Obdobně jako má český národ Blanické rytíře a čeká, že vyjedou, až bude nejhůře, mají zmrdi konzultačně-poradenské firmy, které vyjíždějí, když zmrdům začíná téci do bot. Zatímco Blaničtí rytíři dosud nevyjeli, konzultačně-poradenské firmy vyjíždějí v dnešní době stále častěji. Výsledkem jejich výjezdu není pomoc národu, ale zpravidla pomoc těm nejnepotřebnějším – zmrdům.
Dle mých zkušeností jsou konzultačně-poradenské firmy v jistém smyslu armády určené k nasazení na území cizích firem a nejsou složené z nikoho jiného než ze zmrdů. Zmrdi z firem jim dohazují kšefty, jejichž výsledkem bývá to, že si nahrabe zmrd a vydělat dostane i parazitická zmrdifirma.
Konkrétní situace, kdy se zmrdi z normálních firem obracejí na zmrdifirmy konzultačně-poradenské, jsou zpravidla tyto:
1. Zbytek firmy – nezmrdi kladou příliš tuhý odpor a zmrdi vidí, že mohou být poraženi;
2. Zmrdi svým řízením přivedly firmu do průseru, ke krachu či do jiných sraček a hrozí, že budou voláni k odpovědnosti. Zde bývá cílem odpovědnost na někoho shodit a případně posledními ranami z umírající firmy co nejvíce vytřískat.
Důležitým předpokladem pro pozvání takové zmrdifirmy bývá určitý stupeň zamoření firmy zmrdy. Mechanismus nástupu a konání konzultačně-poradenské zmrdifirmy ve středně velké firmě může být např. následující:
Zmrdi vidí, že se děje buď 1) nebo 2) a začnou kopat kolem sebe. Svolávají meetingy, kde sdělují zaměstnancům, že firma se ocitla na rozcestí (ad 1.) či ve vážné situaci (ad 2.), ale že jsou tu oni – zmrdi (většinou se tímto označením sami nenazývají), kteří si dali za úkol firmu v této náročné době správně nasměrovat, optimalizovat firemní procesy a zefektivnit chod celé firmy.
Jejich následná činnost spočívá v tom, že svolávají další porady, dělají prezentace, buzerují ostatní tím, že je odtrhávají od jejich práce a vytvářejí umělé problémy. Samozřejmě se brání řešení problémů a úkolů konkrétních, protože mají na starosti „důležitější věci, a to zvlášť v této náročné době“.
V této chvíli se stává, že ostatní – nezmrdi – zareagují naivně v tom smysu, že mají některé konkrétní návrhy k jednotlivým činnostem ve firmě. Pokud by šlo opravdu o zlepšení fungování firmy, realizace konkrétních návrhů pro jednotlivé konkrétní činnosti by byla ta jediná správná cesta. Čistokrevní zmrdi však zůstávají k těmto návrhům hluší a naopak se je snaží umlčet či bagatelizovat, reagují na ně zpravidla tak, že „nejsou dostatečně komplexní, že není brán na zřetel dlouhodobý výhled, jsou příliš jednostranné“ atd. – prostě je shodí ze stolu, neboť by mohly znamenat pro ně nebezpečí. Mohly by ukázat na jejich neznalost, diletantství a vůbec jejich celkovou nepotřebnost.
Dalším krokem bývá vytvoření jakési strategické (ad 1.) či krizové (ad 2.) skupiny, která oficiálně plánuje další vývoj a stanovuje novou strategii. Cílem konání této skupiny bývá vytvoření zdání, že firma si sama již neumí efektivně poradit a že nejvhodnějším řešením bude pozvání odborníků na danou oblast – nějaké konzultačně-poradenské firmy – a frontový útok zmrdů ze zmrdifirmy může začít.
Pak nastane den D (nebo den Z?) a zmrdi z poradensko-konzultační firmy zahájí svoje operace. První nájezd nebývá zpravidla tak prudký jako např. nájezdy skřetů v Pánovi prstenů, ale spíše nenápadný a proto také záludný. Zatímco na skřetech je na první pohled vidět, že od nich nic dobrého čekat nelze, z nástupu konzultačně-potradenské firmy to hned vidět není. Nejprve zdůrazní, že jsou zde od toho, aby pomohli firmě i všem zaměstnancům, že chápou naši situaci, že jsou opravdoví odborníci a že mnoha firmám v naší situaci již pomohli. A jsou-li to již zmrdi nějakou dobu ve své oblasti působící a pár firem již do sraček poslali, resp. se na tom se zmrdy v těchto firmách podíleli, mají zpravidla také dost kladných preferencí – od koho jiného než od zmrdů z těchto firem.
Pak dojde k prvním otevřeným útokům. Cíle těchto útoků bývají zaměstnancům prezentovány např. jako mapování procesů a hledání jejich optimalizace. Za tím účelem dostanou zaměstnanci k vyplňování nějaký debilní dotazník – viz jeden autentický od jedné nejmenované zmrdfirmy:
Tento konkrétní dotazník vyplňovali zaměstnanci nejmenované firmy 6 týdnů (!!!). Již ze vzhledu dotazníku je vidět, že jeho vyplňování zabralo spoustu času a v podstatě bránilo dělat normální práci – na to upozorňovala zpočátku většina zaměstnanců. Zde se již přestali členové zmrdfirmy tvářit přívětivě a začali vyhrožovat: Kdo nevyplňuje řádně dotazník, ten se brání pozitivním změnám ve firmě a je tudíž nepřítelem firmy. Výsledkem bylo, že zaměstnanci se skřípěním zubů 6 týdnů vyplňovali dotazník, byli u toho sledováni a někdy i odposloucháváni (třeba i moderním a čestným způsobem ucho natisknuté na zavřené dveře). Při sledování měli zmrdi občas dotazy, často debilní pramenící z očividné neznalosti problematiky. Zatímco řadový zaměstnanec by byl za takový dotaz odkázán do určitých mezí za základní neznalost, tak u zmrda ze zmrdifirmy je takový dotaz interpretován jako „hledání nového neotřelého pohledu na věc“ či jinou zmrdifrází.
V tomto období je s řadovými zaměstnanci zacházeno jako z dobytkem, kdy zmrd navrhuje, jaký kus má zůstat a jaký kus má být utracen. V tomto období se řadový zaměstnanec nedočká žádného pozitivního ohodnocení své práce, spíše se dočká nějakého myšlenkového prdu či myšlenkové kobližky ze strany zmrdfirmy – např. ať telefonáty vyřizuje v jednom bloku a tím že ušetří spoustu času. Argumenty, že telefonáty přicházejí v různou dobu, přejdou většinou bez jakékoliv reakce, s takovou možností při svém rozletu zřejmě nepočítali. Běžný zaměstnanec je zkrátka buzerován, ponižován a je na něj vyvíjen nátlak.
Dalším krokem bývá realizace opatření navrženými zmrdfirmou ve spolupráci s domácími zmrdy. Uvedu jeden konkrétní příklad, který jsem zažil: Odesílání pošty – zabírá dle zjištění z dotazníků zaměstnancům příliš času – dáme to externí firmě a vybereme tu nejlevnější. Tak byla pražské firmě vybrána firma na odesílání a obálkování korespondence z Českých Budějovic. Otázka, jak dopravovat korespondenci mezi Prahou a Budějicemi před odesláním – to už si nějak vyřešte.
Součástí opatření jsou také personální změny – princip je jednoduchý: Prostě se nějaká část (1/5-1/3) řadových zaměstnanců + nepohodlých vedoucích propustí – na základě vyplněných dotazníků zmrd vždy najde rezervy, jak činnosti firmy zvládnout s menším počtem zaměstnanců. Dále jsou někteří z loajálních zmrdů povýšeni za své zásluhy a za to, jakým vynikajícím způsobem zvládli toto těžké období. Napakuje se také zmrdifirma, která navíc dostane další kladnou referenci, odměny si vyplatí firemní zmrdi. A protože každá sranda něco stojí, mají smůlu zbyvší pracovníci – dlouho se nedočkají žádné odměny, ani zvýšení platu.
Toto bývá častý konec, existuje však i o něco optimističtější varianta: Pokud mají nezmrdi ve firmě ještě nějakou moc, vzbouří se ve fázi realizace opatření – vedoucí pracovník fungujícího útvaru má hrůzu ze zavádění diletantských či likvidačních opatření a navrhovaná opatření bývají alespoň z části korigována, případně jsou před padákem zachráněni někteří zaměstnanci.
V každém případě řádění konzultačně-poradenské zmrdifirmy znamená rány pro firmu, následky nikoliv pozitivní pro její zaměstnance a bohužel často vyhranou válku nebo vždy alespoň vítěznou bitvu pro zmrdy.
Článek byl v D-F aréně a autor obhájil své setrvání na D-FENS weblogu skórem 97:3. 25.5.2004 D-FENS
(4x známkováno, průměr: 3,00 z 5)