako rýchlo brzdíš alebo zrýchľuješ, je prvá derivácia rýchlosti.
Do nádrže tečie voda nejakou rýchlosťou prítoku (jednotka typu „liter za sekundu“), ktorá sa môže aj meniť. Integrál cez nejaký čas je, koľko vody tam za ten čas natečie.
(dúfam, že som to nejako nezmotal, dcéry ešte nie sú vo veku, aby to bolo účelné učiť)
Samozrejme sa to dá vysvetľovať aj bežnými ukážkami ako dotyčnica a plocha, ale to sú príliš teoretické veci, ktorých praktickú aplikáciu si žiak nepredstaví. Vo fyzike (na SŠ určite a možno aj na konci ZŠ) sa niektoré veci bez znalosti intergálov a derivácií vysvetľujú okľukou ako trebárs „niečo posúvame vždy o malý kúsok „delta x“ a tak to potom celkovo urobí akoby trojuholník, ktorého plocha je to a to“ – čo je vlastne zakuklený integrál. Celkovo je ZŠ/SŠ matematika v dnešných školských výukových programoch dosť pozadu oproti ostatným prírodným vedám.
Na druhej strane inkluzívny štýl formovania žiackych kolektívov nepraje pokročilej matematike, lebo je treba, aby tí slabší pochopili a dokázali použiť aspoň základné počty (keď chápu percentá, to je už veľký úspech), bez ktorých by to v živote mali ešte ťažšie.
no, zjednodušeně zu grunt,
integrál-plocha pod funkcí
derivace-nárust hodnoty v učitém bodě funkce
no, jeden maturant na řekněme počítačové průmyslovce , nedokázal říc. po jaké sběrnici komunikuje CPU s RAM v PC, ale je pravda, že ve wordu dokázal vložit nahotinku do nadpisu, to jsem zase nevěděl já, checht
Pod slovami „ako rýchlo brzdíš alebo zrýchľuješ“ si ja predstavím zmenu zrýchlenia v čase, čiže druhú deriváciu rýchlosti…
Ale ja asi nie som cieľová skupina…
nejnázornějí vysvětlení úvodu do derivování je mechanické na rovném vrbovém prutu který ohýbáme, funkcí je tvar prutu, první derivací směrnice, druhou derivací je křivost (a tomu přímo úměrný ohybový moment), třetí derivaci je úměrná posouvající síla a čtvrté derivaci je úměrný průběh spojitého zatížení.
Tiež, keď som sa nad tým tak zamyslel, tak „rýchlo“ je tam zmätočné, skôr by sa hodilo „prudko“.
Ale keby som to mal rozprávať z mosta do prosta v hovorovej reči, aj tak si myslím, že by som povedal „rýchlo“.
Tyhle veci nam kdysi podobne vysvetloval matikar na stredni. Tak jsme se se spoluzaky, inspirovani podobnymi matematickofyzikalnimi triky, dovodili, ze jednotka spotreby paliva ve formatu l/100 km je vlastne deleni objemu delkou, cili vysledek je jakasi plocha. Udavat spotrebu v plose nam prislo dost abstraktni a chvili trvalo, nez nam doslo, co to cislo znamena. Tedy plocha prurezu valce x jeho delka je absolutni mnozstvi spaleneho paliva. Zkracenim delky vznikla vlastne trubicka natazena podel trasy auta, a jak auto jede, tak spaluje obsah trubicky. U auta se spotrebou 7 l/100 km to vychazelo neco jako prumer trubicky 0,3 milimetru – tedy trubicka o prumeru 0,3 mm a delce 100 km ma objem 7 litru. Takova blbost, ale pamatuju si to doted.
krása nesmírná! pobavilo. díky.
montagna +1
Nejmenoval se Němec?
@montagna
takový učitel by si v dnešních poměrech zasloužil těch 130% průměrné mzdy
Když jsem tento komentář četl, nemohl jsem si nevzpomenout na What If XKCD díl o pravděpodobnosti vykálení holuba do otevřených úst ležícího člověka na pláži, ve kterém je kupodivu mimo jiné velmi přesně ilustrován princip spotřeby auta a různě tlusté trubičky natažené po celé délce trasy. Je to tu – https://what-if.xkcd.com/11/ – pokud by někoho zajímalo.
dj bobr: :D to je skvely
Panek: nene
montagna: To kdyby byl benzín v pevným skupenství, museli by ho prodávat namotanej na cívkách.
Neboli benzinove battery packy.
A v motoru místo vstřiků střihy.
Integrál – plocha pod grafem funkcí – 4 slova
Derivace – jak se změní výsledek funkce když se změní parametry – 10 slov.
Jde to.
9 slov… Ale to je jedno.
Tady je ta věc že školy neumí učit matiku, fyzicku, chemii, it, a cokoliv co spadá pod stem.
Jedna věc je se naučit odříkat definici co ti poví učitel a druhá věc je pochopit proč ta věc existuje a k čemu se v realu používá.
no, vlastně jsem chtěl napsat to , co vy jste vyjádřil lépe, dík
Jungvoj
Integrál – součet (suma hodnot sledovaného parametru v určitém intervalu), typově plocha pod křivkou či grafem
Derivace – rozdíl (rychlost změny sledovaného parametu obvykle v čase), typově rychlost změny dráhy v čase (první derivace dráhy podle času= rychlost, druhá derivace je rychlost změny rychlosti=zrychlení, třetí a každá další derivace je rychlost zrychlení= neužívá se)
Pokud je změna rychlosti nulová= derivace v tomto bodě je rovněž nula.
Rychlost zrychlení* se zcela jistě užívá, dokonce má svůj vlastní název: česky ryv, anglicky jerk…
* Fyizkálně a snad i politicky korektně změna zrychlení v čase…
Kredity byly minimálně v devadesátých letech.
kredity byly v devadesátkách první kok na přiblížení se konceptu studia na univerzitách ve světě, kam bychom chtěli patřit. to jest ne zglajchšaltované studium, kdy se všichni pět let učí úplně to samé, ale rozdělení předmětů na povinné a volitelné, s tím, že v každém semestru musí být nějaký minimální zapsaný a splněný rozsah, tedy počet kreditů, což byl fakticky počet vyučovacích hodin předmětu týdně v semestru. a na základě kreditů se dá dobře dělat vážený průměr (třeba pro účely prospěchového stipendia), který by bylo dobré dělat i na základních a středních školách pro účely přijímaček (protože některé střední školy a university, nevím proč, tomu přikládají váhu), bo tak nějak cítíme, že známka z jazyka či matematiky (3 hodiny týdně třeba) má jinou váhu než známka z hudební výchovy nebo čehosi podobného (pomiňme tedy otázku, zda má smysl „výchovy“ známkovat a jestli by tedy aspoň střední školy neměly u „výchov“ přejít od známkování k něčemu jako „neklasifikovaný zápočet“)
A teď vysvětlete, jak to že to zglajchšaltované russssácké školství produkuje špičkové odborníky, raketové inženýry a elektrotechnické specialisty na REB. A to nejlepší na světě.
Zatímco naše pokrokové kreditové studium po 25 letech produkuje „odborníky“ co pomalu nerozeznají šroub od vrutu.
A nemlich to samé ve zbytku evropy a do značné míry i v USA.
Oni totiž pomocí „boloňského systému“ nejen že rozbili fungující komplexní systém studia, který produkoval lidi okamžitě použitelné v průmyslu. Ale zrušili i „studijní kruhy“ které učily člověka spolupráci třeba i s lidmi se kterými by se jinak nemusel, což je v praxi nutnost, kterou chaotická kreditová cochcárna nenaučí.
Nemluvě o středních odborných školách a integrovaných učilištích, o kterých si mohli zápaďáci a američani obzvlášť, jen nechat snít.
To by ale nesměli převzít kormidlo v 90. letech pičusové jako Klaus, po kterých zůstal rozvrácený průmysl, ekonomika v červených číslech a mramorové paláce bank (vytunelovaných či rozprodaných zahraničnímu kapitálu).
Ale to čím tihle pičusové zabili i naši budoucnost bylo, že „učitelé si na sebe musí vydělat sami“. TUdíž tu máme systém který nejmíň 15 let produguje nepoužitelní negramoty, protože každý chlap co něco uměl. zdrhnul do firemního prostředí aby uživil rodinu.
Takhle se likvidují státy a národy, vážení!
Žádné bomby a tanky netřeba.
jak to, že ruské školství produkuje…?
takto. nějaké to procento (nechci odhadovat kolik) absolventů ruských škol je skutečně špičkové. správná otázka je jestli díky nebo navzdory systému. stejně jako u nás (málo platný rusů je zhruba patnáctkrát víc, a zhruba v tomto poměru je to mezi špičkami). průměrný absolvent je holt průměrný.
je zde ovšem jeden fenomén, který známe i u nás. rozdíl mezi studentem z regionu „kde se dobře žije“ (třeba pražanem, brňanem, hradečákem) a studentem z nepatricijské rodiny z postprůmyslového prdelákova kde je to hnusný a kde chcípl pes (ostravsko, sokolovsko, mostecko – omlouvám se lokálním patriotům). u studentů z nepříliš perspektivních regionů je často vidět mnohem větší drajv a vůle něco dokázat, stát se špičkou a logicky samozřejmě vymanit se z prdelákova a odejít za lepším do prahy/brna/nového jorku. není ruský student vlastně takovým ostravákem světa?
Lukas B.: úplně každý ne, protože i tam to funguje dost podobně jako tady – tj. Moskva je tím místem, „kde se dobře žije“ a kam se chtějí dostat např. studenti nejen z prdelákovů ruských, ale i z postsvazových republik. Znal jsem jednoho, co popisoval svou cestu na Lomonosova, blbej fakt nebyl, nakonec zakotvil tuším v Kanadě. Nicméně už Lomonosov byl z pohledu jeho spolužáků ze střední kdesi z díry u Taškentu něco jako pro našince Oxford.
Pokud jde o špičkové odborníky obecně, problém není ani tak systém vzdělávání jako spíš neúprosný Gauss – kdo je dobrej, bude holt dobrej. Nechci říct v „každém systému“, ale v tom našem evropském určitě, jedno, jestli ve Španělsku, u nás nebo ve Finsku. Počet takových odborníků bude v každé zemi podobný co do procenta, ne co do absolutního počtu.
Takže představa, jak ruské školství produkuje odborníky a to naše idioty je komická.
Problémem skutečným je pak vydávání píčovin za studia hodná vysokoškolských. V tom si libuje každý komanč, na to místní rusofilní úderka ráda zapomíná. Takže je sice hrůza vidět dnešní genderové sračky na fildě, ale o co je to jiné než VUML, a to ze všech pohledů? (hodnotnosti „znalostí“ a lidí, kteří tam „studují“) Tyhle lidi je prostě nutné zaměstnat nějakou zbytečnou činností.
Nakonec – a to už úplně odboučuji, ale nabízí se to – podobné je to třeba s městapáky a spol. Za minulého socíku bylo těch lidí úplně stejně, ale bylo víc uplatnění v armádě nebo třeba v uličních výborech atd., kde se mohli realizovat. Dnešní nárůst různých druhů fízlů je pak jen snahou státu tyhle lidi někam absorbovat, protože jejich mentální i fyzické schopnosti jsou svým způsobem specifické a není po nich u normálních lidí poptávka.
Zlí jazykové vzpomínají, jak k nám po převratu přišli vzdělávací experti ze západu a seznali, že naše vysoké školy jsou vesměs zbytečně moc vysoké a že jimi projdou pouhá 4 % populace…
A že potřebujeme nějaké nižší vysoké školy, produkující více absolventů zaměřených méně na vědu a výzkum, zato více do praxe…
A naši vzdělávací experti, místo aby jim vysvětlili, že za tímto účelem máme střední odborné školy*, zavedli nejen bakalářské studium (= boloňský systém), ale ještě i vyšší odborné školy, zatímco „průmyslovky“ ponechali**…
Takže tu máme tři typy škol, jejichž produkty jsou si velice podobné…
* Vzpomínám na jednu zdravotní sestru, která hned v začátku devadesátek vyrazila do „damned Yankee land“ a po návratu vylíčila svoje zážitky: málem ji tam zavřeli jako podvodnici, pže získat příslušné vzdělání v 19 letech prostě není v lidských silách…
** Akorát se pletou absolventi SOŠ a SOU s maturitou…
Tak ona i prodavačka ze SOU věděla něco o prodávaném sortimentu a o práci prodavačky. A kuchařka měla v podstatě nadrcené potravinové ČSN a podle toho jela.
Pamatuju, jak tahle stará generace odcházela do doochodu před cca 10-15 lety. Tak se úroveň těchto služeb výrazně propadla.
A máme tu restaurace pro lepšolidi dle pohreicha, a pak vařiče rúzných šmakulád, rotujících psů a glutamátových mňamin ze všech koutů rozvojového světa, pro dolních 10milionů. Od arabáčů po rákosky.
Úplně byla zlikvidovaná střední rozumná úroveň závodních jídelen. Takže se doochodci i řemeslníci plouží za město do „závodky“ Globusu, aby tam dostali standardní cenovou i kvalitativní úroveň tehdejších závodních jídelen.
kaBrnak
27.4.2023 v 14:32
rejžácký nudlárny jsou vyhlášený aspoň pro ty vejvary s nudlema, pže to opravdu vaří, a opravdu z masa; fenomén vařit z prášku přišel mj. právě přes klačenku výrobců instantího hovna z korporátů
ostatně nejinak je to dneska ve stavebnictví, kdy sme se postupně dopracovali od míchání betonu/malty ze surovin na místě, přes míchání téhož z ptylů a už jenom vody, až po lepení cihel (údajně zdicí) polyuretanovou pěnou…za dvacet let uvidíme, esli je horší písková malta akorát se zvětralým vápnem, pže cement je drahej a je ho málo, nebo zvětralej polyuretan (s troškou cementu), pže lopaťák je drahej a mačkat pištolu zvládne negramot z dálnýho východu…
kaBrnak:
Teta vařila ve školní kuchyně – pro mateřskou a základku, přes čtyřicet let.
Spolužákův a zároveň sousedův otec vařil třicet let v „luxusní“ restauraci.
Hovory s nimi byly poučné a při jejich poslechu jsem se nestačil divit.
Ty si tu minulost (jako obvykle) maluješ o dost sytějšíma barvama, než jaké to mělo.
úplně stejně hořekovali staří předváleční absolventi klasických a reálných gymnázií, jak se snížila laťka maturity. nějaká „inteligence“ nebo „schopnost studia“ je v populaci zastoupena furt stejně, a kdybychom třeba nasadili předválečná kriteria pro hodnocení u maturity z matematiky, tak by počet úspěšných absolventů zhruba odpovídal tomu předválečnému počtu (a drtivá většina uchazečů by letěla). matematiku beru jako vhodný příklad, jakkoli není povinným maturitním předmětem (to by bylo na úplně jinou diskusi), páč tam není (ani na té předválečné maturitní úrovni) za posledních sto let zas tak moc nového.
fakticky se jedná o svého druhu sociální systém, kdy 2% populace v zemědělství uživí těch zbylých 98%, pár desítek procent zajistí vše ostatní a zbylí zaměstnaní (většina) se zabývá hájením klacků pod nohy těm produktivním anebo ty klacky z pod nohou sbírá. studium většiny populace daleko za práh dospělosti pak odstraňuje nadbytek pracovní síly z trhu.
+1
Jiní zlí jazykové zase označují základní a střední školy za detenční ústavy, aby si důchodci mohli dopoledne bezpečně nakoupit.
Co ale považuji za nejzhoubnější je „prodlužování mládí“ do 26 u významného procenta populace. Mladé ženy tráví léta své největší krásy a plodnosti na nějaké nesmyslné vysoké škole, a mladí muži zase místo vydělávání peněz a zajištění rodiny studuje a cestuje. Pak si jedna strana stěžuje, že „nejsou chlapi“ a ta druhá zase „nechtělas mne ve svých dvaceti, já tě zase nechci ve tvých třiceti“.
základní školství pak nejlépe charakterizují slova „hlídání zdarma“. je tady posun od tereziánského pojetí povinného vzdělání, kdy bylo nutno nutit rodiče, aby oželeli děti na poli a posílali je do školy (povšimněme si, že furt máme hlavní prázdniny v termínu, na který v malé době ledové připadla sena a žně), a děti byly za pět let jednotřídky mocni trivia (a udělalo to během dvou-tří generací z předlitavska dílnu střední evropy), k odkládání dětí do jeslí, školek a škol, aby matinka osvobozená od valchy, kozy a slepiček mohla chodit do úřadu rovnat papíry.
VŠ „prodlužování mládí“ do 30ti (Do 28 studovat a pak ještě do 35 cestovat), kdy kdysi člověk už měl klučinu co venku lítal za míčudou a pral se s ostatními kluky, má svoje skryté cíle, co stojí za celou touhle nevinně vypadající agendou:
(1) – klasická socializace ztrát a privatizace zisků
a) nekonečným studiem udržet mladé mimo trh práce a papírově tak snižovat nezaměstnanost,
b) zároveň tak přenášet sociální náklady nezaměstnanosti které by platil stát, na rodiče studujících nebo by se o to museli zvýšit daně pro korporace
c) zabránění sociálním bouřím a protestům, které by tak velká nezaměstnanost vyprodukovala, stejně jako volání po změně vykořisťujícího kapitalizmu na demokracii
Protože kapitalizmus produkuje velkou míru nezaměstnanosti, aby udržel co nejnižší mzdy pro pracující a co nejvyšší zisky pro akcionáře.
(2) – depopulační agenda
Člověk kterého to v 18-20 nejvíc pudí založit rodinu, se dalších 10-15 let poflakuje na studiích nebo „poznává svět“. Že tak proflákal svoje nejproduktivnější roky, které mu nikdo nevrátí, zjistí dotyčný v těch 35ti, i to že ty nejhezčí a nejlepší baby už mají děti a stabilní rodiny.
U žen je to obzvlášť tragické, protože zatímco mladí kluci vždy napřed chodili na zkušenou do světa. U žen toto spočívá v 15 let trvajícím „cock carrouselu“ kdy ženy poznávají čuráky všech tvarů, barev a chutí, přičemž si žijí jako princezny a chlapi se předhání v tom, co jim zaplatí a koupí.
Takže v těch 35ti si takováhle najednou vzpomene že by 5 let před klimakteriem mohla zkusit ještě nějaké to dítě. Kromě toho má titul a je hodně namyšlená. Za ty roky kdy se jí dvořili obšourníci v celém světě taky neskutečně náročná jak finančně, tak i v jiných oblastech.
Děti v 35ti chtějí i ty, které je ve skutečnosti nechtějí, ale došlo jim, že jako stárnoucí náročné fuchtle potřebují nějakého „živitele“. Protože krása je pryč, a už je chlapi nezahrnují dárečky a luxusími věcmi. Takže si potřebuje naprcat dítě aby ji pak chlap živil. Protože se svojí náročnou rozežranou egoistickou povahou není schopna si udržet normální volný vztah.
Ostatně – jedna taková tu přispívá do diskuse – exemplární případ.
Zkrátka je to celé promyšlená agenda na to jak zcela rozvrátit fungující společnost a ještě se na tom královsky napakovat. A začíná to u pouhého rozhodnutí snížit laťku pro studia a zatraktivnit je pomocí kreditového systému.
kaBrnak
27.4.2023 v 15:11
jako že se v pětatřiceti rozhodnou, že teda v těch pětaštyryceti(+) si ty děcka pořídí?
A to je zase kvikotu o krutých, náročných, zpovykaných ženách. Holt bude třeba přijmout jako fakt, že áčkový baby randí s áčkovejma chlapama. Není mi jasný, proč by třeba Claudia Schiffer měla chodit se starým, zahořklým,ufňukaným skoro bezdomovcem. Holt rozumím, že závist je svině, ale furt se obírat tím, s kým která atraktivní ženská spala a proč zrovna mě nedala, wtf. Radím ku klidu a snížit životní nároky. Na každej hrnec se najde poklička, já vám fandím. A nezapomeňte,že pole působnosti je široké. I padesátník může randit s dvacítkou, obráceně to moc nefunguje.
Určeno Kabrňákovi.
Jihočech Honza
27.4.2023 v 14:40
tvl ve třiceti pohodička, ale pětaštyrycet, erh…
30 je nových 20, tudíž…
Jihočech Honza
27.4.2023 v 17:40
zajímavá ideja 🤔
A ještě jeden postřeh Stanislava Komárka: Traumatem pedagogů 19. století byli nadané děti, mařící svůj talent na bavlníkové plantáži nebo v dolech. ZAtímco dnešní pedagogové se trápí vzděláváním studentů, kterým by bylo lépe na té bavlníkové plantáži.
JH: to jsou zase bonmoty… Kde se prosím „pedagog trápí vzděláváním studentů, kterým by bylo lépe na té bavlníkové plantáži“?
na druhém stupni jakékoli neprestižní a nízkoprahové základní školy. to je ostatně důvod, proč se drtivá většina vzdělanějších rodičů snaží umístit své potomky nejprve do jazykových tříd a následně na víceletá gymnázia. málo platný, číst, jakžtakž psát a trochu počítat naučíte skoro každého, ale ohmův zákon, zlatá bula sicilská, větný rozbor a láčkovci jsou drtivé většině dětí jedním uchem tam a druhým ven (v nejlepším případě se to mezi ušima na pár dní/týdnů pozdrží). a kdyby dostali do ruky kladivo a kleště, jehlu, kosu, hrábě, vařečku…
ze základní školy mi nejvíc utkvěl ten pocit nekonečné nudy a pomalosti – ať už ta máma konečně domele to zatracený maso a ať už ho ta pitomá ema začne solit!
Lukas B.: tak s tím nesouhlasím, protože by to znamenalo, že nároky na vzdělání budou extrémně nízké, už teď je tady blbů až hrůza a kdyby část populace nemusela ani prolézt základkou, tak potěš koště.
@fadtwi
mám tu smůlu, že pozoruji v reálném čase učivo pro 4. třídu ZŠ.
Zatím stíhám, ale některé autory učebnic, např. zrovna z matematiky bych pomazal kolomazí a protáhl peřím, následně by mohli spočítat kolik se toho na ně nalepilo.
Malá ukázka, slovní úloha Jirka hodil kriketovým míčkem 18 metrů, Ivan hodil 17 300cm. Kdo hodil více a o kolik?
Asi to psal corona…
A Ivan bude za pár let na olympiádě k neporažení, ne-li už tento rok.
V jedné prodejně stály brambory 7Kč za kg, v další 10 kg 60 Kč.
V které jsou dražší?
V jedné je správná odpověď, že?
Čeština úplně k ničemu, kořeny slov, rozbory vět kterým děti nerozumí, memorování pičovin a čtení soudruha Jirásko a jeho starých báchorek českých…
Atd., atp.
Dachsmeister: a bylo to fakt za nás lepší? Protože konkrétní formu slovní úlohy si nevzpomenu, ani nevím, kde bych to hledal, učebnice se u nás za minulého totáče na konci školního roku vracely a tak mi nic nezůstalo.
Současně si ale pamatuju, že v nějakých přípravných materiálech pro přijímačky na střední bylo nutné si určitou skupinu slovních úloh nacvičit, protože zadání bylo popsané tak prasácky, že kdyby to člověk řešil až na přijímačkách, těžko by to stihl. Takže bylo nutné dle určitých znaků rychle identifikovat typ úlohy a pak ji takto řešit, protože zadání bylo na přesdržku. V tomto tedy posun k horšímu nevnímám (třeba je to horší, nevím, ale blbé to bylo už kdysi, určitě to není „tehdá super a dnes blbě“, možná je to „tehdá blbě a dnes blběji“, jestli k tomu máte nějaké konkrétní materiály k porovnání, budu jen rád).
na bělouna (sbírku úloh z matematiky základní školy) mi nesahejte, ten (kromě komunistického balastu o jzd a údernících) má jasná zadání a úlohy mají hlavu i patu.
Lukas B.: Na bělouna si pamatuju, učíl sem se z teho na přijímačky na průmku. Neudělál sem je. Z češtiny, pravda. No bodéž by jo. Já za svoju rodnó řeč trpím už vot školky. Sódružka učitelka se mně ptala, esi scu přidat brambory. Já pré co to je. Vona mňe ukázala brambory, já povidám „Ale to só herteple“, a už to bylo. Tá se akorát chytla za hlavu, všecky děcka se smíly, hotovo. Tak to dopadá dyš nekeho jako děcko hlídajó babička ročnik 1881.
vltava: To máš dnes alespoň jistej výdělek – teplý místo ve skanzenu.
@fadtwi
ne, nebylo
Ale za 40 let bych očekával mírný pokrok…
Lukas B.
27.4.2023 v 15:02
1212 se pamatuje dobře, né?
a Tarquinius Superbus taky :D
Kde přesně, to nevím, ale Komárek dále pokračuje tím, že se možná dočká maturitní otázky „jak dělá kozička“.
JH: že Komárek pokračuje až kamsi ad absurdum je jen další „bonmot“. Ale když mluvíte o maturitě, myslíte zřejmě střední školství a ne základní, o kterém mluví Lukas B. A proto se zeptám dál – a Vy si teda myslíte, že se ten pedagog trápí konkrétně čím? Máte dojem, že na gymplech nebo třeba strojárně jsou dementi, co by jim bylo lépe na plantáži? To mi totiž ze zkušenosti připadá jako úplná blbost a s tím souvisí i to, proč považuji tyhle kecy Komárka za nesmysly.
Pedagog se – kromě inkludovaných hrůz (tam není co řešit, je to špatně, Kartous by jednou shořel v pekle, kdyby bylo) – může „trápit“ tak akorát na základce. Ne na střední škole – tam totiž s prominutím „blbci“ jsou jen tam, kde je moderní bavlníková plantáž a tam se nikdo netrápí, tam je úroveň dána školou i studenty (těžko si může někdo stěžovat, že na zahradnické v horní dolní není úroveň studentů jak na prestižním gymplu). Jinam se nedostanou a tak se s nimi nikde pedagog trápit nemusí. S výjimkou několika málo soukromých škol, ale o tom nejspíš pan Komárek nemluvil.
OT: studenti obvykle na střední neřeší, jak kozička dělá, ale jak se chytá.
fadtwi: Inkluza byla dycky. Třeba já sem na základce seďél vedlivá cigána. Nic proti němu, dobré kluk, ale to učení mu nešlo. Asi si sódružky učitelky myslely, že mu budu dávat vopisovat a von proleze. Neprolezl. Propadl, ale z vyšší třídy k nám zase propadl jeho brácha, tak sem znál celó jejich rodinu. Až mysim v sedmičce se vodstihovali do Brna.
vltava: to není inkluze v dnešním slova smyslu, cikáni holt taky museli do školy, tehdy i dnes. Ale ti skutečně nevzdělatelní byli ve zvláštní škole a ne s asistenty mezi námi.
@ vltava, fatdwi
u nás na standardní brněnské sídlištní základce 1974-81 byl premiantem cikánský míšenec… samý jedničky, vzorné chování… odevzdával nejvíc sběru, všechno mu šlo samo, i tělák a hudebka, vždy znal odpověď, nosil vzorný pionýrský šátek a modrou košili, měl vzorný lampion a vlaječku v průvodu… občas mě to docela dráždilo, ale furt lepší než agresivní burani
jinak systémově si myslím o školství to samý co fatdwi
vltava: Při čtení tebe uplně slyším jednu bábrli od Velkého Meziříčí…
Jihočech Honza
27.4.2023 v 14:44
pěkně řečeno…eště donedávna měli trauma, když se tam nudilo nejaký to nadaný dítě (a tak rušilo) mezi průměrnejma a podprůměrnejma…dneska s těma debilama budou rádi, když zvládnou VŠECKY VOSTATNÍ naučit aspoň číst a psát, a nadanější buď zvládnou jejich rodiče odsunout někam jinam…nebo společnost zas pude vo kus do prdele tím, že z nich budou průměrný debili (nebo se upíchnou se svým nadáním na nějaký křivárny, pže organizovanej zločin taky rád veme schopný lidi)
Inkluzi myslím vystihuje nejlíp ten kreslený vtip, kde paní učitelka vede za ruku orangutana a říká: „Děti, to je váš nový spolužák, jmenuje se Tarzan“.
Jihočech Honza
27.4.2023 v 17:47
tak ale zas to ber tak, až výdou ze škol nynější generace, tak my se fakt vo prácu nebudem muset bát…X-D
Takže Ty nemáš problém s tím vyjmenovat 73 pohlaví a odříkat základy zelené budoucnosti? Protože pokud by Ti to nešlo, tak na konkurz ani nechoď. Sice víš, že vlevo fáze, vpravo…, ale ten, co to neví, tak ten ví, jak rozlišit zlou a dobrou elektřinu a to je soudruhu něco, na čem teď budeme stavět!
Polovodiče nemají pro socialistický průmysl význam, protože my neděláme nic napůl!
To není pravda, děláme i napůl, např. volanty do letadel.
Tím se ušetří spousty volantů ročně.
Parohatej volant do letadla prý zkonstruovala Lindbergova manželka č.1, aby mu připomínal, že když někam odletí, není jedinej z rodiny, kdo si vrzne.
jo, jasně, nevím na koho je to reakce (prase aby se v tom vyznalo mimochodem), i přijmutí pravidel hry, kousnutí se a zápočet/klasifikovaný zápočet/zkouška z předmětu, co je úplně na hovno a úlitba aktuálně vládnoucí „církvi“ má své rozumné meze. zaplaťbůh za technické či přírodovědné vzdělání, kde těch úliteb bylo tradičně trošku méně než na právech/sociologii/peďáku etc.
LWG
27.4.2023 v 18:19
mysliš ty 2 pohlaví, asi 10 různejch divnejch preferencí, a zbytek 60+ diagnóz? senatovyseru…
Jihočech Honza: Orangutany bych nepodceňoval. A pokud jde o inkludenty, dnes hlásili v rádiu, že na humanitní VŠ se hlásí o 8,5% více studentů než vloni.
Hupert 27.4.2023 v 21:00
„Orangutany bych nepodceňoval.“
Malajci tvrdí, že orangutani umí mluvit, ale před lidmi to tají, aby je tito nenutili pracovat…
jizlivec: Před lety při návštěvě ZOO v Ústí nad Labem jsem měl cca půlhodinovou, popravdě velmi smutnou, neverbální komunikaci s jedním starým orangutanem. Říkám si, jak někdo může chtít a dokonce držet inteligentního tvora v kleci. Pak se rozhlídnu…a těch zmetků, kterým to přijde normální, je kolem snad většina. Dnes si např. vyhlídli L. Vrabela.
koukám, že jste na půdě našel stejnou učebnici přírodopisu (já ji mám s vpisky z 30. let). tohle moudro o mluvících orangutanech co nechtějí pracovat začíná na první stránce dole a věta je dokončena na další straně. a citujete to docela přesně.
@ hupert
to bude tím, že vláda katuje kosty… ruší se uzavřená ústavní oddělení… taky nepozorovaně, leč neúprosně, roste geometrickou řadou počet VŠ humanitních učitelů… musí mít koho učit, to dá rozum… ze stejného důvodu bylo donedávna na VŠ nadproporcionálně mnoho VŠ chemie… přes důkladnou likvidaci chemickýho průmyslu ČSSR… no logicky se muselo čekat, než ty najednou „nadbytečný“ chemikáři vypadnou do důchodu
kaBrnak: A fakt to zglajchšaltované russssácké školství produkuje enom špičkové odborníky? Samý?
Často slyším chválu na naše bévalý socialistický školství, ale z teho čas vod času vypadl pěkné zmetek. Gdysi sem dělál v údržbě, a jak sem vobcházél podniky, tak v jednem šla řeč vo mladé sódružce inženýrce, kerá nedávno nastópila. A pré ju nemohli ničem zaměstnat, protože byla úplně neschopná. Třeba ju sceli posadit k telefonní ústředně a nechat ju přepojovat hovory, ale vona nebyla schopná se to naučit. Nakonec vybírala peníze za vobědy. To a nic víc, to byla celá její práca za měsíc.
čeho byla enženérka? politrukování, nebo nastavování bobra? :D
@vltava
to ju žádnej ani nebrósil?
Asi byla tlustá nebo hnusná.
Dachsmeister: Na to ale nemusela študovat.
vltava
27.4.2023 v 23:08
tak to dnešní dochtoři humanitní antropologie taky nemuseli, na votázku, esli kečup nebo majonézu…
sinuhet 24.4.2023 v 10:04
„Vzdělání nemá za cíl dosáhnout nějaké úrovně, ale připravit lidi na další život“
V tomto směru místní školství funguje naprosto dokonale: nikdo nemá šanci dokončit základní vzdělání, aniž by se musel vypořádat s nějakou zásadní (a nesmyslnou) reformou…
jeden z nestorů mého oboru (asi deset let už není na světě) měl několik oblíbených tezí, kromě skromného „já tomu moc nerozumím, zabývám se tím teprve čtyřicet let“ říkal „veškeré vzdělání a zkušenost je poznat, na co se vysrat a před čím se posrat“ – a škola, kde je občas nutno překonat nějaké protivenství a kousnout se a udělat se zatnutými zuby něco nesmyslného tuhle schopnost jednoznačně tříbí. a nejen v základním vzdělání. (jakékoli) akademické vzdělání pak znamená v zásadě to, že že držitel titulu dotáhl nějaký dlouhodobý projekt do zdárného konce (pokud si jej tedy sakumprásk nekoupil).
těm prvním, třeba zrušení osnov, se rozumnější školy bez problémů vyhly (nasazením rámcovejch vzdělávacích plánů, v tom lepším opsanejch z osnov)
Hudební okénko
(Mirek Černý, Pád Velmoci)
https://www.youtube.com/watch?v=fM4etrRq_AE
Četlo se to dobře, za sebe jako čtenáře říkám, že zájem určitě ano, pište dál.
Potíž byla v tom, že se politickými kroky snažili zabrzdit a napravit něco co bylo už hluboce zakořeněné v celé společnosti. A to prostě nefunguje.
Tiberius viděl správně, že jádrem zdravé společnosti je „střední třída“ drobných rolníků, která na tom byla bídně.
A obrovský protitlak a zhoršování situace pak působili „oligarchové“ a velkostatkáři, kterým samozřejmě vyhovovalo, že největší zátěž nese střední třída a nikoliv oni.
A ještě měli disproporčně velkou politickou moc.
(toliko k debilům, kteří tu roky hýkají, že by volební hlasy měly být dle výše majetku)
Řím v podstatě rozložila tamní oligarchie, která utiskovala ostatní společenské třídy do té míry, že za chvíli tu byli jen ti oligarchové a podobní buržousti, a pak masa v podstatě chudých lidí.
Kterým nakládali na bedra financovat provoz celého impéria, nejvyšší daňovou zátěž.
A kdo něco uměl, ten prchal co nejdál od Říma, tam kde už se neodvažovali výběrčí daní.
Takže moc říma se i geograficky scvrkávala a její hranice byly spíš na papíře, než reálně vymáhané vojenskou silou, jako předtím.
Na tohle téma existoval unikátní článek, který ekonomicky a hospodářsky analyzoval úpadek Říma. Což dokázal málokdo.
Většinou se mluví jen o politice. (bohužel ten článek už nemohu najít)
Ale v Římě se politikařilo i v době, kdy jeho reálnu moc končila pár desítek kilometrů za hranicemi města, a „barbaři“ byli už za branami.
Co mi to jenom připomíná ?
Tady teď ten ancábl je tedy díl, iluzionisté. Time 22:15
https://www.facebook.com/100084617054786/videos/1603942620087988
24.4.2023 08:42:29
https://pravyprostor.net/krasne-predvolebni-sliby-a-desiva-povolebni-realita/#comments
Skoro každý, kdo kdy chytil do ruky klávesnici, má nějakou teorii o pádu římské říše. Většinou se dá vystopovat k dílu Edwarda Gibbona z 18. století.
Gibbonovy teorie o morálním úpadku a degeneraci mě pranic neoslovují. Mají příliš mnoho slabých míst.
Pro začátek, ke kolapsu došlo jen v západní půlce říše, východní trvala dalších tisíc let, ačkoliv míra zparchantělosti v Konstantinopoli nebyla o nic menší než v Ravenně. Rozpad západní části přitom začal opuštěním římské Británie, kde nepanovaly nijak mimořádně špatné poměry.
Dále, krize třetího století byla daleko výživnější než cokoliv, co se odehrálo později, a Řím to nějak přežil a existoval dalších 200 let.
Dále, západořímská armáda byla i hluboko v 5. století stále ještě hodně silná a kolem roku 460 dobyl vojevůdce Majorian během pouhých pár let zpátky skoro celé ztracené území v bývalém maximálním rozsahu, s výjimkou Británie a Afriky. Napráskal přitom hned několika germánským králům, kteří se mezitím považovali za suverény. Majoriana zabili na základě nějakých intrik (bod pro zastánce teorie o zvrhlosti), ale takových věcí se taky v předešlých 1000 letech stalo dost a zhroucení státu z nich nebylo. Každopádně ta šňůra vítězství, kterou během pár let udělal, naznačuje, že tehdejší římské vojsko nebylo nijak fundamentálně slabé, neschopné, zdegenerované atd.
To, co se naopak skoro nerozebírá, je dění v okolí. Attila zpustošil řadu západořímských měst natolik, že zničil tamní ekonomiku; bez kvalifikovaných řemeslníků apod. začaly upadat i zemědělské regiony. Východní půlka říše tak poškozená nebyla.
A, co se taky přehlíží, je skutečnost, že „barbaři“ byli tou dobou čím dál schopnější a organizovali se do protostátů, částečně po římském vzoru. Římané dokázali převálcovat téměř všechny kmenové společnosti s prstem v nose (pomineme-li extrémně nepříznivý terén jako Teutoburský les nebo Skotská vysočina), ale kolem 5. století už tehdejší Germáni nebyli kmenově uspořádaní; už to byla království, i když třeba míň rozvinutá než ve vrcholném středověku. Jinými slovy, relativní úroveň římské moci vůči konkurujícím entitám poklesla, ačkoliv třeba v absolutní míře zůstávala stále velká.
britannistán už byl na centrální řízení moc daleko, na východě se ten problém jaksi odstranil tím, že se tím centrem stal Konstantinopol
To, co je divné, je, že v římské Británii začala upadat města už cca 50-80 let před tímtéž úpadkem na kontinentu.
Žádný Attila tam nebyl.
Politická rozhodnutí shůry mohou být vadná, ale málokdy vedou k tomu, aby místní obchodníci, řemeslníci apod. téměř současně během pouhých asi 10-20 let zabalili krám a … v podstatě ani nevíme, co se s nimi stalo, jestli prostě pomřeli hladem nebo šli obdělávat pole na venkov. Nejsou žádné náznaky, že by je k něčemu takovému někdo donutil silou. V mnoha jiných místech (Hispánie, Benátsko) městské struktury přežily v daleko větším rozsahu.
Už někdy roku 350 je doložitelné, že u pohřbených ostatků klesá průměrná délka stehenních kostí, což naznačuje horší výživu. Ale západořímský stát fungoval ještě dalších pět generací.
Víc otázek než odpovědí.
co je na tom divnýho? voni byli ta nejokrajovější kolonie, pro římany v podstatě konec světa (navíc britanistán neměl úplně optimální polohu na zemědělskou produkci), do které neproudilo nic, protože odtamtud už neprobíhaly žádný nájezdy, ale naopak odtamtud proudilo všecko, a čím víc byly daný kolonie/města blíž Římu, tím víc majetku a financí přes ně šlo, z čehož tam vždycky něco zůstalo
to je samozřejmě otázka, co bylo důvodem dobytí a hlavně trvalého obsazení (velké) británie. územní zisky žádného imperia se nedějí pro nic za nic a ideální podmínky pro zemědělství to nebyly určitě.
dovoluji si bez gůglu zaspekulovat: británie jako každý ostrov se blbě dobývá a výborně brání. mít na okraji imperia ostrov, a notabene potravinově a surovinově soběstačný ostrov, je pro každé imperium výhoda jak hrom.
no jenže, kolik zdrojů je to stálo, dobýt celej ostrov se nepodařilo nikdy, bylo to strašně krvavý, nakonec si tam postavili ty slavný valy proti nájezdům ze severu…a už tam se ukázalo, jak napnutá zásobovací linka z Říma to je, než vžycky došly nějaký posily atd.…přičemž nikam dál už se odtamtud nevydali, to už by praskla
učebnice se shodují v tom, že dobývání británie nemělo ani ekonomický ani vojenský smysl (jakkoli byl jistě nějaký deklarován, od likvidace protivníka po ovládnutí surovin, asi nejspíš cínu), že šlo primárně o ego respektive dobrou pověst a oblíbenost toho kterého vládce (Clau-clau-claudia), a jeho následníci považovali udržení británie za věc cti a opuštění británie mohlo znamenat pokles jejich obliby a jejich pád (srov. smysl deklarovaný a skutečný třeba ruského vpádu na ukrajinu)
Šlo hlavně o ego, ale ty cínové doly byly taky užitečné.
Měď se nachází všude možně, ale snadno dostupného cínu je v Evropě celkem málo. A vzhledem k tomu, kolik tehdejší civilizace užívala bronzu, si Římani určitě nestěžovali, když jim doly v dnešním Cornwallu padly do ruky.
Marian Kechlibar:
Mám dotaz: Ta zídka co se vystavěla a dodnes se zachovala.Lines romales nebo tak nějak.Co si o tom myslíte?Jaký to mělo význam?Viděl jsem ty zbytky a pokud by tam nebyly palisády, tak to přeskočí i můj pes.Byl to pouze výraz nadvlády?Pak mě ještě zaujala část vašeho příspěvku ohledně vztahu délky stehenních kostí vůči výživě.Nechci aby to vyznělo vulgárně, ale dnes jsem potkal pár trpaslíků, co tady pracují na chmelnicích a taky jednoho výstavního neadrtálce.Na konci starověku a v ranném středověku se obecně snižovala výška postav.Ale taky ne všude.Omluvte moji zmatenost.Mohl byste mi to trošku osvětlit?Nejlépe holými větami.
Hadrianův val.V hlavě to je.Jen to vždy přijde později.
Forge
25.4.2023 v 17:45
tak vono se toho za 1500 let taky nedochovalo nejak moc, navíc tehdá byli lidi právě nižší
Behe:
Nech toho letem-světem.Tohle je vážná věc.Běž si po svejch.To říkám v dobrém.
Forge
25.4.2023 v 21:27
klídek vole, nehoň si tlaky
obecně se tvrdívá na základě mnoha a mnoha vykopaných koster, že nějak takhle se projevil přechod od paleolitu k neolitu, z velkých kočujících osvalených odpočatých chlapáků živených masem se během pár generací stali o dvě hlavy nižší sedření skrčci se zkaženými zuby připoutaní k půdě a úmornému mávání motykou (co si ovšem mohli dovolit mít dítě každý rok, a ne po zhruba po čtyřech-pěti letech, kdy „mládě dokáže následovat stádo“, a tak skrčci ty zbývající chlapáky přečíslili a třicet odhodlaných skrčků zmydlí i mika tysona). a pak jsou známy případy z poměrně nedávné doby, třeba z gronska (freuchen, 20. léta 20. stol.), kdy děti po jedné sezoně hladovění a pojídání (třeba) zaječích bobků (rodinná lovecká výprava, kdy se otec utopil) přestaly růst a měly i v dospělosti dětskou výšku. podobně mluví příhody „holokaustových“ ukrývaných dětí. no a délka stehenních kostí a výška postavy dosti koreluje. náhlé snížená průměrného vzrůstu obyvatelstva bez výměny za jiné etnikum je jednoznačný důkaz příchodu hubených roků.
Hlavním smyslem bariér tohoto typu je, aby ztížily pohyb zvířat, ne lidí.
Jste-li příslušník loupeživého kmene a pořádáte nájezd, potřebujete koně nebo aspoň mezky a osly k tomu, abyste odvezl to, co jste naloupil. Bojovník sám o sobě toho moc neunese (má svoje vlastní vybavení, zbraně, jídlo), otroci jsou nespolehliví.
Zeď tohoto typu už pohyb soumarů dost podváže, navíc tam tehdy nebyla jenom i zeď, ale i dávno sesutý příkop s ostrými kůly, místy možná naplněný vodou.
jenom doplňuji, taková překážka nemá za úkol překonání znemožnit (staré vojácké moudro praví, že souboj pancíře s dělem vždy vyhraje dělo, záleží jen za jak dlouho), nepřekonatelná překážka neexistuje. taková bariéra má za úkol překonání dostatečně zpomalit tak, aby bylo zaznamenáno hlídkami v nějakém přiměřeném pravidelném intervalu a aby mohly včas dorazit posily z nejbližší strážnice, které musí být přiměřeně hustě rozmístěny. a budovatel bariéry porovnává náklady na vybudování a údržbu běžného metru bariéry různého typu s náklady na udržování strážnic a na interval hlídek a vybírá optimální řešení (val konstruovaný na „návrhovou dobu zdržení“, časový interval patroly, vzdálenost mezi posádkami). to není nic nového, to už dělali „staří římané“, novověká ekonomie to jenom formalizovala a pojmenovala.
Plácáte nesmysly. 90% říší vyhnilo zevnitř, kdy byla zlikvidována ta zdravá báze národa. Nějaká katastrofa či voád barbarů už byl jen druhotný projev.
V Římě byla zlikvidovaná „střední třída“ právě těch drobných zemědělců.
A nevycházím z nějakých 200 let starých historický odvarů z fuseklí, ale z původních římských autorů a známých skutečností.
Třeba to, že stát ovládaný oligarchy nutil lidi platit daně v čistých drahých kovech, přičemž sám jim platil v pančovaných mincích s desítkami procent mědi apod.
Což mi dost výrazně připomíná Fialenkovo daňovou reformu.
Asi budeme muset zdrhnout do lesů a tam žít v chatrčích mimo dosah státní správy, berňáku a dalších státních gaunerů a vydřiduchů.
„zdravá báze národa … „střední třída“ právě těch drobných zemědělců“
Základní charakteristikou římské říše byl (na tehdejší poměry) vysoký stupeň urbanizace. Kam se roztáhli, tam vzápětí založili nějaká nová města, někdy desítky měst. A kolaps západořímské říše byl opět charakteristický zmenšováním a mizením měst. Venkovská populace se zmenšovala až druhotně.
„Zdravá báze“ zní jako dost blbě definovaný, přímo mystický pojem. O tom se nechci hádat. Ale ekonomickou a politickou bází římské říše bylo naopak městské obyvatelstvo a dálkový obchod, který toto městské obyvatelstvo provozovalo. Bylo ho tolik, že se nedalo uživit místními zdroji a potraviny se běžně dovážely ze severní Afriky lodí.
Jo, máte nějakou teorii, proč ten samý proces kažení mince a násilného usazování kolónů na půdě, kterou obdělávali, nesestřelil východní půlku říše?
Vychod a zapad byl vzdy diametralne odlisny, predevsim kulturne. Nakonec je takovy i dnes, srovnavat Tureecko a treba Francii nelze. Takze ani davat je na roven pred tisici lety nelze, to ze se rozlozila zapadni cast nijak neimplikuje, ze by tak mela automaticky dopadnout i vychodni cast.
ovšem není jasné, co je příčina a co následek. a srovnání turků a francouzů je s problematikou rozpadu říší s odstupem tisíciletí dosti mimoběžné – srovnáváme nájezdníky a dobyvatele říší a nikoli původní etnikum (původní výrazně bělejší a světlovlasatější řeky, dnešní snědý řek je plný genů tureckých dobyvatelů a původní římany)
doplňuji a opravuji než budu opraven – řím byl kadlub národů, a v okamžiku rozpadu západořímské říše bylo genetická identita obyvatelstva dosti nejasná a promíchaná s kdečím – etnicky jakžtakž původní římané jsou možná tak v horských údolích odříznutí rétorománi a ladinové, a i ti jsou zparchanťelí až hanba (bez negativníí konotace toho parchanství).
hamba taky není zrovna pozitivní pojem, pomůže to? :D
možná to pomůže hamebnému panchartovi.
no s padem a upadkem rise souvisi prave to puvodni obyvatelstvo, jelikoz na jeho uzemi to upadalo. Nicmene i ti najezdnici treba v turecku urcite vyuzivali mistni velitele i bojovniky a ti se k tomu zcela urcite staveli jinak nez vyuzivani mistni francouzi. Samozrejme upadek rise jako takovy urcite nastartovali rimane, ale verim, ze pomerne krvavy a bezohledny asijsky system mohl udrzet poradek pomerne dele nez cokoli na zapade.
možná. byzanc možná neměla v sobě tolik zakořeněný rodový a etnický rasismus, což se ostatně zachovalo až do novověku – mouřenín byl v západní civilizaci směšná a nedůvěryhodná postava, poturčenec byl rovný turkovi.
To římské otroctví nebylo zas tak benigní.
Nejlíp se měli domácí otroci, starající se o chod velkých vil boháčů (domus). Ti byli bráni jako součást širší domácnosti, pán jim často umožňoval drobně podnikat a vydělávat si svoje peníze (peculium), za které si časem mohli koupit svobodu (manumissio). I potom byli bývalému pánovi zavázáni a museli mu v nouzi přijít na pomoc, ale jejich děti už byly plně svobodnými občany.
Tahle vrstva se nejvíc vyskytovala ve velkých městech včetně Říma, tudíž je často zpodobňovaná v literatuře apod. Ale byla to špička ledovce.
Valná většina otroků byli zemědělští otroci na venkovských polích, kteří byli dřeni celkem bezskrupulózně a o jejich dlouhodobé přežití se nikdo moc nestaral. Řím vedl mnoho válek a tudíž měl mnoho zajatců, bylo odkud doplňovat. Právě tato vrstva se občas vzbouřila, protože její životní podmínky byly špatné, a přitom to byli bývalí válečníci, čili lidé zvyklí bojovat.
No a nejhorší sektor bylo hornictví. Poslat otroka „ad minam“ (do dolů) byla v podstatě poprava s neurčeným datem výkonu trestu.
Je to tak. Římská armáda byla do jisté míry stroj na získávání kořisti, otroků a území. A v okamžiku, kdy se stroj zadrhl, z geografických i mocenských důvodů, se říše dostala do problémů. Jako žralok potřebuje plavat, aby mohl dýchat, potřebovala římská armáda vítězit, dobývat, kořistit a zotročovat.
A pak narazili na jihu na Saharu, na západě na Atlantik, na severu na Germanii plnou chudého, ale bojovného obyvatelstva, a na východě na mocnou říši Parthů. Najednou armáda místo kořisti a otroků přinášela náklady, daně a dluhy.
Skvělý článek, nejlepší za dlouhou dobu. Děkuji autore – a prosím pokračujte dalšími díly.