1203 / 1976 - zpět na článek

Počet komentářů: 106

  1. Jj, Š1203, ač nenáviděná pro svou provozní nespolehlivost (v létě horko, v zimě zima, když začala kouřit, tak rovnou řidičovi pod nos, neb jediný přístup do motoru byl z kabiny(!)), provázela tehdy člověka po celý život. Nejdříve v podobě sanitky odvezla jeho matku do porodnice, pak mu v různých podobách obšťasňovala život v práci a nakonec ho v provedení černý švihák odvezla na krchov.
    Někdy si říkám, kdyby v rámci jakési nostalgie chtěla MB Škoda udělat remake (já vím, to soudruzi z Wolfsburgu nikdy nepřipustí), co by proti původní předloze museli konstruktéři změnit, aby vozidlo bylo použitelné (a konkurenceschopné) v dnešní době.
    Tak především by museli prodloužit příď, aby dostali motor z místa řidičova spolujezdce tam, kam obvykle patří, t.j. dopředu. Náhon by samozřejmě musel být na předek a muselo by se rovněž snížit těžiště vozu (rozšířením? snížením?). Muselo by toho být více, ale zatím mě nic dalšího nenapadá…

    1. Zajímavé je, že ruská Buchanka z roku 2019 je stále velmi podobná té původní z druhé poloviny 60. let 20. století.

      1. Podle mě by stačily menší konstrukční úpravy (odpojování zadního pohonu) hlavně snížení spotřeby, a pár dalších věcí, a lidi by jim utrhali ruce jak by se o to rvali. Za nějakých 350 k 4×4 dodávka, no nekupte to.

        Nebo lada niva v 5 dveřovém provedení za 300k, stačilo by pár úprav a Hnuster, Kokodaq a Kayaq by měly problém.

        Řekl bych že auta se zastaralou konstrukcí, snadnou opravitelností a bez zbytečné elektroniky jdou zase do módy. Zkuste si sehnat Barkas za rozumnou cenu, pokud ho vůbec někdo prodá.

        1. Ad kaBrnak:
          „Podle mě by stačily menší konstrukční úpravy (odpojování zadního pohonu)“
          Pokud nemáte hnanou ani jednu nápravu, daleko nedojedete a spotřeba benzínu na 100 km je rovna nekonečnu.

          1. Mysli Buchanku.

            1. Myslí? Nemyslím si.
              Buchanka má stále hnanou zadní nápravu a připojitelnou přední. KaBrnakova úprava s odpojováním zadní nápravy by vedla k tomu, že by nebyla (respektive nemusela být) poháněná ani jedna náprava. V tom případě je přeci jednodušší zařadit neutrál na převodovce, ne? ;-)
              Ergo bych se odvážil tvrdit, že kaBrnak neví, o čem píše.

      2. Zajímalo by mě jak plněj všechny eko a bezpečnostní požadavky evropského trhu, když to ofiko prodávaj. Něco co žere 14 na sto a při havárii to zalisuje volant do řidiče a ejhle ničemu to nevadí.

        1. Plní to normu Euro 5b. Pokud je mi známo, tak třeba nejnovější verze Lady Niva plní Euro 6c.

          1. No a co ta deformační zóna v kabině? Jsem slyšel, že Landrover Defender byl ukončen, protože s tou rámovou konstrukcí nesplňovali nějaké bezpečnostní limity. A tenhle ocelovej ingot s šoférem na nárazníku to splní?

            1. Navíc je to přece z Putinova Ruska, takže je to zlý a měli by to zakázat i z malichernějších důvodů.

              1. Firmy jako http://www.madeinrussia.cz/ to sem dokážou nějak protáhnout, podrobnosti nevím.

                1. Taxem se na tu Buchanku díval a úplně jsem se do ní zamiloval.
                  https://www.lada-uaz.cz/uaz-van-2206-buchanka-1
                  k mání již od 395 tis Kč.

                  Ehm, příští týden máme odebírat Hondu CR-V a tak jsem hned psal mojí squaw, zda ji ještě neodřekneme, že Buchanka by byla lepčí. Moje žencká na Hondě s již zaplacenou zálohou ku podivu trvá :-P , ale Buchanka jako příští auto do rodiny by jí nebyla proti mysli. Prej, že si z ní můžeme udělat karavan a jezdit na starý kolena po světě. Což vůbec není špatný nápad :)

                  (Dvě rozkládací ležátka, propan-butanový vařič, nějaký plastový nádobí, rozkládací stoleček a židlišky, deku a misku pro psa, satelitní TV, ledničku, barel na pitnou vodu a dojedeme kamkoliv ! Wow, stará kolena zase začínají vypadat optimisticky :-))))

                  1. No rovnou k ceně připočtěte desítku za antikorozní nástřik: https://www.lada-uaz.cz/uaz-van-2206-buchanka-prislusenstvi ;-)

                    1. @PanPredseda

                      I s tímhle dodatkem je to cenově fpoho. Když si koupíte Schade, tak v základní ceně tam taky máte houno, ba chybí tam provozně podstatný věci.

                    2. Ad kundohlav smrduty:
                      To bylo míněno jako přátelské upozorněníčko. ;-)
                      Jaký vliv pak mají plastové podběhy u Buchanky, to nevím. Z Nivy mám s nimi dobré zkušenosti.

                  2. No až nám napařej uhlíkovou daň, tak auto, co jezdí za 14 nebude úplně pro důchodce…
                    Jinak pěkná recenze
                    https://www.youtube.com/watch?v=OY9OYw58GaE

                    1. To by mohla vyřešit přestavba na plyn, ať už LPG nebo CNG. Obojí je považováno za „čistý“ pohon. Čímž by se daly zabít dvě mouchy jednou ranou, když na ten plyn bude napojené i topení a vařič.

                    2. jo super recenze :)

      3. Všiml jsem si už dávno, že Rusové /předtím Sověti/ nikdy a nijak zásadně neměnili základ toho, co podle nich dobře fungovalo. Drobná vylepšení se určitě dělala, hlavně pro export, ale zásadní zásahy do základu osvědčené konstrukce málokdy. A píše se, že třeba vozy pro typicky ruský trh tolik změněné, jako exportní nejsou a to záměrně.
        Ten UAZ452 je jen jeden z mnoha příkladů, základ zůstává i přes různá vylepšení myslím hodně stejný.
        Furt to má karburátorový 2,4 motor z Volhy?

        1. Motor je tuším 2,7 se čtyřbodovým nepřímým vstřikem.

        2. Ono je to i logické na trhu, kde neustále něco není nebo má výpadky v dodávkách. Neustále znovu vynalézat kolo taky něco stojí. A řešit v nějaké sibiřské prdeli, jestli mám to nebo ono auto a v jaké verzi je asi někdy i otázka života. lepší je furt to samý, kam namontuju náhradní díl, co se tam válí na dvoře už od Chruščova.
          Oproti sovětské škole sleduju tu francouzskou, kdy snad po každém modelu podle mě někdo vyhází konstrukční tým, spálí fabriku a začnou na zelené louce znovu dělat nějaké jiné auto.

        3. Jo, hoěi, kupte si buchanku, kupte. Tahle byla přímo z fabriky: https://www.youtube.com/watch?v=J6svzFhN4ng

          1. Ad Torm:
            Poslal jste p. Putlerovi odkaz na ono video, kde ChrisFix ukazuje, jak opravit „okousané“ ráfky?

    2. Tak to pockat. Moju matku viezla do porodnice S1202STW. A ked raz natiahnem brcka, tak to bude pre zmenu Cadillac.

      1. Kde maji pohrebaci Caddyho?

        1. V celej severnej Amerike. Aj aj v na ostrovoch v Karibiku.

        2. Když mu klekne hercna na greenu.

    3. A to mně jo. Určitě posilovač řízení. Kdo s tím někdy zkusil parkovat do stísněného prostoru, tak ví. Mimoto to mně napadá vlastní vzpomínka, že jednička se musela řadit zásadně dlaní. Kdo uchopil šaltpáku normálně, otloukl si klouby o palubku :o))

    4. Elektromotory na kola, pod podlahu baterie a hurá pro dotace!

    5. Upřímně, nenapadá mě ani jeden důvod, proč by někdo měl chtít dělat remake křápu, který nestál za nic ani v době svého vzniku a ke konci výroby nebyl ani schopný dojet po vlastní ose z Mototechny k zákazníkovi. Soudruzi ve Škodovce by byli úplní idioti, kdyby na něco takového jenom pomysleli.

  2. Máme asi něco společného …

    Tak já musím říci, že Š 1203 byla prvním automobilem, který se mi jako asi 3-letému pacholeti podařilo nastartovat a skoro (!) uvést do pohybu – ke zděšení zaměstnance pohřební služby Lojzy Š. Byl kamarádem mojich rodičů a když se na ulici zakecali, posadil mě do auta, ať si tam hraju. Ovšem nějak neřešil, že klíče zůstaly v zapalování a mě po chvíli přestalo bavit kroutit volantem jen tak na místě a říkat tú-tú na hubu. Naštěstí měl zařazený neutrál a měl to na ruční brzdě, takže když mi to naskočilo, neujel jsem mu i s nebožtíkama. Ale hrklo v něm… :)

    Jako kluk jsem jezdil převážně se Š 440 a následně jako adolescent se Š 1202 STW. S tou jsem nalítal dosti kilometrů po méně frekventovaných silnicích ještě před absolutoriem autoškoly. Tenkrát to ještě nebyl hrdelní zločin jako dnes a vzpomínám si, že do 1202 se vcelku pohodlně vešlo 10 lidí (jenom ti tři v kufru museli ležet porůznu přes sebe…) Žádná z pozdějších Š 1000 a Š 100 už mi tak k srdci nepřirostla. Osobnost byl ještě Moskvič 407, ale toho jsem měl jenom nedlouho; jako student jsem nebyl schopen ho uživit.

    Š 1203 jsem vlastnil krátce taky. Sice netopila, ale zato odvezla naprosto všechno. Jediný problém, který jsem s ní měl, byl strach z couvání. No vážně, přectavte si, že vám za to při couvání vleze malé děcko (menší, než je výška zadního okýnka). Na veřejných parkovištích, když mi bylo Š 1203 uvést do pohybu vzad, vždycky jsem ji předtím dvakrát oběhl.

    Aby tomu neskřípaly zuby v převodovce, naučilo to člověka skutečně citu pro řazení, otáčky motoru a dávkování meziplynu … Když se mě dcera onehdá ptala, proč mamince auto při řazení sebou vždycky tak podivně trhá, zatímco mně ne, vzpomněl jsem se slzou v oku na vozový park mého mládí.

    Buchanku jsem pilotoval na vojně a musím říct, že byla taky přítulná a milá. Dnešní auta už duši nemají … :'(

    1. K tej poslednej vete, pozrite si napríklad posledný video test Rasťa Chválu Mazdy MX-5 30th Anniversary a uvidíte, čo je to duša auta.

    2. „Dnešní auta už duši nemají … :'(„
      Ta, která jsou braná jako spotřebák ne. Ale stále existují auta, která baví. A ta duši mají.
      A co se týká aut z dob minulých, jak byste hodnotil „oduševnělost“ aut (třeba v procentech přítomnosti duše od 0 do 100%): Š 1000 MB, Š 100, Š 110 R, Š 105/120, Garde/Rapid?

    3. Duši mají jistě i dnešní auta. U Š 1203 a pozdější TAZ 1500 se kterou jsem měl tu čest já, není asi duše ten správný výraz. Spíš že mají vlastní osobnost. S těmito stroji se musí jednat jak s ženou. Musíš vědět jak na co a kdy, znát co jí vadí a co naopak ne a tomu všemu přizpůsobit jízdu a ovládání. Vědět jak na ni v létě a co chce v zimě. Prostě být neustále připraven. To ostatně v té době platilo i na rodinnou Š 105 L. Dnešní oduševnělá auta fungují dá se říci bezchybně, není nutné řešit zimní nebo letní checklist předstartovní procedury, ale jen otočit klíčkem, či zmáčknout čudlík a pak si jen užívat jízdu a její specifika, která mu právě dávají tu duši :-)

    4. Vzpomínám si z vojny, co všecko a kolik toho šlo do Buchanky, jako do prostoru za řidiče našroubovat a zabudovat napevno – a že to všecko i v terénu a do velkých hrbů uvezla.
      Pamatuju si UAZ452 jen ze tří aplikací: sanitka, jakýsi menší týlový zásobovák a pak několik vozů tzv. Bouře II., prostředek psychologického boje. Co se musel vydrápat vždy na ten nejvyšší kopec v místě, aby zvukem obrovské horny na střeše pokryl co největší plochu. Mělo to páru, 900W myslím.
      To samý skříňové PV3S, s nástavbou R3AT byla dokonce mírně přetížená – vzadu bylo přes šablonu nastříkáno 8.850kg.
      Ale už si nepamatuju, jestli to bylo jen auto s výbavou, nebo i s posádkou pěti lidí. Tehdy byly R3A a R3AT celkem novinky a šuškalo se, že má přijít ve stejné skříni ještě dokonalejší R4AT. Tu já už ale nepamatuju.
      A taky to ty vejtřasky dokázaly i při té váze a se šikovným šoférem dostat skoro kamkoliv.

  3. Kšilt nad předním oknem taky zvyšoval spotřebu, při vyšších rychlostech až o litr.
    S jeho odstraněním přišlo Západočeské autodružstvo v Plzni a v servisu v Částkově ulici provádělo přestavby.

    Ve východním bloku byla pro Š-1203 konkurence na čs. trhu polská Nysa a Žuk, z NDR pak Barkas. Sovětský UAZ 452 se v civilním sektoru nevyskytoval, jen armáda jej používala.

    1. Jooo, Barkas. Neznám jiné auto, které by mělo šaltpáku vzadu ZA řidičem :o))

    2. Jaktože se UAZ nevyskytoval v civilním sektoru? Buchanka plnila stejnou roli jako dvanástsettroska u nás. Jen holt ruské poměry vyžadovaly stálý náhon 4×4.

      1. Ad kaBrnak:
        Corona psal o Československu, kde se Buchanka – pokud je mi známo – používala opravdu jen u ČSLA.

  4. Pridam to sem
    https://www.idnes.cz/auto/magazin/elektromobilem-do-italie-elektromobil-hyundai-kona-electric-nabijeni-dojezd-dovolena.A190730_110422_auto_testy_nyv
    Zajimalo by me, jestli se redaktor neciti jako prodejna devka, nebo ji zkratka je. Napsat, to, co tam napsal… Ja napocital 18 nabijeni, o kazdem tvrdi 30-40 minut. On stravil na ty ceste pres 9 hodin jenom nabijenim, ale elektrokchar je cajk, pohoda, neni na jezdeni kolem komina :D

    1. Podobný test od Engineering Explained zde: https://youtu.be/uC95WACQhCY
      Narozdíl od Vámi odkazovaného ukecaného článku, Jason Fenske prakticky hned na začátku videa řekne (volně přeloženo): „Ujeli jsme asi 2000 mil za tři dny, čistý čas jízdy byl 30 hodin, čas nabíjení cca 8 hodin, celkem tedy 38 hodin čistého času. Pokud máte zvyku zastavit a jít se najíst, cestování s Teslou nebude výrazně rozdílné od jízdy s benzíňákem, pokud jste ale zvyklí jíst v autě při jízdě, cestu zvládnete výrazně rychleji s autem se spalovacím motorem.“

      1. Tady souhlasim.

        Mam jen dva argumenty proti elektrovozum – povrchnost pocitu ze je to eko (vyroba vozu vytvori plno splodin, vyroba elektriny vytvori plno splodin a tezba a zpracovani lithia pro vyrobu baterii je tez casto narocna na prostredi) a druhy problem je uzce spojen s prvnim a to s bateriemi samotnymy a jejich zivotnosti.

        Menit baterie jednou za 5-7 let abych si udrzel rozumny dojezd nebo neriskoval pozar ci explozi a to za cenu ca 200tisic+ (dle vyrobce a motorizace) je podle me prilis vysoka investice. A tak plne funkcni elektrovozy pujdou na srotiste protoze proste odesly baterky a petilete auto bude temer neprodejne. Vymena u Tesly S vyzaduje vykuchani celeho interieru.

        Kdybych ale jen jezdil 20km tydne po meste s mizernou hromadnou dopravou, tak bych rozhodne chtel taky nejake elektrolitadlo jako treba nissan leaf s dojezdem 200km.

        1. No já nevím, energetické školy nemám, mohl by mi někdo objasnit proč musím mít smlouvy s každým vlastníkem nabíječky?
          To fuckt nejde platit prostě kartou?
          Ale ani tak by to ekonomický smysl nedávalo a to ani pro lidi co si svůj čas cení tak málo, jako věřící elektromobilismu.
          O jejich pomýlenosti a pokrytectví už se tu rozepisovat nehodlám.
          Jen si počkám, kolik nabíječek bude dostupných pro zaměstnance u výrobce Hyundai Kona po zahájení výroby…

    2. On ani nemusí být prodejná děvka.
      Tihle progresivní hoši vám o kruhu klidně prohlásí, že je to čtverec, úplně zadarmo :-)

      O co méně technických znalostí, o to více zápalu „pokroku“ v planoucích očích…

      Bože, to bude průser, ta elektromobilita… Trochu o tom něco vím.

      1. To je porád řečí, jak jsou/budou elektroautíčka k ničemu – co takhle zkusit najít taky nějaká ta pozitiva? Tak třeba nejnověji bylo zjištěno, že provozem e-aut se neničí a neopotřebovává povrch dálnic a proto se vážně uvažuje o tom, že nebudou podléhat povinnosti mít při jízdě po dálnici platnou dálniční známku… Nebo že bych něco pochopil špatně?:-/

        1. V koncentračním táboře lidi taky zhubli a naučili se radovat z maličkostí.

        2. Něco mně říká, že jste to pochopil špatně :-) Pokud to tedy není ironie.
          Já bych řekl, že takové elektrické neauto bude o něco těžší než auto a pneumatiky bude mít stejné. Povrch tudíž opotřebuje rychleji.

        3. Bolo to presne naopak. 1)Sú ťažšie, takže viac opotrebujú. 2)Majú silnejší odpich, takže viac opotrebujú.

          1. No ale v Rakousku leckde mohou jezdit 130 oproti 100 u spalováků, neb v místě neprodukují emise…

            1. No ak je tá možnosť takto prasiť 130 v tých zónach IG-L kde je pre plebs 100-vka tak to tam pri Linzi smerom na Viedeň aj tak veľmi nevyhrali, lebo tam je taká hustá doprava v špičkách a večer, že sa ide vo všetkých troch pruhoch tou 100+.

    3. Z článku:
      „Jen jedno nabíjení, na zavřené německé benzince ve čtyři ráno, nám přišlo poměrně otravné – nebylo co dělat.“
      Pan Nývlt evidentně nezná server freevideo.cz ;-)

    4. Mě hlavně připadá podivné jak chtějí elektromobilitu když odstaví všechny jaderky? Už teď se rozpadá rozvodná síť a i ti skopčáci ke stabilizaci toho jejich větrníkovo-solárního bordelu používají naši poctivou a naddimenzovanou socialistickou přenosovou soustavu.

      Já vlastně zapomněl, v evropském chalifátu nebude potřeba žádná mobilita, ani elektro ani jiná. Tam stačí kobereček na tlučení hlavou o zem. A kdyžtak bycikl na cestu do mešity nebo na bazaar, případně to zboží bývalé eurofeministky, tou dobou třetí nebo čtvrté muslimské manželky s modráky skrytými bod hidžábem, všechno odnosí hezky tradičně na hlavě.

      1. Když Alláh dá, i elektřina půjde :-)

        1. Takže už neplatí staré pořekadlo: „Ó Alláhu, dej nám vláhu“?

          1. V tomto případě: „Alláhu, dej nám šťávu.“

      2. Němci říkají: „Das ist nur die erste Phase…“

        V těch dalších je finálně plánována jízda na erárním velbloudu, který elektřinu ani benzín s naftou nepotřebuje. Vlastnit velblouda možné nebude.

    5. jo to sem četl.

      Hlavně a především tankoval „zadarmo“ tedy mu tu elektřinu zaplatil nedobrovolně někdo jiný

      Kdyby měl platil těch 14 Kč/kWh tak to jezdí za 3 Kč/km při velmi pomalé jízdě, tedy jako by to žralo 10 benzínu

  5. Na razdvatrosku mam taky mlhave vzpominky. U nas slouzil Barkas, prezdivany Baryk, varianta valnik. Otec na 1203 provadel nejakou dobu pokusy s prestavbou na pohon petrolejem nebo lihem, to uz presne nevim. Ani uspesnost si uz nepamatuju, jen okrovou barvu auta.
    Za to jizdy s Barykem, kdy odvezl asi 1,2t dreva z pily a do kopce od pily jsme vsichni vcetne deti tlacili, protoze 50m stoupani nebyl schopen litrovy trivalec dat a nasledna jizda 50km domu, kdy zase brzdy nezladaly vuz zastavit, to mi zustalo zapsany.

  6. Já bych Dfensi řekl, že hlavní rozdíl je v tom, kolik je dnes aut. A od toho se odvíjí vše ostatní. Tehdy 3 auta v rodině neměli ani veksláci a papaláši (dnešní kapitáni průmyslu). Dnes jsou 2 zcela běžné. Tak nevím proč se někdo diví že není kde zaparkovat a všude zákazy, když se přes tu změť aut nedá ani sejít z chodníku a popeláři či zásobování se nemůžou dostat kam potřebují.
    Co je na tom k nepochopení?

    1. Chtěl jsme napsat něco podobného. To náměstí na fotce je prázdné – nejen od lidí, ale i od aut.
      V tehdejší době nejen že nebyla běžně auta, ale i benzín byl v přepočtu dražší než teď.

      1. Tyhle doby nepamatuju, protoze jsem tehdy jeste mrskal bicikem v pytliku (to keep it gender neutral tak jsem hopsal ve vajecniku) ale co vim, tak kazdy clovek co v te dobe zil a mel auto tak tomu musel i trochu rozumet. Protoze auta se proste vzdycky mohly rozbit a kdyz se ti po ceste polskem posral tvuj povoz tak jsi to musel na miste opravit nebo emigrovat. Asistence zadna nebyla jako dnes a servis byly v okresnim meste kde byla cekaci listina a clovek byl par dni bez auta. Aspon teda to jsou zkusenosti dedy, ktery s sebou musel vozit mini dilnu a dodnes vozi v aute golu a nahradni svicky.

        Takze dneska kdyz ti daji nahradni auto v servise, dojedou pro tebe treba i na Madagaskar aby ti vymenili kolo nebo ti v praci daj proste olitanej sen ceskych rodin kdyz se ti pokazi sluzebni oktavka se nedivim ze v rodine jsou klidne i tri auta.

        Z mych zkusenosti pamatuju kdyz jsem delal autoskolu ve felicii, ktera se casem porouchala. Horko tezko shaneli nahradu protoze instrukcni vuz meli jen jeden a ja musel cekat par tydnu na dalsi jizdy. Pak jsem zbytek dojezdil ve volitany fabii co museli narychlo koupit aby neprisli o ksefty. Dnes (cca 15 let rozdil) ta sama autoskola ma na parkovisti ctyri auta (a v kanclech ctyri instruktory co jsou mladsi nez ja, muj instruktor je dnes uz pred duchodem a dela tam sefa) a kdyz tam delala sestra rekondicni jizdy minulej rok tak jednou jela v zapujcenym voze protoze ten jinak „jeji“ jel do servisu na vymenu oleje.

    2. To rozhodně. Benzín drahý, auta rozežrané, jak dvoutakty tak i žigulíky apod. Proto si auta venkovani leštili v garáža a vyjížděli jednou týdně do okresního města. Jinak hezky autobusem, pěšky nebo na kole.

      Taky ve městech nebyly auta skoro potřeba. Vše se dalo sehnat v místě. To až s érou debilních hypermarketů v prdeli za městem přišel nesmyslný městský automobilizmus kdy lidi jezdili po městě autem.

      Prostě doplácíme na debilní Klausovo opičení se po tej emerice. Zmrvený urbanizmus, územní plánování i dopravní infrastruktura.
      Soudruzi na radnicích rychle zjistili, že málo spojů autobusů znamená smrt vesnice, kde nikdo nechce pak bydlet. Tak se s velkými náklady obnovuje a dotuje infrastruktura de facto v původní podobě socialistické ČSAD.
      Jen je to rozkouskované dle krajů.

      1. Tohle těžko můžeme vyčítat Klausovi. Někdo musel těm hyper/super/mega marketům prodat pozemek,dát stavební povolení a pak tam lidi museli chtít nakupovat. Tohle šlo zdola, ne shora. Že teď nevíme, co s tím, je druhá věc. V Americe se zacyklili na tom, že hromadná doprava se nevyplatí, protože všichni mají auto, a protože hromadná doprava není, musí mít všichni auto.

        1. tak amerika stojí na úplně jiných vstupních předpokladech, kterými jsou

          1) palivo z našeho pohledu zadarmo
          2) velké vzdálenosti, velká země
          3) po kokot místa a tedy možnost postavit široké cesty, obří parkoviště
          4) země je od samého počátku 20. století celá uzpůsobena automobilismu, města, krajina, restaurace, všechno

          nelze naroubovat do evropy, kde historická centra měst jsou stavěna na koně

      2. dá se i dnes žít prakticky bez auta, jsem zjistil, pokud máte práci ve městě. Dokud jsem takovou práci měl, auto jsem používal přesně jako naši předci, stálo naleštěné v garáži a jelo se s ním o víkendu na výlet, když bylo hezky a pak když jsem potřeboval přestěhovat něco těžkého jako lednici nebo ponk.

        Jinak mám 300 m od domu sámošku, drogerii, hospodu, vietnamce – domácí potřeby, masnu a zelináře.

        Normálně to jde, ale má to jednu krutou osudovou podmínku. Musíte žít v paneláku. A to dneska nikdo nechce, je to známka sociálních případů a když v něm bydlíte, slušní lidé se s váma přestanou definitivně bavit a vymažou si vás z telefonu. Ano, nikdo se již se mnou nebaví.

        1. Pokud to tak je, tak to nebyli slušní lidé a není jich žádná škoda.

          1. tak slušní lidé …. oni za to nemůžou. Oni uvažují takto „já jsem vzdělaný stejně jako ty, chodili jsme spolu do školy, já mám nový dům za 8 míčů a ty ne, to znamená že ty jsi piča co všechno posere a nemáme si co říci a tudíž já se s tebou kamarádit nechci“ …. ovšem dělám si trochu srandu

            ten sociální kontakt jsem většinou utnul já, protože mě to po letech prostě přestalo bavit, když jste s vrstevníkem 2 společenské vrstvy od sebe, nemáte se vlastně o čem bavit. On vám chce povídat o trablích, které měl se sháněním značkových dlaždic do své haciendy a jak na dovolené na mauriciu měli problém s hotelovou restaurací a vy byste radši kecal o tom, kde se daj sehnat nejlevnější gumy na 15 let staré auto a jak vás nasralo, že pivo v kempu na žermankách zdrahlo na 31 Kč za dvanáctku, což je hotová zlodějina.

            Časem vás to sere víc a víc, až si jednou sednete z druhým nebožákem, co taky bydlí v paneláku a najednou vám někdo rozumí a má stejné trable a životní styl. A zjistíte, že s tímto vlastně neznámým člověkem si najednou rozumíte mnohem lépe, než s vrstevníkem-spolužákem-bývalým kamarádem. A řeknete si – proč já se mám vlastně bavit s kokotama, s kterýma si nerozumím, že …..

            1. Říká se tam u vás taky „Kdo má chalupu, má prdel v kalupu?“
              Nemusí to být jen penězi, ale lidi s domem mají opravdu jiné starosti. Protože, když už je to moje, tak to chci mít hezký a uděláme to pořádně, pořád je co opravovat a vylepšovat.

              1. To platí spíš u těch starší, generace 45-55. Moje generace na baráku nemaká, jede se na dovolenou nebou eurovíkend a mezitím maká firma. Tedy většinou.

                Pak mám jednoho kaaráda, který to má postaru a na pivo jsem ho nevytáhl už pět let, jednou bagr, podruhé beton, potřetí dlaždice. A zrovinka dneska mu jdu pomáhat pokládat IPU na střechu, slíbil mě zadarmo ožrat, tak proč ne, 100 let jsem ho neviděl.

                1. Kolega to má podobně, na dovolenou jezdí vesměs „na maltu“. Chlapi z vesnice si z něj dělají srandu, že se připravuje na 3. světovou válku, protože do toho domu nalil už tolik betonu, že by to stačilo na pěchotní srub.
                  50+, ještě socialistická výchova udělej si sám.

                  1. Betonový sklep mám pod domkem. Je částečně vysekaný do skály, zdi jsou betonové s tloušťkou 40 cm, strop tvoří šalovací profily, co mají snad 8mm oceli, zalité zezhora betonem. Důchodce, co to s manželkou stavěl pro sebe na trvalé bydlení v důchodu, měl být nějaká šarže u letců. Když jsem ten sklep po nastěhování vyklízel, našel jsem pozůstatky docela profesionálně udělaného elektrorozvodu 12V včetně zbytku rozvodné desky s pojistkami a přepínači (v osadě nebyla dost dlouho elektřina, takže elektrika se v domku dodělávala později). Teď rekonstruuji kuchyň a koupelnu a řeším dvě záhady – našel jsem pod omítkou telefonní kabel – dvoulinku, která jedním koncem vede do krytu a druhým koncem končí zatím neznámo kde a pak elektrickou přípojku z rozvodné krabice v kuchyni, která vede právě někam dolů do toho sklepního krytu, ale dole nemůžu najít vyústění té přípojky. Sousedi mi vyprávěli, jak občas tenhle člověk měl záchvaty paniky před válkou a proto si prý ten sklep stavěl jako kryt. A ono to tak vážně vypadá, prý toho betonu bylo na několik tater – domíchávačů.
                    Třeba to má ten kolega podobné :D.

        2. Pospec: To jako fakt nebo je to humor? Ale jak píše JH, o přátelství někoho, kdo lidmi pohrdá jen proto, že bydlí v paneláku, není proč stát…

          1. není, však už se s nima nebavím

            Jenomže jak chodím po tom světě, já jsem asi jediný, kdo v paneláku bydlí. Kolegové v práci mají všichni dům. Kolegové ze staré práce měli také všichni dům, většinou nový. Spolužáci ze školy mají taky všichni dům, až na jednoho, tvoříme spolu komické loser-duo.

            Snažil jsem se najít ten pramen, kde se dávají takové pěkné domy za 5-10 mega, co všichni mají a nikde jsem nenašel, ptal jsem se stromů i nebe, všichni mlčeli.

            1. Větší sranda bude, pokud vám to se ženou vydrží a oni pojedou v padesáti druhé kolo :-)

              1. no to oni asi pojedou druhé kolo, však stihnou 2 životy, já nestihnu ani ten jeden pořádně :)

                To se dělá tak, ve 45 pošlete první starou do prdele, necháte jí ten barák a postavíte si nový jinde, tam si dotáhnete novou pětadvacítku a zrobíte další děcka.

                Když jsou zdroje, nic není problém.

                1. Až do prvního infarktu…
                  Fakt by se mi chtělo v šedesáti řešit puberťáky.

                  1. v pohodě, děti řeší služebnictvo, vás to z jachty rušit nemusí

                  2. Ten infarkt Ti přivodí ta znuděná pětadvacítka, v šedesáti jí prostě neušukáš a držet panděro v dimenzích čtyřicátníka – to se nedá vydržet dlouho…

                    1. Ad Childeater:
                      Vždyť Pospec už napsal výše, že to řeší služebnictvo.

                    2. Takový statný zahradník…
                      A když bude dědeček hodný, nechají ho i podívat.

                    3. Nebo komorník aneb „Vidíte Jean, takhle se má svítit.“

        3. Pospec: Já bych zpět do paneláku dobrovolně nešel, to ale neznamená, že pro mě bydlení v paneláku je sockové. Ba naopak, bydlí tam můj otec (77 let) a nemůže si to vynachválit. Výtah ho doveze až k bytu, na otočení kohoutkem má teplou a studenou vodu, nemusí řešit topení, obědy mu během pracovního týdne vozí denně až do předsíně, auto parkuje v garáži přes ulici, dochtora má přes park a do krámu jen obejde bytovku.
          Na druhou stranu já mám velice slušně placenou práci 50 km od baráku (lepší nabídku blíže k domovu jsem nenašel) a bez auta jsem prakticky odepsaný. Dalo by se tam dojet i veřejnou dopravou, ale to bych strávil cca pět hodin denně jen cestováním do / z práce, autem to mám ode dveří ke dveřím 45 minut jedním směrem. Protože bydlím v osadě 8 km od města, měl bych dojíždění tam trochu komplikované, ale už by se to dalo řešit v případě nouze elektromobilem / elektroskůtrem. Proto taky s obavami sleduju nápady dnešních zelených khmérů, danících a zakazujících auta a IAD obecně.
          Ideální by pro mne bylo mít domek se zahradou ve městě, ve kterém bych měl i práci, ale to je luxus, který si nemohu dovolit :).

          1. Tak jistě, že pro vašeho otce je to v pohodě, on už ve svém věku není posuzován měřítky, které se aplikují na ekonomicky aktivní jedince. Jinými slovy, důchodce se za život v rekonstruované 3+1 v paneláku stydět nemusí.

            Člověk jako já jo, a hodně. Všude se mi všichni smějou, kam vlezu, žena mi od rána do večera nadává, že chce novostavbu na nějakém krásném místě a ať ho koukám rychle „zařídit“, hroutí se v depresích, že v té hrůze umře, a to už hodně brzo. Kolegové v práci na mě taky koukají, jak může někdo v 21. století žít v panelovém domě a proč prostě nemám těch 8 mega na barák. Nebo nějaký nezdědím, jako všichni.

            S tím dojížděním já sám nevím, mi to připadá stejně uhozené, jezdit 50 km za prací už je podle mě moc. Nejsem ekofašos, ale připadá mi to skutečně doopravdy zbytečně pálený benzín. Problém naší země furt dokola kde je práce, není bydlení, kde je bydlení, není práce. Resp. samozřejmě je, ale cena neodpovídá. Ono i v místech kde je bydlení levné práce je, ale placená tak napiču, že to nestačí ani to levné bydlení. A zase ta „dobře“ placená práce je v místech, kde je to zas tak kurva drahé, že to zase nestačí a pak se dojíždí jak u blbejch.

            Nejen ten spálený benzin, ale ten ztracený čas a zamrdané cesty, všude zácpy.

            To jsem jediný komu to připadá úplně jeblé?

            1. Věřte mi, že bych taky raději měl takový příjem blíž k místu, kde bydlím. Přijde mi to jeblé, ale nic s tím neudělám. Respektive udělám, ale až splatím hypotéku, což bude za nějakých pět let. Tím se dostanu z otroctví v podobě nutnosti vydělat na splátky hypa a tím pádem pomine nutnost dojíždět za dobře placenou prací 100 km denně. Jak to budu dělat dál, ještě nevím, mám pár nápadů, ale asi bych raději byl víc času doma a méně času v práci i za cenu snížení příjmů. Takže nějaká práce na poloviční úvazek blíže k nám či něco takového.
              Propálené palivo… na jedno natankování moje auto ujede 800 až 850 km, podle stylu jízdy. Firma mi na dojíždění přispívá a není to jen pár stovek, takže náklady na dojíždění jsou přijatelné. Mým štěstím je, že jezdím trasou, která jednak není moc dopravně vytížená, takže se dá jet plynule a pohodově a druhak vede nádherným podhůřím Šumavy, takže jízda rozhodně není unavující a nudná. Auto mám starší, ale dostatečně komfortní, aby se v něm dalo denně dojíždět. No a 40 – 45 minut na jednu cestu není zase tak moc. Je hodně lidí, kteří v MHD stráví podstatně víc času jízdou do práce a to přitom jedou v rámci toho samého města.
              Jak říkám, zpátky do paneláku bych dobrovolně nešel, ale nikdy jsem se na obyvatele paneláku nekoukal spatra. Prostě je to typ bydlení, který má své výhody a nevýhody, stejně jako bydlení v domku nebo ve vile. Zkrátka ty lidi, co Vás škatulkují podle bydlení, ignorujte nebo to obraťte na vtip, čímž ten jejich egoboost solidně torpédujete. Je to prostě tak, že kdo hlasitě upozorňuje na chyby jiných, snaží se odlákat pozornost od chyb svých.

              1. Mně trvá jedna cesta asi 25 až 30 minut, s uzavírkami a zácpami už jsem se naučil taky vcelku „pracovat“. Každopádně dojíždět skoro dvakrát tolik, to už bych váhal.
                S tou poslední částí Vašeho příspěvku souhlasím, mně osobně je vcelku u prdele, kdo z mých kamarádů bydlí v paneláku, kdo v bytovce a kdo má domeček či dům.

  7. Tak dvanáctsetrosku jsme taky měli. Naši ji koupili od taxikáře v úpravě homemadekaravan když mě bylo cca 16. Od té doby jsem s ní jezdil. Hlavně tedy až když jsem už měl řidičák (1985). Vzít babu na projížďku a rovnou otestovat postel v zadu s peřinama – lábuž. Místo té trojlavice měla doma dělanou skládací, co se stolkem a dvěma lavicema vzadu po rozložení tvořila letiště přes celou prdel. Přídavný ostřikovač instalovaný s tryskou na benzínovou pumpu řešil spoustu problémů v kopcích pouhým tlačítkem. Na tehdejší dobu to docela jelo, když si člověk zvyknul na námořní rozkyv a řádnou vůli v řízení a měl dost dlouhé ruce na řazení. Odšroubovat dekl převodovky, vršek převodovky, porovnat vidličky a zase všechno všechno smontovat jsem posléze zvládal na delším intervalu červené. Kšilt měla, ale spotřeba nebyla zase tak hrozivá, když jí člověk nehnal nadoraz. Dost udělalo prosté seřízení a hygiena zapalování a karburace. Jo a výměna těsnění pod vejfukovejma brejlema už byl taky nacvičenej standard. Třešničkou byla baterka z Tatry vkusně umístěná hned za řidičem ve skřínce. V zimě škytaly škodovky a točily žigulící v ulici, abych je posléze roztahoval. Na tu baterku by dřív skořel startér, než by nechytla v mrazu :-) Měli jsme ten stroj až do cca 95 roku. Stihl jsem v tom ještě vozit holku v kočárku na chalupu stylem otevřu vrata, zasunu dítě i s Libertou dovnitř, zavřu vrata. Nakonec jsme jí prodali „na papíry“ za asi 5000,- téměř po smrti. Motor už lehnul a karosérie hrozila prolomením. Kupodivu, torzky přežily všechno. I mojí „loupež“ kabelů na elektrárně, kdy jsem dovezl matroš na několik baráků kamarádům. To chudinka táhla nejen prdel po zemi ale byla výrazně snížená. Takovej socialistickej tuning. No a po vojně a slavném plyši jsem si koupil svojí. Měl jí 3 roky a potom přestal podnikat a šla do světa. Nastěhování do š100 bylo drastickým šokem. Všechno malé, nízké, volant mezi nohama a místo na krámy nikde. A sex v autě uvnitř skončil. Tam už to šlo akorát o blatník. Občas na ní vzpomínám se slzou v oku, stejně jako na velorexy, ale upřímně – svézt se, zablbnou, to jo, ale ty špinavý pracky a věčný závady už mě nějak neberou. Mladickej elán už je v prdeli.

  8. Jo nostalgie, té taky občas propadnu.

    Nicméně ohledně parkování, zákazu vjezdů, užívání vozidla pro soukromé účely – prostě nelze srovnávat dobu, kdy z 12 partají stěhujivších se v kulovém blesku měl „opravdu spolehlivé“ auto pouze inženýr Einstein – Smoljak a jinak vůbec nikdo s dobou, kdy každá socka na pracáku má 2-3 auta, byť jedno z nich třeba nepojízdné, ale někam se to dát musí.

    že si pamatujete auto je normální, jste kluk. Já si dodnes pamatuji vůni dědovy Š 100 a jak jsem si v ní hrál s volantem, a že strejda Franta měl ve stodole Volhu 21, a jak jsem miloval staré oktávy pro jejich vzhled ale nikdy jsem žádnou nejel, přesně si pamatuji jak mě asi v 5 letech vezl zeť od sousedů na svatbu Ladou 2103 jak cvakal při točení volantem mechanismus vypínání blinkrů, který jsem z našich rodinných škodovek vůbec neznal. Hlavně si pamatuju ty vůně. A ty dnešní auta nemají, nemají žádnou vůni. Ale taky si pamatuju, že babka měla růžového araba a táta měl araba s řídítkama na „kolovou“, kterého si postavil ze šrotu jako kluk a jezdil na něm ještě v 35, vždycky když se (tehdy zánovní) zase auto vysralo tak, že nešlo opravit doma nebo nebyl k sehnání potřebný díl.

    A popravdě bicykly obecně hrály v životě lidí tehdy podstatně důležitější roli, to jen náš tata byl magor co jezdil všude autem už tehdy, ale většina lidí to nedělala, neměli na to prachy. Auto bylo typicky ohnilé embéčko co stálo za panelákem a vyjelo jednou za 14 dní na nějaký výlet. Do práce chodili všichni pěšky nebo na kole.

    1. Ohnilé auto nemáme, ale v zásadě to praktikuju jako naši rodiče a dědové :-)
      Vyrůstal jsem bez auta, na střední ani vysoké jsme ho nepotřeboval, až teď s rodinou. Řízení mě překvapivě baví, ale když jedu „někam“, za nějakým rozumným cílem. Startovat motor, nervovat se v provozu a na přecpaném parkovišti abych ušetřil kačku za mlíko… To radši dojdu do krámu dvakrát pěšky. Pravda ne každý má supermarket 50m od domu, na druhou stranu byt jsme vybírali právě kvůli lokalitě – blízko do práce, do města i na nákupy.

      1. Dělal jsem to taky tak, dokud jsem nemusel dojíždět do roboty a rozvážet děcka, od té doby všude autem, ale když to jde, nechávám ho stát.

        Provoz je otravný a hustý a je to o držku, resp. spíše o blatníky, mám auto, s kterým se fakt blbě parkuje a to mě sere taky. A ty náklady s tím popravdě taky, každá pičovina stojí 10 litrů a to mě nebaví. I do nového auta se musí furt sypat velká vata.

        A to jsem býval fanda aut, opravdový fanda.

        1. Děti změní priority i pohled na spoustu věcí. Já býval spíše odpůrce aut (holt chybějící mužský vzor) – ne snad nějaký zelený zakazovač, jen jsem nechápal, proč někdo musí všude jezdit, včetně 0,5km do krámu… Dokud jsme byli sami, všude pěšky, na kole,, bus+vlak, jenže s víc děckama už to nejde. A najednou jsem zjistil, že mne to docela baví a že se nám otevřely nové obzory a můžeme podnikat věci, které dosud nešly.

          Peníze tečou, to je pravda. Na benzině to má člověk doslova před očima :-)

          1. to JH a Pospec

            Tak já jsem byl motorizován odmala, ovšem tenkrát se skutečně auto vytáhlo na week-end, když se jelo na výlet, k příbuzným, když bylo třeba něco někam odvézt a podobně. Málokdo měl roční nájezd nad 10 tis km. Po městě se jezdilo MHD, případně na kole; postupně se stal zajímavou alternativou i moped a motocykl (v mém případě také historické stroje, Jawa 50/555 a Jawa 250/353, slza v oku; ostatně i ekonomicky viděno, další dopravník se spotřebou 2.5 l/100 km už nikdy mít nebudu…).

            Dnes je to jiný, za prací se dojíždí a musíte tam být načas. A když jezdíte s manželkou každej jinam, a ještě k tomu je třeba rozvézt děcka ráno do školy a po škole do kroužků, to už fakt emhádé nejde, při nejlepší vůli. Nemluvě o tom, že mimo město je hromadná doprava fpodstatě fpíči: jede-li do suburbs a okolních vesnic 1-2 autobusy denně, tak to už nemusí jezdit vůbec… (A když děti vyrostou, tak už je nikam vozit nemusíte: auto si vezmou samy a ještě píčují, když to nemá plnou nádrž :)

            Já jsem si dnešní hektický styl života neobjednal, ale když už mu moderní člověk musí stačit, tak pěšky ani na kole to už stíhat prostě nejde. A když už do tý práce musím dojet, a ty dnešní auta jsou jenom takový konfekční přibližovadla bez dušne a s nulovým fun-factorem, udělal jsem si na starý kolena radost öpět motorkou (interceptorem Honda 800 VFR). Na vejlety taky dobrý :)

            1. Jawa 50/555 a 250/353 jsem měl i já, přestože přdpokládám jsme podstatně jinak staří. Toho fichtla ještě mám, tu kývačku jsem debil prodal za pět švestek, nejhoršíchyba mho života.

              Holt bída a totální ekonomický kolaps konce 90. let mi nahnala do ruk krásné veterány, jakožto tehdy nejlevnější možnost dopravy, chrchel stál litr, kyvna 4 litry, s papírama. Dneska je to x2 a jednu nulu navíc k tomu.

              Fungovat postaru se v podstatě dá i dnes, ale musíte se smířit s panelákem a dělat nekvalifikovanou práci, když žena prodává v řeznictví na vašem sídlišti vy třeba jezdíte s Karosou pro místní dopravní podnik, jste úplně v pohodě a auto nepotřebujete vlastně vůbec, jen na ty výlety.

              Jenže jak jsem psal, dnes bydlet v paneláku je taková ostuda, že to přežije jen loser jako já :( A jezdit s busem je pro chlapa taky příšerná ostuda, půlka řidičů našeho podniku jsou dneska už baby.

              1. Jestli ono spíš nebude problém v tom, že se v tom loserství spíš rochňáte :). Mám to štěstí se pohybovat v sociální vrstvě středně a vysokopříjmových lidí, přestože sám jsem spíš vyšší průměr. Někteří z těch úspěšných lidí jsou mými přáteli z dětství nebo ze střední. Taky párkrát došla řeč na to, že bych při svých příjmech mohl mít tohle a támhleto a že peníze nejsou problém. Na to mívám jednoduchou odpověď – mám zajímavou práci, vlastní střechu nad hlavou na krásném místě, mám čím jezdit, mám kolem sebe fajn rodinu a lidi, které miluju, všem nám v rámci možností slouží zdraví, máme čas na své koníčky… co na tom, že to je jen menší domek a ne vila, že to auto je sice starší tuctovka, ale spolehlivá, že nemám příjmy jako oni, ale takové, které plně stačí k tomu, aby nám zajistily slušný život. Já a smečka mých milovaných lidiček má životní potřeby zajištěné a to je hlavní. Mám proto všechny důvody být spokojený. Obvykle to stačí k tomu, aby to nikdo dál nerozebíral. Ano, ve srovnání s nimi jsem možná loser, ale víte jak – mně to k životu plně stačí a jejich pocity jsou mi celkem ukradené. Zase na druhou stranu mám vhled do jejich způsobu života, myšlení a musím říci, že mi to také hodně pozitivního dalo.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017