Dosti často slyším v různých veřejných lokacích i na jiných místech – třeba rodinných seancích spoustu nadávek a stížností na „ty nahoře“. Všichni stěžovatelé je možno zařadit do kategorie vohnoutů, případně degerontů ( co to je – to se dozvíte příště ).
Jednou mě zaujal plamenný projev jednoho člověka, který lkal nad tím jak je na ně obyčejné lidi ( myšleno dělníky ) pohlíženo skrz prsty, že za bolševika bylo líp, atd.. Začal jsem si těchto projevů více všímat a dospěl jsem k několika závěrům.
Potvrdila se mi již zmiňovaná skutečnost že vohnouti vidí svět bolševickýma očima – čili dělí svět na „dělnící“ případně zdůrazněné „vobyčejný lidi“ a ti druzí ( zpravidla jejich nadřízení, nebo ti co mají víc majetku než oni – pochopitelně nakradeného, neb dle vohnouta si na ně nevydělali rukama ). Je to divný paradox – protože přestože vohnout uznává jen fyzickou práci, tak sám se jí štítí a dělá vše pro to aby nic dělat nemusel.
Jak je to z opačné strany ? Opravdu na vohnouty hledíme jako na cosi podřadného ? Jako na bezcenný a snadno nahraditelný póvl ? Není to tak jednoduché… Je nutné je nejprve rozdělit na skutečné vohnouty a na dělníky kterých si každá firma či šéf váží, protože v tomto státě je jich krutý nedostatek.
Kde je původ této nechuti ?
Důvody pracovně-odborově-líné pominu – již byly vysvětleny na D-FENSu jinde. Zkusím uvést jiný příklad.který částečně vychází z reálií :
Máme středně velkou výrobní halu s cca 500 lidmi. Pochopitelně tito musí vylučovat normální biologický odpad. Pro naše účely můžeme vzít 3 WC dle lokace. Předem nutno upozornit že o všechny se stará jedna externí firma s jasně definovanými odpovědnostmi.
WC č.1 je umístěno v administrativní části budovy – navštěvuje jej tedy vyšší a střední management. Po třech letech od postavení haly je stále ve stejném stavu s minimálním opotřebením daném pouze běžným provozem.
WC č.2 je umístěno kdesi mezi – ulevují si v něm jak dělníci, tak střední management. Chybí bowdenové „špunty“ k umyvadlům, objevují se zde první prvky „lidové tvořivosti“, záchodová prkénka jsou poškozená.
WC č. 3 je umístěno „na hale“ a slouží převážně dělníkům – zde v tomto případě opravdovým vohnoutům. Dveře u kabinek mohou být použity jako graffiti galerie. Převážnou část výtvorů tvoří různé vulgarismy ať už adresné „šéfům“ nebo jen taková konstatování. Veškeré ručně odmontovatelné díly chybí. Chybí i většina dílů odmontovatelná jen pomocí nářadí. Zajímavým jevem je situace která nastala ohledně klíčů ke kabinám. Jednoduše – ztrácely se… obyčejný dozický klíč měl životnost tak 3 dny až týden. Jako nejjednoduší a nejlevnější a nejrychlejší řešení byla montáž kousku plechu pod krytku zámku ( nebyl téměř vidět ) jenž zabraňoval vytažení klíče. Cca po 14 dnech však vohnouti nebyli líní vypáčit krytku, následně vyrvat plech a klíč v hodnotě 10 Kč ukrást… Zde je možno vysledovat podivnou a pokřivenou vohnoutí logiku ke které se dostaneme na závěr.
V této částečně fiktivní firmě je také zákaz kouření – O.K. – nekuřákovi toto nečiní problémy a inteligentnímu kuřákovi také ne. Máme kuřárnu. Naneštěstí vohnoutům ano – WC č.3 bylo proměněno v dehtovou jámu nacházející se v blízkosti vysoké pece. Vrstvy dehtu pokryté popílkem. Každá delší návštěva těchto kabinek byla spojena s následnou neutralizací pachu tunou deodorantu… Pro zabránění tohoto jevu byly na WC nainstalovány detektory kouře. Bateriové. Druhý den již bez baterií.Provedena modifikace přišroubováním, aby k baterii nebyl jednoduchý přístup.Po několika dnech – bez detektorů… Toto vše spojené se zničením záchodových prkének, poškozením splachovacího zařízení, pravidelným ucpáním vším možným i nemožným, s podlahou i prkénky ve stavu permanentní pochcanosti a smrdutosti atd.
Hmm, šel na hajzl, ten byl zasranej, tak se nasral a zplodil článek… ne, tak to není. Prošel jsem dosti firem, a obvykle je situace obdobná… Lze se pak divit určitému pocitu nadřazenosti ( někdy i odporu ) vůči vohnoutstvu ?
Pro vohnouty je typická je zakomplexovanost vlastní malostí projevující se v neúctě k jakýmkoliv jiným, než vohnoutovým hodnotám. Jakou úctu mít k takovým lidem ? I přes nejlepší pohnutky prostě člověka donutí po čase přehodnotit svůj názor. Vohnout, ač pracovně líný a švejkující, projevuje neuvěřitelnou aktivitu když lze něco vochcat či ukrást. Dochází k paradoxním jevům, kdy vohnout, aby se mohl flákat, musí vynaložit více energie než při normální pracovní činnosti. Nevěřil bych k jakým krkolomný situacím může docházet, dokud jsem je neviděl na vlastní oči.
Nevěřil bych jak bezcenné věci se můžou ztrácet, kdybych to neviděl na vlastní oči. Vohnoutovi se hodí všechno… slánky a pepřenky z jídelen, zbytky toaletního papíru, obaly, papíry, až po třebas bagr ( to není vtip ). Možno dokonce říci že vohnout je nejdokonalejší recyklační jednotkou ve známém vesmíru – dokáže zužitkovat cokoliv. Většinu vohnoutích projevů lze ostatně přečíst zde
Je to ostatně podobné jako s jinými politicky preferovanými skupinami obyvatel ( politicky korektně nazývaných romové a gayové a lesby a závislí a nepřizpůsobiví). Můžu mít ty nejrůžovější brýle, můžu mít mezi některými z nich i přátele, ale naneštěstí mozek pracuje „statisticky“ – v okamžiku kdy začnou převažovat negativní zkušenosti, tak musí každý nový kontakt z této oblasti překonat ochrannou bariéru zkušeností…
Příště se dozvíme jaké proměny provázejí vohnouta s věkem.
(7x známkováno, průměr: 1,71 z 5)