Ich bin ein Weiler! (3) - zpět na článek

Počet komentářů: 37

  1. Už to je asi bezpředmětné :-) ale Kitagawa pořád dělá ty 110mm univerzály. Dle mého pozorování jsou technicky a přesností na úrovni Röhma.

    1. Ich bin two-wheeler. :-)

    2. No teda, ta Kitagawa vypadá skvěle! O tom jsem neměl ani tušení. Ale cenu radši nebudu žádat, způsobilo by mi to nesplněné bažení.

  2. Tohle je fascinující. Zeptám se autora – kde jste se to naučil? Na škole, nebo od nějakého fachmana z rodiny, nebo dokonce samostudiem?

    Mám z antikvariátu pár učebnic obrábění pro učňáky a párkrát jsem se někde dostal na soustruh a frézku, ale to všechno bylo takové hrubé bastlení světelná léta pod takovouto precizní prací.

    1. To mě taky zajímá, běžný soustružník na téhle úrovni znalostí nebývá.

      Dám tuhle sérii přečíst pár lidem, pro které je pohrdavé „to raději běžte k soustruhu“ synonymem pro nekvalifikovanou práci pro negramoty. Je ovšem otázkou, jestli jim to jejich ega ověšená tituly Mgr., Bc. a MBA vůbec dovolí.

      1. Ono totiž kdybyste tyhle ty „kvalifikované“ jedince postavil ke skutečnému soustruhu, nebo v podstatě jakémukoliv stroji, tak by jim to s nejvyšší pravděpodobností urvalo ruce. Doslova. Výjimkám čest. ;-)

        1. Dovolim si jen podotknout, ze u nas v praci bere soustruznik vic, nez obsluha CNC. CNC naprogramovat totiz umi kazdy cerstvy produkt Fachhochschule, ktery dostane do ruky bezchybny vykres. Zato soustruznik uz davno maka pote, co mu nekdo po telefonu popise, jak to ma vypadat.

          Ted jsem potreboval padesat kousku sedel do ventilu z nerezi, DN 1,5. Maly, ze by to slo snupat. Kluk mi to nakreslil a ze to posle dolu do vyroby. No, nejprve jsem brnknul obsluze toho supermoderniho kramu od Nakamury a ten mi rekl, ze jasne, naprogramuje a za ctvrt hodiny je tech padesat kousku hotovejch. Jenze, to naprogramovani mu bude trvat tak dve hodiny a navic se k tomu dostane az pozejtri, protoze tam tech prototypu ma vagon a to naprogramovani proste trva.

          Takze jsem to zavolal typkovi, co dela na malym rucnim soustruhu, ma to za pet let do doochodu. Ten si poslechl, jak to chci a ted mi je prinesl. Volal jsem mu to rano v sedm. Hodil jsem to pod 3D laserovej skener a tolerance je jak z te Nakamury…

          1. Jo jo, kdo umí, ten umí!

          2. K tým CNC-čkam.
            V bývalej robote šli všetky zložitejšie veci rovno z ProEnginneru do kompu čo bol pripojený k CNC-čku a tam si to obsluha natiahla a nahodila korekcie a šlo to nahrať do mašiny. Tomu je tak dvanásť rokov dozadu.
            Teraz máme u nás tiež 2 CNC mašiny (sústruh a frézu), ale chlap si všetky programy ťuká sám do mašiny. Furt keď sa spýtam prečo je to tak tak mi povedia, že takto je to rýchlejšie. My to hlava neberie. Viem, že aj v 3D programe to trvá kým sa z modelu urobí program, a treba aj vedieť ako sa to robí a aj ako sa ten kus v mašine obrobí, ale aj tak.

            1. Jestli to tam datluje v G-kódu, tak se asi mýlí a neví co vlastně takový CAM umí :-) Ale řídicí systémy mívají běžně docela přehledné rozhraní pro ruční programování (třeba Sinumerik to má docela vychytané, a není jediný) a programy pro některé díly se tam naťukají skutečně rychleji než v některých CAMech :-) Případně je možné, že nemá rád „closed shop“ programování, kdy programátor dostane model, udělá kód a dál se nezajímá a feedback je komplikovaný, tak si to i za cenu pracnosti radši drží pod kontrolou.

          3. Kdyz me ucili strojarine, tak byl laserovy 3D skener dost scifi. Ted s tim vyjimecne prijdu do styku,takze se ptam jako neznaly.
            Opravdu meri 3D laserovy skener tak presne,ze se da mluvit o mereni tolerancich takhle malych dilu?

    2. Jan Mrcasik z 11.12.2020 v 1:22

      Pane Mrcasíku, to je dobrá otázka. Asi to bude kombinace škola plus samostudium doma. Na průmce mi totiž mistři dovolovali zůstávat po škole v dílně a mohl jsem si fušovat. Po škole jsem však šel mimo obor a nikdy jsem se obráběním neživil. Ale nejvíc jsem se asi naučil teď doma, když jsem mohl v klidu na soustruhu všechno pořádně vyzkoušet a naučit se to. Teoretické znalosti jsem načerpal ze starých knížek.

      Myslím, že když má člověk svůj projekt a baví ho to, tak se učí ani neví jak. A díky za pochvalu .)

  3. Dal jsem za dva… „Odbornicky“ vzato supr. Jenže pro strojaře je to stará vesta, a nestrojařům to nic moc neřekne.. Já mám moc rád strojařinu z (okolo) poloviny minulého století (a zejména tu naší, zde opovrhoovanou, československo-socialistickou), jenže…
    enže kvůli tomu sem nechodím.

    1. Jestli sem nechodíte kvůli technickým článkům, máte tu ty ostatní o čínské chřipce :D. Já jsem jen polostrojař (materialista a to ještě z minulého tísíciletí, nikdy jsem nepracoval v oboru) a článek žeru i s třískama.

      1. Ja ako vyštudovaný elektrikár preškolený aj na strojárinu žeriem tiež tieto články na jeden nádych.

    2. Hm, pro mnoho mladších ročníků to určitě není stará vesta… ;-)
      A právě nestrojařům to alespoň něco naznačí. A toho je potřeba si cenit!

    3. Ja si to cteni velice uzil, prestoze jsem spouste veci nerozumnel.

  4. Řekl bych, že se na webu objevil talent, srovnatelný s Bohumilem Dobrovolným blahé paměti. Smekám virtuální klobouk. Ostatně, myslím, že téhle zemi chybí vydavatelství, obdobné vydavatelství Josefa Hokra a jeho Technickým příručkám.

    1. No, jo, no, pro těch 100 lidí v republice, co se o takové věci DOOPRAVDY zajímají (polovina z nich je navíc tady), se to holt nevyplatí vydávat. :-(
      Já sám osobně znám takového hodináře, ten doma nemá ani ten hodinářský soustruh, protože na něho nemá místo, ale jezdí za ním z Holandska s historickýma kukačkama, protože to v celé EU umí opravovat a renovovat asi tak 10 lidí (navíc on to dělá prakticky zadarmo, v poměru k cenám těch zahraničních specialistů, protože ho to baví). Přitom jinak o něm vlastně nikdo neví. A když se s ním o tom bavím, tak si vždycky říkám – co kdybych byl hodinářem? Jako strojař k tomu mám blízko, a když vypráví o tom, jak co opravoval, jakým způsobem a proč se to musí dělat zrovna tak, a ne jinak, což mladí hodináři vůbec neznají, ba ani netuší, je to přesně jako když čtu tenhle článek. Nicméně, mám hrozně slabou vůli, a tak se živím sprostým programováním, místo rukama. :fňuk

      1. RomanL:
        „…si vždycky říkám – co kdybych byl hodinářem? Jako strojař k tomu mám blízko,…“
        – – –
        Nu jo, co kdyby…
        A hele, slyšels někdy o tom, že třeba takový jednoduchý kompas se dá vyrobit, kdy jehlu zmagnetuješ statickou elektřinou, zavěsíš na velmi tenkou nitku či lépe nějaké vlákno, přilepený vlas nebo taky vloženou na hladinu vody v hrnečku, když ji jen trochu namastíš…?

        Zajisté víš, proč se ptám…

        :OD

        1. Jo jo, asi chápu. Tenhle kompas jsem ještě vyrobit dovedl. Tuším někdy v 9-10 letech. Taky jsem jako kluk hodně modelařil, lítací letadla, levé ruce opravdu nemám, a jsem velice pečlivý (ale všechno mi taky trvá 2x tak dlouho, furt 2x měřím). Je to tak, celkem mě to nasměrovalo, jednoduché zázraky přírody. Nicméně nakonec jsem se dal zbaběle na programování, prostě mě to vždycky bavilo nejvíc, začal jsem programovat v 10 (cca před 40 lety) na papírovém počítači z ABC s luxusní kalkulačkou ze SSSR, co uměla i odmocninu! Doma jsem ale holt za nefachčenka, zřejmě právem… :-)

          1. RomaL:
            Papírový počítač z ABC fungoval s nějakými posuvnými papírovými páskami, počítalo se tam i přistání na Měsíc, se mi nějak mlhavě vybavuje…

            Nu a ty eroplány dávaly dost, třeba stavebnice Meteor a Marabu, přestavěný na písťáček na CO2.
            Člověk se naučil zacházet se dřevem, kovem i s plasty, navíc pobral základy mechaniky a aerodynamiky…

            1. … ten Meteor pěkně vypadal, ale obtížně se sháněl, mě se to nikdy nepovedlo ho koupit. Vypadal trochu jak švédský MFI-9:
              https://aukro.cz/modelarsky-stary-plan-planek-stavebni-letadlo-meteor-na-gumu-igra-6971272999
              Dneska už to skoro nikomu nic neřekne…

            2. Jo jo, ten papírový počítač byl první, na kterém jsem hrál počítačové hry – přistání na Měsíci, přistání Boeingu, a matně se mi pletou i nějaké závody, ale to bylo asi něco jiného, nebo jsem si to naprogramoval sám. Vzal jsem to do školy a hráli jsme, a byl na to o přestávkách dlouhý, předlouhý pořadník. A všechny to tehdy bavilo. :-)
              A éro na CO2 motor jsem samozřejmě také měl, byl to ovšem jenom volný model. Létalo to ale velice dobře…
              Bóže, jak to je dávno…

          2. Zrovna ty kukačky (a hodiny vůbec) zas tak dramaticky jemná mechanika nejsou, ty strojky jsou docela velký. Kapesní hodinky už jsou horší a náramkáče jsou vůbec nejhorší, o chronografech ani nemluvě, to už je děsnýá piplačka. ty kapesní jsou ejště jakžtakž rozumnej střed.

            1. Tam opravdu nejde až tak o jemnou mechaniku, ale o správné postupy. Není to zase tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Například zrovna výroba přesných dřevěných ozubených kol je sama o sobě velice zajímavá.

      2. Hele, neměl tenhle hodinář černej mercedes 200 z roku 1945?

        1. Nene, kdepak, ten myslím ani nikdy neměl auto. Furt se vrtal a vrtá jenom v hodinkách (ale žádný zalezlý exot to není, o jeho práci se právě bavíme v hospodě). Je smutné, že to po něm nikdo nepřebere, má dvě velice šikovné dcery, ale ty jsou spíš na pečení a ruční práce, ovšem ty ruce po něm ale mají šikovné, to je fakt. ;-)

  5. Táta tohle dělal celej život. Montéra a servisáka obráběcích strojů. Už za socíků ho ta práce provedla celou evropou, blízkým východem, severem afriky. Tam všude byl export našich výrobků. Už jako děti nás při otevřených dnech bral do fabriky.

    Po socíku a pak v důchodu to dělal příležitostně na sebe a někdy jsem s ním na kšefty jezdil.
    Prostě taková prácička na prodloužený víkend. Nasednou do auta, dojet třeba do Slovinska a za víkend vymontovat vřeteno a vyměnit ložiska na desetitunovém 30kW soustruhu a alou zpátky do čech a po víkendu do školy :)

    Ta práce chtěla trpělivost. Obdivoval jsem, že vydrží celej den stát v dvacetitunové vrtačce a s rukama nad hlavou zaškrabávat ty metry vedení. Neskutečně titěrná práce.

    Ještě před pár rokama si postavil takovej jeden menší jen několikatunovej soustruh do stodoly. Aspoň to důchodce na rok při generálce zabavilo.

  6. Nadherna miniserie, ac strojarska lama (nepouceny samouk, co si z nouze a zvedavosti par veci vyprasil na MN80), precetl jsem to jednim dechem, moc krasne.

    Priznam se, ze D-F beru spise jako studnici absurdniho humoru a posledni dobou mi prislo, ze masibl jsou uz uplne vsechny prispevky vc. tech od majitele, ale tohle potesilo.

    1. Se posrali z covidu, ale jsou tu občas perly (vědecké pracoviště kilometry pod zemí apod.), co to trochu zachraňují.

      1. Pravda, dul na neutrina byl dobrej.

    2. Hmm, Volman MN 80. Legendární československý stroj, vyvinutý za protektorátu a za bolšána vyráběný učni na učňáku v Čelákovicích. To by si také zasloužilo svůj samostatný článek.

  7. Arisi, palec nahoru za tuto (mini) serii! Treba se nekdy nase zajmy protnou. Auta jsou plna strojariny, hlavne ta co nejsou zrovna r.v.2020. Nerozumim vsemu, co pisete (nutite me googlit obrazky veci, ktere bych nemel potrebu hledat), ale o to je to zajimavejsi. Clovek se jeste nikdy nenaucil nic noveho tim, ze cetl o vecech, kterym perfektne rozumi. Mate muj respekt.

    1. Děkuji, od Vás si toho opravdu vážím. Jinak v diskuzích s vámi často souhlasím. Často, ale ne vždy.) Jinak auta mě zajímají také, kdysi jsme měli exkurzi na lince s Fabiemi I a bylo to hodně zajímavé. Ale převodovkárnu jsem neviděl a je to škoda. Třeba to by mě moc zajímalo.

  8. Neměl bych tušení o čem je řeč, ale shodou okolností mě nedávno zaujal youtube kanál https://www.youtube.com/c/Blondihacks/videos, kde spoustu věcí vysvětluje a ukazuje, tak jsem se alespoň trochu chytal.

    Za mě taky super série, jen bych ocenil víc fotek, nebo možná i video, občas je to pro neznalého těžké se zorientovat v popisu :)

  9. Je to jak detektivka … Nejsem strojař, jen jsem rok dělal mistra stavební údržby v Kovosvit S.Ú.. Dělali jsme masivní betonové základy pod stroje separované od okolní zeminy, aby se do stroje nepřenášely vibrace a otřesy z okolí.

    Strojaři zápasili s vystárlou střešní krytinou a světlíky, kudy jim občas káplo na plochy vyráběných obráběcích strojů.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017