Když jsem psal o žroutu času zvaném mítink, zmínil jsem, že existuje ještě další level. Říká se mu vorkšop.
Workshop je přeloženo volně do češtiny cosi jako diskusní dílna. Jeho cílem je zpravidla vyřešit nějaký problém, který jde napříč firemní strukturou a běžné prostředky dané firemní hierarchií na něj nestačí. Častým předmětem workshopů za normálních okolností bývá například řešení problémů v komunikaci, kdy jedna strana nevědomě neposkytuje druhé dost informací, aby mohly vzájemně spolupracovat. Až potud je tedy workshop maximálně chvályhodnou aktivitou, kde se prostě sejdou všichni, kdo mají k problému co říci, a dohodnou se, jak v budoucnu spolupracovat lépe. Často se mluví o tzv. brainstormingu, česky by se tomu řeklo „dát hlavy dohromady“.
Vorkšop ve zmrdím podání je prostředek instalace zmrdího vlivu. Zmrdí vorkšop má zpravidla předem daný cíl – je jím implementace nějaké zmrdoviny do prostředí fungující firmy. Dopředu je daný i jeho výsledek, a to zpravidla bezvýhradné a nadšené přijetí předloženého návrhu všemi deprimovanými účastníky. Účastníci vorkšopu jsou přítomni jen proto, aby odkývali, co se po nich odkývat chce a aby nikdo pak nemohl říkat, že s tím nesouhlasil. Jako sekundární target je pak třeba fokusovat možnost exhibovat se před publikem, přičemž erekce a onanie ega je pro každého zmrda životním posláním. O skutečné vyřešení nějakých otravných problémů či zlepšení ve smyslu veřejně dostupného blaha zde nejde. Ani omylem. Terciálním a neméně atraktivním targetem jsou pak káva, sušenky, chlebíčky, kurvy ve vířivce se šnorchlem i bez, prostě naturální stimuly pořízené za peníze firmy.
O vorkšopech si můžeme počíst třeba tady. Pan Ichtyl vlastní poradenskou firmu a zabývá se rozvojem firem. Jeho logem je žlutá šipka prorážející nějakým neznámým principem překážku z neurčeného materiálu, podobně jako ve vtipech z Dikobrazu z padesátých let kladivo dělnické třídy probíjelo buržoustův cylindr. Charakteristické je, že šipka směřuje dolů, zřejmě se tím naznačuje, kam ten rozvoj povede. Už jen obrázek rychle jedoucího německého vozu fkombíku fmetle, jistě také ftédéíčku a s podivnou registrací „LCC Rozvoj“ umístěný v titulku nám napoví, s jakým hardware tady máme co do činění. Pan Ichtyl píše (zvýraznění provedl D-F):
VZDĚLÁVACÍ WORSKSHOPY
Také si myslíte, že samotné předání vědomostí není pro zavedení změny dostačující? Naše workshopy jsou vedeny tak, aby si účastníci promysleli a rozplánovali, jak budou žádoucí principy a zásady uplatňovat ve své praxi.
ORGANIZACE PRÁCE:
Lektor interaktivně představí zásady a principy
Účastníci ve skupinkách vytvářejí aplikace přímo do své praxe
Skupinky prezentují svá řešení
Účastníci hodnotí a vylepšují aplikace
PŘÍNOS WORKSHOPŮ:
Doplnění vědomostí
Vytváření zkušeností při vytváření aplikací
Nárůst loajality a spolupráce
Podpora neustálého zlepšování
Zde pan Ichtyl geniálně nenápadně opsal, jak se to praktikuje. Předesílám, že už samotný pojem „vzdělávací workshop“ je nesmysl. Pokud se jedná o vzdělávací program, pak je na místě slovo „seminář“.
Obvyklý průběh zmrdivorkšopu je následující:
„Lektor interaktivně představí zásady a principy“
Při vorkšopu je výjimečnou postavou moderátor. Je to zpravidla propagandistický psychozmrd speciálně školený v oboru komunikace a psychologie. Základním smyslem moderátorovy hry je udržet zájem publika o problematiku, k čemuž používá různě záludné metody, počínaje školometským vyvoláváním a konče vyvoláním nějaké hrůzné kolektivní paranoi typu „když ten problém nevyřešíte, dostane každý desátý výpověď, jako za Julia Cézara“. Moderátor zpravidla zpočátku představí téma, které má vorkšop „vyřešit„, přičemž je již v tomto bodě hrubě zmanipuluje. Psychozmrd také během tohoto úvodního kolečka zhruba roztřídí přítomné podle lidských typů na dravé zmrdy, submisivní hulibrky, líné vohnouty a hloubavé ichtyly, což se mu bude hodit v následujícím kroku.
„Účastníci ve skupinkách vytvářejí aplikace přímo do své praxe“
Na základě pokynů moderátora jsou vytvořeny skupinky, které dostanou za úkol zpracovat nějaký úkol. Volba členů skupin nebývá náhodná, skupiny je třeba definovat tak, aby to vhodně napomohlo účelu celé akce.
Skupiny pod dohledem moderátora případně jeho subzmrdů zpracují svůj malý projekt. Moderátor a pověření hulibrkové přitom zasahují do jejich činnosti a vhodně je směrují, aby nedošlo na nějaké ošklivé překvapení.
„Skupinky prezentují svá řešení“
Poté, co týmy skončí svoji práci, představí, co udělali. Ostatní zmrdi, kteří tvoří cosi jako hodnotící výbor, pak ostrakizují jejich práci podle míry shody s prvotním zadáním. Vítězný návrh se musí zcela krýt s vytyčenou „generální linií“ nebo být ještě úchylnější. Návrhy, které činí jakýkoli firemní proces transparentním a levným, jsou zamítnuty a jejich autoři označeni jako demagogové.
„Účastníci hodnotí a vylepšují aplikace“
Jak vidíme z textu pana Ichtyla, nejen cíl, ale i průběh a výsledek je předem dán. Nelze tedy čekat, že by se při takovém vorkšopu zrodilo něco nového a kvalitativně jiného, než ona primární zmrdovina, která do něj byla na počátku vložena. Vorkšop tuto zmrdovinu pouze posvětil.
Ropap (orig. wrap up)
Na závěr jsou žaludky plné, anální sondy zahřáté na provozní teplotu a sanice bolí od celodenního tlachání. Je třeba rozdat práci. Úkoly z vorkšopu vzešlé se delegují na nezmrdy. Pokud žádní nepřišli (za podmínek stupně 4 celkem pravděpodobný scénář), je třeba úkoly delegovat na osoby, které nejsou osobně přítomny.
(Poučka: Úkoly vzešlé z vorkšopů a mítinků, na kterých jsem nebyl osobně účasten, ignoruji. Stejně tak úkoly, které nemají termín splnění. Jen ojediněle se stane, že by si toho někdo povšiml).
Fídbek a folouap (orig. follow up)
V úplném závěru vorkšopu zmrdi zpravidla sadisticky vyžadují fídbek, někdy dokonce i zpětný fídbek, aby od publika slyšeli, jak se ten vorkšop zase povedl a že k němu chtějí ještě folouap neboli pokračování. Během fídbeku jim účastníci zavádějí vyleštěné anální sondy a vzájemně si gratulují, jak problém dobře vyřešili. Pokud někdo ještě v této fázi najde ještě odvahu pojmenovat skutečnost správnými slovy, je zesměšněn, prohlášen za demagoga a dostane zákaz vstupu na další vorkšopy, aby byl odpojen od zdroje levného občerstvení.
K čemu to je dobré
„Doplnění vědomostí“
Brainstorming je nahrazen brainwashingem. Česky se tomu říká nalejvárna. Díky vorkšopu vezmete na vědomí i věci, které byste jinak odmítli.
Implementace zmrdizměny
O to hlavně jde. Pokud zmrdi použijí vorkšop jako nástroj k provedení lobotomie na firemním organismu, je težko takový akt zvrátit z mocenské roviny, protože to přece rozhodl tým pomocí brejnstormingu a management přece nebude popírat jeho práci. Výsledek vorkšopu má pak vyšší bonitu než rozhodnutí vedoucího a pomáhá tak zmrdům v jejich diverzi při nižších stupních zazmrdování.
„Nárůst loajality a spolupráce“
S postupně se zvyšujícím stupněm zazmrdování se úloha vorkšopů mění ze zmrdifikační na likvidační, kdy jsou eliminovány pravomoci osob a skupin, které se zmrdí invazi snaží brzdit. Naučíte se spolupracovat se zmrdy a leštit anální sondy. Nárůst „loajality“ je mnohdy primárním cílem vorkšopu a celý podnik se organizuje jen kvůli tomu, to jsou pak taková ta zoufalá setkání, kdy například manažeři nejmenované energetické firmy zpívají pracovníkům tuto písničku.
Pokud bychom zkusili rozdělit vorkšopy z hlediska účelu, pak zde máme:
1. Zmrdifikační vorkšopy
Cílem těchto podniků je implementovat nějakou změnu. Scénář změny je, jak jsme si řekli, už dávno předem znám. Výsledkem tohoto vorkšopu je zpravidla vytvoření nové funkce, tedy pracovního místa pro nějakého zmrda. Tato pozice bývá zpravidla charakterizována jedním z těchto slov: zastřešovat, koordinovat, (vy)manažovat, (od)reportovat, optimalizovat, supervizovat, (pro-, vy-)komunikovávat. Jindy bývá produktem takového snažení nějaký report, ukazatel, formulář či tabulka, který poté zmrdi požadují vyplňovat a všechny to otravuje.
2. Vorkšopy na rozstřelování trablů
Zde se zpravidla jedná o kolektivní snahu zamaskovat něčí neschopnost poradit si i s banálním problémem. Sejde se parta diletantů, kteří o tom ví pokud možno co nejméně, a provádějí brainstorming tak dlouho, až je prd doopravdy lesklý. Pokud přijdete na takovou zádušní seanci v jejím průběhu, začnete hledat, kudy vniká do místnosti nervový plyn. Předtím zdrženliví účastníci vyhecovaní moderátorem a s hypertenzí vyvolanou nadměrnou konzumací zdarma poskytované kávy zpravidla propadnou běsnění podobnému obřadům sekty Óm Šinrikjó a vymýšlejí fantastická řešení, která by jinak byla důvodem k ambulantnímu přeléčení na psychiatrii.
3. Týmbildingové vorkšopy
Cílem je vyvolat dojem, že zmrd, nezmrd, všichni jsme jeden tým. S demokracií či snad dokonce anarchií to ale nemá nic společného, moderátor vždy včas důrazně účastníkům připomene, kdo je tady manažer a kdo jen otrok. Zpravidla se spuští tehdy, upadne-li popularita managementu na úroveň oblíbenosti Zdeňka Škromacha.
Z hlediska technického provedení rozlišujeme tyto vorkšopy:
1. kofí@kůkíz
kofí@kůkíz vorkšop připomíná volbu papeže. Účastníci se zavřou do kanceláře a tam mlátí tak dlouho prázdnou slámu, až mrtvý kůň vyhraje Velkou pardubickou. KK vorkšop je nejméně namáhavý, v podstatě trvá tak dlouho, dokud nejsou snědeny sušenky a vypita káva. Pak se účastníci neškodně rozejdou najít jiné zdroje.
2. Externí vorkšop
Připomíná kofí@kůkíz vorkšop, v tomto případě jsou kafe a sušenky servírovány v prostředí mimo podnik. Zpravidla se jedná o nějaký hotel. Odpoledne a večer následuje kulturní program přiměřený úchylnosti účastníků. Většinou to skončí v baru, kde se účastníci za podnikové peníze vylejou, což má na průběh dalšího programu nepochybně negativní vliv. Potácející se, zívající a usínající individua se značnou hladinou zbytkového alkoholu nejsou totiž zpravidla schopna týmové práce. Jak může někdo očekávat brainstorming od managera, který má problém se trefit mezi futra? Některým dělá problém nejen fokusovat na kruciální benefity, ale fokusovat i na předměty vzdálenější než tři metry. Jiní nejsou s to se soustředit, protože je sužují existencionální otázky typu „vykropil jsem v noci té junior front office managerce hrobku nebo jsem ho vytáhl včas?“ a jejich aktivita při prezentování vykomunikovaných aplikací je mizivá a nepřesvědčivá, připomínající vystupování feldkuráta Katze. V konferenční místnosti je zakrátko smrad jak v sudu. Žvýkačky se při takových akcích stávají strategickou komoditou. Pokud máte volnou krabičku tiktaků a dáte ji do oběhu mezi správné osoby, můžete očekávat výrazný postup ve firemní hierarchii.
Ne vždy to ale musí být takto. Sem tam se organizace vorkšopu zmocní nějaká skupina fundamentalistických abstinentů, ortodoxních sportovců nebo jiných deviantů, kteří místo osvědčené pařby volí výlety za památkami, sportovní soutěže nebo vycházky se zmrdy do přírody. Zatímco alkoholických večírků lze výhodně použít ke kompromitaci zmrdů, zvláště v okamžiku, kdy jim selžou hygienické návyky nebo sexuální zábrany, podobné aktivity jsou leda otrava.
3. Autdór ývenc
Jsou obzvláště zběsilou a zhovadilou zábavou, spadající především do oblasti týmbildingu.. Teoretická část vorkšopu ustupuje do pozadí, účastníci pobývají se zmrdy ve volné přírodě a v drsných podmínkách nějaké turisticky atraktivní oblasti si vzájemně pomocí jednoduchých cvičení dokazují, že jeden bez druhého a zejména všichni bez zmrdů vůbec nedovedou existovat. Psychomoderátor uvede účastníky do stavu popsaného v knize Den Trifidů a ti si návzájem pomáhají překonat na laně nebo pomocí narychlo zhotovené ženijní techniky potok, který by jinak překročil artritický senior suchou nohou. Skupina frustrovaných zálesáků amatérů tak blbne někde po lese, místo co by šla do práce a věnovala se svým zákazníkům.
Co s tím
Jakkoli nás moderátor sere, není to on, kdo za vorkšop může. Pokud trváte na zúčtování s moderátorem, můžete se pustit do privátní akce popsané v lidové slovesnosti spojením „dát někomu deku“. S faktem, že do vaší firmy byla vnesena vorkšopová kultura, on však nemá nic společného.
Příčinou vorkšopové kultury je lidská pohodlnost a svalování odpovědnosti od sebe. V zazmrdovaných firmách se nikomu zpravidla nechce říct „uděláme to takhle“, protože co kdyby to nevyšlo? Proto je lepší, když rozhoduje nějaký anonymní vorkšop. Jindy zase vedení spustí vorkšopovou mánii, protože samo nedovede vlastní lidi přimět k tomu, aby uvedli v život nějakou změnu. Příčinou je pak nepřesvědčivost, nedůvěryhodnost a pizdisráčství vedoucích pracovníků.
Někdy se vorkšopy obracejí vysloveně proti vedení firmy. Pokud totiž nějaké rozhodnutí kolektivně vznikne na vorkšopu, nenacházejí vedoucí pracovníci dostatek síly, odvahy a autokracie takové rozhodnutí negovat, i když vědí, že je zcela zhovadilé. Rozhodnutí kolektivního orgánu složeného z pitomců má pak větší bonitu než rozhodnutí vedení.
Osobně aplikuji při vorkšopech následující dotazník:
1. Obsahuje pozvánka na vorkšop agendu, tzn. program akce?
ANO: OK
NE: Odmítnout.
2. Je efekt vorkšopu měřitelný nějakou veličinou? Je tato veličina stanovena?
ANO: OK
NE: Na něčem, co nemá měřitelný efekt, se nemusím podílet.
3. Převyšuje předpokládaný efekt vorkšopu náklady na něj samotný? Například čtyřhodinová spiritistická seance při vyvolávání ducha mrtvého koně, na které se účastní deset pracovníků s platem 200,- Kč na hodinu, představuje náklady 8.000,- Kč, a to nepočítám kafe a kůkíz.
ANO: OK.
NE: Nejsme sociálka. Jsme komerční organizace a děláme jen to, co se vyplatí.
4. Je stanoven cíl, kterého se má dosáhnout? Jsou změny, které se mají vyvorkšopovat, měřitelné nějakým ukazatelem?
ANO: OK
NE: Proč tu vlastně sedíme?
5. Jsou zde přítomní správní lidé? Mají dostatek pravomocí zavádět nějakou změnu nebo zlepšení? Mají pravomoc opatřit na to peníze?
ANO: OK
NE: Ztráta času.
6. Jsou přítomní lidé kompetentní? Nejedná se o nějaké přežvýkavce?
ANO: OK
NE: „Tímto tématem se dlouho zabýval pan X.Y. Prosím tedy, aby se dnešní termín zrušil a naplánoval nový, kde pan X.Y bude přítomen“.
7. Byl nějaký vorkšop na podobné téma v minulosti? Je takové téma řešitelné bilaterální komunikací nebo příkazem?
NE: OK, je to nové téma.
ANO: Když se posledně tímto způsobem nic nevyřešilo, co od toho čekáme dnes? Proč se ti dva spolu prostě nedomluví?
8. Je vorkšop naplánovaný na nějakou rozumnou dobu? Není na něj naplánováno příliš mnoho času?
ANO: OK
NE: „Obávám se, pane Zmrde, že sedmá hodina večerní není právě ideální čas na to, abyste po účastnících chtěl nějaký brainstorming. Já sice rozumím, že se potřebujete exhibovat před vašimi nadřízenými a vynahradit jim ten čas, který jste dopoledne prosurfoval po internetu, ale osobně se této hry neúčastním, protože jsem v práci již jedenáctou hodinu a po celou tuto dobu jsem dělal to, za co mě tu platí. Dnešní vorkšop tedy opouštím a mimo to se domnívám, že čtyři hodiny času jsou příliš na tak nicotné téma.“
Vorkšopy představují ve své variantnosti téma, které je zatěžko vyčerpat. Jejich plošné prolínání do firemního organismu svědčí o postupném upadání pracovní kultury, kdy již nefungují základní principy, jako princip nadřízenosti a podřízenosti, odpovědnost nebo vzájemná komunikace. Vorkšopománie představuje jakýsi service pack, který má zalepit neduhy tam či onam, ale ve skutečnosti se tím jen zakrývá problém základní: Infiltrace zmrdy, kteří vyhryzávají firmu a šíří kolem sebe chaos, rozvrat a demotivaci. Proto zmrda bij a vorkšopy fuckuj!
(14x známkováno, průměr: 1,36 z 5)