Passchendaele: flanderské lány vlčích máků sira Řezníka Haiga - zpět na článek

Počet komentářů: 94

  1. Já nechovám úctu ani k lampasáckým psychopatům kteří šoupají divizemi po mapě jako by hráli Člověče nezlob se, ani k tomu kanonenfutteru který se vraždí navzájem místo aby šel jako první postřílet vlastní lampasáky co je do toho mlýnku na maso poslali.

    A za zcela nesmyslné a idiotské považuju obě světové války. Nevidím tam žádné vítěze ani žádné síly dobra. Jen užitečné idioty kteří čuchají ke kytkám zespoda a pak hrstku těch co se na tom neuvěřitelně napakovali.
    Starej Rotschild nakladl kukaččí vejce v podobě svých synů do všech zemí co byly ekonomicky významné. A ti pak přesvědčili představitele těchto zemí že musí zbrojit a napadnout ty druhé. A půjčili jim na to zbrojení a válku na „výhodný“ úrok jak od Providentu. Takže jejich potomci dnes de facto vlastní celou planetu.

    Naši republiku britové napřed darovali Hitlerovi a pak českým odbojářům naúčtovali i tkaničky do bot. A nakonec nám humanitárně vybombardovali infrastru a průmysl na konco války kdy to už nemělo žádný vojenský význam. Spojenci jak řemen.

    1. Nejprve napises, ze to bylo idiotske a nesmyslne a pak naprosto presne trefis smysl, proc ty valky byly. Nic vic od valky neocekavej, valka je totiz presne to, ze par vychcanku si vylepsi konto na ukor mnoha milionu lidi, kteri v lepsim pripade zaplati jen chudobou. A je fuk, jestli se valci ohnem, nebo razitkem.

      1. Hlavně ten člověk zase děsně plácá; já blb otevřel diskusi nepřihlášený, to jsem neměl dělat, akorát jsem se darmo naštval…

        Stran otázky, kdo přesně daroval RČS Hitlerovi, vizte prosím zde.

        Stran otázky, kdo přesně bombardoval v době, kdy už válka skončila, a smysl to nemělo, vizte prosím zde.

        1. President Benes se zaslouzil o stat. A kviz: o ktery?

          1. Napadají nás následující interpretace:

            E. Beneš se zasloužil o sovětský stát …tím, že mu zařídil (zejména na uran) bohatou a poslušnou kolonii.
            E. Beneš se zasloužil o bavorský stát …tím, že do něj vystěhoval 3 milióny pracovitých lidí, zatímco líné ponechal doma.
            E. Beneš se zasloužil o australský stát …tím, že nikdy nevkročil na jeho území, ani se mu nepřiblížil blíže než na 4000 námořních mil.

            1. Asi nejlepší označení používá Ota Ulč: prezident Nadrobitel.

          2. O Československo. A to byl vystaven podmínkám, o kterých se naprosté většině jeho posuzovatelů (včetně mé maličkosti) nezdálo ani v nejhorším snu. A pochopitelně – opět na rozdíl od jeho po bitvě generálských kritiků – neznal budoucnost. Myšlenka, že na Hitlera či Stalina by stačilo jasné a asertivní NE, není, obávám se, z tohoto světa.
            Udělal spoustu chyb, i při své pověstné chladnosti měl sklon důvěřovat nehodným, ale dělat z něho démona, netvora, či, – co je nejoblíbenější – univerzálního viníka, který poškodil čistý a odhodlaný národ, je bláhovost.

            1. Jeden z mých profesorů na historii (jedna z největší kapacit v ČR) ho nazval největší sviní v naší historii, takže se bojím, že asi z něj démona dělat nemusíme ….

              1. Benes prohlasil, ze zapad nas zradil a odletel na zapad. Jeste predtim abdikoval, aby po svem navratu pokracoval ve svoji funkci bez voleb. Spise nechapu, ze ho nezavreli do cvokhausu.

                1. Odletěl do USA, které se na mnichovské dohodě nepodílely. Prezidentem byl za války uznán domácím i zahraničním odbojem, volby tehdy možné nebyly.
                  K p. Batemanovi: kterážeto to byla kapacita, určitě to není tajné? Čím větší kapacita, tím více se používá argumentů, nikoliv pouhých prohlášení.

                  1. Kdyz abdikoval, tak se po funkci presidenta nemel hrabat. Mohl si hrat jen na sefa partyzanu. Krome toho po okupaci sidlil v Londyne, coz, pokud vim, za druhe valky nebyl v USA.

                    1. Pokud tetička Wiki nekecá (což nehodlám nyní nikde ověřovat) tak v USA byl.

                      viz: … „Po přijetí Mnichovské dohody 5. října 1938 abdikoval a 22. října 1938 odletěl pravidelnou leteckou linkou nejdříve do Velké Británie, později odcestoval do Spojených států amerických, kde přednášel na univerzitě v Chicagu. Po okupaci Československa a vyhlášení Slovenského státu v březnu 1939 přesídlil do Londýna.. „

                    2. Deda to tak rikal, ze „Benes mel plan,… ajroplan. A utekl do Anglie, ktera nas podle jeho slov zradila“. Benes pry (nemam overene) totiz puvodne tvrdil, ze ma plan, jak situaci resit.

                    3. Původně se hodlal věnovat profesuře v USA. Leč okupací zbytku českých zemí se podmínky změnily, bylo více než žádoucí získat svobodu nazpátky, k tomu je dobrá jak armáda, tak politická reprezentace mající podporu. A z nějakého důvodu má souhlas životy riskujícího odboje větší váhu než potencionální nesouhlas z 80 let vzdálené mírové budoucnosti.

                  2. Jen poznámka. Alespoň ideovým autorem Mnichovské dohody byl jistý Kennedy, toho času velvyslancem USA :)

                    1. Joe Kennedy byl silne pronacistickej, protibritskej a odpurce vstupu USA do valky. Ale pochybuju ze za nim Chamberlain chodil pro radu.
                      Mimodem, JFK a Bobby fotrovy politicke postoje nesdileli.

                    2. Pochybovat můžete, ale vězte, že při podobných krizích se velvyslanci docela naběhají, a to všichni, nejen velvyslanci velmocí :)

    2. re kaBrnak

      Mě se líbí všechny ty řeči o tom, co už nemělo cenu.

      Například Drážďana neměla cenu, ale V2 padaly na Londnýn ještě poté. Poslední útok lodí na konvoj do SSSR byl tuším 30.04.1945. Skupina armád střed měla v českých zemích na konci pokud vím, asi milion mužů ve zbrani – Vy byste jí nechal k dispozici funkční železnice? Na Seelowských výšinách se koncem dubna 45 Wermacht netvářil jako nějaká rozpadající se armáda a to ani tváří v tvář neskutečné palebné a vzdušné přesile Rudé armády.

      Válčilo se prostě do konce. Že si někdo přihřál polívčičku je pochopitelně možné, ale podstata války až do konce je pochopitelná.

      1. V Belovsi se tusim valcilo jeste devateho qetna, nemecti oficiri nebyli s to pochopit, ze Dolfa se na ne vysral a zbytek ancablu kapituloval.

    3. re kabrnak: jen pro info o kvalitě vašich argumentů: to o tom vyúčtování války vymysleli a jako propagandu používají komunisti. Pravda je taková, že Anglie původně nic nechtěla a ozvala se až po roce 1948, kdy komunisti ukradli („znárodnili bez náhrady“) veškerý majetek v ČR. Anglie pak z vyúčtování odškodnila okradené občany VB.

      1. Ono to bylo složitější. Za války, kdy Anglie měla hluboko do kapsy, se jí hodilo deponované čs. zlato. Původně to snad měla být jen půjčka, ale následně se do toho zamotalo financování čs. jednotek v Anglii – převážně z prestižních důvodů, protože Beneš a spol. tvali na tom, že ty jednotky nejsou organickou součástí britských ozbrojených sil, ale samostatnou čs. brannou mocí, kterou si čs. vláda sama platí. Například holandská vláda si svoje exilové ozbrojené síly také platila sama – převážně z výnosů z prodeje surovin z kolonií (do konce roku 1941 i z Východní Indie, poté už jen z karibské oblasti), ale částečně i ze zlatého pokladu.

        Po válce se to snad řešilo už v souvislosti se znárodněním v roce 1945, ale tehdy by se asi ještě nějak dohodli – ostatně Atlee taky znárodňoval co to šlo.

      2. Jan JJ. Až vám bude dlouhá chvíle, tak si sežeňte a přečtěte knihu od Jana Kuklíka Do poslední pence. Kniha není žádný beletristický blábol, ale je sepsána z ověřených dokumentů. A je také dobré si napřed zjistit, kdo je Jan Kuklík. Vydána byla v r. 2007. Tam zjistíte, že jste na omylu. Půjčky si začala brát Benešova Londýnská vláda, aby tam měla z čeho žít. Ono totiž emigrantští zbohatlíci a podnikatelé typu Baťa, je dlouho živit nechtěli. Vždyť i ty letadla, kterými bránili tu Anglii a patřili ČS letkám jsme museli zaplatit. Hlavně, že jim děkovali, když s nimi naši přiletěli, že nám je darovali. Kulový! Posléze skončili v Izraeli, jako dar. Potom je také dobré si přečíst knihu Jiřího Petráše Komařický pilot Jan Lenc. Je to v podstatě jeho deník. Chce to prostě číst literaturu faktů. Potom je možné snadno zjistit, jak nás kdo si zamane chce oblbnout. A o knihách, které pojednávají o tom, co se vše dělalo proto, aby nám bylo vráceno zlato, se raději ani nebudu zmiňovat. Stačí už jenom Stanislav Motl. Angláni byli a jsou normální hajzlové, kteří k nám nikdy nic necítili. Oni totiž sami měli plný zadek toho, jak zaplatit půjčku USA. Protože měli problémy se splácením té z 1. války. No a to, co se jim znárodnilo po r. 1948 se zacálovalo s plnou parádou. Jinak, před revolucí jsem pracoval v podniku, který vyvážel 45% produkce do Anglie přes PZO. Takže o tom vím své.

        1. To opravdu musíš lhát? Spitfiry a další zbrsně do Izraele jsme si nechsli bohstě zaplatit, zs mnohem vyšší částku, než měl, hodnotu „obvyklou“. Ale byl to příplatek za porušení embarga, a Izraelci nám to nikdy nevyčítali.

  2. Překvapivě je zvykem, že každá země si platí vlastní armádu. Takže nevidím nic divného, když si Československo prostřednictvím své mezinárodně uznané vlády zafinancovalo svoje jednotky. Oni Britové kupodivu nefasovali svoji výstroj a výzbroj z nebe, nýbrž ji museli s velikými obtížemi a ústupky získávat, každý zdroj financi byl dobrý.
    Ve fabrikách se jelo do konce války, taktéž fungovaly dopravní sítě. Co bylo platné, že nedobrovolně. Do samého konce války jel válečný materiál na frontu, bombardování bylo proto oprávněné.
    P.S. Alespoň závěr vašeho příspěvku komentovat seriozně šel, váš prostřední odstavec v žádném případě….

    1. Byva zvykem, ze kdo vydava rozkazy take financuje armadu. Pokud vojak podleha britskemu veleni, pak Britanie ma platit valecne vylohy.

      1. V tomto pohledu by měly výlohy -i Britům – platit USA, protože vrchním velitelem byl Eisenhower. A v roce 1918 Francie, když byl lídrem ustanoven Foch.
        Každá koalice má mít svého vrchního velitele, jinak to není koalice, nýbrž bordel. Ale to neznamená, že státy, které se do koalice dobrovolně sdružily, by měly chtít krytí nákladů po tom kterém státě, ze kterého byl delegován vrchní velitel. Československé i další exilové jednotky těžko mohly vést válku na vlastní pěst.

        1. Ceskoslovensti letci, kteri slouzili v RAF podlehali 100% britskemu vedeni, byli 100% soucasti britskeho letectva, museli se 100% podridit vojenskemu radu, nemeli zadnou autonomii. Srovnavat to s roli Britske armady pri vylodeni v Normandii muze jen debil.

          1. Letce v RAF ovsem platili Britove. Cs. vlada platila jen to co si ceskoslovensti letci odvezli s sebou do vlasti. V te dobe uz ale byli z RAF vyrazeni a prerazeni do ceskoslovenske armady.Cs. exilova vlada platila pouze ceskoslovenskou zahranicni armadu ve Velke Britanii a SSSR. jednalo o pesi a posleze obrnenou brigadu ve Velke Britanii, plus 11. Vychodni v Africe, Svobodovce v SSSR a 1. cs divizi ve Francii. Jo a taky jsme si financovali vysadky do Protektoratu. Tohle vsechno ale de iure spadalo po ceskoslovenskou armadu. Britove nam nabizeli ze cs. pozemni armadu zaradi do britske armady a budou plne financovat, ale nase vlada to z mnoha duvodu odmitla.

            1. Dík za ušetření klábosnice. O dvou koncepcích letectva-buď součást RAF nebo čs. armády-píše třeba J. Rajlich. Naštěstí zvítězila ta první, jinak by naši piloti těžko stihli bitvu o Británii, kdy bylo potřeba každého, kdo si aspoň trochu tyká s kniplem.

        2. Však ani po nás dneska NATO nechce platit všem armádám, když máme ve velení Šedivého ;-)

  3. Čistě technická. Ztráty na Sommě byly relativně stejné jako ztráty v Normandii – myšleno v poměru k počtu účastnících se vojáků a délce nasazení. Takto relativně (přepočteno na vojáka a den bojů) druhá světová vycházela pro západní spojence asi stejně jako ta první.

    Rozdíl byl v tom, že na západní frontě (tj. to co Brity zajímalo) byla druhá světová výrazně menší a kratší než ta první. A také je rozdíl psychologický, protože se postupovalo a vůbec se něco dělo, takže to za té druhé nevypadalo tak marně a zbytečně.

    1. Kecy v kleci. Pred vylodenim v normandii valcili Britove uz 4 roky, z toho vic nez rok sami. Britanie valcila naostr9 od cervna 1940

  4. Stojí za připomenutí, že i Němci dlouho útočili stejným stylem. Bitva u Verdunu byla založena na Falkenhaynově víře, že opotřebování francouzské armády přijde dříve než u armády německé. Prostě klasický mlýnek na maso. Úderné skupiny přišly až v závěru války. A ještě přípodotek, u Zborova útočili legionáři nikoliv v linii, ale už v úderných skupinách, Němci to nazývali „katzenartig“.

  5. Díky za skvělý článek, ještě bych k těm výčtům padlých ocenil info o popravených vojáků Jejího Veličenstva za domnělou zbabělost a jiné důvody. Prý v to měla Anglie primát.

    1. Jeho Veličenstva — v době bitvy u Passchendaele vládl, pokud se příliš nemýlím, Jiří V.

      Jinak mám nejistý dojem, že v tomto konkrétním oboru Británie nebyla ani zdaleka tak efektivní jako Německo a Francie; ale jak píši, mohu se mýlit.

      Hledáte-li nicméně, co Británii přičíst za pořádná svinstva, vraťte se ještě o necelé čtvrtstoletí zpět: byla to britská kampaň, a byl to jmenovitě a osobně lord Kitchener, nechť hoří v pekle navěky, kdo v Druhé búrské válce vynalezl vyhlazovací koncentrační tábory — připisovat je Adolfovi, jak se dnes běžně činívá, je hloupé, neboť ten byl až třetí (druhý byl Koba).

      1. Děkuji za upozornění na chybu, nicméně, nikoliv, nehledám všechna svinstvo Angličanů, zajímal mne pouze jev, na který jsem se dotazoval, tj. popravy vlastních vojáků za Velké války u tomiku. Pokud v tom jste nejistý, netřeba dál reagovat.

        1. Jelikož jsem vskutku nejistý, toliko omluva: asi mne příliš zmátl ten zdejší přístup „Anglie fuj, žere hnůj, prodala nás Němcům, bombardovala nás zbytečně, nikdo nám neublížil hůř“; pokud v něm neparticipujete, omlouvám se za špatné vyhodnocení.

      2. Kitchener se udajne inspiroval u Spanelu, tam bych asi hledal prototypy vyhlazovacich lagru.

      3. Němci popravili za WW1 za dezerci 18 vojáků . Francouzi 600 a Angláni tuším asi 300. Američani 24.

        1. Tak to bych čekal více.

        2. Deighton uvádí 345 Britů, zhruba stejně Frantíků a 48 Němců. Dodává na příkladech, že počty se dle různých autorů liší, stejně jako v případě bojových ztrát. Diametrálně rozdílnou výši mezi britským a německým číslem, vysvětluje dvěma hlavními důvody. 1. Britové rekrutovali každého, kdo se udržel na nohou, mentální ani fyzické předpoklady nehodnotili. 2. V britské armádě existovalo 25 přestupků, za něž byla trestem smrt. Z nichž především „ohrožení úspěchu vojsk Jeho Veličenstva“, poskytovalo soudům opravdu široké pole působnosti. Haig byl přesvědčen, že popravčí čety utužují disciplínu. Za zmínku stojí, že australská vláda mu, přes jeho opakované žádosti, odmítla udělit tutéž pravomoc nad svými vojáky. Popravy se důsledně tutlaly. Návrh z konce války, aby obviněného z vážného přestupku mohl obhajovat důstojník s právnickým školením a aby předsedat soudu mohl jen důstojník, který má zkušenosti s vyhodnocováním důkazů, byl zamítnut.

          1. no nevim, Britove meli armadu slozenou z dobrovolniku zatimco Nemci z odvedencu*. Takze vetsi pocet slabsich kusu bych videl spis u Nemcu. Ten duvod bude v rozdilne doktrine a trestnim radu. Britove meli proste vic hrdelnich paragrafu.

            *Analogicky, takovej matros jako v branecky CSLA kam brali pomalu kazdyho v dnesni ACR nenajdes, ta si preci jen vybira.

          2. Konkrétní číslo asi není nezbytné vědět úplně přesně. Je ale nesporné, že vlastních vojáků popravili řádově méně. I případů vzpoury apod. bylo výrazně méně (až pak námořníci v říjnu 1918) a celkově německá armáda fungovala jinak. Ve francouzské armádě vypovídaly poslušnost celé divize.

            S cizíma se Němci ale nemazali, a to někde až naprosto ad absurdum. Třeba soud s Edith Clavell sice i Britové po válce uznali jako procesně v pořádku, ale určitě to za to nestálo. No a znásilnění Belgie v roce 1914 bylo už jako z východní fronty.

        3. tak on ale ne kazdej popravenej byl za dezerci. Dost toho bylo za zbabelost pred nepritelem a neco asi i za ciste kriminalni delikty, resp. zlociny mezi vojaky (treba napadeni dustojnika)

      4. ocs: Svinstev se najde dost a to třeba že výcvik, výstroj a výzbroj českých letců v Anglii, za účelem obrany Anglie, byl placen z českého zlata, t.č. uloženého v Británii.

        1. Beneš trval na tom, že se jedná o samostatnou československou armádu, dočasně bojující ve svazku britských ozbrojených sil.. Tak holt byla placena z prostředků čs. státu.

          1. Naopak pokud vím, bojovali v některých britských jednotkách Češi a ty bojovali za britské peníze.

            1. oboji. Letci a jednotlivci u Britu byli soucasti britskych vojsk a platila je Britanie, pozemni brigada byla soucasti cs. Armady a platila ji exilova vlada. Operacne pak spadala pod britske veleni,ale to na financovani nema vliv

        2. Pomerne malo zname je, ze Britove celou valku platili cs. exilove vlade licencni poplatky za kulomety Bren a BESA.

      5. Pokud vím, tak nejvíce doložených poprav bylo ve francouzské a italské armádě. U té italské se předpokládá, že ve skutečnosti jich bylo ještě výrazně více, možná i dvakrát tolik než těch doložených. Je velmi pravděpodobné, že ve skutečnosti všechny výrazně překonala armáda ruská, ale tam nejsou k disposici skoro žádné spolehlivé údaje.

        1. A tu ruskou jeste nasledne mnohonasobne prekonala sovetska :-)

  6. Mnohem zajímavější než nějaké bytvy je vždy ekonomické pozadí konfliktu. I proto že je to úzkostlivě tajeno a v oficiální literatuře jsou jen nedůvěryhodné pohádky.

    Třeba to že zamindrákovaný skrček Hitler dokázal sám během absurdně krátké doby pozvednout ekonomiku totálně zruinovanou reparacemi a hyperinflací na úroveň supervelmoci a vybudovat armádu proti které se musí spojit zbytek světa aby byla poražena, tomu uvěří jen člověk na mentální úrovni malého dítěte.
    Vždyť o sto let dřív i ekonomiku prosperujícího státu dokázala zruinovat jen obyčejná válka se sousedním státem.

    A po válce se zdevastované německo zase zázračně postavilo za pár let na nohy.

    Proto mě zajímají spíš skryté postavy jako Schacht nebo Warburg o kterých nenajdete prakticky žádnou literaturu. Sledovat toky penĕz a podivné náhody kdy i přes mizivé preference Hitler vyhrál zázračně volby, nebo že mu všechny velmoci umetaly cestičku k ovládnutí světa, to je mnohem zajímavější.

    1. ano,pro blba každý blb, to s tím Hitlerem je uplně famosní, takže zamindrákovaný jednovaječný zfetovaný blb , hm hm hm, pak jaká je zásluha porazit nemocného blba ?

    2. Pohádka o hyperinflaci a Hitlerovi je pěkná pitomost odporující historickým faktům. Vrchol hyperinflace byl v roce 1923 a nezaměstnanost byla jen asi 5%. V roce 1929 však začla Velká deprese. V roce 1929, po šesti letech od vrcholu hyperinflace, je nezaměstnanost stále jen asi 10%. Hitlerova pidipartaj dostala ve volbách v předchozím roce 1928 necelá 3% hlasů.
      Deflační spirála – tedy opak hyperinflace je perioda od roku 1930. Až v roce 1933 je Hitler u moci, to však nezaměstnanost byla okolo 30%.
      Takže ekonomicky Hitlera k moci dostala nikoliv hyperinflace, ale deflace.

    3. No a ta „skrytá“ postava Hjalmar Schacht bez literatury – před pár lety Pulitzerova cena pro Liaquada Ahameda za knihu o finančním aspektech velké deprese.
      Takže nikoliv nedostatek literatury ale nedostatek rozhledu o zahraničních pramenech. Když už si nechce přečíst historické knížky samotného Schachta v němčině, napsal jich taky dost.

    4. Proč mám problém brát vážně hluboké ekonomické analýzy od někoho, kdo je schopen napsat „bytva“?

      1. A jak to ma napsat, kdyz se valcilo fakt tvrde? :-)

        1. Ale ne, určitě měl na mysli masovou bytovou výstavbu. Bauhaus, Gropius, Werkbund, Mies a tak.

  7. čistě technická oftopická: „bezedné jílové bahno“ je sice pěkná a malebná, ale strašná pitomost. rozmoklá soudržná (jílovitá) zemina se nazývá bláto. Bahno je pak organická zemina například na dně rybníka.

    1. vezmeš bláto, zatlačíš do něj mrtvá rozkládající se těla a hned máš organickou zeminu.

    2. V problematice bláta se skutečně příliš neorientuji. Pokud jsem Vás svou neodbornou terminologií nějak popudil, velmi se Vám omlouvám.

      1. tak se nezlobte, nemyslel jsem to zle. je to jako „babička pěstuje králíky a dědeček piluje dříví na zimu“. srozumitelné ale chybné.

        1. Moje babicka (Nachodsko) davala zajcum, protoze po lese prece lita polnak a pestovala cesenk. Deda me zase poustel za klucima.

          1. nejedla babicka taky okurek?

      2. Nic si z toho nedělejte…
        Já sám jsem také na některé pojmy* allergický a reaguji na ně popuzeně, přestože se v jiných souvislostech sám dopouštím zcela stejných chyb** – asi to nějak narušuje vesmírnou rovnováhu…

        * Třeba jsem již mnohokrát na různých fórech (i zde) upozorňoval na nesprávné používání termínu „průchodnost“ a příliš to nepomohlo …
        ** V různých druzích zeminy se také nevyznám, ale mnohokrát jsem byl peskován za rytí „hlíny“ na zahradě – a také to příliš nepomohlo…

        1. no samozřejmě se chyb dopouštíme všichni, především v oborech, kde nejsme příliš honěni, a tam, kde tomu rozumíme, machrujeme a nedůtklivě opravujeme. mojí libůstkou jsou přechodníky a rozdíl mezi zkouškou zátěžovou a zatěžovací.

          právníci mívají srandu z neprávníků, kterým „neznámý pobuda zcizil peněženku“.
          jedna stařičká docentka na katedře stavební mechaniky vyhazovala študenty od zkoušky za výslovnost „kroutÍcí moment“, argumentujíc analogií se psem honicím a honícím, kdy první je chrt a druhý buldoček stíhající srnku.

          1. typicky je to benzínový motor, tedy motor vyrobený z benzínu, tedy jako dřevěný most , ocelový most, a pod,u těch motoru sral to pes, ale pak plebs toleruje něco jako konstituční monarchii, tedy mnohovládná jednovláda, demokratická republika, což je ekvivalent vyjádření bílé černo , v česku je kapitalismus a svoboda jen trochu se zákony, tedy když je ustava tak je to OK,

    3. Zajimave. Souvisi to nejak blaty?

  8. Technicko taktická – význam tanků jistě byl nedoceněn, ale optimalizace jejich využití mnoho armád trápila ještě ve WW II. (řekl bych, že jediný, kdo se s tím popral od začátku s dobrým výsledkem byl Wermacht). Navíc tank první světové války je řekněme technicky nevyzrálý, neustále ve vývoji (myšleno zbrań jako takovou), neustále porouchaný či zapadlý (myšleny jednotlivé kusy). Krom toho jich není mnoho a secvičit všechny stupně velení i mužstvo na jinu než léta stanovenou taktiku je velký úkol, který není lehké řešit pod tlakem, zejména pokud de facto nejsou k dispozici zkušenosti s novým typem zbraně.

    Řekl bych, že je něco jako balistická raketa nebo proudové letadlo za druhé světové války – má potenciál, ale také řadu problémů.

    1. Když nastala patová situace po „závodu k moři“, nikdo pořádně nevěděl, co s tím. Že je to průser se tušilo, ostatně byla v této věci historická zkušenost. Např. americká občanská válka se z podstatné části skládala z útoků na zakopaného protivníka. Už opakovačky s drážkovanou hlavní stačily, aby to moc nešlo (natož pak po zavedení kulometů a dalších vraždomatických mechanismů).

      Takže se zkoušelo vymyslet všechno možné, čím to zlomit. Nebývalá soustředění dělostřelectva a sil, chemické zbraně, tanky, inovativní taktické postupy. Noc z toho nezafungovalo dost na vyhrání války, protože inovující strana si to logicky někde nejdřív vykoušela, tím se to prozradilo a protivník se mohl přizpůsobit a připravit svou protiinovaci v taktice, vybavení či zbraních. Např. při prvním použití chlóru vymazali Němci posádku v sedmi kilometrech francouzských zákopů. Němci však neměli připraveno dost sil toho využít a Francouzi díru zalepili. Takže hezký taktický úspěch, ale strategicky k ničemu. Akorát se to celé prozradilo a příště už byla k dispozici protiopatření (primitivní ale účinná) a všichni už věděli co v případě takového útoku dělat, takže výhoda byla pryč.

      Britské námořnictvo zase navrhovalo inovativní strategické postupy. Výsledkem bylo Gallipoli. Jak by dopadl „baltický projekt“ a vylodění v Pomořansku 100 mil od Berlína, to se nikdy nedovíme.

      Takže nakonec centrální mocnosti prohrály na celkové vyčerpání.

      1. ach jo. Americka obcanska valka je sice povazovana za prvni moderni valku, ale utoky na zakopaneho protivnika tvorily jen marginalni cast a vetsinou jako soucast oblehani. Valnou vetsinu tvorilo klasicke manevrovani v terenu, pricemz se pochopitelny vyuzivaly i prirodni a umele kryty – budovy, strze, zdene ploty, uvozove cesty… nic noveho pod sluncem, takhle se valcilo od praveku. zakopy pak byly soucasti vojenskeho repertoaru po staleti. Uz za husitskych valek existovaly priblizovaci zakopy – sapy. Mozno videt v realu u Noveho hradku v Kunraticich. tam byla mimochodem pouzita i skladacihradba zhotovena z prefabrikovanych drevenych dilu dovezenych oblehajicimi husity.

  9. CT je vubec zajimava verejnopravni instituce. O Mnichovu se nemluvi a kdyz uz, tak se vydava za genialni RESENI !!!!!! „politicke krize“.
    Nebo kolikrat uz se reprizovali priblble americke serialky o WW2, sestavajici z deseti zaberu z historickych zdroju, 5 zaberu na CGI a 20 minut plkani veteranu rozkouskovanych na ctyri petiminutove bloky, pricemz kazda veta je zopakovana minimalne 3x v kazden bloku (nezapominejme, ze prumerny american je debil, ktery neni schopne vnimat dele nez 4 minuty v kuse a nasledne potrebuje vypnout mozek a jit se venovat reklame, takze 12x zopakovat jednu a tu samou informaci behem pulhodinoveho poradu je tak akorat).
    Diky temto „hodnotnym“ pocinum nasi verejnopravni instituce asi tak zhruba vime, ze WW2 v Pacifiku zacala Pearl Harborem a skoncila nekde u Iwo Jima, protoze zminovat takove podruznosti jako Hiroshimu a Nagasaki se nehodi do kramu. Jo, a minimalne ctyri dily musi byt o letadlove lodi Enterprise.
    Rekl bych, ze samotna Enterprise sezrala 40 hodin cisteho vysilaciho casu nasi verejnopravni televize za posledni rok. Mnichov mozna byl jednou zminen nekde na okraji, aby se dodrzela hen ta vyvazenost.

    1. zrg1: Tvořit vlastní dokumenty je dražší, než koupit okoukané ze zámoří.

      Mluvit o pravdě nechce nikdo, takhle třeba uvést na světlo roky lhaní francouzských a britských intelektuálů o tom, že nacisté nepředstavují pro Evropu nebezpečí a jak pak konfrontování s realitou prchali jako krysy do USA, to by bylo jiné kafe :-)

      1. Nejde jen o tu obsahovou plytkost, jde primo o brainwashing. Kdyz jsme si delali srandu z ruskych valecnych filmu, kdy tlupa Ivanu s Mosinama za revu URAAAAA zahnala na utek Wehrmacht vcetne tanku a kulometu, tak jsme jeste netusili, ze za par let si podobne picoviny uzijeme merou vrchovatou z druhe strany byvale zelezne opony. Nemuzu si pomoct, ale nekonecne orgie lidske debility v nasi telce me opravdu urazeji. A je uplne jedno, ktere strane momentalne leze do riti.

        1. zrg1: Obsah televizního vysílání určují ty masy s bůčkem a pivem. Pokud se Vám to nelíbí, televizi vyhodťe a odhlašte, nedá se s tím nic moc dělat ;-)

          1. Masy s buckem a pivem budou vzdy ochotny vytahnout nejakou fangli a tahnout na Belehrad, coz je hodne ironicke zvlaste v dnesni dobe, kdy mame oproti Rusku zarucenu „mutual assured destruction“.
            Rekl bych jeste nejaky relikt z doby kamenne, kdy jedna blba tlupa neandrtalcu tahne proti jine blbe tlupe neandrtalcu s nekonecnym nutkanim rozmlatit nekomu z tech „zlych a spatnych“ lebku a tim zajistit vitezstvi pravdy a lasky na veky veku.
            V omezenem meritku to jde studovat na radeni fotbalovych „fandu“, to jsou taky takovi IQaci, kteri si dokonce po zapase kolikrat domluvi mobilama misto a cas a jsou si rozbit huby.
            Ovsem experimentovat s indoktrinaci cele populace skrz verejnopravni srackomet je trochu jina liga. Prece jen, nejsme jen stoprocentni debili na urovni neandrtalcu a ta nekonecna snaha CT voperovat nas do riti Washingtonu muze taky pekne „backfirovat“.

            1. Zatim do ni poplatky uspesne tecou, tak kde je problem? A jak jsme inteligentni narod, to se uvidi brzy u voleb. Ja myslim, ze Rada pro propagandu v rozhlasu a televizi muze klidne cudit pulmetrovy doutnik.

              1. Sysop: Jak jsme inteligentní národ jsme se mohli přesvědčit u voleb v roce 1946 a 1948. Teď český národ opět nezklame a po letošních volbách budou mít bolševici ve sněmovně opět přes 50 %, to je jistá věc.

    2. Co to blábolíš? KDO A KDY vydával v ČT Mnichov za geniální řešení politické krize?

    3. Myslim že o Bismarcku a Yamamoto toho je natočenýho taky dost. Takže zase meleš…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017