Fušer a poraděnko - zpět na článek

Počet komentářů: 341

  1. V IT je to ještě horší. Tam fušeři nemusí mít ani praxi z USA, klíčové je propagovat něco co je údajně nově „trendy“. Ať se jedná o metodologii, framework, programovací jazyk nebo styl UI, takový fušer to násilně protlačuje stylem „one size fits all“, na škody nehledí a protože je z principu vždy nabrán vyšším managementem který si z prosazování „nového trendu“ dělá osobní značku a nosné téma, je nevyhoditelný a nepřepratelný a všichni dole musí sklapnout podpatky a snažit se tajně minimalizovat škody, které by z důsledné aplikace fušerových nařízení vznikly.

    I zde ovšem platí základní poučka, že fušer nemá ani ponětí o firmě, produktu či technickém oboru do kterého fušuje, nebo je alespoň „odborník bez praxe“.

    1. Na IT devoluci taky cumim s otevrenou hubou.

      Clovek by cekal, ze po Jave prijde neco lepsiho, treba co vyresi transitive dependency hell apod.

      A misto toho cumim, jak leti Python, co pomoci zoufalych bastlu se snazi dosahnout feature set Javy, a GO, co je technologicky z roku 1980.
      A vsude pisou, ze python je mnohem lepci, protoze misto System.out.println() se napise jenom kratce print(), to si nedelam prdel…
      A hlavne vsecko nasrat do kubernetes, jedine tohle zachrani zpiceny projekt.

      1. Zajimavy, ja nedavno cetl, ze je na vzestupu Scala(jakoze jazyk). Coz je masivne vylepsena Java(jestli si neco nepletu), jak to dopadne bude zajimavy. Python je oblibeny proste proto, ze je to jazyk pro neprogramatory a ma kulervouci schopnosti(pro neprogramatory) a je v zakladu na skoro kazde linuxove distribuci(takze je fajn mit Pythonove scripty a nemuset resit, kterej bash tam bezi). Python je tlaceny primarne neprogramatory, ostatne je to jazyk puvodne pro matematiky.

        1. Scala uz ma hype za sebou. Ty pekne veci navic byly pridane do Javy 8 a dale. Scala bezi nad JVM, spis se nyni siri Kotlin, ktery vznikl obdobne.
          Ale osobne nevidim v obou jazycich tolik pridane hodnoty.

          Python se momentalne bohuzel tlaci i na mista, kde nema co delat.
          Treba jedna nejmenovana banka, ta ted resi odklon od Javy na Python. Neuveritelne.
          A pritom kazdy, kdo se trochu vazneji zabyva programovanim, hodne rychle narazi na limity Pythonu

          Osobne pouzivam oboje, Python na jednorazove udelatka, kdyz ma dana vec mit delsi lifespan – Java.

          1. Syntax sugar výhody Kotlinu jsem nikdy nepochopil. Dle mého názoru to naopak znepřehledňuje. Ale nejsem kovanej v nových verzích Javy. Ovšem Python, to je retro jak prase:-)) Objektový Pascal na něj:-)

            1. Tento trend (konvergovat ke srackam) je i v C. Vcera mi prisel brecet kolega, ze ta nova verze vyvojoveho prostredi mu vzdy smaze flagy v cipech, ledva vypne debug. Taaakze jsme nainstalovali rok starou verzi. Zanedlouho prisel zase, ze i kdyz cip uz jede na 40 MHz, tak ale porad ma nejnizsi rozliseni citace 1 ms. Vse v C. No, takze holt, k jeho velke radosti, jsem mu rekl, ze musi oprasit stary dobry assembler… dal dve kafe a pivo, odpoledne uz mu to jelo.

              Druhy kolega zase uz tyden resi, ze pote, co Eagle patri pod Autodesk, tak to jde cim dal tim vice srat a Autodesk uz rovnou vsude pise, ze Eagle dal podporovat nebude, protoze ma vlastni sw Fusion. Co na tom, ze to ma tisic chyb a export 3D je nadherna teorie, ale zatim smutna praxe. Fusion ma dobre podchycene platby za licence a to je to hlavni.

              Jeden by blil. Kdyz si vzpomenu na programy psane na 8bitech, to aspon melo nejakou kulturu.

              1. Altium je prilis drahy?

                1. Muselo by se predelat velke mnozstvi schemat. A nektere veci umi Eagle lip. Az ho definitivne Autodesk odstreli, tak uvidime. Altium je samozrejme taky varianta.

              2. @sysop

                clion nebo takový to ide s beruškou se spoluúčastí expeťů z remondu?? :O :D ;D ;D

      2. Hlavní škody byly již napáchány a to odklonem od abstraktních datových typů (či spíš jejich neznalostí) v céčku. Od té doby se k nim následné jazyky snaží hůře či lépe konvergovat, ale překopat to od začátku (kromě Ady) si nikdo netroufnul. Vlastně je to prakticky neuskutečnitelné :-)

        1. I v tom C mas dneska knihovny, do kterejch nikdo nevidi a pokud neco nejede spolehlive, tak namisto chyby se hleda zpusob urychleni a opakovani procesu, aby chybne stavy zanikly. Tragedie.

          Ja jsem si vzal softverare, kterej nedela nic jinyho, nez ze od piky pise novy knihovny jen pro nas. Bavi ho to, coz je dulezity a od vseho pise dukladnou dokundamentaci. Je mu 35, takze je sance, ze tady zustane, dokud nedojde k uplne zmene technologie. Tim padem nam veci jedou a neresime neresitelne.

      3. Jen malou otazku, Python je spatnej proto jen ze ho neovladate a poradne ste v nem nic nenapsali nebo se vase domnenky opiraj o nejakou seriozni praxi?
        Asi jako tahle snaha psat o necem co sem videl jenom z vlaku: https://towardsdatascience.com/why-python-is-not-the-programming-language-of-the-future-30ddc5339b66

        1. He?
          A co je na tom odkazu jakoze spatne?
          Popravde je vuci Pythonu jeste velice mekky a snazi se nalezt i nejaka pozitiva, treba ze je kod citelnejci nez C++, ve kterem se dnes uz dela jenom desktop krabicovy SW, coz je sice pravda, ale na Javu ci C# nelepi
          Nebo tato veta, co je pry vyhodou Pythonu:
          „For a start, there’s no need to specify the data type. You just declare a variable; Python will understand from the context whether it’s an integer, a float value, a boolean or something else. This is a huge edge for beginners. If you’ve ever had to program in C++, you know how frustrating it is your program won’t compile because you swapped a float for an integer.“
          Boha jeho, vzdyt toto je naopak obri nevyhoda, ze muzu nasrat do parametru metody libovolny hovno od integeru, pole az po objekt, python pri kompilaci nerekne ani krles a pak to lehne na runtime exception. A dokonce muzu mit ruzne typy nahazene bez ladu a skladu, pak ve for cyklu zpracovavam values, 1000x to projde, po 1001. to lehne, protoze neocekavany datatyp… Pak vznikaj mnamky typu, ze mam podminku, aby mi na halloweeen vypsal program „bububu“, v tom mam typovou chybu, program rok bezi a na halloween komplet lehne…
          A zjistit se to neda pri kompilaci nijak, leda vyrabet za cenu silenych nakladu sadu brutalnich UNIT testu, myslet na kazdou nemyslitelnou picovinu a to proto jen, ze jazyk stoji za hovno. V Jave se program s typovou chybou nezkompiluje a to je KURVA SPRAVNE.

          Python je stary bastl (je o dost starsi nez Java), kde se postupnou aplikaci bastlu na bastl pres bastl dostal do soucasneho stavu.

          Par prikladu:
          Python puvodne vubec nema zadnou podporu OOP, tak teda ubastlime tridy. A to bastl zpusobem, ze class je dafacto interne hloupa dynamicka hashmapa s pointerama na staticke atributy a funkce (metody)
          No jo, takhle vubec neudelam instancni atributy, tak to naseru do konstruktoru, kde se jak u debilu dynamicky vytvari atributy prirazenim do self.*
          No jo, ale vlastne vubec nemame konstruktor. Tak jednu z metod nazveme magickym nazvem __init__() a voila, ubastleno.
          No jo, ale ty ta hloupa hashmapa s pointerama vubec neresi opravneni a encapsulaci, vsecko je vystaveno jak u debilu public, tohle neni OOP ani omylem
          No tak reknem, ze metody uvozene podtrzitkem jsou jakoze private, metoda _kokot(), ze se jako nema pouzivat z venku
          No jo, ale na nejakou implementaci opravneni jsme se vysrali, je to jenum uzus na ktery programatori serou.
          No tak nalepine dalsi bastl, prefix 2 podtrzitka metoda __kokot() je uz opravdu private a kompilator opravdu brani neopravnenemu pouziti
          Takze mame privatni metody uvozene „__“, pokud se nejedna o magicke nazvy typu „__init__()“ nebo „__str__()“, ktere private nejsou – boze boze BOZE!!!
          Fajn, privatni metody mame slavne vyresene, jak to mame s protected a package local? Spravne, nijak. Jaky to a dopad na Python inheritance model? – ano, je naprosto k hovnu.
          No jo, metoda (cti blba funkce) akceptuje v parametrech libovolny bordel, japato ze udelame method overloading. No vnitrni introspekci prece! Prvni volba, co napadne
          bastlirske prase, takze uvnitr „metody“ mam if parametr1 je integer, udelej neco, if string, udelej neco jineho – NAPROSTE BASTLISRSKE ZOUFALSTVI
          Ostatne, oficialni doporucene zahajeni python skriptu podle dokumentace https://docs.python.org/3/library/__main__.html
          if __name__ == „__main__“: — pokud magicka promenna __name__ je rovna magicke hodnote __main__, je to entry point skriptu — CIRE ZOUFALSTVI, libovolny jazyk, ktery musi vyuzivat magicke nazvy, je jazyk napycu.
          A protoze vyse popsane je radny fuckup, naserem tam dekoratory jako je napr @StaticMethod – akorat jejich pouziti neni povinne a v knihovnach na to vesmes serou
          Kdyz je rec o knihovnach, nedavno jsem psal skript, ktery zasila data do Zabbixu pres jeho API. Na PyPi jsou 2 knihovny, kazda umi kus neceho jinyho. Jedna se jmenuje py-zabbix, druha pyzabbix. A kokotsky pip moduler pri buildu baliku odstranuje z nazvu adresare pomlcky, takze se oba baliky instaluji do adresare „pyzabbix“ a navzajem se prepisou… Takze mam nyni bash lepici skript, ktery vola dva python subscripty, kazdy v separatnim virtualenvu, jako u NAPROSTYCH DEBILU!!!! Jo, oni panove v Sunu vedeli, proc v roce 1998 zavedli package namespaces…
          Kdyz je rec o virtualenvu, opet bastlirska prasecina, nad kterou nezustane oko suche. Na kazdem stroji se musi virtualenv separatne vytvorit, pricemz behem teto tvorby si ten zprasek zahardcoduje deployment path dovnitr do sebe a generuje ruzne varianty pro linux, wokna, mac – prenositelnost jak noha. Instalace PIP baliku pres internet, kdyz jsi na serveru bez internetu tak mas kurva problem a oser manualne natahat vsekere dependence a manualne naistalovat.

          Je zbytecne psat dale, to co jsem tu popsal je letmy uvod do python fuckupu, mohl bych o tom napsat knihu. Jak je to brutalne pomale, identovany kod necitelny, podpora IDE mizerna (halt kde nic neni ani, IDE nebere, jazyk s tak desivym bordelem v typovem systemu vazne nejde nijak rozumne uhlidat ci reafktorovat) Nejlesi je asi PyCharm, i geniove z JetBrains si na tom vylamali zuby, nedosahuje to ani kvalit stareho Eclipse pro Javu.

          A co je nejvetsi prdel, vsechny vuse popsane fuckupy resi Java od roku 1998. Protoze javu navrhovali computer science vedci, ne banda bastliru.
          A co je prdel na druhou, drtiva vetsina PEP improvementu je silne „inspirovana“ (cti opajcovana) Javou, ostatne samoty PEP proces je opajcovany proces JRS/JEP, python dekoratory jakoby Java anotacim z oka vypadly a magicke metody jako je __str__() jakoby z oka vypadly javovskemu Object.toString() – akorat v Jave je navrzeno takto odpocatku a je to koherentni.

          Sam pouzivam denne Javu a Python, oba jazyky mam rad. Ted, az dopisu tenhle blabol, jdu si napsat testovaci mock co mi bude vracet JSON REST. A budu to delat samozrejme v pythonu, na takove udelatko veru neni potreba vytvorit Spring Boot projekt s emebeddovanym Tomcatem, kde libovolna zmena response vyzada rekompilaci servletu a zdrzeni nekolik sekund, python zmeny promitne okamzite.
          Na udelatka, mocky a prototypovani je Python idelani.
          Ale delat v tom seriozni program? Kurva ani omylem.

          Python ma 2 jedine realne vyhody:
          1. Zmeny v kodu se projevi okamzite, netreba rekompilace, pro ladici udelatka
          2. Mensi prah nastupu, i hloupej milenial muze po dvoudennim zaskoleni zacit neco prasit. V Jave je potreba toho nastudovat mnohem vic, taky ten jazyk mnohem vic dava.
          Tim vycet vyhod pythonu konci.

          Mnou popsany uzas nad devoluci IT branze se netyka rozhodne jenom programovani, je vseobecny.
          XML je pro mileniala moc slozitej, tak ted je vsude nasrany JSON. A kde mame u JSON namespaces, scheme validaci, XPATH, XSLT transformaci? Tupej JSON neumoznuje ani napsat komentar, az tak je to zoufale a pro manipujaci jenom tupej JSONPATH, nebo trochu lepsi JQ, ktery se mmj v Pythonu bastlirsky resi primym provolanim C knihovny… Devops peklo, Python program pouzivajici JQ native C binding nerekne pri kofigurani a deploymentu ani slovo, zkratka pri prvnim pokuzu o provolani JQ lehne. Treba po roce, protoze to ten program driv nepotreboval…
          Ale milenial se nemusi nic ucit, JSON vladne.

          Nebo time series databaze. Voila, mame tu luxusni InfluxDB, famozni vykon pro casove rady, automaticke shardovani. Akorat vsechny ostatni vlastnosti okolo totalne napycu. Zabezpeceni smesne, granularita opravneni dtto. JDBC driver neexistuje…
          Elasticsearch – to samy, skvely fulltext search, ostatni komplet napycu, backup, komprese, integrita, k hovnu vsecko.
          A tak v realu nyni vsecko valcuje TimescaleDB, jehoz vyvojari meli mozek v hlave a udelali to jako extension do Postgresu. A tak mame rozumne vykonnou timeseries DB a ten Postgres okolo zajistuje vsecky dalsi potrebne veci.

          IT devoluce je vsude stejna jak pres kopirak.
          Mam oktavku s osklivym plastovym volantem. Prijde verozvest s trabantem s luxusnim kozenym volantem s hroumadou tlacitek a kazdy milenial se muze posrat, mame nove paradigma a zachrani to svet, uplne super volant. Ze vsecko ostatni od motoru pres podvozek po kastli je totalne napycu, to uz je podruznost.

          1. Snad se nikoho moc nedotknu, ale když už jsme u té bandy bastlířů, on už praotec všech těch jazyků C vznikl neodpovědným lepením konstrukcí jak si zrovna kdo z autorů vzpomněl či zapomněl. V té době už byly teoretické základy položeny a publikovány v podobě Algolu 60 a Algolu 68, nicméně Thompson s Ritchiem je přesto ignorovali a od té doby například všichni céčkaři přísahají na svatý grál, že pole je pointer, o dalších sémantických i syntaktických zvěrstvech nemluvě. Z toho se nelze rozumně vyhrabat a já se nedivím, že následovníci pokračují ve stejném duchu :-)

            1. Nebolo to (napr. to pole ako pointer) tým, že C bolo koncipované ako jazyk len o málo vyššie od assembleru, aby bolo možné dosiahnuť maximálnu rýchlosť na vtedajších strojoch, kde sa počítal každý takt?
              Na druhej strane COBOL sa snažil o abstrakciu maximálnu a tiež to nebolo ktovieak ideálne.

              1. Ano, C vznikl jako lepsi Assembler pro tvorbu prenositelneho UNIXu + stdlib.
                Hlavne na tworbu SW co je hodne blizko zelezu, tedy OS a rutiny ma jednocipakach.

                Na trochu slozitejsi veci uz jsou lespi jazyky.
                Treba Anroid ma dole modifikovany Linux kernel v C, vylozene jenom na placi s HW, aplikacni vrsek vcet message bus apod uz jede v kompilovane Jave.

                Ted asi ulohu C pomalu prevezme RUST, ten jazyk ma velky potencial.

              2. Bylo, ale ty základní věci dodržet mohli. Aspoň to pole mohli udělat (a v původním manuálu K&R se dokonce zmiňují, že to v příští verzi chtějí dotáhnout) a ne ho nahrazovat pointery a „syntaktickým cukrem“. Beztak se to teď implementuje jako pole, jen se některé vlastnosti prostě násilně vyzáplatují aby to odpovídalo té původní pamyšlence :-)

                Ad COBOL, tam by se to dalo omluvit, vznikal ve stejné době jako Algol (i když třeba Wijngaardenovy práce znát mohli) a tam úplně opomněli udělat formální parametry procedur (a lokalitu objektů i jmen), takže ten jazyk byl dost toporný, vhodný tak pro uživatele té kategorie jací dnes všechno dělají v Excelu :-)

          2. Ten obsah v tom odkazu byl cca pred 2 mesicema trochu jinej, repastnul sem ho sem rovnou z pracovniho slacku a nemrk se do nej, my bad.
            Puvodne tam totiz frajer srovnaval python s JS frameworkama atp. Dusledky puvodniho obsahu sou ostatne videt jeste v diskusi, staci ji rozkliknout.

            K tomu patetickymu vylevu asi nema cenu se vyjadrovat, jenom si neodpustim malej dotaz ohledne toho konstruktoru, co je tak blby na tyhle jmenny konvenci a vubec konvenci magickejch metod a trid? Ten kod je daleko prehlednejsi, konstruktor vidim hned, nez kdyz bych hledal metodu stejnyho nazvu co ma trida. To samy plati ohledne ostatnich metod
            Python neni alternativa ke konzervativnim jazykum, ani se nesnazi je nahrazovat.
            Ostatne treba C++ neni zalezitost „krabicovych SW“, porad ma misto a znovu ho nachazi v low latency sitovejch aplikacich, kde Java chcipa hlady vzhledem ke spotrebe prostredku. Stejne treba i v hernim prumyslu. Bohuzel to ale uz nema poradne kdo psat, takze ho pomalu jiste vytlacuje Go.
            Jenom jeste k tem formatum.
            * ad XML – tohle zlo uz nastesti chcipa v bolestech nekde v 9.patre pekla doufam ze zkona brzo. To uz snad radsi starej plochej .ini format nez tenhle ukrutnej „bastl“ s tim balastem typu XSLT, DTD, apod.
            * ad JSON souhlas, je trochu chudej a neprehlednej. Ale podotykam ze to neni format pro konfiguracni soubory, ale pro vymenu strukturovanejch dat, to ze to nekdo cpe do souboru nekam do /etc je zhovadilost.
            Ja mam rad YAML, da se do nej zanest cokoli (ano, tagy jako v XML ne, ale ty me osobne treba vubec neschazej). Hlavne ta nenavidena nucena indentace (stejne jako v Pythonu) zlepsuje vyrazne citelnost nez jakejkoli jinej format… Aneb neni nad to kdyz se vyleje z nakyho souboru plochej JSON nebo nedejboze XML. A ano, tak uz si clovek musi explicitne pomahat udelatkama typu, jq nebo xmlint

            1. Ehm

              Libovolny jazyk, ktery si musi pomahat berlickama magickych konstant, je blbe navrzeny. Howgh.

              Python opravdu neni alternativa konzervativnim jazykum, python je ultrakonzerva na urovni Perl 5 doplacana sadou zoufalych bastlu a Java 1.0 z roku 1996 je proti tomu ultramoderni vystrik computer science.

              Jo C++ ma i jine niche pouziti, a ze nyni misto nej nastupuje Go, je dalsi dukaz IT devoluce. Go je jazyk mentalne z roku 1980, tvurci naprosto programove serou na vyvoj computer science za poslednich 40 let. Ten zprasek ma jedinou vyhodu, a to je kombo channels/goroutines postaveny na lehkych green threads. Jinak je to naprosto k hovnu, ta zoufalost nema ani ordered HashMap, generika ani exceptions. Collections jsou smesne, ja sam, kdyz potrebuju v Go si udelat datovy model slozitejsi nez poskytovane slices/unordered map/sets, tak to drzim v jednom stringu s JSONem a ten jak u blbej modifikuju. Neco jako C# LINQ nebo Java collection streams? Zapomen, zijem v dobe IT devoluce, ucit se je sproste slovo, rychle to tupe napras jako Ind, zitra na Scrum standupu to musis mit hotovy. A jeste to ti GO potroubci vydavaji za vyhodu, ze z kazde funkce vracim vysledek + errorcode a matlam dohromady business kod s error handlingem do jedne hromady necitelneho bordelu.
              A pritom tu mame na low level/ low latency veci RUST, to je jazyk s potencialem.
              Ja chapu proc Go vznikl. Domain specific language Googlu pro velice specificke pouziti v bezestavovych kontejnerech, tam jsou green threads dobro k nezaplaceni. Kdyz uz nic jinyho, aspon to odstrani potrebu zoufalosti jako je NodeJS s jeho callback hellem a umozni vicemene srovnatelnou funkcionalitu pchopitelnou lidskym mozkema a hlavne s moznosti debug stacktrace.

              Ad XML, ehm, pokud nekdo v pripade XML povazuje XSLT a DTD za balast a povazuje to za obdobu INI, tedy konci na urovni konfiguraku, no tak to jo. Oni ale taky este porad zijou lidi, co jsou zvykli, ze tu mame moznost systemove integrovat pomoci WebServicy, co ma pomoci WSDL a a dodatecnych extensions mit zarucenu semantickou kontrolu zprav primo na transport levelu, vcetne sifrovani s automatickym prenosem public key, automaticke kontroly casove validity requestu apod. Kdy proste nejde poslat semanticky spatne formatovanou zpravu, protoze to Apache CXF bouncne hned na transport levelu, hezky s definovanou SOAP exception.
              Dnesni milenial prijme JSON z nebe spadly, pak ten content prozene hromadou praseckych zretezenych IFu, jestli tam vubec jsou pozadovane atributy a datymy v adhpc dohodnutem formatu a kdyz na neco zapomene, no tak to zkratka lehne. Vitejte ve svete IT devoluce.
              A co je prdel nejvetsi, pak vznikaji projekty jako je Apache Avro, aby byla moznost kontrolovat semantiku JSON bordelu, co leze ven z Kafky. A kruhem se dostavame zpatky, kde byl Computer Science pred triceti lety, akorat je to upocena slepena zprasenina namisto puvodniho navrhu udelaneho vedci z universit.
              Ad YAML – jojo, Yet Another Markup Language – sam autor toho „formatu“ si z toho dela prdel. Ale pro konfiguraky postacuje. Proc ne. Slusnemu frameworku, jako je treba Spring Boot podporuje vice formatu konfiguraku, sam casto volim YAML protoze stromove struktury se v *.properties delaji blbe. To je ale jenom smesne mala podmnozina, k cemu markup languages slouzi.

              1. A co je vlastně budoucností pro multiplatformní aplikace s GUI? Ten trh je tak rozbitej, že ohnout se dá prakticky vše vč. toho NodeJS (Electron, určitě má i něco pro Android), ale aby to bylo kvalitní, s pořádným ekosystémem, žádný hype, co zítra umře, to aby člověk nakoupil několikery vidle, než se tím prohrabe, a stejně nakonec zjistí, že nenašel nic. A to jsem se propracoval až do končin, kde je třeba Vala, jak zoufale jsem se snažil.

                1. Native gui je celkem otloukanek.

                  Sam se tomu vyhybam a veskere GUI cpu do browseru, zatim jsem si vystacil.

                  On treba Primefaces toolkit pro SPA webaplikace neni marny, umi toho dost

                  Kdybych musel delat GUI, tak pro javu zvolim javu FX, ted je to opensource externi knihovna a snad to nezdechne.

                  Znami maji dobre zkusenosti s QT, python ma pro to PyQT binding.
                  Ale to je prevazne pro C++ svet a este to tusim vyzaduje transpilaci z QT specifickeho zapisu prenosu messages mezi komponentami.
                  Ale QT jsem videl naposledy ve verzi 3.0

              2. Vašek: díky za vaše posty o IT devoluci. Krásně sepsané.

                Mně byl managementem Python vnucován asi před 7 lety, udělal jsem v něm jeden projekt, pak si vylámal zuby přesně na té šílené neschopnosti Pythonu explicitně typovat a přetypovat ale následných stížnostech na implicitní typování, spojené s neschopností manipulace stringů jakou jsem potřeboval, a s velkým zavytím nad ním navždy zlomil hůl.

                Od té doby mne několik Pythonářů lákalo slovy „ale na to od té doby vznikla knihovna!“, což ale u mně není argument.

                1. „Udelal jsem v nem jeden projekt“ znamena, ze to byla jedina zkusenost s Pythonem? To se potom nedivim :)
                  Python je mozna lehkej na nauceni pokud ma nekdo chut se naucit neco rychle zpatlat, ale na seriozni projekty uz musite mit zkusenosti asi jako v kazdym jinym jazyce. Dojebat se da cokoli bez solidniho zakladu. Kdyz prevezmete prasacky napsanej projekt, tak se horko tezko na tom da neco vylepsit, at uz je to psany v cemkoli.

                  Ja zrovna treba prave nedavno odmitnul prevzit jeden projekt napsanej v Perlu a to hlavne z duvodu, ze ten jazyk nijak extra neovladam a nerad bych z nej udelal hrobecek jenom proto, ze ho doprasim.

                  Btw. co je tak nemozny ohledne manipulace stringu v Pythonu? Ja netvrdim ze tenhle jazyk je uplne perfektni, sam mam dost vyhrad taky (hlavne co se py3 tyce), ale zrovna manipulace se stringama je celkem intuitivni a nikdy sem nemel s cimkoli ohledne retezcu problem. A porad se da sahnout po regexu kdyz je treba.

                  1. Před těmi sedmi+ lety na verzi 2.x.x jsem nenašel žádný způsob, jak Pythonu vnutit znaky mimo tisknutelný rozsah (null, tab, CR, LF apod.) a když jsem hledal v dokumentaci a na fórech, dostal jsem se k informaci že to Python prostě neumí.

                    Ten jazyk se mi popravdě hnusil už od chvíle, kdy jsem poprvé otevřel dokumentaci a zjistil, že si plete FOR a FOREACH. Přijde mi jako Visual Basic pro 21. století. I ve VB jsem viděl obrovské projekty včetně jednoho enterprise :-O ono to „nějak“ jde, že.

                    1. Jednoduse, pomoci esape sekvenci :) (snad ty backslashe budou videt)

                      \\0 \\t \\r \\n

                      Tohle zadna nova „knihovna“ neresi, tohle funguje snad minimalne od 2.3 co v nem delam aktivne

                      Pouze jste se spatne zeptal.

                    2. Ano, pythonni „for“ je implicitne „foreach“ – prochazi libovolnou iterovatelnou sekvenci. Explicitne, s pouzitim generatoru je ekvivalentem klasickyho „for“ statementu.

                    3. Escape sekvence jsem samozřejmě zkoušel jako druhé (první bylo hledání jak v Pythonu přetypovat z int na char a __neuvěřitelně__ mne vytočilo, že to v Pythonu nejde), leč neprošly. už nevím proč.

                      Kdybych chtěl procházet sekvenci, použil bych foreach. Jenže já nechci procházet sekvenci – vygenerovat pole a pak procházet jeho prvky. Já chci iterovat s obsahem JEDNÉ numerické proměnné, mj. protože se s ní dá kouzlit i mimo rámec normálního iterování.

                      A tohle je přesně celý Python a jeho userbase: šílené nedostatky a prasárny vydává za ctnosti nebo pokrok. Mně to jen štve.

                    4. Vas muze pouze jen stvat, ze jste si ho dostatecne predem nenastudoval:

                      Python 2.7.16 (default, Oct 10 2019, 22:02:15)
                      [GCC 8.3.0] on linux2
                      Type „help“, „copyright“, „credits“ or „license“ for more information.
                      >>> a = „12“
                      >>> int(a)
                      12
                      >>> for i in xrange(4):
                      … print(i)

                      0
                      1
                      2
                      3

                      (bavime-li se o verzich 2.x)

                    5. @mrcasík

                      první bylo hledání jak v Pythonu přetypovat z int na char a __neuvěřitelně__ mne vytočilo, že to v Pythonu nejde

                      použij chr a ord ne asi hele :D ;D

                      Já chci iterovat s obsahem JEDNÉ numerické proměnné, mj. protože se s ní dá kouzlit i mimo rámec normálního iterování.

                      for i in range( len(mrcasikuv_seznam) ):
                      print(mrcasikuv_seznam[i])

                    6. Greto, ale to iretuješ přes prvky pole. Což je přesně to, o čem píši že to nechci, že chci normální iteraci přes hodnotu jedné proměnné. JEDNÉ. Nikoli n prvků pole.

                      A co se CHR() týče, od jaké verze Pythonu to existuje?

                    7. Od kdy funkce chr() existuje v Pythonu? Odvazil bych se rict „odjakziva“ ;))

                      Ohledne ty iterace pres jednu promennou;

                      Jak sem se snazil uz naznacit, funkce xrange() (od verzi 3.x range()) netvori pole, ale generator. Generator xrange() nealokuje sekvenci prvku kterou by nasledne prochazel, nybrz deklaruje pocatecni hodnotu, konecnou a pripadne i objem inkrementace.

                      tj. for (i=10; i>-10, i–) {}

                    8. (pokracovani)

                      v Pythonu zapisete jako
                      for i in xrange(10, -10, -2)

                      popr. si generator muzete napsat sam jako jednoduchou funkci. Podobnou implementaci ma i Java.

                    9. … a v generatoru uvnitr funkce si uz muzete carovat s promennou jak chcete.

                    10. Oprava:
                      for (i=10; i>-10, –i) {}
                      je totez co v Pythonu
                      for i in xrange(10, -10, -1):

                      Jinymi slovy pythonni implementace vychazi z nejpouzivanejsiho uziti (tj. iterace 0 az n) a umoznuje explicitne rozsirit funkcionalitu, pokud klasicke reseni nestaci. To ze se vymyka standardnimu zapisu pro jazyky typu C, Java, js, atp .neznamena, ze by for cyklus nenabizel minimalne stejny moznosti.

              3. Jo, kdysi kolega porad dokola volal „Go, musis se podivat na Go, to je strasna pecka, fakt!“ Tak jsem na to nakonec fakt kouk, dosel jsem az k tomu, ze ta vec nema Exceptions a dal uz jsem to necet. Taky me to sere, ale na druhou stranu asi chapu, „vo com tohle je“ – delam ee tusim sestnact let C# a jeden cas Javu, je to super, hlavne teda co posledni roky dela MS je uzasny. Jeeeenze, delat takhle „velkej“ vyvoj je vetsinu casu strasne nevdecny. Hlavne na projektech, kde do vseho strkalo pazoury uz treba i nekolik desitek lidi a obcas najdes veci, ktere byly napsany pred sedmi lety nekym, na koho uz si ani nikdo ve firme nepamatuje, to je pak lahudka. S kolegy moc nema cenu diskutovat o „best practices“ a podobne, zvlast to nema cenu v pripade, ze sedi za oceanem a clovek je na zivo potka treba jednou za tri roky. Pak si clovek dovoli sem tam poznamenat, ze by obcas neurazil treba nejakej unit test, mozna by stalo za to, nemit uplne vsechno v jedne tride, kdyz ta pak vychazi na 600 radek zmatlaniny, nebo co ze bychom treba zkusili filtrovat ve WHERE na sql a neee ze tahame celou tabulku a tu pak filtrujeme v aplikaci… Clovek dost rychle ziska povest nerudnyho prudice. Protoze ono vlastne kdo stoji o dobre napsany kod? Problem jsou bugy v aktualni iteraci. Ze se to vsechno vysype az misto soucasnych par desitek zaznamu jich bude v databazi par tisic, ze az nekdo bude potrebovat neco rozsirit, tak to nejspis cele vyhodi a napise znovu, mno, to uz tady mozna taky nebudeme sedet a kdyz budeme, tak to nejakej ten blbecek tam v ty Praze v Cecensku nebo kde nejak udela.
                Takze ja na jednu stranu chapu, ze si nekdo vybere skriptovani, kde se prasi uz by-design a kdyz to jednou dela co ma, tak se na to uz nesaha, pripadne se to pak zahodi a napise znovu. Bohuzel, je to tak nejak ve vsech oborech, no.

                1. Mno me absence try..catch od dalsiho studia Go odradila sice na prvni dobrou taky, ale na druhou stranu to neni zas tak uplne neobvykla vec a ma to svoje opdstatneni.
                  Trebas v asynchronnich framworcich se bezne pracuje s modelem vselijakych deferred handleru, napr. callback/errorback… prechod na tenhle zpusob je pro konzervativniho programatora velmi bolestivej, ovsem implementace vyjimek v klasickym podani by v tomhle pripade znecitelnela toky jeste vic.

                  1. Deferred a callbacks jsou rovnaky na ohybaky zapricinene technologickou nedostatecnosti.
                    Kdyz mam k dispozici brutalne narocny POSIX thread, ktery je postaven na fork(), co pak u priradi forklemu threadu stejne memory pages, co se pak pri zaspineni rozkopirovavaji, je to proces narocny jaxvina.
                    Kazdy request si vyrobi thread, treba v jave naalokuje hromadu pameti a vyrobi mraky implicitnich obejktu, ktere treba ani nebudou pro dany request potreba.

                    Pak ty callback obezlicky davaji smysl, usetri se obri rezie s managementem threadu, ktere sice podporuji mnohem vice IPC funkcionalit, ale pro spoustu potreb jsou zbytecne a hlavne nahraditelne specifickym pouzitim channelu.

                    Ale kdyz uz udelam jazyk, co silne vyuziva green threads, tedy problem s rezii threadu co podporuje tezkotonazni IPC vyresi tim, ze je udela velice lehoucke a hloupoucke (s okolim komunikuji pouze pres channely), tak proc tam doprdele cpou ty rovnaky na ohybaky?
                    Deferred funkce dela naprosto desivy bordel v kodu.
                    V Jave se podivam do try bloku, tam je business kod, v catch je error handling, ve finally je cisteni/deferred. A podle tohpo co me zajima, to ctu.
                    V GO jak u debilu mam zmatlany busines kod s error handlingema musim precist celou spagetu funkce, jesti nekde nahore nesedi nejaky zakerny deferred, nejlepe odkazujici na nejakou externi funkci nekam do prdele. A tech deferredu muze byt v kodu nasazeno vic, nejlepe schovane za ifama, takze nekdy jo, nekdy ne. Otres.

                    Neuveritelne, nekdo vymysli fakt peknou vec, gorutiny s channely je opravdu pekna inovace, a pak to zprasi zastaralym bordelem mentalne z roku 1980

                2. Ano, problem velice mizerneho rozhledu v branzi. Pak matlak cpe dokola naucenou mantru a ani se nesnazi si zjistit, jestli neexistuje neco lepciho.

                  Pred nekolika lety jsem byl za hvezdu, vyresil jsem jeden pruser, kdy jeden program tahal z Oraclu radovne stovky MB dat z tabulek, pocital nad tim v jave korelace a vysledkem snazeni bylo jedno float numero metriky. Dokazalo to zadrit oracla treba na 5 minut a tahalo megabyty po siti.

                  Ja jsem vzal ten business kod, mirne jsem o owrapoval a strcil jsem ho primo do Oraclu jako Java stored procedure. Ted uz neni potreba tahat po siti stovky MB dat, ven vyleze rovnou to jedno float numero metriky. Obri zrychleni, za odpoledne moji prace.
                  A to proto, ze jsem vubec vedel o moznosti strcit do Oracle Java stored proceduru…

          3. @vašek

            znáš voba jazyky a navíc jak řikáš je máš rád tak ti asi jako nemusim řikat že je kravinka takle ty jazyky porovnávat. sou to dva různý nástroje a tohleto je jako fňukání nad tim že šroubovákem nejde zatlouct řebik aže když kladívkem zatloukáš šroubek do matičky tak pokaždý strhneš závit :D ;D

            ………python pri kompilaci……..

            coto vidim???????????? :O :O :D :D
            python je typyckej ukázkovej příklad interpretovanýho jazyka tam vo kompilaci nemůže bejt vubec řeč přece :O :O :D :D ;D ;D
            vostatně i ta tvá zamilovaná java se jako nepřekládá do strojovýho kódu ale do bytecódu kterej pak INTERPRETUJE jvm :O :O :D ;D když použiju tu tvou analogii s trabantama tak takovádle argumentace je stejná jako řikat že pneumatiky šestiuhelníkovitýho sou nejvíc nejlepší protože šestiuhelník se přece líp kutálí než kvádr. kdyžuž někdo potřebuje výkon nebo věčí kontrolu nad nižší úrovní tak je pitomina nato brát jak čistej python tak i javu protože voboje má svý jasně daný limity ;D

            ……..obri nevyhoda, ze muzu napsat do parametru metody libovolny hovno od integeru, pole az po objekt……..po 1001. to lehne, protoze neocekavany datatyp……..na halloweeen vypsal program „bububu“, v tom mam typovou chybu, program rok bezi a na halloween komplet lehne…

            jj a stejně špatnej je třeba javascript vejš zmiňovaná scala bash php nebo dokonce třeba c++ když má taky takovej ten datovej typ auto. mi vysvětli proč se ten koncept furt vopakuje když je tak strašně moc špatnej teda jako?? :O :D ;D ;D taky nechápu jak muže mit někdo problém uhlídat si v pythonu typy navíc datovej typ v nějakým kritickým místě mužeš vynutit explicitním přetypováním jakože třeba int(bla)
            nóó a pokuď potřebuješ nějak víc čarovat s datovejma typama třeba chceš jasně vymezený místo v paměti nebo bitový voperace nóó tak asi budeš muset zvolit jinej jazyk protože na tohleto python prostě neni dělanej :D ;D

            btw ten prográmek by ti asi jako nelehnul komplet kdybys jako slušnej poctivej programátor zachytával vyjímky hele jak nato jako :O :D ;D ;D

            Python je stary bastl (je o dost starsi nez Java)

            houbičky s voctem python je podle wiki starší jenom o čtyry roky. první vydání pythonu 1991 a první vydání javy 1995 nóó takže pravěk je voboje :D ;D

            No jo, ale ty ta hloupa hashmapa s pointerama vubec neresi opravneni a encapsulaci, vsecko je vystaveno jak u debilu public, tohle neni OOP ani omylem

            cose týká toho oop mě připadá takový legrační jak se třeba právě javisti zaříkavaj tim zapouzdřením proměnejch a pak k nim stejně uplně s ledovým klidem ke každý vygenerujou gettry/settry takže je tam akorát zbytečnej kód navíc a místo toho abysme k atributu přisupovali napřímo jako normální lidi třeba způsobem obekt.x=123; print(obekt.x) tak se musí volat setter obekt.setX(123) anebo getter print(obekt.getX()) prostě pro každou proměnou/atribut máme navíc páreček metod zbytečnejch jak slepý střevo :O :/ a přitom java přímej přístup umožňuje a když de fakt o výkon tak se misto těch gettrů/settrů stejně ten přímej přístup použije :O :O :/ :/
            v horším případě se mužou najít experťy co do těch gettrů/settrů fakt nacpou nějakou logiku a jak maj lidi v sobě zadrátovaný že setter jenom tupě nakopíruje vstupní argument do atributu voběktu a getter ho podobně jenom tupě vrací returnem tak je jako zábava nachystaná :/ :/

            megaúchylný v javě (malinko i v pythonu) je že všecko prostě MUSÍ bejt oběkt. každej datovej typ je tam oběkt nějaký svý třídy. řetězec znaků je voběkt int je voběkt prostě všecko co člověka muže napadnout je tam jako voběkt :/ :/ tvl vysvětlete mi někdo proč musí bejt pitomí vobyčejný celý číslo jakože int v jazyku udělaný jako oběkt třídy Integer :O :O :/ :/ noa chceš si definovat nějakou vobyč funkcičku?? nato v javě zapomeň udělej si celou třídu a do ní tu funkci narvi jako public static function blah()

            výborný taky je když se vtý javě potřebuješ dostat na nějakou protected proměnou importovaný třídy ale neni k ni vod geni(t)álního javovskýho matlala udělanej getter/setter protože encapsulation/zapouzdření. takže si jako kráva musíš udělat svou vlastní třídu a ztý jejich dědit a tu svou pak používat ato kuli jedný jediný pitomí proměný :/ :/
            noa k čemu celý to slavný zapouzdření nakonec bylo žejo :O :O :D :D ;D ;D vlatně vim :D voni pak ty boomerský oop/uml diagramy vizuálně vypadaj trošičku složitějc když tam kromě vobvyklýho balastu sou namalovaný u každýho voběktu tři soustředný kroužky jakože public private protected :D :D ;D ;D
            nechci oop/uml podceňovat de najít spoustu příkladů kde to má jakože velkej smysl ale myslim si že zrovinka tohleto je jakoby podvobor it kde se skovává spousta těch zmiňovanejch poraděnků :O :/ ;D ;D

            pokud magicka promenna __name__ je rovna magicke hodnote __main__, je to entry point skriptu — CIRE ZOUFALSTVI, libovolny jazyk, ktery musi vyuzivat magicke nazvy, je jazyk napycu

            používat tuhletu podmínku nazačátku skriptu samozdřejmě neni vubec nutný :O ;D
            proměná __name__ v sobě nese název danýho modulu/skriptu nóó a pokud má v sobě hodnotu ‚__main__‘ tak to jakoby znamená že tenhleten danej skriptík je puštenej jako první/hlavní. je potřeba pochopit že v pythonu sou všecky ty jednotlivý soubory teroeticky samostatně pustitelný skripty a prográmek muže bejt navrženej třeba tak že každej ten skript je nějakej samostatnej nástroj ale taky současně třeba jeden druhýho importuje a znovupoužívá jeho kód na něco. nóó a pak má kouzelná proměná __name__ pochopytelně smysl. pokavaď máme ale jenom jeden jedinej entry point prográmku tak se s tim vubec nemusíme trápit :D ;D
            joa kdyžuž hejtujem javu todleto pythoní řešení mi teda jako připadá vo moc intuitivnější než to javovský blbnutí s tim že tam muže bejt víc různejch tříd s main funkcí. když ten prográmek pustim která ‚main‘ se teda jako má pustit?????? ta co si půl hodiny budu naklikávat v nějakým gui ide???? :O :O :/ :/

            podpora IDE mizerna

            ide na python????? jaktože si jako malá hloupá neschopná mileniálka vystačim na python s vobyč textovejma editorama a boomer nato potřebuje nějaký celý těžkopadný líný a nenažraný ide???????? :O :O :O :O :D :D ;D ;D
            pycharm mam jenom na přeformátování kódu když neni jenom pro mou vosobní potřebu protože při lepení zdrojáčků na nějaký to pepeless a doporučený formátovní zvysoka kašlu a považuju ho za nepraktickej výmysl unuděnejech grafomanskejch akademiků a v horším případě za výplod nějakýho ašpergra/autisty kterýmu i letmej pohled na jinak formátovanej zdrojáček narušuje vnitřní rovnováhu nebo rovnou způsobuje divoký záchvaty. jako proč takový nesmyslný pravidla jako kolik má mezi čim bejt volnejch řádků nebo mezer dodržovat???? mě se líbí zdrojáček tak jak ze mě vypadává a hotovo jako :D ;D
            ale určitě kdybych nebylá líná nebo přeformátovávat zdrojáček bych potřebovala častěj by bylo asi možný najít nějakej lechčí nástroj než nějaký celý těžkopádný ide :O ;D

            Tim vycet vyhod pythonu konci.

            interpret pythonu si mužeš pustit z konzole a používat ho třeba jako kalkulačku ve který mužeš používat skripty. hezkej taky je jupyter notebook na dělání počítaní
            joa taky spousta velkejch programů je v něm skriptovatelná například cinema4d nebo blender a dou tim dělat velký věci :D ;D python prostě vyhovuje spoustě lidí a nejenom programátorům ato je samozdřejmě velkej plus pro jazyk co se třeba týče použití napříč různejma voborama vod vědeckejch výpočtů přes grafiku po strojový učení prostě všecko v pythonu +- nějak de :D ;D

            XML je pro mileniala moc slozitej, tak ted je vsude nasrany JSON

            nóó a už ti někdo řikal že json je menčí a rychlejší než xml a jeho jednoduchá struktura je právěže velkou výhodou protože zabraňuje nepřehlednejm a neintuiutivním prasečinkám?? :D ;D json xml a spol nesloužej k tomu aby v sobě nesli nějakou logiku programu maj jenom v sobě jakoby nýst ty data a komenty tam imho nemaj co dělat ;D btw už tim že je tam nutný v tom tvým xml lepit nějaký komenty svěčí o tom že se tam nějak divně prasečí nebo sou elementy/atributy blbě pomenovaný ale ppššššš :O :D ;D ;D
            aže je xml pro mileniála moc složitej?? jen jestli von neni spíš boomer línej se učit json ;D ;D jako já vim že dřív tak velký disky a ramky nebejvali nóó tak si myslim že teďko jak boomeři najednou žijou v tom nezvyklým přepichu tak maj tendenci plejtvat zdrojema a chtěj používat xml na něco na co normálnímu člověkoj stačí vobyč json :D :D :D :D ;D ;D

            určitě it rozumíš ale todleto mi tošičku připadá jako takový brečení nad tim že se svět kolem mění aže ‚dřív holky bejvaly zelenější pivo hežčí a tráva chutnější aty dnešní mladý sou uplně neschopný toby se za komunistů nestalo‘ :D :D ;D ;D
            skuz si třeba přectavit sebe jako computer science vědce někdy koncem minulýho tisíciletí jak vysvětluješ hardcore céčkařům výhody javy jak je všcko voběkt jak se prográmek jakoby ‚kompiluje‘ až při puštění jak žere víc ramky jak je pomalejší než cčko jak nemá uplnou kontrolu nad strojem……… koukali by natebe stejně jak asi jako ty teďko koukáš na nás mileniály :D :D ;D ;D

            1. Gretko, to je právě ta devoluce o které Vašek píše. JSON vs XML je úplně totéž, jako validace dat v programu VS v SQL.

              Historie je asi takováto:
              1) program (aplikační logiku), datové struktury i jejich vztahy a validaci (business logiku) řeší výhradně program.
              Aha, ale programátoři nechápou business logiku, s datovými strukturami se občas netrefí a pak se to musí pracně předělávat, a jakákoli změna business logiky vyžaduje zásahy do programu který se tím kazí protože regrese.
              2) oddělíme datové struktury od aplikační logiky – vyrobíme oddělenou databázi do které bude program přistupovat.
              Pořád ale zůstává problém s validací dat a business logikou. Vývojáři vždy něco opomenou.
              3) vylepšíme databázi tak, aby sama validovala data a řešila jejich vztahy (přidáme triggery, unique indexy, foreign keys atd.) V programu zůstane jen aplikační logika.
              (…)
              4) devoluce: koho zajímají nějaký otravný obrovský databáze s nějakými vazbami? To člověka jen omezuje v rozletu! NOSQL na všechno a validaci si uděláme v programu!
              5) hm, vývojáři vždycky zapomenou ošetřit nějakou validaci a je s tím strašný overhead. Musíme vylepšit NOSQL databázi aby uměla tak trochu validaci.
              GOTO #2

              JSON je úplně totéž: empirií na hlavu vyvrácený přístup, že validaci dat i na základní, hodnotové resp. sémantické úrovni má zajišťovat aplikační logika, nikoli validator který to ve spolupráci s jednoznačnými zákonitostmi datové struktury zvládne sám a 100% spolehlivě (jako u XML). Jenže pak se brutálně spálíš, až začneš psát něco většího než startup skriptík. Až budeš mít stamiliony stále složitějších datových položek, které je všechny potřeba validovat.

              V jedné věci máš ale pravdu – Vašek použil špatný příklad. Není to jako Trabant kterého někdo načančal. Je to typicky revolucionářský přístup ke všemu:

              Soudruzi! Kdo má dnes čas na nějakou byrokracii s trestním řádem a ústavou a takovými blbostmi? Kdo se s tím má číst? Jen to zdržuje a překáží v práci! Vyhoďte všechny příručky z okna a řiďte se jen svým revolučním svědomím! Spoléhám na každého z vás, že odvedete dobrou práci a podáte výkony.

              1. Nebo stručněji: v IT nejenže každá nová generace usilovně opakuje naprosto identické staré chyby, namísto aby se poučila z historie, ale ještě navíc arogantně ten tisíckrát selhavší a děravý přístup vyzdvihuje jako nejchytřejší, nejmodernější a nejvýkonnější.

                Žádné poučení se z historie, zato nekonečná arogance.

                1. No me soucasna devoluce prijde jako novum.

                  Zatim to vzdy bylo tak, ze lepsi nahradilo horsi.

                  IMHO je problem zapricinen poklesem prumerne kvality IT personalu, ktery uz neni schopen pojmout stale komolexnejsi systemy. Pak samozrejme narusta zajem o jazyky jako je Python nebo Go, jejichz hlavni a temer jedinou vyhodou je to, ze se to nauci za odpoledne Gibbon.

                  1. Vasek: ale nebylo. Historie IT je plná „znovuvynalézání již vynalezeného a odvrženého“.

                    Je to dané tím, když buď dobrý systém zabije hloupá firma, nebo tím že neexistuje kontinuita která by nové generaci IT předala „krví a potem“ získané vědomosti o tom, co nefunguje.

              2. @mrcasík

                JSON je úplně totéž: empirií na hlavu vyvrácený přístup, že validaci dat i na základní, hodnotové resp. sémantické úrovni má zajišťovat aplikační logika, nikoli validator

                toho ale jakoby přece dělá tou alternativou ne?? :O ;D naco je jako dobrý mit dva +- stejný formáty se +- stejnejma vlastnostma?? :O :D ;D ;D

            2. Gretko, bohuzel, presne o tobe je rec.

              Python compiler se pouziva naprosto bezne, jeden treba bezi uvnitr PyCharmu, kde nestale na pozadi se pokousi o kompilaci a a oznacuje chyby.
              Apropos, co myslis, ze obsahuje ta hromada pyc souboru, co se stahne z PyPi or stazeni knihovny?
              To je prosim compiled bytecode.

              A Java se kompiluje do platform invariant bytecode se interpretuje, pricemz je to specialni format s velice malym overheadem nad native binary, obecne je java bytecode o cca 20% pomalejsi, nez c++. Dokonce existovaly java procesory, ktere primo na HW urovni zpracovavaly bytecode Pricemz JVM aktivne vyhkedava horke kusy kodu, a ty spekulativne kompiluje do cisteho nativu, technologie HotSpot.
              Android ART kompiluje do nativu rovnou behem instalace. Proto taky android bezi na Arm, X86 a MIPS.

              Zkracene receno, tvoje znalosti, gretko, jsou sakra nevyvazene a to chci byt takhle v nedeli slusny.

              Dynamicky bordel python style je samozrejme pruser vzdy a vsude, ze to muzu uplne stejne zprasit i v Jave, kde budu vsecko predavat jako Object, na tomto prostem faktu nic nemeni. Oroc myslis, ze vznkl Typescript, silne typovana varianta Javascriptu? Angular2 to vyzaduje.

              Zapouzdreni je naprosty zaklad bezpecneho programovani.
              Java samozrejme umi primy pristup na atributy a bezne se to pouziva.
              Gettery a settery slouzi hlavne jako moznost debug hooku, dam si do settery log.debug() a rovnou vim kdo, kdy z jakeho threadu hodnotu nastavil. Modifikujici settery se pouzivaji bezne, napr. ja vcera pro ukladani input searchboxu z primefaces SPA webaplikace to roznou trimuju na bile znaky po stranach.
              Problem s gettery muze mit jedine protroubek, co hrde hlasi, ze nepouziva IDE. Normalni clovek k Eclipse klikne generate getters and setters a je vymalovano.
              Kdo ma s gettery mentalni potiz, v mavenu prilinkuje Lombok a pak staci atributy znacnovat anotaci, Lonbok gettery dodela pres reflection API
              A napada me prace s GITem, to jako rucne v konzoli?

              Hlupak se vzdycky desive nadre, to ti verim. Psat kod ve vimu nebo sublime, to chce veru nadseni. V Pycharmu neustale mlatim do ctrl-space, a ten pise za me, hezky doplnuje v kontextu. Importy za me doplni, text zformatuje podle PEP a rovnou i varuje na deprecated ci odchylky od PEP coding standardu. Dokonce to i kontroluje anglickou gramatiku v komentarich, ma.i naznaky podpory refactoringu, v tak pitomem jazyce samozrejme nelze cekat zazraky.
              Ty zrejme vubec netusis, o cem mluvim, proto ti to nechybi. Jses v pozici domorodce, co meni nanormikum zlato (tvuj cas a usili) za cervene trenky a koralky, protoze absolutne nemas sajn o cene veci.
              Hlavne ze seres na doporuceny formatovani, to musi byt labuzo po nekom takovym prebirat kod.

              Ad java, objektovost je obri vyhoda.
              Nejake saseni s holou funkci je dobre tak leda u skriptu na jednu A4
              Udelam si bezestavovou tridu slozenou ze statickych metod, mam to samy, je to aspon pohromade.
              Ale normalni clovek, pokud je omezenej okolim, udela si to jako Singleton a ani to nemusi matlat staticky, jeste lepe pouzit Spring Inversion of Control a pres reflection API to nainjektovat jako Spring Bean s default singleton visibilitu scope.
              A ktomu dostanu zadarmo hromadu luxusni funkcionalitu, jejiz popis by zabral x stranek textu.

              Zkratka, bez IDE se kodovat dnes neda, pokud nejaky masochista toto provadi, pak chapu jeho afinitu k tupym udelatkum, jako je Python.
              Kdyz si predstavim, ze bych mel rucne psat Hibernate bean pro radek tabulky s 40 sloupci, to bych se z getteru asi posral.

              Gretko, tvuj problem je, ze mas totalne omezeny rozhled. Kdyz nevis, v jakejch srackach zijes, kdyz nevis, ze vubec existuje lepsi alternativa, pak to holt dopadne pomerne smutne.

              Kdybych byl CS vedec v devadesatkach, budu vysvetlovat Ceckarum plusy a minusy, clovek s mozkem v hlave pochopi, ze vyjma lowlevel, lowlatency je Java uplne nekde jinde. Taky ostane vsecko zvalcovala.
              A kdyz mi dnes nekdo ukaze lepsi variantu nez Java, treba co netrpi na transitive dependency hell, no tak svihnu javou o schody. Treba Kubernetes je velice pekna nova funkcionalita.
              Trmacka je, ze nove se tlaci devoluce, reseni, ktere je objektivne mnohem horsi je propagovano jasavymi blby, kteri vubec nemaji poneti, rozhled.
              Pak vidime veci, jako nasazeni elasticsearch (fulltextsearch DB) pro pro sber fault management alertu….

              Sorry gretko, ja nechci patronizovat, ale ta situace je zoufala.
              Dochazi k devoluci branze, opetovne vnaseni problemu,ktere byly vyreseny pred 20 lety.
              Kdyz vyhodis kamen nad sebe a budes pozorivat, jak.se ti snasi na lebku, dopadne.to uplne stejne, jako pred 20 lety

              1. @vašek

                co myslis, ze obsahuje ta hromada pyc souboru, co se stahne z PyPi or stazeni knihovny?
                To je prosim compiled bytecode

                ale tak teda jóó jestli jako kompilací myslíš vobecně převod kód-kód ane jazyk-strojovej kód/binárka tak ti jako todleto uznám ať máš taky nějakou radost vona ta hranice mezi kompilovanejma a interpretovanejma jazykama stejně neni nijak jasně řečená :D ty pak zase třeba přestaneš řikat že sem vomezená domorodka cose do hlavičky tluče kamenem aže žiju ve sr*čkách :D :D :D :D ;D ;D

                pythoní interpret si muže zdrojáček zkompilovat do *.pyc kterej se pak interpretuje. se to děje když narazí na slovíčko import tak pustí tuhletu ‚kompilaci‘ do bytecódu nebo to de vynutit/províst externím nástrojem nějakým. nóó ale když tam třeba žádný to slovíčko neni nebo když mu rovnou strkáš příkazy konzolí nóó tak to ‚kompilovaný‘ prostě neni. jeto ale vlastně jenom takovej malej implementační detail danejch interpretovadel kterej je spíš rychlostní optimalizace interpretace kódu a jako jenom těžko de něco takovýho srovnávat třeba s plnohodnotnou kompilací v cčku na tom se snad jako schodnem :D ;D

                btw nemyslim si žeby to v tom pycharmu fungovalo zrovinka takle a neměl by nějaký svý vlastní hledátko chyb/validátor protože compiler se věšinou šprajcne hnedka na první chybě ale zdrojáček pycharmu sem teda jako nečetla tak nevim :O :O

                Zapouzdreni je naprosty zaklad bezpecneho programovani.

                projistotu jenom doplnim že bezpečný programovaní neni to samý jako bezpečnost toho kódu proti útočníkoj aže tamto slovíčko protected muže bejt jakože dost zavádějicí protože když člověk aspoň trošičku chce tak se na ty protected proměný stejně celkem lechce dostane kdyžuž se jednou dostane na úroveň kdy by ty protected proměný měly něco jakoby chránit :D :D ;D ;D bezpečným programováním se myslí potlačování lickejch chyb při psaní zdrojáčku tim že lidem vomezíme možnosti co všecko mužou snadno napsat. nic víc to neni ;D
                tyhlety lický chybky se v oop měněj za věčí dýlku kódu a za věčí možnosti chyb v samotným návrhu tý aplikace ale ppššššššššš :O :O :D ;D

                napr. ja vcera pro ukladani input searchboxu z primefaces SPA webaplikace to rovnou trimuju na bile znaky po stranach

                a přesně vo tomdletom mluvim!!!!!!!!! :O :O
                de jeden programátor a řekne si že tenhleten string by jako měl bejt stripnutej z vobou konců o bílý znaky (jestli se jim ještě jakoby tak muže řikat :O :O :D ;D ) a narve ten strip voproti zvyklostem do settru. de vokolo druhej programátor a chce do oběktu tim settrem narvat nějakej string. a si taky řekne žeby jako ta hodnota měla bejt před použitím stripnutá vo bílý znaky aže by teda jako nejdřiv měla projít nějakou tou funkcí strip a s čistým svědomím to tam takle napiše. je to funkčí validní zdrojáček bez zřetelný ztráty výkonu ale akorát se jako u pitomů dělá na stringu strip zbytečně dvakrát :/ :/

                takovou chybku/redundanci de jako fakt najít jenom tak že si projdeš všecky ty vygenerovaný gettry/settry jak si tam manuálně připisuješ nějakej debug balast jako nechci říct co nebo ho před release verzí zase jako nechci říct co umazáváš protože jinak to chce mit fakt dobrý voko si něčeho takovýho všimnout :/ :/ veselo asi taky je jestli tě to ide nechá ty gettry/settry vygenerovat jakoby znova nóó a přepiše getter/settra s něčim tvým přišmrdlaným uvnitř nově vygenerovaným. ale na tydlety přišmrdlaniny snad jako pamatovali a ide se nejdřiv zeptá jestli jakože má fakt todleto udělat :O ;D

                A napada me prace s GITem, to jako rucne v konzoli?

                to jako v konzoli. coje dost dobrý pro linuse na vývoj krenelu je dost dobrý i pro mě a mý lepeninky :D ;D

                Psat kod ve vimu nebo sublime, to chce veru nadseni. V Pycharmu neustale mlatim do ctrl-space, a ten pise za me, hezky doplnuje v kontextu

                jako já ti to ide neberu vim že vim ( :D :D :D :D ) prostě nemá cenu lidem cpát a hlavně jako pak javistům který bejvaj s ide vzlášť moc hodně srostlí a musej v něm celý dny furt něco lovit v gui a když maj štěstí a najdou tak to radostně mačkat myšičkou :D ;D a věčinou něco naco má gréta dávno staženej/napsanej skriptík pouštěnej zkratkou co třeba v případě těch gettrů/settrů navíc trošičku hlídá právě to prasečení uvnitř :D ;D
                joa jestli si ale jako myslíš že automatický doplňování zdrojáčku je specifikum jenom ide aže vim nic takovýho neumí tak to se jako pleteš hele a hele třeba :O :D :D ;D dám ti jednu radu nikdy nenadávej na nástroj kterej si nikdy nepoužil nebo si ho viděl leda z rychlíku. já znám možnosti ide dokonce mam i tu línou nenažranou intellij ideu nainstalovanou na krokování/debug lepenin v javě a vim v čem je vim lepčí a v čem zase ide :D narozdíl vod tebe sem si zkusila voboje a vim jako v čem se mi co líp dělá :D :D ;D ;D

                btw pod kde já jedu na python věčinou kate se zapnutým vi režimem (sou tam oproti vimu rozdíly hele) a stačí :D :D vi režim de rozjet i v tý intellij ideje pluginem noa možná je kompatibilní i s tim tvým voblíbeným pycharmem ale nevim :O ;D

                Ale normalni clovek, pokud je omezenej okolim, udela si to jako Singleton a ani to nemusi matlat staticky

                ty mi fakt jako nevyčítej že si zdrojáček formátuju jak se mi jako líbí protože toje jenom estetickej nedostatek snadno předělatelnej chvilkou ježdění mišičkou v pycharmu. sežrat kus ramky a strojovýho času nato vyrobit si voběkt kterej bude dejme tomu vobsahovat nějaký čistě matematický funkce jako instanci ve vlastní private STATIC proměný a vždycky si tu instanci vyžádat když chci dělat výpočty no to je už pravá 100% oop uchylárna to už je miliónkrát lepší ta švihlost s abstraktní třídou a statickejma metodama která se mi jako sice taky hnusí ale votrošku míň :/ :/ singleton slouží ktomu když má bejt něco vyloženě unikátní s jednou jedinou instancí v celý appce dejme tomu například voběkt co spravuje config prográmku. nerve seto jentak nazdařbůch kde mě to nějaký ide nechá jakoby napsat :O :/
                ale jinak asi jako jóóóóóó jeto asi jako ‚bezpečnej kód‘ dodrželi sme oop a mužeme se pochválit že sme vygenerovaly víc zbytečnýho zdrojáčku navíc kterej tam teďko bude furt strašit. jo pardon vygenerovali sme hormady luxusních funkcionalit zadarmo vlastně :/ :/ ato sme nazačátku chtěli jenom pár jednoduchejch funkciček napsat :/ :/

                Gretko, tvuj problem je, ze mas totalne omezeny rozhled. Kdyz nevis, v jakejch srackach zijes, kdyz nevis, ze vubec existuje lepsi alternativa, pak to holt dopadne pomerne smutne.

                tobě zase k rozhledu chybí si aspoň vyzkoušet napsat nějakej věčí projektík než na jednu A4 (jeto velikost papíru) v jazyku bez oběktovýho paradigma třeba právě tom cčku abys viděl to oop i zdruhý strany barikády a neměl z něj furt zlatý tele co řeší všecky problémky světa si myslim :O :D ;D ;D
                pak taky budeš víc voceňovat procedurální/funkcionální rysy pythonu a taky budeš mit legraci z lidí co furt brečej jak je v pythonu mizerně udělaný oop zatimco ty si i na velký věci vystačíš s vobyč struct ;D ;D

                Kdybych byl CS vedec v devadesatkach, budu vysvetlovat Ceckarum plusy a minusy, clovek s mozkem v hlave pochopi, ze vyjma lowlevel, lowlatency je Java uplne nekde jinde. Taky ostane vsecko zvalcovala.

                jj zválcovala uplně stejně jak ji teďko válcuje třeba právě python go nebo javascript/typescript hele :O ;D java spíš asi jako byla takový c++ pro lidi pro který bylo děsně složitý pochopit jak jako funguje heap/stack ukazatele/adresa/reference a uhlídat si to páč v javě to garbage collector jistí :D ;D si myslim že se tenkrát jakoby jenom vyměnil výkon napsaný aplikace za produktivitu zdrojáčků protože lidiček co bylo schopnejch bezchybně lepit v tom zjednodušeným c++ jakože v javě bylo prostě víc než těch co uměli použít pravý c++ :O ;D

                nóó a stejně se teďko nahrazuje ta java. koneckonců u těch různejch klikátek jeto celkem jedno jak rychle běhaj a čem sou lepený a s čistým svědomím bych nato jako klidně vzala i ten js :D ;D vostatně tak to měl udělaný elon musk vtý svý vesmírný raketě backend hezky v c++ (s oop) a gui klikátka a zobrazovátka pozóóóór se podrž něčeho chromium s javascriptem hele :O :O :D :D ;D ;D

                takže asi jako bod pro mrcasíkovu teorii s devolucí it. jen bych tomu asi jako neřikala devoluce protože ty starý jazyky/nástroje nemizej jenom k nim přibejvaj alternativy a nikdo neni nucenej novou věc používat a proto že něco novýho vzniká věčinou bejvá nějakej dobrej důvod :D ;D

                btw nesměl bys těm ceckařům ale jakoby říct vo tom +-20% dropu výkonu a taky zatajit jak jako přesně funguje garbage collector až k nim přiletíš :D ;D ale voni by tě asi jako stejně rychle prokoukli táákže až jim to jako budeš vykládat tak si určitě nech stroj času nastartovanej :D :D ;D ;D

              2. Pokud se pamatuju, HW akceleraci javy (pozdějš asi javový instrukce) měly telefouny už aspoň 15 let zpátky v podstatě všechny. Šak taky půlka tehdejších OS a většina aplikací běžela na javě. Esli to pak vyndali, nebo to tam zůstalo (dneska těch pár tranzistorů musí bejt tak zlomky promile plochy čipu) netušim.

            3. Jeste k JSONu.
              Jojo, pochopit JSON, to je intelektualni vyzva
              Integer, float, retezec v UTF8, pole a unordered mapa. A treba datum neni definovano nijak.
              Skoro tak chytrej format, jako CVS…

              A co je prdel, hromada JSON uzivatelu ani nevi, ze je unordered a tise na order spolehaji. A obcas to i vychazi, treba Java knihovna Jackson, kdyz encoduje z ordered mapy, do toho nehrabe.
              A pak se uzivatel spali a pak v JSONu jak u debilu na dvorku posle navuc array s klici do mapy, nebo extremisti poslou 2 array, s klicema a s values…
              Jeden by brecel, kdyby jeste mel slzy.

              1. @vašek

                Jojo, pochopit JSON, to je intelektualni vyzva

                nóó asi jako jo když utoho furt brečíš misto toho abyses radoval že máš jakoby navíběr mezi dvouma formátama s různejma vlastnosta a různejma výhodama :O :D ;D ;D
                správnej programátor by se měl za každou cenu snažit minimalizovat použitý zdroje a podle toho si vybrat ané v tom hledat nějakej fylozofickej problém kterej tam navíc jakoby vubec neni ;D

        2. OOP v Pythonu je, sorryjako, zprasek. Tady jsem skončil ve studiu, protože jazyk, co pořádně neovládá ani zapouzdření, je mi k ničemu. Hlavně, že fanoušci Pythonu hejtujou PHP, které je už dávno vpředu s OOP jakžtakž na úrovni.

          1. di si generovat gettry/settry :D ;D

            1. Pokud chceš jen tupou datovou strukturu, tak třeba zrovna PHP na to má „magii“, jiné jazyky to zjednodušují jinak. Jenže třída/objekt není jen tupá datová struktura…

              1. Ano, je zajimave, ze PHP, coz byla esence bastlu, se dokazal zvednout.
                Pri pouzit framevorku jako je Laravel to uz neurazi, porad sice clovek narazi na nemoznost refaktorizace v porovnani se silne typovymi jazyky, ale i tak je to rozumne pouzitelne, kdyz ma teda clovek sebekazen a pohlida si, co za nej nepohlida IDE

                1. @vašek
                  vtom případě jako nevim proč se ti nelíbí python protože vo něm de přece říct skoro uplně to samý :O :O :D :D

  2. Já znám fušery ze strojírenství.Nastoupí týpek údajně ekonom z pojišťovny z přilepšeným CV a začne organizovat dle popisu.Ale najímá si ho majitel a trvá rok než prohlásí „všechny změny stojí za hovno“.Předtím je okouzlen naleštěnými prdy.V tu chvíli ale už je 75% z 20% kteří dělají 80% práce v prdeli.

  3. A poraděnko,to je také specialista.Kdysi dávno nakreslil na prkně podložku,a teď jeden týden prohlašuje,že všechno má být bílé,druhý týden nato,proč všechno není černé.Za nic nezodpovídá.Na poradě říká,“já jsem to říkal“.Často se ale dostává do konfliktu s fušerem.Namíchat se do konfliktu mezi ně se nedoporučuje.

  4. Zvlastni typ fusera je nevyhoditelny fuser, ktery je bud odejit smerem nahoru ve firemni hierarchii anebo uklizen na nejaky za tim ucelem vytvoreny interni projekt.
    Na takovych nevyhoditelnych fuserech dojela Nokia, ktera v dobe konjunktury nabrala spoustu neschopaku a zaplatila kdejaky nesmysl jen proto, aby vycerpala budget s vidinou, ze z toho treba neco vzejde. Kdyz sly v 2008mem najednou tluste do tenkejch, tak tech 40.000 prebytecnych neschopaku nemohla jen tak vyhodit, protoze nemela na jejich odstupne, ktere je ve FInsku jeste mnohem vyssi, nez u nas.
    Takze prodali patenty konkurenci a vyklidili cely sektor mobilnich telefonu.
    Jiny typ nevyhoditelneho fusera je fuser, jehoz hlavni kvalitou jsou spravne lepsolidske politicke nazory. Viz krach cestovky Thomas Cook, kde vrchni management rozumel spise lgbmt a diverzite, nez cestovnimu ruchu.

    1. A Vy jste v té době v Nokii dělal, nebo pro ně něco dodával? My ano a co vím z vyprávění, v Nokii došlo ke klasickému Pýcha předchází pád. Jejich manažeři byli neskutečně namachrovaní mistři světa. Oni jsou Nokie, kdo je víc? Nedokázali si ani představit, že by se situace s mobily mohla změnit tak, aby je to ohrozilo. A tak jako přežrané tlusté hovado nakonec celá Nokie chcípla.

      1. Asi tak nějak; dá se najít příběh chlapíka, kterej za nima přinesl šmatlafoun v době, kdy eště nikdo nevěděl, co to je, fakt dobře udělanej s dobrým HW. Byl vypoklonkován, že to přece nebude nikdo chtít. Netrvalo to tak dlouho a celá firma spadla na držku.

        1. Celá ne, jen divize mobilních telefonů. Nokia začínal výrobou nářadí, gumáků a podobných věcí, postupně to rozšiřovali a pak zase zúžili.
          Každopádně je to skvělý doklad toho jak nikdo nic, nikdy nemá, míti za definitivní :-)

          Mimochodem ve své době Nokia hodně řešila trvalou udržitelnost, spokojenost zaměstnanců, jen na ty telefony zapomněli…

        2. Tohle se prej stalo Kodaku s digitálním fotoaparátem.

          1. Jj to je další známek případ.

          2. Kodak digitál jsem měl v ruce jednou, tak před 10-15 lety. Malý kompakt, byl to strašnej krám.

            1. To tak je, kdyz se nekdo snazi delat vsechno. Minolta taky puvodne delala kopirky, ale s fotakama se nejak drzi, pokud vim. Takovy Hell delal puvodne radary, pak se pustil do digitalizace obrazu a dneska uz neexistuje (sezran Heidelbergem). Philips puvodne delal elektronky, dneska dela i kavovary. Pokud fabrika koupi jinou, tak se to jeste da pochopit. Pokud ale zacne neco tvorit na koleni, pak ten vysledek byva velka otazka.

              1. Minolta dělala foťáky od 40 let 20 století. Poslední fotoaparát(digitální) vyrobila někdy kolem roku 2000. Poté byla divize fotoaparátů převzata firmou SONY. Minolta fotoaparáty nevyrábí 20 let. Výhoda je, že u SONY zachovali bajonet, takže objektivy pro zrcadlovky Minolta fungují i na fotoaparátech SONY.

                1. Aaaha. Takze i Minoltu skrtam. Kudla, to uz jsem tak dlouho z oboru? Desny. :-/

  5. zrg1:

    jednoho takového nevyhoditelného fušera jsem měl dlouhé roky za ředitele. tedy on vyhoditelný byl, ale až potom, co se v korporátním vedení změnil top management a náš říďa pozbyl své guardian angels. a když říďu vyhazovali za příšerné ekonomické výsledky pobočky, pro jistotu uskřípli celou pobočku a nás povyhazovali později také. sice s odstupným, ale nekompromisně.

  6. Spíš je otázka, kde takoví všechnovímvšechnoznám dneska nejsou. Vlastně po zavření hranic výrazně ubylo UKček a dalších tatarů, takže aspoň krátkodobě tady nejsou. Jenže to zas lidi brečí jak se neudělá vůbec nic, protože páni šéfi firem teď musí makat sami, na což nejsou zvyklí a nic nestíhají a eště chtějí víc. Na druhé straně aspoň, snad, už člověk nebude v takové míře potkávat prasárny jako zásuvky umístěný v zóně, mezi vypínačema samý Jčka apod.

    1. Oni nepadaji z nebe. Predevsim je generuje vzdelavaci system.

    2. Co je prosím :“mezi vypínačema samý Jčka“ ? Můžete mi to prosím dešifrovat?

      1. Mezi domovníma vypínačema pro ovládání světel aj. zařízení z více míst (řazení 5B, 6, 7 apod.), kde se pracuje pouze s fází (nikolivěk s pracovním/ochranným vodičem) – používání kabelů CYKY-J, tzn. kabelů s vodičema modré barvy (určen pro pracovní, možno přeznačit, ale nedoporučuje se) a zelenožluté barvy (ochrannej vodič, nikdy se nesmí přeznačovat a taková instalace nesmí projít revizí, jaká je praxe, ehm…) pro vedení fáze, namísto správnýho použití CYKY-O (pouze fázový, tzn. libovolná kombinace H, Č, Š).

        Naprosto typický pro UKčka a podobný dementy, a dále pak líný blbce „co nestíhají“ (došlo Očko a nebudu přece jezdit v pátek vodpoledne pro klubo, dáme Jčko), že to natahají čímkoli. A nejlíp to eště ani nepopíšou. Pak člověk příde, že má pouze zapojovat, třetinu pracovní doby stráví tím, že vůbec zjišťuje co je kurva co a vodkud kam, v horším případě idiotek dá do jedné krabice 5-6 kabelů a to už kolikrát fakt máš problém najít, a Pan Podnikatel tě pak jebe, že pracuješ moc pomalu a zkouší podobný hovna, vzniklý jenom tím, že je kunda a práci svěří nekvalifikovanejm idiotům. A pak je hrozný překvápko, že kvalifikovanej člověk to má po nich hledat a chce to taky kurva zaplatit. Typicky tam nemá ani ty barevný pásky, takže ve vypínaču máš barevnej kolotoč a fázi na pracovních a ochrannejch vodičích. Zabit málo.

  7. Takových týpků znám velké množství. Ideální jsou pro ně velké polostátní podniky. Někdy se drží půl roku, někdy i delší řádku let. Doplácíme na to všichni.
    Stačí se podívat, co drží Kellner a jak se uvnitř tihle škodlivci točí…

    1. Mno u Kellnera me to prekvapilo.
      Cekal bych, ze jako zkuseny businessman si tohle ohlida.
      Stredni mgmt kellnerovych firem nyni delaji naprosti nymandi, jejich hlavni naplni prace je odnaucit kone zrat, firmy jsou cim dal tim vic vyzirane z podstaty jako CSSR za komance a je otazka casu, kdy se to sesype.
      Pro urcite nejmenovane kelnerovy firmy je pro subdodavatele uz ztratove pro ne delat, dodavatele odchazeji, mizi unikatni konw-how

      Hlavni ucel je usetrit, at to stoji co to stoji.

      1. vasek:
        „…Cekal bych, ze jako zkuseny businessman si tohle ohlida….“
        – – –
        Neohlídá, tím se nezatěžuje. Má lidi. A ty nebudou hlídat kdejakou „malichernost“, která se ovšem neprojeví ihned, ale třeba až za několik let v podobě velkýho průseru.

        „…tredni mgmt kellnerovych firem nyni delaji naprosti nymandi, jejich hlavni naplni prace je odnaucit kone zrat,…“
        – – –
        Ano, to jsou oni.

        „…mizi unikatni konw-how…:
        – – –
        Ano, mizí – třeba v podobě profesionálního přístupu k technice. To se projeví v provozu. Pak se to řeší outsourcingem, prej je vždycky výhodnej…

        1. Leckdo tvrdí, že outsourcing – tak, jak se v praxi většinově dělá – je naopak takřka vždy nevýhodný… Protože buď skutečně ušetří, ale pak je to za cenu ztráty kvality a dostupnosti/servisu; nebo garantuje servis a dostupnost, jenže to nemá kvalitu; nebo má servis i kvalitu, ale pak se takovým outsourcingem zatraceně neušetří.

          1. Jan Mrcasík:
            Outsourcing jsem zažil v různých podobách.
            Příklad, kdy jde jen o „hloupý“ úklid v prostorech mezi „chytrým“ zařízením:

            Po celém státě byly stovky budov/místností se složitým zařízením, u velké části z nich hned vedle či poblíž pak prostory pro personál, obvykle s menším dílenským zázemím či příručním skladem.
            Úklid prostor byl řešen tak, že vždy jeden (či několik) pracovníků mělo s podnikem vedlejší pracovní poměr a k tomu smlouvu na uklízení konkrétní části prostor. Řada pracovníků tak měla k platu 5-10% přivýdělku.

            Po poloprivatizaci se úklid outsourcoval. Ve většině případů si někteří zaměstnanci (často z vedení či vyšších funkcí) udělali živnost a následně „zaměstnávali“ ty řadové lidi, co to měli dosud na VPP.
            Náklady šly na trojnásobek, na pracovištích kvalita úklidu spíš klesala, množily se intriky a vzrůstala všeobecná nasranost.

            Dalším vývoj pak přinesl najímání profesionálních úklidových firem.
            Cenu neznám přesně, ale dle informací od jedné bývalé účtařky z podniku to byl prý desetinásobek toho, co náklady v prvopočátku, kdy to běželo na vedlejšáky..

            1. U nas ve fabrice tri uklizecky uklizej, v poledne jdou vydavat obedy a pak zase uklizej. Zamestnankyne na HPP.

              1. Sysop:
                Asi ten německej ředitel či jakej šéf tomu velí, dobře ví, že to je nejjednodušší řešení.
                Tady v ČR už by nějakej managérskej vořežprut outsourcoval, bo to je „in“.

                A ještě jedna podobná věc z tý polostátní suprfirmy:

                Pracovníci po celý ČR potřebovali celkem hodně obyčejné baterky (tužkové, ploché ap.) do měřáků, svítidel či zkoušeček.
                Od starých dob to bylo vždy tak, že se řeklo mistrovi (nebo parťákovi, stavbyvedoucímu, vedoucímu laboratoře ap.) a on zařídil nákup v nejbližším krámě. Účtenku mu proplatili v pokladně oblastní správy či na podobným šéfovství.

                Po poloprivatizaci však byl uzavřen kontrakt na dodej baterek, dodavatel je přivezl do Prahy a odtud byly rozváženy podnikovým autem po celé republice, v intervalu zhruba měsíc až dva. Prdel byla, že člověk chtěl třeba 6 x devítivoltovek, 24 x AAA a 12 x AA. Dostal třeba 36 AAA a poraď si sám. Časem se věc dotáhla k dokonalosti tak, že přišly baterky, vrazil jsem je do spotřebiče a po několika minutách byly na nule. Mrknu na datum hranice spotřeby a vona třeba byla prošlá. Inu, nějakej lumen managééér asi včas zachránil problém známýmu, co měl velkosklad, aby nemusel likvidovat nebezpečný odpad ty sračky pro podnik koupil – dodávka proběhla ještě před datumem expirace a vše bylo právně OK…

                :O/

                1. Překvapil jste mne tím datem expirace.. Já ho při nákupu baterek hledám vždy marně, jedno jaká značka. Zda Varta, GP, … Proto pomalu přecházím na dobíjecí všude kde to daný spotřebič zkousne.

                  1. Expirace se občas neuvádí na lithiu a stříbrooxid – jednak protože sou to mnohdy knoflíky a není to tam kam napsat, a druhak protože přece jenom životnosti jsou třeba 10 let, takže to člověka tolik netrápí.

                    Na druhé straně, je to jak s potravinama – je to MINIMÁLNÍ trvanlivost. Eště mi furt zbyly zinkouhlíkový 4,5voltovky, který už jsou prošlý aspoň tři roky a všechny jsou v pořádku. Jenže to je taky Toshiba, je mi jasný, že většina číňanů je ráda, když se jim elektrolyt neprožere pouzdrem eště na konci expirace.

                    Občas se najde nějakej pan ekspert, co si přišel postěžovat, že Eneloopy/Fuji rechargeable nemají ekspiraci, protože von si koupil ňáký starý a ty byly na piču a rychle odešly. Zajímavý no, pokaváď to má dát (nynější generace, bílý) 2100 cyklů a výrobce se dušuje, že to drží nabití alespoň 70 % po pěti letech, plus řada lidí si jich kupuje kvanta s tím, že už přes dekádu mají ty z první generace a jsou furt dobrý, je mi to poněkud divný, a ty tisíce kusů, co sem prodal a eště si nikdo nikdy nestěžoval, mi říkají něco jinýho. Bůhví do čeho to tidle blbci taky strkají a jakej fejk nebo vojetinu kde koupili, ale s těmadle nemá vůbec smysl se bavit, tam je nejlepší je slušně poslat doprdele a obsloužit tu frontu, co stojí za ním.

                  2. Jinak tydlety varty a další GP, všechno čína a jinej šmejd, vartu beru v největší nouzi, pokud to nikdo jinej nedodává.

                    Vo té firmě se nedá skoro nic zjistit, kde co sourcuje, beztak už taky dávno nemají žádný fabriky a všechno přelepujou někde vod číňana. Je to pro mě podobně důvěryhodný jako všechny ty enerdžajzry a jiný duracely a podobný fabless značky.

                    Podobnej ale eště horší případ je Vishay, kterej poslední dvě dekády nakoupil moře fabrik na všechny typy součástek (aktivy i pasivy), od kvalitních po ultrašmejd, a nejsem si dodneška jistej, že byli schopni nějakým způsobem zvednout a držet jakost (a její kontrolu).

          2. Outsourcing ma smysl hlavne v oblastech mimo core business firmy, tam skutecne pomaha a setri.
            Nez mit na 0,2 uvazku lokalniho matlala (co na zbytek uvazku dela ucetniho) co se stara o firemni Asterisk telefonni ustrednu ve firme v oblasti kovovyroby a pri kazde sloztejsi situaci je v prdeli, je lepsi zaplatit 0.1 uvazku profika, pro ktereho je Asterisk denni chleba a pruser vyresi od sebe z domu behem obeda pres tablet.

            Core business je jina zalezitost, tam to vede ke ztrate know-how a k jistemu pruseru v budoucnu.

            1. Pokiaľ viem, tak vo veľkých korporáciách to má aj nejaký byrokraticko-financmajsterský dôvod, že sa veci platia z rôznych vreciek, nejaké kapitálové, personálne a prevádzkové náklady, a potom to nejako vyvoláva dojem, že firma funguje lepšie než naozaj. V korporáte, kde pracujem, trebárs prebehlo už niekoľko kôl globálneho prepúšťania, naberania contractorov a ich prevodu medzi kmeňových zamestnancov, a tak stále dokola…

  8. Chyba je vždy v managementu, který se nechá takovýma nachytat. Nakonec se nejedná v principu o nic jiného, než zmrda prodávajícího předražené čínské kastroly senilním důchodcům nebo prodejce zbytečných pojištění, vysavačů apod. Dokud běžný management bude se selským rozumem, zkušenostmi a obranou proti manipulaci právě na úrovni geronta ze sídliště, bude se to ve firmách dít.

    Zažil taky v oboru obchodu energiemi. Fušer přišel s prezentací na úrovni 1. semestru ekonomky a vybájenými čísly o milionových ziscích za vedením, nám všem jak jsme tam byli bylo po přečtení třetího slajdu jasné, že je to pičovina jak noha a bude to kurevská ztráta a provar, přesto vyčůránek zmrdík ředitel tohoto svého známého do firmy u majitele protlačil, týpek dostal káru, 3 lidi k ruce, budget jak hovado, rok tam čurákoval s nulovými výsledky a pak letěl. Proč to všechno? Protože majitel je trochu podivín a nechal se od manipulátora ukecat, na rady zkušených stálých členů týmu nedal, naopka je poslal do prdele, že nemají „vizi“. No jen pár míčů škoda. Bylo mu to jedno, prachů měl evidentně dost.

    1. Pospec:
      Ta firma firma byla jen kšeftařská. Horší dopad je v provozu.
      Tihle šmejdíci mnohdy způsobí narušení procesů nesmyslnými nařízeními. Krom toho kvůli nim odejde i dost kvalifikovaných lidí a leccos fungujícího se sesype úplně.

      1. To určitě, ve výrobě jsou škody trvalejší a vyšší.

        Spíš mám někdy pocit, že obecně kvalita managementu českých firem je dost bída, i když kdoví jak je to za hranicema, zkušenost nemám.

        Například v oboru personálním u firem panuje takový zvyk, že se stálým prověřeným zaměstnancům nepřidává dlouhá léta, tito jsou pak nečekaně vyhozeni a místo nich se vezme zelenáč za o 10 litrů vyšší plat, který se musí všechno znovu učit a je nemalá šance, že bude na hovno, protože se neví. Co jsem se bavil s kádrovákama, dělá to tak každá druhá firma a nějak jsem nepochopil proč a nikdo mi na tu otázku ani neodpověděl.

        Zvláštní

        1. Netuším, jak je to v korporátu (tam to asi bude záležet jak se kdo vejde do tabulky). Ve firmě, která začala jako malá lokální firma a přerostla ve velkou mezinárodní to tuším. 1. Šláplo se na kuří oko někomu, kdo povýšil vysoko a nezapomněl na to ani po 5 letech. Tam je to docela game over, pokud nemá extra schopného přímého nadřízeného. 2. Přímý nadřízený, co to má na háku/osobní antipatie. Většinou je to o něčem, ci nemá s profesionálním přístupem nic společné. 3. Zaměstnanec sice maká jak kůň, je hodně schopný, ale nejezdil na Teambuildingy, je “nekomunikativní”, zkrátka háže HR do snah vidle. Ti mají nezřídka taky co mluvit do platového ohodnocení. Takový odejde kvůli tomu, že se mu 3 roky nepřidalo a firma pak zjistí, že musí na jeho místo nabrat 2 lidi, aby to po zaučení vůbec dali. Holt život :)

          1. PolarBear:
            „…Teambuildingy, je “nekomunikativní”,…“
            – – –
            Ano, to jsou oni – typická zaklínadla.
            Ale taky jsem slyšel horší, např.:

            – kdokoliv je nahraditelný kýmkoliv
            – provoz neexistuje, je jen zákazník a zisk

            .

            1. Mi to pripomina, jak v minule praci jednoho clovicka prevychovavali na to, aby se vic smal a byl vic friendly, zatimco v jinem tymu na to team leader reagoval slovy – takovej je, zvykni si.

              Taky to je hodne o korporatnich znalostech a o tom, jak se prezentovat.

              Horsi je, ze se u nas zacina zavadet mechanika, ze nebudeme zvysovat, takze dost lidi zacalo preferovat turistickou zamestnanost. Protoze se mzdy nezvysuji tak, jak roste cena poptavky, tak se kazdych par let lidi zvednou a tahnou za lepsim, kde dostanou lepsi nabidku. A pak ve firmach cumi, kam ze ten clovek sel.

              1. Protoze se mzdy nezvysuji tak, jak roste cena poptavky, tak se kazdych par let lidi zvednou a tahnou za lepsim, kde dostanou lepsi nabidku. A pak ve firmach cumi, kam ze ten clovek sel.
                Ano, to mě taky tady v ČR fascinuje. Neudělají naprosto nic, aby člověk udrželi a pak se z toho hroutí.

                Kdysi jsem využil možnosti odejít na konci zkušební lhůty, protože daná pozice je vyjevila neperspektivně. Ředitel mi skoro brečel na rameni. Nechápal jsem, že si napíšou požadavky na vysokoškoláka, dají mizernou mzdu a na vlastní náplň práce stačí v nejlepším střední škola.

                1. Pak ti říká šéf, měl jsem tu někoho na pohovoru, kluka po škole a řekl si o větší peníze než mám já…

                  Ale i naopak, máš x let praxe, pozvou tě na pohovor, nabídnou menší peníze, než máš v současné práci a divěj se, že to nechceš vzít…

            2. Takže už to dávno není o tom, co ten dotyčný doopravdy umí, ale jak se dovede prezentovat?
              Už nejsou důležité viditelné-hmatatelné-vyčíslitelné výsledky práce, ale prezentace mluvící hlavy?

              1. servisdok:
                „…už to dávno není o tom, co ten dotyčný doopravdy umí, ale jak se dovede prezentovat?…“
                – – –
                Bohužel velmi často to tak je.
                A kdybys hodil nějaký bod, kam ti můžu vhodit info, rád popíšu konkrétní zkušenost…

                1. …resp. jen uveď, zda to chceš slyšet, vím kam vhodit…

                  1. Jo, chci.

        2. Druhá verze je, že stálým prověřeným zaměstnancům se nepřidává, ani když chtějí mizerných pár tisíc navíc. Tak jednoduše odejdou za lepším a buď musí pracně shánět někoho, kterému musí dát daleko víc, anebo na stejnou práci musí vzít dva či tři absolventy. A to se vyplatí.

          1. V Nemecku je zakonem garantovany rust mzdy rocne tusim 2%, ale drtiva vetsina firem dava 5%.

            1. no fuj, SOCIALISMUS !!! Upálit !! :)

              1. Jo, i s tabulkovym systemem ohodnoceni. Oficialne funguje trzni system mezd, prakticky ale ne. Urcite pracovni misto v urcite lokalite ma dany nejaky prijem. Podle schopnosti pracovnika pak uz je jen drobna niance plus minus. Pokud chce vic, musi postoupit vejs. A obracene – reditel firmy nebude jezdit ve Felicii. Jednak z vnejsich duvodu, kdy by to odradilo zakazniky a druhak z vnitrnich duvodu, protoze reditel potrebuje pohodli, aby podaval dobre vykony v praci a take se k rodine nevracel strhany, coz by mu casem mohlo rozlozit zazemi a to by se pak zase z5ne projevilo na pracovnich vykonech.

                Delal jsem ted pohovory se zamestnanci na konci zkusebniho obdobi (6 mesicu) a soucasti je i debata o jejich rodinnem zazemi, kdy se velmi opatrne zeptam, zda-li je i doma vse ok a pokud ne, co pro to firma muze udelat. Je to soucasti formulare pro pohovor. Dost casto se stane, ze se nekdo placa v nejakych prestavbach bydleni, takze firma pak nabidne uver za srandaurok, ci tak neco. Zamestnance to uklidni a zavaze, napriklad.

                1. No to je fajný systém, dává to smysl, korejci to mají podobně, loajalita, pořádek, hierarchie a tak

                  Ale nežije ono se v tom socialismu docela dobře? Já tady v tom našem zkurveném kapitalismu nedostávám na děcka ani hovno a přidáno 3% jsem dostal za posledních 3 roky jednou (ještě v konjunktuře), že to šéfovi zvrchu kapitalisti z polska výjimečně odklepli …

                  1. To mi povězte: mám pocit, že jste jinak docela inteligentní člověk, ale přiznám se, že to Vaše velebení socialismu nechápu. Můžu se zeptat, kolik je Vám let a případně co a kde jste dělal za reálného socialismu? Nemyslím to jakkoli zle nebo jako útok, ale rád bych to pochopil.
                    I když se setkávám s lidmi, kteří třeba i tvrdí, že jim bylo za komančů lépe než dnes, většinou logicky uznávají, že ten socialismus nebyl životaschopný a že to, co jim tehdy vyhovovalo bylo zároveň také příčinou jeho zhroucení a navrátit to nikdo z nich vlastně nechce. Navíc hlavní roli v tom většinou hrají vzpomínky na dobu, kdy ti lidé byli mladí a plní optimismu a ten socialismus byl jen jakousi kulisou, o níž se moc nezajímali (ale která jim obvykle umožnila něco, co většina nemohla).
                    Díky.

                    1. To, co Nemci provozuji, samozrejme neni socialismus, pokud ten pojmeme z definice jako cestu ke komunismu. Nicmene, jejich socialni system je na hony daleko treba od USA. Ja nevim, jak to delaji a jak to hodlaji delat dal. Ze je vsechno vsudemozne zadluzeny to vime, ale dokud se na platebni kartu da nakupovat, tak to nikoho az tak netrapi.

                      Jasne, ze treba minula totalita nekoho srala, protoze nemohl k mori do Francie, nebo jineho sralo, ze nebyly v cervnu banany. Mne zase na soucasnem nemeckem systemu sere, ze bych tady nemohl mit svoje zbrane a musel bych drzet zobak stran svych nazoru na cerny tlamy a multikulti.

                      Vsude mas neco, vyzobat vzdy jen to dobry proste nejde a zase mas lidi, kteri v danem systemu ziji svoje spokojeny zivutky, at se deje cokoli.

                    2. nenene, to si nerozumíme. Je mi 38, za komárů jsem zažil 1. třídu a víc nic, rodina dostávala od komárů čočku, kdyby těch kurev nebylo, sedím teď pravděpodobně ve vlastní kavárně někde v brně nebo těšíně a na život mi vydělává renta z nemovitostí, které komanč sebral a buď nevrátil vůbec nebo vrátil bezcenné. Můj praděd za první republiky měl od zaměstnavatele velkou tatru s karosérií na zakázku a pro každé dítě jednu německy hovořící chůvu, služku a kuchařku. Já se tlačím ve frontě v sámošce s důchodcema na slevněné kuřecí čtvrtky za 37,90. Takže tak nějak.

                      Absolutně tedy neobhajuju komunismus, nenávidím ho, dostal mou generaci našeho rodu(inteligence) a nakonec i rodu mé ženy (pro změnu kulaci) na dno dělnického sídliště. Taky jsem trochu sběratelem různých starých výrobků a objektivně vzato, stojí to všechno za hovno v porovnání s tím, co bylo na západě. Obhajuju pouze některé aspekty „centrálního plánování“ technického rázu, jako jsou normy, výstavba velkých investičních projektů, očkování např. zvířat apod, které v prostředí „šetřivé“ ekonomiky za studené války a nově v době nedostatku zdrojů všeho druhu dávají pořád celkem smysl.

                      Na druhou stranu jako promovaný ekonom a sociolog amatér vidím čím dál více, že v přecivilizovaném a kurevsky přelidněném světě plném megakorporací čistý kapitalismus ala USA v 19. století už prostě není možný ani výhodný, díky širé automatizaci a akumulaci kapitálu by vedl prakticky k otroctví, což se nakonec děje i tak v chudších zemích všude na planetě v masovém měřítku.

                      Vidím tedy určitou míru socialismu, ideálně o kus menší než je aktuálně např. právě v západní evropě, bohužel jako nevyhnutelnou, pokud má být život snesitelný tak nějak obecně.

                    3. Snesitelný život…

                      https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/oscar-nova-pravidla.A200909_091850_filmvideo_spm

                      Jak říkal kapitán Ořech: aby nám smyčcový kvartet tvořili tři faraři a jeden seminarista buržoázního původu, tak to kurva ani omylem.

                    4. tohle ovšem nesouvisí až tak se socialismem z ekonomického hlediska, ale s totální sebedestrukcí bohaté společnosti 1. světa, kterou jim popravdě celkem přeju, protože jim ze všech těch peněz prostě pomrdalo

                      a ano, je to k zblití, už jsem to taky četl

                    5. Jen bych podotknul ze Oscar je proste jenom anketa co si delaj americký filmari aby se mohli navzajem placat po zadech. To jaký si nastolej pravidla je jejicu vec.
                      Mimochodem, kdyz uz jske u tech americkejch filmovejch pravidel, co rikate na Haysuv Kodex (Hays Code)? Cesminovy Les byl vzdycky svet sam pro sebe s divnejma pravidlama.

                    6. Re: Jihocech Honza
                      9.9.2020 v 12:58

                      Cili poutavy trihodinovy film o zivote transvestitniho cikanskeho barmana ve vecernim podniku pro lesby je jasnej favorit.

                    7. Na druhou stranu, kdyz by se to dobre natocilo tak by to moh bejt docela zajimavej film. Kdyz si vezmu Homolkovy, hnusnej to film o hnusnejch lidech a jakej to je generacemi proverenej trhak. Nebo esence propagandisticke nudy zvana Pyšná princezna…

                    8. A proč myslíš, že je to tak prověřený trhák? Že by v tom mraky lidí vidělo sebe?
                      Homolkovi jsou nasilu přetažená parodie, ale hodně vedlejších věcí přesně odpovídá té době, reálie pak kompletně. Šak vím né, šak sem to měl okolo sebe :D

                    9. Jasneze. Je to proste dobre natoceny. Kdyby to tema vzal nekdo jinej trochu jinak, mohla to bejt sracka k uzoufani.

                    10. Homolkovi jsem nikdy nedokázal dokoukat. Absolutně ten film nechápu a je mimo mé chápání, co se tom někomu může líbit, co mu ten film dá, kde je nějaká zajímavá zápletka nebo překvapivá pointa.

                      Může mi to někdo z osvícenějších vysvětlit?

                    11. Jan Mrcasik
                      „…Homolkovi jsem nikdy nedokázal dokoukat…“
                      – – –
                      Fakt…?
                      A já jenom vím, že tam hraje Fr. Husák, že je víc dílů a jeden z nich se jmenuje cosi jako „Tobolka“.
                      Takže jsi viděl víc, než já. Považuju ten filmseriál za drek a čas využiju účelněji…

                    12. Tvuj děda byl zjevne hodne vyssi stredni trida, tenkrat u nas bylo jedno auto na asi 360 lidi, vcetne vojenskych nakladaku. (v USA zhruba jedno auto na 5 lidi, v Britanii a Francii asi na 44 a v Nemulecku tusim asi na 150). S tim se nemuzes srovnávat.
                      Muj pradeda byl bankovní úředník, baj voko tak podobne urovni jako ty dnes a byl rad za ne moc velky domek a par tisic úspor. O aute a sluzebnictvu si moh nechat akorat zdat, stejne jako drtiva vetsina stredni tridy tenkrat.
                      Neco jinyho bylo na venkove, kde byla spousta levne namezdne síly, takze na statku byla vzdycky nějaká devecka nebo mladenec co delali za byt a stravu a par grejcaru.
                      U nas je proste hlavni pruser, že jsme nesmirne socialni stat a skoro kazdej zije v dojmu, ze je to STAT, co se musi postarat o jeho blaho a proto smeruje svoje snahy a tlaky na STAT.
                      Zatimco ne zapade obcan vi, ze za jeho zivobyti nezodpovida stat, ale on sam a jeho zamestnavatel, proto tlaci na toho zamestnavatele, aby mu primazaval a sak se snazi najit si zamestnavatele co mu nabidne nejvic, cimz vytváří tlak na ty zamestnavatele.
                      Stat se na tebe v konecnem dusledku vysere, protoze nema kapacitu na to, aby reflektoval sny a prani milionů lidí.

                    13. ale prosím vás, jak „občam tlačí na zaměstnavatele“? co je to za blbost. to možná v nějaké zemi s nulovou zaměstnaností a zoufalým nedostatkem pracovních sil, ale i v tom případě investor raději odejde někam, kde si může dělat co chce, což se nakonec masivně děje

                      nedovedu si předtavit, jak se jako tlačí na zaměstnavatele. Jako že „naval, nebo ťa vyměním“ haha, jako jo, šéfkonstruktér, nejlepší chirurg, partner v právní firmě, ti možná jo, no …

                      tím nijak netvrdím, že se má starat stát, spíš se nepostará prostě nikdo, na roli státu bych rozhodně nespoléhal

                    14. Odbory, kamo, odbory. V tehle zemich o kterejch mluvis maj velmi silny odbory. Mezi nama, myslis ze by Skodovka platila takovou tezkoi vatu desetitisicovy premie kdyby tam nebyly silny odbory?
                      Nevyhoda je, kdyz požadavky odboru nereflektuji realnou situaci v oboru. Na tohle dojel britskej automobilovej prumysl v 70. letech. Ne teda ze by Britanie v ty dobe nebyla ve srackach i bez odboru. Sick Man of Europe, muhehe.

                    15. ok fabrika pro 1000 lidi +

                      firmy s 50, nebo jako moje 12 zaměstnanci? :)

                      jo a dojel na to i Detroit v 70.-90. letech, totéž

                      a fabriky v západní evropě na to dojedou taky

                    16. Pak tomu nerozumím už vůbec. Tak třeba na Dni mobility osobně…
                      (Technické) normy bych určitě s centrálním plánováním nemísil, to spolu nemá nic společného. Pokud jste tím myslel, že hromada norem byla u nás za reálného socialismu přísnější než je tomu dnes, tak to souhlasím. Ale nemyslím si, že by to nějak souviselo s centrálně řízenou ekonomikou (ostatně norma existuje právě proto, aby se jí řídily i decentralizované subjekty, ne?) a např. V. Klaus očekával, že právě v otázce norem proběhne mezi (nejen) ČR a EU velmi ostrá konfrontace, kdy se „musí přizpůsobit obě strany“. Což ale bohužel nenastalo, protože českým premiérem byla v té době oportunistická svině, která se nechala podplatit dvěma obdobími v roli Eurokomisaře přes pipiny; mimochodem, samozřejmě socialistou… Někde ale ty normy byly také pěkný nesmysl, např. výstavba vysokorychlostních tratí bez změn ČSN by v ČR prostě nebyla možná.

                      Liberální kapitalismus, pokud si pod tím pojmem představíme maximum ekonomické svobody současně s důslednou antimonopolní a antikartelovou rolí státu, si nemyslím, že by se jakkoli vyčerpal a nevidím důvod, proč by nebylo možné jej znovu a lépe nastolit. Naopak se domnívám, že by to v Evropě bylo velmi žádoucí a vyřešilo by to asi 4/5 všech současných evropských problémů. Základní chyba je trochu v tom, že stát jako dozor nad dodržováním pravidel ve všech formách kapitalismu totálně selhal, a to prakticky všude na světě. Na druhé straně právě proto se domnívám, že nakládáním více a více rolí státu se jen rozšiřuje spektrum budoucích státních selhání, protože stát logicky selhávat musí (kdo něco umí, bude to dělat a nepůjde do státního). To se týká i těch investičních celků (příliš široký pojem).
                      Je samozřejmě, že musíme dbát i o určitou míru „sociálního smíru“, což je v podstatě jen zaklínadlo pro páchání trstné činnosti, ale pokud se nůžky mezi bohatými a chudými rozevřou až příliš okatě, povede to k násilí. I z toho důvodu je žádoucí, aby děti byly pokud možno už ve školách seznamovány s levicovými progresivistickými myšlenkami (marxismu, fašismu, národního socialismu, enviromentalismu, genderismu…), aby je dokázaly identifikovat a pochopit, že to všechno jsou jen jednosměrné jízdenky do pekla.

                      Na druhou stranu je paradoxní, že v některých oblastech života byl reálný socialismus stojící na marxismu-leninismu méně levicový, než hromady dnešních ideologií ovládajících EU.

                    17. Tak predevsim musis vzit v potaz, ze Pospec ma dost gulas v tom co to vlastně socialismus je a míchá dohromady socialismus a sociální.

                    18. ok, socialismus=sociální stát v mém pojetí

                      to co bylo u nás nebyl socialismus, ale komunistická diktatura postavená na studené válce a okupaci kurevskou přesilou asijské necivilizované velmoci

                    19. Jenze tak to prave neni. Ony ty slova znej sice podobne (a to jeste nemame slovo socialite jako anglictina) ale vyznam je jiny. Asi jako akt a pietni akt.
                      To co bylo u nas za komousu byl socialismus. Socialismus definuje predevsim spolecne vlatnictvi výrobních prostredku, planovana ekonomika a tak. Bez dikatury realne nerealne. Zatimco socialni je proste socialni. Socialni stránku zivota mohou klidne zajišťovat soukrome nebo cirkevni charity.

                    20. ok, pokud jdem do slovíček, tak si socialismus v mých příspěvcích prostě vyměňte za „silný sociální stát“ , ať si napříště rozumíme

                    21. shane
                      9.9.2020 v 13:22

                      Tak tou jeho optikou synka ze sídliště, co je jen krok vod gheta, má guláš docela v mnoha věcech.

                    22. Nemá Behemote. Žil jsem na sídlišti taky, skoro 25 roků. Sice bez morgošů a bez té úplné sociální spodiny, ale můžu potvrdit úplně všecko, co Pospec napsal. Lidé, co bydlí a vyrůstali v rodinném domku či vilové čtvrti, nemají ani ponětí, jak to na takových sídlištích chodí, jak se tam žije a co se tam děje.

                    23. Jo, Pospec ma v tomhle recht. Akorat ma tendence to moc zevseobecnovat. Tech socialnich vrstev je u nas mnohem vic. Pospec je trochu jako negace takovejch tech yuppiku co s plnou hubou motivacnich citatu bohorovne tvrdej ze stačí jen chtit. Pospec je trochu skarohlid, ale jinak je fajn. Bez nej by to tu nebylo ono.

                    24. No je to tam na piču, a co jako? Všichni opěvujou bolševický umakartový mraveniště, ty mezi prvníma, jenom ať si to vyžerou. Není nejmenší důvod kurvit život všem podle nějaké panelákové spodiny.

                    25. no vidíte, v podstatě se nakonec shodnem, pač téměř ve všem souhlas

                      krom jedné, ovšem o to podstatnější věci – „ekonomické svobody současně s důslednou antimonopolní a antikartelovou rolí státu“

                      a to je začátek a konec všeho

                      je to totiž pouhá ekonomická teorie, utopie z knih snílků z 18-19. století, která nikdy nikde reálně neexistovala

                      stát není božská entita, vyšší bytost či inteligence. Jsou to jen lidi. Z podstaty kurvy co sledují jen svůj vlastní zájem a ve skutečnosti vidí jen na hranici své rodiny, kmene, takový je genetický kód. A tak jaqk nedokážou spravedlivě vládnout, přerozdělovat, nedokážou ani důsledně vést jakoukoliv antimonopolní a antikartelovou politiku, protože prachy, prachy, prachy. Z principu věci.

                      Kapitalismus = všemocné korporace (nakonec). Kolik jste znal sympatických garážových firmiček, z kterých jsou dneska pobočky vyjebané korporace a tytam jsou dobré služby i příznivé ceny, je to stejná sračka jako všechno ostatní? Já minimálně deset jen v našem městě.

                      A vo tom to je, kapitál je kapitál no.

                    26. Ale vůbec ne. Viz. Erhardův Německý hospodářský zázrak (Wirtschaftswunder), alias sicální kapitalismus, pro nějž pláčete (možná pláčeme oba). Typický příklad, přelil se do značné míry do ostatních západoevropských zemí (vlivem kurzu měny vůči DM). Typická ukázka obrovský liberalizace (dokonce i pro Američany to bylo až moc). Do 2 let od měny předstihla BRD produkci celého nacistického Německa. Pak zkurvili levičáci v osmašedesátým.
                      Nebo osmdesátý léta 20. století, doba všeobecné liberalizace, v Anglii či USA vítězství dnes absolutně nevolitelných lidí (Tchatcherová, Reagan). Opět by se dalo říci, že se blížilo jakémusi ideálu sociálního kapitalismu. Jenomže to zase zkurvili od 90. let levičáci, toužící po nějakém tom centralistickém socialismu.

                      Nejde o to, že je to nemožné, jde o to, že kapitalismus je nejvýhodnější pro chytré, schopné, nadané (což většinou není jejich zásluha), drzé a sebevědomé. Je docela dobrý dobrý pro makačenky (makajícími hlavně na sobě) a různě samostatné lidi. Je nevýhodný pro lidi nepříliš schopné, nesmělé, neprůbojné (byť třeba vzdělané a „pracovité“ ve smyslu fyzické práce), špatný pro nemakačenky, lidi obtížně vzdělávatelné a transformovatelné (vyučil jsem se jako knihkupec a 50 let jsem pracoval jako knihkupec, protože nic jiného neumím, i když 25 let už knihy nikdo nekupoval – to v kapitalismu prostě nejde), největším průserem je pak pro pracovité altruisty. Ti všichni touží po „spravedlivějším“ (byť z principu reálně nespravedlivějším) světě, kde není tak důležitá průbojnost a schopnost, ale cosi jiného (a druhu toho co odpovídá různé podoba socialismu).
                      Základní výhodou kapitalismu jsou dva faktory:
                      1/ nejvyšším kapitálem je člověk, jeho tvůrčí invence a jeho schopnosti; proto je středem kapitalimu jednotlivec
                      2/ tvorba důchodu je možná pouze uspokojováním potřeb jiných lidí; uspokojování vlastních potřeb může nastat až budou do příslušné míry uspokojeny potřeby ostatních
                      Každá forma socialismu vždycky zbourá právě tyto 2 hlavní pilíře kapitalismu a výsledkem musí být vždy jen nějaká forma kolektivního násilí (každý podle svých možností každému podle jeho potřeb = potřeby máme všichni nekonečné, zatímco schopnosti bez jakékoli zainteresovanosti na jejich uplatnění můžou klesnout až na nulu).

                    27. A co se týká přeměny garážovek v korporace, které kurví svě, tak typické příklady jako Apple, Microsoft, Google, Amazon, Facebook a další mohly spatřit světlo věta jen díky kapitalismu. Že se po dostatečném „nabobtnání“ chovají naopak těžce antikapitalisticky je logické, vždyť by jejich místo mohl zítra zaujmout někdo jiný (stejně jako ho tyto společnosti převzaly po Kodaku, Shellu, BP a dalších). A vkapitalismu je úlohou státu tomu přílišnému „nabobtnání“ zabránit.

                      Trochu problém tu je s názvoslovím, zejm. slově korporace a korporativismus. V češtině (jakož i dalších jazycích) totiž splývá výrobní nebo obchodní podnik (zákonem nazývaný „obchodní korporace“) s oborovou Korporací coby orgánem složeným ze syndikátů zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů nějakého oboru.

                    28. Integrale
                      9.9.2020 v 13:15

                      To je ale poněkud naivní idea, že jako stád, co bude hlídat nějaký ty kapitalistický tentonoc. To je vlastně chucpe, protože plebs VŽDYCKY nakonec formou stádu bude protlačovat svoje požadavky a dopadne to přesně tak, jak to vypadá posledních pár desetiletí. Nikdo ti nedá tolik, kolik socani slíbí – a co můžou socani dělat, než zdanit všechno, kde tečou nějaký peňáze/majetky a někam to rozdávat? Následně to už je to známej systém zdanit-zregulovat-dotovat. Jediný, co se může lišit, je rychlost, jakou to bude postupovat, ale cíl je vždycky víceméně stejnej.

                      Odbory sou dobrý akorát k tomu, aby si jejich papaláši společně s papalášema socanskejch stran myli navzájem ruce, a tlačili fabriky k obrovské centralizaci. Jakmile je pak korporát too big to fail, stád vždycky přijde a nasype prachy, který uloupil všem. Viz ve stádech GM, například.

                2. A když bych při dotazu na to, jak to mám doma, řekl, že mne opustila přítelkyně a už se utápím v nedostatku mezilidského kontaktu, přiklepl by mi tvůj zaměstnavatel nějakou řekněme třeba asistentku. Jako stačí jen dočasně, výhledově, donazimy.

                  1. Je az neuveritelny, kolik mladejch Nemcu nema partnera, natoz rodinu. Dokonce tu mam typka, kterej ma za mesic 45 prescasovych hodin (v Nemecku nevidane) a to jen proto, ze doma ho nikdo a nic neceka a tak radeji hnije v hokne. Sileny. Na druhou stranu ale vetsina mladejch (<40 let) se po praci chodi nekam nezavazne bavit. Ted jsou z toho na sracky, protoze diky chripecce je to ruzne pozavirany, nebo to s tema nahubkama proste provozovat nejde.

                    1. Haha. V IT je to jeste vyhrocenejsi. Typicky nemecky software architect vypada jako krizenec Stephena Hawkinga a RayMana, akoratze je to zdravy tricatnik, co nema ani ALS, ani neni autista. Nekomunikuje, protoze se boji, aby nerekl neco spatneho, neni schopen vypnout a porad sedi virtualne v praci, kdyz ma jet na dovolenou, tak trpi v neznamem prostredi, v Thajsku se na neho coby potencionalne bonitniho klienta porad lepi slapky a on jim neumi ani vynadat a poslat je pryc, protoze nema vubec zadne socialni skilly. Jedina metoda, jak si s takovym clovekem popovidat, je vzit ho do hospody a ozrat ho. Jinak je to politicka korektnost sama. Nechapu tzhle lidi, jsou paranoidnejsi nez my za Husaka a to je co rict.

                    2. zrg1:
                      „… my za Husaka…“
                      – – –
                      Tys toho za Husáka asi hodně zažil, když seš ročník zhruba 1975…

                      :O]]]

                    3. to já zas plně chápu, protože naše civilizace v tomto století prožívá ale megakurevskou „krizi žen“ (teda já tomu tak říkám)

                      když to vemu od sebe, tak vrstevníci před čtyřicítkou – 1/3 není vůbec schopná najít partnerku, prostě nejsou, aby nebyly nějak úplně vadné nebo mega hnusné/tlusté, to jsou ti co nemají ani moc majetek ani moc charisma, pořád to jsou ale studovaní umytí chlapi s prací a bytem co pijou jen o víkendech a v kriminále nebyli, 1/3 – buď už rozvedení nebo vztah totálně na hovno se zatnutými zuby nějak držící, 1/3 „šťastlivci“ co žijou tak, jak bylo za našich rodičů normální. Většinou hezcí charismatičtí lidé dobře situovaní, ale není nutně pravidlem.

                      Baby prostě nejsou, případně časové a finanční náklady na jejich získání a následné provozní náklady jsou takové, že to je neúměrné získaným benefitům, kterými je snad menší pocit osamělosti a nějaký sex v prvním roce vztahu, a to je tak vše. Nejedna dnešní mladá holka bere úklid či vaření netobože péči o děti a o domácnost vysloveně jako ponížení, týrání a urážku. Že by si měla chlapa vážit a udělat domov domovem, kam se rád vrací už jako úplnou utopii.

                      A to je prostě trend. Proč chlapi 50 + umí tak ohřát párek a objednat pizzu a už v mé generaci vaří obstojně každý druhý, u mladých kluků je to dokonce úplný trend, užívat si vaření? No protože se změnila situace a doma to čekat nemůžou a do hospody se člověku taky vždycky nechce a je to drahé. Všichni kámoši co mám si umí vyprat, vyžehlit, skáčou kolem děcek jak diví, přebalovali plínky, byli u porodu a tak.

                      Po mojem fotrovi by jste to chtěli jednou a jeho fotra by jste se na to báli zeptat.

                      No a to u nás je to ještě ve zlatě, baby na západě jsou pojašené (emancipované) ještě 100x víc, kolega má doma španělku a to je baba už úplně totálně k hovnu.

                      No a divíte se pak skopčákovi, že je lepší se na to vysrat, za ušetřené peníze a čas si užívat všeho co život nabízí a když už moc hučí, zajet do čech promrdat víkend s kurvama a zase zpátky do pohody?

                    4. Koukám, že filozofie hnutí MGTOW se rozmáhá i ve Slezsku :-)

                    5. MGTOW? To je neco jako Mamanci cekajici na princeznu co je bude obskakovat? Nejlepe aby byla uspesna a hodně vydelavala, ale aby chlapovi delala co mu na ocich vidi a obdivne mu visela na rtech?

                    6. Ne, to jsou incelové :-)
                      MGTOW na nic nečekají spíš to vzdali – vyperou, uvaří a uklidí si sami líp, už vzhledem k tomu, že nemusí řešit haldy serepetiček. A proč kupovat krávu, když je mléko zadarmo.

                    7. Bych rek, ze rozdil mezi incel a MGTOW je v tom, ze incelove jsou totalni loseri co jim neda ani ta blbá Růža na hrázi, zatimco MGTOW jsou občas schopny nekoho sbalit a osustit, ale uz nehodlaj delat kompromisy nutny k udrzeni vztahu. Proto jsou tolik v oblibe Asiatky a vychodoevropanky, protoze tam jsou jeste zvykly ze chlap ma vzdycky pravdu a kdyz ne, plati bod cislo jedna. Nebo to aspon dokážou uspesne předstirat.

                    8. Existoval chvíľu blog jedného zúfalého incela, volalo sa to zeny-nejsou.blog.cz . Tam boli veru zaujímavé teórie, prečo ho ženy nechcú (napr. „princíp pravouhlého lichobežníka“), realita bola, že to bol arogantný psychotik, liečiaci sa na klinickú depresiu (keď si nedal pozor, vyjadril sa o svojej kolegyni tak, že bolo úplne jasné, že s takým postojom nemá šancu).

                      Žiaľ, zmazal to skôr, než ma napadlo niekam si to zaarchivovať…

                    9. Jojo, kdyz se podivas bliz na ty co furt skuhraj ze poradny zensky (nebo chlapi) nejsou, tak zjistis ze vesmes jde o osobnosti se kterejma by pohromade nevydrzel ani pes.

                    10. eeee, ano i ne. Jakto že dřív byl protějšek pro každého a dneska není.

                      Jistě, skuhrají ti, kdo prostě nejsou na „dating market“ příliš vysoko. Oškliví, blbí, chudí, psychicky narušení …. ale i ti dříve protějšky mívali a dnes prostě ne. To přece nemůžete popřít, že se svět v tomto velmi změnil.

                    11. Áno, do istej miery zmenil (napríklad tým, že dnes nie je, čiastočne ekonomickým pokrokom, čiastočne sociálnymi dávkami existenčný tlak na ženy vydať sa), ale napríklad tých psychicky narušených často zvykli držiavať niekde v zadnej časti statku a museli sa starať o dobytok. Dnes by to bolo považované za týranie a okrem toho sa každému prízvukuje „buď sám sebou“, tak si ktovie čo o sebe kto myslí…

                    12. Hele, nechcu vam borit vase teorie, proc „zenske nejsou“ , sle je to problem socio-ekonomicky, protoze holt stat nahradil chlapa. lepsi zenske se vdavaji od nas do Nemecka, stejne jako lepsi ukrajinky uikaji od ukrajincu a rusky od rusu atd. Ovsem rusky ani ukrajinky neutikaji k nam, stejne jako syrsti priprchlenci k nelibosti mistnich neziskovek nechteji nase konirny. Ty lepsi se dobre vdaji, ty horsi klofnou nejakeho noumu, udelaji decko, vykopnou ho a pak ho dvacet let doji, pricemz stat jim garantuje roli vybirace vypalneho.
                      V rozvinutych ekonomikach ala Japonsko to vede k tomu, ze misto aby si Japonec budoval narocny vztah s Japonkou a utracel tezke, ale fakt tezke prachy na rodinu, protoze v tradicnim modelu Japonec vydelava a Japonka sedi doma a nepracuje, tak to dlabe a radsi zajede par kilaku na Filipiny.
                      Thajsko to samy, Malajsie to samy, atd.
                      V konecnem dusledku jsou na tom pipky bite stejne jako chlapi, ne-li vic, protoze do triceti sni o svem princi na bilem ferrari, ktereho by oskubaly rozvodem, ovsem problem je, ze previs poptavky nad nabidkou je tak milion k jedne a ze princi na ferrari nejsou vcerejsi a nenechaji se oskubat pipkama, spis to stridaji jak ponozky. Cili ten zlomecek bonitnich chlapu obslouzi podstatnou cast te lepsi zenske populace a zhrzene pipky po tricitce pak ze zoufalosti skoci na cokoliv a vysledek tomu odpovida. Cely ten model je vysledek toxicity a degradace mezilidskych vztahu po roce 89, ale tak to holt je. A to jeste funguje generace starych babicek, ktere drzi stare rodinne stereotypy a staraji se o vnoucata. Cili ta dalsi generace bude jeste toxictejsi, je-li to vubec mozne. Lidi potrebuji zazit velky, ale fakt velky pruser existencniho rozsahu, aby se jim v tech vyjebanych palicich aspon trosku rozbresklo. Rodina byla odjakyiva takova beyva pojistka proti existencnim pruserum. Rodiny byly uspesne rozbity a existencni pruser je za dverma. Spousta tech pipin, co sedi doma samy s deckama, odiraji darce genetickeho materialu a nechaji se sukat nahradnimi samci ceka nyni docela zajimava budoucnost. Kazda strategie ma sve vyhody a rizika, vime.

                    13. Co je to lepší ženská? O samicky se odjakziva zapolilo. Delak to zvirata, delame to i my. Proste abys zaujal, musis mit co nabídnout.
                      A opakuju, nepozoruju, ze by byl nedostatek volnejch a ochotnejch zenskejch a s vekem ten pocet stale roste. A naprosta vetsina je zcela v prumeru. Problem neni v nabídce, problem je v poptávce. Co je ti platny ze autosalony pretejkaj autama, kdyz pozadujes aby umelo to co ten deLorean z Navratu do Budoucnosti 2.

                    14. Ano, ten problém jsou požadavky na partnera tak naddimenzované, až jsou zcela nerealistické. Ženských, co jsou krásné, chytré, hodné, pracovité a věrné je holt limitní množství, stejně tak u nás, chlapů.
                      Kdo umí najít pro obě strany přijatelný kompromis, vyhrál. Naši rodiče a prarodiče se tím bezvýhradně řídili. A to jim do toho „výběru“, často fatálně, zasahovali rodiče stylem „vezmeš si Lojzu, je to sice blb, ale má Thalii“.

                    15. asi generační rozdíl

                      nebavím se o lidech co chtějí wonder-woman. Požadavky jsou typicky aspoň střední školu, ať neváží víc než ten chlap, ať nechlastá víc než ten chlap, ať nemá fousy a ať se s ní dá aspoň trochu normálně mluvit

                    16. Problém je i v tom /a je to vidět i tady na webu/, že demonstrativně ohrnujeme rypáky nad mnohými věcmi, které předchozím generacím dobře fungovaly a osvědčily se.

                    17. V tomhle to neni. Jde o predstavy ohledne souziti. Znas to – musi bejt drsnej ale neznej, musi bejt hodnej ale zase ne nouma, hodne vydelavat a mit hodne casu, musi bejt lev salonu aby kamaradky zavidely ale nesmi bejt furt v hospode, musime splynout dušema a tak. Analogicky v mužský verzi. Tohle je ten kámen urazu. Ne to ze musi mit štíhlý pas, plavy vlas, jiskrny zrak a petky kozy. Prirodni.
                      Na soustani se lidi vzdycky nějak domluvej. Soužití uz je orech.

                    18. ok, otázka na tělo, o jakých vodách se zde bavíme?

                      neb zrovna 1m metr ode mě sedí 27 letej kluk co má 1,90, je sympaťák, hraje hokej, má služební káru, v nájmu byt, do budoucna parcelu, hnusnej taky není, žádný ajťák nebo gegoň, komunikativní, veselý, rozešel se po přechozeném vztahu někdy před rokem, rok už loví a velké kulové, pár pipin co posílaly fotečky na instáčku, ale na rande pak nedošly a on tam čučel s kytkou sám jak debil.

                      Můj švagr jak přes kopírák totéž.

                      jinými slovy můžu být rád, že jsem se svým hnusným ksichtem a psychickými poruchami dopadl ještě jak jsem dopadl :)

                      např. ve vodách „rozvedení 45+“ bude tržní situace diametrálně odlišná, tam asi baby naskakujou samy

                    19. Pospec, začíná to imho ve „vodách“ prvních trvalejších vztahů, hned po dvacítce, nebo o něco později po dokončení některé VŠ.
                      Když Ti úplně celé okolí pere do palice „teď máš neomezený možnosti, jsi mladý, svět Ti leží u nohou a můžeš si dělat, co chceš“. Jen rodiče Tě slabým hlasem opatrně upozorňují, že není úplně všecko tak, jak to napohled vypadá – a Ty na jejich názor jako mladý pochopitelně sereš.
                      Výchova v mládí s tím má hodně co dělat, stejně jako skutečnost, že chytří, skromní a milí lidé v dnešní společnosti ničeho nedosáhnou. Přednost mají vychcaní, arogantní dravci, těm dneska patří svět. Holky tohle vidí a při snaze se tomu přizpůsobit to zachází do takových extrémů, že začnou sice hledat, ale jen oškubatelného inseminátora.
                      Souvisí to s celkovým úpadkem mezilidských vztahů obyčejných lidí po r. 1989, vlivem naprosto bezhraničního prostředí a bezhraničních možností chování.

                    20. No tak to rozhodně souhlas, tu se shodnem. Upřímně, svět vždycky patřil dravým hajzlům, takovej byl Lincoln, Edison i Karel IV.

                      Že má být člověk chytrý, skromný a milý je taková křesťanská převýchova mas spodiny, aby se to nepozabíjelo jak u čmoudů.

                      Ale teda podle mě, což se mi i přes protiargumenty stále potvrzuje, ten úpadek vztahů tady prostě je a je kurva hmatatelný.

                      No nic, jdu pro děcka do školky, uvařit jim, okoupat, převlíct, pak s autem na STK, pak zpátky, přečíst pohádku a usnout ve 21:30 s nima :) A i to je nakonec požehnání

                      Adios

                    21. > např. ve vodách „rozvedení 45+“ bude tržní situace diametrálně odlišná, tam asi baby naskakujou samy

                      Ve vodách 45+ je to takhle: ženská má děti velký a z baráku (nebo na koleji) a je rozvedená. Samostatná, nezávislá, garsonku nebo 1+1 utáhne a větší byt nepotřebuje. Má kočku nebo psa (nebo obojí) a báječný single život. Kamarádky z mokré čtvrti, kamarádi s výhodami, užít si a pryč. Žít s někým trvale? Proč? Nějaký blbec, který jí poslouží jako zábavný společník se najde, navíc i jemu to přesně tak vyhovuje, než si uvázat na krk ženskou, radši bude taky single a kolem v tel. seznamu pár „kamarádek“.

                      A když si ta 45+ po pár letech uvědomí, že nechce zestárnout sama a že by radši přecejen trvalý vztah, už to neumí. Navíc vrásky, šediny a kila přibývají a na trhu tak nějak ztrácí hodnotu.

                    22. možná mezi učňovskou partou, ale dnešní pětačtyřicítky mají většinou děcka tak na 2. stupni základky, když je dobře

                    23. Pospec: Což taky vlastně stačí, rozvedená, s dětma relativně samostatnýma, který dokážou být doma samotné a to i přes noc (nebo pohlídá babička), zatímco matka si vyrazí s „kamarádem“ a třeba u něj přespí… na trvalý vztah to není a nebude, protože když chlap pozná její děti, tak uteče; nedejbože je to rozmazlený jedináček, kterého si pořídila když jí ujížděl vlak, s prvním chlapem, co tehdy potkala… takový parchant do jejího nového vztahu strašně rád hází vidle.

                    24. asi tak

                      kdyby ten proces neprobíhal, nebyly by jeho důsledky a důkazy vidět na každém rohu

                    25. Zenskej je spousta. Jenze s nekym zit znamena dělat kompromisy a vzdat se nemalé části svobody a do toho se dnesnim individualitam nechce. A tak cekaj ma nejakou vysněnou princeznu do ktere si naprojektuji asi tak tucet vzajemne si odporujicich vlastnosti, takze kdyz se s nekym seznami tak zjisti ze neni idealni, obcas je sere a navic je souziti omezuje protoze si nemuzou delat co chtej a jelikož jsou spolu kratce, tak neni problem poslat ji do hajzlu a hledat dal. Opačně to samozrejme platí taky.
                      Moje dobra kamaradka na tohle rika „jasneze me manzel obcas sere. A ma nektery vlastnosti co mi pijou krev. Jenze kdyz si najdu jinyho, tak ten me bude srat zase necim jinym. Dokonalej chlap neexistuje. Tak to neřeším, soustředim se na to dobry a funguje to“.

                    26. Tak v zásadě nejsme vepři.

                      Ono to skutečně mnoha lidem prostě nestojí za to, prostě fakt ne.

                      Rozhodující jsou v podstatě zejména děti. Kdo je chce, musí ty kompromisy udělat, kdo ne, nemusí, protože krom biologické reprodukce není dnes role páru vlastně k ničemu, protože jeden druhého nepotřebuje. Chlap se postará dneska úplně bez problémů, baba hůř, ale tak si holt zavolá hodinového manžela.

                      Taky jsou kompromisy a „kompromisy“. Jedna věc je, čtvrtky vypustit fotbal, hospodu zkrouhnout na 1x týdně, vynášet koš, vysávat a dejme tomu vyzvedávat děcka ze školky a druhá věc je očekávání, že chlap vše zaplatí, dům postaví, auto koupí, (pozor !) bude udržovat umyté a natankované (ne to svoje, to „její“), děcka ráno vzbudí, nakoupí , uvaří, večer uspí, a dotyčná leží na instagramu a kliká na eshopy. Protože bohužel taková je mnohdy představa dnešních děvčat a tentokrát nepřeháním, nejen moje zkušenost ale tak nějak obecně okolo.

                      samozřejmě je to otázka nabídky a poptávky, taky znám borce, co si našli hnusnou velerybu, a ta kolem nich skáče a oni na ni můžou srát, jak se jim chce. Tohle ale nikdo normální asi nechce.

                      To co popisujete je žena moudrá, která to chápe. Neříkám, že nejsou, ale je jich málo.

                      Jak jsem již dříve psal, situace je dána nedostatkem válek a přebytkem samců v populaci, neb alfa samci typicky kumulují 2-3, ale někteří klidně 6 samiček, zatímco na bety a níže se už nedostává, respektive je to velmi přebrané, a tak jim to už nestojí za to. možná i proto ta homo-doba :)

                    27. Role paru je i dnes predevsim ekonomická. Aby si dnes mohl singl pohodlne zit, potřebuje dost nadprumerny prijem. Jen za bydleni ve vetsim meste das 12-15 litru mesicne za garsonku jen to fikne. K tomu jidlo, ošacení, nějaka kultura, společenské udalosti, dovolena, auto, něco nasporit… Rek bych tak 30-35 cistyho minimálně, podle lokality. V Praze vic, v Mostě min. Kdo to ma? Ve dvou celkem v pohodě, mandatorni náklady zase tolik nevyrostou.
                      A ty kompromisy? V kazdym vztahu musis delat kompromisy. Jde o to jak velky alw furt tam jsou. Nemůžeš se delat naprosto co te namane. Nemuzes se jen tak okamzite rozhodnout se sebrat a na tri dny zmizet s kamosema na chatu. Nebo muzes, ale pak se nesmis divit.
                      A lidem jak narostlo sebevedomi tak uz tolik ty kompromisy delat nechtej. A spolecenskej tlak na parovani uz neni takovej, driv byl singl tricatnik bud rozvedenej nebo divnej. Dneska je to normalni.
                      Ale zase zalezi na socialni bubline, ze svejch znamejch a vrstevníků si nevybavuju nikoho kdo by se v nějakém obdobi nesparoval a neusadil, byt uz i tady mame rozvedeny a padle divky, svedene a opustene i s outezkem :)
                      Vlastne jednoho jo, je to intos, sionista, smrdi kockama a je divnej. IQ ma vysoký ale EQ je bída.
                      Cim je nekdo úspěšnějsi a financne nezavislejsi, tak tim min ma duvodu se parovat.

                    28. S prvním bych nesouhlasil, zbytek klidně jo. Pro chlapa jednoznačně není život v páru ekonomicky výhodný.

                      Nezlobte se, ale já v generaci věku 20-40 babu, která si opravdu platí život komplet jak leží a běží viděl jednu. móooožná 2, samoživitelky. Jinak do 30 rodiče, od 30 manžel, zhruba. Ty lepší mají práci a přispívají dejme tomu 30 % na domácnost, ale v zásadě u žen je výplata na parádu, koníčky, kafíčka, potažmo cestování. Bydlení, auto, pojištění, žrádlo, benzin, popelnice, opravy, servis, pračky, ledničky, televize, telefony atd. platí chlap.

                      Je však pravdou, že kolegyně kolem padesátky v práci to mají diametrálně odlišné a tam už to jede celkem fifty-fifty.

                      U chlapů naopak, borca co by vysával bohatou babu jednoho znám, ale to jsou prachy jejího fotra, na kterých se on pase.

                    29. Sám chlap umí žít pěkně skromně. Na redditu dávali jednu dobu fotky svých stroze, spartánsky zařízených obýváků – komp, pár knížek, lavice a činky, kolo, jedna skříň, žádný posraný obrázky, kytičky, vázičky

                    30. Vim ne, teď jsem byl 2 týdny doma sám a utratil jsem i s pivem a benzinem 1500, normálně stojí 2 týdny 15 tisíc

                    31. Jihocech Honza
                      9.9.2020 v 14:58

                      Tak tak, chlapovi stačí, jak se to řiká, men’s cave. K tomu hajzl a sprcha samozřejmě (optimálně zvlášť, už sem viděl fotky supr garzonky u letiště za asi 8 litrů se vším, kde sprcha byla zástěna se sprchovací hadicí pověšenou nad kombíkem :D).

                      Pro mnohou ženckou todleto zajištění znamená aspoň dvě koupelny a dvojgaráž s pořádnejma kárama, že.

                    32. Mas divnou bublinu. Ja snad neznám dlouhodobe zadanou zenskou co by nepracovala, s vyjimkou teda matersky nebo svagrovy co letos v létě vyrazili z prace protoze snizovali stavy.
                      Ne ze by se ty zensky nechtely flakat, ale manzel to sam neutahne.

                    33. normální bublinu. Holky 20 – 25 se hledají, studují, flákají, zkoušejí „zajímavé“ práce za minimální mzdy (sociální služby, péče o zvířata, asistentky v blbě platících firmách atd.) živí je většinou rodiče. Holky 25-35 si hledají stálé chlapy, chtějí pohodlné práce za hovno peníze, v klimatizované kanceláři se děvčatům s Bc. titulem ale i magistrám ekologie apod. platí většinou prakticky minimálka. Postupně zabřeznou a zde ještě toho času vlastně kluk musí začat otáčat, aby to utáhl. Na mateřské sedí v ideálním případě 5 let, ale mnoho si to protáhne klíďo na 10, vzhledem k tomu, že přece nechtějí být domácí puťky, ale jsou mladé kůl hipsterky, na nějaké okurky nebo vyšívání z vysoka serou a ono dítě je sice záhul, ale s dnešníma plínkama a sunarama, automatickou pračkou, myčkou, pizzou do domu apod. nechává dost prostoru na šmatlání na netu a postupné blbnutí z instagramu a fejsbuku, kde je to plné děvčat ve stejné situaci a taky na mačkání na eshopy apod.

                      Když nadejde čas a (teď už)starej neměl to štěstí, že by byl manažer z dfensa co dává splátky na vilu a každý tři roky nový porshe na pohodu sám z jednoho platu, je čas jít do práce, ale zase do klima kanceláře, aby to bylo zajímavý, nebylo to špinavý, přiměřeně náročný, ta angličtina nic moc, s tím počítačem to taky není tak žhavé. Anebo je to i odborná práce, ale někde ve státním, nebo v nějakém výzkumáku a tak. Takže status je sice white collar, šatičky, pičovinky, ale výplata jak na kase v kauflandu, často ještě mnohem horší. No a ztoho logicky nikdo nemůže chtít, ať se platí hypotéka nebo splátky na auto, na to prostě nezbyde. To je na benzin, kafe a hadry a možná občas trochu jídla.

                      No a to už je děvčatům kolem 40. Dál nevím ,tam jsem ještě nedošel.

                      Na jejich obranu, jak jsem již dříve debatovali, mladá generace žije v prostředí, kdy „český devadesátkový sen“ už prostě neexistuje. Kdo nebyl na mateřské s dětmi, ale je bezdětný a seděl těch 10 let v práci, není manažerka devadesátých let se služební Q7, je to kancelářská krysa s +- průměrnou výplatou a krabicí fotek z dovolených za rozumnou cenu. Takže za čím se honit, že?

                      On to totiž není špatně, takhle je to úplně normálně všude na světě kde nebyl zkurvený komunismus, který přestavěl přirozený model na opravdu emancipovaný model kdy oba měli stejně, ale málo, takže pěkně do řady + neměli devadesátky, kdy se zase naopak dalo rychle zbankrotovat nebo taky nakopat tuny zlata.

                    34. Re: Pospec
                      9.9.2020 v 12:56

                      Tak ono od te doby, co jsou v Nemecku protistudky legalni, uz to v Cesku neni takove terno. Ani cenove ne. Pokud chlap neni zoufalec, co mu cumi slama z bot a vleze na kdejakou cikorku, tak solidni a pekna ruska slapota, se kterou se taky da o necem pokecat, stoji v Cesku to, co v Nemecku, bratru dve stovky.

                      Jina vec ovsem je, ze staci si precist treba mistni klatovsky platek a tam stale fura Nemcu hleda cesky zensky (povetsinou 50+), protoze ta starsi generace prece jen vi, co je to domacnost.

                    35. Řekněme si otevřeně, že systém, ve kterém je sebestředný egoista ten největší borec, tomuhle zrovna nepřeje.

                    36. Bingo. Presne receno.

                    37. On to totiž není špatně, takhle je to úplně normálně všude na světě kde nebyl zkurvený komunismus,

                      drahy pane von Pospec, nemuzu ti uprit jistou minimalni schopnost reflexe soucasnych mezilidskych vztahu, ale tadyhle jsi slapl vedle. komunismus s tim nema vubec nic spolecne.
                      vztahy jsou rozjebane celosvetove, viz moje posty o par vlaken vedle, kde Japonci celonarodne rezignuji na vztahy a radsi jezdi sukat na filipiny, do thajska a malajsie. Ti, kterym vadi soulozit dvanactileta decka za hrst drobnych si vystaci s plastikovymi figurinami.
                      To jsou ty tvoje „normalni vztahy“ v „normalnich zemich“ kde nebyl ten „zkurveny komnismus“.
                      Ne, realny socik sice poskodil tradicni rodinny model, ale ten po roce 89 dostal na frak jeste desetkrat tolik. Ta situace je tak, ze dnes jsou rodiny a stabilni vztahy okopavane stokrat vice. Ono i to blbe Belorusko pod Lukasenkem ma lepsi rodinne prostredi, nez my.
                      Ted se ritime do situace, ze jestli krachne globalni ekonomika, potazmo stat, ktery svobodnym matkam zajistuje davky a tlaci chlapy ke zdi, mozna nebude mit dost sil, pokud se tu pres nas prevali hneda vlna a nepokoje jak v USA, kde se ve velkych mestech policie uz prakticky nedovolate.
                      Zkuste to domyslet poradne, a ne jen tak palit z vody prvni, co vas napadne…

                    38. Určitě něco na tom je, jen je taky pravda, že japonci jsou prostě divní ufoni, i když dělaj skvělý motorky, foťáky a hodinky. Nicméně celosvětová krize vztahů tady asi bude.

                      Já už pořádně domýšlel, viz moje hypotéza taky někde o pár vláken vedle. Přirozený zakódovaný soft člověka počítá s válkou, hladem a bídou a s úmrtím mladých samců v boji o teritorium, celých 40 000 let byl v mladé populaci přebytek samiček, který není teprve posledních 70 let. Proto se musely snažit, proto je kulturně zakořeněno „vdát se“ jako samiččí cíl, který je ale už neaktuální.

                      Další hypotézu, ke které jsem došel pro případ typicky rozvinutých asijských a západaevropských zemí, že jde o přirozenou korekci chování z podnětu kombinace civilizace+vzdělání+přemnožení. Stačí kouknout tuhle z okna a sídliště Ostava Dubina a je mi jasné, že je nás jak ščurů a chtělo by to minimálně půlku, ale spíš 2/3 vytlouct, aby se tu dalo zase volně dýchat. A co takové Tokyo nebo Singapur, to musí být teprv mazec. Podlě mě lidi to podvědomě cítí a tak se nehrnou do páření, vztahů, rodiny, dětí sami od sebe.

                    39. To je jenom optickej klam.

                      Cast lidi do vztahu nejde nikdy. (ani pred 500 lety)
                      Nicmene nove diky blahobytu tu mame lidi, kteri rodiny odkladaji. Pak tu mame nove lidi, kteri na vztahy rezignovali(driv by takove lidi udala cirkev, rodice atd. – proste nekdo by je seznamil s nekym), protoze vztah nepotrebuji(nebo si to alespon mysli). Nove take mame lidi, kteri by vztah chteli, ale neumi jej navazat. Coz by nebylo nic tak spatneho, kdyby tady nebyla druha cast problemu, ze diky dobe, ve ktere zijeme, to druha strana neusnadnuje(tohle se deje primarne v zapadnich zemich). Oboje je to umocnene socialnimi sitemi. Jinak lidi plodi a mnozi se. Na gymploidnim sraze byla JEDINA holka bezdetna, z 20. Jedna mela deti hned 9 :D

                    40. Pánové, ale vono je to i obráceně. Mám doma ženu co dělá v ženským oboru. Úplně stejný stížnosti. Nejsou chlapi! Vono totiž je spousta soběstačnejch ženskejch!!! Vysoký posty ve státní správě, kadeřnice, účetní, doktorky, právničky. Ty vole těch je. Chtěj muže a těch je spousta. Ale málo je chlapů. Vono taky né všichni ti muži to daj, že ženská má víc prachů, postavení a tak. Je teda fakt, že to jsou ženský tak 35 plus.

                    41. To je to spravny podhoubi pro tech 70 dalsich pohlavi. Tam se ta identita hleda jedna basen.

                    42. teda fakt, že to jsou ženský tak 35 plus.

                      Hele, ciste pragmaticky, takhle to nefunguje.
                      Od pracloveka to neni zas tak velky kus evoluce. Zenska 35 v praveku byla asi tak 5 let po smrti a v chlapskem mozku to je hardcoded, zadna uprava firmwaru se od praveku nekonala.Cest uchylkam ala Macron. Co delaly tech patnact let predtim? Sedely ve skolach, pak honily karieru, pritom smrdlaly prstem po displeji, hopskaly po diskoskach, sraly na vztah, protoze sehnat kolika jim trvalo asi tak den nebo dva a ted si ve 35 vzpomenou, ze ujel vlak, kolika za den nebo dva nesezenou a zacnou hledat prvni trvaly vztah, aby nezustaly samy ? Jako, pro 99 procent chlapu je atraktivni velice uzka cast zenske populace 18-30. Jeden jediny duvod, proc by si meli hledat partnerku nad 35, navic chronicky nedospelou, ktera ma pod vlivem reklamy dojem, jak je porad v nejlepsich letech, kdyz na sebe napatla znackovy mejkap a krem proti vraskam. Proste ne. Takhle to fungovat nebude a at si ty petatricitky sni dal svuj sen, jak klofnou „muze na urovni“, zatimco jim ujel vlak. Good luck.

                    43. přesně tak, ona pětatřicítka, dobře garážovaná je super, ideál, zkušená, ještě vypadá super, ale za 10 let?

                      a úplně jiná věc, kterou si většina tadytěch vztahových problémistů neuvědomuje, kterou mi bylo dáno poznat na vlastní ksicht

                      ideální vztah totiž začíná na prahu dospělosti, nejlépe na studiích, viděl bych to tak 3. ročník, kdy by se ti dva měli dát dohromady, protože :

                      – bylo už dost času užít si nezávislost, mladost a dospělost současně
                      – mladí spolu prožijí časy, kdy ještě nikdo nemá prachy a o majetky nejde, večery s chlebem ve vajíčku a levným vínem
                      – prožijí spolu strasti přechodu do samostatného života, první práce, jednajedničku v podnájmu se starým nábytkem, společné zařizování, malování, první ojeté auto, ten náš „brouček“, kočku,psa nebo osmáka degu
                      – prožijí několik let, kdy se děti ještě neřeší, cestují, mají mnoho společných přátel, pařby, výlety pohoda
                      – postupně se propracují k dětem, rodině, nějakému majetku, dědictví, dovolená v jugoslávii a tak

                      Kdo tohle promrdá a nepovede se mu to, je navždy tak trochu v prdeli, protože, když se dávají dohromady každý se svým bytem, svým autem, svou minulostí, svými přáteli už to bude vždycky drhnout. Můj byt je lepší, tvůj na hovno, budeme bydlet tu. Tvoje parta je banda kokotů, já se s nima stýkat nechci. tvoje rodina, moje rodina … Vzpomínky na celé mládí jsou vlastně tabu, protože byly prožity s někým jiným. Fotky nejlíp smazat či spálit nebo dobře schovat. Dvojice se dává dohromady už plná zklamání, ran, které projetkuje i do nového vztahu. Každý je zvyklý žít trochu jinak, kompromisy jsou čím dál težší. Do dětí, rodiny, hypotéky se skáče rovnou, protože už není čas, chybí společné vzpomínky na bezstarostné časy. atd. atd.

                      Takže pokud si kdokoliv začne hledat vážný vztah v 35, bude to vždy tak trochu na kokot, někdo je salámista, který to neřeší, někdo to má dokonce otevřené a brousí dál bejvalou apod., ale těch lidí je menšina.

                    44. +1
                      Až na tú prvú vetu (chlap v takom vzťahu tiež už dávno nemá 20 a ak hej, ako Macron, tak to smrdí hebefíliou) by som to všetko podpísal!

                    45. No prave. I osmnactce jednou bude 45.

                    46. K te hypoteticke otazce toho pana von LWG. Ne, zenske nedaji chlapa s mensimi prijmy a postavenim, protoze kazda zenska bere chlapa jako zdroj. To je taky hardcoded z praveku. Ideal neandrtalec byl ten, ktery dopomohl ziskat bezpecnou noru, pricemz hlida a vezme klackem po hlave kazdeho, kdo by zenu ci jeji potomstvo ohrozil. Paradoxne i ty nejprogresivnejsi typy, kterym vubec nejde o potomstvo a ktere budou rikat, ze deti nechteji, protoze je bavi studium a kariera a postaveni a planeta je prelidnena prefruji presne ten samy typ samce, vzhledove typ borec z fitka anebo plavcik z bazenu s luxusni nemovitosti.
                      Maji v tom slepicky tak trochu praveky chaos.

                    47. Spot on. Ono i kohoutci v tom mají pravěký chaos.

                      Stejně jako anarchokapitalismus i tato problematika naráží na to, co jste velmi přesně trefil. HARDCODED, ty geny jsou od ohně z jeskyně a nemají aktualizaci. Jak slepičky letí na pořádné kohouty, stejně tak kohouti se rádi vytahujou, lžou a bijou se v prsa, předvádějí se, i když nemají čím (stačí číst mezi řádky například články zde, jak se zde machruje vrchem spodem) a i když nechtějí děti, chtějí podvědomě samičky plodné, které jim je dají, proto mladé, protože mladá samice v přírodě stihla ještě 10 dětí, stará už nic. Proto budiž jim země lehká Gott i Menzel měli parnerky o 40-50 let mladší. 19tka s šedesátníkem, si to představte zblízka. Ale funguje to tak furt.

                      Že je tu a tam jedinec, který se vymyká, to je odchylka, ale gaussova křivka je neúprosná.

                    48. To ze jsou zensky jen na prachy je jenom vymluva loseru aby si pred sebou zduvodnili proc o ne zensky nestojej.
                      I v prirode je vidět ze nemrda nejsilnejsi, ale nejchytrejsi, resp. nejlstivejsi. Případy kdy se dva alfa samci rvali do vycerpani o samici a samici mezitim oklatil treti samec co vyuzil příležitosti jsou bezny.
                      U lidí do toho vstupuje i vychova, psychika, emoce a podobne veci. Vetsina zenskejch da pred prachatym debilem přednost někomu sice chudsimu, ale se kterym se cejti dobre. Ne vsechny, samozrejme. Uz jsem videl spoustu majitelu Věčného hovna co diky zlatu v hrdle dokazali sbalit i atraktivni a žádané samičky.
                      A co se týče stesku ze neci zena chce zit nad pomery nebo ze dokaze rozfrcat majlant – bud byla taková uz v dobe kdy se seznamovali, coz je neco co se da snadno poznat, nebo si ji dotycny rozmazlil a zkurvil sam. Balit zensky na prachy je ta nejvetsi blbost co chlap muze udelat. To uz je fakt lepší ta šlápota.

                    49. Ženský nejsou na prachy? Od kdy? Takové ty nachytávky typu „rande naslepo“ kdy ženská vypadá jinak než na fotkách ze seznamky (= je mnohem tlustší) a naopak chlap se na místě ukáže jako chudák bez koruny v kapse – tzn., to drahé auto, kterým přijel, není jeho…

                      Ženská má být hezká a chlap musí mít peníze, to je základ spokojeného vztahu.

                    50. no mám trochu pocit, že shane prošel vztahovýma klikaticema se štěstím a prostě mu to vždycky klapalo, třeba má fakt super klobás nebo ho prostě baby žerou, má fajn pohodovou super babu, vztahový problémy nikdy neměl a tak problémy lidí, co to tak úplně nemají možná nezná tak zblízka.

                      Znám i takové lidi, ale dost málo popravdě.

                    51. Pospec> Pokud to někomu náhodou ve vztahu klape, tak to znamená jen tolik, že mu to ZATÍM klape. Za rok, za dva, za pět, všecko se může sesypat. I vztah, který se jeví jako skvělý a bezproblémový a nic ho nemůže ohrozit, se rozsype, protože tak to prostě v životě chodí…

                    52. Ale může to klapat.

                      Teď jsem byl u strejdy s tetou, je jim už 58, furt se spolu zasmějou, zajdou na pivo a když se rozjede zábava, tak si i zatancujou. Skoro 40 let spolu, od vejšky. Správňák si vzal správnačku, dali spolu všechny životní sračky a že jich taky bylo.

                      zajímavé je, že např. před svojí ženou, která je z rozvedené rodiny, babka rozvedená, tetka rozvedená no mají 100% rozvodovost v rodině o nich ani nemůžu mluvit, ji to normálně sere, že to někomu funguje, považuje je za kretény a vlastně je ani nezná, viděla je jednou na naší svatbě. Někdo mi říkal, že to je závist

                    53. Vztahu ktery dlouhodobe fungujou je spousta. Ja to vzdycky bral tak, ze aby mel vztah sanci na uspech, tak chlap s rou zenskou musej bejt i „kamosi“. Proste položit si otázku, jestli by me bavilo se s ni vidat i kdybych ji nechtel šukat. Pokud je odpoved ne, tak bud pryc a nebo si ji nechat jen na šukání nez si najdu nekoho lepsiho a dat si kurva majzla abych neustřík.

                    54. no jak to tak sleduju, ono to po letech jsou vždycky spíš kámoši :)

                    55. Yep. Tak jde čas. Ale s kámošem se žít dá. Horší je mit doma nekoho s kym si nemáš co říct a se kterym mas společnyho akorat hypoteku a dve deti.

                    56. Že to někomu klape 40 let? Rozváděj se lidi i v důchodu. Třeba táty kamarád, dneska je mu kolem 70 a pamatuju se, že s tou jeho paní byli takový správný, sranda s nima byla a tak. Cca 10 let jsou rozvedený, taky bych to do nich neřek.

                    57. Tak jasne. Ale uz to neni tak bezny. Taky je dost rozvodu zhruba po dvaceti letech, kdyz deti vyletej z hnizda.

                    58. Rozváděj se i důchodci… Svatá pravda, nedávno jsem tu měl rozvod těsně před osmdesátkou, jí zblbla hlavu kamarádka v důchoďáku a vztah se rozpadnul.

                    59. Ne úplně souhlas, respektive korekce nutná.

                      Je rozdíl bavíme-li se o pichu či vztahu potažmo manželství.

                      Zamrdá si každá radši se svalnatým plavčíkem, charismatickým zpěvákem nebo někdy i překvapivě třeba mazaným komikem ( Pepa Náhlovský prý je obrovský kanec, věřili by jste?) a je jí jedno, že má hovno nebo že jí nic nedá.

                      Ale hnízdo pane, to musí být s tím zajištěným.

                      Normální ženská ve skutečnosti prachatýho debila nebo dědka nechce, to je pravda. To je jen jistá část zlatokopek, které klidně vemou do huby čuráka olezlému dědkovi, když z to kápne audina a barák. Normální babě se z toho zvedá kufr.

                      On nemusí totiž být „bohatý“ ale musí být „zajištěný“, logicky aby potomci měli bezpečí a komfort, nejen pudy, i pustá logika.

                      Problém východoevropských zemí obecně však je, že pod „zajištěný“ se chápe z televize nakoukaný západní „hollywoodský“ standard, na což však v realitě dosahují jen jednotky procent nejbohatší populace.

                      Zde dochází k třenicím, že třeba takový skromný průměrný chasník co má 3+1 v paneláku, plnou ledničku, a 10 let starou pěkně udržovanou ojetinu se sám o sobě cítí tak nějak zajištěný, pač mu nicmoc nechybí, je na vztahovém trhu už v kategorii loser – no-husband – material.

                      Je to věc rodiny a prostředí, z kterého ten který vychází.

                      Samozřejmě také ono sameček jako produkt na trhu je kombinace faktorů a majetek je jen jedna část, určitá minimální mez je nutná, jako je požadavek na ESP a ABS dnes už i u dacie sandero, dále pak ale hlavně rozhoduje atraktivita a charisma, vzájemná chemie. A ta dokáže samozřejmě divy.

                    60. To uz zase vidíš moc cerne. Vetsina zenskejch se velmi rychle propracuje k poznání ze zajisteny = ma praci a neni uplne linej lempl. Ony totiz zensky taky nechtej bejt samy a realita je, ze princ na bilem koni si vybere zase jen princeznu. Chuda husopaska si vezme prince akorat v pohadce, v realu ji zbyde leda tak pasacek vepru. Oni ti vatari cosi mohou dovolit televizni zivotni styl nejsou uplne blbi a maji si z ceho vybirat.

                    61. moje bejvalka byla z dělnické-havířské rodiny, byt ve dvouletce, shnilá felicie, tečka

                      teď žije s mým bývalým šéfem, co má 2 kila na výplatu a služební bávo, mají už 3 děti a 3. bydlení (byt + dům + byt)

                      modelka to nebyla, řekl bych průměrná, ale věděla, co je v životě důležité

                      pro ni byl „zajištěný“ on, ne já :)

                      to se vracíme k té tržní situaci, je totiž překvapivé, kolik chudobných normálních bab toho pracháča fakt klofne

                    62. Hypergamie funguje jednosměrně, čili princ si klidně vezme husopasku, když bude pěkná a milá. Z historie takových příkladů nemí málo – Oldřich a Božena, Justinián a Teodora (ta byla jen „tanečnice“), Soliman a Roxolana (ta byla jen otrokyně). Chlap chce zdravé potomstvo, ženská si chce polepšit.

                    63. A proto se Němci prohánějí po Ukrajině, skoro jak za války :D

                    64. Jenze to je par prikladu a navic dost extremnich. Panovnik byl jina liga, ten uz si moh ledacos dovolit, i ozenit se s konkubinou. Na toho uz neplatily pravidla pro bezny lidi. Kdyz si prapratchan prived na statek chudou holku, tak ho rodice malem vydedili a ji to davali sezrat až do svy smrti. A ti i prestl ze je mezitim davno rozkulacili a ta holka byla jedina kdo mej jakztakz slusnej kadrovej profil.

                    65. Selská pejcha, to je zase jiný příběh.

                    66. Nejen pejcha, prostě veno bylo potreba. Morganaticky snatky moc bezny nebyly, i když se to dělo.

                    67. Asi tak, asi proto je západní evropa plná slovanek co se vdaly za zápaďáka, protože má „lepší způsoby“, zatímco cizinku žijící v postkoumnistickém bloku s místním borcem jsem viděl slovy jednu v životě :)

                      Nemusíte chodit do dávné historie, i mnoho úspěšných mužů dnešní doby z vrchu společnosti si vzalo mladší atraktivní nicku z nemanic, například Nečas nebo Zeman

                    68. Zensky u ostblocku jsou zadany predevsim proto, protoze jsou jeste ochotny drzet hubu a posluhovat.

                    69. taky, ale chlapi z westbloku jsou žádaný, protože prostě mají jiný finanční zázemí, asi 3x takový, pokud wikipedia nelže

                      ono totiž ta slovanka možná doma byla zvyklá, ale to je velice rychlý proces, kdy zjistí, jak to chodí v daném kraji a rychle přejde na pohodlnější model

                      BTW pozor, západní baby jsou sice obecně rozežrané, na druhou stranu co jsem znal zápaďáky absolutně NEEXISTUJE takové to české „jo to ten můj debil“ „podívej se na ten svůj pupek“ „no jo, zase si to posral, celej ty“ „chodíš srandovně jak křeček“ apod.

                      jeden Newyorčan mi úplně brečel do piva, co to má jako kurva bejt, že se mu baba posmívá že má srandovní nos, divně se směje, chrápe a tak, že to v životě neviděl (měl první slovanku)

                    70. Vony pak taky obcas vystrizlivej protoze zjistej ze ten zapadak je sice na jejich domaci pomery tezkej vatar, ale doma na Zapade to moc slavny neni. 20k korun cistyho je na Ukrajine peknej prijem a dvojkova oktavka hogofogo auto, ale v Cesku je to spis slabsi.

                    71. ano ano, to je věc, kterou mnoho například emigrantů nechápe

                      pocit štěstí a bohatosti není od přírody dán absolutní hodnotou toho jak se mám, ale tím, jak si stojím v žebříčku společnosti, jak jsem někde četl, dnešní průměrný obyvatel dělnického sídliště se materiálně a co do komfortu má líp než Karel IV., přesto se cítí jako kus hovna, zatímco Karel byl King s velkým K

                      aktuálně toto prožívá můj bratr zdrhnuvší do bavorska, na poměry ČR majivší se velmi dobře, ale mezi bavoráky zase za socku byvší, neb když on kanáry na 14 dní, tam skopčák cestu kolem světa na 3 měsíce :)

                    72. re: Pospec
                      10.9.2020 v 15:04

                      Prumernej Bavorak neda ani ty Kanary. Pred chripeckou to byla obvykle Italie, Rakousko.

                      V Bavorech je v soucasnosti problem narustu cen bydleni, tedy vlastni byt/dum. Pred cca 10 lety se jeste za 200000 dal postavit domek, dneska uz je potreba dvakrat tolik. Do toho se plati picoviny za kdeco (i blba studnase musi kazdej rok nechat laborkou profistit za 200, protoze pokud neni cajk, tak zakaz odberu a pokuticka az 2000 => kazda prdel ma uz dneska totiz natazenou prdelni vodu a to by tak hralo, aby si lidi brali ze sve studny, zejo). Takze Bavori zacali setrit i na tech dovolenejch.

                    73. Umet zenskou rozesmat je dobra cesta do kalhotek. Kdo to psal, Viewegh? – Tikali mi, Ty na svuj ksicht zenskou nikdy nesbalis, ty ji musis ukecat. Tak jsem ji ukecal.

                    74. Rikali mi…

                    75. Tak ona je chemie a chemie. Něco jiného je chemie v 25 a něco úplně jiného ve 40. Kolegovi z práce se stalo – byli se ženou a asi desetiletou dcerkou na dovolené někde v Tatrách, všecko v pohodě, žádné signály nikdy předtím, ani za svobodna. Baba mu za 3 týdny oznámila, že se chce rychle rozvést a že dcerku si může klidně nechat. Utekla mu s bubeníkem kapely, co hrála v hotelovém baru.
                      Byl jeden či dva pokusy o návrat, oba zamítnuty velkým červeným razítkem. Nakonec to skončilo špatně ze strany té baby, nejprv ztráta zaměstnání, pak neschopnost platit alimenty a nakonec ji opilou přejelo auto. Dcerka macechu sice tolerovala, ale nikdy ji úplně nepřijala. Co mám zprávy, tak je sice dobře zajištěná, ale pořád svobodná. Nejspíš si nese s sebou následky toho divokého rozchodu rodičů.
                      Některý věci asi lze předvýběrem eliminovat, ale některý prostě neovlivníte, ani kdybyste se rozkrájeli.

                    76. servisdok: WTF? Utekla s bubeníkem… Ženská je v tomhle značně nespolehlivý element, příliš emancipovaná, seběvědomá a klidně položí rodinu a uteče; mimochodem, o tomhle byl film Kramerová vs. Kramer a to je hodně starej film – ženská prostě zmizela a nechala chlapovi na krku dítě a ten se musel postarat a taky se postaral. A když už oba tak nějak zvládli, že maminka se vypařila, tak se ta kráva vrátila a chtěla mu dítě sebrat (jinak řečeno, když se kluk vzpamatoval ze šoku, že se zůstal jenom s otcem, přišla máma a chtěla mu přinést další šok).

                      Pro chlapa pak vychází jediná volba – nebýt na ženský závislý, barák si postaví sám, hypotéku vezme sám na sebe a když tý krávě rupne v kouli, ať si jde. Třeba za bubeníkem. Chlapa má ale svou jistotu a neskončí jako bezdomovec.

                    77. Re: mjfox 10.09.2020

                      Pro chlapa pak vychází jediná volba – nebýt na ženský závislý, barák si postaví sám, hypotéku vezme sám na sebe…

                      Existuje i jiný přístup, borec skočí přes palubu, pronajme si miniatrurní garsonku a řeš si to sama, krávo. Ne v úplně čisté formě, ale párkrát jsem to viděl.

                      V ženské obdobě říkal jeden klient, že jeho žena vždy říká – a pamatuj si, jestli se budeš někdy chtít rozvést, tak na to třeba kývnu, ale ohledně dětí – tak děti už nikdy neuvidím! Tak si to rozmysli! (Jistě to bylo řečeno s nadsázkou, ale ten princip tam je).

                    78. Rozvadime se a s manzelem se hadame o deti. On je taky nechce.

                    79. shane: Manželé se rozváděli. Děti nechtěl nikdo, ale psa oba…

                    80. Nejhorsi ze to nejvic odnesou ty deti. Rodinny znamy se kdysi podobne rozvedli, otec jim ze dne na den utek s nasi společnou známou. Kluk se z toho zda se nejak dostal, ale holka se s tim podle vseho nevyrovnala nikdy a loni umrela na celkovy selhani organismu zpusobeny dlouholetym alkoholismem. Ve ctyriceti letech.

                    81. servisdok:
                      Bývalý kolega dřel, dělal melouchy, prachů bylo dost. Manželky zděděný barák komplet přestavěl. Dvě děti, 5 a 7 let.
                      Najednou manželka fuč.
                      Kamarádka ji pozvala na svatbu do Prahy, tam jí zblbnul jakýsi polohudebník – polozávodník a konec.
                      Barák naštěstí má on, sehnal jí i byt a něco jí doplácí.
                      Ona se brzy probere z toho návalu, ale taky tam bude už jen velkej červenej štempl…


                      – četls mail…?

                    82. servisdok
                      10.9.2020 v 12:42

                      Asi tak, a takovejch věcí je milion. Tudle se stačí podívat do správné diskuse, a takový to že ať už von, nebo vona, po něčem (svatba, často děcka hlavne ze strany žencké), absolutně opadne zájem, někdy o člověka jako takovýho, někdy jen sexuální, to se tam řeší když ne denně, tak několikrát do týdne. Někdy to vydrží rok, někdy pět, po deseti to málokdo eště snese. Těch příběhů je tolik a málokdo je takovej kretén, že před děckama třikrát denně a po nich možná třikrát ročně, aby nepoznal, že jako „určitě taková/ej byl(a) i přetím“. Ani hovno.

                    83. servisdok: hudební vložka k tomu tatranskému bubeníkovi:
                      https://www.youtube.com/watch?v=ZALtzTmPz-E

                    84. No tyvole..Ty máš taky dobrý vkus :D

                    85. Jihocech Honza
                      10.9.2020 v 13:51

                      To je od Tatier ešte pekný kúsok na východ…

                    86. Moje mati mela v praci kolegyni, jejiz manzel jednoho dne prismykal domu nejakou babu s tim, ze ona bude u nich taky bydlet. Problem s tim meli hlavne znami a sousedi, protoze ta nova spanila mela dve deti, ta mati kolegyne taky, takze v byte byl jeden chlap, dve zensky a ctyri deti. Sousedi v tom meli hokej.

                      Ve finale po prevratu koupili jakousi chalupu v Krkonosich a odesli tam. Zustali v trojuhelniku doposud.

                    87. Stará, nebuď kráva a řekni že si ségra :)

                    88. Idealni vztah zacina v okamziku kdy mají oba dva neco za sebou a tusi o cem je zivot, vztahy a jak se toci svet. Je pravda ze v nizkym veku neni člověk tolik vyhranenej a nema pevne zakoreny zvyky a ritualya snaz se přizpůsobí tomu druhýmu, ale zase na druhou stranu ma dost naivni predstavs o zivote a ma problemy poznat co je důležitý a co ne. Navic pak casem muze prijit pocit unikle příležitosti a snaha dohnat co v mladi zameskal.

                    89. To je asi každého preference. Ale kolik je v téhle fázi člověku let? 30? 35? co děti? není už pozdě?

                      Asi taky záleží, jak strávil ty léta předtím.

                      Ano jsou lidé, kteří 20-30 mají jen nezávazné vztahy, cestují, paří, budují kariéru a jsou prostě mega happy, poznají svět a pak se usadí a už ví, o čem je svět.

                      10% – 20% ? možná?

                      Většina singl lidí ve 30 má za sebou jeden nebo dva posrané dlouhodobé vztahy, které skončily špatně a mají z toho trvalé následky. Babu někdo mlátil, týpkovi se stará zase kurvila s celou ulicí. Prošli si hovnama, nevyšlo to, proto jsou sami v době, kdy ostatní lítají s kočárkama. To je těch 80% – 90 %

                    90. To neni o veku. Nekdo ma ve 20 vic zkušenosti nez lecjakej ctyricatnik. Ale co tak pozoruju, tak to vetsinou nastavava tak kolem 23-25 let, podle zivotniho stylu. V ty dobe je takova ta prvni velka vlna zahnizdovani.

                    91. no tak to se shodnem, no to je tak ke konci studií, jak jsem psal výše

                    92. „Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý, žena slepá.“ (Sokrates)

                      To, že mají oba už něco za sebou znamená taky zátěž z minulých vztahů. To je takovéto „tohle už jsem zažila, mám to zapotřebí…“

                    93. No a kdo zažil jako já například co je to taková projekce z minulého vztahu, to je pořádná zátěž.

                      Když vám nadává za to, co jí dělal bejvalej, protože si vás tak trochu plete.

                    94. „Když vám nadává za to, co jí dělal bejvalej, protože si vás tak trochu plete.“

                      Ono s identitama je to těžký:

                      Dcera mě štve, je hrozná, ona je chováním celý její otec… Advokát nemůže jen tak říci: A milostivá, toho jste si vybrala, nebo Vám byl přidělen národním výborem?

                      Já po něm řvu, protože mě vadí jeho matka. .

                      A našly by se další výroky…

                    95. to je projekce tak nějak podložená, z rodiny opravdu geneticky i výchovou lidé vzorce chování sdílejí, nakonec i některá specifická slova, gesta a tak

                      něco jiného je úplně cizí týpek, kterého jsem v životě neviděl, někde 400 km daleko, který omrdal každou buchtu kterou viděl a jeho chování aplikované na mě, co je blbec věrný jak labuť

                    96. Pospec> Zátěž z minulých vztahů mají obvykle oba, pokud teda jí není 45 a jemu 20 a je to jeho první holka.

                      Co se s tím dá dělat? Do nového vztahu napřed jít na testy na pohlavní choroby (oba) a pak začít chodit k psychologovi, oba a nejlépe společně, tzn. na párovou terapii… pak je snad šance, že se nový vztah neotráví těmi pozůstatky ze vztahů minulých. A že začnete znova a s čistým štítem.

                    97. and where is the fun in that? :)

                      řešení není, je třeba brát svět, jaký je a moc to neřešit

                    98. Re: Pospec 10.9.2020 v 8:23

                      To je hezká myšlenka, v praxi však naráží na několik nemálo problémů:

                      a) Se změnou okolností se znovu testuje, zda systém a jeho prvky jsou schopné toto přijatelně zvládnout. Prostě fajn člověk do nepohody nemusí být člověkem do pohody, to jsem viděl opakovaně. Člověk, který přijme lecjaké riziko při dobrodružné výpravě nemusí být ochoten např. vzít si cokoliv na splátky. Holka, co byla zvyklá žít od malé výplaty k malé výplatě může zuřit, pokud z velké výplaty dostává jen průměrný plat. Atd.

                      b) Vztahy se přechodí. Spousta vztahů tohle vydrží jen v případě, že si v tomto procesu pořídí děcka. (A vystaví se relativní deprivaci vůči těm, co si tzv. užívají života ve stejném věku, takže zase jiné minové pole).

                      Čím déle se tímto zabývám, tím více si říkám, že sňatky z rozumu (pojaty komplexní dohodou, beru si tě proto že… očekávám že… bude tě to stát … ale já zase přináším … nejen ve hmotné, ale celově funkční rovině) mají něco do sebe. Když nic jiného, tak mají šanci nebýt sňatky z blbosti a mají větší šanci na pragmatické řešení problémů.

                      b)

                    99. Hovořím čistě ze zkušenosti.

                      Všichni známí i kolegové, co jedou ten „klasický“ model, drží manželství po desetiletí a více či méně jim to klape. Samo to není ideální, ale drží to. Ano, děti musí přijít ve fázi ještě před „přechozením“, přijde nový impuls, společné téma, radost.

                      Kdo to projebal, je buď v koncích anebo zápasí s velkými problémy.

                      Pak je ještě fáze tři, oba už to posrali, oba mají děti, oba už rezignovali na sny a touhy, jsou spolu z rozumu, už se naučili nic nečekat, neřešit, ale klape jim to spolu, protože už berou věci tak jak jsou.

                      To je už ta fáze, kdy máte radši otlučené dobité auto, protože aspoň se nemusíte rozčilovat kvůli každému škrábanci. Mnozí motoristé tam taky časem dojdou.

                    100. Re: Pospec

                      Ano, jako motorista jsem tam víceméně také došel.

                      Ano, děti jsou radost. Je třeba si to často opakovat, člověk by to mohl zapomenout (řada souhlasných reakcí i od lidí, kteří to původně pokládali za cynické!).

                      Jinak platí že zklamání = nesplněné očekávání na druhou, takže nic moc nečekat je cesta jak se zklamání vyhnout. Přiměřené cíle se tomu říká.

                    101. Nic nečekat a radši být příjemně překvapen. Jo ale když se tak chovám celou dobu já, lidi mi nadávají, že jsem nihilista.

                      Děti jsou radost, dokážou nasrat, ale jsou radost.

                    102. LWG > „Vztahy se přechodí. Spousta vztahů tohle vydrží jen v případě, že si v tomto procesu pořídí děcka.“

                      Já jsem byl ženatej a vztah se opravdu fest začal sypat přesně poté, co jsme si dítě pořídili. A čím to bylo? Exmanželka byla učebnicový případ nechtěného dítěte, které nikdy nepoznalo vlastního otce: matka si ji upletla v 16, musela na rok přerušit střední školu, museli se s otcem vzít (tomu bylo taky 16), úřady je musely zplnoletnit… dítě šoupli babičce (která ale ještě pracovala), resp. nějaké chůvě (starší paní v důchodu). Otec od nich odešel, když jí byl asi rok a už ho nikdy neviděla, nemá po něm nic než jednu fotku (a je mu hodně podobná, což há taky štve), nikdy se nezajímal, nikdy se nestaral… nechtěné dítě, na které nikdo neměl čas a to v ní zůstalo. Takže když se narodila naše dcera, začala jí, bez prdele, závidět, že tatínka má a začala na ni, bez prdele, žárlit. Proč by její dcera měla mít lepší dětství než měla ona sama, její chování bylo horší a horší… Výsledek se brzy dostavil, dneska spolu už nejsme.

                      (Na tohleto nejde ani aplikovat oblíbené „tak sis ji neměl brát“, protože tohle si nevyzkoušíte – vyzkoušíte si, jaké to je spolu bydlet, jste spolu už dlouho, znáte se, ale nemůžete si nanečisto vyzkoušet, jaké to je mít spolu děti – a pak už je samozřejmě pozdě.)

                    103. Tohle je uz trochu extrem, ale je fakt ze dite je obrovska zkouska vztahu. A sli spousta chlapu dokaze na dite zarlit. Najednou se ocitnou az v druhý lajne za kojencem a tezce to nesou.
                      Coz mi pripomina, ze kdyz jsme cekali prvni dite, tak nam nase znama vazne radila, at se manzelka nezapomina věnovat i me, protoze deti jednou vypadnou z baráku a budu to ja kdo tam s ni zbyde. A kdyz se mezitim navzajem odcizime, tak tam taky muze zbejt sama.
                      Mam rad kolem sebe moudry zensky :)

                    104. Jo a porizovat si dite s vidinou ze zpevni haprujici vztah je blbost. Nefunguje to a odserou to vsichni.

                    105. shane> U nás to nebyl haprující vztah, ale do té doby celkem pohodovej, ne že bysme se nikdy nepohádali, ale fakt se dá říct, že to 90% času klapalo. Posralo se to až s dítětem (resp. to možná začalo rok předtím, když jsme se vztali, znáte to, jak má ženská na chlapa papír…).

                    106. Jo, to nebylo konkretne ja tebe. Jen poznamka pod čarou. Ono to dela kupodivu pomerne dost lidí.

                    107. shane
                      10.9.2020 v 10:34

                      Proto mi přijde blbost spolíhat na nějaký ty statistiky jak dlouho vztahy drží esli tam sou děcka, nebo ne. Maximálně jako nějaký vodítko, ale určitě ne dogma.

                    108. Statistika je presnej součet nepřesnejch cisel. Ja to taky pouzivam ciste jako voditko.

                    109. A k tomu voditku – statisticky vzato je blbost strkat ruku ke lvovi do klece. Nic na tom nemeni to, ze obcas ten lev tu ruku necha na pokoji.

                    110. no tak pane to znám, můj příběh je naštěstí víc light verze, ale přesně co popisujete, akorát otec s rodinou byl (no byl furt v práci a na tenise, devadesátkový podnikatel), odešel když bylo dívence kolem 10, trochu se staral, ale dost divně, nakonec z něho byla troska-agresor a dopadl špatně

                      já lítám jak chuj kolem dětí, ale vzhledem k tomu že mám dva kluky, co taky rádi auta a rocknroll, celkem mě to baví a jsem s dětmi kámoš

                      a ji to sere, místo aby byla ráda, že su vzorný otec, protože fakt na tvrďáka žárlí. Když vysvětluju něco pětiletému „a proč“ maniakovi a ona mi chce něco říct, a já „se jí nevěnuju“, tak sere atomový hřiby.

                      a projektuje všechno zlé co její fotr dělal na mě a těch problémů je vůbec kopec, detaily rozepisovat nebudu

                      ovšem jak říkáte, jak jsem měl tohle do prdele vědět předtím? ano náznaky, že se jedná o holku z problémové rodiny prožranou psychózama a neurozama tady byly, na druhou stranu byla pěkná a říkala mi, že jsem největší borec a fešák, což mi nikdy žádná neřekla :)

                      ale plně vás chápu, vím o čem mluvíte

                    111. Pospec> Ono i když tu náznaky byly, problémová rodina, ne úplně šťastné dětství, to chceš každou babu kádrovat a předem odstřelit, když se ukáže, že by tam něco být mohlo? Jednak je to nefér a jednak těžko najdeš někoho normálního a dokonalého… nakonec ani holka z dokonalé rodiny není záruka ničeho. Vlastně u žádný ženský nemáš jistotu, že jí jednoho dne nerupne v kouli.

                    112. … a mohl bych pokračovat. Jseš rytíř co zachraňuje ztracenou zakletou vílu. Ten pocit je ze začátku fajn. Po deseti letech tahat furt ze sraček někoho, kdo neumí žít, protože neměl vzor v dětství, už leze na nervy.

                      Kádrovat nelze, času není nekonečně a možností taky ne. Co si budem povídat, když mi bylo 28, byl jsem nechtěně singl, seděl jsem v kanclu mezi zadanými kolegyněmi a všichni vrstevníci už se pomalu ženili a množili, fronty normálních nezadaných bab na mě zrovna nestály.

                      Zní to hnusně, ale pěkná volná nad 25 = nějaký problém. Taková je situace.

                      A jak říkáte, jebnout může každé. Kamošovi zdrhla z ničeho nic baba když měly děcka 8 a 4 roky, oba z kompletních funkčních rodin, a ona se ve 36 prostě zamilovala a byla pryč. Druhý kamoš podobně, tam bylo to děcko jen jedno tříleté, ale ta baba mu ho normálně nechala, prostě odešla za láskou od rodiny. A to ještě od zajištěného borca k nějaké socce. Takže někdy je to fakt tak bizarní, že člověk nechápe nic.

                    113. Co volná nad 25 let to problém? To je idealizace. Každý je problém. Soudruh Stalin to věděl, Jesť čilavěka, jest problema…“

                      Každý prošel nějakým problémem a má nějakou tu zvláštnůstku, co jiným přijde jako problém. Pak je to jen otázka hledání a budování kompatibilit. (Jak to říká ta psycholožka v Kulhánkově „Vyhlídce na věčnost“ – Všichni jsme si prošli peklem a neseme si s sebou své démony – netuše, že hlavní hrdina byl v pekle dvakrát a démony si s sebou od té doby nese (tuším, že původně jednoho, potom dva, ale už si to nepamatuji…)

                    114. Voni ani ti chlapi nad 25 let uz nejsou cisty kvetinky. Proste jak jdou roky tak je kazdej vice ci mene tim zivotem omlacenej. Kdo chce devce nebo chlapce s carte blanche, at se postaví pred gymnázium. :)

                    115. shane: Myslíš před to víceletý gymnázium?

                    116. Jasne, nekam zhruba pred tercii :)

                    117. A karamelky s sebou :)

                    118. Model Bohuš Matuš.

                    119. Z modelu Bohuš Matuš bude zanedlouho takový průser, že to z toho bude bulvár živ nejmíň 3/4 roku. A nad jeho bydlištěm bude široká bezletová zóna, jaký bude mít parohy.

                    120. Koneckonců nebožtík Menzel to měl taky také všelijaké. Ale umřít ho samotnýho nenechala, to je taky pravda.

                    121. jj, alabama model. Když si Jerry Lee Lewis vzal svou 13 letou sestřenici, zničilo mu to kariéru, jenže on byl z Louisiany a tam to bylo úplně normální, divil se, co se všichni diví

                    122. Nj, padesaty leta v Louisiane, tam by nejspis moc neprekvapilo ani kdyby to byla polovicni sestra.

                    123. Současná komunikační technika tohle všechno ještě zhoršuje. V dobách, kdy telefon byl v každém 10. bytě a na sídlišti často jen jedna budka pro 32 bytů, musel člověk hodně mezi lidi, dost dalších lidí taky vidělo vás atd.
                      Dneska si domluvíte šukání během čtyř esemesek, pátou odesíláte své ženě z hotelového pelechu, že se zdržíte v práci. A už to fičí..

                    124. S telekomunikační technikou je spíš problém nekonečného výběru. Dřív to bylo v rámci pár stovek lidí v dosahu, dneska i po nějak nastaveným filtru ti š,atlafoun nabídne desítky či stovky potenciálních partnerů… A baby se v tom zájmu úplně topí.

                    125. A vzhledem k tomu ze sousedova trava je vždycky zelenejsi, tak je na pruser zadelano raz dva.

                    126. Pospec 10.9.2020 v 11:00

                      Prostě jí vadí jiná podoba rodiny, než ve které vyrostla. Jakkoliv chápe, že to nebylo dobře, má to vtištěné jako vzor a co je jinak, je špatně. Že to chce změnit tím, že Vás chce otočit k sobě je podle mě jen mezifáze, pokud se jí to podaří, tak to bude zase nějak špatně, protože takhle to nezná.

                      (Také je možné, že prostě chce víc pozornosti, protože jí dřív tolik neměla, nejsem psycholog, vsadil bych si na to první, byť to druhé se nabízí více).

                    127. LWG
                      10.9.2020 v 11:31

                      No prostě jsou věčně nespokojený ve stylu nevím co chcu, ale nedám pokoj, dokud to nedostanu, ne? Prostě jedinej správnej způsob je jenom tak, jak to dělá vona (a to taky ne vždycky), a že nikdo ve vesmíru nebyl, není a nikdy nebude vona, hm…fail.

                    128. Behemot > To je omyl. Ve skutečnosti to bude tak, jak ženská chtěla, ale zas to bude špatně a může za to chlap.

                      Ono vůbec, kdykoliv ženská něco posere, může za to chlap, třeba odře společné auto a její přístup je „taks mi to neměl půjčovat“…

                    129. Behemot: ale tahle nespokojenost je to, co posouvá lidstvo dál. Chlap je v zásadě líný tvor, spokojí se s málem, všek se tu o tom mluvilo. JAk jedna napsala: kdyby nebylo mě, tak pořád spíme na bednách od rajčat…
                      Jenže všeho moc škodí a když se struna přetáhne…

                    130. Jihocech Honza
                      10.9.2020 v 13:25

                      Ale to je taky kravina. Člověk je línej, ale taky trochu pohodlnej, bedny vod rajčat moc pohodlný nejsou. :D

                      Zrovna tak kolik slavnejch vědců a vynálezců byli chlapi na poměr ženckejch? Tak 19 k 1? A dneska (jako že řekněme od války dál) se to nějak závratně pohlo, že by to bylo víc jak třeba 4 k 1? Tak mi nevykládej, kdo žene pokrok :D

                      Je na druhé straně fakt, že skromnost je docela vyhledávaná ctnost – co mě úplně ničí je takový to jak mají žencký (a už i moderní sračky, co si říkají muži) furt tendence něco perfektně funkčního po pár letech vyhodit, protože už se jim to vokoukalo a takový kraviny…

                    131. Morální zastaralost :-(

                      Vynálezci, inovátoři a podobní šílenci ale nejsou typický příklad, to je malá výseč populace.

                      Průměrnej chlap si udělá svoje a je rád, že má klid a může se věnovat svýmu. A pak nastupuje žena s „potřebujeme…“

                    132. Jihocech Honza
                      10.9.2020 v 13:37

                      Tak to asi budu nadprůměrněj :D Nebo všechno je zahrnutý do toho „svoje“? Otázky, samý otázky…

                    133. Tak jinak: naprostá většina lidí má zaměstnání, nikoli kariéry.

                    134. Ona je taky potreba rovnováha. Je fajn ze chlap hodně vydelava a k tomu dre na baraku, jenze kdyz furt neni doma, tak to tu zenskou zacne srat. Ona totiž to ze z zenska chce zajistenyho chlapa neznamena jen ze chce to zajištění, ale i to ze chce chlapa. Proste nechce bejt sama. Chce aby se ji chlap obcas venoval. Tohle ale spousta chlapu nechápe. Pak to konci narkama „prachy vydelavam, cely dny se nezastavím, barak jsem postavil, decoa vyzvedavam… Co by jeste chtela?“ chlapa by chtela, a jeho pozornost. Chce mit pocit ze nekoho zajima. Proto pak utece s prvním obejdou co ji nabublá do ovaru hezky recicky.

                    135. Sypeš rozumy, jako by ti bylo sedmdesát, potřetí ženatý a pět děcek..

                    136. Si všímám. Lidi me zajimaj. A z cizich pruseru se taky dobre učí a tolik to nebolí.

                    137. shane
                      10.9.2020 v 13:33

                      A že by přiložila ruku k dílu by ji nenapadlo? Uběhlo by to rychlejc, jednak proto, že by byla s ním, a druhak proto, že přece jenom dva (obvykle) vykonají víc práce, než jeden ;-)

                    138. no to je všechno hezký, ale ať se ten chlap na to zkusí na tejden vysrat a věnovat se jí a to budou TEPRV atomový hřiby … kurva nedodělanej beton, nezaplacený složenky, zajebaný třídní schůzky :)

                    139. Proto rikam rovnováha.

                    140. re: Vosisko

                      A dají ty ženský chlapa, co bude mít míň prachů, postavení, atd.? Pokud ano, není co řešit – abych volně citova z Schuberta: Poté udělal to nejlepší, co muž může udělat, bohatě se oženil a dále se věnoval jen horolezectví (tuším, že to bylo o A. Prechtovi, ale už si to nepamatuji a tu knížku nemám).

                    141. Tady bude záležet co znamená to min. Moje žena vydelava vic nez ja, ale nikomu to nevadi protoze i tak vydelavam znatelne vic nez je prazskej prumer a moh bych zit celkem pohodlne i jako singl. Moje ego to tak v pohode unese, úspěšný a schopny ženy mi nevadi a necitim se jima ohrozen na svem muzstvi. Pokud bude mit chlap 25 hrubyho a ženská pade, tak to asi problem bude. Pokud on bude mit sto litru a ona dvě stě, tak to asi normalnimu chlapovi tolik vadit nebude, rodinu by uzivil v pohode i on sam.
                      No a samozrejme zalezi na vychove, kdyz budou do chlapecka od mladi vtloukat ze chlap je od prirody schopnejsi a dravejsi nez zenska, tak holt uspesnou zenskou nezkousne.

                    142. Ono závisí na tom, co ten chlap dělá (status). Když to bude uznávanej vědec, akademik či novinář, ani výrazně menší plat nemusí vadit.

                      Chlap zkousne úspěšnou ženskou, spíš ženské mu to dávají sežrat, že je něco míň. Totéž s chlapy na rodičovské.

                    143. Jo, tak nejak to bude. Zenska potrebuje neco aby si chlapa mohla vážit a chlap potrebuje neco aby si nepripadal menecenej.

                    144. to byl Fritz Wiessner. emigroval v třicátých letech z německa do spojených států, a natrefil na bohatou vdovu. jinak je to jeden z nejvíce naplněných alpinistických osudů a v podstatě „udělal“ celé americké horolezectví, které o několik desítek let později přineslo původní saské ideály zpátky do evropy.

                    145. Je dost muzu, co to daji, ale je malo zen, ktere takoveho muze doopravdy chteji ;) Vetsina takovych muzu bude vice sub naturou a ten stereotyp, ze zensky pritahuje hlavne dominantni blbec, co jim rozbije hlavu, proste je realitou. Nicmene z tech opravdovych dominantnich chlapu(uvazujme na chvilku binarne) prekousne malokdo, ze ma doma uspesnou zenskou(ktera do jiste miry bude dominantni taky, jinak by nebyla uspesna). Tam se proste porvou ega a priroda to neusnadni.

                    146. Dominantni chlap tezce prekousne jakoukoliv zenskou co nebude vylozene submisivni. Muj dominantni kamarád mel divku sice neprilis úspěšnou a neprilis vydelavajici (delala nekde mys v kanclu), ale nemohl překousnout ze ma furt nejaky nazory, je celkem dominantni a snazi se o vecech taky rozhodovat. Ale protoze to byla laska, tak vedli Italii tri roky. Dnes ma poslusnou zenusku a ona podpantoflaka a jsou vsichni spokojeni. Kazda jitrnice ma svy jelito.

                    147. Jenze to je ten problem, dost uspesnych bab chce chlapa, ne podpantoflaka. Jenze tihle nechteji k sobe zenskou, ktera je uspesnejsi nez oni. Tim padem hledaji celkem zajimavy unikat – znacne sebevedomeho chlapa, ktereho uspesna zenska neohrozuje. Jsou taci, ale je jich malo a vetsinou uz jsou zabrani.

                    148. To je pravda. Ten model ze chlap ma bejt ten uspesnejsi, zivitel a hlava rodiny je v lidech hodne zakorenenej.
                      Fakt je, ze souziti s uspesnou zenou ma jista specifika. Proste to nikdy nebude domácí putka co muzicka doma obskakuje a nechava ho o všem rozhodovat. Na druhou stranu, tady se vyplati urcit si pole pusobnosti kde ma kdo rozhodujici slovo.

                    149. Moje zena byla uspesna krizova manazerka a dneska je v domacnosti. Putka sice neni a spoteba dveri v nasi domacnosti je enormni, nicmene je v uplne jine roli, nez kdyz mne poznala a docela si v tom i lebedi. Kdybych ji tehdy pred 15 lety rekl, co bude delat dnes, poslala by mne do pici a uz bych ji nevidel. Ono je potreba tyhle divoky typy ochocovat postupne.

                    150. Sysop
                      11.9.2020 v 23:37

                      :píše si – žencká jako štangla salámu:

                    151. „znacne sebevedomeho chlapa, ktereho uspesna zenska neohrozuje. Jsou taci, ale je jich malo a vetsinou uz jsou zabrani.“
                      Najmä preto, že kým tá ženská dosiahne status „úspešná“, nejaký čas to trvá, a tak všetci perspektívni sú už preč. Mám pár kamarátok či teraz už skôr známych, čo sú vcelku milé a slušné ženy, ale akosi presrali čas, keď mali možnosť nájsť si niekoho vhodného. A ja som už 10 rokov ženatý (mám 35) a polygamia povolená nie je (a aj tak by som to asi nechcel, lebo viac žien, viac starostí, aspoň v našej spoločnosti, kde šáriu nemôžeme aplikovať).

                    152. deacon
                      10.9.2020 v 10:33

                      To je víceméně jen stupidní paušalizace. Je strašný kvantum ženckejch, co jsou pracovně dominantní a doma subky, pak ty, co to mají vobráceně, a u chlapů zrovna tak. A eště se to komplikuje tím, že sou taky takoví/ý, co to umí dynamicky obracet :D

                    153. No nevim. Možná v sexu. Ale dost pochybuju ze nekdo kdo je roky zvyklej ridit lidi a rozhodovat, tak ze doma najednou otoci a bude v tichosti soupat nohama. Samozřejmě, pokud je treba úspěšná návrhářka nebo treba hudebnice tak to tak muze bejt, ale jinak pochybuju. Přijde mi to jen jako takovy klišé, jako ze kdo nema rad zvirata nema rad lidi a tak.

                    154. Ještě na přelomu 80. a 90. let 20. století bylo v BRD těch 45 přesčasových hodin za měsíc důkazem chronické lenosti dotyčného. Ta poválečná generace Němců, kteří tu zemi budovali doslova z trosek, byli šílení makačenkové. Dělal jsem v 91 s jedním z nich v pakárně, ten člověk spal 3 hodiny týdně a během dne se akorát na dvacet minut (z toho taky pocházelo heslo „dát si dvacet“) natáhl a odpočal si. Pravda, vytahnul denně 3 krabky cigaret (jedno cigáro měl vyhulený asi za minutu). Neuvěřitelný bylo, že oni si tu práci vždycky našli, ať majitelé tý pakárny, nebo v hotelu, kde majitelka (ač měli všichni dávno vyděláno) makala od čtyř ráno do sedmi večer a pořád si nacházela nějakou práci, i když mladší zaměstnanci byli už dávno doma. A takových bylo neurekom, jen mnozí z nich občas i spali, ale běžně makali denně 12 hodin, pro ně to byla normální pracovní doba. Spousta z nich byla zvyklá makat i v sobotu dopoledne. A to měli normálně rodinu, děti, vnoučata… děti bývaly standardem min. 2, spíš byla národní snaha 3, přičemž ty rodiny bydlely často v malých bytech, který i tady známe z poválečný doby (takový ty malý cihlový bytovky s místnostma 10 m2), akorát oni většinou na rozdíl od nás místo uhlím topili mazutem.
                      A při tom všem kalupu mnozí z nich dokázali ještě večerně vystudovat, jako profesor z univerzity v Mnichově, co si tam se mnou chodil povídat. Od války skoro 10 let dělník na stavbě, během čehož si udělal maturitu, pak dělal leta stavbyvedoucího, vystudoval večerně univerzitu a pak na ní přednášel i přes důchod. To byli neuvěřitelní šílenci. A přitom se dožili často devadesátky. Práce zřejmě skutečně šlechtí. Ale to byli Západní Němci, ten druh už dneska buď neexistuje, nebo jen dožívá. Až po sjednocení díky enderákům přišli Němci na to, že žít se dá i úplně jinak, než byli zvyklí za Erharda.
                      Asi před 2 lety jsem byl pozván na pracovní pohovor do Frankfurtu a řešilo se furt jen levičáctví (co všechno se nesmí říkat, dělat, ukazovat…) a samozřejmě papíry, úřady, papíry, úřady (ale to tam bylo vždycky)… vlivem toho všudepřítomného levičáckého pokrokářství jsem se jim na to i přes ty prachy raději vykašlal, to prostě nešlo, o práci šlo až někde v poslední řadě. Úplně jiná země, úplně jiný lidi. Hrůza!

                    155. Je to Integrale pekne zrekapitulovane, ale krom vlivu sociku (byvale NDR) na zapadni nemce je tu jeste jeden vliv, podle mne mnohem dulezitjsi.
                      Makat 20 hodin denne v realne ekonomice nenese ani zdaleka takovy profit, jako makat 20 minut tydne ve fejkove ekonomice.
                      Nemecko v tom jede na plne kule, viz sidlo ECB ve Frankfurtu. Mozna je Brusel hlavni mesto pro uplatky a lobbovani, ale ekonomika EU se pece v Nemecku.
                      Proto Nemci tak straslive zpohodlneli, protoze cela ekonomika EU se prerozdeluje a proteka pres nemecke banky, kterym zustane nemala cast evropskych penez za nehtama. Makat pres den a studovat po nocich se uz davno nenosi.

                    156. Jasně, ono těch vlivů je samozřejmě víc, jako každá tragická nehoda je i EU kombinací mnoha průšvihů dohromady, přičemž jeden každý osamoceně by tak tragické následky neměl, ale součet jejich aplitud roste nad meze únosnosti systému.
                      On si pan profesor ke mně chodil právě stěžovat na vývoj západní Evropy, a já jsem mu tehdy vůbec nerozumněl. Nechápal jsem, proč tak velebí východní Evropu, zejména pak Československo, proč naším směrem – tehdy zoufale nefunkční ekonomice a zastaralému stylu života – připisoval naději pro celou Evropu. Trvalo mi skoro 20 let, než jsem jeho slova a myšlenky pochopil. Nerozuměl jsem tomu, proč rok 1968 vidíme stejně tragicky pro další osud svých domovin, ale každý úplně opačně (zatímco u nás docházelo v 60. letech 20. století k liberalizaci a nástupu racionálních myšlenek do levičáctvím posedlé společnosti, v západní Evropě to byla naopak vzpoura levičáctví proti poctivé a svobodné práci). Skoro jsem až nevěřil tomu, že nám příjezd okupačních tanků v západní Evropě skoro všichni přáli, protože měli pocit, že si nevážíme výdobytků socialismu a rouhali jsme se proti dobru.
                      Dneska to samozřejmě všechno chápu, ale už je pozdě s tím něco dělat. Československo jako spása Evropy svoji roli propáslo, protože si většina lidí v rozhodujících chvílích nasrala do gatí a od roku 1998 už jedeme cestou, jakou ti Němci a celá EU pro nás přichystala. V tomhle se bohužel pan profesor mýlil. Bohužel. Jsme mnohem větší sráči, než si kdo v roce 1991 uměl představit.

                    157. Stačila televize Nova a iluze kulturního národa čtenářů a písmáků se velmi rychle rozplynula.

                    158. Pokud ale srovnáte třeba právě Železného televizi Nova a dnešní televizi Nova, je to taky nebe a dudy.

                    159. Současná TV Nova je jen umocněný Železný, proto to vypadá tak bizarně, jak to vypadá.
                      On to byl bizár už v těch počátcích /Vox populi, budka, Volejte apod./, ale bylo to oproti Československé televizi něco jiného, lidi byli zvědaví. Často to mohlo fungovat jako sebeujišťování typu „my ale přece takoví blbci nejsme, že mámo?“.

                    160. Viděl jsem kdysi pěkný dokument o Johny Cashovi. Když se podíváte na jeho pionýrské záběry, ten kluk má tehdy 25, vypadá na 40 a má 60 kilo. Hrál dvě i tři štace denně, furt za volantem, v autobuse, v letadle, na pódiu. Amerika 50. léta, zázrak, každej dělník má šestimetrovej osmiválec a krásný nový domek, ženušky jsou štíhlé, uklízí vaří, borci makaj jak šroubi, nejbohatší nejvíc prosperující společnost v historii lidstva. Jeho manažer vyprávěl, jak koukal z okna letadla v noci na tu zem a ona svítila, jela i v noci na 100 %, na tři směny.

                      Piko, ladies and gentleman, it gets stuff done.

                      Tak to dělal i starej dobrej Johny Cash, aby to dal.

                      Někam až do 70. let byly amfetaminy běžně dostupné pilule, které zobala každá domácí panička na hubnutí a každej frajer, aby utáhl 2-3 práce, 4 děcka, velkej barák a žíznivej šestilitr.

                      Nakonec i 2. světová dokázala díky tomuto skvělému vynálezu dosáhnout tak obludných rozměrů, jinak by ti vojáci kolikrát radši zdrhli, než by se vrhali do vřavy.

                      A někdy v 70.letech, kdy se to začlo řešit a přešlo se na koks pro bohaté a koncentrovaný vnitrožilní meth pro trosky, se to začlo taky zadrhávat.

                      samozřejmě je to jen jeden dílek ze skládačky jménem „ekonomický zázrak 1. světa v letech 1945-1975“, ale je třeba ho brát v potaz.

                    161. Tak ono i včeských filmech je období První republiky vymalováváno jako téměř pohádková idylka, a přitom se v pohraničí neustále sváděly bojůvky o kdejaký šutr. A krize 29 se většinou přecházela mlčením. A ta odpůrci Mnichovské kapitulace vykreslovaná jednota československého lidu byla ve skutečnosti horda naprosto nesourodých individuí, kteří měli velmi často zcela protichůdné požadavky. Taky tomu odpovídal Parlament, kde se hrála hra všichni proti všem.
                      Největší výhodou Studené války pro západní země bylo varování: jestli budete levičácky blbnout, dopadnete jako Ostblok. Od pádu Sovětského impéria toto memento evidentně chybí a generace dnešních progresivistů může páchat ty svoje pitomosti, protože ve své hlouposti netuší, že to všechno už tu bylo mockrát.
                      Ona hloupost je kabát, který hřeje a chrání…

                    162. Integrale: kultura vyvažuje okolní dění. Jak říká Adolf v „Er ist wieder da“ – Když jsou časy zlé, potřebuje lid nenáročnou zábavu, proto jsme v roce 1944 natočili Májovou bowli. V dobrých časech se točí temná psychologická dramata a v těch lých zase lehké komedie.

                      A k tomu roku 1938 – spousta lidí byla zkrátka unášena proudem. Když dostali povolávací rozkaz, tak nastoupili a kdyby válka vypukla, bojovali by podle svých možností. Ale když přišla zpráva o Mnichovu, vedle vzteku a ponížení tu byla taky obrovská úleva, že se nestřílí.

                    163. 1. republika je zkrášlená pohádka stojící na propagandě. Ve skutečnosti podle mě ani většina lidí nechtěla až tak samostatnost, z vyprávění prababiček měli běžní lidi k císaři úctu a Vídeň považovali samozřejmě za hlavní město. Podle některých pramenů to celé byla akce francouzsko-britské rozvědky za účelem oslabit germánský blok pro případ příští války a žádné „osvobození národů“.

                      Jo za studené války bylo legrační, že například bigbít, máničky a moderní filmy byly komunisty zakázané jako „imprialistická zvrhlost“, zatímco doma byly z vrchu taky perzekuované jako „komunistické buřičství“

                    164. Asi tak. Jen k te vyspelosti prvni repy. V Cechach panuje pocit kdovíjak byla vyspělá, coz je založený na tom, ze Ceske zeme byly jeden v nejvyspelejsich a nejbohatsich regionu v Evrope. Jenze… Jenze CSR nebyly jen MorČe, ale i Slovensko, kde to mimo Zitny ostrov, Kremnicky revir a nektera vetsi města byla dost bida a Podkarpatska Rus, kde byl realny stredovek. Na vychodni Slovensko a Podkarpatorusí se jezdili archeologove a etnologove ucit jak zili lidi ve stredoveku.
                      Takze CSR na tom jako celek moc slavne nebyla, navzdory jeji pokrocile zapadni části. Nemluve o tom, ze nas rozpad RU ekonomicky velmi poškodil, protoze jsme ztratili 40 milionu domacich odberatelu a museli jsme jakozto jedni z mnoha zahranicnich dodavatelu najednou celit obrovské konkurenci.

                    165. Rokenrol nebylo komunistické buricstvi, ale negerska cunarna, protoze pulka textu byka o mrdani a jeste se u toho divne kroutili a delalo frikční pohyby. Treba Elvis Pelvis, zejo. Ono i to slovo rock and roll ma jisty slangovy sexualni podtext.

            2. Jo, byl jsem jednou ve firmě kde byl garantován růst platů. Za konjunktury dobrý. Jak se muselo začít šetřit, tak aby bylo na růst platů, přišly pravidelné vlny vyhazovů – a nejdříve letěli ti, co dělali na tabulkově podobné pozici za vyšší mzdu.

              Většina lidí promptně přehodnotila, že je lepší mít nulový růst platů a jistotu místa než naopak…

              1. Je to dane silou spolecnosti. My mame zatim haluz, ze mame dost sirokej zaber. Diky Corone jsme prisli o cca 1/3 obratu, coz neni zrovna malo, nicmene firma dal nabira nove lidi, delnici na KA dostavaji 90% mzdy (KA maji bud jeden den v tydnu, nebo tyden jednou za mesic), rocni naklady jsme zaplatili v puli cervence, ted jsme v cernych. Bylo lip, ale nepropousti se.

                1. Čoveče přemejšlím, kdo já taky dostanu něco zadarmo? Votevření žrádelny se protáhlo jenom o 3/4 roku a sorryjako, na nic není nárok.

                  1. Jo, a Bavorsko dalo ted mimoradny prispevek na deti. Normalne dava 200 ecek na mesic, ted v zari je to o 200 vic a v rijnu o 100.

                    Mel jsem z prdele kliku, nic vic.

                    1. celosvetovy prumer je 40% dolu. Cili jste v lehkem nadprumeru a ta cerna cisla jsou dana jen tim, ze pred Koronou jste byli bezpochyby v tezkem plusu. Ted si dovolim hadat jste sul nul. Zatimco vsecky ty uzasne startupy jsou fpici a ti co byli sulnul jsou v cervenych a propousteji o sto pero.
                      Politici cosi blekotaji o V shape recovery a petiprocentnim propadu ekonomiky. Hovno. Zadna recovery, ekonomika na konci roku 40 procent dolu, inflace a oddalovani katastrofy tistenim penez v podani centralnich bank je haseni pozaru benzinem. Misto, sby ted pokrachovali slabi, tak v prosinci krachne vsecko. Lidi jsou nepoucitleni a blbi. No, hlavne, ze se budou v USA hadat, jestli volit Maznaka anebo Losnu a vtelevizi resit, jestli rouska s dirama o prumeru milimetr zadrzi virus o prumeru 0.06 micronu .

                    2. Jasny je, ze diky Covidu to trosku protejkalo, ale polici radeji ten zasranej hajzl poradne splachnou se vsema leta nanesenejma srackama.

        3. Tady v Nemecku to zavisi na tom, jestli jsi v korporatu, nebo v necem malym. Ja jsem v malym (dneska 500 zamestnancu) a tady si majitel hlida kazdeho vedouciho. Celkove je tu spis rodinna atmosfera, kdo na neco nema, je mu nabidnuto doskoleni, pokud odmitne, nebo to i pak neda, pak je odejit. Co sem prisli novi lidi na oddeleni, kteri prisli take z mensich soukromych firem, tak ale nadavali na vedouci a chaos. Tak si vyber.

          Korporaty to maji uplne stejne, jako v Cesku, takze jestli jeden vedouci dela, nebo nedela, se obvykle ihned neprojevi. Ocekava se velke propousteni v automotive a tihle paraziti vyleti jako prvni, to je samozrejme, protoze automotive musi prezbrojit na baterky, coz znamena nabrat kvalifikovane lidi (kde?) predevsim z tlustoproudu. Takze na druhe strane zestihlovat se musi, cili kravatari pujdou. Inu, proc ne, ale otazka je, kam nalezou, protoze nic poradneho neumi. Vsude bude plno MBA.

          1. automotive musi prezbrojit na baterky

            Z toho mraku nezaprsi, Sysope.
            Ze zacatku byla spousta znacek a kazda zila. Mala auta stala jako barak, dobra auta (mercedes w126 napriklad) jako hodne luxusni barak. Pak najednou zacalo byt tesno a zacala doba velkych fuzi, ale ty velke koncerny zily. Auto stalo jako pul baraku. Pak zacalo byt jeste vic tesno a ty velke koncerny zacaly sdilet motory, platformy, a zase to chvili to zilo. Auta stala tri mesicni platy.
            Pak se zacaly zavadet ekobuzeracni normy s cilem vysachovat sikmoocka z evropskeho a americkeho trhu a ono to skoncilo presne naopak, ze globalni trh se presunul do Asie a Evropa a USa paberkuje. Sice to parkrat oddluzil Obama, ale Detroit uz je naveky mesto duchu. Mala auta stoji dva mesicni platy.
            Elektromobily mely byt reseni neudrzitelneho stavu na tru, ale jsou slepa vyvojova vetev nalajnovana planovaci v Bruselu a USA a systemem dotaci, danovych ulev a pozitivni diskriminace, ale svet jde jinou cestou.
            A Cina a trh cinskych miliardaru bude velmi brzo urcovat pravidla hry. Ekektrika zustane jako alternativa, core budou porad fosilni paliva. End of the story.
            Automotive v Evrope a USA je dinosaurus, ktery chcipne, protoze mu mezitim umrel odbyt.

            1. Bohužel to nevidím zdaleka tak optimisticky jako Vy.
              Dokud bude existovat EU, bude náhrada racionálních aut za bateriové hračky násilím nucená, ať to stojí, co to stojí. Podle mého nejde vůbec o nějaký odbyt (sice já osobně nechápu, kdo ty současný wergly pořád kupuje, ale zdá se, že tomu tak je a odbyt existuje) a co si budeme povídat, expanzní motor s vratným pohybem pístů nás pohání hlavně proto, že to je to nejlevnější a už 100x amortizovaná fosílie.
              Podle mého jde o (lidskou) svobodu pohybu a jeho cenu.
              Proč lidé jezdí autem? Protože to pro ně představuje ideální kompromis mezi všemožnými požadavky na dopravu. A to i přesto, že cenu phm tvoří z ploviny daně a cenu nového auta také. Pravda, jsou lidé, kteří výhradně cestují hromadnou dopravou (většinou z čistě ideologických důvodů), ale jednak jich je značná menšina a jednak jim to zabírá značnou část mozkové aktivity (všimněte si, kolik času stráví řešením, jak se kam dostanou, což motorista v podstatě téměř neřeší; totéž můžeme sledovat u veganů – řeší obrovskou část svého času jídlo – a dalších ideologických extremistů).
              Pokud si představím svět, v němž se jezdí takřka výhradně na elektřinu (a racionální auto je spíše alternativa, třeba veterán), tak je to ideál totality: nejenže jede jen ten, kdo jet má a regulace pohybu je snadná, laciná a efektivní, ale jede za příšerný prachy. Pokud na současnou centralizovanou cenu proudu aplikujeme všechny daňové zátěže ropných paliv, tak máme tak superdrahou společnost, že polovina lidí spadne pod mez chudoby jen v důsledku účtu za proud. A bez něho žít prostě nepůjde. proto bude muset nastoupit obrovská míra přerozdělování, nesrovnatelníá s tou současnou. Vznikne naprosto dokonalá závislost obyvatelstva na centru ve všech myslitelných formách. Těžko si představit, jak stejné centralizace nenásilnou formou docílit jinými prostředky.
              Chápu, že tomu prostě nelze odolat a EU tomu určitě nikdy, dokud budeexistovat, neodolá.
              Už nyní žijeme v unii, která se naprosto vymyká nejen všem ekonomickým principům, ale i mnoha přírodním zákonům.

              1. Jeden muj kolega – Cech – zcela vazne zacal zvazovat ten Enyjak. Soukrome. Ze pokud na to stat pritlaci, jak slibil, tak by do toho sel, protoze nabije v praci a jezdi zadara. A takhle to systemem Jezinek pujde dal.

                1. dotace nebudou. SLibem nezarmoutis, ale politici moc kecaj a malo delaj. Jedna vlada slibi, dalsi vlada zrusi. Ve finale bude jen to, co protlaci nadnarodni korporace a lobbisti v bruseli a ti protlaci zelene dotace na libovolnou picovinu, coz jsou jen tunely, ktere skonci u fotovoltaik, vetrniku a par showcase electromobilu nafocenych do katalogu na kridovem papire a parkujicich pred ministerstvem. Na vic prachy nezbydou. Kdyz vemu, ze metr EU dotovane cyklostezky stoji jako metr dalnice, tak kolik by museli dat na dotacich, aby vsecky jezinky poridily elektromobil a kazdy elektromobil dostal svou dotaci? Anebo svou fotovoltaickou jachtu, jako kdyz Gretka jede na konferenci ? Tisicinasobek vykonu realne ekonomiky ? nebo jeste vic ?

                  1. Každý elektromobil svoji dotaci a zvýhodnění dostat nemusí. Dostanou jen ti první (jako vždy), aby se plebs namlsal. „Nabíjení zadarmo, stání v barevných zónách, nenáročný servis… kuwa Mařko, deme si do Providentu pučit na Elektromobil“. A až se to tímto způsobem rozšíří na 10 % obyvatelstva, začne těžký boj proti racionálním autům. Daně, pokuty, zákazy, standardní okupace svobody. A s tím, jak budou násilím mizet racionální auta, budou ubývat výhody pro elektromobily.
                    „To víte, už vás je moc, výhoda stání v barevných zónách se ruší“. „To víte, už vás je moc, dobíjení zadarmo se ruší“. „To víte, výpadek na spotřební dani z paliv je tak velký, že elektřina musí zdražit o 20%, 50%, 100%, 150 %, 250 %, 350 %…“.
                    A nikdo to už nezastaví!

              2. Vegani to mají v dobré restauraci jednoduché s jídlem i dopravou – vědí, že si mohou objednat leda tak taxi.

  9. Nesouhlasil bych úplně s tím, jak dotyčný střídá práce. Já je například střídám proto, že se – podle metody „one size fits all“ – stále ještě domnívám, že chci znát, porozumět a obsáhnout konkrétní implementaci předmětu své práce.
    Nicméně – jak se třeba krásně ukázalo v předchozím zaměstnání – ti, kdo to uměli a znali a za posledních 15 let stavěli, jsou nenávratně pryč, ale já, který si drze dovoluji chtít postupně vše projít, zjistit, jak funguje, jaké procesy to podporuje atp., tak dostanu po šlapkách (ekonomicky to nesedí, cutujeme costy, takže investovat to znovuzíáskání know-how je špatně). Stejně špatně je poptávání se uživatelů, jak to funguje, jak to má (z jejich pohledu) fungovat a co je vlastně tím, co nefunguje. A stejně špatně je zkusit to „hacknout“ a metodou pokus omyl zjišťovat, jak to asi bylo myšleno, jaká jsou v tom data a co s tím.
    Takže když pak člověk rok musí řešit problémy metodou „pokus-omyl“, protože nemá – z kapacitních ni časových důvodů – šanci se v servisovaném řešení řádně prohrabat, jakkoliv v tom může být spousta zkušeností či kvalitních odhadů z dostupných indicií, tak i když to nakonec zprovozní, je to fušeřina a ne legitimní odborná práce. Takže se ze mě stává úplně stejný fušer, kterého takováto práce pochopitelně nebaví a pochopitelně od ní frustrován odchází.

    1. Jeden kolega prisel z Rohde&Schwarz a rikal, ze jeho duvodem pro zmenu zamestnani bylo, kdyz zjistil, ze pristroj, na kterem tam ctyri roky pracoval a ktery R&S prodava za 3500 ecek, lze s naprosto stejnymi funkcemi v dnes uz srovnatelne kvalite koupit za 470 ecek v Nemecku od Taiwanskeho vyrobce. Chvili jsme se o tom bavili a ukazalo se, ze ti sikmaci maji mnohem, mnohem efektivnejsi vyrobni procesy, zejmena v lidskych zdrojich.

      1. Mimochodem, vcera prisla nova sekretarka, puvodne z Mnichova. Ctyri deti, manzel taky sehnal dobrou praci v pohranici… duvod odchodu? Cituji „Mnichov je mesto plne arogantnich curaku“. Pak debata o naplavach, honeni barevnyho peri a tak… cili mili krajane… eh… mili prazane, budte v klidu, nejste prdel Evropy plna curaku, uplne stejny problem velkomest je vsude, zda se :-).

        1. Lol. Mno, Hamburg neni uplne to same, jako Mnichov, ale blizi se milovymi kroky. V techhle aglomeracich se budou hodne brzo divit, ze to tam maji jako v NewYorku. Davam helmutum rok, maximalne dva.

          1. Uz ted mas v Mnichove ulice, kam fizl nepachne a puvodni Nemec taky ne. Zato se tam cile mihaji ruzni snedi panove, jejichz mnohe zeny sedi doma, rodi deti, nepracuji a pobiraji davky na manzelky a deti. To je takovy mistni zazrak, ze polygamie je nezakonna, ale podporu na hromadu manzelek neni problem mit.

            Kam se to dopracuje, to vime. Jen nevime, kdy.

            Nicmene Nemci nejsou zase az takove ovce, jak to vypada. Pokud jim nekdo opravdu hodne sahne na jejich jistotky, tak to bude frcak.

            1. on ještě žádnej strom nerostl do nebe a všechno se jednou otočí, a tak to bude i nadále. frý multikulti liberalismus bude tak dlouho napínat strunu, až nejdřív začne drnčet a pak praskne, a skončí to tak tuhou konzervativní diktaturou, že ještě budeme se slzou v oku vzpomínat na tu pohodu, pár no-go čtvrtí, kam prostě nechodím a pohoda. a vono se blejská na časy, ti „staří a nevzdělaní venkovani“ (jak s oblibou píše levicový tisk) voličové všech těch zemanů a trumpů nespadli z měsíce, těm se akorát moc dlouho sralo na hlavy a jejich hlasy se válí na zemi a stačí je zvednout. a čím později se to votočí, tím víc se to přehoupne do druhého extrému a tím to bude horší.

              tak nějak počítám s tím, že ku stáru asi budu schovávat pod hromadou uhlí pár turků, černoušků nebo feministek před deportací do koncentráku, a když je policie objeví, tak mi bude hrozit exemplární trest. za potlesku novin *).

              *)= noviny, rozhlas, televize, internety, mytí mozků školákům etc.

              1. Lukas B..
                Heh, a viník je kdo asi…?

                1. Oxid uhličitý?

              2. Lukas: jste optimista. Síly pokroku ještě nikdy a nikde nepřesvědčovaly „staré venkovany“ – explicitně šly po mládeži s tím, že když vymyjou mozky mladým, staří nakonec vymřou.

                Nebo budou nahrazeni – v USA levičáci v Democratic party otevřeně plánují, že v případě úspěšných voleb legalizují všechny nelegální migranty z latinské Ameriky, umožní volit Portorikáncům, překreslí volební okresky a zruší systém Volitelů (zavedený Otci-zakladateli právě proto, aby vyšinutá velkoměsta nemohla dělat diktaturu venkovanům)… Jinak řečeno, změní volební systém tak, že jim přibudou miliony levicových voličů a už NIKDY je NIKDO neporazí.

                Náckové a Komančové to dělali úplně stejně (však to byly ve své době také „síly pokroku a modernity“.) Děcka povinně nahnat na vymývání mozků do Kuratoria či Hitlerjugend, resp. do Komsomolu či Pionýra a SSM. Akorát pionýr nebyl tak důsledný protože někde nebyl vedoucí ideologický fanatik.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017