Turbo.Mythbusting - zpět na článek

Počet komentářů: 135

  1. Pokud by se autor článku, případně kdokoliv jiný chtěl podělit o názor ohledně řešení v podobě dopování motoru stlačeným vzduchem (technologie „power pulse“, nyní zaváděná v agregátech nové modelové řady Volva), budu rád. Tehle nápad se mi líbí a zajímá mě.

    Proč to má / nemá potenciál? Známe použití něčeho podobného z historie?

    http://www.carmagazine.co.uk/car-news/tech/volvos-turbo-lag-solution-is-just-hot-air-car-may-2016/
    http://auto.idnes.cz/volvo-powerpulse-prodleva-turbodmychadla-fjx-/automoto.aspx?c=A160122_193141_automoto_vok

    1. Kdyby to byl normální motor, tak by to bylo zajímavý. Na nějakej petrolej jim ovšem z vysoka seru.

    2. Je to asi stejně perspektivní jako ten e-booster. Při deceleraci se k motoru připojuje kompresor, který tlakuje vzdušník. Když auto akceleruje, použije se vzduch ze zásobníku.

      Problém je ten, že stlačováním se vzduch zahřívá, takže to není beze ztrát. Vzdušník a celá ta kovárna okolo bude něco vážit a nemyslím si, že by v autě bylo na takovou věc místo. Především mi ale není jasné, jak se ten systém hodlá vypořádat s tím, když nebude dost decelerace k tlakování vzduchu. Co potom? Bude elektronika nutit řidiče jezdit s kopce pod plynem a současně rekuperovat jako u hybridů?

      Takže hezký, ale pochybuju, že se najde zákazník, který by za připlatil.

      1. Díky za komentář. Představoval jsem si to, na základě „PR“ informací, jako systém přinášející výhody eBoosteru s méně komplikacemi. Zřejmě to nebude tak horké.

        Stejně budu ale sledovat jak si boost stlačený vzduchem povede na trhu a klidně bych ho, jako řidič, vyzkoušel. I když ho Volvo nasazuje v motorech spalujích „petrolej“, jak zde bylo řečeno.

      2. Vzdušník a aj kompresor sa v niektorých osobných autách nachádza, ale je pomerne malý (10-15l max16bar). Používa sa v autách ktoré majú vzduchové pruženie.

  2. dovolil by som si poznamenat ze veta 1. Turbo zvyšuje efektivitu motoru tím, že zužitkovává kinetickou energii výfukových plynů by mala pred slovom efektivitu obsahovat slovo volumetricku a tym padom by vyjadrovala zmysel turba a aj nasledne vysvetlenie by bolo ine…

    1. Ano. Pokud vezmu klasickou atmosferickou dieselovou pohonnou jednotku (rekneme motorovou radu mercedes OM602 https://da.wikipedia.org/wiki/Mercedes-Benz_OM_602), ktery napriklad z objemu 2,5l bez turba dava max vykon 69 kW pri 4500 rpm a s turbem 90 kW pri 4500 rpm , tak oblast nizkeho vykonu rekneme do 3000 rpm je u atmo verze doslova a do pismene „promrhana“ a pokud z toho chcete vyrazit nejaky vykon, musite tocit nad 4000 rpm (to je oblast, kde dnesni turbodiesely uz davno konci) a kde se pisty pohybuji uz tak rychle, ze velmi laicky a jednoduse receno uz vznicemna nafta nestiha expandovat, vyfuk nestiha vyfukovat a plnici ventily nestihaji plnit pri rozumne sporebe a ucinnosti. Pri tom samozrejme navic precerpavate obrovske mnozstvi vzduchu, cca 3000 litru za minutu, ktere jsou k tomu vykonu nezbytne. To ma za nasledek, ze jinak relativne usporny atmosfericky motor se spotrebou kolem 7l /100 km (uvedomte si, ze to ma objem 2,5l) razem sezere 11l a vice (v oblasti nad 3500 rpm).
      Naopak s dobre navrzenym turbem muzete vyuzit celou oblast nizkych otacek, kdy se atmosfericky motor flaka pri temer nulove tepelne zatezi, zvysdit efektivitu plneni turbem a snizit otacky, tim dosahnete jednak lepsi tepelne ucinnosti (viz Carnotuv cyklus), kdy hodne laicky a zjednodusene receno tepelny motor ma tim lepsi ucinnost, cim vetsi je rozdil tlaku a teplot mezi fazi komprese a fazi expanze. Navic se vyhnete neefektivni oblasti vysokych otacek. U atmo motoru musite tocit, abyste motorem prohnali kyzenych 3000 l za minutu. U turbomotoru si muzete dofouknout plnici tlak kdykoliv se vam zachce a nechat motor pracovat s maximalnim teplenym namahanim uz od volnobehu, takze ve finale mate vyssi teplnou ucinnost v nizkych otackach, a celkove vyssi tocici moment a vykon napric vsemi otackami. Dani za to je vyssi teplne namahani, turbolag a casto i snizeni rozsahu pracovnich otacek.

  3. Díky za článek, mám prosím dotaz. Mazda CX-7 2.3 DISI ( turbo, přímé vstřikování ). Co je pro motor za studena ohleduplnější při 100 km/h, zařazená 6ka a cca. 2000rpm, nebo 5ka a cca 3000rpm?? bez ohledu na spotřebu. Díky

    1. Otázka není úplná- neznáme zatížení motoru, jeho výkonovou charakteristiku… ale obecně lze říct že za studena menší otáčky.

    2. To je těžko říct, myslím, že to vyjde nastejno. Z hlediska ohleduplnosti k motoru mě spíš napadá, jak přesně vypadá ten postup, kterým se dostane za studena na 100 km/h. Myslím, že to je s přímým vstřikováním docela boj. Ty motory používají různé postupy, jak zahřát katalyzátor, například snížení předstihu a manipulaci s bohatostí směsi, kdy nejdřív motor běží na sytou směs, jakmile se stabilizují otáčky, což je za pár sekund, tak zase začne směs záměrně ochuzovat, aby se zvýšila teplota spalování a tím teplota turba a katu, takže dalších zhruba 30 s je třeba počítat tak s 50% výkonu, a zrychlování z 0 na 100 během této fáze je určitě pro motor dost nářez.

    3. Ono to právě pod 2000rpm nejede a naopak při těch 3000rpm už to funguje pěkně ( i na tu 6ku ), on ten motor mi příjde takovej zvláštně naladěnej pro tento druh auta, v MPS to je asi super, ale k těžkému SUV se to moc nehodí.

    4. Co si tak pamatuju, tak (prý) čím nižší otáčky, tím vyšší namáhání klikové hřídele (zejména při vyšší zátěži) – a jestli je olej studený, tak by šály mohly mít menší radost z těch nižších otáček.. otázkou jest, jestli se toto netýká vyloženě podtáčecího spektra otáčkoměru (2000rpm už je přece jen běžný provozní rozsah, ale 2000rpm při hodně plynu vs. 3000rpm při lehčím plynu?)

      1. Zas hodně otáček znamená nájezd (a rychlost) pístu a ten nemá radost ze studenýho oleje co moc nemaže.

    5. Jinak Off topic: vaše starosti bych chtěl mít, já sednu do auta a jedu, otáčky motoru je*u.

  4. EMC u elektroturba je poměrně jednoduše řešitelný, ale jako řešení turbodíry je to kravina. Už jenom současná tzv. „rekuperace“ (nabíjení akumulátoru jenom když brzdíš motorem nebo je SOC menší než) dá akumulátoru nafrak takovým způsobem, že se rapidně zkrátí jeho životnost. Nehledě na to, že výrobce LIN alternátorů neumožňuje zvýšit dobíjecí napětí nad cca. 15V, což při zmiňovaném cyklickém vybíjení povede k nenabití aku na víc než odhadem 70 procent. Možná na to přijdou, ale kdyby se mě zeptali, ušetří si dost peněz :-) řešení turbodíry se jmenuje kompresor, známý třeba z Mad Maxe, spínaný přes elmg. spojku.

    1. Jediné správné řešení turbodíry je ALS: https://www.youtube.com/watch?v=rnqiNHii9n8 A jak je vidět ke konci videa, je to celkem použitelný i v současném provozu! :-)

  5. Počítá některý z těch plánu na 25 let s Teslou? To už začíná vypadat na pouzitelne auto do města a s rozšířením site nabíječek i dál. Do 25 let tu muže byt spalovací motor jen v lodích a nákladních.

    1. Tesla je velká habaďůra. Furt slibujou strašný výroby, přitom vyrobí horko těžko pár set kusů a změna v nedohlednu, zisk ta firma eště nevykázala. Brzo IMO dojde trpělivost i investorům- A z hlediska uživatele je to taky píčovina, drahý jako prase jak PC tak provozně (při rozpočtení ceny akumulátorů).

      Nabíječky se samy od sebe nerozšíří, nikdo normální do toho nepude. Všichni čekaj až nám uhnije ukradne desítky miliard a napumpuje je do toho, potíž je, že už není kde brát a za chvílu ten sovětskej svaz západu padne.

      1. Začít výrobu v tak nasyceném trhu asi nebude jen tak. Všecky Elonovy projekty vypadají jako habaďůra. Pokud to je za současné situace konkurence pro mercedes, Audi a BMW, pak to je slušně nastartované. Síť benzínových stanic taky nevznikla přes noc a tankovalo se z plechovek. Když porovnám jak úžasné jednoduchý je elektromotor v porovnání se spalovacím, tak tomu aspoň fandím. A lithia bude asi tak málo, že se ho málo hledá. Jako většina zdrojů, včetně té už sto let dochazejici ropy.

        1. Tak on je to velmi zdatny dojic dotaci a statnich zakazek, coz o to…Na druhou stranu samozrejme I on sam do toho nacpal nejake svoje vlastni penize, takze je to tak nejak 1:1. Rozhodne verim tomu, ze elektromobily budou zasadni v blizke budoucnosti, ale imho by to nejprve chtelo nejak zasadne zlepsit baterky a pak uz by to slo samo..

          1. Baterky maji samozrejme potencial ke zlepseni, nicmene uz ted je to rychle, pohodlne auto s dojezdem 300km. Muj dehtomat sice ujede 900 a natankuje za 5 minut, nicmene v praxi jsem to vyuzil asi jednou. Navic vyuzivam infrastrukturu budovanou pres sto let a vyuzivanou u nas sedmi miliony lidi z desiti.
            Kdyby ty veci z tesly narvali do smarta, tak se z toho cykloaktivisti poserou, pac by to bylo nejdokonalejsi vozitko do mesta.

              1. Kapotovaná motorka je možná taky fajn, ale na dva lidi s nákupem v zimě to furt neni ono :-)

        2. První auto, které překonalo rychlost 100 km/h byl elektromobil, před sto až sto deseti lety se zdálo, že bude ve světě spíše vše na elektřinu – byly už sporáky, rychlovarné konvice, trouby, kulmy na vlasy, kamna, svítilny, zdálo se to na dosah ruky. Samozřejmě šlo o akumulaci a skladování elektřiny. Uvědomme si, že celý problém se desítky let odkládal. Ale pokud se přesuneme od dětských hrátek typu vrtačky nebo bicyklu někam dál, jsme doma. Nemusí to tak dlouho trvat.

        3. Spalovací motor se jaksi na rozdíl od toho elektromotoru dá z té plechovky nakrmit, to bude asi ten problém. Já si tudle jednou za měsíc až dva naberu plnou plus tři bandasky a najedu s tím 1100-1200 kilometrů. Z toho za tu dobu třikrát postavim bandasku na kufr a píchnu do toho hadici, přičemž než se to samo natankuje zkontroluju zatím kapaliny a tohleto.

          Tahat minimálně několikrát týdně někde kabely a prcat se s takovejma kravinama a to i když bych jezdil jenom po městě, no to bych se radši posral v lese :D

      2. https://www.tesla.com/model3
        35k USD
        prvních 200k američanů dostalo 7,5k USD slevu
        rezervace stojí 1k USD
        500k objednávek už má (znásobit kolik má cash umí každej sám:-))
        Staví mega fabriku a pouští neskutečný prachy do vývoje baterek.
        A k tomu Space X (to je pecka).
        Co se stane když náš kocourkov přijde o brutální zdanění ropnýho paliva pokud se elektromobilita rozjede to nevím:-).

        1. zdraží elektřina, navíc E.On staví nabíjecí stanice, aji na parkovištích u nákupních center jsou už stojany pro elektromobily.

          1. Ne, spíš si myslím, že se buď extra zdaní nabíjecí zásuvka pro elektromobil, nebo se zavede daň z vlastnictví elektromobilu. Kdyby měli plošně zdražit elektřinu pro všechny, tak je hlavně velké firmy umlátí čepicemi svých zaměstnanců.

            1. No to nevím jak by to bylo technicky proveditelné a vymahatelné když to jde nabíjet prodlužkou.

              1. On berňák na něco přijde, to bych se nebál :-).

              2. Normálka – zásuvka bude pěkně zdaněná a kdo si koupí auto bude tuto daň automaticky platit. A když mají úředníci vstupovat do obydlí za účelem kontroly topeniště, můžou prošmejdit i barák kvůli zásuvkám :-)

              3. Elektrinu take lze, a je to technicky snadno proveditelne, odebirat ze sloupu na ulici, pripadne z ulicniho rozvadece.

                Ja myslim, ze se to vyresi podobne, jako treba poplatek za televizi a rozhlas. Mas auto na elektrinu? Zaplatis pausal poradny ranec. K tomu se jeste prida CEZ/EON, ze samozrejme ti musi garantovat takovou a makovou dodavku energie, takze zaplatis vyssi pausal.

                Nemyslim si, ze to bude neco noveho, pouziji se uz vyzkousene praktiky. Ze ve finale platis vic, jak za benzin? No a? Je to snad treba s vodou z vodaren jinak? Zvyseni poptavky vede ke zvyseni ceny. Pokud poptavka klesne, je to duvodem ke zvyseni ceny, protoze konstantni naklady je nutne rozpocitat do mensiho objemu odebraych jednotek.

                Pak se na to nabali ruzne dalsi vyfikundace na STK, protoze nikdo doposud nekontroluje elektricke rozvody, pripadne lithiove baterie, eventualne pozeneme ty hajzly ridice na STK kazdy rok, protoze tuhle ty baterky babce zapalily stodolu.

                Jak je neco „zelene“, tak se na tom da vyvarit, protoze to ma v legislative zelenou.

          2. Že se na ní uvalí nějaká extra daň? Nebo jak?

            1. pod pokutou zestátnění veškerého majetku celé rodiny do pátého kolena a k práci v kamenolomu na Urale do konce života.

              (pod čarou:
              ani ne měsíc zpět byli tři výrostci z ústavu odsouzeni za přípravu vraždy a znásilnění na 10 let. V 18ti, vylezou když jim bude 28. V produktivním věku a nikdy nepracovali. Jak se asi začlení do společnosti?
              1) pracovní tábory tady byly před hitlerem a fungovali a měli své výsledky v tom že se tyto netáhla naučili pracovním návykům.
              2) na urale v kamenolomu štípat kámen a dělat cesty v rusku.
              na nic jiného se tihle hoši nehodí a polívku jim může vařit ta píča co bodá do lidí v tesku jen aby se dostala zpět pod luxus 4 hvězdičkového hotelu v blázinci, ve kterým EU zakázala mříže protože to je je „nehumální“.

        2. navic je nabijeni zadarmo (s power packetem).. imho jedine elektromobily maji budoucnost, samozrejme stat o nic neprijde za elektrinu na nabijeni aut (spotrebni, pdh) se zavede nejaka nova dan stat to nejak osefuje jak poznaz ze je to elektrina co dobiji aku v aute nebo zavede pausal na hlavu za registraci auta (podle prumerneho najezdu/rok)

          1. Neni mi uplne jasne odkud se vezme veschna ta elektricka energie a hlavne jak ji k tem elektromobilum dostaneme. Mozna ze solaru? Kdyz na ne budeme svitit? ;).

            Nekde jsem cetl vypocty a pokud by se elektromobily zacaly jen trosku rozsirovat, tak nase sit pujde ihned do kolen.

            1. Proč jako?
              Dejme tomu, že si u nás občané pořídí 1mio Tesel modelu 3 s kapacitou baterek 44kWh a každej den je vybijí a nabijí.
              Za rok budou potřebovat cca 16,06 TWh, přitom ČR vyváží cca 30TWh ročně a 10TWh dováží. Tzn, že v pohodě pokryjeme spotřebu elektroaut a ještě zbude na vývoz.

              1. Akorát jste zapomněl, že budou odstavovány další uhelné elektrárny, Dukovany pravděpodobně budou zhruba za 30 let trvale odstaveny a tendr na další bloky Temelína a Dukovan nebyl ani dokončen. Pokud by se rozjel znova, tak akorát stihneme nahradit výpadek Dukovan za těch 30 let. Možná. Tak 5 let bude jenom papírování než se vůbec kopne do země.

                1. Problém je financování. Každý rok odplyne z republiky několik set mld jako zisk zahraničních majitelů výrobních firem, bank a potravinových řetězců, dále se tu cca 100 mld obyčejně rozkrade (zmizí z rozpočtu). Dostavba dalších bloků (či stavba nové jaderky) je v řádech mnoha set mld korun.

                  1. A republika je zadlužená!! Státní dluh je již na cca 50% HDP a stále roste, každý rok roste, každou vtařinu roste, není vůbec splácen, není zmenšován. To není nejlepší situace.

                    1. Dluh je splacen. Akorat se vedle toho delaji dalsi.

                    2. Jak může být splacen, když každý rok rostl?

                    3. Pokud si rozdelite dluh na jednotlive dluhopisy, pak zjistite, ze jsou splaceny, resp. vyplaceny. Vedle nich se ale emituji dalsi a dalsi. Cili plati, ze statni dluh je splacen, ale neklesa. Ciste technicka.

                    4. Dluh je splácen tak, že větším klínem vytlučeme ten menší:-).

                    5. Zalezi na tom. V dobe zapornych sazeb to tak byt nemusi.

                    6. U nás záporný sazby nejsou a jistina roste, co se splácí jsou úroky.

                    7. To je jedno. Jenom uvadim , ze pokud by byly, smysl by to davalo. A dava smysl prefinancovat uz jenom pri nizsich sazbach, nemusi byt nutne zaporne. Kazdopadne, jedine, co jsem rozporoval je, ze statni dluh neni splacen. Je. Ale holt nam potvora neklesa.

                2. Tak já neříkám, že je vše ideální, jen se ohrazuju proti tomu, že by síť ihned zkolabovala.
                  Cena elektřiny je nízká (nejnižší za posledních 14 let) takže není moc investorů, kteří by chtěli do téhle komodity investovat. Jsou to spojené nádoby. Pokud cena poroste, bude se investovat. Kde vidím zásadnější problém je přenosová soustava (zejména 400kV), nikdo nechce mít za barákem, na poli dráty vysokého napětí, zejména ekologičtí pošahanci, i když to jde proti jejich záměru vyrábět více elektřiny z obnovitelných zdrojů.
                  Samostatnou kapitolou je potom dotace fotovoltaiky, která odsává prachy právě z investic do rentabilní výroby.
                  Odstavování uhelných elektráren je smysluplné, protože uhlí je málo a nebude, samozřejmě by to chtělo investovat do jádra a zejména do reaktorů Generace IV, které by měly zpracovat vyhořelé palivo a kromě výroby elektřiny zlevnit výrobu vodíku.

                  1. Čtvrtá generace je zatím stále experimentální, nejdál jsou sice v Rusku, kde se už první komerční BN-1200 začne snad brzo stavět, ale taky bych nepočítal, že to bude hned. BN-800 se bude letos po úpravách a dalším vývoji teprve snad od roku 2014 znovu pořádně spouštet.

              2. Jasne a jak tu elektrinu k tem tankovacim mistum dostanete? Ono pokud budete soucasne nabijet treba 8 techto vozu nejakym zrychlenejsim zpusobem, tak se dostavame do roztomileho problemu, ze se nepocitalo s tim, ze uprostred mesta bude skokovy narust o nekolik stovek A. Jasne, v podnikove/domaci garazi to nebude problem, auto se nabije behem pracovni doby, pres noc, whatever poklidnym nizkym proudem.

                No a pokud se to bude resit vymenou baterii, jake mame zaruky, ze nedostanu nejakou silne jetou baterii za moji funglovku? =) (rozdily tam jsou, ne ze ne)

                BTW u nas je rozvodna sit, ze si muzeme piskat. A na zapade je tohle DALEKO vetsi pruser =) (on by to byl obrovsky pruser i v USA kdyby se to tam opravdu masove rozsirilo)

                1. Tak kdyby začali všichni odběratelé najednou využívat svůj instalovaný příkon tak tu síť shoděj už teď.

                  1. No jasne, ale tady je problem v tom, ze k cerpacim stanicim by bylo nutne privest novou infrastrukturu. Coz u benzinove stanice neni problem, vykope se v zemi doura a do tej se naleje benzin/nafta, solved. U elektricke cerpaci stanice(zni to teda fest divne, ale at neni zmatek v termitech =)) by bylo nutne privest kvalitnejsim zpusobem elektrinu. Coz treba v NYC bude kurevskej problem(kdyz uz se teda bavime o tom, ze je to auto do mesta). Pariz/Londyn tolik neznam, ale tam to IMO pruser bude taky. Elektromobil je fajn dneska, kdy nabiji zlomek ridicu vychovane pres noc a jestli existuje par nabijecich cerpacich stanic, tak je jich takovy zlomek a jsou tak malo vytizene, ze to neni moc poznat. Jak by to byla masova zalezitost, byl by to docela pruser a o tom se taktne mlci. A zrovna treba v US jsou mesta, kde se na rozvodnou sit nesahalo klidne 100 let a proto tam maji dneska za horka blackouty.

                    1. To jsou všechno řešitelné problémy, zejména až se do toho investičně vloží producenti a distributoři elektřiny. Dovedu si představit dobíjecí stanice (něco jako benzínky) kde se nebude dobíjet, ale měnit kus za kus (set za set), ty vybité se svezou na jedno z míst producenta, kterej je nabije v době přebytků, kromě toho bude „domací“ nabíjení v době nízkého tarifu (44kWh není tak moc a většinou se nebude nabíjet z 0), případně ti movitější budou mít dva sety a nějaký udělátko na výměnu v garáži apod.

                    2. Ja netvrdim, ze jsou to neresitelne problemy, jenom ze se o techto problemech nehovori a tyto problemy s elektrickymi vozy uzce souvisi. Postavit benzinku je jednodussi nez dobijeci stanici.

                      BTW baterie starnou, pokud bychom je menili kus za kus pak by to taky mohla bejt casem solidni loterie(a IMO to narazi na nedostatek materialu pro baterie)

                    3. Vzpominam si na clanek o tom, jak na Manhattanu ted nekdy nedavno zrusili posledni DC pripojku :)

                  2. Jeste bych na sebe navazal s doplnenim, ze politicky to taky neni tak easy. Energeticka sit je vetsinou statni, takze>

                    Modernizace energeticke site se nekonaji proto, ze se nestriha paska. Zni to divne? Zni, ale je to tak.

                    Kdyz politik otevre novou silnici, prehradu, centrum – striha pasku. Kdyz zmodernizuje elektrarnu, tak si muze strihat co chce, ale vetsinu lidi to moc nezajima, protoze „to uz tam bylo, who cares“. A kdyz necha zmodernizovat prenosovou soustavu, tak se nestriha uz vubec nic! (u nove postavene pusti kohoutek, zapne zarovku atp.)
                    Druhou veci je, ze modernizace znamena vypadky. Vypadky znamenaji nasrane volice. Nasrani volici si budou pamatovat, ze v horkem lete nezapnuli AC, ale uz si nespoji, ze 2 dalsi roky nebyly vypadky(ze neco funguje je prece samozrejme).

                    Jinak receno, modernizace site je politicky odvazny krok, ktery nikoho po dokonceni nezaujme. A proto se tak nedeje :) To je tak, kdyz se za penize kupuji politicke body =)

                    1. Jo tak to je s každým businessem do kterýho se sere stát.

                    2. Vzhledem k tomu, jak se lokalni poskytovatele internetu snazi fungovat, tak si troufam tvrdit, ze v soukromych rukou by to bylo ve stejny sracce, mozna i horsi i bez zvlastnich zasahu statu.

                      Prast jako uhod =)

                    3. Přenosová soustava se ovšem průběžně modernizuje.
                      Modernizace přenosové soustavy výpadky většinou neznamená.

                      Odhaduji, že vaše žvanění má vysoký „faktor červeného hadru“ u každého, kdo se častěji pohybuje mezi Prahou a Brnem, nebo Prahou a Pískem, nebo Prahou a Louny nebo …

                      Nebo se vaše smělé závěry netýkají modernizace přenosové soustavy automobilů?

                    4. 1 + 2) Umyslne jsem dal ty priklady mest, ktere jsem dal. Zrovna v NYC neni problem narazit na useky, ktere patri do muzea. Tam se ocividne prenosovka nemodernizuje prubezne tak, jak si Ygorek mysli. U nas to az tak zavazny problem nebude, to jsem napsal taky, ze problem bude primarne na zapade. Asi jsem mel holt tehdy smulu, kdyz bylo doporuceno nemit AC, protoze to muze zapricnit vypadky, jelikoz se modernizuje. Holt ja tomu nerozumim, ale vypadky byly, protoze bez AC si amici zivot predstavit neumi(nekteri, at nejsem moc skupinove osklivej). A predelat vedeni v metropolich jako je Pariz, Londyn taky nebude zadnej med(ne, ze by to neslo, coz jsem taky napsal nahore – neni to neresitelne, je to jenom problem, ktery se u elektromobilu nezminuje).

                      3 + 4 – precetl jsem to 2x a stejne tomu nerozumim, co to ma spolecnyho se zminenymi mesty. Znova pro pomalejsi ctenare zopakuji, ze jsem zduraznil, ze u nas ten problem pravdepodobne nenastane a ze se bavim hlavne o zapade.
                      A ten dotaz na konci nechapu at se pokousim jak chci.

                      Takze je to trolling, nebo jsi me jenom nepochopil? Ja te nepochopil a z predchozich komentaru, na ktere si vzpominam, mam takovej pocit, ze mi to asi stejne bude jedno =) Enjoy.

                    5. Reagoval jsem na příspěvek 9.8.2016 v 10:31.

                      Kdybych reagoval na jiný příspěvek, nejspíš by byl můj komentář jinde.
                      Studovat ve zdejším systému větvení vlákna a brát v úvahu všechny předešlé příspěvky je nad mé možnosti.

                      To, že nevíte, co to je trolling, je už jen takové pěkná tečka za tím naším dialogem.

        3. ad https://www.tesla.com/model3
          35k USD
          prvních 200k američanů dostalo 7,5k USD slevu
          rezervace stojí 1k USD
          500k objednávek už má (znásobit kolik má cash umí každej sám:-))
          *******
          to je cca 17,5 mld usd jiz jistych trzeb, jasne proti apple nic moc ale investori to asi radi vidi (kdyz uz ne zisk), navic bude puboit pozitivni zpetna vazba (efekt snehove koule) cim vic lidi to bude mit, tim vic tp bude chtit protoze TCO budou mensi nez u oldies spalovacich, konstrukce elektromotoru a variaotoru je rozhodne jednodussi a mene podleha opoptrebeni soucasti nez spalovaci motor , navic USA uz nyni davaji jasnou preferenci cistym elektromobilum, napr. v Kalifornii vsichni jak debilove stoji v kolone a elektromobily maji vyrazeny pruh jako u nas preference MHD v Praze (nekde)

      3. Ja bych je tak nezatracoval. Na rozdil od GM a dalsich tradicnich znacek ty dotace obcas i vraci.

        Ted se trochu zamotali do picovinek jako autopilot protoze Musk je megaloman, ale kdyz se proberou a zacnou soustredit na objem vyroby a snizeni nakladu tak se to s tim novym modelem muze povest.

        Pristi rok bude drsnym testem, protoze Model 3 miri na jinou cilovou skupinu, ktera nebude mit takovou trpelivost jako ta puvodni.

        Docela jim fandim, i kdyby se jim to nepovedlo, tak rozhodne ovlivnili a jeste ovlivni vyvoj elektromobilu.
        25 let mi prijde jako prehnany optimismus, mimo Evropu a Severni Ameriku jezdi nezanedbatelne mnozstvi aut.

    2. Na Teslu se ani nedívej. V Evropě se prodá kolem 5 mil. aut ročně a Tesla celosvětově prodala v 2015 50 000 aut. Takže i přes ten humbuk kolem je Tesla nepodstatný výrobce. Navíc má zásadní technologické omezení v podobě LiIon baterií. Ty totiž potřebují Lithium jak napovídá název a to je poměrně vzácný kov na planetě zemi. Sám Elon Musk to přiznává v kterémsi svém rozhovoru co projel i českými médii. Takže pokud se nezmění technologie uchovávání el. energie, tak Musk bude jenom nevýznamný producent předražených aut…

      1. Tak predrazena ta auta zas nejak moc nejsou. Ja uz jsem v tom jel a je to luxus maximus. Kdyz to srovnam s penezi, ktere chce za srovnatelny luxus treba Mercedes nebo Audi, tak Tesla predrazena neni urcite. Navic se Tesle dari s tou samou kapacitou baterky ujet vetsi vzdalenost nez konkurence. A oproti Ferrari nebo Lambu, se kterymi je treba Model S srovnatelny i vykonove, je to primo levne. Jedinej problem je dojezd, ale kdo jezdi s karou takoveho typu 2000km krizem pres Evropu? S tim se vozi bitches par kilaku do nocniho klubu. To neni skodovka pro kazdeho chalupare.
        BTW: Kolik se prodalo treba takovych Ferrari?

        1. Njn, to se to cenove srovnava, kdyz ta Tesla ma na 1 auto dotace v prepoctu cca pul milionu kc…

      2. Jen pro pořádek.
        Lithium je v pořadí rozšířenosti na 25 místě;
        je zhruba stejně rozšířené jako nikl nebo olovo.

        Lithia je naprostý dostatek, není třeba mít minimálně sto roků obavy.

        1. Nejde jen o to, kolik ho najdete v zemské kůře, ale jak obtížné to je. Není to můj obor, ale stačí mrknout do Wiki.

          According to the Handbook of Lithium and Natural Calcium, „Lithium is a comparatively rare element, although it is found in many rocks and some brines, but always in very low concentrations. There are a fairly large number of both lithium mineral and brine deposits but only comparatively few of them are of actual or potential commercial value. Many are very small, others are too low in grade.

    3. Koukám věčná elektrodebata i zde.

      Za mě: mám doma 3 počítače, 2 mobily, kopec děckých hraček, tablet, kameru, vrtačku a pár dalších píčovin na akumulátory.

      Je to všechno na piču, na piču, na piču a stokrát na piču. Po 2 letech je to zralé do popelnice, už po roce to má otřesné parametry. Furt zakopávám o nějaké posrané kabely a nabíječky. Furt si musím hlídat abych to pořádně vybil než to nabiju, abych si nezkurvil bateriovou paměť. A pak zas čekám 8 hodin, než se to nabije. U většiny strojů cena aku = cena nového stroje.

      Ne na baterky fungujou fobře akorát tak hodiny, protože mají minimální odběr.

      Do auta – nikdy ! U mě auto musí sloužit min 10 – 15 let než jde do šrotu, ne 2 roky.

      Jistě , tesla je dotovaná píčovina pro bohatý hipsterský humanitně vzdělaný děcka továrníků, co myslí „ekologicky“, ale masovou mobilitu nezajistí.

      Masové využití podle mě má maximálně elektrokolo, tam vzhelem k velikosti a ceně článků to jakžtakž smysl pro důchodce má.

      1. Ehm…pokud si hlidas, abys to poradne vybil, tak zivotnost spise zkracujes, protoze dnesni baterie naopak nemaji rady vybijeni na nulu a jejich zivotnost se tim zkracuje …

        Pokud si koupis vec, ktera ma otresne parametry uz pri nakupu, potom ano, za rok tomu bude take tak, neprekvapive. Pokud si koupis dneska kvalitni notebook, v pohode ti vydrzi 5 let (ano, nesmis se divat po cene 10 000kc, ale nekam vyse).
        Ze by se neco nabijelo 8 hodin….u novych veci….co ze to prosim te je za vyrobek? Mobil I notebook nabiju do hodiny, z uplneho vybiti…

        Ale jinak souhlas, ze Tesla neni to, co by to tu melo zachranit.
        Na druhou stranu soudim, ze az se vymysli nejake lepsi baterky, nez mame dnes, tak elektromobily maji slibnou budoucnost.

        1. no to je právě jádro té věčné debaty, protože podle mě nic jako „vymyslet lepší baterky“ není možné. Jistě, zlepšení řádově 10-20% určitě možné je, ale pro použití v autech by bylo potřeba zlepšit třeba 5x. Je to jen udržení energie v nabitých iontech a to má svoje fyzikální omezení jasně dané.

          Jinak: Samsung galaxy S3 mini nabíjení přes komp cca 6 hodin, nabíječkou asi za 4. Vydrží když je dobře tak 3 dny (ležící na stole, prakticky bez používání)
          Black and Decker aku, sociální řada – nabíjí se 6-8 hod do plna, 3 roky, zatím jede, ale žádný zázrak.
          Ntb jsou staré plečky, dostal jsem to když to mělo 3 roky a baterka vydržela ještě tak 20 minut, teď tak 5 sekund, tedy nepřenosný přenosný počítač, jeden z nich bylo IBM R52 Lenovo co stálo funglovka tuším 44 Tis., takže to není otázka značky, paradoxně nejlíp drží prastarý laciný Acer.

          elektromobil by měl jediné praktické využití, kdyby nebyl na baterky, kdyby silniční síť měla trakční vedení. Ale vzhledem k tomu že erár nemá ani na opravy padajících mostů, silně o tom pochybuju.

          Ropa jde s cenou pořád dolů, takže žádná křeč, plynu jsou zásoby na stovky let. Prostě není důvod.

          1. je to úplnej idiot, koupil sjem si jednou pořádnou nabíječku, 1300 stála s mikroprocesorem.
            Panečku, to je mašinka, všechno ostatní leží v krabičce, AKU vrtačky nabité tak že dřív odpadnu já než ta baterka. Mobil nabiju tak že po celým týdnu volání je v pátek na půlce. A autobaterku je to schopný naládovat za 8 hodin.
            Další věcí je že má režimy pro různé typy baterií včetně LiPol a Lion, NiMH, NiCd, Pb s hlídáním času a napě´tové špičky a kdybych si dokoupil čidla tak i teploty, ale na to kašlu. Jak říkám jedna mašinka a co udělala „práce“. Ale to spotřebiteli NEVYSVĚTLÍTE! Protože v reklamě a na obalu je napsáno něco jiného.

            1. kurva spotřebitele to nezajímá. Já mám tolik práce a aktivit, že mám hovno čas se zabývat ještě tím, která mašinka potřebuje jakou vychytávku. Škrabku na brambory taky netuním, protože s ní potřebuju prostě kurva škrábat brambory a očekávám, že to bude dělat v továrním nastavení spolehlivě a dobře. Na všechno existuje zlepšovák, počet takových předmětů k zakoupení nemá horní limit.

              Vzhledem k mobilitě a rozhození bateriových předmětů bych takovou nabíječku musel jak piča tahat furt všude sebou, kolik to váží?

              BTW – každá nabíječka nabije autobaterku za 8 hodin, nejlepší jsou ty staré, domácí výroby, s pořádným trafem, ty to dávají podstatně rychleji :)

              1. Vono to je jaksi cílem, z hlediska životnosti se ustálila obecná hodnota pro nabíjecí proudy 0,1C (desetina kapacity). Tzn. něco přes 10 hodin, pokud nabíjíte 8, tak už používáte asi o polovinu větší proud. Asi to dává ještě rozumnou životnost a uživateli to akorát vyjde že to tam večer dá a ráno vyndá. Čím rychlejší, tím víc se to bude kazit.

              2. Myslím že SkReT ráčí žertovat…

                Pořádné mikroprocesorové nabíječky stojí násobky uvedené sumy. A bohužel to není takové terno, jak píše, protože když například akupack k vrtačce nemá vývody od jednotlivých článků, aby šel použít balancer, tak je přínos té nabíječky v porovnání se slušnou originální jen velmi malý. Taky by mě zajímalo, kde SkReT bere držáky/adaptéry na všechny jmenované akumulátory. Ne že by nešly vyrobit, ale pokud si člověk váží svého času, tak na běžně dostupné akumulátory se s tím patlat nebude. Samozřejmě například u historických rdst s originálními packy to za tu námahu stojí, ale u moderních věcí spíš ne.

                Obecně přínos těch lepších nabíječek je v citlivějším chování se k nabíjeným bateriím a tedy jejich prodloužené životnosti než že by s těmi bateriemi zvládly věci, které originální nabíječky nezvládnou.

                1. dík, já obecně vycházím z toho, že tovární příslušenství je udělané tak, aby to fachčilo. Prostě nejsem elektronadšenec, vím o tom prd, jsem uživatel co si koupí výrobek a potřebuje jej používat bez dalších zásahů.

                  Tohle je jak s automobily za socialismu, škoda 120 bylo dobré auto, když jste jej hned po koupi rozebrali a znovu složili, vyměnili všechy šrouby za nerezové, dali silnější baterku a alternátor, nechali udělat nerez výfuk, pozink blatníků, nástřik spodku a dutin, vyřadili saharu manuálním ovládáním, vyměnili všechny hadice, přetryskovali karburátor, dali tiristorové zapalování, dodělali otáčkoměr, narovnali panty dveří, dali acepumpu ze žigula, vylili olej a nalili tam nějaký slušný a přehodili světla za lepší halogeny.

                  Pak to bylo celkem použitelné auto :)

                  1. Úplní zmrdi.
                    Pro pana Pospec:
                    1) vy jste spotřebitel? Tak co vás sere? Zničenou baterku vyhoďte a běžte si koupit novou, jste přece spotřebitel.
                    2) a jako správnej spotřebitel musíte zboží spotřebovat a
                    3) koupit si nové.
                    4) nemáte na to tak nejste spotřebitel a nebo máte malé příjmy, pak se tedy nechováte tržně a šup s váma do pece a nebo do práce tak aby jste měl dostatečný příjem na to chovat se spotřebitelsky.
                    5) jo vy se nechcete chovat spotřebitelsky? tak to vám v dnešní spotřebitelské době nezbyde nic jiného než DODO
                    6) DODO znamená dodělej si doma
                    7) vítej v jednavacátem století vědy a techniky.
                    __________________
                    Behemot: 44Ah baterii pro mou zkurvenou udejchanou 1,4, nabíjím proudem cca 5-5,5A, nabíječka si to nastavila sama, do toho zasáhnout nemohu. Když to zvládne proč né. S tím zkracováním životnosti nevím… autobaterku nabíjím jednou za rok před zimou, akuvrtačku častěji, ale zatím funguje a jestli ji dobiju 1000x nebo 900x je mi fakt u zadele. Pokračování v příspěvku dále:
                    _________________
                    JJ & Behemot:
                    Lžeš a kecáš, běž na heureku a najde ti tam milion nabíječek s mikroprocesorem.
                    Akupack pro akuvrtačku nemá vývody to máš pravdu, sice nevím přesně jak to dělá, ale reaguje na napěťové špičky a podle toho nastavuje napětí a proud. Jak říkám, nabije to tak že na jedno nabití vrtá a šroubuje celej den.
                    Je to vrtačka black and decker, starší typ ještě s kovovejma kolečkama uvnitř. Baterie se s originální nabíječkou téměř vysrali. Vrtalo se hodinu a baterie byla vybitá, a nabíjení trvalo nejprve 8hodin, pak 16, pak 24, pak ani týden nestačil k nabití. Tak jsem to rozkuchal a co jsem nenašel za kurvítko? Jasně, prostě odporová dělička s vypáleným odporem, kterej uvařil transformátorek. Takže originální nabíječka něco umí? Umí tak akorát hovno.
                    Jasně teď mi budeš vykládat jak sis koupil makitu a tá má supernabíječku u sebe, ale pochybuji o tom že to je mikroprocesorová nabijéčka, to tam prostě bude prát 2x 1C a zdar. Výrobci potřebují vyrábět a né aby to tobě fungovalo.
                    Konektory? Nevím u nás jsou takové firmy jako GMe a GES, tam seženeš konektory snad na úplně všechno co existuje a pokud máš čínskou exotiku tak aliexpres, nebo conrad.

                    vždyť ti lidé jsou úplně hloupí! Tak nebuďte jako ti lidi.

                    1. ok, já vím že se říká nekrmit trolly, ale ještě raz.

                      1. nenadávej mi ty soudruhu, připadám si zas jak v 4. cenové na nádraží u nás na ostravsku
                      2. téma vlákna bylo úplně jiné a to sice že věci na baterky jsou obecně na pytel, protože to nemá životnost a dlouho se to nabíjí, ne to, že jsem „úplnej zmrd“ a „úplnej idiot“ protože se holt nevrtám posledních 30 let v elektroharaburdí a popravdě moje znalosti končí u letování ulomených kabelů na kytaru
                      3. jako spotřebitele aku výrobků mě sere, že mi někdo je stále schopen s vážným ksichtem tvrdit, že v tomto režimu budu muset provozovat jednou i auto, alebrž mě používání tohoto haraburdí nebaví a řešit baterie se mi prostě nechce. O tom je to vlákno
                      4. narážky na to že nechodím do práce si nechte, snižujete se na úroveň diskuze novinky.cz
                      5. DODO provozu celý život a přestat s tím nehodlám, zato vy máte evidentně hustej mindrák z bůhvíčeho když máte potřebu kvůli pojebané nabíječce nadávat anonymně na netu lidem do zmrdů a idiotů. Dá se diskutovat i slušně, víme Kefalín?

                      PS moje nabíječka z lidlu taky nastavuje nabíjení kolem 6 A na autobaterii, ale já ji nabíjím jenom když blbec zapomenu svítit světýlko a vybije se mi, jinak mi ji nabíjí v autě alternátor a funguje to dobře, první vydržela 10 let. Nechápu proč někdo nabíjí baterku před zimou? snad před uskladněním, pokud dáváte auto na špalky.

                    2. Milion nabíječek mi to najde i za pár stovek. Ale asi se neshodneme na tom, co je to *pořádná* procesorová nabíječka. Pro mne třeba Graupner Trio 16, kterou pod 4.000 neseženu.

                      Pokud nemá pack vyvedené vývody jednotlivých článků, tak ani sebegeniálnější nabíječka nedokáže zabránit problémům pokud jeden z článků začne stárnout odlišným tempem a bude vykazovat jiný vnitřní odpor. Proud a napětí nastaví na základě chování celého packu a to zpravidla tak, že to bude suboptimální pro všechny články. Pokud tam ty vývody jsou, nabíjí se každý článek zvlášť podle své konkrétní charakteristiky a baterie pak vydrží.

                      Přístup výrobců se samozřejmě liší. Někteří stojí o to, aby i další kus nářadí byl od nich a ne od konkurence. V době, kdy slušný integrovaný charging controller pro LiIon (např. LM3658) stojí i při malých odběrech padesát centů, už není problém udělat nabíječku funkční a lacinou zároveň.

                      Ano, moje Makita i Bosch mají nabíječky řízené procesorem*. Makita má ještě NiCd pack, Bosch už je LiIon a používá poctivé vyvažované nabíjení po jednotlivých článcích. Makitu mám tuším 10 let, Bosch 7 nebo 8. Ke každé dva packy, u Makity vydržely ca 7 let intensivního používání, u Bosche zatím nepozoruju úbytek kapacity – nabíječka pořád hlásí plus minus nominální kapacitu i při vybíjení.

                      No přiznám se, že běžně beru věci od Mouseru a Farnellu, kde je sortimet o něco lepší než u GME/GES ale třeba konektor pro akupacky od radiostanic Kenwood nebo i ty od Makity a Bosche jsem tam ještě neviděl.
                      ___
                      * nějaký procesor je dnes v kdejaké pitomosti, ostatně není to tak dlouho, co jsme je dávali i do kávy ;-)

                    3. To má vývody originál, nebo je to dodělávka? Já to upřímně ještě neviděl Naopak jsem viděl chodit spoustu lidí s originál párkrát použitejma packama od vrtaček za dva a půl litru a víc co zdechly. A to tam už byla jakási snaha o balancing (byly tam třeba jen dva články v sérii, ne všechny, ale stejně to nepomohlo). Občas odešla i ta samotná elektronika. Nabíječky jsou většinou jenom trafa, maximálně spínané zdroje a většina těch doků není nic než jenom držák s kontaktama. Ty lepší tam maj nějakou regulaci pro stabilní napětí. Vím že někteří výrobci mají inteligentní nabíječky jako volitelné příslušenství, ale to má smysl jen pro někoho, kdo s tím dělá hodně, protože to obvykle stojí co vrtačka.

                      I proto mám rád kadmium, snese to dost hardcore zacházení a díky vyšším svodovým proudům se pak i v sérii na blbé neregulované nabíječce nabijí všechny články.

                    4. Je to originál a aby nedošlo k mýlce, týká se to jen toho Bosche s LiIon packem. Makita to samozřejmě nemá. Teď už se mi nechce do dílny, tak nevím, co je to přesně za typ, ale v sobotu mohu ukázat. Je možné, že ta nabíječka k Makitě byla dokupovaná zvlášť, ale u Bosch mám přesně to, s čím jsem to koupil v Praxisu před těmi lety.

                      Asi jsem toho nekuchal tolik, co Ty, ale v novějších věcech (ca do 5 let stáří) už jsem často viděl kombinaci spínaného modulu a nějakého toho integrovaného controlleru s výstupem na indikační LEDky.

                      S rychlým zdechnutím packů jsem se setkal jen u levnějšího nářadí, kde to pořešila výměna článků za nějaké rozumné koupené separátně. Tuším tam byla velikost C nebo něco hodně podobného.

                      NiCd jsou dobré pro pravidelné cyklické používání, ale delší skladování, např. přes zimu, jim moc dobře nedělá.

                    5. Kadmium se ukládá vybité, pak přežije kde co a údajně tomu nic nedělá i když se to vybije třeba na 0,6 V. Nemám osobně vyzkoušeno. Nevýhoda oproti lithiu je určitě větší samovybíjení, takže když to někdo vytáhne jednou za pár měsíců, je lepší to napřed nabít a pak používat. Při takové četnosti už to ale jde předvídat a počítat s tím pčedem.

                      Jinak s čím jednu dobu lidi dost chodili byly konkrétně některé packy Ryobi. Dle cen originálních kusů bych tomu neříkal levné ;-) Jeden odešel tuším i na podbití, což zase u kadmia není problém. Ale už v tom kšeftě přes rok nejsem, teď si začínám pomalu shánět vlastní zákazníky, tak poslední trendy nevím. Pamatuju se že jsem právě do jednoho schválně koukal a bylo tam jestli 4 nebo 6 článků dělené po párech v sérii na 7,4 V a takto byly nabíjeny separátně. Sice to problémy redukuje, ale neodstraňuje zcela. Nabíjení samostatných článků je totiž přeci jen dražší – je potřeba víc vstupů na kontrolér/mikroprocesor, komplikovanější desky, zapojení, nabíječka musí dávat velké proudy při malém napětí. S ohledem na tlak na cenu a to, že výrobce chce hlavně prodat co největší objem – a dělají to tak všichni, čili nemusí mít nouzi o to, že by jim odešli zákazníci – zase nějak moc na životnost prostě nehledí.

                      Nakonec, největší objem má pořád nářadí za litr v lídlu, a dát pak litr jenom za Sanyo články už je jim moc. Důchodci to řeší přidrátováním olověných akumulátorů, což pak dává velice pikantní nádech tomu původnímu cíli akuvrtaček – mobilitě :D

          2. Motorola Defy+(z pohledu IT relikvie) – pokud mi lezi jen na stole a nic moc s tim nedelam, nabijim 1x tydne, spise je ten interval delsi(odhad 9 dni). Vracime se k tomu, ze je zapotrebi kupovat kvalitni zbozi(a netvrdim, ze Defy+ je neco jo kvalitniho) a nechovat se k tomu jako prase(nainstalovat kazdou aplikaci na dohled a pak se divit, ze misto 9 dni to vydrzi 9 minut).

            Mam doma i modelarskou LiPol baterii, 2.3 mAH, porad da tech 2.3 mAH. A ja ji pouzivam na airsoft, tzn. vec, kterou podle interfernetu LiPolky nemaji rady(razovy vysoky odber v radech ms).

            A posledni – Li baterie nemaji pametovy efekt. A podle vsech random zdroju co jsem nasel je nejvhodnejsi je nabijet co nejcasteji… =)

    4. V tomto jsem pesimista. Zatím vždy vidím „elektromobil je výhodný“ protože ekoelektromobil + ekodotace. Když bych bral v úvahu, že si za 25 let 70% lidí pořídí elektromobil, tak státu „drobátko“ klesne výběr spotřební daně. Pochybuji, že stát nad tím utře nos, reálné je zavedení nějaké té ekospotřební daně na elektromobil a to už tak výhodné nebude. Navíc i po naší vlasti je hustá síť benzínek a tak po vycucnutí nádrže je možné být opět v pohybu do 10 minut včetně zaplacení a kafe na benzínce. V extrému vás někdo hodí na benzínku, kde koupíte 10l kanystr a může pokračovat, jak se toto pořeší s Teslou? Bude se odmotávat prodlužovám někam k bábě do chajdy?

  6. Já nevím, co pořád mají všichni s podělanou elektrikou. Na to jezdí tramvaj. Spalovací motor je prostě spalovací motor. Pokud chci (případně unie a spol. by chtěli, abych chtěl) jezdit ekologicky a levně, CNG to jistí. Osobně mám raději LPG, protože to se prosadilo samo, bez dotací apod., ale CNG jde ve verzi bioCNG vyrábět. Jedna kráva za jeden den vyprdí tolik, že na to jde ujet 120 km. Prasečí kejda plynuje krásně. A navíc má prasečí kejda ještě druhotný efekt – mobilitou proti islamismu :-)

    1. Je to jednoduchý, bezúdržbový kouří to někde jinde, než kde to jezdí a zdroj už má každý doma. Kdyby se Tesla cenové vešla tak do půl Mega, tak budou mít automobilky stazenou prdel nebo do toho půjdou taky.

    2. vnukl jste mi genialní nápad, z prasečí kejdy musíme vyrobit alespoň aditivum do paliva, ovšem nejlépe biosložku, která nespálená projde autoustrojím, tím dosáhneme toho, že uzemí česka pokryje plyn, jehož částmi budou zbytky krásných českých prasátek, tím zabijeme mnoho much jednou ranou, jedna z nich je , že řidiči se začnou chovat po inhalaci oněch zplodin jako prasata, to jest docela kulturně, bo sem ešče neviděl prasátko, které by vybržďovalo, a pod, jak se postaví imánové k oné prasoplynofikaci není jisté, ovšem lze predikovat, že vyzvou všechny musulmany k opuštění česka , a přilehláho okolí, kde vane vítr od nás, např severní vítr by asi chránil naše bývalé spoluobčany z C a K Rakous čímž se dorovnáme v počtu zachránění Vídně před musulmany Polákům, s heslem : Plány musulmanů zhatí , naši vepři boubelatí přeji hezký den.

      1. Re: jungvoj
        8.8.2016 v 8:58

        …a nebylo by jednodussi vozit rozvnou v aute misto motoru prase?

        – zadnej rucnikar to nikdy neukradne
        – krmi se to bioodpadem, v pripade cinskeho enginu staci dokonce nechat engin napast
        – pokud mne engin nasere, udelam picnic a koupim nekde novy
        – boharsi lide mohou mit prasat pod haupnou i vice.
        – vykon se prestane merit v zavadejicich „konich“, ale prejde se na „pigs“.
        – vyraz „jede jako prase“ nabude zcela novych rozmeru

    3. Já jsem zcela a bezvýhradně pro elektriku. Technologie už jsou. U kol je to už jasné. Elektrokolo, nadupané, v podobě celkem jakéhokoliv kola (spíše motorky) – silniční, trekové, městské, nadupaný horal, enduro, scooter ….. jzdí to jak blázen a dobíjet se to bude časem na několikatisících stanovištích, celkem nic tomu nebrání. Nakonec bude dobíjecí stanice na každém venkovském dvoře. Auto je to samé, jen to má kola čtyři a pohodlnější sedačky a neprší do toho.

      1. Myslím, že to dospěje k prosté výměně baterií, něco jako když si vyměníte na pumpě propanbutanovou bombu za novou.

        1. Přesně tak to bude. Jednak bude rychlodobíjení rychlobaterek, jednak bude rychlovýměna (a recyklace) celých paketů.

          1. Nechce se mi hledat odkazy, ale minimálně dvě velké společnosti na výměnu packů zkrachovaly.

            1. To je dáno celospolečenským prostředím a nastavením souvislostí a latěk. Takové obtíže má každá novota, systém se ji snaží zašlápnout. My řemeslníci používáme akunářadí velmi rádi a nevadí nám cena a životnost baterií (první je strašná, druhá také strašná). To se změní. První PC také stály jako rodinný dům a byly technicky o dost horší než běžné stolní mikropočítače. U bicyklů je již trend nevratný, skoro všechna kola budou do dvaceti let motorizovaná.

        2. A jestli se nepletu, tak do té bomby se vejde pořád stejné množství a bomba má „stálé“ vlastnosti. Baterka stará 7 let bude vypadat jak? To si koupím novou Teslu, dojedu na „benzínku“ natankovat a dostanu výměnou monočlánek s dojezdem 50 km? Moc tomu nevěřím.

      2. Taky bych to rad videl v provozu. Jenze problem je v hustote energie. U benzinu to je 12,9 kWh/kg zatimco u LiFeYPO4 mi to vyslo na 0,1 kWh/kg (esli jsem se nekde nesekl). Chce to kurna lepsi baterky. Nebo malej jadernej reaktor.

        1. tepelné čerpadlo

        2. to znamena jen kratsi dojezd na „jednu nadrz jedno nabiti“nic min nic vic … pokud budou superchargery co dobijou na 70% za par minut jak se zacinaji prosazovat u mobilu nevidim problem ..

          1. Jo jo to je mi jasny. Asi bych to videl spis na vymenu celych paketu, nez na rychlonabijecku. Nejsem az tak zbehly, ale nebude rychlo nabijeni nicit akumulatory?

            Ohledne te vymeny by me zajimalo technicke reseni. Esli se to bude davat vrchem nejakym jerabem, nebo spodem z nejaky sachty? Nebo treba uplne jinak bokem.

            Osobne uz zvazujeme e-vehikl pro rodinu. Sice hlavne jezdime ve meste, kde nam dojezd staci. Ale 2-3x do mesice jedeme pryc a porizovat si dve auta se mi nechce.

            1. https://www.youtube.com/watch?v=OHHvjsFm_88

              buzerante co neumí hledat a nemá přehled o dnešních technologiích.

              1. To je hezky demicko. A ted neco pro Vas:
                Píča, píča, kurva, čurák, jebat, posranej hajzl, posraná klika od hajzlu, kunda, vyjebanej čurák, chleba namaznej hovnem, chleba namazanej syflem, píča, píča, píča.

                1. moje oblibené, to si pouštím pokaždé pokud su nasrané jak jetel!
                  A nebo taky: piča, kurva, rododendrón, píííča, kůůrva!

      3. Pokud mi k tomu nekdo dodela i generator koure, hluku spalovaciho motoru a davkovac benzinu do vetraku pro „hard smell“, zacal bych nad temi baterkami uvazovat.

  7. děkuji dfensovi za pěkný článek, který se dá v dnešní době číst.

  8. se divim ze doted tu neni clanek ze od 1.1.2017 tu nebude Naturel95, ale E10 ktery kurvi motory < cca 2005

    1. Napiš ho sám, zde to je jakési samodomo, neexistuje vnější zdroj, kvalitní články padající z nebe.

      1. Myslím, že armáda a kosmický průmysl už v současnosti má akumulátory /nesprávně baterie/, kde je velikost, množství uložené energie a rychlost nabití/vybití limitováno jen velikostí a průřezem přívodů.
        Hypoteticky začít 3.světová válka, tak bychom koukali, co vše už má armáda dávno vyvinuto. A pokud někdo naleje „válečné peníze“ do vývoje stejně, jako tomu bylo za 2.SV v Německu a budou dostupné podobně kreativní a výkonné mozky, jako ty německé, tak se budeme divit i ušima. Namátkou-začátkem 30.let minulého století sice byl princip radaru znám, ale chyběly výkonové prvky, schopné v časech řádu jednotek mikrosekund sepnout a rozepnout výkony řádu MW. Telefunken dostal v roce 1935 na válečnou elektroniku neomezený rozpočet a za necelých 5 let vyvinul a vyrobil věci, jako byl třeba radar Freya a další věci, kterým se ještě 10 let po válce civilní vývojáři divili i těma příslovečnýma ušima.

        Namátkou příklad: až 16 let po válce se civilnímu sektoru podařilo vyrobit elektronku, která byla stejně výkonná, měla přibližně stejný žhavicí příkon a přitom byla tak malá, odolná a s takovou životností, jako byla legendární vojenská Telefunken RV12P2000, vyvinutá pro Wehrmacht už v r.1934. Opravdu, podařilo se to až po 16 letech civilní výrobě u Philipsů až v roce 1950, kdy poprvé vyrobili pentodu EF90. Ta byla s vojenskou elektronkou RV12P2000, vyvinutou už v roce 1934 alespoň trochu srovnatelná /ale žhavicí příkon měla při stejné anodové ztrátě stejně trochu větší/. O pár let později se vyráběla i v ČSSR, za nehorázné ceny, pod označením 6F32V a nebýt této původní německé konstrukce, tak první československý televizor 4001A, jimi z většiny osazený, by vznikl až mnohem později – totéž jeden jediný československý pokus o vojenskou radiostanici – RM31M v T805. Originální RV12P2000 se pro vojsko vyráběla ve speciálním provozu bývalé žárovkárny Elektra v Holešovicích až do konce 50.let – protože spojovací technika ČSLA až do této doby stála a padala na kořistní německé radioelektronice.
        Do té doby měly civilní elektronky velikost cca 8x-10x větší, velké, nespolehlivé a žravé skleněné báně, o výkonech a možnostech nemluvě.
        Přesná elektrická kopie RV12P2000, jen s pozměněným žhavicím napětím a z kopírovacích dílen SSSR se vyráběla až do konce 80. let u nás v Rožnově i v SSSR pro celý východní blok pod označení 2Ž27L, pro osazování radiostanic R105-R109 a spousty dalších. Sovětská radioelektronika až do 80.let nebylo nic jiného, než téměř všechny, sakra pečlivě okopírované koncepty Telefunkenu ze 30.let – nejen téměř všechny elektronky /další slavná elektronka, německá LS50 se dodnes vyrábí v Rusku pod označením GU50/, ale i celé radiostanice, ve kterých byly změněny jen málo podstatné věci, týkající se jiných kmitočtových pásem.

        Jeden z limitů právě bude ta velikost a průřez přívodů a to celé pak směřuje ke zdokonalování a zpřístupnění supravodivosti jak u zdrojů, tak pohonů. Pokud bude zpřístupněna a zlevněna supravodivost, pak je otázkou napájení řečeného elektromobilu pár desítek krabiček od sirek s kapacitou srovnatelnou s dneškem. Co se týče pohonů, tak tam supravodivost přinese to, že výkon elektromotoru bude limitován už nikoli vinutím a řízením, ale odvedením mechanického výkonu mimo motor a jeho převod na kola. Tam by mohly zapracovat zase dávno vyvinuté, ale zatím finančně nedostupné speciální materiály, řekněme třeba 1000x pevnější, než ty nejlepší hřídele dnešních motorů. A je nabíledni, že supravodivost dramaticky změní účinnost všech zúčastněných prvků.

      2. Rychlonabíjení je chiméra u akumulátorů, založených na chemickém principu. Snad každému je jasné, že rychlost přivádění energie do článku nemůže -a často nesmí- být rychlejší, než je rychlost samotné chemické reakce. Pokud se o to u dnes běžných akumulátorů někdo pokusil, tak lepším případě se přebytek přivedené energie přemění v teplo a akumulátor se stejně nepodaří nabít na 100%, nebo v tom horším to skončilo explozí či jiným poškozením. Mají to tak všechny akumulátory, některé v menší míře, některé ve větší. I startovací olověný akumulátor lze jakoby „rychlonabít“, ale za cenu toho, že bude nabitý na 50-60% a přebytek proudu půjde do ohřevu, nadměrného plynování a následného nežádoucího odparu vody z elektrolytu, v horších případech deformace elektrod-desek. Gelové akumulátory nelze rychlonabíjet vůbec.
        Paměťový efekt měly naposledy NiCd akumulátory, už NiMH jej mají značně potlačen na jednotky % a akumulátory na bázi lithia jej nemají vůbec.
        Palivový článek není ani primárním zdrojem, ani akumulátorem – je to chemický generátor, dokud budete přivádět vodík a kyslík, dotud bude dávat šťávu, občas bude možná potřeba vyměnit či vyčistit zanesené elektrody a katalyzaci.
        O superkondenzátorech je ještě zbytečné mluvit a možná zůstanou jen alternativou pro nízké odběry. Už teď mají problém s průřezy přívodů k elektrodám, omezující nabíjecí proudy a v případě řazení do baterií s balancováním náboje. U kapacit řádu miliónů faradů už půjde i při jejich balancování o kiloampéry.
        Jsem tak trochu skeptický i k tomu lithiu – tyhle akumulátory sice mají možnosti veliké, ale to měly koneckonců už před 50 lety i stříbrozinkové, používané skoro výhradně armádou. Už tehdy měly fantastický poměr kapacita/váha, ale problém cena. To bude u vyšších kapacit i u lithia a ne, že ne.

  9. aha tak od 1.1.2019

    na to se necitim dostatecne kompetentni (zejm. zda nejde o urban legend ze to kurvi motory starsi nez cca r.v. 2005)

    http://auto.idnes.cz/benzin-natural-e10-0zk-/automoto.aspx?c=A160729_112558_automoto_fdv

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017