Propuštění na podmínku - zpět na článek

Myslím, že těmto praohavným anglismům se vyhýbám úspěšně a zcela důsledně (např. „Dallas cops“ → „Poldové z Dallasu“, „surplus importers“ → „importéři válečných zbraní“ atd.) Je samozřejmě velmi dobře možné, že se, aniž bych si to uvědomoval, dopouštím anglismů jiných; a na to se právě táži, o jaké konkrétně by mělo jít, abych si na to dal pozor.

Anglický text bych sem samozřejmě dát mohl, ale to asi není to, oč v současnosti jde — já bych potřeboval právě vědět, z čeho konkrétně „stříká anglický slovosled“, tj. co a proč je špatně v té češtině, a to zcela bez ohledu na to, zda je to v originále stejně nebo ne. Kupříkladu, abych se znovu vrátil k těm přívlastkům, je-li v české větě „… v X-Men vesmíru …“, je úplně lhostejné, zda v originále skutečně bylo „the X-men universe“ nebo cokoli jiného — zcela bez ohledu na originál je jasné, přesně co a přesně proč je špatně.

Mimochodem, mezitím text prošel prvou revisí, a po ní vypadá takto (hlavně šlo o mírné zkolovialisování Maxova projevu; Max nehovoří tak spisovně jako Henry nebo Irwin):
… „Pořád tvrdí, že Oswald použil Mausera, když střílel na Kennedyho? Znovu jsem to slyšel včera mezi novináři.“
„Ale to, co ukazovali v televisi, bylo Carcano!“ vykřikl Henry. „A Carcano je mizerný krám.“
„Poldové z Dallasu nejdřív říkali, že našli Mausera; a o hodinu později nám ukázali kus taliánského železa, z kterého se nedá ani střílet bezpečně.“
„Co tím myslíš?“ optal se Walter Bowman svého švagra.
„Střílej z Carcana dost často na to, abys měl šanci s ním něco strefit, a můžeš se dočkat toho, že ti vpálí úderník do oka. Henrymu by ten krám nevydržel ani hodinu. Nejhorší puška celé války.“
„Už jen čekám, že nám řeknou, že ta puška, která presidenta zabila, pocházela původně z jedné ze společností jeho otce.“
„Proč to říkáš, Henry?“ vstoupila do hovoru Catherine.
„Víš o těch velkých importérech válečných zbraní, jako je INTERARMCO nebo Service Armament, od kterých nakupuji? Joe Kennedy, otec presidenta, jich několik vlastní. Ne zrovna tyhle dvě, ale má několik dalších, a v některých z nich má aspoň podíl.“ Skupina seděla potichu a přemýšlela o tom, co chlapec řekl. Pro všechny z nich to byla novinka. Nakonec promluvil Irwin Mann.
„Henry, máš nějaký… názor na ten atentát?“ Irwin Mann se zahleděl na šesťáka. Chlapec byl otázkou trochu překvapen, ale strefila se přesně do toho, o čem už celý den přemýšlel.
„Způsob, jakým se to podle novin mělo stát, mi připadá bláznivý. Někdo, kdo chce zabít presidenta, si na to asi nevezme jednu z nejmizernějších pušek, jaké vůbec existují — leda by vůbec nevěděl, co dělá. Kdyby měl aspoň nějaké ponětí o střelbě, vzal by si na to přesnou terčovnici, nebo aspoň nějakou slušnou druhoválečnou zbraň, jako je Enfield nebo Mauser.
Kdokoli, kdo vůbec v životě někdy střílel, také musí vědět, že je mnohem snazší zasáhnout pohybující se terč, pokud se blíží ke střelci nebo pokud se od něj vzdaluje. Obzvlášť pokud je puška osazena levným dalekohledem — jako byla ta Oswaldova — a pokud bude zapotřebí vystřelit vícekrát v krátké době. S puškohledem máte hodně omezené pozorované pole, zvláště s těmi tenkými hračkami s malými čočkami, a je opravdu hodně těžké v něčem takovém ve spěchu zachytit pohybující se cíl.“ Chlapec se ohlédl na svého strýce, aby jeho slova potvrdil.
„A zas má pravdu,“ souhlasil Max Collins. „Podle všech těch obrázků a nákresů, co nám je o tom atentátu ukazujou, Oswald měl všechen čas na světě na to, aby trefil presidenta do prsou, když to auto jelo směrem k němu. Kennedy v ten moment stál a v cestě nebylo ani přední sklo.
Místo toho si ale Oswald počkal, až se auťák otočil a odjížděl od něj našikmo. A v tom místě, jak se zdá, měl výhled zčásti blokovaný stromy. A přesně v tuhle chvíli se rozhodl začít střílet z toho mizerného krámu s dalekohledem,“ Henry přikývl a jeho strýc mluvil dál.
„Takže je docela jasně vidět, že Oswald je houby střelec, protože nevěděl, že Carcano je nebezpečný šrot, a navíc pomalý na obsluhu. A můžeme předpokládat, že nevěděl, že s takovým laciným puškohledem je sakra těžké zachytit cíl, který se pohybuje v úhlu, navíc když výhled zčásti zakrývají stromy. Neměl, k čertu, ani dost rozumu na to, aby pohodlně vystřelil, když se jeho cíl pohyboval přímo směrem k němu.
Jakmile ale tenhle chlápek, který evidentně nemá o střelbě ani páru, stiskne spoušť, najednou se z něj stane někdo, koho by potřeboval Winchester na exhibicích.“ Max zvedl ruku a začal odpočítávat na prstech.
„Dokáže najít svůj cíl, vystřelí, srovná pušku ze zdvihu, zaopakuje, najde cíl znova, a to celé tolikrát, kolik má ran v zásobníku. Kennedyho trefil dvakrát, jednou do zad a jednou do hlavy, prokrista!“
„A navíc,“ skočil mu Henry do řeči, „ještě poslal další ránu tomu chlapíkovi, jak se jen…“
„Guvernér Connally,“ doplnil Mann, soustředěný na vše, co říkali Henry a Max.
„Ano, Connally,“ souhlasil Henry a pokračoval živěji, „a tuhle excelentní střelbu předvede během kolika? Pěti vteřin?“ Zakroutil hlavou. „Kdyby ještě byli naživu Ad Topperwein nebo Herb Parsons, nemyslím, že by kterýkoli z nich dokázal něco takového s Carcanem. Já bych se k tomu nepřiblížil ani zdálky.“
„A tenhle cvok, který neví vůbec nic o střílení, ale rozhodne se zabít presidenta s tím nejhorším možným vybavením z toho nejhoršího možného úhlu, to najednou nějak dokáže? Kravina!“, vyplivl Max Collins. „Tolik štěstí nemůže mít nikdo. Tohle by nedokázal ani sám Pámbu. Museli tam být další střelci.“ Irwin Mann nic neřekl, ale přikývl, fascinován přesvědčivou analýzou. Podíval se na svého švagra, který přidal další komentář.
„A teď je ten chlápek, který by nám nakonec nejspíš asi řekl, kdo další v tom hrál roli, moc šikovně mrtvý. Zabitý majitelem striptýzového klubu, co použil profesionální zbraň profesionálním způsobem, a udělal to, jak se dovídáme, z respektu vůči Kennedyho rodině,“ odfrkl si Max.
„A taky bych zdůraznil, že tenhle majitel klubu je čirou náhodou Žid a že hlavou té rodiny, kterou tenhle židovský šéf striptýzu tak hluboce respektuje, je stařík Joe Kennedy, který se nikdy nijak netajil svým obdivem k náckům,“ zasmál se nevesele Max Collins. „Nečekal bych, že se v tomhle zmatku začne někdy v dohledné době objevovat nějaký smysl.“
„Úžasnoucnější a úžasnoucnější,“ zamumlal si pod vousy Walter Bowman, který byl daleko nejsčetlejší ze všech přítomných.

Za poukázání na toho Henryho dík, ono tam bude nakonec asi nejlepší „Co tím chceš říci?“

Jinak zajímavé; všechny ostatní otázky slovosledu osobně pociťuji jako v češtině zcela rovnocenné varianty, vyjma jediného případu, který sice není rovnocenný, ale je úmyslný: „co nám je ukazujou“, jež pociťuji jako kolokviální, nikoli anglické (tam, kde by Henry řekl „obrázky a nákresy, jež nám ukazují”, řekne podle mne Max „ty obrázky a nákresy, co nám je ukazujou”, a to jsem ještě dlouze uvažoval nad „vobrázky“ :))

Ostatně „ani střílet bezpečně“ (jež mně osobně přijde zcela bezproblémově české, ale to samozřejmě může být má chyba) není rozhodně anglismus, ale nejvýše snad má obecná pitomost, neboť originál zní „isn’t even safe to fire“. Obdobně stran těch novinářů, kde je „I heard that again on a news conference yesterday.”

Budu vděčný za případné názory ostatních čtenářů, dík!