ale tak jo, aspoň to néjni dlouhý a člověk se pousměje…ale přece jenom si řiká, esli pan autor není trochu jednodušší…
každopádně v álejích zas bude kvalitně nablito :D
cool
To je individuální metrixovka, v počítačové skříňce stolku mám vždy zapalovač a najednou ne a když tam dám jiný k čertu tak za tři dny jich tam je kdoví proč dvacet plných a většinou jediný musím doplňovat kdo by to řekl. Aktuálně 7. ale kvartálně i nic. S ponožkami cca 50sáti nedám dva páry, už jsem to vzdal a po čtvrt roce exit a to týdně troje koupím. Nebo budu asi ekonomicky tvrdit že mám „dědoleze s každou jinou. :-)
tenton
Copak jak se řekne hřebíček, ale jak se řekne kopr!!!
Abbe
Kopr… Dill
Hřebíček… Cloves…
princdrson
no jo no
Alan.Cox
Létám do USA poměrně často.
Mohu říci, že zatím si nepodařilo ještě letět společností Delta tak, aby nevznikl nějaký vážný problém. Obvykle ztracený kufr nebo kufr, který přicestuje o týden až dva později než letadlo. Nebo zpoždění takového rázu, že návazný let se nestihne – řadu nocí v hotelech na účet Delty.
Už to došlo tak daleko, že se snažím Deltě vyhnout, ale ono to jde dost blbě.
bullshitoza
Já „jen“ dvakrát USA a jednou Kanada. Přivítání stejné. Morbidně obézní paní ( množné číslo ) tmavé pleti mající možnost Vás téměř bez udání důvodu otočit na podpatku a poslat zpět. Je to již 20 let a vidím, že se nic moc nezměnilo. Tenkrát Kanada jen s pasem bez víza, než to zmařili naši černí pracující.
(eště radši pro jistotu – Emanuel Frynta, Golem (Písničky bez muziky), Albatros 1988)
Nitus
A já už jsem doufal, že tady pořád ještě funguje cosi jako zpětná vazba, a že celkem mizerné hodnocení toho předchozího klenotu na téma „respawnující se prcguma“ autora odradí od publikování dalšího literárního skvostu. Přesněji řečeno že ho motivuje přesunout se někam na Neviditelného psa, kde se to snese. No, nevyšlo to, to se asi dalo čekat, kdyby autor byl citlivý na zpětnou vazbu, tak nebude publikovat zběsilosti, na kterých kdybych se já podílel, tak to zapřu jak Petr Krista. Ale že se další warpové šprcky dočkáme ještě letos, to je pořád nepříjemné překvapení.
ale tak jo, aspoň to néjni dlouhý a člověk se pousměje…ale přece jenom si řiká, esli pan autor není trochu jednodušší…
každopádně v álejích zas bude kvalitně nablito :D
To je individuální metrixovka, v počítačové skříňce stolku mám vždy zapalovač a najednou ne a když tam dám jiný k čertu tak za tři dny jich tam je kdoví proč dvacet plných a většinou jediný musím doplňovat kdo by to řekl. Aktuálně 7. ale kvartálně i nic. S ponožkami cca 50sáti nedám dva páry, už jsem to vzdal a po čtvrt roce exit a to týdně troje koupím. Nebo budu asi ekonomicky tvrdit že mám „dědoleze s každou jinou. :-)
Copak jak se řekne hřebíček, ale jak se řekne kopr!!!
Kopr… Dill
Hřebíček… Cloves…
no jo no
Létám do USA poměrně často.
Mohu říci, že zatím si nepodařilo ještě letět společností Delta tak, aby nevznikl nějaký vážný problém. Obvykle ztracený kufr nebo kufr, který přicestuje o týden až dva později než letadlo. Nebo zpoždění takového rázu, že návazný let se nestihne – řadu nocí v hotelech na účet Delty.
Už to došlo tak daleko, že se snažím Deltě vyhnout, ale ono to jde dost blbě.
Já „jen“ dvakrát USA a jednou Kanada. Přivítání stejné. Morbidně obézní paní ( množné číslo ) tmavé pleti mající možnost Vás téměř bez udání důvodu otočit na podpatku a poslat zpět. Je to již 20 let a vidím, že se nic moc nezměnilo. Tenkrát Kanada jen s pasem bez víza, než to zmařili naši černí pracující.
tvl to byl teda kameňák, prej pracující…
Co mě poprvé vyděsilo na letišti JFK byla umělá zaměstnanost mladých černochů. Líných, hloupých a neschopných. Asi nejen tam.
Ty vole proč? Proč tuty,sračky pan domácí pouští do éteru?
Co ti vadí? Nech to tak! A on mi říká: „Vole.“
(eště radši pro jistotu – Emanuel Frynta, Golem (Písničky bez muziky), Albatros 1988)
A já už jsem doufal, že tady pořád ještě funguje cosi jako zpětná vazba, a že celkem mizerné hodnocení toho předchozího klenotu na téma „respawnující se prcguma“ autora odradí od publikování dalšího literárního skvostu. Přesněji řečeno že ho motivuje přesunout se někam na Neviditelného psa, kde se to snese. No, nevyšlo to, to se asi dalo čekat, kdyby autor byl citlivý na zpětnou vazbu, tak nebude publikovat zběsilosti, na kterých kdybych se já podílel, tak to zapřu jak Petr Krista. Ale že se další warpové šprcky dočkáme ještě letos, to je pořád nepříjemné překvapení.