Za takový článek by žák páté třídy měl dostat za 5.
Co říct dospělému, když chybí elementární znalosti ze ZŠ?
Přitažlivá síla Slunce a odstředivá síla obíhající Země jsou v rovnováze,
nelze počítat s nějakým najednou se zjevivším vektorem ze Slunce navíc, který něco někde přitáhne…
Oběh Měsíce zatěžuje Zemi tak jako atleta rotující kladivo před odhodem – škube s ním do stran a to se děje neustále,
nadto je v zemském nitru kaverna – těžiště soustavy Z+M, kterou se horniny promíchavají a napomáhá se tak subdukci, jejíž
TRVALÝM projevem je i zemětřesení různé intenzity na různých místech podle uvolňování nahromaděného napětí v jednotlivých oblastech.
Zatmění Slunce s tím nemůže mít nic společného.
Že amíci maj zatmění mozku je všeobecně známo, ale že už i u nás ?
Chudák Kepler…
deacon
Tak ono je ta tradicni ukazka toho, jak funguje lidsky mozek. Zatmeni Slunce je veliky fenomen a neco, co se nedeje casto. Proto veskere katastrofy, ktere se v tomto case odehraji, jsou svedeny na zatmeni. Zatimco kazda dalsi katastrofa, ktera je identicka ale v jinem casovem useku(nebo jinde), je proste zapomenuta.
Je to podobne, jako americke „kdes byl 9. zari“ – vetsina lidi si vzpomene, protoze maji zafixovano nejmene kde se dozvedeli o letadlech, pripadne proc se o tom nedozvedeli.
Bystroushaak
„Je to podobne, jako americke “kdes byl 9. zari” – vetsina lidi si vzpomene, protoze maji zafixovano nejmene kde se dozvedeli o letadlech, pripadne proc se o tom nedozvedeli.“
Jedenáctého ;)
Ian
Uz mi to neda. Elementarni znalosti chybeji Vam. A predem dodavam, ze to pisi, jako totalni laik. Samozrejme, ze odstrediva sila a gravitace Slunce budou +- autobus v rovnovaze. Ale Mesic je dalsi silovy vektor. A to skara silny. Silnejsi, nez Slunce. I kdybychom nakrasne zadny satelit, jako je Mesic, nemeli, slapove jevy by tu zustaly. Byt ne v takove sile. Jak uz jsem psal vyse, absolutne neverim, ze by zatmeni slunce melo nejaky alespon marginalne vetsi vliv na Zemi, nez je nov, ale nikdo mi nevymluvi, ze je to situace, kdy na Zemi pusobi slapove sily zdaleka nejvetsi a pravdepodobnost zemetreseni je (byt minimalne) vetsi. A to jak za situace, kdy je Mesic v novu, tak za uplnku.
V novu (a obzvlášť při zatmění Slunce) nepochybně. Ale za úplňku (a obzvlášť při zatmění Měsíce) jsou snad naopak nejmenší, protože se síla Slunce a Měsíce odčítá, ne?
Ian
No ano, ale opet – sily se ve stredu Zeme vicemene vyrovnaji (byt ve prospech Mesice), ale povrch Zeme se behem uplnku bude chovat jako nafukovaci balonek, ktery natahnete mezi tou oblasti, kam foukate, a tou bradavkou (pardon, nevim, jako to lepe popsat) na druhem konci.
Hm, ne. Ona gravitace nefunguje úplně jako špagát, natažený na jedné straně mezi vlajkou opery v Sydney a Sluncem, a na straně druhé mezi Zemanovými trenkami a Měsícem (což je, chápu-li Vás správně, zhruba to, co si představujete, že se ty síly „uprostřed“ jaksi srovnají, ale každý z „krajů“ je natažen dál).
Gravitační síly se skládají a složené působí jaksi „nezávisle“ na každý hmotný bod (zhruba řečeno). Tedy na šutrák, ležící na ulici v Sydney, stejně jako na šutrák, ležící na ulici v Praze, působí za úplňku síla menší než za novu — protože každý z těch šutráků (a každý atom každého šutráku atd.) je zároveň přitahován jak Měsícem, tak i Sluncem, a ty síly se odčítají za úplňku a sčítají za novu.
Ian
Hmm, proc tedy dochazi ke skocnemu dmuti za situace Slunce – Zeme – Mesic, kdyz se sily vyrovnaji?
Zhruba z téhož důvodu, proč je příliv i na opačné straně, než Měsíc (zcela bez ohledu na Slunce). Představte si místo gravitační síly zrychlený pád (je to totéž, ale lépe to věc ilustruje); při něm
(a) otázka, již jsme řešili výše:
– je-li „nad“ padajícím objektem nějaká hmota a „pod ním“ menší hmota, zrychlení je menší (protože na objekt, na všechny jeho atomy, působí menší síla)
– pokud „nad“ ním není nic a „pod“ ním hmoty více, zrychlení je větší (protože na něj, na všechny jeho atomy, působí větší síla).
(b) otázka, již jste otevřel nyní (skočný příliv): bez ohledu na to, zda na celý objekt/všechny jeho části působí síla větší nebo menší, vždy působí více na jeho „přední kraj“ a méně na jeho „zadní kraj“; je-li objekt elastický, jeho předek tedy „padá rychleji“, jeho zadek „padá pomaleji“, a to právě vytváří ten přílivový efekt.
Ian
Pardon, ale otazku skocneho prilivu jsem otevrel hned v prvnim prispevku tim, ze jsem zminil slapove sily. Ja Vam asi porad nerozumim. Tvrdil jsem, ze za uplnku a novu dochazi k nejvetsim deformacim povrchu Zeme. Vysvetlil jste mi, ze to plati pouze za novu. Presto k te same deformaci dochazi za uplnku. Zminil jste „bez ohledu na Sunce“ v souvislosti se skocnym prilivem. Nemuzu s tim souhlasit. Pokud vynechame Slunce, zadny skocny priliv by nebyl. Priliv na strane odvracene Mesici je zpusoben odstredivymi silami a ano, ten souvislost se Sluncem nema.
Takze se vratim k me pocatecni vete, ze za novu a uplnku pusobi na povrch Zeme nejvetsi slapove sily a zpusobuji nejvetsi deformace povrchu planety. Znovu se ptam: Co je spatne?
Aha, pardon, chyba je kompletně na mé straně, nečtl jsem pozorně.
Jak jste původně začal „odstrediva sila a gravitace Slunce”, nevšiml jsem si, že ke konci již hovoříte explicitně o slapových silách, a měl jsem stále za to, že jde o sílu působící na jednotlivé částice (což je něco kapku jiného; slapová síla je rozdílem síly působící na částice na okraji/uprostřed, a to zcela bez ohledu na absolutní velikost těchto sil).
Ian
Tak hlavne, ze jsme se shodli… Ano, opravdu jsem nemyslel zemi, jako celek. Mel jsem reakci na Atomcrafta zacit tim, ze vynechal slapove sily.
Nezlobte se na me, ackoliv za uplnku budou vyslednice slabsi, budou pusobit opacnymi smery a vyrovnaji se tak nekde uprostred Zeme. Celkove dojde k vetsi deformaci povrchu a tedy i jeho namahani. Pokud to tak neni, opravdu me zajima Vas vyklad skocneho prilivu (dmuti).
Atomcraft
Dyť myslíme oba to stejné, jen to každý píšeme jinak :-)
Měsíc škube se Zemí neustále a zemětřesení je také neustále.
Vzájemná pozice soustavy S+Z+M sice mění směr a intenzitu toho škubání (skočné a hluché dmutí)
ale na „nabití“ zlomu silovým napětím nebo jeho „vybití“ to má vliv podle mého stejný.
Tvrzení, že při skočném dmutí, (kdy je příkon slapové energie na km čtvereční vyšší) dochází PŘEDNOSTNĚ k uvolňování
subdukčně nahromaděné tenze (zemětřesením) – je hodně odvážné, dávat to do korelace s novem nebo úplňkem nelze.
Ledaže by se to přesně statisticky změřilo.
A už jen u toho narazíme na řadu potíží – co je větší výskyt zemětřesení než obvykle?
Dodávám, že za statistiku se považuje 1000 pokusů (měření) a výše.
Ian
Ja opravdu nevim, co je skutecne povazovano za statistiku. Nebudu na tom pracovat a vyhledavat, ve ktere fazi Mesice se skutecne velke „prusvihy“ staly. Jenom tim chci naznacit, ze bych dokazal pochopit korelaci mezi fazemi mesice a zemetresenimi. A samozrejme i souvislost.
Nicmene jsem tim nechtel rici, ze to tak je. Jen mi pripada, ze zaver, ktery rika, ze zemetreseni nastavaji ve chvilich, kdy je zemska kura nejvice namahana, nemusi byt uplne mimo misu.
Když si uděláte průmět zemského jádra na povrch Země směrem od Slunce, tak to epicentrum bylo přesně na jeho okraji. Tedy nepočítal jsem to, ale určitě to tak bude. A kdyby ne, tak se vezme korekční konstanta.
ygorek
Dotaz: created a wave that propagated upstream opravdu znamená, že řeka obrátila tok o 180° a tekla proti proudu směrem, zásobujíc slanou vodou svá pameniště? Nebo je to jen příklad nápadité práce s textem, typický po moderní média?
Sprosty Podezrely
Upozornovat na tak odporne veci, jako realitu… Komu tim prospejes, co? Druhe strane?
„thrust fault“ uplift dammed the Mississippi for a few hours early on the morning of Feb. 7, 1812″
ygorek
Tamtéž: Really?
Some sources try to say the river didn’t really run backward, but just seemed to, as it spread out over surrounding land, after Mother Nature dropped dams across it. The most authoritative source is probably the Enigma paper, and eyewitness accounts from it and and others, which mention a „great upstream wave and retrograde current“. Ask the boatmen who were rudely awakened in the middle of the night, and had to hold their hats on while their boat went rapidly upstream for „more than a mile,“ … „four miles“ … „at the speed of a fast horse“ … „It was a current going backward“
Dále: v odkazu jsou hezké obrázky, ze kterých lze odvodit délku postiženého úseku koryta a konfiguaci teénu.
Slovo dammed znamená v daném kontextu (dropped dams across it) přehrazení a vzdutí, takže meandry mezi ostrovy 10 a 9 patrně zmizely v dočasném „jezeře“, které vydrželo, jak se rovněž uvádí v odkazovaném textu, několik hodin.
Řeka svůj tok neobrátila.
Tedy jsem měl pravdu, předvedl jste práci s textem typickou pro moderní média a ještě to drze přiznal.
Pokud jste takto přistoupil i k ostatní probematice…
Barn Swallow
Bud se naucte anglicky anebo me uz neotravujte. Some sources znamena „nektere zdroje“ rikaji ze to nebyl proud ale vlna. a vas citat dale pokracuje: „Na to se zeptejte lodniku kteri byli v noci hrube probuzeni, a museli si drzet klobouky, kdyz jejich lode jely rychlosti beziciho kone proti proudu jednu mili – az 4 mile. Byl to proud bezici pozpatku.“
Tedy nevim v cem jste mel pravdu, ale kdyz to tvrdite tak jste ji zcela jiste mel, bezpochyby :-D
ygorek
Jistě, neumím anglicky, to vysvětluje vše.
Mohl byste prosím mně, neznalému angličtiny, na závěr vysvětlit, kam tekly ony dočasné vodopády z vašeho odkazu, když řeka otočila tok o 180°?
Tedy nevim v cem jste mel pravdu: někdo neumí anglicky, někdo česky. Stane se.
Úsměvné je, že i tímto příspěvkem jste mé tvrzení doložil.
_______________________
V historii jsou samozřejmě doloženy řeky, které v důsledku zemětřesení skutečně obrátily směr toku o 180°, ovšem byly to specifické případy propojení velkých vodních těles (moří nebo jezer).
Pokud někdo má věrohodný odkaz na popis řeky se standardně vyvinutým povodím, která v důsledku zemětřesení obrátila svůj tok, budu za něj rád.
(Nemyslím řeky, jejichž povodí jako celek pokleslo natolik, že ústí řeky bylo ve výsledku výše než prameniště a celé území bylo zaplaveno mořem.)
Barn Swallow
Pokud ani ocita svedectvi lodniku na Mississippi nepovazujete za dostatecne duveryhodna pro potvrzeni faktu, ze meandrujici Mississippi v mistech zemetreseni, vlivem nadzvednuti casti podlozi, otocila svuj tok a tekla nekolik mil proti proudu – potom vam skutecne nemam co vysvetlovat, protoze potom je jakekoliv vysvetlovani zbytecne…
PS: v odkazovanem clanku se pise ze ty vodopady a jezera zmizely do nekolika dni. Pro priste doporucuji google.translate.com
ygorek
Tedy jsem měl pravdu, předvedl jste práci s textem typickou pro moderní média a ještě to drze přiznal.
Úsměvné je, držít nastoupenou cestu a i tímto příspěvkem jste mé tvrzení doložil.
___________
Pokud se jednalo (a termín jsem v příspěvku použil) o dočasné vodopády, tak zcela jistě časem zmizely.
Moje otázka byla, kam tekly po dobu existence (když řeka pávě tekla proti proudu)?
Je to otázka položená česky, omlouvám se, ale jistě dokážete použít google.translate.com
Barn Swallow
Ano, dopustil jsem se toho zlocinu, ze jsem napsal, ze Mississippi otočila tok o 180 stupňů a tekla proti proudu. Toto tvrzeni jsem dolozil ocitymi svedectvimi lodniku, kteri tam byli, kdyz se to stalo.
Sysop
Tahle reka krome toho, ze je neskutecne melka, tak tece v temer rovne krajine. Takze si umim predstavit, ze i male vzedmuti dna muze masu vody presvedcit, aby splouchla proti proudu a ta vlna se nekde kratkodobe nahromadila v podobe jezirka, ktere pak zase odteklo. Proc ne…
ygorek
Přesně.
Vznikla velmi rychle dočasná přehrada s relativně vysokým a rychle postupujícím zpětným vzdutím (do vzdálenosti snad 4 míle).
Situace se od napouštění zdrže libovolné umělé přehrady liší jen tvarem křivky závislosti postupu vzdutí na čase a z toho vyplývajícím menším zděšením přítomných lodníků.
Dočasné vodopády tekly normálně ve směru toky řeky, byvše zásobovány zbytkovým průtokem a odtokem ze zátopy.
Další otázkou je, zda se nasunuté horninové vrstvy vrátily do původní konfigurace, nebo došlo k průlomu – tak hluboko jsem nepátral, je to mimo předmět diskuse.
ygorek
Na otázku:„…kam tekly ony dočasné vodopády z vašeho odkazu, když řeka otočila tok o 180°?“ je to vyčerpávající odpověď a byla by i bez očitých svědectví lodníků.
Děkuji, nicméně další důkaz vaší specifické argumentace jsem nepotřeboval, ty předchozí stačily.
Barn Swallow
Na tak debilni otazku jsem totiz netusil, ze ji myslite vazne. Celkove vubec nechapu vase rozhorceni nad mou argumentaci: Ze lzi jste me neobvinil, ani jste neprokazal ze bych lhal, pouze tady hazite jakesi naprosto nespecificke a nespecifikovane „dukazy moji specificke argumentace“.
Jestli jste mou vetu v clanku pochopil tak, ze cela reka zacala tect proti proudu od more k pramenum?
Tak to potom jste to pochopil spatne, z meho hlediska zcela nepochopitelne, ale myslim si ze je to u vas zrejme zamer – kurvit atmosferu debilnima ne-problemama.
Uz jsem vam to jednou psal Igorku. Nemam vas rad, vy me zjevne taky ne, tak preji pekny den a hodne kvalitnich specifickych argumentaci.
ygorek
Mýlíte se, jako osoba jste mi lhostejný.
Pokud jsem něco zpochybnil, tak pouze vaše tvrzení a způsob diskuse.
K vašemu kurvení atmosféry: nehodlám to rozpatlávat, pouze si dovolím citovat pana Svěráka:„…vznikají harmonické švy, které odborníka dráždí, ale vy si jich ani nevšimnete.“
____________
Použil jste několik základních diskusních faulů, ale ten úplně nejprimitivnější nikoliv, tímto se od některých (již ponejvíce nepřítomných) diskutérů příjemně lišíte.
Barn Swallow
Zakladnich diskuznich faulu – opet bez blizsi specifikace? Co si pod tim mam predstavit?
Jestli tim myslite muj odkaz na anglictinu, tak jak mam vedet ze neumite anglicky, kdyz citujete z anglictiny? Ted uz asi chapu ze neumite, prestoze to neumite narovinu napsat, abych vedel ze na vas s anglictinou nemam chodit…
Krome toho odkaz ktery jsem vam poslal je plny obrazku a dokonce i animaci, myslim ze prehledneji uz to nejde, a co se prekladani do cestiny tyce, nebavi me delat prekladatele… Proto jsem vas odkazal na translate.google.com, protoze tam umi prekladat z jazyka do jazyka take.
A propo, me zase prijde jako diskuzni faul, kdyz v kazde reakci na jakykoliv muj prispevek neopomenete dopsat neco na zpusob:
„předvedl jste práci s textem typickou pro moderní média a ještě to drze přiznal.“
– bez blizsi specifikace co to je „prace s textem typicka…“ – by nebyla?
nebo
„Problém není v mé neznalosti jazyka zdroje, ale v autorově konstrukci závěrů z nepochopených faktů.“
– bez blizsi specifikace jakych zaveru? Jakych nepochopenych faktu?
ygorek
Již jen na okraj:
Před časem jsem v jiné zdejší diskusi uvedl, že část mé obživy spočívá v tvorbě vlastních a redakci cizích textů odborných, a to i v angličtině. Tato situace trvá.
Moje zkušenost s programem, na který odkazujete, je tristní, není v mém oboru v praxi použitelný.
(Jeden kolega ale nedávno přišel s tvrzením, že alespoň v angličtině došlo k výraznému kvalitativnímu posunu, asi to vyzkouším, děkuji za podnět.)
SkReT
Barn Swallow:ygorka neřeš, je to dement. Snaží se ti celou dobu vyvrátit že řeka missisipi tekla po celé délce z moře do vnitrozemí až ke svým pramenům navždycky.
ygorek se tě snaží napadnout za to že jsi řekl že „se obrátil tok řeky o 180°“ ale že jsi už neuvedl, že se jednalo jen o chvilkový obrat a jen v melé části řeky.
prakticky se tě hloupě snaží dohnat k absolutní pravdě kdy správně je celá věta: „po zemětřesení se v malá část řeky krátkou chvíli tekla opačným směrem a po vyrovnání hladin tekla zase normálně“
Ale my všichni ostatní chápeme, že to možné není díky tomu že prameny leží vysoko v horách a delty jsou ve výšce moří, takže chápeme že slovní obrat: „řeka se otočila o 180°“ je jen slovní obrat s nadsázkou.
ygorek
Koukám, že umíte anglicky a vyděšení lodníci vás nevyvedou z míry.
Nezbývá mi, než blahopřát.
Což rímto činím.
ygorek
Na závěr jenom malá douška:
Pokusil jsem se vlivem svého fachidiotismu, samozřejmě)poukázat na to, že tvrzení o otočení toku řeky o 180°, konkétně v úseku čítajícím čtyři míle, tedy 0,1724 % délky veletoku, je nesmyslné. Problém není v mé neznalosti jazyka zdroje, ale v autorově konstrukci závěrů z nepochopených faktů.
Proto jsem vyjádřil obavu, že pokud autor takto zachází s terminologií a fakty z jiných vědních či technických oborů, je třeba k jeho závěrům přistupovat velmi opatrně.
jenže tam zase nebylo zatmění. Ostatně, nějaký zemětřesení je někde na světě pomalu každej den.
Lukas B.
ono je to jaksi takový efekt motýlího křídla. ta napjatost na stycích litosférických desek rozhodně je, zvolna narůstá, a čas od času to rupne a poposkočí. a spouštěčem může být ledaco, může to být „hladké“ dosažení meze, ale daleko spíš to spustí nějaké drcnutí, třeba slapové jevy. těch pár stupňů sklonu roviny rotace země okolo slunce a měsíce okolo země samozřejmě nehraje z hlediska slapových jevů podstatnější rozdíl, ale tak nějak citem můžeme tušit, že skočný příliv/odliv tomu dává dardu největší. takže je asi namístě se bát dvakrát do měsíce, a když do toho trošku víc foukne a zlom máme poblíž pobřeží a nafouká to vodu k pobřeží, tak je asi fajn se bát nejvíc. a nebo taky ne.
Atomcraft
Ono Měsíc způsobuje i příliv a odliv v zemské kůře (+-50cm) a dokonce i zemském plášti (+-5cm)
což je původem subdukční tektoniky a zřejmě i elektromagnetizmu – jádro cívky obtékají závity
vysocekovových hornin a generují magnetické pole díky čemuž „““detailu“““ je nám umožněno existovat.
Žádná jiná terestická planeta naší soustavy toto nemá.
Tak jsme hladce a zcela logicky vyřešili otázku Stvořitele, tolik pitomými lidmi tisíckrát pokroucenou….
SkReT
Teď nevím jak to myslíte, když to máme jako jedinná planeta, tak proč nepřemýšlet na tím, že to někdo nějakým způsobem vyrobil?
Atomcraft
Jediná planeta ve Sluneční soustavě jsem psal.
Počet vhodných hvězd (typ Hlavní posloupnost červený trpaslík a pod.) v naší galaxii 750 000 000 000
Počet planet se životem 120 000, nejnižší dolní odhad.
Počet viditelných galaxií (Hubble)- sem to číslo nevleze…
Proč by to měl někdo vyrábět – když je to jednoduše řečeno přírodně-matematická nutnost…
SkReT
No tak pořád věřím že naše planeta byl kdysi jen šutr, jak chcete aby uprostřed toho šutru z ničeho nic začlo vznikat teplo? A navíc jak chcete aby z ničeho nic tam začli proudět prstence jako na generátoru? A proč se to matematicky nepřihodilo i na marsu nebo na venuši? Já tedy věřím že tomu tady někdo v minulosti pomohl.
Jinak co se týká těch 120.000 možných planet se životem, v tom se přít nebudu, mám na to stejný názor jako vy, jen přidám činidlo čas, kdy za těch x miliard let se můžeme v civilizačních cyklech na planetách minout.
Atomcraft
To by neměla být otázka víry, ale rozumu a matematiky především.
Těch 120000 planet se životem je směšně podhodnocené číslo a týká se jen naší Galaxie,
přičemž galaxií je cca miliarda na n-tou, jen na záběru zde je 10000 červených galaxií s největším záporným posuvem.
https:
To KaBrnak – abych vysvětlil a pochopil Vesmír – pánaboha, ani jinou zástupnou personu opravdu nepotřebuji.
Není k tomu žádný důvod. To co je a tak jak je – je výsledek přírodních zákonů – nejvyšší matematickofyzikální nutnost.
Lukas B.
hm, už starej drake. ale každou proměnnou odhadujeme s minimální mírou jistoty, někdy v rozsahu mnoha řádů. takže správný výsledek je cokoli mezi nulou a dwsítkami milliard. což je teda fakt užitečné vodítko.
ygorek
Nemáme to jako jediná planeta (ani v rámci Sluneční soustavy), „máme“ to ze známých planet nejsilnější.
Jedna věc je princip, druhá jeho projev v různých pdmínkách.
Ian
Lehce bych Vas poupravil. Vertikalni pohyb plaste je jen na ceskem uzemi +-15 cm, tedy 30 cm mezi extremy. A pokud dobre vim, jsou mista, kde se dostaneme na bezmala 50 cm.
SkReT
gde? A je to docela hovno to chce alespoň 2. Matka tvrdí že někdy vidí baráky vzdálené cca 15-20km za kopcem a někdy ne. Je možné že by se povrch takto „vlnil“ ?
ygorek
V ČR existuje již dlouho jednotná trigonometrická síť katastrální a dvě sítě výškových bodů (t.zv. Balt a Jadran).
Předpokládám, že povrch území malé plochy se vámi zmíněným způsobem nevlní.
Měření výšek a prostorové polohy bodů na zemském povrchu lze v průběhu desítek let úspěšně opakovat.
Lukas B.
je to s přitaženými vlasy možné v extrémních sesuvných územích neuklidněných historických sesuvů (kterých u nás zas tak moc nemáme). ale vysvětlení bude prozaičtější, někdy na kopci poporoste mlází a jindy opadá z břízek listí, takže se výhled mění.
Lukas B.
a ještě samozřejmě funguje nějaká refrakce čili ohyb světla těsně nad povrchem země, ale to je maličko, tento jev je nutno redukovat třeba při velmi přesné nivelaci, v extrémním případě si podobný jev nad rozpáleným povrchem země může i zadovádět, lidově fata morgana. výskyt pravidelné faty morgany však není v tuzemských podmínkách obvyklý.
Notor
Můžu se zeptat, kde a jakým způsobem lze na území ČR měřit vertikální pohyb zemského pláště?
ygorek
Že se vměšuji do diskuse – není jedinou vhodnou pomůckou síť geostacionárních družic?
Notor
To já právě nevím, proto se ptám. Pomýšlel jsem na gravimetrii, ale pořád se mi to nezdá, měřit pohyby v hloubce 50 km s přesností na cm?
Lukas B.
kromě site geostacionárních družic by mohlo být vhodné i velmi přesné trigonometrické měření „na hvězdy“ (tedy ne námořnický sextant, žánop). ´pro zemědělské aplikace zeměměřické, kde střední chyba pár centimetrů ničemu nevadí, se s oblibou používá „létající talíř na klacku“, který měří furt stejně. buď tedy používá úplně geniální kompenzaciu slapových jevů včetně jejich předpovědi a zapracování geologické mapy (čemuž nevěřím), nebo spíš a věrohodněji budou slapové pohyby povrchu suché země v řádu jednotek a dokonce desítek centimetrů věc naprosto raritní a týkají se bezprostřední blízkosti styků litosférických desek.
Notor
Myslíte to tak, že je možné paušalizovat povrchová měření pro celou litosféru? (původně byl řeč o zemském plášti).
Lukas B.
to popravdě netuším. na povrchu u nás, ve staré a tektonicky klidné střední evropě na povrchu prostě nic takového není. jestli se to mele někde dole, neumím říct – moje geologické a geotechnické znalosti jsou tuze praktické a přízemní.
Notor
To jsme na tom stejně, navíc geofyzika je ještě úplně jiný level. Jen mě zarazila ta původní informace o vertikálním pohybu pláště, resp. jak se k ní kdo dopracoval. Pokud to na serveru DF nezjistím, nevadí, den mi to nezkazí.
Ian
Co se zememerickych aplikaci tyce, tak se s dmutim pocita. Zrovna dnes, abych nevysel z formy, jsem si vyhrabal vrt s nivelaci 1. radu a spolu s ctyrnasobnym merenim statickou GNSS jsem se sesel na 4 mm.
Ale to neni podstatne. Je v zasade jedno, kdy merite souradnice metodou staticke GNSS, treba v Praze se s nivelackama schazim do 1 cm. Takze s dmutim se pocita. Kdyby ne, byl by to dukaz, ze zadne dmuti neni.
Amíkům by spíše pomohlo odpálení 90 MT termonukleární pumy v nějakém vhodném místě – třeba ve zlomu San Andreas.
Což by skutečně mohlo způsobit potopení Ameriky do Pacifiku popřípadě alespoň Kalifornie.
Celá řada Američanů by to jistě uvítala…:-)
Nicméně malé plus autorovi, že tu jednou není diskuze o politických a dopravních sračkách, kterých beztoho ještě přibude.
Enemy
No jestli se to potvrdí řekl bych že evropská unie zatmění prostě zakáže. Prvně ho zakáže v restauracich a do pár let všude…
kaBrnak
To je docela kumšt, vytunit Zemi tak, aby fungovala jako cívka odrážející smrtelné záření z vesmíru, udržovala teplotu v uzoučkém rozmezí při kterém je voda kapalná a to vše stabilně po dobu miliardy roků.
Když si tohle člověk uvědomí, tak mu všechny ateistické teorie o náhodném vzniku života přijdou k smíchu.
Jak vypadá třeba takový sad který je 20 let neudržovaný a neopečovávaný?
deacon
No to vis, nekdo se vykecava s neviditelnym kamosem v blazinci, jinej se vykecava v kostele a jinej zna velky cisla. No a pak je tu hromada lidi, kterym je to u prdele.
Meli jsme stesti. Statisticky vzato je planeta s zivotem jev jisty vzhledem k tomu silenemu mnozstvi planet a jejich kombinaci.
Ale chapu, ze je jednodussi verit na magickeho buzka.
Skrabo
Jednodussi? :-) Ja si zase dovolim tvrdit, ze krestane ani zide v zadneho magickeho buzka (ve smyslu sediknira na oblacku) neveri. A taky ze nevira neni zadnym dukazem dusevni vyspelosti.
Samozrejme ze zakonu velkych cisel vyplyva ze se takove veci muzou stat. Pak je taky otazka proc jsme tady a proc treba radeji nespachat kolektivni sebevrazdu (v ramci ochrany planety). Je nutne zit jen kvuli nasemu sobeckemu genu?
deacon
Pokud je mi znamo, tak obe nabozenstvi jsou mono, ergo veri na kouzelnou postavicku. Jestli ji vidi jako staryho dedka, negra, zenckou, mluvici ruku, nohu, krystal nebo oblacek je mi celkem u prdele.
Jak jiz bylo receno v Basnicich – jednodussi je verit. Tu sracku o dusevni vyspelosti jsi do toho nacpal ty.
Proc bych mel chranit planetu, ktery je uplne jedno, jestli tady jsem, nebo ne. Byla tu prede mnou, bude tu po me. Je nutne zit, protoze me to bavi. Jestli tebe ziti nebavi, prosim, zab se. Je mi to jedno.
Atomcraft
Neopečováváný sad zhruba po 4 miliardách let zapříčinil to, že vás povolal na svět do života.
Kdyby byl skutečně opečovávaný – nikdy by na takové kreatury jako jsou lidi nedošlo.
:-)
Sysop
Umera mezi virou a vzdelanim je majoritne naprosto neprima. Cim to asi bude…?
Já se s „majoritou“ osobně neznám, tak nemohu sloužit; ale v mé sociální bublině to rozhodně neplatí — vypadá to, že závislost mezi těmito faktory není asi žádná; ba možná dokonce, když tak o tom uvažuji, mí známí věřící jsou v průměru mírně vzdělanější, než mí známí nevěřící a agnostici (což zahrnuje i mne).
Sysop
No ja, co se pohybuju posledni dobou velmi rad na okraji konzumni spolecnosti sleduju, ze cim jednodussi clovek, tim casteji chodi do kostela. Ja mu to nijak nevycitam, jeden chodi na fotbal, druhy na soulacku, dalsi do kostela. Ze ale podle toho voli i lidovce, to uz vidim jako podstatne horsi.
SkReT
Řeknu vám, já jsem taky ateista, částečně věřím – souhlasím s nějakými názory co jsou v budhismu. Ale tu a tam když jdu se psem, ztratím pár drobných v kasičce kapličky a odříkám zjednodušenou modlidbu a řeknu co mě trápí. A tak nějak se mi od té doby co to tam navštěvuji se mi žije lépe. Jen jestli tady něco mezi nebem a zemí ještě není, co nevidíme.
Prakticky každý z nás když se podívá na pyramidy tak vidí pyramidu, ale co symbolizuje, co je uvnitř to nevidíme. Natož ani tušit co je pod ní.
WTF? Papež snad má vyhlašovat křižácký války a ne tohlecto :-O
Honza777
Sysope, vírou. 100pro vírou. Třeba vírou v úměry..:-)
„Od té doby, co lidé přestali věřit v Boha, jsou ochotni věřit kdejaké pitomosti.“ (G.B. Chesterson)
PanPredseda
Pokud se nemýlím, tak pan Chesterton se jmenoval Gilbert Keith. Z toho písmeno B. neuděláte ani za Boha (zaboha?).
Sysop
Rekl bych to jinak: „od te doby, co lide zacali verit v nejruznejsi pitomosti, veri i v bohy“.
kaBrnak
Sysop:
Myslíte nevzdělance a ignoranty jako byl třeba otec moderní fyziky Isaac Newton, který napsal víc knih o náboženství a teologii než o fyzice?
Nebo J.G.Mendel, zakladatel genetiky a katolický kněz?
Nebo hluboce věřícího „negramota a zabedněnce“ Karla IV. ?
Tvůrce matematické teorie množin a kněze Bernarda Bolzana?
Naopak nevěřit je snadné a pohodlné. Ateizmus si neklade otázky jako náboženství, kdy si ihned po připuštění boží existence začnete klást hromady otázek typu „když už teda je, tak jaký je a co po nás vlastně chce“ a nepřestanete s tím do konce života.
Ateizmus je módní výstřelek který do minulého století nikdo nebral vážně. Pak přišly na řadu úžasné ateistické ideologie jako nacizmus a komunizmus (a o něco dříve kapitalizmus nebo humanizmus ze stejné líhně) které donutily lidi ho vzít na vědomí.
Honza777
kaBrnak – 24.8.2017 v 19:46
+1!
Sysop
Deti byly v drtive vetsine do nejake viry nuceny, aniz by si mohly hledat vlastni cestu. Protoze za tim vzdy stala nejaka cirkev a podobna svinstva. Mendel by tezko mohl badat, kdyby musel makat nekde treba jako reznik. Ono flakat se v klastere a studovat, badat, kdyz na mne makaji jini, je samozrejme jine kafe. Ale ano, alespon na rozdil od jinych ho namisto mladouckych zadecku zajimalo neco, co posunulo lidstvo kupredu.
Drive byla povinnost trpet ve skole katechismus stejne, jako pred 30 lety rustina, nebo pozdeji marxak. Ze to nekdo trpel jeste neznamena, ze to byla nejaka spolecenska vyhra. Vzdy nejaka skupina vychcanku premysli, jak se mit dobre na ukor tech hloupejsich, kteri na ne makaji. A je fuk, jestli tomu rikame cirkev nebo imperialismus.
Naprosto prevazna vetsina vericich zadne knihy nenapsala, ani nezalozila moderni fyziku. Kus zivota stravili tim, ze nekomu jinemu umoznili se mit dobre bez prace. A tomu rikam fakt blbost.
SkReT
tak dřív kněží byly chytřejší, protože jim cháska nosila jídlo až do kostela, podstrojovala jim a oni se tak nemuseli starat o úrodu/o sebe a měli dost času na vzdělávání se. Dneska to upadá, protože když řekneš v kostele internet nebo android tak už tě táhnou za uší ven jako pohana.
Sysop
Predevsim si davali kurva pozor, aby nahodou se ta moudra z knih nedostala az moc do rukou plebsu, protoze cim vzdelanejsi plebs, tim narocnejsi ho osedlat. Bohuzel verit necemu a nebyt soucasti nejake panbickarske partaje, se neuznava. Kdyz reknu, ze jsem pohan, tak v ocich ostatnich nabozenstvi jsem se svym nabozenstvim vyvrhel a je fuk, jestli na mne plivne krestan, muslim, nebo zid.
Ja ty cernoprdelniky proste nemam rad.
ygorek
Věřit něčemu a nebýt součástí partaje neuzává ona partaj, zatímco Bůh to vidí opačně.
Asi takhle:
Spatříš-li někoho v chrámu, an modlíc se mocně bije v prsa, nehleď naň, již má svou odměnu.
Ty se modli v příbytku své duše, Tvůj Otec tě vidí.“
SkReT
zrovna část pohanství také uznávám, protože na tom taky něco je.
Atomcraft
V Bibli se přímo píše, že přídavná i zápalná oběť nemá být ze zkaženéhých sajrajtů a zdechlin…
Zřejmě i tenkrát se našli někteří burešové…, kteří si mysleli, že Pán Bůh musí mít silný žaludek!
:-D :-D:-D
ygorek
Naopak.
Nevěřit je těžké a nepohodlné.
Hromada otázek typu:“když už teda je…“ je snůška zbytečností a nepřestávat s kladením do konce života není než útěk před realitou.
Věřit znamená si první otázku neklást a odpověď na druhou (v pořadí z vašeho příspěvku) najít v Desateru.
Pokud současný člověk přijme koncepci Boha naposled změněnou před více než dvěma tisíci lety, nelz s ním diskutovat.
Pokud nějaký člověk dokáže smíchat nacizmus, komunizmus, kapitalizmus a humanizmus s tím, že jsou to ateistické ideologie, není v pořádku něco v jeho intelektu, vzdělání nebo v obojím.
____________
Po mnoho mých sousedů pak „nevěřit“ je totéž, jako nechodit do kostela na bohoslužby obecné cíkve, zatímco pro jinou množinu těchto znamená „věřit“ každodenní návštěvu oné bohoslužby nezávisle na dalším konání (Že se chovám jako prase? Vyzpovídám se a jsem čistý!).
SkReT
vy jste se nejspíš narodil v neděli, protože jinak nechápu, že neznáte murphyo zákony. Člověku, kterému se vždy stane vše podle murphyho zákonů nemáte šanci přesvědčit, že „něco“ co to řidí neexistuje.
Pathy
Priponemulo mi to starý vtip:
Keď som bol malý, modlil som sa k bohu, aby mi dal bicykel. Po čase som pochopil, že takto boh nefunguje. Tak som si bicykel ukradol a boha som poprosil o odpustenie hriechu.
Atomcraft
+1
Atomcraft
Respektuji Váš názor, ale zcela nesouhlasím.
Která ideologie vyprodukovala více mrtvol – stalinizmus, fašismus nebo různá náboženství ?
A jaké otázky že víra vyřešila? Stačí plácnout na to náplast dogmatu a je po problému.
Zkrátka věda je o tom ptát se jak proč a nač a to mocným vadí v každé době.
Víra zaslepuje, tam dotazy už nepotřebuji, tam mi je už vše vysvětleno.
Ano věřící byl i Darwin, ale ti co na nějaké tajemství Přírody přišli,
to ve skutečnosti s bohem tak nežrali, dokonce se k tomu sami přiznávali…
Acada
Hele s tou gravitaci to asi bude pravda. Kdyz pred lety bylo zatmeni slunce u nas, tak kozenky moji drahe polovicky byly tak nejak nahore. I muj ptak byl tehdy vysoko. Ted jak bylo zatmeni na druhe strane polokoule, tak oboji je tak nejak tazeno k zemi.
Za takový článek by žák páté třídy měl dostat za 5.
Co říct dospělému, když chybí elementární znalosti ze ZŠ?
Přitažlivá síla Slunce a odstředivá síla obíhající Země jsou v rovnováze,
nelze počítat s nějakým najednou se zjevivším vektorem ze Slunce navíc, který něco někde přitáhne…
Oběh Měsíce zatěžuje Zemi tak jako atleta rotující kladivo před odhodem – škube s ním do stran a to se děje neustále,
nadto je v zemském nitru kaverna – těžiště soustavy Z+M, kterou se horniny promíchavají a napomáhá se tak subdukci, jejíž
TRVALÝM projevem je i zemětřesení různé intenzity na různých místech podle uvolňování nahromaděného napětí v jednotlivých oblastech.
Zatmění Slunce s tím nemůže mít nic společného.
Že amíci maj zatmění mozku je všeobecně známo, ale že už i u nás ?
Chudák Kepler…
Tak ono je ta tradicni ukazka toho, jak funguje lidsky mozek. Zatmeni Slunce je veliky fenomen a neco, co se nedeje casto. Proto veskere katastrofy, ktere se v tomto case odehraji, jsou svedeny na zatmeni. Zatimco kazda dalsi katastrofa, ktera je identicka ale v jinem casovem useku(nebo jinde), je proste zapomenuta.
Je to podobne, jako americke „kdes byl 9. zari“ – vetsina lidi si vzpomene, protoze maji zafixovano nejmene kde se dozvedeli o letadlech, pripadne proc se o tom nedozvedeli.
„Je to podobne, jako americke “kdes byl 9. zari” – vetsina lidi si vzpomene, protoze maji zafixovano nejmene kde se dozvedeli o letadlech, pripadne proc se o tom nedozvedeli.“
Jedenáctého ;)
Uz mi to neda. Elementarni znalosti chybeji Vam. A predem dodavam, ze to pisi, jako totalni laik. Samozrejme, ze odstrediva sila a gravitace Slunce budou +- autobus v rovnovaze. Ale Mesic je dalsi silovy vektor. A to skara silny. Silnejsi, nez Slunce. I kdybychom nakrasne zadny satelit, jako je Mesic, nemeli, slapove jevy by tu zustaly. Byt ne v takove sile. Jak uz jsem psal vyse, absolutne neverim, ze by zatmeni slunce melo nejaky alespon marginalne vetsi vliv na Zemi, nez je nov, ale nikdo mi nevymluvi, ze je to situace, kdy na Zemi pusobi slapove sily zdaleka nejvetsi a pravdepodobnost zemetreseni je (byt minimalne) vetsi. A to jak za situace, kdy je Mesic v novu, tak za uplnku.
V novu (a obzvlášť při zatmění Slunce) nepochybně. Ale za úplňku (a obzvlášť při zatmění Měsíce) jsou snad naopak nejmenší, protože se síla Slunce a Měsíce odčítá, ne?
No ano, ale opet – sily se ve stredu Zeme vicemene vyrovnaji (byt ve prospech Mesice), ale povrch Zeme se behem uplnku bude chovat jako nafukovaci balonek, ktery natahnete mezi tou oblasti, kam foukate, a tou bradavkou (pardon, nevim, jako to lepe popsat) na druhem konci.
Tedy, alespon tak si to ja predstavuji…
Hm, ne. Ona gravitace nefunguje úplně jako špagát, natažený na jedné straně mezi vlajkou opery v Sydney a Sluncem, a na straně druhé mezi Zemanovými trenkami a Měsícem (což je, chápu-li Vás správně, zhruba to, co si představujete, že se ty síly „uprostřed“ jaksi srovnají, ale každý z „krajů“ je natažen dál).
Gravitační síly se skládají a složené působí jaksi „nezávisle“ na každý hmotný bod (zhruba řečeno). Tedy na šutrák, ležící na ulici v Sydney, stejně jako na šutrák, ležící na ulici v Praze, působí za úplňku síla menší než za novu — protože každý z těch šutráků (a každý atom každého šutráku atd.) je zároveň přitahován jak Měsícem, tak i Sluncem, a ty síly se odčítají za úplňku a sčítají za novu.
Hmm, proc tedy dochazi ke skocnemu dmuti za situace Slunce – Zeme – Mesic, kdyz se sily vyrovnaji?
Zhruba z téhož důvodu, proč je příliv i na opačné straně, než Měsíc (zcela bez ohledu na Slunce). Představte si místo gravitační síly zrychlený pád (je to totéž, ale lépe to věc ilustruje); při něm
(a) otázka, již jsme řešili výše:
– je-li „nad“ padajícím objektem nějaká hmota a „pod ním“ menší hmota, zrychlení je menší (protože na objekt, na všechny jeho atomy, působí menší síla)
– pokud „nad“ ním není nic a „pod“ ním hmoty více, zrychlení je větší (protože na něj, na všechny jeho atomy, působí větší síla).
(b) otázka, již jste otevřel nyní (skočný příliv): bez ohledu na to, zda na celý objekt/všechny jeho části působí síla větší nebo menší, vždy působí více na jeho „přední kraj“ a méně na jeho „zadní kraj“; je-li objekt elastický, jeho předek tedy „padá rychleji“, jeho zadek „padá pomaleji“, a to právě vytváří ten přílivový efekt.
Pardon, ale otazku skocneho prilivu jsem otevrel hned v prvnim prispevku tim, ze jsem zminil slapove sily. Ja Vam asi porad nerozumim. Tvrdil jsem, ze za uplnku a novu dochazi k nejvetsim deformacim povrchu Zeme. Vysvetlil jste mi, ze to plati pouze za novu. Presto k te same deformaci dochazi za uplnku. Zminil jste „bez ohledu na Sunce“ v souvislosti se skocnym prilivem. Nemuzu s tim souhlasit. Pokud vynechame Slunce, zadny skocny priliv by nebyl. Priliv na strane odvracene Mesici je zpusoben odstredivymi silami a ano, ten souvislost se Sluncem nema.
Takze se vratim k me pocatecni vete, ze za novu a uplnku pusobi na povrch Zeme nejvetsi slapove sily a zpusobuji nejvetsi deformace povrchu planety. Znovu se ptam: Co je spatne?
Aha, pardon, chyba je kompletně na mé straně, nečtl jsem pozorně.
Jak jste původně začal „odstrediva sila a gravitace Slunce”, nevšiml jsem si, že ke konci již hovoříte explicitně o slapových silách, a měl jsem stále za to, že jde o sílu působící na jednotlivé částice (což je něco kapku jiného; slapová síla je rozdílem síly působící na částice na okraji/uprostřed, a to zcela bez ohledu na absolutní velikost těchto sil).
Tak hlavne, ze jsme se shodli… Ano, opravdu jsem nemyslel zemi, jako celek. Mel jsem reakci na Atomcrafta zacit tim, ze vynechal slapove sily.
Tak já hlavně měl číst pořádně, no :)
Nezlobte se na me, ackoliv za uplnku budou vyslednice slabsi, budou pusobit opacnymi smery a vyrovnaji se tak nekde uprostred Zeme. Celkove dojde k vetsi deformaci povrchu a tedy i jeho namahani. Pokud to tak neni, opravdu me zajima Vas vyklad skocneho prilivu (dmuti).
Dyť myslíme oba to stejné, jen to každý píšeme jinak :-)
Měsíc škube se Zemí neustále a zemětřesení je také neustále.
Vzájemná pozice soustavy S+Z+M sice mění směr a intenzitu toho škubání (skočné a hluché dmutí)
ale na „nabití“ zlomu silovým napětím nebo jeho „vybití“ to má vliv podle mého stejný.
Tvrzení, že při skočném dmutí, (kdy je příkon slapové energie na km čtvereční vyšší) dochází PŘEDNOSTNĚ k uvolňování
subdukčně nahromaděné tenze (zemětřesením) – je hodně odvážné, dávat to do korelace s novem nebo úplňkem nelze.
Ledaže by se to přesně statisticky změřilo.
A už jen u toho narazíme na řadu potíží – co je větší výskyt zemětřesení než obvykle?
Ještě tady na OSLU:
http://www.osel.cz/9010-souviseji-faze-mesice-s-nacasovanim-nejvetsich-zemetreseni.html
Dodávám, že za statistiku se považuje 1000 pokusů (měření) a výše.
Ja opravdu nevim, co je skutecne povazovano za statistiku. Nebudu na tom pracovat a vyhledavat, ve ktere fazi Mesice se skutecne velke „prusvihy“ staly. Jenom tim chci naznacit, ze bych dokazal pochopit korelaci mezi fazemi mesice a zemetresenimi. A samozrejme i souvislost.
Nicmene jsem tim nechtel rici, ze to tak je. Jen mi pripada, ze zaver, ktery rika, ze zemetreseni nastavaji ve chvilich, kdy je zemska kura nejvice namahana, nemusi byt uplne mimo misu.
Ňáký zemětřesení prý přeci nakonec bylo. http://www.lidovky.cz/italsky-ostrov-ischia-zasahlo-zemetreseni-o-sile-3-6-stupne-turiste-panikari-1v7-/zpravy-svet.aspx?c=A170821_224705_ln_zahranici_ELE Nejvyšší čas vymyslet nějakou pěknou teorii a začít tím krmit lidi :-)
jenže na Ischii zase nebylo zatmění…
Když si uděláte průmět zemského jádra na povrch Země směrem od Slunce, tak to epicentrum bylo přesně na jeho okraji. Tedy nepočítal jsem to, ale určitě to tak bude. A kdyby ne, tak se vezme korekční konstanta.
Dotaz:
created a wave that propagated upstream opravdu znamená, že řeka obrátila tok o 180° a tekla proti proudu směrem, zásobujíc slanou vodou svá pameniště? Nebo je to jen příklad nápadité práce s textem, typický po moderní média?
Upozornovat na tak odporne veci, jako realitu… Komu tim prospejes, co? Druhe strane?
http://www.showme.net/~fkeller/quake/mississippi_river_ran_backward.htm
„thrust fault“ uplift dammed the Mississippi for a few hours early on the morning of Feb. 7, 1812″
Tamtéž:
Really?
Some sources try to say the river didn’t really run backward, but just seemed to, as it spread out over surrounding land, after Mother Nature dropped dams across it. The most authoritative source is probably the Enigma paper, and eyewitness accounts from it and and others, which mention a „great upstream wave and retrograde current“. Ask the boatmen who were rudely awakened in the middle of the night, and had to hold their hats on while their boat went rapidly upstream for „more than a mile,“ … „four miles“ … „at the speed of a fast horse“ … „It was a current going backward“
Dále: v odkazu jsou hezké obrázky, ze kterých lze odvodit délku postiženého úseku koryta a konfiguaci teénu.
Slovo dammed znamená v daném kontextu (dropped dams across it) přehrazení a vzdutí, takže meandry mezi ostrovy 10 a 9 patrně zmizely v dočasném „jezeře“, které vydrželo, jak se rovněž uvádí v odkazovaném textu, několik hodin.
Řeka svůj tok neobrátila.
Tedy jsem měl pravdu, předvedl jste práci s textem typickou pro moderní média a ještě to drze přiznal.
Pokud jste takto přistoupil i k ostatní probematice…
Bud se naucte anglicky anebo me uz neotravujte. Some sources znamena „nektere zdroje“ rikaji ze to nebyl proud ale vlna. a vas citat dale pokracuje: „Na to se zeptejte lodniku kteri byli v noci hrube probuzeni, a museli si drzet klobouky, kdyz jejich lode jely rychlosti beziciho kone proti proudu jednu mili – az 4 mile. Byl to proud bezici pozpatku.“
Tedy nevim v cem jste mel pravdu, ale kdyz to tvrdite tak jste ji zcela jiste mel, bezpochyby :-D
Jistě, neumím anglicky, to vysvětluje vše.
Mohl byste prosím mně, neznalému angličtiny, na závěr vysvětlit, kam tekly ony dočasné vodopády z vašeho odkazu, když řeka otočila tok o 180°?
Tedy nevim v cem jste mel pravdu: někdo neumí anglicky, někdo česky. Stane se.
Úsměvné je, že i tímto příspěvkem jste mé tvrzení doložil.
_______________________
V historii jsou samozřejmě doloženy řeky, které v důsledku zemětřesení skutečně obrátily směr toku o 180°, ovšem byly to specifické případy propojení velkých vodních těles (moří nebo jezer).
Pokud někdo má věrohodný odkaz na popis řeky se standardně vyvinutým povodím, která v důsledku zemětřesení obrátila svůj tok, budu za něj rád.
(Nemyslím řeky, jejichž povodí jako celek pokleslo natolik, že ústí řeky bylo ve výsledku výše než prameniště a celé území bylo zaplaveno mořem.)
Pokud ani ocita svedectvi lodniku na Mississippi nepovazujete za dostatecne duveryhodna pro potvrzeni faktu, ze meandrujici Mississippi v mistech zemetreseni, vlivem nadzvednuti casti podlozi, otocila svuj tok a tekla nekolik mil proti proudu – potom vam skutecne nemam co vysvetlovat, protoze potom je jakekoliv vysvetlovani zbytecne…
PS: v odkazovanem clanku se pise ze ty vodopady a jezera zmizely do nekolika dni. Pro priste doporucuji google.translate.com
Tedy jsem měl pravdu, předvedl jste práci s textem typickou pro moderní média a ještě to drze přiznal.
Úsměvné je, držít nastoupenou cestu a i tímto příspěvkem jste mé tvrzení doložil.
___________
Pokud se jednalo (a termín jsem v příspěvku použil) o dočasné vodopády, tak zcela jistě časem zmizely.
Moje otázka byla, kam tekly po dobu existence (když řeka pávě tekla proti proudu)?
Je to otázka položená česky, omlouvám se, ale jistě dokážete použít google.translate.com
Ano, dopustil jsem se toho zlocinu, ze jsem napsal, ze Mississippi otočila tok o 180 stupňů a tekla proti proudu. Toto tvrzeni jsem dolozil ocitymi svedectvimi lodniku, kteri tam byli, kdyz se to stalo.
Tahle reka krome toho, ze je neskutecne melka, tak tece v temer rovne krajine. Takze si umim predstavit, ze i male vzedmuti dna muze masu vody presvedcit, aby splouchla proti proudu a ta vlna se nekde kratkodobe nahromadila v podobe jezirka, ktere pak zase odteklo. Proc ne…
Přesně.
Vznikla velmi rychle dočasná přehrada s relativně vysokým a rychle postupujícím zpětným vzdutím (do vzdálenosti snad 4 míle).
Situace se od napouštění zdrže libovolné umělé přehrady liší jen tvarem křivky závislosti postupu vzdutí na čase a z toho vyplývajícím menším zděšením přítomných lodníků.
Dočasné vodopády tekly normálně ve směru toky řeky, byvše zásobovány zbytkovým průtokem a odtokem ze zátopy.
Další otázkou je, zda se nasunuté horninové vrstvy vrátily do původní konfigurace, nebo došlo k průlomu – tak hluboko jsem nepátral, je to mimo předmět diskuse.
Na otázku:„…kam tekly ony dočasné vodopády z vašeho odkazu, když řeka otočila tok o 180°?“ je to vyčerpávající odpověď a byla by i bez očitých svědectví lodníků.
Děkuji, nicméně další důkaz vaší specifické argumentace jsem nepotřeboval, ty předchozí stačily.
Na tak debilni otazku jsem totiz netusil, ze ji myslite vazne. Celkove vubec nechapu vase rozhorceni nad mou argumentaci: Ze lzi jste me neobvinil, ani jste neprokazal ze bych lhal, pouze tady hazite jakesi naprosto nespecificke a nespecifikovane „dukazy moji specificke argumentace“.
Jestli jste mou vetu v clanku pochopil tak, ze cela reka zacala tect proti proudu od more k pramenum?
Tak to potom jste to pochopil spatne, z meho hlediska zcela nepochopitelne, ale myslim si ze je to u vas zrejme zamer – kurvit atmosferu debilnima ne-problemama.
Uz jsem vam to jednou psal Igorku. Nemam vas rad, vy me zjevne taky ne, tak preji pekny den a hodne kvalitnich specifickych argumentaci.
Mýlíte se, jako osoba jste mi lhostejný.
Pokud jsem něco zpochybnil, tak pouze vaše tvrzení a způsob diskuse.
K vašemu kurvení atmosféry: nehodlám to rozpatlávat, pouze si dovolím citovat pana Svěráka:„…vznikají harmonické švy, které odborníka dráždí, ale vy si jich ani nevšimnete.“
____________
Použil jste několik základních diskusních faulů, ale ten úplně nejprimitivnější nikoliv, tímto se od některých (již ponejvíce nepřítomných) diskutérů příjemně lišíte.
Zakladnich diskuznich faulu – opet bez blizsi specifikace? Co si pod tim mam predstavit?
Jestli tim myslite muj odkaz na anglictinu, tak jak mam vedet ze neumite anglicky, kdyz citujete z anglictiny? Ted uz asi chapu ze neumite, prestoze to neumite narovinu napsat, abych vedel ze na vas s anglictinou nemam chodit…
Krome toho odkaz ktery jsem vam poslal je plny obrazku a dokonce i animaci, myslim ze prehledneji uz to nejde, a co se prekladani do cestiny tyce, nebavi me delat prekladatele… Proto jsem vas odkazal na translate.google.com, protoze tam umi prekladat z jazyka do jazyka take.
A propo, me zase prijde jako diskuzni faul, kdyz v kazde reakci na jakykoliv muj prispevek neopomenete dopsat neco na zpusob:
„předvedl jste práci s textem typickou pro moderní média a ještě to drze přiznal.“
– bez blizsi specifikace co to je „prace s textem typicka…“ – by nebyla?
nebo
„Problém není v mé neznalosti jazyka zdroje, ale v autorově konstrukci závěrů z nepochopených faktů.“
– bez blizsi specifikace jakych zaveru? Jakych nepochopenych faktu?
Již jen na okraj:
Před časem jsem v jiné zdejší diskusi uvedl, že část mé obživy spočívá v tvorbě vlastních a redakci cizích textů odborných, a to i v angličtině. Tato situace trvá.
Moje zkušenost s programem, na který odkazujete, je tristní, není v mém oboru v praxi použitelný.
(Jeden kolega ale nedávno přišel s tvrzením, že alespoň v angličtině došlo k výraznému kvalitativnímu posunu, asi to vyzkouším, děkuji za podnět.)
Barn Swallow:ygorka neřeš, je to dement. Snaží se ti celou dobu vyvrátit že řeka missisipi tekla po celé délce z moře do vnitrozemí až ke svým pramenům navždycky.
ygorek se tě snaží napadnout za to že jsi řekl že „se obrátil tok řeky o 180°“ ale že jsi už neuvedl, že se jednalo jen o chvilkový obrat a jen v melé části řeky.
prakticky se tě hloupě snaží dohnat k absolutní pravdě kdy správně je celá věta: „po zemětřesení se v malá část řeky krátkou chvíli tekla opačným směrem a po vyrovnání hladin tekla zase normálně“
Ale my všichni ostatní chápeme, že to možné není díky tomu že prameny leží vysoko v horách a delty jsou ve výšce moří, takže chápeme že slovní obrat: „řeka se otočila o 180°“ je jen slovní obrat s nadsázkou.
Koukám, že umíte anglicky a vyděšení lodníci vás nevyvedou z míry.
Nezbývá mi, než blahopřát.
Což rímto činím.
Na závěr jenom malá douška:
Pokusil jsem se vlivem svého fachidiotismu, samozřejmě)poukázat na to, že tvrzení o otočení toku řeky o 180°, konkétně v úseku čítajícím čtyři míle, tedy 0,1724 % délky veletoku, je nesmyslné. Problém není v mé neznalosti jazyka zdroje, ale v autorově konstrukci závěrů z nepochopených faktů.
Proto jsem vyjádřil obavu, že pokud autor takto zachází s terminologií a fakty z jiných vědních či technických oborů, je třeba k jeho závěrům přistupovat velmi opatrně.
Hm, kdo sázel na zemětřesení? ;-)
http://www.lidovky.cz/italsky-ostrov-ischia-zasahlo-zemetreseni-o-sile-3-6-stupne-turiste-panikari-1v7-/zpravy-svet.aspx?c=A170821_224705_ln_zahranici_ELE
jenže tam zase nebylo zatmění. Ostatně, nějaký zemětřesení je někde na světě pomalu každej den.
ono je to jaksi takový efekt motýlího křídla. ta napjatost na stycích litosférických desek rozhodně je, zvolna narůstá, a čas od času to rupne a poposkočí. a spouštěčem může být ledaco, může to být „hladké“ dosažení meze, ale daleko spíš to spustí nějaké drcnutí, třeba slapové jevy. těch pár stupňů sklonu roviny rotace země okolo slunce a měsíce okolo země samozřejmě nehraje z hlediska slapových jevů podstatnější rozdíl, ale tak nějak citem můžeme tušit, že skočný příliv/odliv tomu dává dardu největší. takže je asi namístě se bát dvakrát do měsíce, a když do toho trošku víc foukne a zlom máme poblíž pobřeží a nafouká to vodu k pobřeží, tak je asi fajn se bát nejvíc. a nebo taky ne.
Ono Měsíc způsobuje i příliv a odliv v zemské kůře (+-50cm) a dokonce i zemském plášti (+-5cm)
což je původem subdukční tektoniky a zřejmě i elektromagnetizmu – jádro cívky obtékají závity
vysocekovových hornin a generují magnetické pole díky čemuž „““detailu“““ je nám umožněno existovat.
Žádná jiná terestická planeta naší soustavy toto nemá.
Tak jsme hladce a zcela logicky vyřešili otázku Stvořitele, tolik pitomými lidmi tisíckrát pokroucenou….
Teď nevím jak to myslíte, když to máme jako jedinná planeta, tak proč nepřemýšlet na tím, že to někdo nějakým způsobem vyrobil?
Jediná planeta ve Sluneční soustavě jsem psal.
Počet vhodných hvězd (typ Hlavní posloupnost červený trpaslík a pod.) v naší galaxii 750 000 000 000
Počet planet se životem 120 000, nejnižší dolní odhad.
Počet viditelných galaxií (Hubble)- sem to číslo nevleze…
Proč by to měl někdo vyrábět – když je to jednoduše řečeno přírodně-matematická nutnost…
No tak pořád věřím že naše planeta byl kdysi jen šutr, jak chcete aby uprostřed toho šutru z ničeho nic začlo vznikat teplo? A navíc jak chcete aby z ničeho nic tam začli proudět prstence jako na generátoru? A proč se to matematicky nepřihodilo i na marsu nebo na venuši? Já tedy věřím že tomu tady někdo v minulosti pomohl.
Jinak co se týká těch 120.000 možných planet se životem, v tom se přít nebudu, mám na to stejný názor jako vy, jen přidám činidlo čas, kdy za těch x miliard let se můžeme v civilizačních cyklech na planetách minout.
To by neměla být otázka víry, ale rozumu a matematiky především.
Těch 120000 planet se životem je směšně podhodnocené číslo a týká se jen naší Galaxie,
přičemž galaxií je cca miliarda na n-tou, jen na záběru zde je 10000 červených galaxií s největším záporným posuvem.
https:
https://www.youtube.com/watch?v=7mBOQ3KrbjE
Co se týče planet musí existovat nějaká šílená „excelovská“ tabulka tj. úplný seznam, ale je to hotová kuličkiáda:
https://www.youtube.com/watch?v=fS-3DiqnNAQ
Tohle už je všechno nalezeno:
https://www.youtube.com/watch?v=_DnDeBa0KFc
Jen pro srovnání, velmi pěkné video:
https://www.youtube.com/watch?v=GoW8Tf7hTGA
To KaBrnak – abych vysvětlil a pochopil Vesmír – pánaboha, ani jinou zástupnou personu opravdu nepotřebuji.
Není k tomu žádný důvod. To co je a tak jak je – je výsledek přírodních zákonů – nejvyšší matematickofyzikální nutnost.
hm, už starej drake. ale každou proměnnou odhadujeme s minimální mírou jistoty, někdy v rozsahu mnoha řádů. takže správný výsledek je cokoli mezi nulou a dwsítkami milliard. což je teda fakt užitečné vodítko.
Nemáme to jako jediná planeta (ani v rámci Sluneční soustavy), „máme“ to ze známých planet nejsilnější.
Jedna věc je princip, druhá jeho projev v různých pdmínkách.
Lehce bych Vas poupravil. Vertikalni pohyb plaste je jen na ceskem uzemi +-15 cm, tedy 30 cm mezi extremy. A pokud dobre vim, jsou mista, kde se dostaneme na bezmala 50 cm.
gde? A je to docela hovno to chce alespoň 2. Matka tvrdí že někdy vidí baráky vzdálené cca 15-20km za kopcem a někdy ne. Je možné že by se povrch takto „vlnil“ ?
V ČR existuje již dlouho jednotná trigonometrická síť katastrální a dvě sítě výškových bodů (t.zv. Balt a Jadran).
Předpokládám, že povrch území malé plochy se vámi zmíněným způsobem nevlní.
Měření výšek a prostorové polohy bodů na zemském povrchu lze v průběhu desítek let úspěšně opakovat.
je to s přitaženými vlasy možné v extrémních sesuvných územích neuklidněných historických sesuvů (kterých u nás zas tak moc nemáme). ale vysvětlení bude prozaičtější, někdy na kopci poporoste mlází a jindy opadá z břízek listí, takže se výhled mění.
a ještě samozřejmě funguje nějaká refrakce čili ohyb světla těsně nad povrchem země, ale to je maličko, tento jev je nutno redukovat třeba při velmi přesné nivelaci, v extrémním případě si podobný jev nad rozpáleným povrchem země může i zadovádět, lidově fata morgana. výskyt pravidelné faty morgany však není v tuzemských podmínkách obvyklý.
Můžu se zeptat, kde a jakým způsobem lze na území ČR měřit vertikální pohyb zemského pláště?
Že se vměšuji do diskuse – není jedinou vhodnou pomůckou síť geostacionárních družic?
To já právě nevím, proto se ptám. Pomýšlel jsem na gravimetrii, ale pořád se mi to nezdá, měřit pohyby v hloubce 50 km s přesností na cm?
kromě site geostacionárních družic by mohlo být vhodné i velmi přesné trigonometrické měření „na hvězdy“ (tedy ne námořnický sextant, žánop). ´pro zemědělské aplikace zeměměřické, kde střední chyba pár centimetrů ničemu nevadí, se s oblibou používá „létající talíř na klacku“, který měří furt stejně. buď tedy používá úplně geniální kompenzaciu slapových jevů včetně jejich předpovědi a zapracování geologické mapy (čemuž nevěřím), nebo spíš a věrohodněji budou slapové pohyby povrchu suché země v řádu jednotek a dokonce desítek centimetrů věc naprosto raritní a týkají se bezprostřední blízkosti styků litosférických desek.
Myslíte to tak, že je možné paušalizovat povrchová měření pro celou litosféru? (původně byl řeč o zemském plášti).
to popravdě netuším. na povrchu u nás, ve staré a tektonicky klidné střední evropě na povrchu prostě nic takového není. jestli se to mele někde dole, neumím říct – moje geologické a geotechnické znalosti jsou tuze praktické a přízemní.
To jsme na tom stejně, navíc geofyzika je ještě úplně jiný level. Jen mě zarazila ta původní informace o vertikálním pohybu pláště, resp. jak se k ní kdo dopracoval. Pokud to na serveru DF nezjistím, nevadí, den mi to nezkazí.
Co se zememerickych aplikaci tyce, tak se s dmutim pocita. Zrovna dnes, abych nevysel z formy, jsem si vyhrabal vrt s nivelaci 1. radu a spolu s ctyrnasobnym merenim statickou GNSS jsem se sesel na 4 mm.
Ale to neni podstatne. Je v zasade jedno, kdy merite souradnice metodou staticke GNSS, treba v Praze se s nivelackama schazim do 1 cm. Takze s dmutim se pocita. Kdyby ne, byl by to dukaz, ze zadne dmuti neni.
A co se tyce vyskoveho pohybu plaste, staci treba anglicka wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Earth_tide
Tam tvrdi neco o 55 cm u rovniku.
Amíkům by spíše pomohlo odpálení 90 MT termonukleární pumy v nějakém vhodném místě – třeba ve zlomu San Andreas.
Což by skutečně mohlo způsobit potopení Ameriky do Pacifiku popřípadě alespoň Kalifornie.
Celá řada Američanů by to jistě uvítala…:-)
Nicméně malé plus autorovi, že tu jednou není diskuze o politických a dopravních sračkách, kterých beztoho ještě přibude.
No jestli se to potvrdí řekl bych že evropská unie zatmění prostě zakáže. Prvně ho zakáže v restauracich a do pár let všude…
To je docela kumšt, vytunit Zemi tak, aby fungovala jako cívka odrážející smrtelné záření z vesmíru, udržovala teplotu v uzoučkém rozmezí při kterém je voda kapalná a to vše stabilně po dobu miliardy roků.
Když si tohle člověk uvědomí, tak mu všechny ateistické teorie o náhodném vzniku života přijdou k smíchu.
Jak vypadá třeba takový sad který je 20 let neudržovaný a neopečovávaný?
No to vis, nekdo se vykecava s neviditelnym kamosem v blazinci, jinej se vykecava v kostele a jinej zna velky cisla. No a pak je tu hromada lidi, kterym je to u prdele.
Meli jsme stesti. Statisticky vzato je planeta s zivotem jev jisty vzhledem k tomu silenemu mnozstvi planet a jejich kombinaci.
Ale chapu, ze je jednodussi verit na magickeho buzka.
Jednodussi? :-) Ja si zase dovolim tvrdit, ze krestane ani zide v zadneho magickeho buzka (ve smyslu sediknira na oblacku) neveri. A taky ze nevira neni zadnym dukazem dusevni vyspelosti.
Samozrejme ze zakonu velkych cisel vyplyva ze se takove veci muzou stat. Pak je taky otazka proc jsme tady a proc treba radeji nespachat kolektivni sebevrazdu (v ramci ochrany planety). Je nutne zit jen kvuli nasemu sobeckemu genu?
Pokud je mi znamo, tak obe nabozenstvi jsou mono, ergo veri na kouzelnou postavicku. Jestli ji vidi jako staryho dedka, negra, zenckou, mluvici ruku, nohu, krystal nebo oblacek je mi celkem u prdele.
Jak jiz bylo receno v Basnicich – jednodussi je verit. Tu sracku o dusevni vyspelosti jsi do toho nacpal ty.
Proc bych mel chranit planetu, ktery je uplne jedno, jestli tady jsem, nebo ne. Byla tu prede mnou, bude tu po me. Je nutne zit, protoze me to bavi. Jestli tebe ziti nebavi, prosim, zab se. Je mi to jedno.
Neopečováváný sad zhruba po 4 miliardách let zapříčinil to, že vás povolal na svět do života.
Kdyby byl skutečně opečovávaný – nikdy by na takové kreatury jako jsou lidi nedošlo.
:-)
Umera mezi virou a vzdelanim je majoritne naprosto neprima. Cim to asi bude…?
Já se s „majoritou“ osobně neznám, tak nemohu sloužit; ale v mé sociální bublině to rozhodně neplatí — vypadá to, že závislost mezi těmito faktory není asi žádná; ba možná dokonce, když tak o tom uvažuji, mí známí věřící jsou v průměru mírně vzdělanější, než mí známí nevěřící a agnostici (což zahrnuje i mne).
No ja, co se pohybuju posledni dobou velmi rad na okraji konzumni spolecnosti sleduju, ze cim jednodussi clovek, tim casteji chodi do kostela. Ja mu to nijak nevycitam, jeden chodi na fotbal, druhy na soulacku, dalsi do kostela. Ze ale podle toho voli i lidovce, to uz vidim jako podstatne horsi.
Řeknu vám, já jsem taky ateista, částečně věřím – souhlasím s nějakými názory co jsou v budhismu. Ale tu a tam když jdu se psem, ztratím pár drobných v kasičce kapličky a odříkám zjednodušenou modlidbu a řeknu co mě trápí. A tak nějak se mi od té doby co to tam navštěvuji se mi žije lépe. Jen jestli tady něco mezi nebem a zemí ještě není, co nevidíme.
Prakticky každý z nás když se podívá na pyramidy tak vidí pyramidu, ale co symbolizuje, co je uvnitř to nevidíme. Natož ani tušit co je pod ní.
Ale jo, vsechno dobry… pokud mi nekdo nezacne cpat neco pod tlakem. A to cirqe delaly vzdy a pokracuji v tom i dnes: https://echo24.cz/a/ideBf/papez-frantisek-prava-migrantu-by-mela-mit-prednost-pred-bezpecnosti-statu
WTF? Papež snad má vyhlašovat křižácký války a ne tohlecto :-O
Sysope, vírou. 100pro vírou. Třeba vírou v úměry..:-)
„Od té doby, co lidé přestali věřit v Boha, jsou ochotni věřit kdejaké pitomosti.“ (G.B. Chesterson)
Pokud se nemýlím, tak pan Chesterton se jmenoval Gilbert Keith. Z toho písmeno B. neuděláte ani za Boha (zaboha?).
Rekl bych to jinak: „od te doby, co lide zacali verit v nejruznejsi pitomosti, veri i v bohy“.
Sysop:
Myslíte nevzdělance a ignoranty jako byl třeba otec moderní fyziky Isaac Newton, který napsal víc knih o náboženství a teologii než o fyzice?
Nebo J.G.Mendel, zakladatel genetiky a katolický kněz?
Nebo hluboce věřícího „negramota a zabedněnce“ Karla IV. ?
Tvůrce matematické teorie množin a kněze Bernarda Bolzana?
Naopak nevěřit je snadné a pohodlné. Ateizmus si neklade otázky jako náboženství, kdy si ihned po připuštění boží existence začnete klást hromady otázek typu „když už teda je, tak jaký je a co po nás vlastně chce“ a nepřestanete s tím do konce života.
Ateizmus je módní výstřelek který do minulého století nikdo nebral vážně. Pak přišly na řadu úžasné ateistické ideologie jako nacizmus a komunizmus (a o něco dříve kapitalizmus nebo humanizmus ze stejné líhně) které donutily lidi ho vzít na vědomí.
kaBrnak – 24.8.2017 v 19:46
+1!
Deti byly v drtive vetsine do nejake viry nuceny, aniz by si mohly hledat vlastni cestu. Protoze za tim vzdy stala nejaka cirkev a podobna svinstva. Mendel by tezko mohl badat, kdyby musel makat nekde treba jako reznik. Ono flakat se v klastere a studovat, badat, kdyz na mne makaji jini, je samozrejme jine kafe. Ale ano, alespon na rozdil od jinych ho namisto mladouckych zadecku zajimalo neco, co posunulo lidstvo kupredu.
Drive byla povinnost trpet ve skole katechismus stejne, jako pred 30 lety rustina, nebo pozdeji marxak. Ze to nekdo trpel jeste neznamena, ze to byla nejaka spolecenska vyhra. Vzdy nejaka skupina vychcanku premysli, jak se mit dobre na ukor tech hloupejsich, kteri na ne makaji. A je fuk, jestli tomu rikame cirkev nebo imperialismus.
Naprosto prevazna vetsina vericich zadne knihy nenapsala, ani nezalozila moderni fyziku. Kus zivota stravili tim, ze nekomu jinemu umoznili se mit dobre bez prace. A tomu rikam fakt blbost.
tak dřív kněží byly chytřejší, protože jim cháska nosila jídlo až do kostela, podstrojovala jim a oni se tak nemuseli starat o úrodu/o sebe a měli dost času na vzdělávání se. Dneska to upadá, protože když řekneš v kostele internet nebo android tak už tě táhnou za uší ven jako pohana.
Predevsim si davali kurva pozor, aby nahodou se ta moudra z knih nedostala az moc do rukou plebsu, protoze cim vzdelanejsi plebs, tim narocnejsi ho osedlat. Bohuzel verit necemu a nebyt soucasti nejake panbickarske partaje, se neuznava. Kdyz reknu, ze jsem pohan, tak v ocich ostatnich nabozenstvi jsem se svym nabozenstvim vyvrhel a je fuk, jestli na mne plivne krestan, muslim, nebo zid.
Ja ty cernoprdelniky proste nemam rad.
Věřit něčemu a nebýt součástí partaje neuzává ona partaj, zatímco Bůh to vidí opačně.
Asi takhle:
Spatříš-li někoho v chrámu, an modlíc se mocně bije v prsa, nehleď naň, již má svou odměnu.
Ty se modli v příbytku své duše, Tvůj Otec tě vidí.“
zrovna část pohanství také uznávám, protože na tom taky něco je.
V Bibli se přímo píše, že přídavná i zápalná oběť nemá být ze zkaženéhých sajrajtů a zdechlin…
Zřejmě i tenkrát se našli někteří burešové…, kteří si mysleli, že Pán Bůh musí mít silný žaludek!
:-D :-D:-D
Naopak.
Nevěřit je těžké a nepohodlné.
Hromada otázek typu:“když už teda je…“ je snůška zbytečností a nepřestávat s kladením do konce života není než útěk před realitou.
Věřit znamená si první otázku neklást a odpověď na druhou (v pořadí z vašeho příspěvku) najít v Desateru.
Pokud současný člověk přijme koncepci Boha naposled změněnou před více než dvěma tisíci lety, nelz s ním diskutovat.
Pokud nějaký člověk dokáže smíchat nacizmus, komunizmus, kapitalizmus a humanizmus s tím, že jsou to ateistické ideologie, není v pořádku něco v jeho intelektu, vzdělání nebo v obojím.
____________
Po mnoho mých sousedů pak „nevěřit“ je totéž, jako nechodit do kostela na bohoslužby obecné cíkve, zatímco pro jinou množinu těchto znamená „věřit“ každodenní návštěvu oné bohoslužby nezávisle na dalším konání (Že se chovám jako prase? Vyzpovídám se a jsem čistý!).
vy jste se nejspíš narodil v neděli, protože jinak nechápu, že neznáte murphyo zákony. Člověku, kterému se vždy stane vše podle murphyho zákonů nemáte šanci přesvědčit, že „něco“ co to řidí neexistuje.
Priponemulo mi to starý vtip:
Keď som bol malý, modlil som sa k bohu, aby mi dal bicykel. Po čase som pochopil, že takto boh nefunguje. Tak som si bicykel ukradol a boha som poprosil o odpustenie hriechu.
+1
Respektuji Váš názor, ale zcela nesouhlasím.
Která ideologie vyprodukovala více mrtvol – stalinizmus, fašismus nebo různá náboženství ?
A jaké otázky že víra vyřešila? Stačí plácnout na to náplast dogmatu a je po problému.
Zkrátka věda je o tom ptát se jak proč a nač a to mocným vadí v každé době.
Víra zaslepuje, tam dotazy už nepotřebuji, tam mi je už vše vysvětleno.
Ano věřící byl i Darwin, ale ti co na nějaké tajemství Přírody přišli,
to ve skutečnosti s bohem tak nežrali, dokonce se k tomu sami přiznávali…
Hele s tou gravitaci to asi bude pravda. Kdyz pred lety bylo zatmeni slunce u nas, tak kozenky moji drahe polovicky byly tak nejak nahore. I muj ptak byl tehdy vysoko. Ted jak bylo zatmeni na druhe strane polokoule, tak oboji je tak nejak tazeno k zemi.