D-FENS weblogu jsou tři roky a já zase píšu obvyklý bilancující článek.
Loni touto dobou jsem psal o tom, že stránky vedené jako one-man show nemají valnou budoucnost a nastínil jsem záměr stránky otevřít dalším autorům. Stalo se. Něco kolem deseti autorů má na stránkách víc než jeden článek a hlásí se další psavci. Vnímám to jako úspěch. K tomuto tématu se ještě vrátím. Před rokem fungovaly stránky na bázi odkazů a mého neumělého HTML kódu. Nyní především díky Kerpofovi máme redakční systém – další velký krok kupředu.
Zbývá dořešit problém s hostingem. Webzdarma má limit na počet přístupů do databáze, když je tento počet překročen, nikdo další nemůže SQL používat, výsledkem je známá věta o databázových tabulkách. Maximální velikost databáze na webzdarma je 5MB, kteroužto hodnotu jsme již překročili. Chápu, že si koledujeme o to, být označeni za vohnouty, protože jsme s tím rok nic nedělali. Bude to pravda, ale v poslední době už řešíme i tohle. Já coby řekněme führer celého weblogu se v problematice kolem serverů, databází, domén a všech těchto věcí nevyznám a lidé, co mi pomáhají, jsou stejně zaměstnaní jako já, ne-li ještě více.
Takže na tomto místě moje upřímné poděkování Kerpofovi, Q, PeSuovi z tuning.cz a dalším, kteří nezištně a na bázi ryzího entuziasmu přispěli k relativnímu úspěchu D-FENSe. Dále děkuji všem autorům, ať těm aktivním nebo těm, co právě nic nepíšou.
Pokud je měřítkem úspěchu návštěvnost, pak skutečně o úspěchu můžeme hovořit. Přikládám graf převzatý z toplistu, na kterém je vidět, jak se počet návštěvníků D-FENSe vyvíjel v roce 2003/2004.
Osobně je pro mě měřítkem úspěchu něco jiného – jsem rád, když mi přijde můj vlastní článek mailem, protože koluje coby součást internetového folklóru. Mám radost, když mi zmrdi z Neviditelného psa ukradnou článek, protože je to specifická forma uznání a projev toho, že sami by nic takovýho nenapsali. Mám radost, když mi vyhrožují vohnouti z řad příznivců sociální demokracie, protože je to (snad) důkazem toho, že jsem se dovedl postavit na správnou stranu. Jsem rád, když mi někdo napíše, D-FENSi, napsal jsi dobrej článek, ale máš tam věcnou nebo logickou chybu – díky takovým informacím dojdu při psaní dalšího výplodu někam dál.
Tak to bylo to pozitivní.
Jsem nasraný.
Především z toho, co se děje v posledních třech měsících a graduje tak v měsíci posledním. Hrozím se toho, co jsem způsobil!
Byly doby, kdy bylo D-FENSe možno považovat za inteligentní stránky pro inteligentní lidi. Nebo si to aspoň namlouvám. Když čtu nyní komentáře k článkům, tak se mi někdy chce zvracet. Myslím to naprosto vážně. Schválně se můžete podívat na starého D-FENSe a na to, na jaké úrovni probíhaly diskuse tam. Můžete se ještě nyní dívat v diskusích na komentáře od (třeba namátkou) Mufa, podoteka, Q, JJ, Roota, moussy, tedy lidí, jejichž úrovneň, kritičnost a individualitu musím vždy obdivovat. Porovnejte to se zbytkem Jinak řečeno, % zhovadilých komentářů od arogantních nafoukaných blbečků přesáhlo únosné meze.
Jak jednou napsal Q, na internetu se každý zoufalec proměňuje v sebevědomého fantóma, který má ke všemu co říci.
Modelová přehlídka ubohosti je asi 80% komentářů k preciznímu článku o brněnské zparchantělé verzi úředního jazyka České republiky zvané hantec, najdeme ji však i různě jinde. Hodně, ne-li většina komentářů není k článku, ale k autorce nebo alespoň zcela off-topic. Pazdráti, kteří je napsali, už dopředu věděli, že nemají s jejich slaboučkou mentální kondicí na to, aby dovedli autorku přeargumentovat, si alespoň posloužili urážkami nebo kecy na koledu.Bylo to pro mě na jednu stranu zábavné, protože Hanku znám osobně a vím tudíž, že předmětné příspěvky byly zcela mimo mísu, na druhé straně však smutné, protože jsem si uvědomil, že jsem vytvořil prostor, na kterém si idioti cintají pentli. Kdyby někdo takhle žvanil někde na poradě nebo doma, řeknu mu, aby zavřel hubu a šel se vybryndat na odborářský mítink nebo do hospody, tady s tím neudělám nic.
Diskuse na D-FENSovi definitivně klesly na úroveň diskusí kdekoli jinde.
Druhý problém, který mě trápí, je jakási dvojkolejnost projektu D-FENS. Nerozhodli jsme se, zda to, co děláme, děláme pro zábavu nebo ne.
Když čtu v diskusích ohlasy v článkům, mám dojem, že některým čtenářům chybí cosi jako krasopisectví. Články z tohoto webu, které jsou zaměřeny na zcela určité jasně určené téma, zpravidla propadnou. Stejně tak články napsané racionálně bez nadsázky a slohových parádiček. Existuje významná skupina lidí, kteří chodí na stránky jen proto, aby si přečetli zajímavě napsaný článek, který hezky oznámkují a pochválí, i když je úplně o hovně. Když ho nemají, protestují.
Osobně považuji svoje články Živitelka nebo Slovní úlohy za leštěný prd. Sice se u nich dalo zasmát, ale jejich skutečná hodnota je blízká nule. Napsal jsem je jen tak pro dobrou náladu a svým způsobem byly nechtěným dítětem. Nevím proč, ale oba tyto výplody se staly populárními. Ke smíšeným pocitům z tohoto weblogu se tedy přidal ještě ten, že jsem do studnice české teplákové zábavy přilil další kýbl sraček.
Na druhé straně zde máme třeba poslední článek od Tomáše Němce o automobilních výkřicích. Líbilo se mi to jako námět. Sedíte v autě a kolem vás se dějou různé věci, které způsobují kromě okolností různí lidé. Kolikrát byste jim něco řekli, ať už pozitivního nebo spíš méně pozitivního, ale bohužel se během několika vteřin vaše cesty zase rozejdou a tak jim to můžete říct ex-post, automobilní výkřiky tedy v podstatě vydáváme každý, ale ne každý je dovedeme zformulovat do písemné podoby, takže v tomhle ohledu měl Tomáš víc než štastnou ruku. Nebylo to nic platný, článek se stal předmětem kritiky a jeho hodnocení je podezřele nízké.
Bude nutné se smířit s tím, že tyto stránky nejsou určeny k tomu, aby doplnily pokladnici českého jazyka a nadále hodlám preferovat obsah před slohovým zpracováním, větší hodnotu má pro mě zajímavá, byť nedokonale formulovaná myšlenka před slohově načančanou krávovinou.
Třetím tématem, kterého bych se lehce dotkl, je cenzura na tomto webu. Na úrovni článků žádná neexistuje. Pokud jde o články, uveřejňuji všechno, co mi autoři dodají. Pro recidivisty je zde možnost zřízení přístupu do redakčního systému, což provádím zcela nebyrokraticky a rád, protože mi tím ubude práce. Neuplatňuji žádnou vstupní kontrolu kvality a to je mi mnohdy vyčítáno. Různé protesty z různých stran mě přiměly udělat pokus s D-FENS arénou, kterou jsem pak nechal zmizet a dále to řeším obligátní anketou na konci článku nového autora. Kromě několika článků, které jsem zapomněl zveřejnit a jejichž autorům se tímto omlouvám, se na webu objevilo všechno, co jsem kdy dostal.
V principu je to taky špatně – pravidlo „vox populi, vox dei“ zatím kdykoli a kdekoli bylo aplikováno, způsobilo pokles kvality a bylo začátkem konce. Mám v záloze jiné řešení, které mi však vox populi neschválil – totiž existenci redaktora. Zamýšlel jsem jeden čas jmenovat redaktorkou Hanku, která jednak vystudovala příbuzný obor a sama jeden čas jedno website provozovala, jednak je to dostatečně asertivní a dynamická mladá dáma na to, aby dovedla nekvalitní materiály nejen rozpoznat, ale i odmítnout či doporučit autorovi, co má udělat jinak. Obávám se však, že pro veskrze svobodomyslné čtenáře D-FENSe je existence redaktorky/lektorky stejně nestravitelná, jako pro Roota ježdění Fabií Social Line.
Přesto předkládám návrh znovu k vaší úvaze.
Co se týče komentářů, tady můj liberální přístup skončil. Sem tam zaznamenám nějaké připomínky v tom smyslu, že autoři nebo já zasahujeme do komentářů a mažeme ty, které se nám nelíbí. Teď budu mluvit za sebe a prohlásím, že si na tomto webu budu mazat co budu chtít a kdykoli budu chtít, protože jsem tady pánem. Nejsem žádná veřejnoprávní ČT, abych si nechával kecat do toho, co budu vysílat. Tohle jsou soukromé stránky a podle toho to taky bude fungovat.
Další krátká poznámka se bude týkat použití nespisovných, neslušných až vulgárních výrazů na tomto webu. Někomu se to může nelíbit. Prosím uvědomme si, že tento web se svým tématickým zaměřením (zmrdi, vohnouti, socialismus, automobilismus) dotýká takových témat, lépe řečeno hrabe v takových sračkách, že kolikrát o tom slušnými slovy ani psát nejde. Sociálnědemokratická vláda se těžko dá označit přívětivějším přívlastkem než zasraná, zmrda můžeme sice opsat jako mladého neschopného kariéristu, ale se ztrátou autenticity. Existují autoři, kteří se bez vulgarismů obejdou, ale jinak mám dojem, že aspoň v mých článcích budou muset zůstat a komu se to nelíbí, ať čte zkurvenýho Neviditelnýho psa.
Poslední odstavec věnuji ryze osobním tématům a jeho význam je pouze v tom, dokreslit, za jakých okolností vzniká tento web. V dubnu t.r. mi bylo třicet. Od září jsem začal pracovat v naší továrničce na součástky na jiných projektech a taky na jiné pozici, takže mi opět přibyla práce. Když k tomu připočtu vleklou přestavbu bytu prováděnou s přítelkyní o víkendech, pochopíte, že nedávám projektu D-FENS tolik, kolik by si zasloužil a kolik někteří z vás požadují. Dokonce jsem priorizoval D-FENSe před jinými svými koníčky, jako třeba stavba plastikových nesmyslů podobných letadlům.
Pořád si myslím, že i když někdy bývám na celý tenhle „vedlejšák“ nasranej, tak že mi v konečném součtu přinesl docela hodně, například jsem díky tomu přinatrefil lidi, které bych asi jinak nepotkal. Samozřejmě všechno má svá negativa – například moje popularita v zaměstnání nechtěně vzrostla i klesla – jak u koho – protože se všeobecně ví, že jsem D-F. Pár autobazarních zmrdů mi vyhrožuje represáliemi různého druhu, protože se jim nelíbily některé články. Ale to je nutný vedlejší produkt a netřeba si s tím lámat hlavu.
Děkuji opět za všemožné projevy podpory. Přeji všem věrným čtenářům, především čtenářům takovým, kteří na web chodí se seriózními úmysly, hodně vytrvalosti v boji se socialismem a normalizací a především hodně úspěchů v potírání zmrdstva a vohnoutů.
(5x známkováno, průměr: 1,80 z 5)