Bratia Slováci, sestry Slovenky a trocha nacionalismu - zpět na článek

Počet komentářů: 97

  1. Je opravdu nutne, aby se na tomto blogu objevovaly vypotky idiotu, co jsou vyvredeni z toho, ze na nej nekdo promluvil slovensky?

    Co tu blektaji cosi o prohrane studene valce a likvidaci prumyslu? Ja osobne jsem studenou valku vyhral a zrejme kazdy, kdo nebyl bolsevicky zmrd.
    Chapu, ze i nymand je clovek, nekdo Zemana volit musi. Ti maji ale treffpunkt na novinky.cz

  2. Jestli se nepletu, hihihi… tak naše země mají bilaterální smlouvy o vzájemném uznávání dokumentů psaných jazykem druhé země bez nutnosti překladu potvrzeného štemplem. Očekávám že s mluveným slovem je to stejné. A tak máte holt smůlu. Na závěr si dovolím: Češi peši do Prahy a židi do Palestiny. Rež a rúbaj do krve dokud Slovák na Slovensku pánom nebude!

    1. Jen doplnění té poslední věty – chybí tam „po tej českej kotrbe“, takže celé to znělo: Rež a rúbaj do krve, po tej českej kotrbe, dokiaľ Slovák na Slovensku pánom nebude“. A paak ještě jedno doplnění – „Čecha do mecha (pro neznalce „pytle“) a mech dolu Váhom“.

    2. Přesně. Na úřadech můžou mluvit slovensky a my u nich česky. Je to zvláštní, ta nevraživost. Co mám vysledované, čeěi mají slováky rádi, ale naopak to uplně neplatí :-).

      Je trochu klasika, že slovák, extrémní patriot (který ale žije celý život mimo to skvělé Slovensko), mluví i po 15 letech v Praze čistě slovensky. Ale pro mě je to jak hanácký či plzeňský přízvuk (nebo ta budějovická šílenost). A je to okrasa a obohacení. O čistou a krásnou čeětinu se starejme my. Přízvuky/akcenty tvoří krásně pestrou a přece jednolitou společnost.

      1. Tak ja mám trochu inú skúsenosť – Slovák je ledva za Makovom (hraničný prechod SR-CZ) tak už říka jak zmyslov zbavený, kdežto Čech po 40 rokoch na východe Slovenksa ešte stále zháňa v železiarstve „srp“ miesto kosáka (a kladiva).
        Mne a mojej generácii je to ešte jedno, lebo rozumieme bez problémov česko-slovensky, ale ako sú na tom mladší tak to teda neviem.

        1. blbe. Ony ty jazyky totiz zas tak podobny nejsou, jak si myslime my co vyrustali za CSSR a CSFR a se slovenstinou prichazeli bezne do styku.

          1. Right. Ony tie jazyky totiz zas tak podobne nie su, ako si myslime my, co sme vyrastali za CSSR a CSFR a so slovencinou prichadzali bezne do styku.

            Vtipy bokom, uz som viac krat cital, ako ma cestina blizsie nemcine. Mne to ale pride skor ako rozdiel na urovni narecia. Staci posadit 5 bratislavcanov do auta a vysadit ich v kosiciach. Neobjednaju si ani pivo.

            To, ze mladi ludia casto nerozumeju SK/CZ CZ/SK je len o pocuvani – kedze SK televizie maju stale dost CZ obsahu, slovenska mladez je na tom o nieco (malo) lepsie, od nizkeho veku vidia aspon rozpravky alebo co.

            1. Nebude to stými Košicami problematické pre Bratislavčanov preto, lebo Košice majú prezývku Bazmek-city – takže je tam riziko, že maďarčiny? Koniec humoru.
              Počul som príhodu z nejakej rusnackej dediny, kde počas volieb (asi parlamentných) boli zahraniční pozorovatelia spolu s prekladateľkou z Bratislavy a keď spustil rusnacky starosta na zahraničných hostí v domorodom nárečí tak im proste prekladateľka povedala, že: Pardon, ale ona mu proste nerozumie. Vraj to tam potom zachránil nejaký chlapík, ktorý prekladal z rusnačtiny do slovenčiny a naopak.
              Ale je pravda, že českých programov bolo za spoločnej republiky v telke viac, takže Slováci to majú viacej „v krvi“. Zase poľské pohraničie by nemalo mať problém s poľštinou.

              1. Pravda, polske pohranicie s polstinou/slovencinou podla mojich pozorovani problem nema. Ani s tou polstinou to nie je tak kriticke, aspon podla mojho pozorovania – cisteho casu som v PL stravil tak mozno rok rozlozeny do roznych sluzobnych ciest. Zakladna slovna zasoba a celkove porozumenie prislo velmi rychlo, poliaci mi rozumeli ked som nahodil smiesny prizvuk a zacal upravovat slovenske slova tak, aby sa plus minus hodili na to, ako hovoria oni.

                Chorvatsko, Bosna – opat, porozumenie horsie, ale pri troche snahy sa dalo vytusit, co ktora strana chce. Ludia, co tam kazdy rok chodia na dovolenku viedli konverzacie o „zivote a vobec“ mixom slovenciny, cestiny, polstiny, chorvatstiny a vsetci boli spokojni. Ukraina aspon u mna este horsie, kedze som na skole neutrpel povinnu rustinu – nemal som sancu ani na texty, ani na rec. Pri pozornom pocuvani som trafil kazde Xte klucove slovo z konverzacie inych ludi, ale sam by som ju nevedel viest.

                1. no jasne, cestina, polstina a slovenstina (plus luzickosrbstina a ruzny dalsi zanikly varianty) jsou stejna jazykova skupina (zapadoslovanska), rustina a ukrajinstina zase jina, vychodoslovanska. Srbove a Chorvati zase jihoslovanska. Nejakej davnej spolecnej zaklad tam je, ale ty skupiny se pak vyvijely oddelene za odlisnejch podminek, takze uz se navzajem moc nedomluvej.

            2. no hele, tak tretina slovenstiny je cestina s prehazenou diakritikou ta se da dat bez problemu – čo bolí prebolí.
              Pak tam jsou slova co uz jsou zkomoleny vic – preukaz, dievča. To uz je horsi, protoze jedno pismeno muze znamenat velkej rozdil i v cestine.
              Pak jsou slova co sice mame taky, ale znamenaj neco jinyho – vodič, kapusta. Tady uz sranda konci.
              No a nakonec slova co nemaj s cestinou nic spolecnyho – vankúš, olovrant, rušeň, bozk, hydina…
              Bozkal ju na pery… raňajkoval som bravčovu pečeň zo zemiakmi… Dajte mi vodicsky preukaz… Na pitvore sa rumadzgal krdel hydiny… Fakt to tak uplne podobny jazyky nejsou. :-)
              My jsme to jeste meli slovensky slova zazity jako v cechach nepouzivany synonyma, ale dneska uz to mizi, jak mlady neprichazej se slovenstinou do styku.

              1. Hodně je toho tuším z maďarštiny, do češtiny zase přešlo hodně německých a latinských slov. Jak je Maďarsko daleko sem, tak Německo na SR.

    3. Mám pocit, že autorovi nevadí slovenština, ale hotentotština kterou zmínění představitelé mluví. Kdyby hejtman jihomoravského kraje mluvil plotňáckým hantecem, taky bude za dvojnásobnýho vola.

      1. U hejtmana JMK jakožto u někdejšího městského policajta to už snad ani nejde násobit.

  3. Já myslela, že je to tady server pro více či méně inteligentní lidi. Protože se mi nechce momentálně nic balit do slovní vaty, myslím si, že česko-slovenské národnostní spory jsou dobré tak pro prvoky s Vysokou školou života.

  4. Pěkná pí..vina. I když je pravda, že pokud jsem zavolal například na HP nebo k Philipsovi do Prahy, češtinu jsem až na výjimky neslyšel několik let. Speciálně u HP si mě bratia s různými prapodivnými funkcemi a ještě prapodivnějším vzděláním (ovšem z tuzemských pseudoškol) vždy přehazovali na telefonu jako horký brambor sem a tam, než nakonec našli někde ve sklepě zamčeného (jediného čecha) technika, který pochopil co po něm chci a byl schopen věc skutečně řešit. Podobné je to u Philipse, tam se na hotline, kde vám dievčice předčítají předem připravené kraviny a tvrdí, dozvíte jen to „že nie je podstané, televízor vidět z vnůtri na tož jediný opraviť“ k tomu abyste radili jak řešit jejich závady. Pravdou je ovšem to, že čeští vychcánci s podobným „vzděláním“ jdou raději parazitovat do neziskovek, veřejné správy a podobných žump.

    1. Když mi že produktovej menežér u APC tvrdil, že něco, co přeprogramovávám (tu a tam) už leta v počtech větších tuctů kumulativně, v tom jejich modulu vůbec není, či kamarád učil týpky z Mrkvo$oftu na nějakou jejich firemní hoveninu po upgrade za pět míčů funkcionalitu, která tam těch 10+ let podle nich vůbec není, tak že nějaká slípka na telefonu ví hovno mě vůbec nepřekvapuje.

      Krom toho, mimochodem, některý firmy to maj vyřešený tak, že vás to překopne do telecentra na SK, takže abyste si nemyslel bůhvíco, když od začátku voláte na návštěvu do zahraničí. Provozovat dvě call centra když je to skoro stejný je jaksi zbytný, žánop.

  5. Ano, je to něco strašného. Domnívám se, že jde o mezinárodní spiknutí – na mě spustil slovensky dokonce i personál v Německu, Rakousku, Řecku a (ne, opravdu se to zdráhám říct) v Maďarsku! V kotlince na mě dokonce prodavačka nábytku spustila jazykem, ze kterého byla jasně znát ukrajinština!
    To se ovšem autorovi stát nemůže, protože takový dement se zřejmě za hranice kotlinky dostane jen v případě únosu.
    Ale jo, tímhle směrem a pro tyhle týpky se tenhle server ubírá. Machři, kteří nechtějí být na fejsu (každej přece ví, proč) si to rozdávají tady.

  6. Jakožto moravák co už pár let žije (a pracuje) na Slovensku, se k tomu problému stavím trochu jinak. Když jsem se sem stěhoval tak jsem si dával za cíl udržet si češtinu, jednoduše proto, abych nemrvil svůj jazyk slovenčením a slovenčinu tím že budu mluvit takovým tím kočkopsem… Ta snaha je, bohužel, marná. Pracovní kolektiv, noví přátelé, manželka – všichni mluví slovensky, takže tak jako tak se to na člověka natáhne a i přes velkou snahu mám narozeniny vo februari, doma dvě mačky, s ostatními súhlasím slovem hej. Neptám se ženy co jí kamarádka řekla, ale povedala a tak dále. Bohužel to není čisté ani tam, ani tam.

    A ohledně toho jestli jsem byl potřebný na Slovensku, respektive jestli jsou naši bratia a sestry potřební v Česku? Důležité je se z toho neposrat. Můj názor je, že pokud by byl na Slovensku někdo stejně kvalifikovaný a ochotný dělat moji práci za takové peníze za které jsem ochotný ji dělat já, těžko by se chodilo rekrutovat za hranice.

    Jsou samozřejmě případy kdy je potřeba držet češtinu čistou – nikdy nezapomenu na jeden z prvních seminářů na MUNI kdy jeden z docentů jednoznačně prohlásil že se slovenčinou problémy nemá, všichni jí rozumíme, ale testy, seminární práce a zkoušky bude jednoznačně vyžadovat s naprosto českou terminologií (byť celý text bude slovensky).

  7. Ano, je to napsáno záměrně provokativně. Myslím si že:

    1) Česká republika je samostatným státem. Slovensko je samostatným státem. Úkolem každého státu je chránit především zájmy svých občanů.
    2) Ta česko-slovenská náklonnost je dost jednostranná. Přinejmenším nevyvážená.
    3) Česká republika poskytuje Slovákům více ekonomických výhod než opačně. Ať se to líbí nebo ne, Slováci jsou v ČR ekonomickými imigranty.
    4) Ukrajinec dělá na stavbě pátek svátek, vedro nebo mráz. O tu práci se asi nepoperem. Slovák se v ČR uchází o stejná pracovní místa, jako Čech. Větší konkurence, nižší mzdy.
    5) Slováci si nezvolí na radnici či do vlády Čecha. A je to tak v pořádku.
    6) Zdánlivě nepatřičná poznámka o Romech ze Slovenska v ČR má opodstatnění. Kromě toho, že se opět jedná o ekonomickou imigraci hrozí, při „nadstandartních“ česko-slovenských smluvních i jiných (rodinné vazby) vztazích, že při zhoršení podmínek pro Romy na Slovensku bude (už je) ČR jejich přednostní cílovou zemí.
    7) Český jazyk si zaslouží chránit. Internet je plný přispěvatelů, kteří bojují za rovnoprávnost a vzájemnou zastupitelnost samohlásek I a Y. Není třeba přidávat a uznávat další ničivé vlivy. Někomu možná připadá „Sorry jako“ vtipné a duchaplné. Fakt chcete uznat negramotné verze češtiny za „varianty češtiny“, podle vzoru USA a jejich African American Vernacular English?

    1. Ehm, hlášku „Sorry jako“ vymyslel Čech „Kazma“ alias Kamil Bartošek, který ji Babišovi jen prodal. Tak se to alespoň proslýchá.

      Stejně jako veškeré ostatní PR kecy a kompletní obsah Facebooku a Twitteru pro Babiše píše Čech jako poleno Marek Prchal.

      1. To je zásadně zkresleno. Hláška sorry jako je zcela jednoznačně Babišova. Prchal to ale jako správný spin doktor použil a udělal z toho silnou stránku.
        Bartošek to použil při jednom svém One Man Show, protože to bylo mediálně vděčné spojení.

  8. Přiznám se,že Slovákům nerozumím. Počátkem devadesátých let se tak moc těšili na samostatnost a konec národnostného útlaku z Prahy. Ona to totiž nebyla jenom věc nějakýho Klause a Mečiara. Já si na ty záběry náměstí plných Slováků provolávající slávu Tisovi a “Dosť už bolo Prahy” dobře pamatuju. I na tu jejich deklaraci nezávislosti v parlamentu, když každej poslanec demonstrativně povstal a prohlásil: “Hlasujem za deklaráciu”. Tak jsme je holt nechali jít svou cestou. Neměli nás rádi, tak nemá cenu si dělat násilí. Měli z toho velkou radost. O to víc mě ale překvapuje, kolik se jich sem do dneška cpe. Asi to tam nebude zas taková hitparáda a i přesto, že se vytahovali, že jsou Eurozóna, raději jezdí gastarbajtrovat sem mezi nenáviděné Čehůny.

    1. Zkusil jste se zamyslet nad tím, jak velký je průnik množin „Slovák provolávající slávu Tisovi“ v roce 1992 a „raději jezdí do ČR“ v roce 2017?

      Slováků v ČR znám relativně dost, ale ani jeden z nich tehdá na naměstí nic provolávat nemohl, případně nemohl vědět, co vlastně dělá, pokud ho tam vzali rodiče na čumendu. Žádný nejezdí mezi „nenáviděné Čehúny“, předpokládám, že ti, kteří si toto myslí sem pracovat nejezdí.

      Druhá věc je vývoj, čtvrt století je čtvrt století.

      1. „Žádný nejezdí mezi „nenáviděné Čehúny““ Ale jezdí – kvantifikace „žádný“ je dost troufalá. Vztah konkrétního Slováka k Čechům nemusí nijak souviset s racionální ekonomickou úvahou. Já jsem stará garda – pořád mám trochu problém dělat rozdíly mezi Čechy a Slováky. Znám/poznal jsem jich opravdu dost a je to zase jenom o lidech. Jsou nacionalisté, kteří by Čecha umlátili sekyrou, ale prachy si od něj vezmou. A jiní to zase mají jinak.
        Jako jo, skutečnou, demonstrovanou (a zjevně bezdůvodnou) nenávist k Čechům jsem zažil v jakési strašlivé slovenské prdeli, kde stačilo promluvit v hospodě česky a nestíhali jsme zdrhat. To byli přitom mediálně zmasírovaní řeponi, kteří nikdy nepotkali ani nikoho z jiné vesnice a prostě uvěřili, že Češi můžou za jejich posrané životy.

        1. Reponi jsou vsude stejni a nadnarodni.
          Autor tohoto blabolu, jakysi „lolek“ zase veri, ze za jeho posrany zivot muzou jacisi Slovaci, co mu berou praci…

          Teda bat se, ze nebudu schopen na pracovnim trhu konkurovat lidem, co prijdou do noveho prostredi, kde nikoho neznaji, nemaji socialni kontakty, zijou v nejakem predrazenem najmu…
          To musi byt opravdu zoufaly niemand.

          Takovych idiotu je vsude tri prdele. Kdyz jsem se po skole jako Moravak prestehoval do Prahy, uplne stejni idioti mektali cosi o naplavach. Z cesty ale zmizli rychle, staci proste byt lepsi nez oni, a to opravdu neni tezke.

          1. Aha, tak tím se mnohé vysvětluje.

          2. Empirický poznatek: na gastarbeitry, beroucí práci, nadávají nejvíc ti, co žádnou práci nemají, páč imrvére dřepí v paluši a nadávají na gastarbeitry, beroucí práci.
            Cizí prostředí to tak úplně není. Funguje to tady +/- stejně, jako na Slovači, sociální kontakty tady nově příchozí buď už mají nebo si je v homogenním prostředí rychle vytvoří, v předraženém nájmu asi nežijí všichni (co znám já, tak Brno 2+1, cca. 12k + energie, oficiálně 4 nájemníci, neoficiálně +X, neb to zákon nezakazuje). Nemusí být schopnější (profeseně), jen méně nároční, levnější, flexibilnější… A neřeší permanent job – něco vydělají a jdou zase dál.

            1. Moje empiricke poznatky jsou obdobne.
              K tomu bydleni, niemand placky, co jim prespolni berou praci, zijou obvykle v mamahotelu nebo v za par supu privatizovanem byte po babce. Nebo nejaky levny pronajem mezi kamosi, co dohodil kamos kamose, co je momentalne dlouhodobe v NY. To je vyhoda dlouhodobych socialnich kontaktu v miste.
              Prespolni zijou obvykle na zacatku hromadne v predrazenych pronajmech, pak si berou krvave hypoteky.

              Jenom totalni niemand mekta o gastarbeiterech beroucich praci.
              Notabene nyni, kdy je vsude prace nad hlavu, kdy si kazdy trochu schopny clovek musi nastavit filtr na maily z LinkedInu, kde zoufale HR devciny busi horem dolem.

              1. Nýmand má potřebu na někoho ukázat prstem a takový přistěhovalec, bez kterého by zaměstnavatel musel dát těžké kačky jemu, to je cíl jak vyšitý. Nakonec na tom do velké míry Hitler postavil světovou válku, každý vypatlaný Němec měl jistě oprávněný pocit, že nebýt fuj fuj Židů, byl by doktorem on a nemusel zametat na ulici. Stejně tak na tomto principu probíhal náš poúnorový vývoj (znárodnění) a jede na této vlně i současný eurosocík, ať už přímo v bruseli nebo ten místní estébácký.

                1. tak tak…

        2. Máte pravdu, měl jsem napsat „V podstatě žádný…“, protože z těch, co znám, nikdo takový není. Možná je to sociální bublinou. Současně je dobré si uvědomit, že jedna věc je neurčité „nemám rád Čechy“ a konkrétní pracovní kolektiv. Opět je to o sociální bublině, nepříjemné pocity vzbuzují obvykle kreténi (a těch je všude dost), zatímco má-li člověk kvalifikovanou práci, s tímhle druhem lidí se nesetká (mimo veřejnosti).

          Lidi, kteří si prachy od někoho vezmou se typicky rekrutují nikoliv z expatů, ale z těch, kteří nadšeně dojí ty nenáviděné turisty, jedno jestli Slovák Čecha v Tatrách nebo Španěl Němce na Mallorce. To má celkem logické příčiny.

          Situaci, jakou popisujete, lze zažít téměř v jakékoliv slovenské hospodě během promítání MS v hokeji. Spolu s emocemi, které jdou mimo racionalitu jde i IQ do háje plus ti největší fandové typicky žádní myslitelé nejsou ani když zrovna nemají v hlavě pivo a pocit, že jsou součástí milionářů na obrazovce.

    2. Asi to vaše prekvapenie bude spôsobené tým, že aj v prípade radosti z rozdelenia, aj v prípade gastarbajtovania v CR nemožno hovoriť o Slovákoch ako o jednej homogénnej mase, kedže nás je 5M indivídií. Proste, staré dobré hádzanie do jedného vreca nefunguje ani pre Vás.

      1. nehlede na to, ze i Slovak uprimne se radujici ze samostatnosti nemusi mit nic proti Cechum jakozto takovym a koneckoncu ani nic proti ceskemu statu, pokud ovsem nezahrnuje Slovensko.
        Krom toho proticesky nalady ze slovenske spolecnosti rychle vyprchaly jakmile se Slovaci trhli a ujistili se, ze je Cesi opravdu nechteji znovu anektovat. I kdyz samozrejme, Hejslovaci jeste nevymreli, ale podobnou pakaz mame i u nas a vlastne vsude je neco takovyho.

        1. Jistě. Jenže to už není tak jasně černobílé vidění světa a to se tu poslední dobou moc nenosí, že?

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017