Dovoz zbraně z Itálie, část 3 - zpět na článek

Počet komentářů: 27

  1. Ufffff, to byl nervák. Super seriál a opožděně blahopřeju k úspěchu.

  2. Skvěle. Gratuluji, ještě ze dvakrát a můžete si na individuální dovoz založit živnost :)

  3. Jo jen na okraj, pro „experty“ kteří tvrdí že ozbrojený civil „nemá šanci reagovat“.
    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/utocnik-strilel-v-texaskem-kostele-po-dvou-ranach-ho-zastrel/r~185a436c2a8611ea84c6ac1f6b220ee8/

  4. Dobrý den,

    dotaz na autora. Pochopil jsem správně, že jste zažil „střet“ tří právních systémů resp. tří praktických aplikací těchto právních systémů – českého, italského a rakouského (když jste zvažoval převoz autem přes Rakousko)? Můžu se zeptat, proč jste si neřekl o vše co je potřeba v ČR dotazem o informace dle zákona č. 106/1999 Sb?
    A proč jste nepoužil služby úřadu https://evropskyspotrebitel.cz/ pro zjištění všeho co je potřeba v Itálii?
    Ohledně zjištění jestli lze/nelze provézt v kufru auta Rakouskem bych si nebyl jistý … snad byste dostal informaci který rakouský úřad oslovit přes https://de.wikipedia.org/wiki/Volksanwaltschaft.

    Ptám se vyloženě prakticky, neboť tipuju že jste to zkusil (protože je to asi nejjednodušší z hlediska času) … tak jaká byla Vaše zkušenost? Protože určitě jste nechtěl zažít Vaše setkání s úředním šimlem (tak chápu obsah Vašich článků) ve stylu: „škrábat se levou rukou na pravém uchu“).

    1. Jen technická: škrábat se na protilehlém uchu je pro mě výrazně pohodlnější…
      To jen že nechápu vznik a rozšíření toho přirovnání…

      1. Asi máte nápadně delší předloktí než populační medián :-).

        1. Výjimečně odpovím zcela vážně: to bych to měl ještě těžší…
          Mám trochu problém s ohýbáním v lokti, ale zato jsem schopen o kousíček natočit hlavu…

    2. Dobrý den,
      sice máme podle zákona přístup k informacím, ale ty informace nikdo neměl :) Jak jsem psal, na mém registru zbraní vůbec netušili. Na Italské ambasádě v ČR mi řekli, že se starají pouze o problémy italských občanů a na české ambasádě v Římě mě odkázali na naše policejní prezidium s tím, že na to nejsou odbornící, cituji
      „ano to je pravda, že zastupitelský úřad vyřizuje žádosti o převoz zbraní a to vždy po konzultaci s Policejním presidiem, promiňte, ale nejsme odborníci na střelivo. My vyřizujeme převoz zbraní na sportovní mezinárodní účely.“

      Na policejním prezidiu taky nikdo nevěděl, vesměs se prostě bylo nutné ptát v Itálii.

      Rakouská ambasáda byla naopak velmi profesionální a kdyby ta zbraň nebyla zakázaná, tak by nejspíš nebylo problém zařídit cokoliv.

      Ten evropskyspotrebitel neznám, ale tam asi řeší jen běžné nákupy. Můžete zkusit je kontaktovat, ale jsem ochoten se snad i vsadit o to, jak to dopadne:)

      1. Čili pro Ostraváka by mohlo platit: Dobrý den, slovinská, maďarská a slovenská ambasádo! Není u vás jedno take fajne železo z CoD zákázané? A jaké jsou podmínky převozu?

        Cesta (z Milána) podle mapy.cz jen o hodinu delší, než přes Österreich.

        1. Určitě mohlo, ale pro mě už velká zajížďka a taky jsem čekal i velké časové zdržení s papírováním.

          1. Redguy
            K té 106/1999:Ve 2. díle Vašeho seriálu (počínaje čtvrtým odstavcem – začíná to větou „No, nic poletíme“) byste si patrně ušetřil obcházení a dotazování. A hlavně – Vy jste asi většinu dotazů řešil telefonem … vůbec bych se nedivil, kdybyste si s úředníkem nerozuměli, a pak z toho byl malér … já být na Vašem místě tak bych to řešil právě prosbou o informace, protože odpověď úřadu (Policii ČR v tomto příběhu vnímám jako úřad) je písemná.

            Zvláště, když jste zjistil, že Vás v Itálii čeká „Itálie“ ohledně jejich praxe… tak o to horší by bylo kdybyste nakonec „ztroskotal“ na posledním kroku, tj. tady v ČR.

            1. To jsme se asi nepochopili. Telefonem jsem se snažil získat informace zejména o papírování na italské straně, což se stejně ukázalo jako marná snaha. Na naší straně byla situace celkem jasná a řešil jsem to osobně na svém oddělení zbraní. Navíc pro náše úředníky jsou relevantní hlavně české dokumenty, zajímá je zejména ZTP a jakékoliv papíry z ciziny jsou jen bonus.

              1. Tak moment… V 2. díle jste četl toto:
                „Trochu překvapení bylo to, že kromě formuláře žádosti o ZPL k trvalému dovozu, který jsem měl už stažený a předvyplněný, na mě ze šuplíku vytáhli jakýsi milionkrát okopírovaný formulář Předběžný souhlas s dovozem zbraní nebo střeliva do České republiky. Ačkoliv o něm na některých stránkách je zmínka, tak se mi dopředu nepodařilo zjistit, jak vypadá. Formulář byl dvoujazyčný, měl vlaječku eurosajuzu a seznam evropských směrnic, a mimo jiné se do něj vyplňovalo jméno prodejce, adresa, číslo pasu, jeho platnost, místo vydání atd. Na to jsem nebyl vůbec připravený a Marco nezvedal telefon, takže jsem tentokrát odešel s prázdnou.“

                „Zavolal jsem na policejní prezidium a tam mi řekli, že předběžný souhlas zavedli po sjednocení předpisů v rámci EU a tím pádem úplně stejný dokument bych měl dostat pro vývoz z Itálie. Vlastně by to asi mělo nahradit ZPL, ale ten k tomu vydávají pořád, protože umožňuje nezaregistrovanou zbraň na území ČR držet. Každopádně tenhle evropský předběžný souhlas je ten úplně nejdůležitější dokument pro zahraničí, ačkoliv u nás o tom není moc povědomí.“

                Na Vaši situaci (viz ta citovaná pasáž) je 106/1999 asi nejlepší možnost… Tj. teoreticky je celý úřední postup jasný, akorát málokterý úředník jej zažil na vlastní kůži, protože patrně jde o vzácnou situaci.

                Jinou věcí (jestli použít 106/1999) by bylo pokud by úředník (např. policista ve Vaší situaci) měl použít nějaké „správní uvážení“ … z logiky věci odpověď dle 106/1999 Vám nedá úplnou garanci co Vás čeká … ale jestli jsem Vás dobře pochopil, tak u Vás nebyl zádrhel v „nevůli“ úředníka, ale v jeho „nedokonalé znalosti/orientaci v netradiční situaci“

                1. Ono nebylo na co se ptát, situace je na první pohled jasně popsaná zde
                  https://www.mvcr.cz/clanek/cestovani-se-zbranemi-a-informace-pro-cizince.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D

                  Problém je, že tam sice píšou, že k ZPL vydají i předběžný souhlas, ale ne to, že tam budu vyplňovat informace, které v ZPL nejsou. A to bylo to překvapení. Všude se dá najít vzor formuláře na ZPL, ale ne ten druhý, proto jsem sem dával obrázky.

                  1. Redguy: Už chápu – zmátlo Vás, že to webové info vypadalo jako kompletní informace. Ale v reálu chyběl ten formulář s údaji, které jste neměl po ruce.

                    Je to tak?

                    1. Naprosto přesně. Myslel jsem, že vyplním formulář a dostanu dva papíry, místo toho na mě vybafli s osobními údaji prodejce. Zbytek už byl bez překvapení.

  5. Skláním se, smekám, obdivuji, prostě kouzelník. Jenom dotaz, kdybych si chtěl dovézt třeba centurion nebo bulavu, kolik byste si tak vzal za tu administrativu s tím spojenou? Chápu, že u áček bude to vyřizování výjimky delší, ale chvíli bych počkal :-)

    1. To nechávám začátečníkům, já dělám letadlovky a atomovky:))

      1. A tak to nic, mě zajímají pouze systémy od „hvězdných válek“ (družice s velmi přesnými a velmi výkonnými lasery) výše.

  6. Tahle firma se vytahuje, ze umi dovazet z EU a USA.

    https://www.ezbrane.eu/dovoz/

    Mechanismus je takovy, ze to oni jako firma na sebe koupi, prevezou, tady prodaji koncovemu spotrebiteli jako prodej v ramci CR.

    Poplatek za dovoz z Nemecka je 4000CZK.

    Nezkousel jsem, realne zkusenosti nemam.

    1. Jenže jak je vidět, klíčový nebyl zprostředkovatel tady, ale tam. Píšou „Prodávající pošle zbraň našemu zprostředkovateli.“ Pokud tím nemyslí někoho s italským ZP, tak se na ně každý prodávající vyprdne stejně jako na mě. Německo je specifické, tam se to dalo ještě nedávno dalo řešit na dálku poštou.

      1. Nevim, jenom predavam, co maji na webu.

        Principem ma byt, ze ital prodava italske pravnicke osobe a neresi prevody, ta si to interne prevede do cech, Cech kupuje od ceske pravnicke osoby a opetovne neresi zadne prevody.

        Pokud ma dana firma trvale povoleni pro import, resi to v ramcu sveho kanalu a odpada ta desiva onanie s individualnim dovozem

        Tyhle veci je vzdycky problematicke jednou prokopnout, pak uz to jde vicemene snadno. Prosta uspora z rozsahu, byrokraticky ojeb se provede jednou, ten se rozprostre na vice dovozu.

        Ale to je jenom moje teorie, sam to nemam z Italie odzkousene.

        Kolega to pres prostrednika resil z Nemecka a to je obecne bezproblemove.

  7. Palec vzhůru za úspěšnou bitvu s úředním molochem :D

  8. Úžasný článek, díky za něj, i když zbraně jsou (zatím?) mimo můj záběr.
    K otázce v posledním díle „Jak může tenhle stát fungovat v takovém bordelu?“ bych uvedl, že evidentně nemůže, a proto Itálie de facto již dávno zbankrotovala (dluh osciluje kolem 135 % HDP). A kdyby ECB nevykupovala italské státní dluhopisy za v podstatě jakoukoli cenu i přes vědomí jejich nulové nominální ceny, nemohla by tato země existovat ani de facto, ani de iure.
    Nejdivnější na tom je, že každý starší Ital Vám potvrdí, že v době největší slávy Itálie koncem 80. let 20. století byly podobné story v této zemi nemyslitelné. Úřady sloužily lidem a pokud někdo nějakou službu obyvateli odmítl, bylo třeba jej k tomu finančn motivovat, což bylo mnohem jednodušší (lidé věděli předem, jak vysoký úplatek se za co dává). A to v této zemi tehdy vykazovali jednu z nejvyšších reálných průměrných mezd na světě díky poměrně vysokému růstu HDP (který posledních 15 let nepřekročil 1 %, tedy hranici statistické chyby).
    Nejvíce mne v Itálii vždy zaráží právě ta jejich odevzdanost, když je zcela evidentní, jak ten eurofašismus táhne celou zemi ke dnu (Italové si stěžují, že reálně chudnou, ale nejsou schopni se postavit státu i přesto, že je to země prorostlá odbory a stávkami). A když se už už zdálo, že většina Italů volila prostestní politickou reprezentaci, ouřadové si po několika pokusech s vůlí voličů otevřeně vytřeli prdel, a nikdo neřekl aní píp. V zemi, kde se stávkuje kvůli každýmu prdu! Nepochopitelné.

    1. Děkuji, téma zbraní bude brzo vyčerpáno, takže nastoupí vozidla a jedno z prvních bude italská motorka právě z těch zlatých časů.

  9. Být první není opravdu vždy dobré. Je to sice proti tomuto boji se šimlem v podstatě bezvýznamná událost, ale já byl první, kdo nakráčel na ministerstvo zahraničí se zbraní. U soudů už jsou zvyklý a odsejpá to, ale tady se radili dlouho a hledali formuláře, aby to nakonec bylo vyřešeno kouskem ručně popsaného papíru a zbraní v trezoru po dobu pobytu na ministerstvu.
    Takovou kuriozitkou je, že jsem musel odevzdat malý kapesní nožík Mikov, co obsahuje malou a ještě menší kudlu, šroubovák a otvírák – je to přece nebezpečná zbraň a kufr plný nářadí bez problémů prošel. Myslím, že velký lámací nůž, sada šroubováků a dalšího nářadí by nadělalo podstatně větší paseku než ta kapesní kudlička :-)
    No jo, ale bez nářadí není servis, to chápou i na ministerstvech :-D Kupodivu.
    Jak nesnáším seriály, tak tuto sérii o dovozu jsem zhltal. Ale osobně bych do toho nešel. Nemám Vlašského kámoše a domluvím se nejdál na Slovensku. To dost omezuje.
    Ovšem stále platí – když ji miluješ, žádná překážka není dost velká

    1. Já mám zkušenost s jednou ambasádou, kde zabavovali tašky i batohy, takže tam zbraň skončila v batohu, což nebylo úplně ideální. Vymakané to mají na ministerstvu dopravy, jsou tam trezorky na dva klíče, jeden klíč si nechá strážný a jeden dostanu já, takže s flintou nemůže nikdo z ochranky manipulovat.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017