Přechytralé město - zpět na článek

komentářů 152

Přidat komentář
  1. Dekly od kanálu budou chytré, díky optickému kabelu, je možné naráz jedním vláknem sledovat až 70deklů od kanálů, jestli je někdo náhodou neotevřel a dát dispečinku jasnou informaci. Také lze díky optickým vláknům bezproblému odposlouchávat. Neměli by se optické vlákna zakázat?

    Náš starosta by ti Moniko řeklo základní pravidlo: „Nelíbí se ti tady? Tak se odstěhuj!“ Já vím jsou to silná slova, ale bohužel je to tak. Problém je, že už není kam se odstěhovat, kam se skovat.

    1. Ale je. Je ještě spousta měst a městeček /pokud nechceš rovnou na dědinu/, kde se nic podobného neděje a kde zastupitelé jednají fakt v zájmu obyvatel. Což je způsobeno většinou tím, že v malém městečku může zastupitel-zmrd bezevšeho dostat v hospodě po tlamě. To je třeba v případě Prahy už dost problematické. Sice se k něčemu už schylovalo /Stropničák s Hollanem byli podle mě jen krůček od výprasku/, ale na první pořádnou vlaštovku v tomto segmentu kontroly/výchovy zastupitelů se pořád ještě čeká.
      Pokud je rodina aspoň trochu rozumně motorizována, tak ani se školkami apod. problém nebývá, nakoupit a za kulturou se dá kdykoli.

      1. Bohužel „zájmy obyvatel“ se liší kus od kusu. Vyslyšeni jsou ty nejmoderněji znějící. Takže i na dědině o 20 ti chalupách se můžou utratit prachy za naprosté kokotiny a ještě to 3/4 obyvatel kvituje. Utéct se prostě nedá. Co se týče škol, preventivní bezpečnostní opatření zavádějí prakticky všude. Poptávka většiny veřejnosti jednoduše je. Představa, že je ještě kam utéct, je asi tak reálná jako představa, že na koupáku hbitě prokličkujete mezi dětskou močí.

  2. Že se s tím pořád babrají a rovnou jim nevstřelí čipešek do lebky ty we. I když je fakt, že tam by z toho nebyl takovej vejvar.

  3. No ještě, že mě Kolín již delší dobu zajímá jen v souvislosti s dobrou bluesovou muzikou. Tak doufám, že v tamějším divadle se s klíčenkou ani s podobným zmrdismem nesejdu :-)

  4. Ten pán má pravdu – děti je třeba vzdělávat v rámci současného systému. Tj. aby si zvykly, že budou šmírovány a že za vše se platí kartou, protože cash je fuj. Nějak nerozumím, co je na tom překvapivého – většina věřících se bije za svůj blud, přičemž nechápe, jak někdo může věřit bludům konkurenčním. Rozdíl je přitom jen v tom, že ten „jejich“ blud mají vštípený od mala a nějakou rozumovou kritikou ho neměli – na rozdíl od bludů, které potkali v dospělém (dospělejším) věku – podrobit.

    Jasně, že komanči dělali to stejné a dnešní vládnoucí vrstva taktéž. Někde se musí začít a když se sešly vhodné podmínky v Kolíně, zkouší to tam (Praha je po openkrad nevhodná, tam se naučili, že je to příliš velké sousto – kdo chce moc, nemá nic).

    Kdo stojí za Paynovatio by bylo určitě zajímavé vidět, ale nepředpokládám, že by bylo možné snadno zjistit víc než to, co je v rejstříku a už to samo o sobě jsou velmi zajímavá jména, která dávají tušit, co je ta firma zač.

  5. Je to ještě jinak, celé je to příprava dětí a obyvatelstva na tzv. cashless ekonomiku, kdy stát převezme kontrolu nad možností občana kupovat a prodávat a když se mu občan znelíbí tak mu kartu vypne a bude v pí*i. Protože se to logicky dospělým lidem nebude líbit, musí se s indoktrinací začít již v útlém věku, v Kolíně již do 6-ti let.

    1. To je v soucasnosti celkem imaginarni problem. Muze se to stat, nemusi a pokud se to stane, tak nevime, v jakem casovem horizontu(nas to s velkou pravdepodobnosti mine). Realitou ovsem je, ze bankovni domy zjistily, ze kdyz se klientum daji karty, maji daleko mensi zabrany v utraceni. Jak to popsal jeden hloupy american – kdyz mam v penezence papirky, tak mi ty papirky realne ubyvaji a ja na tom vidim, jak mi ubyvaji penize a ze se musim krotit. Kdyz platim kartou, tak mi nic neubyva a az na konci zuctovaciho obdobi mam mensi prekvapeni.

      Pochopila to kasina(proto se nesazi hotovost, ale zetony), pochopily to herni spolecnosti(proto deti za nakupy ve hrach plati herni menou, kterou si nakupuji za penize) a chapou to i banky, ktere tohle vsehno vidi :o)

      1. deacon: Jistě, pro cashless ekonomiku je třeba děcka přeučit na placení kartou, krásně to do toho zapadá.

        Domnívám se, že v casinu mají žetony proto že krupiérům se blbě shrabovaly bankovky hrabičkami.

      2. deacon: jako že novodobé otroctví je „imaginární problém“? Snahy ve Skandinávii o zrušení hotovosti Vám přijdou „imaginární“?

        Obávám se, že motáte několik jevů dohromady a zacházíte s nimi jako s jednou věcí, přitom každá má jiné příčiny i kontext. Žetony v kasinech opravdu nejsou proto, aby hráči víc sázeli, vždyť na příkladu s Američanem a ubývající hotovostí v peněžence jste si toto sám vyvrátil (žetony při jejich sázení ubývají). Jsou tam primárně kvůli bezpečnosti.

        Herní společnosti pochopily především zcela jiné principy a hlavní není způsob utrácení peněz ve hře, ale právě nakupování herních měn a dalších bonusů, které lze koupit za peníze (tj. hra je jen způsob, jak z lidí vytáhnout skutečné peníze).

        1. Neni uplne pravda, pokud clovek plati ne-penezi, tak jejich cena je snizena. Viz ziskovost mikrotransakci ve hrach, kde jsou ty finance jasne viditelne, kazdy je porad vidi a stejne utraci jak najatej, protoze „to nejsou opravdove penize“ :)

          Je to zatim u snahy a pouze u statu, ktere jsou velice progresivni, u nas je to daleko jsme celkem slusne konzervativni :) Obecne je v tomhle Evropa tak 20 let pozadu za US, mozna vice, tam karty frcej daleko vic(a obecne bezhotovostni platby, treba seky)

          1. deacon: já nepopírám, že lidé s kreditkou utrácí víc, protože ubývání peněz nevidí. Ale není pravdou, že kvůli tomu kasina zavedla žetony ani to není principem her. Vy fakt znáte někoho, kdo „utrácí jak najatej, protože to nejsou opravdové peníze“? Já ne. Ale znám dost takových, kteří dost dobře ví, že utrácí peníze, ale chtějí hrát dál, mít támhle tu kravinu a tenhle bonus, stejně jako v reálném životě. Jasně, že kouskování umožní vytáhnout z lidí víc peněz, než by se jim líbilo, ale opět, to nemá nic společného s hrami, to dělá třeba Ikea taky a nikomu to divné nepřijde.

            Že je to „zatím u snahy“ není důvod to podcenit. Jakmile tohle cashless náboženství u dětí pojede, budou další kroky rychlé. Jistě, že to nějakou dobu potrvá, ale tihle lidé neplánují na půl roku dopředu. Jakákoukoliv změnu k horšímu bude prakticky nemožné vrátit, stejně jako kolečko salámu k šišce už nepřiděláš. Zvlášť, když to bude „potírat kriminalitu“, „kdo nic nedělá se nemá čeho bát“ a navíc (a především) to bude pohodlné.

            1. Castecne to s tema „fyzickejma penezma“ pravda je… Respektive – znam lidi, co kdyz jsou na dovoleny, tak reknou, ze to proste nebudou prepocitavat, a vymyslej si nejakej zhovadilej ekonomickej model, kterej je na hony vzdalenej realite. A pak se strasne divej, kdyz jim reknu neco jako: „A vis, ze ta limonada, jak ti pak ani nechutnala, stala dve kila??“ A to je dokonce situace, kdy utracej skutecny penize, jen proste presne neznaj jejich hodnotu.
              Mimochodem, letos uz meli naramky s cipama i na koncerte Rolling Stones. Kdyz to loni zavedli na Brutal Assaultu, tak jsme nadavali, a ono uz to zacina pronikat i na parhodinovy akce.

    2. Tipnul bych si, že právě na tom přečerpávání/úvěrování platebních karet banky vydělávají nejvíc.
      Protože přečerpat kartu lze, aniž by to člověk výrazněji pocítil, to není jako u hotovosti v peněžence.
      Člověku to dává pocit bezstarostného utrácení, hotovost je limitující faktor.
      Myslím, že právě tohoto faktu banky zneužívají. Pokud by se hlasovalo o bezhotovostní ekonomice, tak budou všecky banky zajedno a pro.

      1. Problém je, že ona ta bezhotovostní ekonomika je opravdu pohodlná a lákavá. Jen velmi málo lidí je proti z nějakých ideových důvodů, z hlediska funkce je hotovost opravdu přežitek.

  6. Může zde někdo konkrétně osvětlit jak budou data o odebraných obědech „jedničkách a dvojkách“ a vypůjčených knížkách žáků ZŠ zneužita v krvavém marketingu více než třeba cílená reklama na internetu či v televizi, které jsou děti vystavovány úplně stejně ? Fakt by mě to upřímně zajímalo, já si to totiž neumím představit.

    A k tomu že se nakoupilo hotové řešení od někoho (zlého) ? Mám určitou zkušenost, když se v 90. a na přelomu tisíciletí dělaly miliardové nákupy a místo hotových (většinou zahraničních – a zlých) řešení se nakoupila řešení z vlastního (hodného) Českého vývoje – bože to byla taková sračka že to svět neviděl, že to dědictví si s sebou táhneme dodnes. Od té doby jsem velký odpůrce „vlastního vývoje“ něčeho, co už dávno existuje a funguje, byť je to cizí (mířím tím na použití master card – což je subjekt, který jako jeden z mála na světě může říct – ano my to umíme)

    1. Adam: Obávám se že jste to nepochopil, MasterCard na obědy funguje jako tupý rfid čip který pouze posílá svoje číselné ID, v ceně asi tak 30 Kč, škole se účtuje 146 Kč. Žádná přidaná hodnota společností MasterCard neexistuje – infrastruktura na mezinárodní platební centrum se nevyužívá.

      1. To se sice nevyužívá (i když je tam jakási podpora plateb a MHD, tak bych si nebyl tím nevyužíváním infrastruktury úplně jistý) – ale obědovým čipem asi nejdou otevírat dveře, půjčovat knížky a jezdit MHD. Tam mířím – že se řekne nějakému zpráskanému výrobci obědového SW, aby do svých čipů implementoval i tyto funkce a výsledek bude stát za hovno, protože řešit multifunkční kartu je úplně jiný level než jen pár set strávníků v jídelně.

        1. Adam: V čipech není žádná funkce, čip je vytuplý a zvládne pouze poslat svoje číslo. Funguje to tak, že příslušný software má databázi čísel a páruje to s číslem karty. Implementaci zvládnou všichni a levně.

          1. viz. můj komentář s hvězdičkou, kde jsem to doplnil, že ta inteligence je samozřejmě v infrastruktuře a věřte tomu, že tu neumí udělat nějaký jouda v garáži tak, že vezme „server“ z alzy, nainstaluje na něj openSuSE (Leap) + open LDAP a zálohu vyřeší na externí USB disk – to je řešení, které NEFUNGUJE.

            „Kouzlo“ těchto karet tkví v jejich univerzálnosti, modulárnosti a hlavně spolehlivosti (že to bude fungovat vždy, když je potřeba) a to se dostáváme k věcem jako clustery, high availability k tomu samozřejmě příslušný storage, zálohování + odpovídající SW (hodně draze placený) a rázem jste na 7 místných částkách – za kartičku na obědy a MHD ? Mě těch 146 Kč/kus nepřipadá jako přehnaná částka a použití technologie karetního operátora je zcela jasný logický krok. Můžeme se třeba bavit o tom, proč zrovna ČSOB, ale tady si nejsem jistý, jestli nás autor trochu nefabuluje. Má důkaz, že to bylo bez výběrového řízení ?

            1. Asi jste neviděl dosavadní obědový systémy na plastikovo-papírový kartičky nebo čipy, že? Žádnej mission-critical systém jak si to představujete to není. Samozřejmě, když přijde někdo napojenej na banku, tak ten řekne, že aby to bylo hypermoderní, tak se musí nasadit enterprise železo za 7 míst. V normálních jídelnách, kde sem ty terminály opravoval, běžel VIA C3 embedded počítač na dotykové patnáctce s XPčkama a pod nima ta aplikace.

              Dělala to ta česká firma, co podobný sračky plný šmejdskejch komponent staví (provozovatel už jen nainstaloval systém a aplikaci) a není v tom jeden jedinej kvalitní kondenzátor, takže tam bylo v hajzlu úplně všechno, včetně 1uF špendlíků na desce monitoru. Po výměně za kvalitní (kolik sem za to dohromady chtěl, když tam chcíp i zdroj – do dvou tisíc?) jim to bude chodit do doby, než přijde nějakej trotl, co si bude chtít nahrabat a tak najednou bude hrozně nutný pořídit enterprise za tři míče…půl míče provize pro něj, že.

              1. Jenže viděl jste tu prezentaci karty ? Ona nenahrazuje „jen“ obědy, ale také MHD, vstup, knihovnu atd… a třeba nemožnost zaplatit (verifikovat se) v prostředku MHD, když přijde revizor, nebo když ráno nepůjdou otevřít dveře do školy to už mi jako fail připadá – takovou kartu si pak může provozovatel strčit víte kam – a znova jsme u té spolehlivosti a následného řešení, které nemůže být triviální…

                „…jim to bude chodit do doby, než přijde nějakej trotl, co si bude chtít nahrabat a tak najednou bude hrozně nutný pořídit enterprise za tři míče…“ a proto mi připadá volba externího provozovatele infrastruktury logická, protože se právě vyhnete nutnosti investice do infrastruktury za „tři míče…“

                1. Adam: Spolehlivost a složitost (mimo platby) je obdobná, jako u všech ostatních rfid čipů.

                  1. Ano, ale do momentu, když se rozsypou čtečky a karty přes vícero systémů, budov a navážou se na ně i důležitější věci než jen jídlo

                    1. Na to, abyste platební kartou vyzvedával oběd nebo otvíral dveře čehokoliv, stačí levná čtečka a veřejný certifikát emitenta. Jako bonus to zároveň může číst posledních deset provedených plateb.

                      Online to musí být akorát tehdy, když chcete aktualizovat seznam oprávněných osob (nebo pokud chcete implementovat funkci: „Zakaž svačináři Joudovi přístup do všech škol, s okamžitou platností!“).

                      A na rozdíl od RFID si nemohou spolužáci o přestávce zkopírovat cizí kartu, a pak mu sežrat oběd nebo jeho jménem jít krást (kopírování 13,56 MHz RFID zvládne i chytrý mobil (a RFID umí i emulovat), nízkofrekvenční RFID za 5Kč jde kopírovat na zapisovatelné RFID za 30Kč z AliEpressu. (V dobách magnetických proužků se kamarád bavil tím, že kamarádům ukazoval, jak si na skipas vybere peníze z bankomatu. To už dnes nejde.)

                2. Jo a ten to bude dělat zadarmo, ne? Samozřejmě, že si za autsórcink a klaudy řekně průběžně tak pět míčů.

                  Vono to za rozumný prachy udělat jde, to žádný super řešení s dostupností 99,9+ být nemusí, není důvod. A ty slibovaný funkce, povídali že mu hráli. Kolikrát už jsme to viděli, pak za randál po třech letech s bídou udělali to základní a nakonec to radši zrušili, protože to byla jen černá díra na prachy?

                  1. Většina těch řešení za rozumné prachy udělat nejde. Od funkčního proof-of-concept, který my dva zbastlíme na stole za dvě odpoledne k nasazenému robustnímu řešení vede sekra dlouhá cesta. Navic často ještě prodlužovaná smluvními podmínkami a více či méně rozumnými požadavky zákazníků.

                    Třeba u systémů hromadné dopravy není v ČR a Německu (asi ani jinde, ale tam nemám přímé zkušenosti) ve smlouvě výjimečné ustanovení, že nefunguje-li revizorská aplikace, platí dodavatel řešení plat všech revizorů po celou dobu výpadku. Ve větším městě to jsou stovky lidí. Nefunguje-li nákup / vydávání jízdenek, lidi jezdí zadarmo a ušlé tržby platí zase dodavatel podle nějakých tabulek, odvozených z průměrných výkonů. Nelze se pak dodavateli divit, že řešení raději fest předimenzuje a navíc si nechá zaplatit i to riziko.

            2. Adam: To jste si právě teď vymyslel, karta mimo platby slouží pouze jako identifikátor, informace třeba o kupónu MHD nejsou na kartě, ale v řidičově strojku, nebo bazmeku revizora.

              1. co jsem si vymyslel ? Že spolehlivý systém není alza server + openSuSE ?

                1. Adam: Vymyslel jste si, že se využívá technologie karetního operátora. Ta se využívá jen a pouze pro platby, jsou-li aktivované. Věci jako knihovna nebo dveřní zámek musí využivat technologii svou, ke kartám je pouze čtečka toho ID.

                  1. A vy to víte jak, že nevyužívá ? Já to nevím – jenom si říkám, že jako renomovaná firma v oboru bych asi své logo nepůjčil nějaké firmičce, co dělá obědy, aby mi kurvili jméno svým bastlem…

                    A jaká je tam role ČSOB ? Není to náhodou tak, že město zadalo kamarádšoftem zakázku paynovatiu (o tom se tady hádat nechci – to je klidně možné) na klíčenku. Paynovatio se domluvilo s ČSOB, ať rozdá terminály na příslušná místa a zajistí karty – no a ČSOB má zrovna smlouvu s master cardem a tak vidíme výsledek. Čí infrastruktura se teda bude používat ?

                    1. Adam: Identické řešení se používají i jinde a mají to tak, z karty se čte jenom ID. Role ČSOB a Mastercard nastupuje při platbách kartou.

          2. Takhle jednoduše to většinou nefunguje. Zjistěte si, co je a jak funguje NXP Mifare… I prachsprosté papírové jízdenky Mifare Ultralight mohou mít a většinou mají základný kryptografické zabezpečení.

            1. pest: Vím jak funguje Mifare a spol. ale nevyužívá se. Je to opravdu postaveno jenom na čísle karty. I hloupá OpenCard je na tom líp, kupón na MHD se nahraje v kiosku a je uvnitř karty.

      2. * řešit multifunkční kartu s navazující infrastrukturou, tak by to spolehlivě na 99,9% (alespoň třídevítková spolehlivost) fungovalo …

        1. Adam: Navazující infrastruktura MasterCard se nevyužívá.

          1. To víte, nebo se dohadujete ? Jak bude probíhat platba (kapesného) a platba v MHD ?

            1. Adam: Platbu v MHD mají děcka deaktivovanou. Po aktivaci funguje standardně přes infrastrukturu Mastercard.

              Ale infrastruktura MastarCard není vůbec potřeba, elektronickou peněženku zvládly některá města již před dvaceti lety a dokonce již i moloch České Dráhy. Zřejmě jde o to, zaháčkovat děcka nejlépe již od narození.

              1. No vidíte – nevyužívá – využívá – tak jak to je ?
                A myslíte, že to ČD dělají se svou InKartou levněji než master card, nebo kdokoliv jiný ? Kolik je vlastně InKarta stála a stojí ?

                Já se tu nehádám o smysluplnosti kartičky na všechno, ale o tom, že když už to teda má být, tak ať je to od někoho, kdo ví co dělá a to určitě firma z horní-dolní není.

                1. Adam: Je to jak to píšu. Řešení Mastercard není ve vlaku použitelné, kvůli mizernému pokrytí signálem, i České Dráhy to zvládly lépe.

                  1. Jakože ty čtečky (POPy či jak se jim říká) co mají průvodčí používají nějakou vlastní datovou síť, která lépe kryje vlaky ? To mě docela zajímá, můžete to prosím rozvést trochu hlouběji ?

                    1. Adam: Nikoliv, transakce se vyřídí off-line, záznam o transakci se uloží jak do POPu, tak do InKarty a na server se nahraje až se POP dostane do signálu.

                    2. Nejsem ČD insider, ale z používání InKarty a její elektronické peněženky jsem vysledoval, že platby jsou offline (jak uvedl předřečník). Ostatně proto nejspíš ČD mají EPIK a ČD kredit oddělené – přičemž to druhé jde použít pouze online (eshop, aplikace MůjVlak). Podobně jako EPIK funguje i ověřování elektronických jízdenek – občas se mi stane, když jízdenku koupím v aplikaci krátce před jízdou, že ji průvodčí ještě v terminálu nemá načtenou a ověřuji platnost přes kontrolní kód v SMS.

      3. Přičemž ty čínský RFID knoflíky, co používali ostatně před tím, stojí v množství tak 3 Kč/ks. Dodavatel jim to mohl dávat s nějakou marží po stovkách za pětku. Platit teď za to patnáctinásobek, to je panečku pokrok.

      4. Nikoliv. Čipy v platebních kartách nejsou RFID, ale kryptografické čipy. Na rozdíl od RFID nejdou kopírovat.

        1. Ozaj nejdú kopírovať? A čo bolo také halooooooooo svojho času okolo zmanipulovaných bankomatov, ktoré „kradli“ údaje z kariet? Tam to fungovalo ako?

          1. Jenomže ten zmanipulovaný bankomat nekopíroval obsah čipu, ale kopíroval nebo zaznamenával číslo karty, datum expirace, PIN případně CCV, tedy údaje, které následně šlo zneužít na terminálu, který nepodporuje čip + PIN.

            Ve světe nejsou terminály podporující čip+PIN ani zdaleka samozřejmostí, v tomto jsme předběhli zbytek světa, takže tam lze nakupovat na falešnou kartu na základě údajů, které se dají z karty přečíst nebo vyčíst.

            1. Podle mě to kopírovalo obsah magnetického proužku plus PIN, ale to je ve finále jedno. CCV už je teď většinou chráněno přes 3D secure.
              Spíš je třeba zmínit, který zbytek světa jsme předběhli, protože kdyby soudruzi ráčili vidět, jak se platí třeba v takové komunistické číně (elektronické transakce mobilem – alipay, atd), asi by celý víkend zuřivě masturbovali skryti za svojí elektronickou míchačkou.
              Až tady uvidím restauraci, kde je na stole QR kód, který otevře v mobilu (který klidně půjčej, ale není třeba jejich) jídelák, ze kterého se objednává a pinglové rovnou nosej ke stolu, kde se sedí a ve finále se přímo tím mobilem zaplatí z elektronické peněženky tady u nás, tak řeknu, že sme se aspoň částečně přiblížili zbytku světa. Tam vcelku běžný koncept.
              Bohužel po dobu, co jsme doháněli západ, který jsme stejně nedohnali nás dohnal a předehnal i východ.

              1. Nestrkáte si ten debil i do análu?

              2. Ovšem vynechal jste, že se zároveň zaznamená kde jste byl, jak dlouho, s kým (pokud to používá většina obyvatel), kolik jste utratil, atd.

                Takže to umožňuje mnohem vyšší kontrolu nad lidmi;
                Například večeře s „nevhodnou osobou“ sníží váš „sociální kredit“, což může vést k řadě potíží.

                Takže po načtení QR kódu můžete zjistit, že si neobjednáte, protože s Vaším sociálním kreditem nemáte nárok tak často chodit do tak drahých restaurací.
                Případně menu bude odpovídat tomu, jaká jídla máte povoleno si objednat nebo kolik máte povoleno utratit.

                A to je ten důvod, proč to zrovna Čína tak podporuje.

          2. Dříve stačila čtečka magnetického proužku, obratně připojená k vkládacímu otvoru, plus kamera na čtení PINu. Dnes toto funguje pouze přes zahraničního agenta v zemi, kde se ještě najdou bankomaty nebo terminály bez podpory čipu.

            Další oblíbená metoda spočívá v tzv. smyčce – fyzickém zadržení karty poté, co proběhne zadání PINu. Pak lze s ukradenou kartou vybrat peníze v jiném automatu nebo platit na terminálu.

            Jiná metoda (o jejímž reálném nasazení jsem neslyšel) spočívá ve dvojici kamer, která načte rub a líc karty pro online zneužití. Na 3D Secure je však ještě potřeba kromě CVC i bankovní autorizace, takže zlodějům pomalu ubývají způsoby, jak zneužít kartu online.

    2. čip do prdele abys tu kartičku neztratil taky dostaneš, neboj se.

  7. Typické v českém bantustánu. Pokud je nějaká nová technologie tak možnosti jak pomocí ní usnadnit život, tu nefungují, ale ty možnosti zkomplikování života a šmírování jsou zprovozněné na 110%.
    Teď jak hňupové sebou v peněžence taháme 10 rfid karet. Přitom by v systému bylo velice lehké přiřádit libovolnou kartu každému uživateli, Tedy že by stačilo mít 2-3 karty, které by jako rfid token fungovaly na více místech. Jedna by byla high-secure kreditka, druhá třeba pro státní správu a třetí na všechny slevové programy od Penny až po McDonald.

    Ale když jsme u toho mekáče, tak ten vychovává děti k čipové totalitě mnohem výrazněji. Většina puberťáků ve městě nemá kam jít když je venku zima a tak si dávají sraz v mekáči. Toho si je mekáč samozřejmě vědom. Proto si je vychoval už od mala, kdy tam jednou zašli s rodičema a pak tam chtěli znova a znova.
    Teď mají v každém mekáči moderní šmatlací obrazovku na které si puberťák může našmatlat jídlo co chce a dole pod tím ho bezdotykovou kartou zaplatí. Hotovostí v tom bazmeku samozřejmě platit nelze. Jak rafinované.

    Tak se není co divit, že i starostové a politici nevalné inteligence jsou natolik zblblí, že čipovou totalitu považují za přínos občanům. Připomíná to soudruhy z minulé totality, staré geronty, kteří viděli že Strana a socializmus netáhne ani zdaleka tolik jako výloha tuzexu a tak se snažili tomu dát nějakou moderní tvář. Což pak vypadalo velmi komicky a všichni z toho měli legraci.

    1. V McDonaldovi vidíte možná víc, než tam je. Automaty tam zavedli zhruba v době, kdy jim začali zaměstnanci držkovat, že málo platí. A že to nebere hotovost je úspora místa a logistiky. Kasička na prachy je o dost větší než dotykáč a s hotovostí se musí někdo srát, vybírat to a vozit kamsi – to už musí stát za to mít ve zdi takovej krám, mít kvůli stokorunovým položkám 6 automatů na peníze asi nebyla volba.

      1. Jiste. Nahrazeni casti pokladnich automaty je nevyhnutelny trend a jak porostou platy tak toho bude cim dal tim vic. Kdo bude chtit platit hotovosti, tak si vystoji frontu, kdo kartou pujde k automatu.konspiraci v tom hledat netreba, pouze ekonomicke zajmy. Cim drazsi bude zivy prodavac, tim vic se vyplati automat. Proste.

    2. Hotove to platit jde.

  8. Smutné je, že vše by fungovalo již se stávajícím jakýmkoliv bezkontaktním čipem např. ze školní jídelny, plaveckého bazénu, ISIC karty, InKarty ČD, atd.

    A teď k té firmě Paynovatio a.s. – stačí trochu pátrat ve veřejných rejstřících a člověk nabírá značné podezření.
    Pak stačí, aby někdo nahlédl i do neveřejných zdrojů (rozumíme) a …. Kolíne, Kolíne, kam si hlavu dal!!!

    1. Jenže pokud použijete třeba InKartu, tak hned se zase ozvou jiní, že je to nějaké podivné a určitě je v tom korupce. Když použijete vlastní řešení, tak aby fungovalo (viz. můj koment výše), tak na tom provaříte majlant a zase se někdo ozve. Když …. prostě to nemá řešení musíte vybrat nějaké řešení, to zaplatit a ideálně by to mělo být co nejvíc muziky za co nejméně peněz.

      Autor naznačuje, že je to nějaké podezřele laciné „Čím se tedy bude platit, když penězi to nebude, to zatím na radnici nikoho nenapadlo řešit.“ – v IT je úplně normální, že vám dodavatel dodá něco i za dumpingovou cenu, případně zadarmo pokud z vás kouká potenciál do budoucna v řádech aspoň desítek miliónů. Takže kauzu karet považuji za celkem neškodnou, ale možná se ještě Kolínští budou někdy v budoucnu divit, až se budou zavádět další IT fičurky.

      1. Tak jistě, vendor lock-in, rejžuje se majlant na supportu nebo aspoň následným rozšíření.

        Možná by bylo lepší se na to vysrat a školy privatizovat, ať si majitel zavede třeba laserem vypalovaný tetování, jak v Terminátorovi, když s tím budou zákazníci (rodiče a žáci) souhlasit…ale to by z toho papaláši z radnice neměli velkou domů, žejo?

      2. Něco stála asi licence od MC a točit se budou na následném takzvaném servisu.
        Jako v tom prastarém fóru o pojistce.

  9. Kolin je pomerne zajimavy i z pohledu dopravy… Radary tam rostou jak houby po desti. Zacalo to usekem za mostem, na kterem se jede 70km/h. O par mesicu pozdeji se tam stala tezka nehoda s chodcem – v druhem smeru, kde radar neni. Reseni? Vice radaru – hlavne na vyjezdu z mesta, to bezpecnosti prospeje. K cemu by taky bylo napriklad osvetleni frekventovanych prechodu kolem kulataku, aby tam v zime ve spicce byli ti chodci vubec videt, ze?

    1. dovoluji si upozornit, že ne fšici jsou ovčané a dokonce někteří vedou svůj boj s fašizmem v první linii,viz :https://uloz.to/!sgPoNUYtvMFa/1-xps

      1. Soubor byl smazan.

Napsat komentář

D-FENS © 2017