Zrovna Lucky Borhyová mi vždycky přišla jako lidštější a skutečnější, než ostatní sereblity. Jinak škleb a posměch.
Pokud jsi mladý a fit, pro nejdeš do Ruska (myšleno vážně, na jako urážka). Potřebují tam každou ruku, pokud jsi tady zrůda, tam můžeš být třída. AI uhlí nevytěží, obilí nesklidí ani geranie pro porážku ukrowehrmachtu nevyrobí.
Hroch
Ano, do Ruska.
Na důkaz loajality k nové vlasti můžeš hned jít bojovat na ukrajinskou frontu. Více takových.
Sereblity – já používám výraz SereBrity.
Notor
Lucka se mi nikdy nelíbila, nemá žádnou jiskru. Jestli nemáte na gin, vždycky si můžete nasbírat houby nebo vypěstovat konopí. Aspon uděláte něco pro svoje zdraví. Že vám smrdí práce, to bych pochopil u puberťáka, ne u dospělého chlapa. Zato AI fakt nemůže. No a nazývat Chorvaty bratry, to je fakt úlet, ale to je asi nadsázka.
gogo
Když chlastám, nepíšu do novin….a obráceně. Člověk, který nemá na gin je buď notor nebo opravdová socka.
Guhijo
Lepší vrstevnatý text jsem dlouho nečetl. Bravo! Podobně jako je Švejk kafkovský hrdina bez deprese, který svou loajalitou ukazuje marnost člověka v systému, tak Krampusovič se znemožňuje svou přízemností, aby ukázal tragickou realitu současnosti.
Notor
:) Vole…
Arnold J Rimmer
nech na hlavě, kvalitu je třeba náležitě ocenit. Tato autorova existenciální hmatatelně zhmotnělá chandra si nezadá s klasickými díly velikánů ruské literatury
Ne: brzo ustydly v něm city
a omrzel ho světa šum.
I krasavic byl brzo sytý,
dav sbohem zevšednělých snům.
Notor
Teď jste mi otevřeli oči, já blb myslel, že jen brečí páč nemá na chlast. A on skorokristus.
Arnold J Rimmer
Já myslím že tohle po zásluze bez nadsázky vejde do učebnic a že jsme svědky zrození velikána literatury v přímém přenosu. Úplně vidím ty budoucí formulace textů učebnic.
Zvláštní pozornost zasluhuje hlavní hrdina, jehož duševní utrpení je natolik vytříbené, že se mu podařilo dosáhnout hlubokého zklamání životem ještě předtím, než se s ním důkladně seznámil. Každá stránka přináší nový důkaz jeho výjimečné schopnosti proměnit drobnou nepříjemnost v metafyzickou katastrofu. Autorovi se rovněž podařilo zachytit onu vzácnou atmosféru velké ruské literatury, v níž se člověk dívá do mlhy a přemýšlí o věčnosti. V tomto případě je mlha zvláště hustá a přemýšlení natolik intenzivní, že se děj z úcty k těmto procesům téměř nepohybuje.
RomanL
No ty vole! 8-O
yoker
Přesně. Nechápu, jak mu mohl někdo dát něco horšího než 1.
princdrson
A jde to i se vtipem
CBATbI CTOKOKOTOB
Dáfki sem, pryč s benderovcema!
Hroch
Jeden den Ivana Denisoviče od Solženicyna je moje oblíbená kniha, kterou si rád čtu podle svého oblíbeného zlozvyku, tedy na přeskáčku, podobně i Švejka.
Dobré knihy se dají otevřít a začít číst na jakémkoli místě.
Zrovna Lucky Borhyová mi vždycky přišla jako lidštější a skutečnější, než ostatní sereblity. Jinak škleb a posměch.
Pokud jsi mladý a fit, pro nejdeš do Ruska (myšleno vážně, na jako urážka). Potřebují tam každou ruku, pokud jsi tady zrůda, tam můžeš být třída. AI uhlí nevytěží, obilí nesklidí ani geranie pro porážku ukrowehrmachtu nevyrobí.
Ano, do Ruska.
Na důkaz loajality k nové vlasti můžeš hned jít bojovat na ukrajinskou frontu. Více takových.
Sereblity – já používám výraz SereBrity.
Lucka se mi nikdy nelíbila, nemá žádnou jiskru. Jestli nemáte na gin, vždycky si můžete nasbírat houby nebo vypěstovat konopí. Aspon uděláte něco pro svoje zdraví. Že vám smrdí práce, to bych pochopil u puberťáka, ne u dospělého chlapa. Zato AI fakt nemůže. No a nazývat Chorvaty bratry, to je fakt úlet, ale to je asi nadsázka.
Když chlastám, nepíšu do novin….a obráceně. Člověk, který nemá na gin je buď notor nebo opravdová socka.
Lepší vrstevnatý text jsem dlouho nečetl. Bravo! Podobně jako je Švejk kafkovský hrdina bez deprese, který svou loajalitou ukazuje marnost člověka v systému, tak Krampusovič se znemožňuje svou přízemností, aby ukázal tragickou realitu současnosti.
:) Vole…
nech na hlavě, kvalitu je třeba náležitě ocenit. Tato autorova existenciální hmatatelně zhmotnělá chandra si nezadá s klasickými díly velikánů ruské literatury
Ne: brzo ustydly v něm city
a omrzel ho světa šum.
I krasavic byl brzo sytý,
dav sbohem zevšednělých snům.
Teď jste mi otevřeli oči, já blb myslel, že jen brečí páč nemá na chlast. A on skorokristus.
Já myslím že tohle po zásluze bez nadsázky vejde do učebnic a že jsme svědky zrození velikána literatury v přímém přenosu. Úplně vidím ty budoucí formulace textů učebnic.
Zvláštní pozornost zasluhuje hlavní hrdina, jehož duševní utrpení je natolik vytříbené, že se mu podařilo dosáhnout hlubokého zklamání životem ještě předtím, než se s ním důkladně seznámil. Každá stránka přináší nový důkaz jeho výjimečné schopnosti proměnit drobnou nepříjemnost v metafyzickou katastrofu. Autorovi se rovněž podařilo zachytit onu vzácnou atmosféru velké ruské literatury, v níž se člověk dívá do mlhy a přemýšlí o věčnosti. V tomto případě je mlha zvláště hustá a přemýšlení natolik intenzivní, že se děj z úcty k těmto procesům téměř nepohybuje.
No ty vole! 8-O
Přesně. Nechápu, jak mu mohl někdo dát něco horšího než 1.
A jde to i se vtipem
Dáfki sem, pryč s benderovcema!
Jeden den Ivana Denisoviče od Solženicyna je moje oblíbená kniha, kterou si rád čtu podle svého oblíbeného zlozvyku, tedy na přeskáčku, podobně i Švejka.
Dobré knihy se dají otevřít a začít číst na jakémkoli místě.
Co je to tady zase za sračku? :-P