což mi připomíná supercool water vychytávky i v dalších oborech lidského konání. Například vodou ředitelné barvy na všem možném, od aut počínaje (zeptejte se majitelů Mercedesů, proč masařky korodují mnohonásobně více, než o 15 let starší w124) po venkovní dřevěné konstrukce, které natřené vodou ředitelnou ekobarvou shnijou po roce, zatímco po natření komunistickým Luxolem se po 20ti letech akorát znovu přetřou.
Taky mi to připomíná bezvadné ekologické a vodou rozpadavé elektrické svazky v autech, které se po vzoru samorozpadacích ekologických tašek samy odbourají, pohříchu rok a den po záruce na auto, přičemž způsobí neodvratnou katastrofu v podobě blikající přístrojovky a vyhořené řídící jednotky, přičemž zbytek auta by to zvládl ještě dalších 150tkm anebo deset let. Skoro se mi zdá, že moderní vodoekologická zařízení souhrně spadají do kategorie kurvítko a že za tím stojí nějaká high tech laboratoř, která je dělá na zakázku a dotace EU, jinak by tyhle věci nikdy nemohly spatřit světlo světa.
Sysop
Ja zrovna v techto dnech delam renovaci chaty, ktera ma za svych 60 let existence tyto vrstvy:
– Luxol na nenazakladovanem drevu – je to tenkovrstva lazura, takze se loupe v asi tak dvaceti tenkych vrstvach, temer neni mozne ten srac nejak rozumne odstranit. Opalovanim je to onanie neskutecna, brousenim to zasere kotouc na pul metru ctverecnim, drateny kotouc dokurvi drevo (je mekci, nez Luxol) a ve finale ten sajrajt stejne zustane v perodrazkach
– fermez na ramech oken + vrchni Industrol – paradne jde dolu opalovanim, nicmene Industrolka je popraskana mnohem vice, jak ten tisicivrstvy Luxol, takze drevo pod tim slo srat mnohem drive, nektera prkna uplne na vymenu vcetne pozednic za nimi
– Industrol rovnou bez zakladu na okenicich – kupodivu drzi lepe, jak na fermezi (neloupe se), opalovat to jde ale uplne nahovno, protoze vrstva je vyrazne tensi (holt se castecne vcucla do podkladu)
Do toho tam mam nove syrove drevo a ted si lamu hlavu s tim, co na to nastrikam. Jestli dvouslozkovy polyuretan, nebo alkyduretan. Hodim si korunou.
Mimochodem – veskere okapy jsou natirane surikovou zakladovkou, na tom nejaka syntetika a nebyt toho, ze vyhnil kov zevnitr, tak ta barva je porad jako nova. Jeste, ze mam doma par plechovek Suriku. Nedam ani za zlatou cihlu.
Zadnej vodou reditelnej sajrajt mi nesmi do baraku, ani na barak. Neexistuje. Jak vidim Balakryl a podobne „sezonni“ natery, tak utikam obloukem.
Ebo
Balakryl je fajn, ale musí se přes něj hodit dvojitá vrstva syntetického lodního bezbarvého laku.. mám takhle natřenou lavičku a je 6 let, jako nová :-D
Sysop
Jo, ja pouzivam Balakryl na obarvovani dvouslozkovych pryskyric. Tam funguje taky dobre. Na rozdil od syntetik neredi pryskyrici tolik a nema vliv na dobu tuhnuti.
Kilmore
Před už dvaceti lety jsem natřel různé archivní okapy (industrol, často nepatrná vrstva, nebo už slezlý) tím sezónním nátěrem Balakryl. Je to sice už hnusné, ale dvě dekády se nějak snažil. Není to tedy až taková hrůza.
Nicméně na nové okapy, tedy už pár let zavadlé, jsem stejně líný se patlat s něčím jiným než s Alkytonem.
Jinak vodou ředitelných barev u aut nejsem apologetik. Letos mi začaly po osmnácti létech viditelné kvést prahy u bojového stroje Citroen Xsara, zn. nikdy negarážován, nájezd oficiálně 250 tisíc. To by mne zajímalo, kdy začne reznout Prassat té mé squaw a kde všude to bude.
Sysop
Ja jsem akrylem HalaBalakryl natiral na ven par drevenych a par kovovych veci a vzdy to stalo za hovno. Velmi tenka vrstva, sezralo to slunce a oloupalo se to do prdele. Zeby spatna sarze? No, radeji se tomu uz vyhybam. Zena to pouziva na patinovani nabytku, tak tam je to fuk.
Kilmore
To je ten problém s empirií, že jí člověk musí mít fakt hodně, aby za něco stála. Mne to tady na těch okapech tak nějak drželo, ale byly v pozinku a na tom už nějaký podklad. To mohlo rozhodnout. Jinak zatím mám vyzkoušen Alkyton na různých površích a tak cca pět let, to mi vcelku funguje. A taky je fajn, že není nutno řešit základ.
Sysop
Alkydovky a Alkydopolymerovky jsou dobre. Ja jsem se s nimi poprve setkal v roce ’94, kdyz mi je kamarad poslal z U.S. v barelech, ze tam s tim natiraji mostni kostrukce a at to zkusim nabidnout v Cesku. Ja jsem delal jinej business, tak jsem se na to vykaslal. No, mozna to byla chyba, protoze byly velmi levne a kdyz jsem pak za par let videl ten boom s Hameritem, coz je uplne to stejne, ale za raketu, tak jsem se bil do hlavy. Dneska uz to dela kdekdo, na vjezdove brane mam mnoho let alkyduretan od Roko a drzi paradne. Bez zakladu, rovnou na branu, po svareni jsem ji dokonce ani neodmastil a na druhy nater uz nebyl cas. Drzi paradne.
zrg1
sice je to off, ale k tem vodou reditelnym barvam na autech, tak nejak mlhave tusim, ze Mercedes zinkuje az od roku 2002, kazdopadne Masarka je urcite nezinkovana s vodou reditelnym lakem zatimco starsi w124 nema ani pozink ani vodou reditelny lak. A empiricky se domnivam, ze prave kombinace vodou reditelneho laku na nepozink kastli je dost problematicka kombinace. K tomu je treba pripocist vseobecne katovani kostu a snizovani kvality prace na konci 90 let (nejen u MB) a tim paden i pravdepodobne horsi priprava na lakovani a horsi zakladova vrstva a je problem. Vzdycky, jak ctu nejaky prospekt o spickove vodou reditelne barve na aute, tak davam oci v sloup. Jasne. Pokud se to spickove provede na spickove pozinkovane kastli, jako to dela treba Porsche, tak ten lak fakt nema chybu a leskne se i po 15 letech. Akorat si dovolim tvrdit, ze kvalitni zpracovani dela provedeni nateru vodou reditelnym lakem mnohem drazsi a stejne neekologicke, jako nater s klasickymi rozpoustedly, akorat ze se to pak nadherne vyjima v prospektu … No proste pro me to bude vzdycky kurvitko.
Sysop
Ono uz jen to strikani vodovek je prace nahovno. Kdyz manzelce prelakovavam nabytek syntetikou, tak je to totalne blbuvzdorny, necha si to hodne libit a v pohode se naredi od pasu.
Jak to ma byt „eko“ a chce tam nastrikat akryl, tak uz se musi vzit vetsi tryska, opatrne s pridanou vodou, povrch se obcas nesliva a svisle plochy jsou loterie.
Uz jen technologii nanaseni se da dojebat fura veci. Ve fabrice na to maji vercajk, ale co pak treba opravy? No naprd.
h72
Balakryl není nátěrová hmota, to není prostě vůbec nic, na nic se to nehodí. My od dřeva tím jen zatíráme čela fošen, které se přírodně suší. Do dílny to na práci nesmí, zákazníkovi bych se nikdy neodvážil tím něco natřít.
mhi
Luxol se snad vpije do dreva, ten vrstvy nedela, nebo …? To podle me nejde sundat jinak, nez obrousit par mm materialu. Zvlastni je, ze smrkove vyplne plotu natrene profesionalem – Luxolem – neprezily ani 2 roky, zena to potom natirala sama tim co jsme koupili v Bau*** a to drzi dodnes, urcite 6 let, bez fleku.
Aktualne resim obnovu nateru plotu. Preventivne asi preluxoluju exponovana mista. Barva na kov (ram brany) nevydrzela 10 let, vrchni uz je misty pryc, viditelna zakladovka uz ma rezate flicky :-(. Asi nezbude nez to obrousit, odrezovac, nove natery. Mel jsem dat novou vrchni pred lety, ach jo. Pani v barvy-laky se mi vysmala, ze pry barvu co vydrzi 10 let nekoupim, mozna nejakou prumyslovou po hektolitrech. Dala mi alespon tu nejlepsi syntetiku co mela, pry at‘ ale necekam, ze vydrzi vic nez 4 roky.
Sysop
Jo, Luxol by se jiste rad vpil do dreva, kdyby tam uz nebylo tak asi deset vrstev tehoz. Obrousit drevo lze, pokud jsou to pekne, rovne plochy. Ale chata je zbouchana z perodrazek, kde kraje jsou kulate a nejlepe mezi nimi za ty roky i slusne fuky. Takze z tech hran a skvir to proste dostat nelze, ani dratakem.
Ty alkyduretanove barvy opravdu vydrzi dlouho a jsou jednovrstve, bezzakladove a hlavne – chemicky se vazou na rez, takze clovek nemusi jako blbec vsechno cistit docista docista (ev. vcetne odrezovace), uplne staci jen oloupat tu rez, ktera se loupe a na zbytek se vykaslat. Barva se s tim svaze a drzi jako bejk.
Co se tech prumyslovych barev tyce, tak casto se pouzivaji ruzne dvouslozkove polyuretany, ty fakt vydrzi vecnost a daji se dneska sehnat v malem baleni a za rozumne penize.
f451
„Jo, Luxol by se jiste rad vpil do dreva, kdyby tam uz nebylo tak asi deset vrstev tehoz..“
Mi se osvedcilo osmirkovat na syrove drevo, a natrit vyjetym motorovym olejem.
Obzvlaste to funguje jako perfektni conversation starter nasich navstev…bo to
i prinasi i zajimave bouquet motoroveho sveta do obyvaku…eh?
Sysop
Nojo, jenze to drevo je prakticky neobrousitelne (blby profil), to uz radeji bagr a cele znovu, bylo by to rychlejsi, ergo levnejsi.
Po konzultaci s profiky jdu do alkydurethanu, ten by mel drzet na vsem.
Co mám poptat při přestříkávání auta? Dárce orgánů držel úplně, jen to prostě po 23 letech zmatnělo a tu a tam praskalo, plus ošoupání od kamínků a whatever. Na aktuálním autě údajně experimentovali ke konci výroby této verze (těsně před faceliftem) s lakama a momentálně se mi loupe vrchní vrstva (zelená, pod tím to fialoví). Bude se to muset zbrousit určitě, otázkou je, jak hluboko a co na to nechat nastříkat? Měl by tam být pozink, snad i fosfátovej základ, možná už nějaká antikorozní ochrana a typicky pár vrstev barvy+kdysi i metalíza :D Rád bych, aby to ideálně vydrželo dalších aspoň 20 let tady. Je dokonce možný, že se to pak bude provozovat u oceánu. Co sem si vyslech tuhle v servise že sice kapota vyjde na 1500 je hezký, já počítal desítku, ale jak se tam daj dva vrstvy akrylátu, tak na to se vyseru. Klidně dám tu desítku jen za kapotu, lepší, než do dotáhnou přes půl světa a tam to za pět let shnije na prach…
f451
„Co mám poptat při přestříkávání auta? Dárce orgánů držel úplně, jen to prostě po 23 letech zmatnělo …“
23 let stare auto?
Na to bych natrel kulatou stetkou Primalex Polar.
A je vymalovano…. :-)
Hahaha to sme se zasmáli. Až to bude v cajku a lepší než polovina těch sraček co jezdí na silnici, tak se budu smát zase já…
Sysop
Ja mam doma holendru nekolik, protoze to vyzaduje zpusob servisu nekterych dilu. Nikdy nekapal ani jeden. Vsude je tesneni „B“
Z textu: „Měl jsem zato, že holendr je přežitek vzhledem k tomu, že PPR potrubí lze snadno přerušit i znovu spojit.“ Ne, nelze. Letos jsem potreboval pridat T-cko do trubky, ktera vede z podlahy, pak asi metr a pul po zdi a kolenem mizi ve zdi. Bez holendru dost slozite reseni, pokud tam nechci pridat nejake tvarove cukrbliky.
Co se Hostalenu tyce, tak existuji trubky specialne na teplou vodu. Ja jsem si je v baraku daval, protoze jsem tahal velke delky v podlaze a dilatacni smycky mi tam nevchazely. Tyto trubky maji tri vrstvy, je to v podstate PPR-AL-PPR, pricemz je brutalni onanie to varit prave diky nutnosti odstraneni te hlinikove predkozky. Ale, trubka praktucky nedilatuje.
No a jinak se samozrejme nutne v pripade pouziti Hostalenu na teplou vodu pocitat s jeho tepelnou roztaznosti a bavime se o centimetrech, coz uz neni zadna sranda a fakt to chce bud vkladat dilatacni smycky (to ale neni uplne zadara), nebo smycky udelat z kolinek (pokud umime dobre provarovat spoje) a nebo holt nedelat dlouha rovna vedeni a radeji cas od casu jen tak pro prdel udelat sikanu. Pak neni problem.
Kazdopadne – cim mene lepenych a sroubovanych spoju, tim mene starosti, o tom zadna.
Těsnění „B“ bohužel nejde koupit samostatně. V mém případě bylo jediné, které těsnilo od počátku.
Sysop
Ja jsem tyto holendry kupoval ve Vihamiji, objednavali mi to z katalogu a vim, ze tesneni tam samostatne bylo. Ale je to uz 5 let. Od te doby jsem kupoval uz jen ten jeden holendr (pred dvema mesici) a to uz jsem si sahl do regalu. Pokud je jeste potreba, muzu tam zitra brnknout a chlapu se zeptat jen na to tesneni.
Integrale
Celý článek bylo těsnění B mým favoritem kvůli tlaku na styčných plochách.
Koupit se dalo v Praze v Libni, v servisu praček někde nad Kolčavkou (tuším, že se tam ulice jmenují Na Labuťce jedna až něco).
Taky tam dělal nějakej chlap, kterej už asi někdy v pračce pral, protože když mu žena řekla, že chce pračku s nejvyšší spotřebou vody, co tam mají, rozsvítil se jako vánoční stromeček.
Caleb
Jeden rodinny znamy absolvoval podobnou anabazi u priruby cerpadla. Nakonec schrastil asi 3 mm tlusty plat bile silikonove gumy, tesneni z neho vyriznul a od te doby na to nemusel sahnout.
h72
Mohu potvrdit, že z nových (zánovních), celopastových, rozvodů vody tečou jedině přípojky k bojlerům a to ty na horkou vodu.Jinak je vše ve zdech a pod podlahou a kluci nepoužili ani jednu spojku, ani kousek kovu, vše je natvrdo svařované (prý by si to nedovolili). Pokud při montáži udělali chybu a nadimenzovali zákrytu a křížení tak, že to nešlo smontovat, vystříhali to a předělali, říkali, že to prostě musí být navěky a dobře. Přípojky horké vody zjevně tedy tečou kvůlivá rozdílné roztažnosti materiálů při 80°C vodě z bojleru.
Lukas B.
když jsem flikoval třeba těsnění na napojení pračky, těsnění pod nástěnnou baterii atakdále s projektovanou životností pár let do totální rekonstrukce bytu, tak jsem se po mnoha marných pokusech s napojeními na stare orezlé hnusné věci čouhající ze zdi ustálil na staré hnusné karimatce, z které jsem dotyčné těsnění vystřihl nůžkama na nehty, opatlal nejobyčejnějším silikonem a ejhle, překonalo to všechny důmyslné materiály. ne snad že karimatku považoval za řešení trvale perspektivní, ale třeba vystřihnout těsnění ze silikonové formy na bábovku bych za dobrý nápad považoval.
mhi
V kafe pressovaci nam odchazi jedno tesneni, zrejme silikonove, to co tesni paku, tloustka asi 1,5mm. Obavam se, ze babovkove reseni pouzit nepujde (nevim jak presne srovnat silikon do roviny), nemate nekdo nejaky napad co s tim? Pozadavek je, aby tesneni bylo „jedle“.
Saratoga
Mekka tesneni rotacnich tvaru se delaji na stroji zvanem Sealjet.. ale pochybuju, ze Vam nekdo udela jeden kus…jinak se da dost zvladnou na soustruhu….ale to uz je vyssi skola soustruzniciny…guma se dela fakt blbe a obcas se musi delat pripravky…
pzkudk
Spousta firem (i menších) má různé značicí a vyřezávací lasery, na těch to jde taky. 1.5 mm silikon je bez problémů. A skalpel (čepel č. 11) to při troše šikovnosti taky dá.
Sysop
Tak tak, firmy bezne rezou tesneni podle vykresu, i jeden kus.
Lukas B.
pak to jde samozřejmě také „na prasáka. prostě to z toho sanitárního silikonu vymodelovat (tedy vyrobit desku konstantní tloušťky mezi dva vymaštěné plechy nebo jánevimco). tedy z nějakého ne úplně baumaxového za čtyři pětky. nebo vyrazit do nějakých těch domácích potřeb se šublérou, a koupit nějakej pekáček, formu na bábovku, špachtli na dort či co (jedlé a tepelně odolné), něco, kde aspoň 6 na 6 centimetrů bude rovné a konstantní tloušťky, sevřít to mezi dvě překližky, odvrtat uvnitř a ořezat kudlou okolo. bastlení zdar!
pzkudk
Ani se nemusí ničit bábovka, plochou silikonovou gumu v metráži koupíte třeba na http://www.guma.cz.
servisdok
No a nebo prostě vyseknout klasickými průbojníky-děrováky např. jako jsou na kůži, pokud má někdo tak velké průměry.
Zdědil jsem po dědečkovi a tátovi velkou sadu od 2,5 až do 25mm někdy ze začátku 30.let, v palcovém dělení. Je to takový materiál, že s tím jde beze stop na ostří vyseknout i hliníkové a měděné mezikruží-podložka. Co to mám já /cca 20let to používám jen já/, tak jsem to nijak neostřil, není třeba.
Lukas B.
každej bastlíř má jiné vybavení a je jinak zručnej. chce to nebejt úzkoprsej. nevyhazovat vercajk po předcích a zapojit fantasia.
mimochodem, tradiční material na těsnění je kůže. tedy, opravdická kůže, ne nějakej lisovanej sajrajt. třeba do pumpičky k bicyklu je to material nepřekonanej a nepřekonatelnej.
h72
Kůže není na horkou vodu dobrá.
Lukas B.
no na horkou asi kůži ne. ale na studenou nebo občasnou je fajn. zrovna do doho kafovače se asi fakt nehodí, ale na zahradní hadici není špatná.
mimochodem, u parních strojů se v dobách dávných taky nějak a asi úspěšně těsnilo, čímpak (to není jízlivé uštěpání, to je dotaz do plena)?
pzkudk
Na ucpávky se u parních strojů používala pro studenou vodu a vzduch kůže, pro vyšší teploty lojové šňůry (bavlněná nebo konopná šňůra napuštěná lojem, namotaná do dutiny ucpávky a stlačená přírubou). Pro ještě vyšší teploty asbestové šňůry, ve kterých byl zamíchaný grafit nebo mastek. Tento způsob těsnění se používá dosud, pouze se změnily některé materiály.
Na šroubení byla koudel s havraním stříbrem (olejová barva s grafitem).
Janek78
Děda na všechno, co potřeboval utěsnit, používal „medvědí hovno“. Ale to bylo na studené netlakové těsnění (auto a okolo). Pokud vím, tak na parních strojích se těsnilo buď pouze obrobením a dotažením kov na kov a nebo se používal nějaký měkčí materiál (měď?). Pokud už někdy vidím nějaký parní stroj v provozu, tak je vždycky vidět spoustu spojů, kde to prostě „ufoukává“ a není to závada, prostě se to asi moc neřešilo.
pzkudk
Ano, používal se vyžíhaný měděný plech (rozžhavit a hodit do vody s lihem), duté měděné těsnění vyplněné asbestem, u přírub vysokotlakého potrubí též měkký železný plech a spousta různých dalších metod, ve starých patentových spisech je toho spousta.
Sprosty Podezrely
Med a mosaz, dost mekke kovy na to, aby tesnily, dost pevne na to, aby drzely zavity.
f451
Nejlepsi je olovo. Hned po uranu.
kangmi
Kruhová těsnění ze silikonové gumy se dají dobře vyříznout pomocí kružítka, ve kterém místo tuhy je ostrá jehla. Nejde to najednou, musí se několikrát dokola.
Janek78
Bohužel jsem článek s prosbou o radu, jak utěsnit závit na topenářském závitu, v době vydání (rok 2013) přehlédl. No pokud je to ještě něco platné, svojí praxí jsem došel ke kombinaci těsnící šňůra s teflonovou páskou. Těsnící šňůru namotávám (bez zdrsňování závitu) normálně po směru závitu tak, aby vyplnil vnitřní části závitu. V podstatě jde jen o první otočku, aby se sňůra překřížila a následně se na závitu neprotáčela, pak už je to celkem jedno – může být i cik cak, jde spíš o dobré odhadnutí množství, to nejde určit, časem se dá s úspěchem odhadnout. Vychytávka následně spočívá v přetočení závitu navrch ještě několika otočkami telonové pásky (byť na topení by se používat podle návodu neměla – ovšem zde teflon není těsnícím prvkem, těsnění zajistí šňůra, zde slouží k tomu, aby se právě ta šňůra při montáži nezachmoucala, prostě aby držela tam, kam jsme jí namotali). Na velké závity (od 1″) používám klasické česání upravené do silnější šňůry, opět následně pojištěné proti sesmeknutí při montáži několika vrstvami teflonové pásky (tatík používal léta jakýsi humus v plechovce, no smrdí to a šňůra se stejně kolikrát strhne a ještě má člověk zasraný prsty a nářadí). Uvedený postup jsem po x desítkách zhatěných pokusech s nesmysly za velké peníze (různé zaručené tmely, speciální šňůry atd.) úspěšně otestoval na vlastním topení se závity od 1/2″ do 2 2/4″ a nikde ani kapka (2 sezóny). Paradoxně mám úkap na závitech, které dělal profík topenář, když mě to učil.
pzkudk
Smrdutý humus v plechovce, nebyl to Hermetic nebo Hermosal? Má úžasnou schopnost smrdět ještě po mnoha letech :-)
servisdok
„Hermetik“ byl lidový název, oficiální Hermosal. Pixlu mám dodnes a někteří motoráři od veteránů na to nedají dopustit. Zabroušené a zalapované kartery, natřené hermetikem a doprostřed se utopila režná nit. Neprošla ani slza oleje, ani tlak z klikové komory-u dvoutaktů. měl jsem pixle dvě, jednu jsem věnoval místnímu JAWA klubu, to bylo radosti:-)
Childeater
Tusim, ze byl Hermetik a Thermosal, ne? Mmch, mne se s tim pred petadvaceti lety nepodarilo nikdy utesnit nic. Zlatej silikon…:-)
Sysop
Ja taky jeste pixlu v garazi mam, mozna uz je jako kamen, ale co jsem presel na silikon, tak uz se mi nechce z5. Pokud je silikon na suchem povrchu, tak tesni vyborne a mnohem lepe se aplikuje. Jen se hure cisti.
japan
Dovolte abych ukápnul něco svého moudra a zkušeností s těsněním na vzduchem chlazených spalovacích motorech o výkonu od 0.5 do cca 200HP. Pro těsnění plošných spojů v motorech doporučuji britský produkt – zavadající ale nevysychající uretanový Hylomar. Podle náročnosti pak od základního Hylomar Blue, až po Hylomar Aerograde. Ve velice ojedinělých případech na teplotně nejvíce namáhaných místech lze použít Loctite Copper na silikonové bázi. Pro čištění existuje pěnový čístič od Loctite ve spreji. Stačí nastříkat, nechat pár minut zavadnout a pak veškeré těsnění utřít hadrem. Hodí se též na odstranění samolepek, reklam apod. Oldschoolově lze těsnit německým Curilem, rovněž netvrdne a nevysychá, lze použít trik s nití a když to bylo dost dobré pro Porsche, bude to dost dobré i pro vás.. Každý svého štěstí strůjcem. Konec hlášení.
Opruz
Přidám jednu zkušenost.
Teflonovou pásku je nejlepší zkroutit do „provázku“ tím pak vyplnit závit. Tím se dosáhne toho, že je těsněn závit po celé jeho délce a vcelku bezpečně drží.
Vcelku mi D-FENSovi problémy s jeho holendry jsou záhadou. Pokud jsou paralelní dosedací plochy, pak je jakékoli těsnění dostačující se stoprocentní funkcí. Spíš než na holendy a těsnění bych vsadil a obě ruce značně levý.
scota
Řešil jsem připojení zahradního kohoutku na starou vodárnu přes HDPE trubku 32mm. Spoje na mosazném šroubení po pár dnech bohužel trochu kapou. Dává se na závity u holendru také teflonová páska, nebo to těsní jenom tou gumou?
Nabuduce odporucam PEX-AL-PEX trubky a lisovacie alebo srobovacie fittingy.
toto :
http://www.termoshop.sk/termoshop/eshop/15-1-Tvarovky-Fittingy/241-2-Tvarovky-srobovacie
což mi připomíná supercool water vychytávky i v dalších oborech lidského konání. Například vodou ředitelné barvy na všem možném, od aut počínaje (zeptejte se majitelů Mercedesů, proč masařky korodují mnohonásobně více, než o 15 let starší w124) po venkovní dřevěné konstrukce, které natřené vodou ředitelnou ekobarvou shnijou po roce, zatímco po natření komunistickým Luxolem se po 20ti letech akorát znovu přetřou.
Taky mi to připomíná bezvadné ekologické a vodou rozpadavé elektrické svazky v autech, které se po vzoru samorozpadacích ekologických tašek samy odbourají, pohříchu rok a den po záruce na auto, přičemž způsobí neodvratnou katastrofu v podobě blikající přístrojovky a vyhořené řídící jednotky, přičemž zbytek auta by to zvládl ještě dalších 150tkm anebo deset let. Skoro se mi zdá, že moderní vodoekologická zařízení souhrně spadají do kategorie kurvítko a že za tím stojí nějaká high tech laboratoř, která je dělá na zakázku a dotace EU, jinak by tyhle věci nikdy nemohly spatřit světlo světa.
Ja zrovna v techto dnech delam renovaci chaty, ktera ma za svych 60 let existence tyto vrstvy:
– Luxol na nenazakladovanem drevu – je to tenkovrstva lazura, takze se loupe v asi tak dvaceti tenkych vrstvach, temer neni mozne ten srac nejak rozumne odstranit. Opalovanim je to onanie neskutecna, brousenim to zasere kotouc na pul metru ctverecnim, drateny kotouc dokurvi drevo (je mekci, nez Luxol) a ve finale ten sajrajt stejne zustane v perodrazkach
– fermez na ramech oken + vrchni Industrol – paradne jde dolu opalovanim, nicmene Industrolka je popraskana mnohem vice, jak ten tisicivrstvy Luxol, takze drevo pod tim slo srat mnohem drive, nektera prkna uplne na vymenu vcetne pozednic za nimi
– Industrol rovnou bez zakladu na okenicich – kupodivu drzi lepe, jak na fermezi (neloupe se), opalovat to jde ale uplne nahovno, protoze vrstva je vyrazne tensi (holt se castecne vcucla do podkladu)
Do toho tam mam nove syrove drevo a ted si lamu hlavu s tim, co na to nastrikam. Jestli dvouslozkovy polyuretan, nebo alkyduretan. Hodim si korunou.
Mimochodem – veskere okapy jsou natirane surikovou zakladovkou, na tom nejaka syntetika a nebyt toho, ze vyhnil kov zevnitr, tak ta barva je porad jako nova. Jeste, ze mam doma par plechovek Suriku. Nedam ani za zlatou cihlu.
Zadnej vodou reditelnej sajrajt mi nesmi do baraku, ani na barak. Neexistuje. Jak vidim Balakryl a podobne „sezonni“ natery, tak utikam obloukem.
Balakryl je fajn, ale musí se přes něj hodit dvojitá vrstva syntetického lodního bezbarvého laku.. mám takhle natřenou lavičku a je 6 let, jako nová :-D
Jo, ja pouzivam Balakryl na obarvovani dvouslozkovych pryskyric. Tam funguje taky dobre. Na rozdil od syntetik neredi pryskyrici tolik a nema vliv na dobu tuhnuti.
Před už dvaceti lety jsem natřel různé archivní okapy (industrol, často nepatrná vrstva, nebo už slezlý) tím sezónním nátěrem Balakryl. Je to sice už hnusné, ale dvě dekády se nějak snažil. Není to tedy až taková hrůza.
Nicméně na nové okapy, tedy už pár let zavadlé, jsem stejně líný se patlat s něčím jiným než s Alkytonem.
Jinak vodou ředitelných barev u aut nejsem apologetik. Letos mi začaly po osmnácti létech viditelné kvést prahy u bojového stroje Citroen Xsara, zn. nikdy negarážován, nájezd oficiálně 250 tisíc. To by mne zajímalo, kdy začne reznout Prassat té mé squaw a kde všude to bude.
Ja jsem akrylem HalaBalakryl natiral na ven par drevenych a par kovovych veci a vzdy to stalo za hovno. Velmi tenka vrstva, sezralo to slunce a oloupalo se to do prdele. Zeby spatna sarze? No, radeji se tomu uz vyhybam. Zena to pouziva na patinovani nabytku, tak tam je to fuk.
To je ten problém s empirií, že jí člověk musí mít fakt hodně, aby za něco stála. Mne to tady na těch okapech tak nějak drželo, ale byly v pozinku a na tom už nějaký podklad. To mohlo rozhodnout. Jinak zatím mám vyzkoušen Alkyton na různých površích a tak cca pět let, to mi vcelku funguje. A taky je fajn, že není nutno řešit základ.
Alkydovky a Alkydopolymerovky jsou dobre. Ja jsem se s nimi poprve setkal v roce ’94, kdyz mi je kamarad poslal z U.S. v barelech, ze tam s tim natiraji mostni kostrukce a at to zkusim nabidnout v Cesku. Ja jsem delal jinej business, tak jsem se na to vykaslal. No, mozna to byla chyba, protoze byly velmi levne a kdyz jsem pak za par let videl ten boom s Hameritem, coz je uplne to stejne, ale za raketu, tak jsem se bil do hlavy. Dneska uz to dela kdekdo, na vjezdove brane mam mnoho let alkyduretan od Roko a drzi paradne. Bez zakladu, rovnou na branu, po svareni jsem ji dokonce ani neodmastil a na druhy nater uz nebyl cas. Drzi paradne.
sice je to off, ale k tem vodou reditelnym barvam na autech, tak nejak mlhave tusim, ze Mercedes zinkuje az od roku 2002, kazdopadne Masarka je urcite nezinkovana s vodou reditelnym lakem zatimco starsi w124 nema ani pozink ani vodou reditelny lak. A empiricky se domnivam, ze prave kombinace vodou reditelneho laku na nepozink kastli je dost problematicka kombinace. K tomu je treba pripocist vseobecne katovani kostu a snizovani kvality prace na konci 90 let (nejen u MB) a tim paden i pravdepodobne horsi priprava na lakovani a horsi zakladova vrstva a je problem. Vzdycky, jak ctu nejaky prospekt o spickove vodou reditelne barve na aute, tak davam oci v sloup. Jasne. Pokud se to spickove provede na spickove pozinkovane kastli, jako to dela treba Porsche, tak ten lak fakt nema chybu a leskne se i po 15 letech. Akorat si dovolim tvrdit, ze kvalitni zpracovani dela provedeni nateru vodou reditelnym lakem mnohem drazsi a stejne neekologicke, jako nater s klasickymi rozpoustedly, akorat ze se to pak nadherne vyjima v prospektu … No proste pro me to bude vzdycky kurvitko.
Ono uz jen to strikani vodovek je prace nahovno. Kdyz manzelce prelakovavam nabytek syntetikou, tak je to totalne blbuvzdorny, necha si to hodne libit a v pohode se naredi od pasu.
Jak to ma byt „eko“ a chce tam nastrikat akryl, tak uz se musi vzit vetsi tryska, opatrne s pridanou vodou, povrch se obcas nesliva a svisle plochy jsou loterie.
Uz jen technologii nanaseni se da dojebat fura veci. Ve fabrice na to maji vercajk, ale co pak treba opravy? No naprd.
Balakryl není nátěrová hmota, to není prostě vůbec nic, na nic se to nehodí. My od dřeva tím jen zatíráme čela fošen, které se přírodně suší. Do dílny to na práci nesmí, zákazníkovi bych se nikdy neodvážil tím něco natřít.
Luxol se snad vpije do dreva, ten vrstvy nedela, nebo …? To podle me nejde sundat jinak, nez obrousit par mm materialu. Zvlastni je, ze smrkove vyplne plotu natrene profesionalem – Luxolem – neprezily ani 2 roky, zena to potom natirala sama tim co jsme koupili v Bau*** a to drzi dodnes, urcite 6 let, bez fleku.
Aktualne resim obnovu nateru plotu. Preventivne asi preluxoluju exponovana mista. Barva na kov (ram brany) nevydrzela 10 let, vrchni uz je misty pryc, viditelna zakladovka uz ma rezate flicky :-(. Asi nezbude nez to obrousit, odrezovac, nove natery. Mel jsem dat novou vrchni pred lety, ach jo. Pani v barvy-laky se mi vysmala, ze pry barvu co vydrzi 10 let nekoupim, mozna nejakou prumyslovou po hektolitrech. Dala mi alespon tu nejlepsi syntetiku co mela, pry at‘ ale necekam, ze vydrzi vic nez 4 roky.
Jo, Luxol by se jiste rad vpil do dreva, kdyby tam uz nebylo tak asi deset vrstev tehoz. Obrousit drevo lze, pokud jsou to pekne, rovne plochy. Ale chata je zbouchana z perodrazek, kde kraje jsou kulate a nejlepe mezi nimi za ty roky i slusne fuky. Takze z tech hran a skvir to proste dostat nelze, ani dratakem.
Ty alkyduretanove barvy opravdu vydrzi dlouho a jsou jednovrstve, bezzakladove a hlavne – chemicky se vazou na rez, takze clovek nemusi jako blbec vsechno cistit docista docista (ev. vcetne odrezovace), uplne staci jen oloupat tu rez, ktera se loupe a na zbytek se vykaslat. Barva se s tim svaze a drzi jako bejk.
Co se tech prumyslovych barev tyce, tak casto se pouzivaji ruzne dvouslozkove polyuretany, ty fakt vydrzi vecnost a daji se dneska sehnat v malem baleni a za rozumne penize.
„Jo, Luxol by se jiste rad vpil do dreva, kdyby tam uz nebylo tak asi deset vrstev tehoz..“
Mi se osvedcilo osmirkovat na syrove drevo, a natrit vyjetym motorovym olejem.
Obzvlaste to funguje jako perfektni conversation starter nasich navstev…bo to
i prinasi i zajimave bouquet motoroveho sveta do obyvaku…eh?
Nojo, jenze to drevo je prakticky neobrousitelne (blby profil), to uz radeji bagr a cele znovu, bylo by to rychlejsi, ergo levnejsi.
Po konzultaci s profiky jdu do alkydurethanu, ten by mel drzet na vsem.
Co mám poptat při přestříkávání auta? Dárce orgánů držel úplně, jen to prostě po 23 letech zmatnělo a tu a tam praskalo, plus ošoupání od kamínků a whatever. Na aktuálním autě údajně experimentovali ke konci výroby této verze (těsně před faceliftem) s lakama a momentálně se mi loupe vrchní vrstva (zelená, pod tím to fialoví). Bude se to muset zbrousit určitě, otázkou je, jak hluboko a co na to nechat nastříkat? Měl by tam být pozink, snad i fosfátovej základ, možná už nějaká antikorozní ochrana a typicky pár vrstev barvy+kdysi i metalíza :D Rád bych, aby to ideálně vydrželo dalších aspoň 20 let tady. Je dokonce možný, že se to pak bude provozovat u oceánu. Co sem si vyslech tuhle v servise že sice kapota vyjde na 1500 je hezký, já počítal desítku, ale jak se tam daj dva vrstvy akrylátu, tak na to se vyseru. Klidně dám tu desítku jen za kapotu, lepší, než do dotáhnou přes půl světa a tam to za pět let shnije na prach…
„Co mám poptat při přestříkávání auta? Dárce orgánů držel úplně, jen to prostě po 23 letech zmatnělo …“
23 let stare auto?
Na to bych natrel kulatou stetkou Primalex Polar.
A je vymalovano…. :-)
Hahaha to sme se zasmáli. Až to bude v cajku a lepší než polovina těch sraček co jezdí na silnici, tak se budu smát zase já…
Ja mam doma holendru nekolik, protoze to vyzaduje zpusob servisu nekterych dilu. Nikdy nekapal ani jeden. Vsude je tesneni „B“
Z textu: „Měl jsem zato, že holendr je přežitek vzhledem k tomu, že PPR potrubí lze snadno přerušit i znovu spojit.“ Ne, nelze. Letos jsem potreboval pridat T-cko do trubky, ktera vede z podlahy, pak asi metr a pul po zdi a kolenem mizi ve zdi. Bez holendru dost slozite reseni, pokud tam nechci pridat nejake tvarove cukrbliky.
Co se Hostalenu tyce, tak existuji trubky specialne na teplou vodu. Ja jsem si je v baraku daval, protoze jsem tahal velke delky v podlaze a dilatacni smycky mi tam nevchazely. Tyto trubky maji tri vrstvy, je to v podstate PPR-AL-PPR, pricemz je brutalni onanie to varit prave diky nutnosti odstraneni te hlinikove predkozky. Ale, trubka praktucky nedilatuje.
No a jinak se samozrejme nutne v pripade pouziti Hostalenu na teplou vodu pocitat s jeho tepelnou roztaznosti a bavime se o centimetrech, coz uz neni zadna sranda a fakt to chce bud vkladat dilatacni smycky (to ale neni uplne zadara), nebo smycky udelat z kolinek (pokud umime dobre provarovat spoje) a nebo holt nedelat dlouha rovna vedeni a radeji cas od casu jen tak pro prdel udelat sikanu. Pak neni problem.
Kazdopadne – cim mene lepenych a sroubovanych spoju, tim mene starosti, o tom zadna.
Těsnění „B“ bohužel nejde koupit samostatně. V mém případě bylo jediné, které těsnilo od počátku.
Ja jsem tyto holendry kupoval ve Vihamiji, objednavali mi to z katalogu a vim, ze tesneni tam samostatne bylo. Ale je to uz 5 let. Od te doby jsem kupoval uz jen ten jeden holendr (pred dvema mesici) a to uz jsem si sahl do regalu. Pokud je jeste potreba, muzu tam zitra brnknout a chlapu se zeptat jen na to tesneni.
Celý článek bylo těsnění B mým favoritem kvůli tlaku na styčných plochách.
Koupit se dalo v Praze v Libni, v servisu praček někde nad Kolčavkou (tuším, že se tam ulice jmenují Na Labuťce jedna až něco).
Taky tam dělal nějakej chlap, kterej už asi někdy v pračce pral, protože když mu žena řekla, že chce pračku s nejvyšší spotřebou vody, co tam mají, rozsvítil se jako vánoční stromeček.
Jeden rodinny znamy absolvoval podobnou anabazi u priruby cerpadla. Nakonec schrastil asi 3 mm tlusty plat bile silikonove gumy, tesneni z neho vyriznul a od te doby na to nemusel sahnout.
Mohu potvrdit, že z nových (zánovních), celopastových, rozvodů vody tečou jedině přípojky k bojlerům a to ty na horkou vodu.Jinak je vše ve zdech a pod podlahou a kluci nepoužili ani jednu spojku, ani kousek kovu, vše je natvrdo svařované (prý by si to nedovolili). Pokud při montáži udělali chybu a nadimenzovali zákrytu a křížení tak, že to nešlo smontovat, vystříhali to a předělali, říkali, že to prostě musí být navěky a dobře. Přípojky horké vody zjevně tedy tečou kvůlivá rozdílné roztažnosti materiálů při 80°C vodě z bojleru.
když jsem flikoval třeba těsnění na napojení pračky, těsnění pod nástěnnou baterii atakdále s projektovanou životností pár let do totální rekonstrukce bytu, tak jsem se po mnoha marných pokusech s napojeními na stare orezlé hnusné věci čouhající ze zdi ustálil na staré hnusné karimatce, z které jsem dotyčné těsnění vystřihl nůžkama na nehty, opatlal nejobyčejnějším silikonem a ejhle, překonalo to všechny důmyslné materiály. ne snad že karimatku považoval za řešení trvale perspektivní, ale třeba vystřihnout těsnění ze silikonové formy na bábovku bych za dobrý nápad považoval.
V kafe pressovaci nam odchazi jedno tesneni, zrejme silikonove, to co tesni paku, tloustka asi 1,5mm. Obavam se, ze babovkove reseni pouzit nepujde (nevim jak presne srovnat silikon do roviny), nemate nekdo nejaky napad co s tim? Pozadavek je, aby tesneni bylo „jedle“.
Mekka tesneni rotacnich tvaru se delaji na stroji zvanem Sealjet.. ale pochybuju, ze Vam nekdo udela jeden kus…jinak se da dost zvladnou na soustruhu….ale to uz je vyssi skola soustruzniciny…guma se dela fakt blbe a obcas se musi delat pripravky…
Spousta firem (i menších) má různé značicí a vyřezávací lasery, na těch to jde taky. 1.5 mm silikon je bez problémů. A skalpel (čepel č. 11) to při troše šikovnosti taky dá.
Tak tak, firmy bezne rezou tesneni podle vykresu, i jeden kus.
pak to jde samozřejmě také „na prasáka. prostě to z toho sanitárního silikonu vymodelovat (tedy vyrobit desku konstantní tloušťky mezi dva vymaštěné plechy nebo jánevimco). tedy z nějakého ne úplně baumaxového za čtyři pětky. nebo vyrazit do nějakých těch domácích potřeb se šublérou, a koupit nějakej pekáček, formu na bábovku, špachtli na dort či co (jedlé a tepelně odolné), něco, kde aspoň 6 na 6 centimetrů bude rovné a konstantní tloušťky, sevřít to mezi dvě překližky, odvrtat uvnitř a ořezat kudlou okolo. bastlení zdar!
Ani se nemusí ničit bábovka, plochou silikonovou gumu v metráži koupíte třeba na http://www.guma.cz.
No a nebo prostě vyseknout klasickými průbojníky-děrováky např. jako jsou na kůži, pokud má někdo tak velké průměry.
Zdědil jsem po dědečkovi a tátovi velkou sadu od 2,5 až do 25mm někdy ze začátku 30.let, v palcovém dělení. Je to takový materiál, že s tím jde beze stop na ostří vyseknout i hliníkové a měděné mezikruží-podložka. Co to mám já /cca 20let to používám jen já/, tak jsem to nijak neostřil, není třeba.
každej bastlíř má jiné vybavení a je jinak zručnej. chce to nebejt úzkoprsej. nevyhazovat vercajk po předcích a zapojit fantasia.
mimochodem, tradiční material na těsnění je kůže. tedy, opravdická kůže, ne nějakej lisovanej sajrajt. třeba do pumpičky k bicyklu je to material nepřekonanej a nepřekonatelnej.
Kůže není na horkou vodu dobrá.
no na horkou asi kůži ne. ale na studenou nebo občasnou je fajn. zrovna do doho kafovače se asi fakt nehodí, ale na zahradní hadici není špatná.
mimochodem, u parních strojů se v dobách dávných taky nějak a asi úspěšně těsnilo, čímpak (to není jízlivé uštěpání, to je dotaz do plena)?
Na ucpávky se u parních strojů používala pro studenou vodu a vzduch kůže, pro vyšší teploty lojové šňůry (bavlněná nebo konopná šňůra napuštěná lojem, namotaná do dutiny ucpávky a stlačená přírubou). Pro ještě vyšší teploty asbestové šňůry, ve kterých byl zamíchaný grafit nebo mastek. Tento způsob těsnění se používá dosud, pouze se změnily některé materiály.
Na šroubení byla koudel s havraním stříbrem (olejová barva s grafitem).
Děda na všechno, co potřeboval utěsnit, používal „medvědí hovno“. Ale to bylo na studené netlakové těsnění (auto a okolo). Pokud vím, tak na parních strojích se těsnilo buď pouze obrobením a dotažením kov na kov a nebo se používal nějaký měkčí materiál (měď?). Pokud už někdy vidím nějaký parní stroj v provozu, tak je vždycky vidět spoustu spojů, kde to prostě „ufoukává“ a není to závada, prostě se to asi moc neřešilo.
Ano, používal se vyžíhaný měděný plech (rozžhavit a hodit do vody s lihem), duté měděné těsnění vyplněné asbestem, u přírub vysokotlakého potrubí též měkký železný plech a spousta různých dalších metod, ve starých patentových spisech je toho spousta.
Med a mosaz, dost mekke kovy na to, aby tesnily, dost pevne na to, aby drzely zavity.
Nejlepsi je olovo. Hned po uranu.
Kruhová těsnění ze silikonové gumy se dají dobře vyříznout pomocí kružítka, ve kterém místo tuhy je ostrá jehla. Nejde to najednou, musí se několikrát dokola.
Bohužel jsem článek s prosbou o radu, jak utěsnit závit na topenářském závitu, v době vydání (rok 2013) přehlédl. No pokud je to ještě něco platné, svojí praxí jsem došel ke kombinaci těsnící šňůra s teflonovou páskou. Těsnící šňůru namotávám (bez zdrsňování závitu) normálně po směru závitu tak, aby vyplnil vnitřní části závitu. V podstatě jde jen o první otočku, aby se sňůra překřížila a následně se na závitu neprotáčela, pak už je to celkem jedno – může být i cik cak, jde spíš o dobré odhadnutí množství, to nejde určit, časem se dá s úspěchem odhadnout. Vychytávka následně spočívá v přetočení závitu navrch ještě několika otočkami telonové pásky (byť na topení by se používat podle návodu neměla – ovšem zde teflon není těsnícím prvkem, těsnění zajistí šňůra, zde slouží k tomu, aby se právě ta šňůra při montáži nezachmoucala, prostě aby držela tam, kam jsme jí namotali). Na velké závity (od 1″) používám klasické česání upravené do silnější šňůry, opět následně pojištěné proti sesmeknutí při montáži několika vrstvami teflonové pásky (tatík používal léta jakýsi humus v plechovce, no smrdí to a šňůra se stejně kolikrát strhne a ještě má člověk zasraný prsty a nářadí). Uvedený postup jsem po x desítkách zhatěných pokusech s nesmysly za velké peníze (různé zaručené tmely, speciální šňůry atd.) úspěšně otestoval na vlastním topení se závity od 1/2″ do 2 2/4″ a nikde ani kapka (2 sezóny). Paradoxně mám úkap na závitech, které dělal profík topenář, když mě to učil.
Smrdutý humus v plechovce, nebyl to Hermetic nebo Hermosal? Má úžasnou schopnost smrdět ještě po mnoha letech :-)
„Hermetik“ byl lidový název, oficiální Hermosal. Pixlu mám dodnes a někteří motoráři od veteránů na to nedají dopustit. Zabroušené a zalapované kartery, natřené hermetikem a doprostřed se utopila režná nit. Neprošla ani slza oleje, ani tlak z klikové komory-u dvoutaktů. měl jsem pixle dvě, jednu jsem věnoval místnímu JAWA klubu, to bylo radosti:-)
Tusim, ze byl Hermetik a Thermosal, ne? Mmch, mne se s tim pred petadvaceti lety nepodarilo nikdy utesnit nic. Zlatej silikon…:-)
Ja taky jeste pixlu v garazi mam, mozna uz je jako kamen, ale co jsem presel na silikon, tak uz se mi nechce z5. Pokud je silikon na suchem povrchu, tak tesni vyborne a mnohem lepe se aplikuje. Jen se hure cisti.
Dovolte abych ukápnul něco svého moudra a zkušeností s těsněním na vzduchem chlazených spalovacích motorech o výkonu od 0.5 do cca 200HP. Pro těsnění plošných spojů v motorech doporučuji britský produkt – zavadající ale nevysychající uretanový Hylomar. Podle náročnosti pak od základního Hylomar Blue, až po Hylomar Aerograde. Ve velice ojedinělých případech na teplotně nejvíce namáhaných místech lze použít Loctite Copper na silikonové bázi. Pro čištění existuje pěnový čístič od Loctite ve spreji. Stačí nastříkat, nechat pár minut zavadnout a pak veškeré těsnění utřít hadrem. Hodí se též na odstranění samolepek, reklam apod. Oldschoolově lze těsnit německým Curilem, rovněž netvrdne a nevysychá, lze použít trik s nití a když to bylo dost dobré pro Porsche, bude to dost dobré i pro vás.. Každý svého štěstí strůjcem. Konec hlášení.
Přidám jednu zkušenost.
Teflonovou pásku je nejlepší zkroutit do „provázku“ tím pak vyplnit závit. Tím se dosáhne toho, že je těsněn závit po celé jeho délce a vcelku bezpečně drží.
Vcelku mi D-FENSovi problémy s jeho holendry jsou záhadou. Pokud jsou paralelní dosedací plochy, pak je jakékoli těsnění dostačující se stoprocentní funkcí. Spíš než na holendy a těsnění bych vsadil a obě ruce značně levý.
Řešil jsem připojení zahradního kohoutku na starou vodárnu přes HDPE trubku 32mm. Spoje na mosazném šroubení po pár dnech bohužel trochu kapou. Dává se na závity u holendru také teflonová páska, nebo to těsní jenom tou gumou?