Jedna malá Konspirační Teorie - zpět na článek

Počet komentářů: 159

  1. Taky si přeju aby to pravda nebyla, ale bohužel mi tenhle komplexní „problém“ nedá spát a to sem mě zatím fakticky netýka. Něco mi říká, že bude průser, zatím se prak pouze natahuje a musíme se chovat poslušně a držet hubu. Přide doba kdy za námi budou chodit a prosit o pomoc.

    1. Ja mám bohužiaľ skôr pocit že k žiadnej „záchrane“ nedôjde. Lebo Darwin. Myslím že nie je žiadna novinka že dlhodobo prebiehajúca (anti?)darwinistická Tretia svetová „vaginálna“ vojna čvargy proti civilizácii je priamym dôsledkom najväčšieho problému súčasného sveta – socanského zblbnutia. V dôsledku ktorého sa Európa dopustila prvotného hriechu dekolonizácie („národnooslobodzovací“ hrdlorezi dokonca priamo riadení Moskvou za potlesku západných ľavicových užitočných idiotov), čím sa čvargistanom zobrala možnosť postupného dobiehania stáročného civilizačného sklzu pod koloniálnym dohľadom, alenezodpovedne sa luze so stredovekou mentalitou ponechal prístup k technológiám vyššej civilizácie ktoré nezvládajú (dajte šimpanzom prebytok potravín, lieky a zbrane, premnožia sa a budú páliť po sebe i okolí, a to sa presne v čvargistanoch deje, a to tie šimpanzy sú ešte väčší humanisti lebo nemajú islamskú hlavológiu).

      Socanský kulturmarxistický vírus sa už bohužiaľ stal na Západe vládnucim mainstreamom (čo sa boľševickej zveri podarilo v Rusku silou, to pohrobkovia Gramsciho dosiahli „dlhým pochodom inštitúciami“), a dnes okrem Británie nie su v Európe ani náznaky že by sa to mohlo zmeniť (post-kom východ to nevytrhne – síce ešte tak zblbnutý v tomto smere nie je, ale je slabý, rozdrobený a má svoje iné „východné“ problémy).

      Keď sa pozrieme na súčasnú „civilizáciu“ trochu z nadhľadu, je jasný jeden brutálny stále sa zväčšujúci rozpor: človek je mentálne stále rovnaký zver, predátori žerú korisť, či je to džungľa pralesa, korporátneho biznisu alebo politiky, len na rozdiel od stredovekého katolibanského náboženstva používajú na uspatie koristi (tupej voličskej masy) socanské náboženstvo, spasenie sociálnym štátom, pseudohumanistické slniečkárstvo ap. Problém vyvstane keď si uvedomíme že na rozdiel od starovekých civilizácií (od ktorých sa mentálne nelíšime ani zamak) má teraz tento zver k dispozícii príliš veľkú silu na to aby to mohol zvládať, a to o niekoľko rádov, a bude sa to len zhoršovať – už jadrové bomby boli na hrane, a teraz s príchodom nanorevolúcie to bude nezvládnuteľné asi tak ako by bol nezvládnuteľný jadrový granát za dolár.

      A toto tie zvery, či už predátorské vládnuce alebo tupoluzné voličské slúžiace ako potrava dostali od paralelne existujúcej memetickej vyššej civilizácie ktorá sa náhodne prejaví tak v stotine percenta populácie.

      Evolúcia je totiž evolúciou inteligencie, a naše posledné zvieracie štádium potrebuje len na to aby stihlo vytvoriť svojho následníka skôr než sa dokáže samozničiť (či už jadrovo, nanobotmi, alebo hlavologickým zblbnutím – a je jedno či je to islam, komunizmus, fašizmus alebo kulturmarxizmus).

      Singularita.

  2. Jsou tam některé věci, se kterými souhlasím, další, se kterými nesouhlasím, mnohé jsou neprokázané spekulace (ostatně článek je ta prezentován), které lze z povahy jejich tématu těžko vyvracet (ale i potvrzovat). Osobně si myslím, že většina z toho pravda není, neboť vysvětlení mnoha věcí je mnedle daleko prostší, nejde o kalkul, ale spíše o něcí hloupost, případně zmanipulovatelnost (tedy že to ti lidé nedělají až tak záměrně jako spíše coby aktivní blbci, kteří napáchají často nejvíce škod), což je možné ještě horší (ale opět záleží jak co, článek spojuje dohromady hodně věcí, mezi kterými mnedle až tak silná vazba není, ale samozřejmě to nemohu vyvrátit).

    Každopádně pár poznámek čistě z pohledu ekonomie:
    – Spekulanti jsou skutečně prospěšní, spekulují-li na volném trhu; kdo vydělá na dobrovolných transakcích, je prospěšný.
    – Postavit někde v Číně továrnu, vyrábět tam levné boty a ty dovážet sem, to skutečně typicky pomáhá lidem tady i tam.
    – Celý ten „globální kapitál“ (nebo jak to nazýváte) je užitečný/neužitečný vždy v závislosti na tom, zda jsou transakce s ním dobrovolné, nebo dochází k donucení (jak v „bohatých“ zemích ze stran vlády, tak v „chudých“ zemích ze stran otroků v nějakých dolech – a otrokem fakt myslím toho, kdo je tam držen násilím, ne toho, kdo tam pracuje ze své vůle proto, že jinak by umřel hlady); tam, kde k donucení nedochází a transakce jsou dobrovolné, se jedná o činnost prospěšnou (kdyby tomu tak nebylo, lidé by takové transakce přestali dobrovolně uzavírat).

    1. Zdravím – přiznám se že asi nebudu mít čas na opravdovou diskuzi, takže odpovím jenom zkratkovitě:

      – Souhlasím že spekulace je „cenotvorba“ na volném trhu. Ostatně jestli měl komunismus s něčím problém, tak to bylo právě nastavení správných cen produktů. Problém vidím v tom, že „dobrovolná a informovaná transakce“ se nám v globální ekonomice jaksi vytratila – protože „globální kapitál“ prostě převálcuje malé lokální hráče, kteří nemají „kapitál“ na to najmout si celou kontejnerovou loď z číny. Právě proto jsme (dle mého názoru) dnes svědky akumulace bohatství v rukou několika málo lidí a firem, což v důsledku vede k monopolizaci, které jsme dnes svědky prakticky ve všech hospodářských odvětvích.

      – Postavit v Číně továrnu by pomohlo nám i jim za předpokladu, že Čína bude „svobodná země“. Jelikož ale Čína není svobodná země, ale „otrokářská země“ – otevřením našich hranic čínským produktům – vyráběným otroky bez ohledu na ekologii – jsme Číňanům de fakto posvětili ten jejich otrokářský systém. A to je, podle mě, naše zhouba, ale zároveň 1:0 pro Čínský „Kapitalistický Komunismus“ – jenž mi ale vůbec neimponuje…

      – S třetím boodem opět tak nějak souhlasím, nicméně jak jsem již naznačil – my tady vymýšlíme odsiřování uhelných elektráren, zato Číňani vylejou do Žluté Řeky všechno svinstvo, kterého je potřeba se zbavit. Zaměstnanci v továrnách na ajfouny taky nepracují úplně dobrovolně – nýbrž z ruky do huby…

      Zkrátka si nemyslím, že ta transakce s Čínskou levnou pracovní silou je ze strany „Čínských Otroků“ (jak je nazývám) – dobrovolná.

      1. OK, kdybych přijal předpoklad, že čínští pracovníci v továrnách jsou vážně otroci v pravém slova smyslu, souhlasil bych s Vámi.
        Osobně si jen nemyslím, že tomu tak je; ze všeho rozumného, co jsem zatím četl, jsem si vytvořil dojem, že tam pracují dobrovolně.
        Každopádně článek chápu jako velmi rozsáhlou konspirační teorii, nemám problém do jeho předpokladů zahrnout i toto.
        Jen – jak jsem psal výše – mi to celé zní extrémně nepravděpodobně a nevěřím tomu; na druhou stranu dokud to prezentujete jako kospirační teorii, nikoliv jako pravdu, nemám s tím sebemenší problém, ostatně sám jste psal, že doufáte, že to pravda není.

        1. No s tou Čínou opravdu opatrně – to je prazvláštní směs prvků kapitalismu, komunismu a feudalismu a tok těch obyčejných pracovních sil je tam opravdu velmi tvrdě státem regulován. Někam jsou lidé nakomandováni, na posice v jiných továrnách jsou pořadníky spravované státní agenturou, porůznu se uplatňují omezení doby, po kterou může nějaký venkovan pracovat v SEA (když jsem tam byl, tak pro ty nejméně kvalifikované to bylo půl roku). Samozřejmě že ve velkých městech a u více kvalifikovaných prací je to úplně jiné.

          1. Tak pochopitelně nemám iluze o tom, že by tam byl snad volný trh; je mi naprosto jasné, že je tam přeregulované prostředí jako kráva.
            Na druhou stranu nevím nic o tom, že by tam byli přímo otroci nuceni pracovat.
            Máte však pochopitelně pravdu, že ten trh může být deformován i jinými cestami tak podstatě, že by to v podstatě mělo na výsledek podobný dopad.
            Což je ale taková dlouhodobá otázka, na kterou odpověď asi nikdo nezdá: Jak moc se nějaký konkrétní přeregulovaný trh (třeba i ten náš) liší od volného.

          2. Ono nejen Čína, ale celý Dálný východ je postaven na tom, že jednotlivec a dnešek nic neznamená, důležitý je celý kolektiv (město/provincie/stát) a dlouhodobý výhled. Ostatně, KLDR není nic jiného, než esence těchto tisíce let trvajících hodnot. Osobně si nedělám iluze o tom, do jaké míry může běžný Číňan (zejména z hlubokého vnitrozemí) rozhodovat o svém životě. To vše píšu s vědomím, že život v pevninské Číně (ale to platí i o Japonsku nebo Jižní Koreji) je dnes mnohem snazší a svobodnější, než byl kdy v historii země.

            Na druhou stranu, časy se mění a lidé na Dálném východě se zvolna učí „užívat si života“. Rodina (a minimálně v Jižní Koreji i stát) mají stále velmi vysokou hodnotu.

            1. KLDR je především esence japonské genocidy za 2. světové války + reakce spojenců na tuto genocidu. Vůbec poměry v řadě asijských státech jsou dosti ovlivněny Japonskem, které zavraždilo za 2. světové války neuvěřitelné množství lidí. Japonská důkladnost a krutost byla taková, že genocida a způsob mučení a likvidace dosti překonávaly cokoli od Hitlera a jeho genocid a holokaustů. Dá se říci, že Japonsko je teď nevítáno jako Korejci (obou států), tak Čínou, tak řadou dalších okolních států. A ještě předtím byla Korea pod „japonskou ochranou“, následně studenou válkou a chování spojenců a řada dalších událostí.
              —-
              Jinak ještě nedávno měly západní země kolonie a ty plundrovaly a drancovaly. Ovládaly ještě počátkem 20. století prakticky celou Asii. A takoví Britové dokázali být natolik drsní, krutí a nepříjemní kolonizátoři, že některé jejich kolonie si vybudovaly nezávislost, i kdyby je to mělo stát potoky krve. Třeba takové USA to udělalo už 1776.
              —-
              Třeba závislost na opiu, které z obchodních důvodů pěstovala Velká Británie na Číňanech už od 19. století, a byly doby, kdy 90 % Číňanů byli závisláci na opiu. Když tomu Číňané chtěli zabránit, Britové se nijak nerozpakovali použít vojáky, armádu i zabíjet ve velkém. Teprve až Mao Ce-Tung v roce 1949 nasadil drsnou odvykací kůru a ukončil to.
              —-
              Kolektivní vinu a potlačování jedinců dost často pěstovali právě kolonizátoři. A změnili tím směrování celých národů. A to fakticky na všech kontinentech. A ne, že by se Západ do jiných světadílů dnes nemontoval …

        2. Zkusím to říct jinak: Pokud bychom žili v anarchokapitalismu, postavil bych si Hrad, obehnal bych ho příkopem, a nemusel bych nikomu platit daně, ani bych od nikoho neočekával „sociální zabezpečení“ – potom ano: Nechť k nám začnou vozit levné boty z Číny.

          Jelikož ale žijeme ve státě, jenž se honosí vysokými daněmi a „sociální jistotou“ – která Vám ani mě nijak neimponuje, ale přece jenom „jsme tu“… Pak si nemyslím že je dobré přijímat zboží ze zemí, které svým producentům nabízí „bezkonkurenční výhody“: Nízké daně, nulovou ekologii, nulové sociální zabezpečení… V těchto podmínkách totiž tratí především naši domácí producenti, zatížení naším sociálním státem.

          To byl možná důvod pro zbudování Železné Opony – a popravdě – já jsem taky jeden z těch komu je „socialismus“ na obtíž, protože to musím živit…

          Možná že tedy skutečný problém je „socialismus s otevřenými hranicemi“

          Tím samozřejmě nechci říct, že se mi socialismus líbí: Odjakživa jsem měl rád kovbojky a divoký západ ;-)

          1. Ve skutečnosti je to prostší. Jednotlivec prohrává vždy proti organizované a vnitřně plus mínus soudržné skupině. O tom je svět, o tom jsou dějiny, o tom je historie.

            To, jestli bude socialismus, anarchokapitalismus, diktatura, komunismus, islámský svět, atd. rozhoduje převážně toto.

            Abyste mohl mít dostatečně velkou a soudržnou organizovanou skupinu, potřebuje ideje, které lidi budou věřit a vezmou si je za své. Idejte typu „urvi co můžeš“ ála anarchokapitalismus by byli první, které by se rozpadly, neboť první semknuté mafiánské skupiny by to rychle převedli na zcela jiný systém a režim. Anarchokapitalismus by umřel na nedostatek sjednocující ideje. Těmi základními idejemi by se stali mafiánští bosové a idea skupinové příslušnosti a věrnosti. Tedy jen dočasně. Bylo by to první fáze po jepičím životě anarchokapitalismu.

            Dnešní svět zkouší jako sjednocující idei prachy („Globální kapitál“) a o něco méně úspěšně nenávist skrze stanovení nepřítele. Nicméně obé jsou nízké ideje, a padnou po nějakém čase při setkání s vyššími idejemi, při kterých je ochoten někdo položit život. Už ideje velkého národa („Židovství, Velkého Ruska, Velké Číny, kdysi Velké Ameriky“) je v pohodě porazí – možná prohrají pár bitev, ale nakonec porazí. Ještě silnější idea je idea náboženství. Všechny tyto ideje mají obrovskou sjednocovací moc, takže vždycky je někdo zneužije k boji o moc. Jako vše, co vytvoří organizovanou skupinu. Za to nemohou ideje samotné, za to může prostě nízká lidská povaha.

            „Globální kapitál“ – abych použil váš termín – nevítězí proto, že mu jde o prachy, ale má vyšší myšlenku. Jde mu o moc, prachy jsou jen prostředkem. Ostatně peněz si natiskne kolik bude potřebovat a chtít.

            A ještě jedna věc. To, že Barrack Obama dodržuje některé muslimské zvyky, je poměrně v USA známé. Nedávno mi to v USA sdělovala řada lidí, aniž bych se ptal. Netřeba konspirovat. Občané USA mi to nezávisle a ve velkém říkají sami od sebe.

            1. Zdravím, naprostý souhlas. Řekl bych, že to umíte dát do slov lépe než já.

              Mě přišly velmi zajímavé právě ty studie o organzaci jedinců bez centralizované struktury, které jsem v článku jenom nakousl, ale ve skutečnosti to je „ta věda“. Prý existují dokonce superpočítače – co vím mají je USA a Britové, Saudové, a zcela jistě budou mít taky nejeden takový počítač v Rusku nebo v Číně: Jde o to, že tajné služby nás mají do jednoho spočítané, a potom na základě statistické superanalýzy předpovídají politiku: Sice je to „proti zákonu o shromažďování osobních údajů“ – ale s tím už asi nic nenaděláme :-)

              Například X muslimů – z toho Y bude džihádovat, a Z bude proti džihádu… X křesťanů, Y „Globálních kapitálistů kterým jde jen o peníze“ – „Z“ tupých ovcí co budou svědomitě pracovat bez ohledu na politiku, a „Ž“ národovců…

              Když se tomu počítači dodají dobrá data, například skrz Google anebo Facebook, potom to dokonce funguje, a lze díky tomu dělat revoluce.

              Samozřejmě jsou v tom nepředvídatelné proměnné: zejména „moudří lidé“ v té statistické analýze dělají bordel, ale na druhou stranu takový světsky zaměřený a ideologicky velmi jednoduchý Islám v té statistické analýze funguje velmi dobře.

              Vím že si tajné služby stěžovaly, že se islám nedá spolehlivě zpravodajsky prolomit – protože on islám skutečně nemá opravdovou centralizovanou strukturu, stejně jako Globální kapitálisté taky nejsou nějak centralizovaně organizovaní, ale jejich chování je zkrátka nejlépe předvídatelné skrz superpočítače…

              My lidé si potom musíme vystačit s obyčejnými slovy na internetových diskuzích – a to kupodivu taky funguje docela dobře :-)

              1. Indové říkají: „Neexistují lidé, existují pouze ideje“. To je celé tajemství decentralizovaných systémů. Máte prostě ideje/informaci, to je společného všem systémům: přenos a zpracování informace. Centralizovaný systém má nadřazené centrum distribuce informace. Decentralizovaný systém prostě sestaví informaci a zpracování a pak sežene „subjekty“.

                xxxxxxxxxxxxxx

                Centralizovaný systém je efektivnější, ale zranitelnější. Padne-li centrální subjekt(y), padne systém. Decentralizovaný systém potřebuje udržet původní informaci, jakmile se zničí, padne systém. Proto decentralizované systémy potřebují nekritizovatelnost původní ideje – a ničit rychle ty, kteří by se o to pokusili. Jinak řečeno, úspěšné decentralizované systémy potřebují být agresivní a nekompromisně a nesmiřitelně chránit původní informaci/ideu/myšlenku.

                xxxxxxxxxxxxxx

                Nejsnáze decentralizované systémy snažící se o moc poznáte tak, že se zeptáte, co se zakazuje za myšlenky a drsně trestá či alespoň maximálně potlačuje? To je infiltrační původní idea decentralizovaných systémů snažící se skrytě či zjevně o moc. Podívejte se do trestního zákoníku. Máme tu antisemitismus, ale ne třeba antigermanismus, nebo antičechismus. Není zde informace mezi řádky o jednom decentralizovaném systém snažící se o moc? Potlačuje se kritika islámu – je to až humorné. Namísto represí po vraždých ve Francii se kreslí transparenty „Je suis …“. Akademici a umělci ochraňují muslimské myšlenky a invazi. Žilková, manželka ministra obrany (!!!), dokonce už připravuje vagíny pro invazi. A pak jsou tu protimyšlenky, které jsou zakázané či poplivávané, Dávají další informace o dalších pátých kolonách.

                xxxxxxxxxxxxxxx

                Revoluce lze dělat pomocí decentralizované skupiny s jepičím životem. Pomocí hloupé a krátkodobé myšlenky implantované miliónu lidí můžete udělat revoluci. Nicméně skupina se rozpadne do pár týdnů, měsíců či let. A pak je všude měsíční krajina.

                Ono je to tak, že čím vyšší idea, tím trvanlivější. Nenávist, prachy, sex, instinkt, majetek, atd. jsou jen zvířecí idey, které vždy končí na tom, že jedinec pro ně není schopen obětovat mnoho. Zastaví se, když mu jde o život. Kapitalista, znásilňovatel, lupič, atd. velmi rád obětovává cizí životy, ale nikoli svůj vlastní. Anarchokapitalista velmi rád linkuje druhým pravidla ve společnosti, které by měla mít, pokud v nich má do vínku danou silnou pozici. Jinak ne.

                Tyto nižší ideje je nutné realizovat s maldými lidmi. Starší lidé už mají životní zkušenosti, a ví co je cenné, a často odmítnou. Někteří z nich už se před smrtí nechtějí namočit do něčeho nečistého. Proto je třeba tyto ideje cílit na mladé, dvacetileté až třicetileté, a do těch to zasít.

                Idea relativního prospěchu všech ve větší skupině lidí – už takto relativně nízká idea, je smrtelným jeden pro zvířecí idey ála prachy. Ještě vyšší idey, které mají sloužit vyšším cílům v podstatě vyhrávají. Nejsilnější ideje jsou ideje víry v boha – podle efektu.

                Podívejte se na historii, a jak dlouho ty které státy existují. Uvidíte různě dlouhé trvanlivosti idejí, které je stovořily (dnes často vtělené do ústavy).

    2. Pokud bude v ČR jeden výrobce pečiva a ten nastaví ceny 3x vyšší, budete akceptace jeho ceny opravdu dobrovolná? Když se takhle zdraží veškeré jídlo, bude ta koupě dobrovolná? Nebo přijde úžasná neviditelná ruka trhu a problém vyřeší?

      1. Samozřejmě, že to neviditelná ruka trhu vyřeší. A strašně rychle. Váš příklad je možný jedině tehdy, pokud by někdo získal zákonný monopol na pečivo, tedy stát by likvidoval veškerou konkurenci. Ale pokud by v našem právním prostředí někdo skoupil všechny pekárny a ztrojnásobil ceny, tak během max. několika týdnů budou vznikat nové konkurenční. Jednu bychom vedli v rodině. Už teď si někdy pečeme rohlíky a veky a cenově je to OK a kvalitativně někde úplně jinde.

        1. Je zvláštní, že neviditelná ruka trhu nevyřešila zlevnění importních výrobků. Například ropa je na extrémně nízké ceně, a i u benzínek už není cena přes 40 Kč za litr benzínu. Cena paliv je prudce nižší, a to v České republice je navíc zvedána vysokou spotřební daní. V zahraničí se cena benzínu mohla snížit i několikrát. Přesto nějak nevidím drastické zlevňování vinou prudkého snížení nákladů na dopravu/import.

          Ty dětinské pohádky o super fungující neviditelné ruce trhu a státu jako jediném způsobovateli monopolů – se divím, že dospělí lidé na to ještě věří.

          Právě je ideální čas pro vědeckou studii – kvaziexperiment. Nezávislá proměnná: prudce se snižující cena ropy na zlomeček původní ceny hodnoty. Závislá proměnná: „prudké zlevnění“ všeho zboží na trhu, zejména závislého na dopravě z velké dálky. A je mi předem jasné, co výsledné statistické zpracování vědecké studie a vědeckých dat o cenách určí: Že neviditelná ruka trhu jaksi nepůsobí tak, jak je deklarováno.

          1. To je tím, že cenu PHM z více než poloviny tvoří daně, benzínky pak holt sice jdou s cenou dolů, ale pořád si musí držet nějaký polštář, aby si vytvořily rezervy na dobu, kdy cena ropy zase vyletí nahoru a budou mít z litru prd. A taky samozřejmě koukají urvat co nejvíc, to už je lidská přirozenost.

            1. Každý den jezdím kolem dvou benzínek. Jedna má litr benzínu levnější o téměř 7 korun než druhá a u nafty je rozdíl 9 korun. Jedná má každý den narváno a druhá zeje prázdnotou. Fakt by mě zajímalo, jak ta si druhá tvoří rezervy na dobu, kdy ceny vyletí nahoru a jak si z toho prázdna u stojanů rve něco pro sebe. Všemocná, neviditelná ruka trhu fakt řádí.

              1. Řádí, nevím co se Vám na tom nelíbí.

                1. A nevypadá to řádění náhodou tak, že ti co nebudou konkurenceschopní, tak zaniknou? Jestli ano, tak to potom bude chudera nějaká nemocná, protože takhle to je už víc než rok (samozřejmě né vždy byly takové rozdíly) a dražší benzínka tam je pořád.

                  1. Ze se Vam zda pomala, to jeste neznamena, ze by byla nemocna.
                    A jak jste vubec zjistil, ze konkurence schopna neni?

                    1. já psal něco o schopnosti konkurence??? já psal o konkurenceschopnosti s ohledem na působení neviditelné ruky trhu.

                    2. Vy mezi schopnosti konkurence a konkurenceschopnosti nevidite zadnou souvislost? Tak to pak jo.

                    3. Je to sice slovíčkaření, ale vidím.

                      schopná konkurence – konkurence je schopna nabídnout produkt či službu X, což ale nic nevypovídá o konkurenceschpnosti tohoto produktu/služby

                      konkurenceschopnost – schopnost nabídnout produkt/službu s kterou se takříkajíc na trhu neztratím

                      Tedy pokud bych se měl držet případu s dvěma benzínkami. Ta dražší je schopna nabízet pohonné hmoty, ale vzhledem ke stojanům zejícím prázdnotou, její nabídka není moc konkurenceschopná.

                      Ale jak říkám, je to slovíčkaření. Pokud by jste místo KONKURENCE SCHOPNA, napsal SCHOPNA KONKUROVAT, bylo by to o něčem jiném.

                    4. Jo takhle, pravda, moje diakritika. Nicmene i sni by „konkurence schopna“ vypadalo zcela stejne. A dvojite nicmene, at si to vylozite zcela libovolne, smysl zustava stejny, tedy jak muzete vedet, zda „ta konkurence je schopná či neschopná, případně zda je schopna či neschopna konkurence“?

                    5. mám problém, že celý problém je v češtině. Pokud napíšete KONKURENCE SCHOPNA, tak to čtu, že konkurence je schopna něčeho, bez ohledu na konkurenceschopnost takové konkurence.

                      Budu sice za grammar nazi, ale holt konkurenceschopnost je jedno slovo. Ale neberte to prosím zle, jen takové malé popíchnutí.

                      A k vaší otázce. Do účetnictví dané firmy nevidím, takže neznám výsledky jejich snažení, a tedy nevím jestli ta firma není před zavřením, nebo jestli roste. Podle toho cvrkotu bych hádal to první.Avšak z mého pohledu, jako zákazníka, mi ta firma je schopná nabídnout konkurenční produkt, ale nabídka není konkurenceschopná.

                    6. To ovsem ctete spatne, resp. bez onoho predmetu je to absurdni syntakticky nesmysl, kdyz uz jsme na tom nacipisku. Tedy nelze „je schopen“, ale pouze „je schopen neceho“ (a nekteri vseho :)). Plus, samozrejme, lze „je schopny“.

                      Kazdopadne jsme se vratili ke gro meho komentare, ktery mel rici „nesudte NRT, kdyz o konkretnim trhu (ty dve pumpy) nic nevite“.

              2. To je jejich problém, zřejmě mají jinou firemní politiku. Kdyby rezervy nevytvářeli, tak tam už nejsou.

              3. Tak mají jinou strategii, menší obrat, ale větší marže. Cílí např. na ty, kteří jsou líní čekat na ten levnější benzín. Pokud jsou v plusu, tak klidně mohou být v klidu.

                1. Pripadne cili na vernost znacce / skupine znacek. Jsou lide, co by u Ono nekoupili benzin skoro v zadnem pripade, protoze si myslej, ze u Benziny je benzin lepsi. (Mozna maji pravdu, mozna ne, to ted neresim). Takze Benzina nema problem nasadit vysoke ceny. Je to neco jako Ceska sporitelna – taky jedna z nejhorsich bank, co se tyce poskytovani sluzeb – no oni sve klienty lakaji na jine veci,nez je kvalita sluzeb, no :-)

            2. Tady nejde o české daně u benzínky. Většina dopravy importu z cizích zemí jde za cenu paliv pořízených mimo Českou republiku, kde české vysoké spotřební daně nejsou.

              —————-

              Takže vlastně říkáte to, co pozoruji. Neviditelná ruka trhu funguje proti zákazníkům. Když se náklady zdraží, zdraží se i zboží. Když se náklady zlevní, zákazník stále platí drahou cenu.

              —————-

              Zatím zhromažďuji data o cenách z doby drahé ropy, a o cenách současných. Standardně je zpracuji podle vědecké metodiky do vědecké studie. Tak jasný důkaz, že neviditelná ruka trhu nepracuje pro zákazníky a občany, ale spíše proti nim, a ještě přísně vědecký – to je příležitost jako hrom.

              A navíc si myslím, že těch možností bude v blízké budoucnosti více. Český růst ekonomiky je evidentně hnán superlevnou ropou, a je jen otázkou času, kdy se projeví tvrdý pád česky ekonomiky na zem, nebo do do černé díty.

              1. Já bych byl taky rád, kdyby stál benzín ještě míň, o tom žádná, ale neviditelná ruka trhu pracuje taky pro ty, kdo ho prodávají, tak už to holt chodí. Na studii jsem zvědav.

                1. Ještě jedna věc, ta benzínka, co má ceny o sedm korun na litru nižší, bude mít taky marži nula nula prd, takže to honí objemem prodeje, tipuji, že to je Tank Ono, nebo jak se teď jmenují, ti s touhle strategií fungují od začátku.

                  1. Soused mi vysvětlil, že Tank Ono prodává pohonné hmoty ze skladovách zásob (státních hmotných rezerv?) na konci skladovatelnosti, odtud nízká cena.
                    S máslem v Lidlu to funguje stejně, takže jistá pravděpodobnost tu je.

                    1. Nevím, občas u nich beru a nějakou podřadnou kvalitu nepozoruji, jede to a žere to stejně. Ovšem vídám tam cisterny s nápisem „Gorivo“, tak kdo ví, odkud to kupují.
                      Co do másla v Lidlu, tak máslo Dr. Halíř bylo myslím dvakrát po sobě vyhodnoceno jako nejlepší z poměrně širokého spektra vzorků. Ostatně nadávat na Lidl, jako nějaký levný paletový discont, se zde stalo takřka společenskou povinností. No myslím,že rozhodně nepatří k nejlevnějším a většina nabízených potravin je rozhodně na vyšší úrovni mezi samoškami v Kocourkově. Přičítám to tomu, že jde o zboží i pro německý trh. Sám tento obchod využívám zejména k rychlému dennímu nákupu pro kobylky, neboť se tam dobře zaparkuje a nemusím courat hodinu mezi regály kvůli půlce chleba a dvanácti houskám k večeři

                    2. Lidl před pár lety a dnes je jako nebe a dudy. Čert ví, proč se pořád používá jako synonymum pro šmejd. V dnešní konkurenci prodávaných sraček, kde podle mne vede asi Tesco, si podle mne vůbec nevede špatně. Holt Němci, pro který je to taky vyráběné, jsou ještě trošku rezistentní proti sračkoidnímu zboží…

                    3. O podřadné kvalitě jsem nepsal nic, pouze o původu paliva s tím, že to vím z neověřeného zdroje. Vzhledem tomu, že státní hmotné rezervy existují a fungují kampaňovitě, tak se to palivo někde prodávat musí.

                      Co do másla v Lidlu, tak o značce Dr.Halíř jsem se nezmiňoval.
                      Ostatně jsem na Lidl nikdy nenadával. Sám tento obchod využívám, protože u něj nemusím parkovat vůbec.
                      Německé máslo z výprodeje hmotných rezerv, s cenou o cca jednu třetinu nižší než vámi uváděný Dr.Halíř, prodával.

                  2. Tipujete správně. Já si tedy na jejich firemní politiku nestěžuji, mně naopak vyhovuje. Jen jsem to uváděl jako příklad, kdy neviditelná ruka asi moc nefunguje.

                    1. Ale funguje. Pokud ti dražší mají dostatek zákazníků, aby se uživili, tak funguje.

                    2. No, podle provozu u stojanů to nevypadá. Ale co, třeba je živí prodej doplňkovýho zboží.

                      Navíc, já jsem tak nějak žil v tom, že pokud podnikám, tak mi rozhodně nestačí utržit jen tolik abych se uživil, ale tolik abych si vydělal. Asi jsem se pletl.

                    3. Ze byste se pletl v tom, co staci Vam, je stezi uveritelne a medle i technicky nemozne.
                      Ale jini to muzou mit nastavene po svem.

                    4. Asi se jim to vyplatí, případnou ztrátu z té konkrétní stanice dohánějí jinde, ONO zase tolik stanic po republice nemá.

              2. Zásadnější zlevnění nepřijde. Neuvědomujete si, že v té naprosto příšerné byrokracii a přeregulovaném prostřední se desítky tisíc živnostníků a podnikatelů potácí na hranici výdělečnosti, což vám samozřejmě bolševici nikdy nepřiznají, že ekonomika je v prdeli. Díky klesnoucí ceně paliv se jim o trošku volněji dýchá, to je tak všechno. Tak díky tomu mohli trochu nakoupit, a jak říkáte, díky tomu máme ten „růst“, slavný dotace a ostatní šmejd samozřejmě jako obvykle pracuje proti tomu a nebýt toho, situace je spíš lepší. Ale to socani u kormidla nepřipustí. Proti dovozu taky stále pracuje nevýhodnej kurz koruny.

                Každopádně ani tento rok to nebude nijaká sláva. Možná o něco málo zlevní plasty, doufám, že konečně zlevní maziva (protože stojí přes dva roky stále stejně, i když výrobní surovina šla na zlomek ceny). Konečně zlevní plyn, protože jeho cena jen za poslední rok taky spadla na polovinu a smlouvy se uzavírají na rok či víc, teď se mají dělat nové. Silová elektřina taky zlevňuje, ale vlivem stále větší zlodějny s těma obnovitelnejma nesmyslama si přes to všichni připlatí, viz mj. http://30kmh.cz/index.php?topic=2444.0 a kalkulátor http://www.novatarifnistruktura.cz/ Tím pádem slevu na plynu sežere příplatek na elektřině.

                Brzo bude s ohledem na cenu paliv výhodnější si domů pořídit výkonnou (3+ kW) eletrocentrálu a pašovat z ukrajiny kvalitní levnej benzín, než to odebírat z veřejné rozvodné sítě.

              3. Kromě několika států je ropa hodně zdaněná prakticky všude.

                Je ovšem velmi mylná premisa, že jen a jen nižší cena vyhovuje zákazníkům. Ale nebojte, NRT je jediný princip, jak může zboží zlevnit, a stále být k dispozici. Cokoliv jiného končí jako ve Venezuele, či v bývalém SSSR s hromadou mrtvých.

                1. Zákazníkům samozřejmě vyhovuje co nejvyšší cena – podle vás.
                  —————
                  Já vám napíši, jak to je. Dříve cena byla v nějakém vztahu k nákladům a kvalitě prodávaného produktu. To trvalo tak dlouho, než kontinuálním procesem došlo k tomu, že se snižovaly náklady, kvalita, ale cena nikoli. Postupně tak v rámci udržení profitability to byl nuceni dělat všichni.

                  Pak přišli manažeři, kteří každých pár let dělali něco jiného, a dlouhodobá prosperita podniku jim byla u zadnice. Jejich cílem bylo krátkodobě zvednout zisk kreativním účetnictvím, a zničenou firmu a kostlivce nechat nástupci.

                  Dnešní cena nemá naprosto žádný vztah k ničemu. Když si připlatíte, nedostanete vyšší kvalitu. Když si připlatíte, nedostanete neošizený výrobek. Oni totiž nešidí jen koncoví výrobci, ale také všichni dodavatelé, a dodavatelé těch dodavatelů, atd. Ti všichni tohle ojebávání mají tak v krvi, že ani při veškerém vědomém úsilí nedokáží a je mimo jejich možnosti dát dohromady něco kvalitního za produkt. Je to mimo jejich psychické možnosti.

                  Dnešní zákazník nemá jinou volbu, než své znalosti a cenu. Když už většina lidí ví či tuší, že bez ohledu na cenu budou ojebáni na každém místě v produktu, kde to jen trochu jde – pak nejracionálnější volbou v mnoha případech je řízení se podle ceny.

                  Ve výsledku se tak ojebávání výrobců a obchodníků začíná vracet proti nim. Zákazník to začíná chápat, a jde jen po ceně. Mnohdy je to to nejlepší, co může udělat, pokud není super odborník nebo někoho takového nemá s sebou.

                  Tím ztratily na významu i obchodní značky, a výrobce začaly ohledně ceny mačkat supermarkety a velkoobchody. Je to taková karma, která se vrací jako bumarang. Kdyby jejich produkty měly kvalitu či něco, co by je u zákazníků podrželo, nebyli by tak bezbranní, ale takto jim zákazník věrný nebude. Proč by měl, když se výrobci a obchodníci chovají už léta jako svině převlečené za kamarády?

                  ———–

                  behemot: To co drtí podnikatele není stát, ale jejich sviňárna s kvalitou vůči zákazníkům, což byla etuda, kterou celý podnikatelský a firemní svět rozjel proti zákazníkům před pár desetiletími, a popisuji ji v tomto příspěvku výše. To, že se jí firmy a podnikatelé pokoušejí hodit na stát, aby tak nepřiznali, že je to jenom jejich vina v principu, je druhá věc. Takže s těmito lžemi, že primárně dusí firmy stát, na mě nechoďte.
                  Stát se sice chová svinsky, a pod Babišem pak přímo ukázkově žhaví své nejhorší já, co může stát ukzazovat, ale zdaleka nebyl první. První se vzdaly firmy toho, co je mohlo v klidu držet nad vodou: Férového přístupu k zákazníkům, budování hodnoty pro zákazníky na jiné bázi, než je jen cena či marketinkové MBA kecy o tom, jak moc velkou hodnotu a výhody dostane zákazník kopírované z amerického prostředí.

                  ————-
                  P.S.: Jsem také soukromník, nejsem zaměstnanec.

                  1. Cena má vztah jen a pouze k poptávce, můžete mít třeba zlatý hodinky s vodotryskem za kačku, ale když je nebude nikdo chtít tak je neprodáte (pokud nejste stát a nedáte to jako povinnost). Deci vody uprostřed pouště bude mít daleko větší cenu než uprostřed sněhový pláně (tam bude nulová), se sirkama to bude nejspíš naopak.
                    Náklady mají vztah jen a pouze ke zisku, pokud nemáte poptávku a vaše náklady jsou jakkoliv nízké váš zisk bude nulový nebo záporný.

                    1. Technická – na sněhové pláni má voda cenu, minimálně nákladů na její tavení a cenu té drbačky s tím. Na sněhové pláni lze mít solidní žízeň. Jak vyprávěl někdo o přechodu Grónska: Záložní vařiče jsou důležité, protože bez vařiče celkem rychle umřete žíní.

                    2. Ne vody je tam dost, co bude mít cenu, po čem bude poptávka, je teplo.

                    3. Technicka #2 – s tema sirkama to bude podobne, tech se nenapijete a snih se blbe zapaluje. :)

                    4. Jinak naklady (potazmo zisk) jiste maji vztah k nabidce, nabidka k poptavce, poptavka k… Aha!?

                  2. Jenom k první větě, ano, existuje skupina zákazníků, která chce co největší cenu, tzv, Noví Rusové např. :-)

                    Ale jde o spoustu jiných faktorů, proč je asi nejprodávanější smartphone velmi drahý iPhone?

                    1. Sudiac podla komentarov na tomto webe, takych zakaznikov bude dost aj medzi Cechmi..

                  3. Jestli jste soukromník, tak nevím, co plácáte. Já nabízím převážně kvalitní výrobky (nebo se aspoň snažím, občas se evropští dodavatelé i japonských výrobců trochu kurví), a pokud něco levnějšího, tak je důrazně uvedeno, co je od toho možné čekat.

                    1. A já jsem ten blbec, který se o kvalitu snaží též. Jenže jedna věc je celek a chování celku jako trhu, a druhá věc je pár odlišně se chovajících subjektů pod hranicí statistické chyby.

                  4. No nevim, ja podnikam uz nejakej patek a s tou kvalitou neni problem – zakaznik ma moznost vybrat si, jestli chce ode mne kvalitni vec, nebo levnou vec. Nikdo otevrene nerekne „ja chci smejd“, ale ja mu otevrene reknu, ze ta vec je levna a tedy odpovida tomu i kvalita.

                    Samozrejme, po par omylech jsem to pak udelal tak, ze jsou dve naprosto samostatne vyrobkove linie, dve ruzne znacky. Jedna low-entry a druha high-end. Mohu rict, ze vysledny zisk je z obou skupin srovnatelny.

                    Pred cca 10 lety byl v mem oboru boom cinskych kopii a sracek. Ultra sracek. Samozrejme se to u mne projevilo poklesem obratu. Ale chtelo to vydrzet. Ted se zakaznici postupne vraceji a o Cine nechteji ani slyset. Cinane hodne okopirovali, hodne se i naucili, ale svuj stin neprekrocili. Jediny problem je u tech zakazniku, co uz svuj budget vycamrali v Cine a cert vi, kdy budou mit dalsi. Holt, s tim nic nenadelam.

                    Po statu vubec nic nechci a ani se na nej nevymlouvam. Ted mne nasral s buzeraci okolo KH, takze se papirove stehuju z EU pryc. Tak nejak posledni kapka. Uz jsem zazil, kdy jsem platil flastr pres tri kila presto, ze urad jsem pisemne zadal o vyjadreni se k veci, nez jsem ji udelal. Urad se vyjadril, ja to podle toho udelal a pak urad vymeril flastr s tim, ze k vyjadreni vubec nebyl kompetentni. Nez to poresil pravnik, byla tato dira zalepena v zakone a bylo nad slunce jasne, ze soud bych prohral, byt v dobe, kdy k udajne chybe z moji strany doslo, to v zakone nebylo. Byl proste mozny dvoji vyklad. Jelikoz ale kdybych vyhral, tak bych rovnou potopil furu kamaradu, kteri tehda podnikali ve stejnem oboru a urad mi rovnou rekl, ze bude resit i ostatni „kauzy“, ktere jeste ani nenastaly, tak jsem se na to vysral. Mne to tehdy nezabilo, jen nasralo. Ale ty druhe to mohlo zlikvidovat. Takze o nasich uradech si myslim jen to nejhorsi a mam proc, mam to predplacene.

                    1. Já to nerozporuji. Nicméně jedna vlaštovka jaro nedělá.
                      xxxxxxxxxxxxxxx
                      Sám si všímám, že Čína je dost v nemilosti, protože jaksi mnoho firem i lidí už má plné zuby podvodů, ěmejdů a ojebávání. Osobně mám pár zkušeností také a nějaké investice jsem musel odepsat a větší množství jejich dodávek mířilo přímo do odpadového kontejneru. Od té doby v zásadě Čínu beru jako poslední zoufalou možnost.
                      Číňané svůj stín nepřekročili, ale infekcí nakazili západní firmy. Takže na druhé straně tu máte západní firmy, které dělají sofistikovaněji plus mínus to samé. A je jich naprostá většina.
                      S tím se setkávají i běžní lidé. Například si zkuste jen tak namátkou objednat nějakou službu, řemeslníka, apod. To je radosti na starém bělidle.
                      Základní zkušeností většiny zákazníků je takový, že trh a firmy plodí zmetky. A to plodí.
                      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                      Já sám jsem pochopil to co vy, že je třeba nabídnout 2–3 řady produktů podle kvality, a udělat to tak, že každá řada opticky přichází z jiné firmy a nemají spolu nic společného. Říkám to samé co vy.
                      Nicméně když musíte spoje letovat bez olova, tak si zkuste dělat něco s delší výdrží. Zvlášť když to má vydržet ve vibracích.
                      O odchodu do prostoru mimo tento stát uvažuji už delší dobu, a poslední změny jsou dosti naštvávací.

                    2. Na pájku sere pes, kdo to kontroluje? Chcete to dělat kvalitně? Tak se na to vyserte a olovo tam dejte.

                      U mnoha věcí je ale fakt, že zase nemá smysl to nakupovat tady. Hlavně bych teda řekl subdodávky, ne celý výrobky. Nicméně když i místní firmy přešly na čínskej standard kvality za evropskou cenu, proč bych to měl nakupovat tady?

                    3. Behemote, něco lze dělat v malém, ale ve velkém stát, ne trh, tě za např. olovo zničí.

                    4. Záleží co je u vás velký.

                      Na malý a střední nejspíš nikdo nikdy nepřijde.

                      U většího je trochu problém.

                      U největšího je to zase jedno, too big to fall (viz VW).

          2. Ceny dálkové dopravy klesly také. Nicméně v cenách většiny zboží tvoří doprava tak malou část, takže i kdyby stála polovinu či čtvrtinu toho, co dřív, žádný prostor pro drastické zlevňování tam není.

            Například já jsem teď nechával v Číně dělat nějaké kovové součástky. Za součástku platím výrobci patnáct dolarů, doprava po rozpočítání vychází na 80 centů. Součástka se dokončuje ručně v Čechách, výsledný výrobek pak vyjde na ca 25 dolarů v nákladech. I kdyby doprava spadla na čtvrtinu, pořád je to jen 2,4 % nákladů.

            1. Kovové součástky, které se musejí dokončovat ručně – to je mimoritní až zanedbatelný objem toho, co lidé běžně kupují v obchodech. Na hranici statistické chyby. Na většině výrobků po importu je jen minimum práce, pokud vůbec nějaká, a většinou spočívá jen v přelepení nálepky za jinou značku a přesypání do jiného obalu – a často ani to ne.

          3. Ale působí. Jen nevím, kde jste vzal to, že NRT musí zlevňovat, když se zlevňuje jeden vstup? NRT je jen o nabídce a poptávce. Pokud nabídka odběratelům +- vyhovuje, tak není důvod zlevňovat, i když vstupy klesají. Prostě dodavatel více vydělá. To není nic proti NRT. Vy také nakupujete jen a jen podle ceny?

            Jinak situace u nás. Sice ropa zlevnila drasticky o desítky procent, ale kvůli daním to na palivech dělá cca 30 % dolů. Ovšem zároveň je Singerem koruna držena uměle dole (což s NRT nemá nic společného), a od cca konce roku 2014 je USD o 25 a více % dražší než předtím. Ale postupné zlevňování importovaných výrobků v IT, kterou prodávám, vidím, ale také vím, že kdyby koruna byla tam, kde by podle NRT měla být, tak je o dost nižší.

            Další věc je, že po dlouhodobé fixaci platů, tak začali zase přece jen trochu růst.

            atd..

            1. Najde se až překvapivé množství lidí, kteří tvrdí – a to vypadají na první pohled jako inteligenctní – že NRT působí vždy pro dobro zákazníků. Tento dojem budou vyvolávat tak dlouho, dokud nedostatnou jasný protipříklad. Já to vím, že NRT bude především zdražovat až do maxima co to jde jako první strategie. Nicméně reagoval jsem na určitý příspěvek, který se pokoušel vyvolávat pohádky a bajky o tom, že zákazník vždy z naprosto neregulované NRT profituje a nikdy nic jiného. Proto jsem reagoval tímto.
              Znovu: vetšina importu nejde v dopravě za paliva s českými daněmi, ale zahraničními, tedy je zde v nákladech mnohem příznivější situace pro dovozce.
              Ad růst ekonomiky: Růst ekonomiky je na úkor cen a zákazníků. Nic jiného. Hra s konečným součtem. Ale opět tvrdím jen to samé.
              Souhlasíme se vším a máme stejné názory. Já jen přímo a bez korektnosti či podlézavosti neoliberalismu napsal jak to je: Že neregulovaná NRT není výhodná, spíše sakra nevýhodná, pro valnou většinu účastníků trhu.

              1. NRT samozřejmě vždy působí pro dobro zákazníků. I když se něco drasticky zdražuje, pokud je to z přirozených příčin, tak je to pro dobro, jelikož takové zdražení přichází v dobách nedostatku komodity, a tak zvyšující cena zaručuje alespoň nějakou dostupnost daného tovaru. Klasický příklad je momentálně např. voda v Kalifornii, kdy mají velké problémy s dodávkami vody, ale cena je regulovaná, takže nikdo není nucen reálně šetřit, a místo toho, aby se cena zvedla a lidi přestali kropit trávníky automaticky, tak stát kropení zakazuje pod tresty…

                1. Vaší první větě se říká tvrzení bez důkazu. Induktivní zobecnění z jednoho příkladu v Kalifornii je šarlatánství. NRT nepracuje vždy pro dobro zákazníků, velmi často pracuje proti nim. Konekonců, sám ve svém příspěvku podáváte důkaz, že nevěříte tomu, že NRT vždy působí k dobru zákazníků. Své dobro jste podmínil: POKUD je to z přirozených příčin, pak je to DOBRO. Jen to zdražení není ani zdaleka vždy z přirozených příčin.

                  1. Tady jste zrejme nebyl v nejlepsi kondici. Od zacatku do konce.

                    1. Vy také ne, chybí alespoň nějaký konkrétní argument.

                    2. Tak zkusim, ale sam jste to chtel.

                      Vasi prvni vete (tj. „Vaší první větě se říká tvrzení bez důkazu“) se rika tvrzeni bez dukazu. Nic neobvykleho.
                      Induktivni zobecneni a uvedeni prikladu jsou znacne odlisne veci. Zadne „tudiz“ tam nevidim.
                      Treti veta budiz, je to jen kontranazor, ovsem okamzite to zabijete zcela vyfabulovanym strawmanem.
                      Asi nejaka logicka joga. Nikoliv: pokud je to prirozene, je to NRT (a tedy dobro, jiste). Jinak to neni NRT, alebrz evil ve forme pure.
                      Ano, zdaleka neni. Coz jste briskne objevil to, o cem Vas celou dobu presvedcoval.

                    3. Pokud se jedná o věcnou debatu, která probíhá tak, že já dám jasně a opakovaně najevo, že nevěřím ani za mák tomu, že NRT působí vždy pro dobro. A vy mi napíšete, že „NRT samozřejmě vždy působí pro dobro zákazníků“ bez čehokoli dalšího co by prokázalo váš názor nevěřícímu Tomášovi, totiž mě, tak já mám 2 možnosti:
                      1) Diskusi ukončit, neb jsme si řekli, že máme opačné, neslučitelné názory a nic dalšího z vás už asi nevypadne. Vyčerpal jste své veškeré, velmi slabé možnosti, jak mě přesvědčit.
                      2) Pokusit se do vás rýpnout, jestli se nezamyslíte a něco neuvedete. To jsem udělal, ale další průběh mi jen ukazuje, že platila možnost ad 1). Tedy další diskuse už by byla nikoli věcná, ale v emocionální rovině ve stylu dva samci si vzájemně hrozí, kdo z nich ustoupí.
                      xxxxxxxxxxxxxx
                      Takže tímto přepínám na ad 1)

                    4. Teze, že „NRT působí vždy pro dobro zákazníků“ nelze dokázat, jelikož by se musela rozebrat každá obchodní transakce v historii, což je reálně nemožné. Je to klasická vědecká teorie, která se nedokazuje, ale vyvrací. Takže ji můžete jedině vy vyvrátit. Stačí jediný případ, kdy NRT nefunguje ve prospěch zákazníků. Jediný. Ale ten příklad s benzínkou to opravdu není. Vy jste vyházel z naprosto chybné premisy, že JEDINÉ dobro zákazníků je nízká cena. Ale NRT má funkci uspokojovat POTŘEBY zákazníků, a ty jsou naprosto různorodé a nízká cena je jen JEDNA z nich. Např. nepůjdu pro 10 rohlíků do Tesca za 1 Kč, raději si ty samé koupím u „Ťamana!“ za 1,50, jelikož stejný nákup 10 rohlíků v našem velkém Tescu by trval skoro hodinu, u „Ťamana“ 5 minut. Nebo může např. být pokladní sexy kočka, a rád připlatím za erotickou podívanou, nebo cokoliv jiného. Prostě svět není jen o nízké ceně.

                    5. Je jistě možné tvrdit, že NRT působí vždy ve prospěch (pro dobro zákazníka).
                      To ovšem, jak se lidově říká, není nic proti ničemu.
                      Proč?
                      Protože osoby, které v konkrétní transakci nejsou zákazníky, nemusí žádné dobro utrpět, přestže jsou transakcí dotčeny.

                      Profláklý, extrémní, ale zato velmi snadno pochopitelný příklad je vražda na objednávku.

                    6. Joo, sam jste to chtel. V bode 2) mi to berete primo z ust, po tom Vasem detinsky nesmyslnem vypadu jsem zcela presne „Pokusil se do vás rýpnout, jestli se nezamyslíte“. Nezamyslel, chtel jste to polopate.

                      Ted vidim, ze jste dalsi frekventant kurzu nejen kreativniho cteni, ale i psani a pameti. Ja snad neco takoveho o NRT psal? Ja jen na Vase prani vzal Vasich sest vet jednu po druhe a ukazal Vam, ze krome jedne („nee, dup dup, je to jinak“) jsou pitomost jedna vedle druhe. Specialne to Vase induktivni sarlatanstvi, ktere me puvodne chytilo za voko.

                      A Vy (jako vyse zmineny absolvent) nezavahate – to vse bez mrknuti oka prejdete a vyplivnete „vy mi pisete, ze NRT samozrejme vzdy bla bla…“, coz jedine tam opravdu neni.

                      Rado se stalo.

                  2. Nepřirozené příčiny – zásahy státní moci. Nic jiného. Neexistuje příklad, kdy stát byl chytřejší než NRT. Jen někdy státní zásahy trochu napravují stav, který sami způsobily.

                    1. Takže třeba Somálsko, kde se dá očekávat nejpřirozenější prostředí s naprostým minimem státních zásahů, pokud vůbec nějakých; a maximalizací neregulovaných akcí NRT je tedy nejchytřejší výsledek a nejžádoucnější? Toto je to nejlepší, co může být? To co chceme?

                    2. Somálsko je diskuzní fail, ale to je jedno, já se nebavím o anarchii, ale o NRT. Jaké máte povědomí o ekonomické situaci v Somálsku, vývoji řízení ekonomiky, zasahování státu, či jednotlivých vůdců do trhu apod?

                    3. Musíte si vybrat. Buď chcete stát nebo anarchii. Dokazovat prospěšnou, a jedině prospěšnou funkci NRT na věčné časy a nikdy jinak, je třeba na nějakém reálně možném příkladě.
                      Anarchie a diktatura jsou typické výsledky čisté NRT v různých fázích svého působení.

                    4. Ach jo, jak můžete být tak mimo? Spojovat NRT s jakýmkoliv politickým systémem je nesmysl, BRT stojí nad politickými systémy, NRT existuje déle, než jakýkoliv politický systém, NRT funguje dokonce i ve zvířecí říši. Politické systémy jen NRT více, či méně deformují, ale NRT vždy nakonec zvítězí. Pokud stát zasahuje do NRT nepřiměřené, jako např. v komunismu, nebo momentálně ve Venezuele, tak NTR se přesune z oficiální do šedé a černé oblasti, až nakonec se zhroutí stát, ne NRT.
                      Ovšem NRT a silný (ne tlustý) stát nejsou v opozici, naopak, čim „čistší“ legální NRT, tím bývá stát silnější a mocnější, viz koloniální Británie, kdy to byl nejmocnější stát v historii a jen díky v historii asi „nejčistší“ NRT, kdy dokonce říši vojensky rozšiřovaly soukromé společnosti a nemyslím tím žoldácké zakázky.

        2. jfb: trh má přirozenou tendenci tvořit monopoly. Pokud vzniknou nové konkurenční pekárny, tak se v daném městě sníží cena pečiva – krátkodobě, aby dotyčná pekárna zkrachovala (přeci jen pořízení zařízení a splácení něco stojí a pokud se výroba nevyplatí už na začátku, bude v tom někdo pokračovat? A kdo má větší polštář na takový boj, místní čerstvě vytvořená pekárna, nebo obrovský nadnárodní moloch?). A chci opravdu vidět, jak si většina lidí pořídí domácí pekárnu, když jsou líní, bojí se toho a nebo na to nemají peníze.
          Zdá se, že si hodně lidí neuvědomuje, že velké korporace mají zisk jako dlouhodobý cíl, takže zničení konkurence je pro ně investicí do budoucna. Dále mají obrovské zdroje a spoustu způsobů jak ovlivňovat trh. A pokud bychom zrušili státy a všechno by měl vyřešit kapitalizmus, tak tyhle metody jen změní způsob – místo zákonů a peněz nastoupí zbraně (silnější pes mrdá).

          1. OMG už zase tenhle kec? Stačí se podívat, kolik malejch pekáren existuje dneska…kolik jich vlastně existuje od 90. let dodnes. Cena není jediný kritérium, že.

            1. Stačí se podívat na předpoklad – že existuje monopol. Ten neexistuje, velcí hráči bojují mezi sebou a proti malým bojovat nepotřebují. Ve chvíli, kdy by velké hráče skoupil jeden vlastník, přestanou bojovat mezi sebou a má čas likvidovat malé, pokud to uzná za vhodné.
              Ano, cena není jediné kritérium, ale musíte si vychovat své zákazníky což např. u důchodců jde dost špatně … bohužel.

              1. Jak může velký dodavatel zlikvidovat malého, bez státní podpory toho velkého? Dumping se nevyplatí, a když jej koupí, tak ten malý může otevřít o kousek vedle, navíc ještě s finančním polštářem.

                1. I bez státní podpory to lze velmi snadno, třeba za použití těch dumpingových cen.
                  Když velký dodavatel koupí malého, jistěže si ten malý může otevřít dodavatelství o kousek vedle.
                  Dokážete vysvětlit, s jakým finančním polštářem?
                  Domýšlím se, že tím finančním polštářem míníte zisk toho malého z prodeje tomu velkému.
                  Potom by ten malý musel umět otevřít kousek vedle dodavatelství bez investice.
                  To by musel bejt fak hustej.

                  To, zda se dumping vyplatí, čili nic, bývá obvykle předmětem důkladné rozvahy, paušální tvrzení se zdá být hodně odvážným počinem.

                  1. jfb, ygorek: Přesně tak, těch možností je dost, jak „malému“ znepříjemnit život. Mimo jiné pomocí dumpingových cen, tlaku na dodavatele, tlaku na firmy které rozvážejí. Taky souhlas, že dost záleží na srovnání jak moc velký problém představuje a kolik to bude stát.
                    Stát může fungovat jako katalyzátor (podpora, možnost posílat mu tam všelijaké kontroly a spousta dalších možností) nebo jako naopak brzda (nařízení, regule, dodržování zákonů, které platí i pro toho velkého).

                    1. Znepříjemnit možná. Ale zlikvidovat jedině pomocí státu. Což se bohužel opravdu stává. A s KH a EET to bude zase o dost jednodušší.

                    2. Ale tak zase nesilte. Pokud se opravdu velka firma bude chtit zbavit male, tak je to piss of cake, pocinaje nakonec tim neodmitnutelnym odkupem. Ovsem proc by se tim vetsinou vubec zabyvala, ze.

                      Pokud ovsem nemyslite monopol, zvlaste pak mit ho priklepnuty a posichrovany. To uz pak bude jina kava.

                  2. Tak Vase puvodni (a zhodnocena) investice snad bude zahrnuta v prodejni cene, cili nebude problem investovat znovu. A vzhledem k NRT bude cena jiste vyrazne slusnejsi, nez kdybyste naopak Vy chtel prodavat. Takze nejaky polstar(ek) bude.

                    Spis, pocitam, by byl problem nejaky drobny dodatek smlouvy.

                    1. Původní investice může být zhodnocená, ale nemusí, záleží na přístupu podnikatelově. Primitivní příklad: Lze si koupit soustruh a využít ho do úplného fyzického opotřebení s tím, že zisk z podnikání investuji do poníka pro dceru. V případě prodeje dílny nelze očekávat, že si za stržený peníz zařídím novou kousek vedle.
                      Atd.

                      V případě použití ekonomického nátlaku (dumpingových cen), může být cena, řešeno vašimi slovy, výrazně neslušnější.

                      Závěr: poukázal jsem na nevhodnost použitého jednoduchého tvrzení, protože realita je složitější. Nic víc.

                    2. Soustruh a ponik jiste, ale pak to byl bud uplny vul, nebo chtel skoncit tak jako tak. Nicmene i pak misto polstare bude treba sedlo.
                      V pripade prodeje nikoliv dilny, ale zdevastovane ci vytunelovane trosky, to skutecne na dilnu novou vyjit nemusi, to jo.

                    3. Proc by mel byt uplny vul, nebo chtel skoncit tak jako tak?
                      Mohl zamyslet prodat dozily soustruh do srotu a vzit si na leasing novy, mohl si vzit hypoteku na staj toho ponika, moznosti je mnoho. Zakaznikovi je skutecny vlastnik soustruhu (zde napr. leasingova spolecnost) lhostejny.
                      Predpoklad, ze lze rozvahu nahradit jednoduchou pravdou, je spatny,
                      i kdyz mnoho lidi skutecne jedna intuitivne, pripadne veri, ze to nejak dopane.
                      Atd.

                    4. Protoze mluvite-li leasingu, rodinnych pujckach a Astaru Seranovi, pak nechapu Vase „Potom by ten malý musel umět otevřít kousek vedle dodavatelství bez investice“.
                      To pak znacne postrada smysl, jinymi slovy: umi to vzdy, pujci si. A polstar pak ma trvaly.

                    5. Asi takhle:
                      Smysl postrada cela diskuze, respektive cele vase snazeni, protoze:

                      Závěr: poukázal jsem na nevhodnost použitého jednoduchého tvrzení, protože realita je složitější. Nic víc.

                      jste nevyvratil, a to ani s pomoci Astara Serana, at uz tim minite cokoliv, ale me tvrzeni jste „kruhem“ potvrdil.

                    6. Ano, smysl to zrejme skutecne nema.

                      Vy – nema na investice.
                      Ja – budou v cene.
                      Vy – budou v ponikovi.
                      Ja – pak ma stejne hovno.
                      Vy – tak si pujci.
                      Ja – a proc ne na investice?
                      Vy – nuli tangere circulos meos

                      A ano, kruh to skutecne je. A jednou dokola mi taky zcela staci.

          2. Ach jo. Pokud by někdo zvýšil cenu 3x, tak prostě jdu a začnu prodávat rohlíky sám. Kapišto? Takhle to fungovalo věky. Ale je pravda, že zase jen stát a nikdo jiný, hází nové konkurenci čím dál větší překážky. Až nesmyslné hygienické předpisy, které nerozlišují malou manufakturu a továrnu pro celé oblasti, KH, EET a pod. V ČR by nový Apple, Hewllet Packard či Micrososft dnes asi nevznikl.

            1. „V ČR by nový Apple, Hewllet Packard či Micrososft dnes asi nevznikl.“ — ani v USA.

              1. Tak věřím, že v některých jižanských státech by to šlo. Ale je fakt, že je to obecně v USA mnohem horší než dříve, díky socanskému potlačování tedy regulování NRT.

                1. A také díky tomu, že velké korporace vylobovaly mnoho nástrojů na potlačení vznikající konkurence. Velmi mnoho nástrojů. Stačí připomenout jenom to, že stačí patentovat obdélník s kulatými rohy a pak jen kasírovat vznikající konkurenci.
                  Velké korporace samozřejmě nemají zájem o vznik a přežití konkurence, tedy nemají zájem o volný a svobodný trh.
                  Ostatně stejné je to v České republice. Takový Agrofert, ČEZ, či velcí hráči mají zcela jiné priority ohledně toho, co prosadit v českém podnikatelském prostoru, než malí podnikatelé.
                  Je to zcela nutné stádium kapitalismu a trhu, totiž boje korporací uchycených i na mocných místech proti novým startupům. Kdysi v USA proti tomu existovaly různé prostředky, jako třeba antimonopolní úřad, apod. – ale ty byly zimpotentněny.

                  1. Ach jo. Ano, velké korporace si vylobovaly na STÁTU nástroje, které pomocí STÁTU deformují trh. Nebýt státu, tak se nic takového neděje.

                    Monopoly sice někdy v NRT vzniknou, ale pokud poskytují služby zákazníkům, tak monopoly přestanou být. Relativně přirozeně vznikl monopol na ropu v USA Standard Oil, ale jen tím, že zákazníkům dodával petrolej v takové kvalitě, v takovém množství a za takovou cenu, jakou akceptovali.

                    1. velké korporace si vylobovaly na STÁTU nástroje, které pomocí STÁTU deformují trh. Nebýt státu, tak se nic takového neděje

                      Mohl byste prosím čistě pro zajímavost uvést, kde si mohu platnost tohoto Vašeho poměrně suverénního tvrzení prakticky ověřit? Samozřejmě předpokládám, že se bude jednat o statisticky významný příklad ze současnosti, nikoli nějaký prvobytně pospolný relikt z amazonské džungle nebo tak něco.
                      Děkuji.

                    2. Tak aktuálně kontrolní hlášení, EET, což zničí malé podnikatele a defakto znemožní začínat od mala, certifikace finančních poradců realitních poradců apod, co proazují velcí hráči v oboru. To se děje právě teď.

                    3. Jak a čím zničí kontrolní hlášení malé podnikatele (předpokládám, že tím spojením jste chtěl označit živnostníky)?
                      Je pravda, že je to opruz a účetní je o něco dražší, ale to není zničení.
                      (Účetní mi vysvětlil, že je to pro něj rutinní záležitost, protože opravdovým podnikatelům něco takového už dávno dělá. Ale třeba se mýlí, nebo jsem ho špatně pochopil.)

                      Jak znemožní kontrolní hlášení začínat od mala, když začínající od mala velmi pravděpodobně nebude plátcem DPH?

                      U EET se nemohu ptát, s tím zatím zkušenost nemám a ještě nějakou dobu mít nebudu. Dtto finanční a realitní poradenství.

                    4. Ten opruz se neudělá sám, stejně tak účetní se nezaplatí sám. I v řekněme širším centru Prahy existuje spousta krámků, které jedou papírově a počítač tam třeba vůbec nemají, onehdá jsem byl v takovým zapadlým čalounictví kupovat molitan. Pro takový krámky, který už se tak potácí na hranici výdělečnosti, může už hlášení být docela problém, a EET je položí úplně.

                    5. K vašemu příkladu:
                      Podle popisu odhaduji, že onen čalouník není plátcem DPH, tedy jeho účetní žádné hlášení zpracovávat nebude.
                      Živnostník počítač mít nemusí, stačí, když ho má účetní.
                      Živnostník, pokud si dělá účetní sám, nemusí mít počítač v krámku, má ho obvykle doma, odkud skajpuje s potomky/rodiči.
                      Živnostník, který si dělá účetnictví sám, doma při petrolejce na rub pytlíku od mouky, pravěpodobně existuje, ale zcela jistě není plátcem DPH a o nějakém hlášení vůbec neví.

                      Jak živnostníka položí EET?
                      Zajímá mě to, z mých sousedů EET nikdo nemá a ještě dlouho mít nebude, nemám žádnou zkušenost, neznám příklad.

                    6. Odhadujete jako velmi často píčoviny, samozřejmě krámek takové velikosti je po 20 letech činnosti plátcem vždycky, jenom materiál na skladě mají za větší statisíce a obrat v milionech.

                      Takže každej měsíc zanést účetním kýbl paragonů, ten se v tom jistě bude přehrabovat a evidovat to hodiny zadarmo, tak určitě. Doteď to stačilo jednou za čas sečíst a poslat výkaz, teď se budou muset párovat čísla dokladů, částky, všechno. Jediná chybička na straně jejich nebo zákazníka při jeho elektronizaci a hrozba slušnejch pokut.

                      Povinnost elektronickýho hlášení v provozovně, kde není ani počítač, je jistě taky zadarmo. Jste úplně blbej, nebo jen nějakej burešův hnědej nos? Zřízení připojení? Koupě jakýhosi šrotu za možná až desítky tisíc? Měsíční náklady za připojení? A kdo to ty lidi bude na starý kolena učit? Většina z nich je na takový kraviny gramotná velmi málo, jestli vůbec. Nemají na takový sračky čas, mají obchod, kterej se neprovozuje sám.

                    7. Pokud má krámek obrat milionech, pak má účetního.
                      Tomu již dávno nosí paragony nosí, aby je zaevidoval, sečetl a poslal výkaz, jak sám píšete.

                      Co se týče zřízení připojení: vynechám byt a domácí wifinu. V podkrovní kanceláři mám modem za 1 Kč, měsíčně platím za připojení 240 Kč, pro poštovní a bankovní účely mám Acer Aspire One s monitorem, klávesnicí, myší a Ubuntu. Jak zde před časem uvedla JanaZZR, jsem odepsaný geront, který je úplně mimo. Může být. Podobné zařízení, jako mám já, používá běžně můj otec čiště pro zábavu, takže likvidační náklady to nejsou.

                      Pokud jste napsal:„Jste úplně blbej, nebo jen nějakej burešův hnědej nos?“, odhaduji, že další diskuze by mi nepřinesla, ani zábavu, ani poučení.
                      Mé tvrzení:„Je pravda, že je to opruz a účetní je o něco dražší, ale to není zničení.“ jste nevyvrátil.

                    8. Re: ygorek
                      29.1.2016 v 14:33

                      Jak a cim? Easy.

                      Vystavim fakturu na odberatele, faktura za 12000 Kc bez DPH. Cislo F201601. Odberatelova ucetni si ji popise FD201601. Holt byla zvykla na Faktura Dosla. Ja vse uvedu v KH a odjizdim do Jizni Ameriky na zaslouzenou dovolenou na mesic.

                      Po navratu mi pipe SMS, ze mam zpravy v DS. Zprava z FU prvni – neshoduje se nam vase hlaseni s nasimi daty, podejte vyjadreni (oprava/potvrzeni) do 8 dnu. Za tim dalsi zprava – pokuta 10000 Kc pro nevyjadreni se k podnetu do 8 dnu. Proti pokute neni odvolani ani opravny prostredek. A za tim dalsi zprava – urgence vyjadreni se k hlaseni do 8 dnu pod pokutou jiz 50 000 Kc….

                      Pritom moje KH je bez chyby, chybu udelal odberatel.

                    9. Jestli vono se nakonec nevyplatí to co dříve člověk fakturoval v jedné faktuře rozdělit na potřebný počet faktur pod 10k CZK, a stejně se dohodnout i s dodavateli.

                    10. Re: CNN
                      29.1.2016 v 17:05

                      Jsou veci, ktere atomizovat temer nejde. Nam 90 % zakazniku plati PayPalem, to uz bych se pak z toho hnoje prevodu a poplatku asi posral. 10t je blbe stanovena hranice, melo to byt aspon pade, lepe kilo. Pokud je pravda, ze jdou po kolotocovych podvodech, pak jsme radove v jinych cislech.

                    11. Ano, ty pokuty a lhůty a presumpce viny jsou stanoveny nepochopitelně, o tom není sporu.
                      Asi je to moderní.
                      Například takový T-mobile to má nastaveno podobně, jenom ty částky jsou menší.

                    12. 1) absolutně šílené sankce, viz sysop. Stačí malá chybička, opomenutí, nebo zatoulaný mail od FÚ – ano, mohou to posílat nijak negarantovaným mailem, a likvidační pokuty.
                      2) kontrolní hlášení si na 99% takto nikdo nedělal, k čemu by to podnikateli bylo?
                      3) plátcem DPH je každý, kdo někdy něco vyfakturuje do EU, i kdyby to byla 1 faktura ročně. Pro takové je to naprosto šílený administativní opruz.
                      4) konkrétní příklad naší firmy, kde jsem zaměstnán, vznik 1998, primární služby servis PC apod. pro malé a střední firmy. Ze začátku žádný účetní systém, vše děláno v Excelu, ale plátci DPH ano, kvůli odběratelům. Těch pár faktur, za měsíční servis, se hodilo do krabice a pak 1x za čtvrtletí odneseno externí účetní. Dnes to samozřejmě není problém, ale nemohli bychom takto začít stejně.
                      5) stejně jako EET je to naprostá zbytečnost a ničemu to nepomůže, natož výběru daní. Podvody na DPH se dělají s podplacenými finančáky, což se nezmění, jelikož nadměrný odpočet je kontrolován prakticky vždy už dlouho.

                    13. 2 jfb, 29.1.2016 v 13:46:

                      Asi jste nepochopil.
                      Neptám se, jakým způsobem může stát deformovat trh, to vidím denně kolem sebe. Dotaz zněl, jestli jste schopen své autoritativní tvrzení
                      Nebýt státu, tak se nic takového neděje.
                      doložit, nejlépe pak statisticky významným příkladem ze současnost. Island okolo roku 1000, Divoký západ v 19. století, současné Somálsko a amazonské indiány nepovažuji za statisticky významný příklad ze současnosti.
                      Děkuji.

  3. Vase mala konspiracni teorie…
    No kurva teda. Hlavne se nijak neukvapte s tema velkejma. :)
    Treba pak taky ubyde perel jako polni trava a triliony dolaru.

    1. Neukvapte?

      Zdá se, že průjem přešel ze stadia akutního ataku do fáze chronické…
      Raději se vzdálím, může to být nakažlivé.

  4. To není malá konspirační teorie, to je šílená směs snad všech existujících. Namátkově vypíchnu:

    – Pokud koupíte v Číně boty za miliardu a v Evropě seženete zákazníky, kteří si je ze svých peněz koupí za miliard pět, tak gratuluju. Problém by byl jen pokud byste na to šel politicky – například prosadil povinný nákup těch bot pro určitá zaměstnaní, do škol apod.

    – Distribuce bohatství – jde zejména o statistický důsledek výrazného populačního růstu v chudých zemích. V řekněme západním světě je naopak bohatství distribuováno dost rovnoměrně (byť jeho správa občas bývá výrazně koncentrována vinou státních zásahů) a je to velmi dynamická záležitost. Není to tak, že by stejná skupina pár lidí hromadila víc a víc – naopak mezi nejbohatšími je v současné době nejvíc těch, kdo se vypracovali sami a před 10 či 20 lety v té skupině nebyli. Navíc bohatnou i ti chudší, byť třeba ne tak rychle.

    – NORAD je závislý na informacích od civilního ŘLP? Wow, to to mohou rovnou zavřít. NORAD a celý sten systém se prostě připravoval na minulou válku. To je u ozbrojených sil součástí bojových tradic už po tisíciletí.

    – Ani Globální Kapitál se neobejde bez výroby a služeb. Že některé záležitosti dnešních finančních trhů jsou postavené na palici nepopírám, ale když se podíváte na to, co za nimi je, tak skoro vždycky z toho vypadne nějaká „státovina“, monopolem na emisi peněz počínaje přes nařízení o tom, kde a jak si lidé smějí spořit na důchod až po politickou objednávku na to, že každý musí dostat hypotéku. Mimochodem, první opravdu globální organisací byla katolická církev, která se s nějakými národními hranicemi a rozdíly v jazyku, rase apod. taky moc nemaže. V Bibli se píše nejen o rozdělení jazyků, ale např. v 3. kapitole Galatským se píše „Není už Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.“

    – Ad islám a vyzývání apod. ŘKC taky vyzývá lidi v Africe, kteří se k ní nominální hlásí, aby si to nerozdávali na potkání, nekradli apod. Jsou to věci docela rozumé, ale co je to platné? Proč myslíte, že zrovna „matrikoví muslimové“ budou nějakého od poslechu praštěného imáma poslouchat výrazně víc? Nota bene když se muslimové řežou i mezi sebou a autorita, srovnatelná s papežem, u nich ani neexistuje.

    – S tím slavným zbrojním komplexem to taky není tak snadné, protože válka sice znamená spotřebu skladovaných zbraní apod. ale taky risiko toho, že se objeví skutečnosti, které se do kšeftu nehodí. Zjistí se, že zbraň nemá deklarované parametry apod. Napříkklad teď se zjistilo, že A10 pořád ještě nepatří do šrotu, což konsorcium, vyrábějící F-35, asi moc nepotěšilo.

    1. Zdravím, to s těmi botami za pět set miliard jsem myslel jako narážku na fakt, že číňané jsou schopní vyprodukovat relativně drahé věci za hubičku. Například ty boty: Kdysi se boty vyráběly dokonce i u nás, ale proti konkurenci z východní Asie, kde se pracuje za příslovečný dolar za 16 hodinový den, naše botasky zkrátka nemají šanci.

      NORAD – první kdo narazí na „unesené letadlo“ je ŘLP. Když jsem četl časovou osu únosů letadel z jedenáctého září, vyplynulo z ní, že prodlevy mezi zjištěním únosu a ohlášením NORADU byly snad dokonce dvacetiminutové. Bylo to podle mě zcela jasné selhání na straně ŘLP.

      Co se týče „Státovin“ které, s prominutím „kurví trh“ – věřím že o tom se přít nemusíme. Nicméně jsem zastáncem zlatých středních cest: Nebo také jedné úzké cesty ke spáse – a tak podobně. Podle mě zastávat se všeobecného zrušení všech hranic a veškerého národního protekcionismu, a argumentovat při tom „totaliitárním komunismem“ – to je, podle mě, z extrému do extrému.

      Co se třetí kapitoly Galatským týče: Tam se zřejmě mluví o církvi Ježíše Krista: A příslušníci skutečné církve Ježíše Krista (já to chápu jako duchovní pojem, ne-světský) skutečně nemají hranice, protože mají jednoho krále. Avšak nemyslím si, že žijeme v království. Podle mě toto je „Čas Pohanů“ – což prý v původním znení znamená „Čas Národů“ – jenž prý skončí až se naplní „Plnost Pohanů“. Ať je to jak chce, z mého pohledu je směrodatné, že Národ není to samé jako Církev.

      Věřím, že v Islámu a v Koránu je určitě nějaká moudrost: Jinak by zde nebyl přes tisíc let. Avšak zásadní rozdíl vidím v tom, že zatímco „náš boj není proti tělu, ale proti duchovním zlostem na vysokých místech“ – Islám je zcela jasně zaměřen na fyzický boj a územní zisk.

      F35 je průšvih nevyššího kalibru: Obávám se že stejně jako pýcha předchází pád: Americká doktrína „my jsme nejmocnější národ na světě“ – začíná narážet na F pětatřicítky.

      1. Však já to s těmi botami bral jako ilustrační příklad.

        Do roku 2001 se prostě s využitím uneseného letadla jako zbraně nepočítalo. Procedury pro chování z té doby jsou běžně k dohledání na netu, prioritou č. 1 bylo vyjednávat, kooperovat s únosci, dostat letadlo bezpečně na zem a teprve pak řešit nějaký ozbrojený zásah s místním SWAT teamem či FBI. Toho se také všichni zúčastnění zpočítku drželi. Jestli si po prvním nárazu do WTC dokázaly ŘLP a NORAD vyměňovat informace se zpožděním pouhých deseti minut, považoval bych to za úspěch.

        Ad Bible: já samozřejmě vím, že se jedná o Církev. Chtěl jsem jen naznačit, že věcí, které jdou napříč národy, rasami, státy apod. je víc a odbourávání těchto hranic/rozdílů není nějakým nedávným výmyslem velkokapitálu. Nebo Vás mám chápat tak, že podat Iráčanovi nebo černochovi při mši ruku smím, ale obchodovat s ním nesmím?

        Stran hodnocení islámu se asi v mnohém shodneme, v tom, jak by tyto naše názory na islám měly či neměly ovlivňovat chování k některým jeho vyznavačům nejspíš ne.

        F35 není nic nového, podobně průserových programů už bylo – a nejen v Americe, i když o těch amerických se ví nejvíc. Namátkou mě napadá Me 262, Me 110, B1 (původní), Tu 144, Eurofighter Typhoon… Ono to vždycky nakonec nějak fungovalo, některé z těch programů byly dokonce dost úspěšné a související průsery se pak vždy nějak okecaly a zametly pod koberec.

        1. V čem byl průserový ME 262 a Bf 110? U ME 262 bylo jedině to, že Willy neměl odvahu na otázku odpovědět: „ne můj vůdče, tohle je stíhačka, a ne bombardér, na bombardéru dělá Arado“. U té 110 předpokládám záměnu za ME 210, to byl průser par excellence.

          1. Mno, ona ta vlastovka chtela jeste trochu odladit a otazkou je, zda za zpozdeni muze ono vudcovo rozhodnuti.
            Me 110 pak byl naprosty propadak ve dne a jako nocni stihac prumer.
            Co se F 35 tyce, wait&see. Otazkou kdo a s cim bude protivnik. Ocekavam od zdejsich expertu adoraci ruskych ci cinskych superstroju.

            1. Nějaký problémy s ruskejma stíhačkama? Nevypadají vůbec blbě. A hlavně nejen stíhače, ale všepokrývající rozsah ruských a čínských armád (výkonné protivzdušné a protiletadlové prostředky země-vzduch nebo země-voda, nahrazující nedostatky třeba v námořnictvu).

              Stejně to můžete srovnávat tak leda na papíře, protože od druhé války doposud když už se výjimečně střetly technologicky srovnatelné letouny, tak to bylo buď s tragickou posádkou, nebo celkově velmi výraznou převahou na jedné straně, takže víte prd, jak si proti sobě můžou stát ve vyrovnaném střetu…

              V Sýrii je akorát vidět, že RF ty systémy opravdu má a opravdu jsou funkční, což ovšem stejně vyvrací tak leda hospodské kecy o věčně ožralé ruské armádě boující s rezavým harampádím. Nicméně tomu snad stejně nikdo rozumnej nepřikládá váhu, ne?

              1. Ano, na aerosalonech s ruskými stíhačkami není problém žádný. Většinou. Problém je v tom, že Rusáci z nějakého důvodu neumějí rozumně provozovat systémy od určité velikosti/míry komplexnosti. Na papíře nebo v prototypu mají skvělou věc, ale jakmile to nasadí, tak se jim skoro všecho s..e a s..e.

                Příkladů jsou kvanta. Například u stíhaček mají sice skvělé draky a ucházející motory, ale to je zabito zaostáváním v avionice (datové linky, radary) a z toho vyplývajícím zaostáváním v taktice. Je pravda, že při službě jinde než v ruském letectvu (Indie, Polsko) se daří tyhle problémy docela dobře eliminovat modernisacemi a lepší organisací.

                Ad vyrovnaný střet – jedním ze základů vojenského umění je nepřipustit, aby byl střet vyrovnaný. To s tragickými posádkami je sice do značné míry pravda – jenže to je zase příklad toho, co píšu výš. Vyrobí dobré letadlo, ale nemají pro něj slušný výcvikový program, respektující to, jaký materiál se má školit. K vyrovnaným střetům docházelo asi častěji než si myslíme – různé poradce, instruktory apod. míval kde kdo, ale z celkem pochopitelných důvodů se to tají.

                1. Tak naopak většina těch příkladů z historie tvrdí opak – typicky takový to pošlou Sýrii nebo Egyptu 1000 tanků a za tejden už stojí na frontě s Izraelem – to je pak marný, že. Tak to tam bylo se vším, Koreu nebo Vietnam nevyjímaje.

                  Jinak se mi nezdá, že by s nasazením Tu-160, Tu-95 nebo Tu-22M byly nějaký problémy, a to to lítá už desítky let. Sice občas něco spadne, ale jako kdyby u amíků se to nedělo. Naopak s ohledem na téměř nepřetržité rutinní lety dálkových bombárdérů obnovené v roce 2007 kolem pobřeží celé Evropy a západního břehu Států bych řekl že mají asi poměr spolehlivosti k náletu velmi slušnej.

                  Stejně tak u ostatních systémů od stíhaček po naváděné střely v Sýrii se nějak nezdá, že by to selhávalo. Jednu výhodu tyhle jednostranné konflikty mají – taky si rusáci konečně můžou pořádně zastřílet a ty hračky si odzkoušet v ostrém nasazení…

                  1. Je Ti znám příběh Tupoleva 22 (bez M)? Tu 95 je přesně takový nedodělek, o kterém jsem psal – to letadlo je svým způsobem úžasné – spolehlivý turboprop s úžasnou rychlostí, jednoduchý na obsluhu. Jenže proti B-52 ze stejné doby má poloviční nosnost a lítat v tom je za trest vinou velké hlučnosti a blbě navrženého interieru. Čistě technicky to sice doletí až na Kubu, ale při takovém provozu by se jim polovina personálu zcvokla a druhá ohluchla.

                    Pokud jde o ty střety, tak jsem měl spíš na mysli sovětské „poradce“ u egyptského a syrského letectva než masivní dodávky tanků a podobných věcí pro běžné jednotky. Poradci možná nedostali od Israelců na frak takovým rozdílem jako Arabové, ale dostali. Kompletně sovětská PVO v Sýrii si sice nevedla vyloženě špatně, ale přece jen byl rozdíl mezi tabulkovými a skutečnými výkony dost vidět.

                    Najdi si, jakými výkony těch protizemních střel se Rusové chlubili. To opravdu nesnese srovnání ani se staršími versemi Tomahawků.

                    1. Na druhou stranu za Yom-Kippurské války dostalo israelské letectvo od ruských SAM raket ukrutně na prdel, díky čemuž v podstatě nemohli provádět leteckou podporu svým útvarům tanků a mechanizované pěchoty. A že to tenkrát viselo na hodně tenkém vlásku..

                    2. Israelské letectvo dostalo za Yom-Kippurské války na prdel hlavně proto, že bylo nuceno bojovat v situaci, se kterou nepočítalo, když mu byl z politických důvodů zakázán preventivní úder na nástupní prostory a zejména letectvo protivníka. Normální postup by byl: vyřídit letectvo, vyřídit pozemní PVO, pomoci pozemním jednotkám.

                      Při pozdějších úderech proti syrské (Rusy obsluhované) PVO si ovšem israelské letectvo vedlo velmi slušně, stejně jako při vzdušných soubojích s ruskými „poradci“.

                    3. Nj tak Tu-22 byl v podstatě první nadzvukovej bombardér, nelze od toho hned čekat zázraky. U Tu-95 nějak nevidím dvojnásobnou nosnost, kde? Rozdíl tam je výraznej, ale dvojnásobek nevidím. Taky je B-52 o pár metrů větší ve všech směrech a má skoro o 20 % větší plochu křídel.

                      U PVO konkrétně co?

                    4. Behemote, Behemote mam vytahnout z knihovny bolsevickeho Vaclava Nemecka Vojenska letadla c. 5 nebo uverite internetu?
                      Tu 95 MS nosnost 15t B52 H32t.
                      Ano, Tu 22 byl posadkami velmi obliben. 450l cisteho lihu uz da posadce i s pozemnim personalem zabrat i v Rusku. Pokud prezily katapultaz smerem dolu pri jedne z mnoha nehod.
                      A do pumovnice se vejde i Kuzmicova krava, coz lze spatrit ve skvelem ruskem filmu Osobennosti nacionalnoj ochoty.

                    5. Eee Tu 22 M mel v pumovnici tu kravu.

                    6. Vytáhněte. Protože ty vaše údaje na wiki uvádí, že 15 tun to unese na křídlech. Jaksi tam není ani zmínka o tom, kolik to utáhne v pumovnici. U B-52 se zase mluví o <32 tunách bomb, není řečeno kde. Jiný zdroje už udávají celkovou nosnost Tu-95 20 tun, to bude daný hlavně tím, kam se tam dá co nastrkat.

                      Každopádně to nemá s celkovou nosností nic společnýho, ta je dána (nepočítejme teď rozložení nákladu v trupu) maximální vzletovou hmotností. Když dáte míň paliva, unese to víc nákladu. Samozřejmě se sníží dolet, ale to dneska, v době tankovacích letadel, zase není až takovej problém.

                      Tak doporučuju nečíst jenom číslíčka, ale taky se dívat, co ta číslíčka znamenají, áno? Užitečná hmotnost je dána rozdílem mezi prázdnou hmotností a maximální vzletovou hmotností, přičemž pak platí, že čím víc nákladu, tím míň paliva. Za extrémních podmínek (a vůbec bych nepochyboval vo tom, že to Ivan udělá, bude-li muset) se dá i vzlítnout s trochou paliva a maximální MTOW, aby se pak dočerpalo maximum paliva za letu a MTOW se překonala :D Rozdíl v hrubých údajích je slabejch 140 tun u B-52 a 80 tun u Tu-95. Při plným palivu je samozřejmě rozdíl výraznější, B-52 má velkou rezervu, ale jak řikám, v době lítajících benzinek už je to do jisté míry buřt.

                    7. Pokial sa nemylim, TU-95MS konfigurovany ako cisty bombarder je schopny uviezt do 25 ton bomb. Neviem ale ze kolko z toho je v bombovnici a kolko na zavesoch pod kridlami a trupom.

                    8. Svata prostoto. Tak misto paliva natankujeme treba napalm? Ja to vzdavam, na teto urovni to nema cenu. B 52 D Big belly modification ve Vietnamu 84x Mk 82 500lb v pumovnici a 24x pod kridly.
                      Jeden jediny Tu 95 V s 50MT vodikovkou o vaze 24 t.
                      Neni to o hmotnosti, ale o mistu v pumovnici a zavesnych bodech na kridlech.

                    9. Zase špatně, Tsar bomba měla 27 tun, checht.

                      Ano. V každým případě rozdíl jak mezi papírovou nosností olověnejch cihel, tak reálnou nosností zbraní není dvojnásobnej (a to zejména z uvedených – rozměrových – důvodů), tak už by bylo dobrý se hodit do klidu.

                    10. Na wikipedii je 15t jako nosnost celková a i z odkazovaného článku je poměrně jasné, že buď použije starší menší střely na rotačním zásobníku, nebo až 8 novějších větších na pylonech pod křídly. Nikde není řečeno, že unese ten rotační zásobník v pumovnici i podvěšené střely najednou. Vliv podvěšené výzbroje na aerodynamiku nezmiňují, ale dá se čekat, že spotřeba půjde nahoru dost výrazně.

                      Jak Ti někdo napsal, tak množství paliva a nesené výzbroje nejsou substituovatelné neomezeně. A už vůbec ne v bojových podmínkách

                    11. Dodatek: vůbec bych se nedivil, kdyby u té nové verse pro 8 podvěšených střel vyplnili trupovou pumovnici další nádrží ke kompensaci sníženého doletu

                    12. Ať už tam nosí cokoli, každopádně to srovnání stejně není vhodný, protože devadesátpětka téměř od začátku byla nosič naváděných střel, včetně těch s jadernou hlavicí. B-52 byl a stále je primárně nosič bomb, zpočátku pro kobercový bombardování (toho si dost užili ve Vietnamu), v pozdějších letech okřídlený. Tzn. úplně jiné určení.

                    13. Srovnání samozřejmě vhodné je, protože ta letadla vznikala ve stejné době a na základě podobných specifikací – bombardování z velkých výšek. B-52 je pokračovatelem B-29/B-50 a Tu 95 je pokračovatelem Tu 4, což je taky B-29.

                      Tu 95 vzlétla ještě za Stalina, k nesení řízených střel byla upravena ve druhé polovině sedmdesátých letech když se o ca 10 let dříve zjsitilo, že letět až nad cíl ve velké výšce a bombardovat gravitačními pumami není úplně dobrý nápad s ohledem na zlepšující se PVO. B-52 prošly podobným upgradem (na versi H) zhruba ve stejné době.

                    14. korekce: B-52 prošly upgradem pro nesení střel o pár let dřív a není to napevno spojeno s variantou H.

                    15. Trochu je nesmysl se bavit o letadlech skoro 70 let starých …

                    16. Proc? Neni to krasne, ze stroje z 50. let stale slouzi? Tu Tu 95 jsem mel v meritku 1:144 zavesenou u stropu jeste v tomto stoleti. Kolem „poletoval“ Mig 25, F 18 a F 16 v temze meritku.
                      Cely vlakno koukam vzniklo mou nevinnou poznamkou o predpokladane adoraci ruskych stroju zdejsimi rusofily (ktere by FSB vyzobala tak za tyden, nez by cely web a cast diskutujicich zavrela, kdyby jsme byli v Rusku).
                      Napr. pan kolega Behemot se me a JJ snazil uporne presvedcit o tom, ze Tu 95 rozhodne neunese je polovinu bomb ve srovnani s jeho vrstevnikem B 52.
                      Coz jeste korunoval svym takticko strategickym nazorem, k cemu ty stroje mely slouzit a slouzi. Nabral jsem trochu sil od vcerejska a tak se ho jeste zeptam, zda krome nacviku a de facto prvniho bojoveho pouziti ma nejaky smysl utocit na nejake pricmoudliky z 1Okm okridlenymi strelami.

                    17. Za mě to smysl někdy má a to minimálně tehdy, pokud jsou střely použity tak, že se skrytě přiblíží k cíli. Detekce strojů letících bombardovat volně padající municí je přeci jen snažší. Musí pochopitelně jít o cíle přiměřené důležitosti a vlastností vzhledem k ceně munice. Rafienérie pro takovou střelu zbyčným cílem, protože jí nelze přemístnit ani dostatečně maskovat. U velitelské centrály či soustředění těžkých zbraní přesně naopak.

                    18. Jasne LWG, je-li protivnikova PVO na slusne urovni, souhlasim.
                      Ale co cmoudu v Syrii tyce, zde se domnivam, ze jde pouze o testovani ve skoro bojovych podminkach, coz je prece jen jiny level nez provokacne propagacni lety po svete.

                    19. Jasne LWG, je-li protivnikova PVO na slusne urovni, souhlasim.
                      Ale co cmoudu v Syrii tyce, zde se domnivam, ze jde pouze o uzitecne testovani ve skoro bojovych podminkach, coz je prece jen jiny level nez provokacne propagacni lety po svete.

                    20. Repetitio est mater studiorum?

                    21. Mea culpa, mea culpa, mea culpa! :-)

                    22. Ako sa to vezme. Ja povazujem za krasne to ze Gooney Birds ktore prvy raz leteli pred 80 rokmi este stale zasobuju ludi na severe a ze im v tom pomahaju len o 5 rokov mladsie Commanda. K strojom typu B52 alebo TU95 taky vztah akosi nedokazem mat. Priznam sa ze ked som videl B52 tociace sa nad severovychodnym Madarskom pocas naletov v Srbsku, necitil som ziadne nadsenie. Aj ked som ich videl na vlastne oci prvy raz..

                    23. Ano Wildcate, kdybych byval byl sedel v 44 v Tokiu, v 72 v Hanoji, v 99 v Belehrade nebo v 15 v Rakka, me nadseni pro strategicke bombarery by asi bylo mensi. Ale otazka zda za to muzou ty bombardery nebo ti piloti nebo ti co bombarduji nebo ti co jsou bombardovani uz tady parkrat byla resena s vykriky o kolektivni vine a vrazich z Wall Streetu a za kniplem. Tak abychom zase nerozpoutali interneto kavarenskou diskusi jak se ma cestne valcit a kdo po tobe kamenem, tak odpovez chleb

                    24. Má. Expirace :D

                    25. Proste to vezmou na zakladne Friedricha Engelse z koutku proslych kridlatych strel!? ;-)
                      A pouziji proti nejake textilni tovarne, kterou nejaky Engels II. poskytl ISIS nebo Al Nusra nebo nekomu jinemu, vinekdovubeckolikjichtamje?

                    26. Ani už ne, Tu-95 jako dálkový bombardér vznikal už s cílem nesení jaderných zbraní na dlouhou vzdálenost, protože to bylo v době před větším rozmachem použitelných balistických střel. Původně bomb, ano, střely se začaly používat později. Pro jednotlivé lodě se počítalo i s konvenčními hlavicemi, ale pro nějaké taktické svazy nebo jiné nasazení každopádně lítali s jadernejma hlavicema…

                      To se později prohloubilo, Tu-95 už dnes lítají výhradně s raketama, zatímco amíci víc používají okřídlený bomby, protože jich odnesou víc a jsou levnější…byť v Sýrii si rusáci aktuálně střílí všechno, díky vzdušné převaze, včetně kazetových bomb.

            2. Vlastovka by potreboval dost doladit i dnes. Asi nomen omen… :)

            3. No Bf-110 sloužily prakticky do konce války. Bylo to kvalitní, výkonné spolehlivé letadlo, které ovšem doplatilo na nevhodné nasazení, což se ukázalo však až během války, podobná letadla se stavěla všude v Evropě.

              U F-35 uvidíme, ale vzhledem k tomu, jak dlouho to fyzicky létá a jak stále to nefunguje, a jak nic moc jsou základní výkony se dost bojím. Naštěstí mají Amíci F-22.

              Ruské stroje rodiny SU-27 jsou výborné a v posledních verzích asi hned za F-22 na +- úrovni Eurofightera. Nic více, nic méně.

          2. Me262 – ano, přesně tak, jde o ty změny když z toho Adolf chtěl mít schnellbomber – zpoždění, přílišná komplikovanost. Ostatně F35 se taky vleče hlavně proto, jak strašně universální má být.

            Me 110 – jako doprovodný stíhač propadák a protože se na něj tak spoléhalo, nebyla za něj adekvátní náhrada a nasazovaly se Bf109, které ale měly malý dolet. To (a rozhodnutí přesunout pozornost k Londýnu) byla jedna z hlavních příčin neúspěchu Luftwaffe v Bitvě o Anglii. 210 byl průser ještě větší o tom není sporu.

            1. No, ono udělat univerzální a navíc „levné“ superior letadlo se prakticky snad přímým vývojem nikdy nepovedlo, většino to bylo tak, že se napřed vyvinulo kvalitní neuniversální, které se dalším vývojem „zuniverzovalo“ :-)

              Já to chápal z hlediska vývoje, spolehlivosti atd. Zde je právě Bf-110 a Me-210 jako nebe a dudy.

        2. „Chtěl jsem jen naznačit, že věcí, které jdou napříč národy, rasami, státy apod. je víc a odbourávání těchto hranic/rozdílů není nějakým nedávným výmyslem velkokapitálu. Nebo Vás mám chápat tak, že podat Iráčanovi nebo černochovi při mši ruku smím, ale obchodovat s ním nesmím?“

          Přijde mi že mě taháte do věcí, které zavání zbytečnou diskuzí. Samozřejmě nepopírám že věcí, které jdou napříč národními hranicemi, je víc. Také netvrdím, že je to nějaký nedávný výmysl Globálního Kapitálu. Také netvrdím nic o tom že smíte nebo nesmíte obchodovat s černochy… Prostě jenom tvrdím, že hospodářský protekcionismus a národní hranice jsou smysluplné a mají své opodstatnění…

          F35 je něco nového: V dlouhé řadě „nejlepších letadel na světě – made in USA“ – je to první vlaštovka s potenciálem „úplně zbytečného“, nebo dokonce „kontraproduktivního“ letounu. Však uvidíme…

  5. Tak nějak vařili dort pejsek s kočičkou, také tam dali úplně všechno. Ale líbí se mi ten příklon k horolezectví (Mojžíš) oproti speleologii (Mohamed) :-), takže za 5+.

    A jste si jist, že islám neumožňuje vzývat jejiné bohy než Mohameda? Potom asi máte verzi koránu s vyškrtnutými „ďábelskými verši“.

  6. Taky si myslím že s tím nadržováním Trumpa to vypadá tak že to vyhraje i kdyby ho nikdo nevolil, tak jak to u nás vyhrál Klaus, Kalousek i Zeman. Žádný volby nejsou regulerní, je to jen fraška pro ovce.

  7. „Občané Západního Světa se vykašlali kontrolovat své vládnoucí politiky, a pendlují mezi sportovní arénou, televizí a hospodou – přičemž úplně kašlou na to, co se děje ve vedení státu.“

    Kontrolovat vládnoucí politiky – jak, jak, JAK?
    Jak máme sakra kontrolovat někoho, kdo si s papírovou peticí o 200k podpisech vytře zadel a ještě ministr vnitra, nebo co to bylo, vzkáže signatářům, že zlomí jejich odpor? Když o papírový petici o 150k podpisech premiér prohlásí, že se tím nehodlá zabývat? Když demonstrace prohlásí za extrémistické rejdy a nažene tam policejní mlátiče, aby si hoši trochu zablbli?
    To jako že ty politiky vyměníme ve volbách? O to se pokoušíme tak nějak pravidelně od tý doby, co jeden pazdrát chtěl lovit nějaký dinosaury a ještě dýl, a furt to nějak nefunguje. Nebo že bychom všichni hromadně vstoupili do politických stran a změnili je zevnitř? To se prej taky moc nedaří. Postřílet je taky nemůžem, protože máme přece hodnoty a vyspělý právní systém a i kdyby ne, tak je poslouchaj benga a nás ne.
    Jeden by skoro měl dojem, že to není drobná chybička v systému, odstranitelná za vynaložení určitého úsilí, ale celej systém je špatně už z principu. Jenže, jaké jsou alternativy? Skoro jako by to vypadalo, že ten islám nakonec zamete se všema bez výjimky a na výběr bude jenom mezi badass variantou á la SA, která ale nikam nevede, protože ty kozomrdi nic neprodukujou a až si vyvražděj odběratele ropy, budou moct leda tak žrát písek, nebo soft variantou á la Írán, kde nám sice seberou psy, občas někoho pověsej nebo ukamenujou, ale jinak to v zásadě asi nebude až tak úplně nesnesitelný. Sice tím pádem přijdem o většinu výtvarného umění, část architektury a věd, ale co, takoví Inkové si taky nakonec zvykli.
    Nebo autoritativní systém typu Čína, kterej je ale fuj zlej a špatnej.

    No, ještě že je to jenom scifi.

    1. Politici si s národem vytřeli zadek, protože národ se choval jako mentální retard. Dokud šlo něco měnit, tak národ volil politické strany podle klíče: „Hlavně aby to nevyhráli komunisté“, později „Hlavně, aby to nevyhrál X“.
      Nutno říci, že politici beze zbytku přání voličů splnili, a dali občanům vše, co voliči do voleb dali. Opravdu volby nevyhráli komunisté, alespoň si nepamatuji, že by se tak po sametové revoluci 1989 stalo.
      Občané tedy dostali přesně a spravedlivě to, co volili.
      A mezitím se to zabokařilo, a teď už občané plus mínus moc vliv na politiku nemají. To je celé.
      Každý má takovou vládu, jakou si zaslouží.
      P.S.: Nikdy jsem komunisty nevolil.

      1. Poměrně trefné, máte pravdu.

  8. JE DOBRÉ PŘIPOMENOUT:
    Od roku 1945 se žádná česká vláda nechovala vůči vlastním obyvatelům tak urážlivě a arogantně, jako to dělá Sobotkova vláda. Dokonce i Klement Gottwald, který byl vybaven policejní mašinérií a mohl si dovolit absolutně cokoliv, stál o lidovou podporu.
    Zlom přinesla až situace s imigrací, kdy česká vláda věděla, že podpora přijímání islámských uprchlíků je nulová, že to je pro lidi důležité a přesto podnikla všechno, co bylo v jejích silách, aby jich sem dostala co nejvíc.
    Viditelně okázale. I bruselští úředníci byli překvapeni, kolik servilnosti Sobotkovo-Babišova vláda projevila. Ostře to kontrastuje s Polskem, Maďarskem a Slovenskem, jejichž premiéři se postavili na obranu svých zemí.
    A nakonec Sobotkův tajemník ještě vzkáže lidem, že bude lámat jejich odpor. To je stejné, jako kdyby premiér obešel národ, zazvonil u každého bytu, člověk by otevřel, Bohouš Sobotka by vám plivnul do obličeje, pak se na vás hezky zazubil a pokračoval k dalšímu bytu.
    (C) Petr Hampl

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017