Palachománie (hit them where it hurts!) - zpět na článek

Počet komentářů: 261

  1. Tá charakteristika národa sa hodí aj na Slovákov. Šedá tupá masa, preto to tu vyzerá roky tak ako to je. A neverím na zlepšenie skôr naopak. V štátnom znaku by mohla byť susedova chcípnutá koza.

    1. Takhleto je na cekým světě. Nejsme o nic lepšim ale ani horší.

      1. Určité variace jsou, jsou dané historicky v té které společnosti: např. v USA přinejmenším do cca poloviny XX. století — a myslím, že dodnes — bývalo té nepřejícnosti v průměru relativně méně, než třeba tady. On ostatně už ten původní vtip s tou chcíplou kozou stavěl do kontrastu různý přístup různých společností*, žejo :)

        Ale v tom souhlasím, že zásadně odlišné to není nikde.
        ___
        * Resp. národů, jenže to je nebezpečné slovo v Evropě s jejím naprosto zrůdným chápáním toho pojmu na národnostním/etnickém základu; smysl to dává jen v američtině, jejíž „nation“ je ryze občanský. To je další věc, kterou tady Masařík s jeho pitomým „národem československým“, do nějž národnostní menšiny nepatřily a taky to dostaly pořádně sežrat, prahanebně posral :(

  2. Jako obvykle, nutná „technická“:

    „Národ český tvoří z jedné třetiny odpad.“ – správně má být „Lidstvo tvoří z jedné třetiny odpad“. Snaha dělat odpad jen z lidí v rámci národa českého je takový poraženecký a ufňukaný, který právě vede k tomu, že lidé raději vidí porážky než hrdiny (Wallace, Jeanne d’Arc). Nelze psát, že Češi jsou fuj a současně se divit, že si nadělají do gatí před každým integrátorem. Třetina jsou přece odpad, tak proč by někdo za ně měl zvednout zbraň? Jde to mimo jiné ruku v ruce s přístupem „volba nejmenšího zla“ (tj. volení proti něčemu, místo volení pro něco), obecně tomu říkám sráčský přístup k životu.

    Třetina odpadu je i ve Skotsku a ve Francii by rýpavec mohl najít toho „odpadu“ ještě daleko víc, přesto byli lidé, kteří bojovali i za ně (protože i ten „odpad“ je potřeba mít na své straně, chci-li něčeho dosáhnout a má svou funkci).

    Současně mučedníci – vždyť na těch se odjakživa stavělo v náboženství a fungovalo to, pro spoustu lidí fungoval i Palach, i když to D-F nechápe (to je OK, ani jiné mučedníky nechápali všichni, to však nemělo vliv na jejich funkci v daném období).

    V zásadě nechápu, co D-F nechápe. Samotný akt lze hodnotit různě dle vlastní preference, co se s ním stane pak záleží primárně na tom, jak se to hodí různým skupinám, které usilují o moc (ať už ty právě korytařící nebo ty o koryto se snažící).

    1. mne se ty zavery nad ceskym narodem v clanku nelibi a i kdyby byly pravdive, bude to vsude na svete obdobne, k vetsimu fanatismu (vlastenectvi) muze nekomu pomoci treba vira … S cim muze mit nekdo problem je rok 1938 (39) ale zpetne ohlednuto bylo to racionalni rozhodnuti minimalizovat skody na lidskem a jinem materialu byt to muze mit psychologicky efekt ze „jsme srabi kdyz jsme se nebranili“. Vzdyt bychom dopadli jako mnohem vetsi Polsko, kde nezustala cihla na cihle a obeti na zivotech byly radove jinde. Navic i nas narod ma z te doby spoustu bezejmennych hrdinu (radove tisice co byli v protinacistickem odboji), jako ikony pak Gabcika s Kubisem a za nimi ty vsechny kdo jim u nas po seskoku pomahali.

      1. Mohli jsme se bránit v roce 1938? Těžko. Byl by to předem prohraný boj. Rebublika byla sevřená z několika stran nepřátelskou zemí, opevnění nebylo dostavěné a spojenci se na nás vykašlali.

        Mohli jsme se bránit v toce 1968? Mohli, ale opět těžko. Hitler byl aspoň jasný nepřítel, ale Rusko byl vlastně spojenec. A opět, mnohem silnější. Kam Rusko chce, tam se dostane, navíc jsme si je sem pozvali.

        1. Ono s tím kašláním to bylo daleko složitější; rozhodně nikdo žádnou smlouvu nevypověděl (Francie se nechala slyšet, že tak pravděpodobně učiní, nicméně na lámání chleba nedošlo; Británie žádnou smlouvou vůči nám vázána nebyla).

          Každopádně jisté je, že materiální škody prohrané války by byly směšně zanedbatelné ve srovnání se ztrátou hrdosti, odvahy a vůle bojovat proti zlu, jež byly pro významnou většinu (zdaleka nikoli, samozřejmě, pro všechny) důsledkem toho mizerného Benešova svinstva*.

          Ostatně stran boje předem prohraného… přečtěte si Žáby v mlíku. Je to scénář velmi, velmi málo pravděpodobný — ale principiálně možný.
          ___
          * Mnichov byla jednoznačně vina Beneše, nejde zdaleka jen o ten podpis — vizte např. (a nejen) Nečasovu misi…

          1. „Každopádně jisté je, že materiální škody prohrané války by byly směšně zanedbatelné…“
            To je velmi odvážný výrok a podobné příměry byste měl odvažovat na lékárnických vahách.
            Začínám mít dojem, že provokujete.

            Drnek je vynikající autor, Žáby jsem si rád přečetl. Jak ale sám podotýkáte, scénář je to velmi, velmi málo pravděpodobný. Takže, dovolte mi otázku – kdyby bylo břímě rozhodování na Vás, šel byste do války, která by byla s opravdu velkou pravděpodobností prohraná (více než 90%) s vědomím, že jste zlikvidoval národ, který si zachoval hrdost, ale ne život?

            1. Kdyby bylo břímě rozhodování na mně, neexistovala by státní armáda, nýbrž domobrana. Každý slušný Čech by měl zbraně doma (tanky by byly spíše na venkově, neboť do města by se špatně vcházely), a co by s nimi po příchodu okupantů udělal, no, to už by se vidělo.

              1. To jste, jako obvykle, o mnoho světelných let jinde. Vy nemáte žádnou domobranu. Nemáte žádné slušné Čechy, z nichž by každý měl doma zbraň. Nuže? Válka, nebo poroba?

                1. Ale kdež. Chcete-li, abych rozhodoval o válce, musíte mne nechat rozhodovat i před ní. A pak bych rozhodně nevedl tak hloupou zahraniční politiku jako demokraté, abych si nadělal nepřítele úplně ze všech sousedů; ani tak kreténskou vnitřní politiku jako demokraté, abych dříve státotvorné české Němce nasral tak moc, že jim ze zoufalství přišel dobrý dokonce i ten kretén Henlein…

                  1. ocs: se zatajeným dechem jsem čekal, jestli konečně odpovíte jako chlap nebo zase budete uhýbat a točit se na tom, že za Vás by se tohle nestalo. Měl jsem i přesně takto rozepsaný příspěvek na Childeatera, ale nakonec jsem si řekl, že nebudu sarkastický a počkám, s čím přijdete. A bohužel, zase jen řeči mimo.

                    Chápu, že jste tím moudrým vládcem, co to dělá dobře, tehdy být nemohl. Ale proč tedy nejste v čele státu a neděláte to dobře dnes? Nadávat a být chytrej, co by se mělo a jak by se mělo co by kdyby a pusťte mě k tomu, to umí fakt každej. Buďte tedy aspoň chlap a odpovězte v rámci otázky, vymezené historickým kontextem a ne v rovině vymyšlených nereálných blábolů (domobrana, Vaše dokonalá předchozí vláda, takže byste Sofiinu volbu řešit vůbec nemusel).

                    1. Ono je velmi snadné mít radikální názory, když nemusíte nést tu odpovědnost.

                    2. Jihocech Honza: obecně je snadné mít radikální názory když nic nedělám. Typ „fotbalovej fanoušek řvoucí z tribuny“. Případně ještě lépe u televize. Nejlépe pak v hospodě nad včerejším zápasem. Pochopitelně, kdyby on byl trenér-útočník-obránce-brankář, v první řadě by vůbec nedopustil, aby se útočník druhé strany dostal ke střele, natož aby padl nějaký gól, protože by nenakupoval debilní hráče, netrénoval by je debilním způsobem, uměl by lépe kopat, no prostě jedinej problém celýho zápasu byl, že on kecka pivní nedostal šanci projevit své kvality v akci.

                  2. Ehm ocs, ač s Vámi v mnohém souhlasím, přece jen na evropské poměry těch let to zase taková krutovláda vůči menšinám ta ČSR ve 30. letech nebyla.
                    Ano bylo chybou inspirovat se Rakušany a posílat do čistě německých enkláva české úřednictvo a četnictvo, s mazanou fintou: še stafajici alte rakouská ušedník neumí šésky.
                    Také dopady hospodářské krize byly na průmysl v pohraničí těžší a snaha státu to nějak řešit malá.
                    A když za čarou v říši (kam tihle Němci nikdy nepatřili) se veselo žilo na dluh (MEFO směnky), byl tam pořádek a všichni měli práci, tak to byla ta nejlepší propaganda, ani se Leni a Baarové píchač nemuseli tak snažit a být tak dobří.
                    Že se s nějakými ideovými protivníky a židy nikdo nepáral, nikoho moc nepohoršovalo, ostatně jako za 2. republiky, kdy to správní Češi vzali do svých rukou podobně. Takové ANO s SPD tehdejší doby…
                    A k tomu čurákovi Benešovi, no on si ho Masaryk pěstoval a jeho neschopnost přehlížel.
                    Kolektivní bezpečnost na hovno, SN a podobné neschopné organizace prokázaly svou bezzubost ve 30. letech několikrát (Mandžusko, Čína, Etiopie, Španělsko, Rakousko).
                    Smlouva s Francií ideově možná správná, ale bez jasných závazků, společných cvičení armád a zapojení Poláků, Belgie a Holandska k hovnu.
                    Ted dodatek se SSSR v 1935 akorát nasral Poláky a Rumuny, úplně k hovnu.
                    Malá dohoda fajn spolek proti Maďarsku, ale v polovině 30.let už taky pokulhával.
                    Suma sumárum ten čurák nasral všechny menšiny včetně Slováků a nezabezpečil zemi žádnými spojeneckými smlouvami co by měly nějaký účinek.
                    Kupodivu oproti tomu do armády a opevnění se investovalo dost, no když byl tak mazaný, tak se na to klidně mohl Beneš, potažmo ČSR vysrat, když věděl že se posere a vzdá.
                    Koneckonců v nějaké legendě o povýšení plukovníka F. Moravce, kterou zmiňuje i Vámi zbožňovaný Drnek, je zmíněno, že slušnému štábnímu důstojníkovi je jasné, že boj je prohraný za takto rozdaných karet.
                    Nicméně Vy ocs jste se z odpovědi vykroutil, Drnkova varianta českého vítězství Vám připadá utopická, ale mně by stačila i varianta dánská nebo holandskánebo polská, více (PL, NL) nebo méně (DK) symbolický odpor a kapitulace po týdnu nebo dvou.
                    A Vaše varianta, že byste měl právo rozhodovat o tom co se dělo předtím, no jak Vás znám, to bychom se vraceli do 28.10.1918.
                    Já si tolik času nedávám, mě stačí dejme tomu 1934.
                    TGM je třeba vysvětlit stranickou 5, že už toho bylo dost a že znovu kandidovat nebude!
                    Protože ti chytří už nejpozději po noci dlouhých nožů vědí, že to s Němci nebude prdel, je třeba domluvit společný program.
                    Já vím utopie že se někdo na něčem domluví, tak jako se čuráci od roku 1990 dohadují na doochodové reformě.
                    Tak tedy k tomu programu od roku 1934.
                    1. federace a autonomie
                    2. dotace do zaostalých částí země (pěkně vyčíslené a formou dorovnání schodkových „národních“ rozpočtů)
                    3. státní akce typu opevnění, dálnice, nájemní bydlení
                    4. zbrojení a prodej zbraní všem kdo zaplatí (Španělsko, Etiopie, Čína)
                    5. dohoda s Polskem a Rakouskem a Maďarskem, taková ta Drnkova podunajská federace, i za cenu územních ústupků formou plebiscitů v některých okresech (Těšín, Valticko, Vitorazko Jižní Slovensko, Užhorod a aby Němci nepičovali, tak i Hlučínsko, jako jedinou část země, kde hranice mezi R-U a Německem byla změněna)
                    6. agresivní politika vůči 3. říši (dokud je slabá) lákání židovského kapitálu, drsná propaganda proti poměrům v Německu, cílené útoky na exponenty režimu formou atentátů, teroristických útoků a podpory všech co se jim Hitlerův režim nelíbí.
                    A teď do mě! :-)

                    1. na většinu z toho bylo v roce 1934 už pozdě. Dohoda s Maďarskem byla nereálná, v roce 1918 jsme jim ukradli třetinu území a to Maďary moc netěšilo. S Polákama by se musely vztahy normalizovat už někdy okolo roku 1920, těsně po Těšínské válce, dohodnout nějaký kompromis a tak.
                      Organizace atentátů a teroristických útoků v Německu v době míru by byl strašný průser v okamžiku, kdy by se to provalilo. To bysme mezinárodně neustáli.

                    2. to shane: no nemohu si odpustit, ale neustáli jsme to ani tak… Po noci dlouhých nožů už bylo jasno, jakými methodami se tam pracuje…
                      Však je to utopie, ale co se Maďarů týče, klidně jsme jim mohli vrátit celý Žitný ostrov a Košice a vše kde by měli 50% po plebiscitu a zbylé menšiny na odstoupených územích využívat proti nim, kdby jim to nestačilo, hranice mezi Slovenskem a Uhry nebyla dána historicky.
                      Tak jako Polákům vrátit Jablunkov i s Drahošovou matkou, Třinec, Těšín, Karvinou, pokud by tam měli v plebiscitu většinu.
                      My tady sice s ocs brbláme, jak jsme se za 1.republiky nehezky chovali k Němcům, potažmo dalším menšinám, ale jak se ty kurvy chovali po září 1938 se tady nepřipomíná.
                      Němci, Maďaři nebo Poláci, žádný rozdíl, školy zavřít, všechny asimilovat, vystěhovat, problémové vyvraždit.
                      A přitom tak přesně věděli, jak to Češi dělali špatně tu menšinovou politiku..
                      A místo aby předvedli jak se to má dělat správně, tak spustili opravdovou hrůzovládu.

                    3. …myslim, ze i Blava byla drtivou vetsinou madarska.

                    4. No Prešpurk byl zejména německý.
                      R-U při sčítání používalo fikci obcovací řeči, takže když jste se narodil jako Slovák, ale posléze absolvoval školu ve Vídni nebo Pešti, byl z Vás rázem Němec nebo Maďar, pokud jste nebyl sakra národně uvědomělý…

                    5. Re: Dachsmeister
                      17.1.2019 v 19:59

                      To chapu, ja se narodit jako Slovak a pak studovat ve Vidni, tak uz zustanu Rakusan :-)

                    6. Tím lákáním židovského kapitálu máte na mysli co konkrétně? Sebrat vítr z plachet Švýcarsku, které potom židovským zlatem financovalo Hitlerovi hru na vojáčky?

                    7. Kluci židovští prachy si ulijte u nás a taky tu investujte a plaťte nám naše akce proti Hitlerovi, neb vidíte že je to magor a že to tam s vámi půjde z kopce, že spíše do kopce, respektive že budou do 8 let stoupat jak dým, se tehdy ještě netušilo…

                  3. Státotvorné Němce :-D aha, takže podobnej trouba jako jsou ti rakousko-kňouralové.

              2. To by v našem terénu a pozici znamenalo model Afganistán. Kdokoli s pravidelnou armádou je za týden v Kábulu a pak několik let odjíždí v rakvích domů.
                Pokud tedy nemyslíte domobranu stylu Švýcarska, což je klasická regulérní armáda s promakaným zapojením záložníků.

              3. Cintat si pentli po tolika letech o tom, co bych udélal, kdybych byl Beneš, umí dneska kdejakej píčus.

          2. Žáby v mlíku neznám a nevím jestli někdy budu číst. Napadají mě ale velmi velmi pravděpodobné scénáře.

            1) Nebyla by žádná mnichovská dohoda, Francie a Velká Británie by vyhlásili Německu válku. Než aby Hitler nakráčel do ČSR, měl by najednou starosti na více frontách. Možná by se přidalo Polsko, možná další státy. Nebylo by to úplně easy, bojovat proti německé síle soustředěné na jednom místě, ale aspoň by válka pravděpodobně nepřešla ve světový konflikt.

            2) Byla by mnichovská dohoda, ale ČSR by se postavila na odpor. Za pár měsíců by bylo po, Hilter by neměl jenom sudety, ale celou ČSR (nebo jen ČR) a tohle území by si vybojoval. Velké ztráty na životech, rozprášená čs. armáda. Okupanti by se chovali jinak než kdyby dostali naše území bez boje, tzn. hůř. Ostatní účastníci mnichovské dohody by odpor ČSR odsoudili jako nedodržení dohody a Německo by vlastně bylo v právu. Byli bychom hrdý, ale poražený národ, možná určený k likvidaci nebo k odsunu. Úřední jazyk by tu dneska byla němčina.

            1. mjfox: „Byli bychom hrdý, ale poražený národ“

              Jak píšu ocs, i od Vás by mě zajímalo slyšet, proč si to o té hrdosti myslíte.

              1. Hrdý, protože jsme se nedali a bránili se. Těch pár Čechoslováků rozprášených po celém světě by na to tak vzpomínalo. Žádné Československo by ale už nebylo.

                1. mjfox: co jsem četl o různých (v podstatě) vyhynulých, resp. asimilovaných národech, nic takového tam není. Zkuste si opovědět na otázku, kde se ta hrdost bere a čím se v čase udržuje.

                  Jestli myslíte, že by se z poražených Čechů stali hrdí Němci nebo Poláci, tak za mě ani nevím, jestli si to myslím (spíš by převládla nenávist a odpor k novým pánům) a pokud to vezmu jako fakt, tak nevím, jaký to má vlastně smysl.

                  Dle mého podceňujete vliv prohry (obzvláště drtivé) na psychiku a počítáte s tím, že když jste bez příbuzných, bez sousedů a bez země, má to, že „jste to zkusil“ dostatečnou váhu, aby to všechny negativní důsledky potlačilo. Určitě u někoho to tak být může, ale nevěřím, že je to velká část lidí a už vůbec ne většina.

                  Ta hrdost by dle mého zůstala jen pokud by porážka nebyla tak drtivá, abychom ztratili zemi. Pak ten zbytek má kolem čeho se semknout a říct si „bylo to kruté, ale jsme svobodni“ a na tyhle lidi pak další generace můžou vzpomínat jako na hrdiny, kteří jim vybojovali místo na slunci (jazykově, kulturně atd.). Nicméně zrovna takhle by to s velkou pravděpodobností nedopadlo.

                  1. Jo, to máš pravdu. Možná by se ani žádná hrdost nekonala.

                    1. Problém celé téhle absurdní větve úvah je v tom, že si ani Vy, ani fatdwi, jenž Vám zdárně sekunduje, neuvědomujete, že risiko, že se v české kotlině bude mluvit německy (a česky možná tu a tam v nějaké zapomenuté enklávě na Sibiři) bylo v obou variantách, jak v té „vzdát se a vlézt Adolfovi do zadku“, tak i v té „bránit se, nakolik to jen půjde“.

                      V té prvé to risiko bylo mnohem větší.

                      To, že to tak reálně nedopadlo, byla akorát čistě jen historická náhoda a štěstí.

                    2. ocs: to tady přece vůbec neřešíme. Řešíme, zda by v takovém případě existovala nějaká hrdost jen proto, že jsme zanikli po boji a ne bez něj. Dnes bysme si tady o žádném „co by kdyby“ nepovídali, nepovídali bysme si česky a hrdý byste byl jako na co? Že praděda padl ve válce za nějakou divnou, neexistující zemi, kde se mluvilo jazykem, který neznáte?

                      Jak myslíte, že to dnes vnímájí lužičtí srbové?

                    3. Ono to s tou hrdostí a mnichovem je hlavně komunistická báchorka která má ilustrovat jak nás Západ zradil a jak nás jen co nejužší sepoětí se SSSR může zachránit. ve skutečnosti jsme z druhé světové války vyšli se ctí

            2. Pokud by skutečně Francie a Velká Británie vyhlásily Německu válku, bylo by to enormně „easy“. V té době ještě nacisté zdaleka nebyli na válku připraveni, a už vůbec ne na válku obrannou; existovaly odhady, že kdyby francouzská armáda (ano, mluvíme o žábožroutech) sama vstoupila do Německa v době Mnichova, dobyla by Berlín nejdéle do týdne.

              1. No a Británie byla na válku připravená?

                A ta Francie, o které se vypravuje „Jít do války bez Francie je totéž, jako vyrazit na lov jelena bez xylofonu.“?

                1. Právě ona; proto to zdůrazňuji, neboť se to právem zdá být absurdní :)

                  1. To se mi nechce věřit, i vzhledem k tomu, jak lehce Hitler později Francii dobyl.

                    1. To bylo díky tomu, že se mezitím vyzbrojil daleko lépe (do značné míry i díky tomu, co mu Beneš všechno srdečně věnoval). V osmatřicátém měl ale ještě docela dost exkremento.

                      Srovnejte např. tuto analýzu, obsahující velmi detailní rozbor válečné síly Německa ve srovnání s RČS.

                    2. V tom případě byl Hilter buď opravdový magor nebo naopak dobrý hráč pokeru a v osmatřicátém prostě blafoval.

                    3. Ano, jako poker ten konec 30. let uhral velmi dobre a nutno podotknout, ze za vyrazne podpory svych spojencu. Tehdy take se vsichni bali Rusa a cokoli proruskeho prece bylo fajn.

                    4. …protiruskeho, blee… sorry jako. Kua ten edit by to chtelo :-/

                    5. Hitler byl magor. Ale měl intuici, která mu občas vyšla (Mnichov, operace Cerberus, nepovolení ústupu na východní frontě). Následně magořil ještě víc a postupně nabýval přesvědčení o vlastní neomylnosti. Což zase vedlo k tomu, že následky jeho nepovedených rozhodnutí byly o to větší průsery.

                    6. Hitlerovi postupně totálně hráblo, takže si myslel, že může ovládnout celej svět. A i když už prohrával a jeho armáda už jenom ustupovala, tak si pořád myslel, že zvítězí… kdyby včas kapituloval, zachránilo by to mnoho německých životů.

                    7. @mjfox
                      To se lidem na perníku sem tam stává :-)
                      Ale uzavřít mír s Británií a ovládnout Evropu až po Ural nebyla zase tak nerealistická a ulítlá myšlenka, koneckonců to skoro vyšlo.
                      Stejně tak nebylo pro Německo nereálné v první světové.

                    8. Po Ural? Snad někam po Ukrajinu, ostatně místní vítali původně Wehrmacht jako osvoboditele.

                    9. Nebylo to taky vo tom, ze Francie vedla takovou pochybnou valku? Kdyz Ada napadl Polsko, tak Francie vyhlasila Risi valku, ale pak na pohranicni jednotky Rise ani neutocila, protoze to bylo fujky. Ale mozna je to enem urban legend :]

                    10. Není to urban legend. Když nalejete miliardy franků do betonovýho opevnění, tak s tím už nikam nevodjedete. Válku teda jako vyhlásíte, když už máte tu dohodu a čekáte co bude.
                      RAF tou dobou shazovala letáky.

                    11. To opevnění bylo hotové začátkem 30. let. Francouzi měli dost tanků a náklaďáků, ale neměli vůli jít do útoky. A Němci taky na své straně hranice vybudovali velmi silná opevnění.

                    12. Křivdíte jim deacone, asi na dva týdny v září obsadili vyklizené území III. říše do hloubky asi 10 km někde v Sársku tuším. :-)

                    13. No kde ten americký profesor přišel na ty stovky 36t tanků s 75mm kanonem v ČSR l.p. 1938, potažmo 39 fakt netuším!?
                      Nicméně průmyslové a lidské zdroje byly na straně Němců, a když přidáme Poláky a Maďary…

                    14. Vlk to analyzoval loni nekdy v zari (?), dalo by se dohledat na vlkovobloguje.wordpress.com, mel to tam velmi dobre a peclive odzdrojovane.

                    15. Ja to nekde videl v dokumentu, ze oni sice obsadili ty svoje pevnosti a vsechno, ale nejak odmitali delostrelectvem obtezovat Risi. ALe fakt jsem k tomu nic nedohledaval, ze to byla „ticha valka“ nebo tak nejak. Ale ja bych tomu i veril, Francie zazila WW1 na vlastnim uzemi a kurva dobre si pamatovali, jak to vypadalo, IMO za zadnou cenu nechteli, aby se zase bojovala zakopova valka.

                    16. @deacon
                      Sem tam vystřelili, plus se pokusili napochodovat do Sárska a když se to zadrhlo, tak zase odpochodovali zpátky.
                      V hlavách velení bylo pořád uložené z minulé války, že útok je vyčerpávající sebevražda, kdežto v zakopané obraně se dá odolávat leta. Takže čekali až na ně skopčák nakluše, že ho pak rozsekají tak, že toho zas nechá.

            3. 3) Podobně jako 2), ale Hitler byl magor, takže by se nespokojil s Č(S)R a dostal by chuť na další území. Byla by z toho světová válka, kterou by stejně nakonec prohrál, ale území ČSR by bylo bitevní pole. Vlastně by to byla součást Německa, klidně by nějaké původně české město mohlo lehnout popelem jako Drážďany.

              4) Jako 3), ale ve finálu bysme tady nemluvili německy, ale rusky.

              1. Ostatně je třeba mít na paměti, že právě pro variantu 4 si Stalin Hitlera vypěstoval; jediné, co polovinu Evropy zachránilo, bylo to, že Hitler na to přišel aspoň trochu včas.

            4. Re: mjfox
              17.1.2019 v 10:50

              ..ad 2), myslim, ze by nebylo byvalo slo o „nedodrzeni“ dohody, alebrz o „neuposlechnuti“ dohody. Tedy ze my jsme ti zlobivi, kdo pokazil mirovou dohodu, kterou UK a F tak pracne uhraly. My jsme nebyli stranou teto dohody, my jsme zustali tehdy na chodbe…

              Samozrejme, vysledny efekt stejny, o tom zadna.

          3. ocs: překvapuje mě Vaše jistota, že by prohraná válka a obrovské materiální škody znamenaly zachování hrdosti, odvahy a vůle bojovat proti zlu. Nehledě na možnost toho, že by žádné Československo po válce neexistovalo, tak jako těch pár Lužických srbů nemělo svou zem a nic takového neměli ani Rusíni (ano, vím, není to to stejné, nicméně v případě zásadní ztráty populace to zdaleka není málo pravděpodobný scénář). Možná by na konci války byla hrstka zlomených Čechů, kteří ani nemají kam se vrátit, protože marná válka jim jakoukoliv hrdost a chuť bojovat dál vzala.

            Současně by mě zajímal Váš názor na „odvahu, vůli a schopnost bojovat proti zlu“ u ostatních národů v Evropě, když poválečný vývoj ukazuje, že žádná korelace s ničím takovým a výhrou-prohrou ve druhé světové neexistuje (a zlo bují a bují, místo aby bylo pár baráků v bruseli a dalších lokalitách odvážně a hrdě srovnáno se zemí).

            Dle mého si to (překvapivě naivně) malujete jako nějaký snílek, takový neškodný daydreaming, bez opory v realitě.

            1. Trochu reality do toho, prosím. Dokonce i ti žábožrouti dnes ve velkém pálí rychlostní radary a nakopávají zadky tamním esenbákům.

              1. ocs: hmm, takže jste to pěkně vyignoroval, jako v podstatě vždy, jak si poslední dobou všímám, když se máte nějak vypořádat s realitou (a ne jen s teoretickými poučkami, na ty máte vždy jiných teoretických argumentů dost).

                Crum Patch máma taky, to je tedy ten „hrdý boj proti zlu“? Tak to jsem pak v klidu. Zvolení Macrona, vůdčí role v bruseli, to je jen taková nepodstatná epizodní část celé věci a na „hrdost a odvahu pro boj se zlem“ nemá vliv a posuzujeme boj se zlem podle zapáleného radaru (přestože se bojuje proti projevům, zatímco se vesele snížila rychlost, tj. systém drtivě vyhrává a nevypadá, že by ho masy Francouzů pokládaly na lopatky).

            2. Například Finové mohli být hrdí, že statečně odolávali a dávali na frak silnějšímu nepříteli. Jenže měli pro boj trochu lepší podmínky než my.

            3. V podobné situaci ve stejné době byli Finové. 5 milionů lidí v chudé zemi s nic moc armádou proti Sovětskému Svazu. Šlo jim o všechno. 1939 i 1944. V obou případech byli natolik hořkým soustem, že agresor nepokračoval a sedl si k jednacímu stolu.

              1. Ada, mjfox: zaprvé, oba předpokládáte, že bychom byli takovým oříškem (jiné geografické podmínky a nakonec i motivace na straně agresora, relativně šlo o houby, zatímco naše poloha je strategická).

                Zadruhé, Finsko to ustálo a existuje. Pravděpodobnějším scénářem je neexistence ČSR, kterou sám mjfox píše v jiném příspěvku jako přímý důsledek. V takovém případě je tu ale problém s tím, kde by ta hrdost měla jako být (vizte můj příspěvek z 11:27 mjfoxovi výše).

                1. Ne, já nepředpokládám, že bychom byli oříškem. Byli bychom velice snadný nepřítel.

                  1. mjfox: proto to píšu, protože Finové se rozhodovali v úplně jiné situaci. Podobně jako třeba Afghánci. Máte-li na své straně přírodní podmínky, je to něco úplně jiného než když jsou (dá se říct) proti Vám. Nakonec proto taky hrady stavěli na nepřístupných místech a proto taky hrdinství vznikalo obvykle tam, kde byla šance se ubránit, ne někde na renesančním zámku v rovině, kde bylo po bitvě sotva začala.

                    Trochu bych to přirovnal k situaci, kdy se ohledně své partizánské budoucnosti rozhodujete v Tatrách nebo na poli v polabí. Je lehké vyčítat těm v polabí, že nebyli stejní partyzání jako ti co byli někde v horách, ale je to současně – doufám, že to tady cítíme stejně – poněkud nefér, protože je to srovnání jablek s hruškama. Ten z polabí šel obvykle partyzánštit jinam, nešel si to vyříkat s tankovou divizí na pole za městem s kvérem v ruce.

                    1. Tvrdá země dělá tvrdé lidi. Už pro to, že mají mnohem méně co ztratit.

                    2. Úvahy zda je lepší bránit pohraniční hory nebo placku plnou jezer a lesů ponechme vojenským teoretikům, nicméně Rusové by si na papíře i v reálu Finy namazali na chleba. Nestalo se tak jednou kvůli tomu, že si vystříleli vlastní velitelský sbor a tedy útok vedli diletanti a podruhé proto, že jim nestálo za to pokračovat, když potřebovali vojáky proti Říši.
                      Rozhodnutí Finů (ne)bojovat bylo ve stejně bezvýchodné situaci jako naše.
                      Naše šance byla, že v případě vypuknutí války s ČSR by Hitlera odstranila vlastní opozice v armádě (ne proto, že by nechtěli válku, jen na ni nebyli připraveni).

                      Větší problém byl, že jsme na mezinárodním poli byli ti, co nerespektují mezinárodní dohodu a že jsme ti, co si sami vládnou v rámci sebeurčení národa a totéž upíráme Němcům.
                      Rozhodnutí bojovat tak nebylo ani tak vojenské, jako spíš politické. I v případě vítězství bychom my byli ti zlí, zejména, když by v tu chvíli odstavili Hitlera – do té doby velká část světových politiků k Německu vzhlížela, jako že tak se to má dělat.

                    3. Mimochodem, finská armáda doporučovala v třicátém devátém nebojovat a přijmout sovětské podmínky. Když politici rozhodli bránit se, již bez řečí poslechli rozkazy.

                    4. Ada: opakujete jen to, co jsem napsal, tedy že motivace agresora byla u Finska o dost nižší („jim nestálo za to pokračovat“).

                      U nás podobný scénář nepřipadal v úvahu, naše území bylo nutné ovládnout.

                      Rozhodnutí zda válčit je vždy politické. Armáda je jen nástroj. Sama válčit nepůjde, jen na rozkaz – a je jedno, jestli politika nebo generála, který se de fakto politikem stane díky vojenskému převratu (a má tedy moc politickou).

                    5. to ada a fadtwi
                      tak v roce 1940 nikdo žádné vojáky proti Hitlerovi nepotřeboval ado
                      Obsadit celé Finsko ani bolševickým magorům nestálo zato, protože na ně opravdu finský odpor udělal dojem a bylo jim jasné, že by mohli dopadnout jako o 40 let později v Afganistánu.
                      Každý Fin (kromě party kolem soudruha Kusinena což bylo pár tisíc finobolševiků) by jim kladl odpor, zemi by dostali zničenou a za každým stromem by bylo riziko, že tam stojí zbylý Fin s puškou a odpráskne před smrtí aspoň 10 mužiků anebo jen tři kované soudruhy, neb Finové si uměli vybírat…

                    6. Dojem na ně udělal, leč něco jiného je odpor konzistentní armády podpořený kromě nepochybné statečnosti i debilitou agresorovy taktiky, dosud fungujícím zázemím a solidaritou ze zahraničí, solidaritou dávající dokonce naději na přímou vojenskou pomoc.
                      Jenže bohužel na jaře 1940 byla finská armáda vyčerpána a Mannerheimovu linii se bolšánům konečně podařilo prorazit. Dál do posledního bojovníka se klade odpor jen buď když už jejich život budou ztraceny tak jako tak (Varšavské ghetto 43) nebo se jedná o fanatiky na úrovni islamistů nebo japonských vojáků ve WW2. Finové – ač se v Zimní válce zapsali do historie taříkajíc zlatým písmem, takovými případy nebyli.
                      Ono těžko odejít do lesů a klást odpor, jestliže jste živitel rodiny, která na vás existenčně závisí a těžko očekávat, že ji okupant za to přidělí sociální dávky. Postarají se o ni, to je pravděpodobné, ovšem způsobem, který už mají nacvičený na jiných případech potlačování protibolševického odporu.
                      Důvody, proč Stalin neokupoval celé finsko , jsou diskutovány dodnes, IMO mi nejvíce připadá pravděpodobný fakt, že báťuškovi se velice líbila situace, kdy kapitalisti jsou vzájemně ve válečném stavu a nechtěl riskovat, že by přece jen na poslední chvíli zasáhli proti němu.

                    7. S tím vystříleným velitelským sborem to bylo trochu jinak, přečtěte si Očistu od Suvorova. Očistou se Stalin zbavil nadbytečné přítěže. Před tím byl počet generálů vůči vojínům v podobně šíleném poměru jako má dnes AČR. Navíc odstranili mnoho idiotů, alkoholiků, zbytečných politruků a byrokratů, pak taky vnitřní opozici a sadistické řezníky (ještě horších než Stalin) bez vojenských znalostí atd… Diletanti vedli útok proto, že jich zřejmě pár ty čistky přežilo (možná tam šli za trest) a hlavně právě ty předpoklady na papíře fakt nepočítaly se všemi faktory (že tahle zima bude fakt kurevská, že Finové budou tak moc odhodlaní, že i finští komouši budou na SSSR hledět jako na nepřítele atd.). Se zbytkem souhlas. Hodně velkou roli by v případě konfliktu pro nás hrálo to, zda a jak rychle by Churchill a spol. získal potřebný vliv, aby byl jako agresor vnímán Hitler a ne my.

        2. mjfox: ad 1968: co vlastně míníte tím „my“? Byl to boj dvou komančských frakcí o koryta. Tím „my“ myslíte jednu z těch frakcí (kterou?) nebo obyčejné lidi?

        3. mjfox: Otazka obrany je pomerne dobre zdokumentovana. Rok 38 byla z pohledu evropskych velmoci posledni chvile kdy bylo Nemecko resitelne, a to i vojensky.

  3. Palach snad studoval na filozoficke fakulte, nevim jaky obor. Je mozne ze v ramci studii se setkal s tim ze nekde ve svete se lide upaluji jako protestni gesto proti okupantum (Tibet ?). Mozna byl natolik chytry ze si spocital ze u nas zech lidskych pochodni nebude tolik, on bude prvni a jako symbol si jej lide budou pripominat a k tomu ucelu se shromazdovat (vit Palachuv tyden kazdy rok). Nejaky smysl to melo.

    1. „Inspirací Palachovi bylo sebeupálení Thích Quảng Đứca a dalších vietnamských buddhistických mnichů na protest proti perzekuci buddhistů katolíky v Jižním Vietnamu.“ https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Palach

      1. mjfox – jo mel jsem se na wiki podivat, diky

  4. Mno, tak jsme opět objevili Ameriku, ale to u Tebe není nic nového. A čoveče, frajere, tak všem ukaž jak se to dělá ne? Neupaluj se, to je fakt blbost, ale zajeď autíčkem za všema těma co Tě permanentně serou a o kterých tak velkohubě tlacháš na tomhle blogu a postřílej je ne? Pistolku máš, tak ať s ní netrapasíš jen v neděli na střelnici a konečně Ti k něčemu fakticky bude. Německy umíš, anglicky umíš (nebo si to alespoň myslíš, to Ti vždycky stačilo) jak když bičem mrská, dvě vejšky máš, tak pak můžeš klidně „zdrhnout“ ven; třeba do Anglie, nebo Německa, tam je to teď přece super a mnohem lepší než tady a i bratři Mašínové si to určitě mysleli …. Leda hovno, umíš akorát blbě tlachat, jako všichni ti hospodští povaleči které věčně kritizuješ, ale jinak jsi úplně stejně připosraný a líný jako oni, protože kdyby ne, tak jsi to tady bez keců a věčného pičování do všeho a do všech zabalil už před dvaceti lety, jenomže na to Ty nemáš koule. Ty tak ještě zorganizovat hrkání autama od nikud nikam a to ještě jen když je hezky ….
    KoZa už můžeš přispěchat s příprcem, protože Ty jsi druhý takový prskající přizdisráč …

    1. Nesouhlasit neznamená urážet. Pokud chceš vzývat Kim Ir Havla, obrať se na jiný blog. Zapomínáš na poslední doporučení autora webu. Když se ti to nelíbí, nečti to.

      1. CL buď trpí nějakou obsesí nebo D-F zná a myslí si, že tyhle komentáře ho nějak děsně naštvou. Přitom jejich kvalita je tak ubohá, že normální člověk si něco pomyslí o štěkajícím ratlíkovi a tím to hasne. CL vnímám jako takového místního neškodného zkrachovalého tragéda, který si myslí, že protíná nepříteli žhavým mečem srdce a přitom jen píchá špendlíkem do plyšáka.

        1. Je zbytečné se vzájemně urážet, především. Taky nesouhlasím do písmene s tímto textem, ale každý má právo na jiný názor. Za komunisty mne taky mnoho lidí okřikovalo, když jsem řekl něco, co nesplývalo s oficiální ideologií. V poslední době se opět tato tendence objevuje. Namísto diskuse s argumenty. Tenkrát ono okřikování předznamenalo změnu režimu.

          1. PAKO-: nic jiného než urážky sem CL nikdy nenapsal.

    2. Tvoje máma je bagr.

  5. Po roce 1989 se v ČR upálili 2 lidé – v roce 1992 Jozef Aszmongyi (61) na protest proti rozdělení Československa, v roce 2004 pak Zdeněk Adamec (19), který se den před prezidentskou inaugurací Václava Klause upálil na protest proti konzumnímu způsobu života, nakládání s odpady, dopady kapitalismu, atd.
    V jejich případě mediální a politický mainstream žádnými ohledy netrpěl, byli odsunuti na okraj zájmu, jejich motivace nebyla vůbec zmiňována natož analyzována, rovnou byli označeni za magory. Primář Mikloš z Psychiatrické léčebny Bohnice v souvislosti s Adamcovým případem pro média uvedl, že velké množství doléhajících bezvýchodných a tíživých problémů, mezi něž patří i otázky soužití mezi lidmi a stavu společnosti, mohou vyústit v chorobnou depresi.
    Osobně mi pantheon mučednických ikon liberálních demokratů začíná silně připomínat to samé v případě mrtvých komunistů. Je stejně trapný a patetický.
    Já za hrdiny považuji lidi typu Jana Smudka, nebo Václava Morávka. Hrdinové jsou pro mě i bratři Mašínové a Milan Paumer a všichni ti, co se postavili stalinskému molochu se zbraní, byť se posledně jmenovaní nechovali zrovna košer…
    Škoda toho oikofobního flusance uprostřed článku. To, že selhávají elity neznamená, že národ trpí nedostatkem statečných lidí, schopných riskovat. Zrovna na příkladu Morávka a Smudka je vidět, že v tom údajně profízlovaném Protektorátu mohli léta přežívat aktivní odbojáři, aniž byli odhaleni a zlikvidováni. Útěk Smudka (na kterého byla vypsána odměna 150.000 Kč, a jehož fotku měl každý protektorátní četník) do Bělehradu, zaplatilo životem cca 150 občanů protektorátu, aniž by se Gestapo přiblížilo k jeho stopě.

  6. No, rozklikl jsem článek, přečetl poslední větu, a bylo mi jasný, o čem to bude. Nezklamalo.
    Neříkám, že je to dobře nebo špatně, ale je to samo o sobě hlavní důvod, proč podobná názorová poloha nikdy a nikde ve světě výrazně neprorazí, a proč se vždycky na zastánce podobných ideových proudů bude dívat jako na bandu podivnýho mixu — (doplň libovolnou nálepku z „pravé“ strany spektra).

  7. Jednoduše a výstižně zformulované myšlenky, které se honí hlavou i mně.
    Díky.

  8. Necetl jsem komentare (ted jsem prijel z prace), ostatne se obavam, ze uz dopredu tusim, ze to bude pocteni nevesele…
    No pokud autor nechape, proc se Palach upalil, potom je na tom pomerne spatne s myslenim a sbiranim informaci. Coz me zrovna u tohoto autora docela mate.
    Autor mozna spise s Palachem nesouhlasi, respektive s jeho postupem, metodou, se vsim. A tak tu dela, jako ze nevi, co chtel.
    Tak ja to autorovi, pripadne dalsim, kteri netusi, prozradim.
    Palach byl idealista. Mam pro to pochopeni, sam jsem v jeho veku byl stejny. V podobnem veku (+par let) jsem „bojoval“ velmi usilovne s nejakou „nepravosti“ , z dnesniho pohledu to byla TOTALNI PICOVINA. Ale bojoval jsem s ni a dodnes si myslim, ze to bylo dobre. Dosahl jsem nepatrneho uspechu v te dobe, v dnesni dobe je prakticky efekt 0, slovy NULA. NIC. Bylo to cele k nicemu. Presto si myslim, ze je dobre, ze jsem s tou veci bojoval.
    Mel jsem, stejne jako Palach, v hlave myslenku, ze „lide to prece musi pochopit“. Dneska uz vim, ze drtiva vetsina lidi „na to sere“. Jenze v tomto veku si to clovek neuvedomuje, ba naopak mu to prijde zcela nemozne. Prece NENI MOZNE srat na TAKTO DULEZITOU VEC!!! Je. Ale kdyz je cloveku 20, me bylo tak 23-24, tak je clovek plny idealu a vubec netusi, svet okolo nej je zaplneny z velke casti hajzlama, kriplama, zmrdama a podobnyma jinyma lidma.
    Palach si myslel, ze kdyz udela neco dostatecne „velkeho“, ze vyburcuje lidi. Nebylo to mozne, nemohlo se to stat, ale to on nevedel. Kdyby mu bylo 30, uz by to mozna tusil, kdyby mu bylo 40, mel uz by v tom jasno. Ale bylo mu, kolik bylo, a tak to netusil.
    Z jeho pohledu to co udelal melo naprosty smysl a v normalni spolecnosti normalnich lidi by to smysl skutecne melo. U nas ne (a jiste I mnohde jinde ve svete take ne).
    Je uplne jedno, kdo s kym kolaboroval, kdo koho pozval, kdo koho podrazil a kdo z komunistu byl vetsi a kdo mensi svine. To on NEMOHL vedet. Dneska se nam to vsem hodnoti, dneska uz to, MOZNA, vime. Ale on to vedet nemohl. On jen predpokladal, ze neco takoveho udela a lidi se reknou „ty vole musime neco udelat, koukni na nej, kolik do toho obetoval, tak pujdem a taky neco udelame“.
    Byl mlady, naivni. Ale to co udelal naprosto dava smysl z pohledu cloveka, kteremu je 20 a ma predstavu o tom, ze lide okolo nej jsou spise dobri, nez svine.

    1. Ty v tom vidíš, co vidět chceš. Není to překvapivé, když klišé o Palachovi se omílá každý rok.
      Sám ale vidíš určité momenty, které by tě měly trknout.
      To, že je někdo mladý, neznamená nutně, že je úplně blbý. Já ho spíše vidím jako OBĚŤ z dnešního pohledu pravdoláskařství a salónního levičáctví. Stačí se podívat co studoval a jeho sociální bubliny. Určitě jeho bubliny byly neskutečně pohoršené a zcela jistě se o protestech mezi nimi hovořilo včetně vzájemného povzbuzování. Připomíná mi to moje dětství, kdy kulantně řečeno méně bystré děti bylo možné přesvědčit často k nebezpečné lumpárně, kterou každý chtěl provést, ale nemít to na vlastním triku. A Palach byl prostě ten slabší, více melancholický, atd. atd..
      A dneska si ho do huby berou nejvíce pravdoláskaři a honí si na něm triko, ačkoliv ani by něco takového za své vznešené ideály neprovedli.

    2. Lojza: Palach musel nade vší pochybnost vědět, že tehdejší společnost bez větších rebelií akceptovala cca 20 let bolševické tyranie, včetně několika desítek umučených a zavražděných, tedy že jedna smrt navíc nebude hrát žádnou roli.

      Mimochodem normální je to co dělá 51+ % populace.

      1. Palach okolo sebe videl nadseni ze zmen typu ruseni cenzury a podobne, videl, ze je to cesta, kterou lide chteji.
        Takze chapu, proc si myslel, ze kdyz ty lidi tak nejak popostouchne, tak budou o neco aktivnejsi. Naivni, ale pochopitelne z pohledu cloveka, kterymu je 20 ci kolik presne.

        Pokud bude 51% populace vrazdit jine lidi, neprijde mi to vubec normalni, at si bude kdo chce rikat co chce. (napriklad, jen abych odpovedel na tvuj priklad). Ci nemusime by tu vrazdeni – pokud bude napriklad 60% populace tvrdit, ze je normalni vlastnit otroky, me to I pres to normalni neprijde a nikdo o tom nereknu, ze je to „normalni“

        1. Normální = většinový. Pokud v nějaké zemi 60% lidí vlastní otroka, je to tam normální. Samozřejmě, u nás ne, proto ti to nepřipadá normální. V USA t.č. otrokářství docela kvetlo, bylo to tam normální a ani nevím, jestli tam vlastnil otroka každý druhý. Před lety v ČSSR bylo normální být ve Straně, byl tam kdekdo.
          Ale je to jenom slovíčkaření.

          1. +1. Neni to slovickareni, je to skutecny smysl slova. Normalni je to, co je vetsinove. Pokud se to nekomu nelibi, pak staci pouzit jine slovo. Treba ‚neeticke‘. Dokud, ovsem, ta vetsina neupravi zakony etiky, ze.

          2. Ja vim, no…trebas me neprislo normalni byt ve strane ani v okamziku, kdy to bylo normalni :-)) (napriklad jsem nebyl ani v Pionyru, ja Stranu uz nestihl)

            1. Byt komunistou normalni nebylo, komaru byla totiz mensina.

            2. Lojza: KSČ měla v listopadu 1989 cca 1.5M členů. Takže „normální“ bylo ve straně nebýt, ale současně to ani nebylo nic neobvyklého.

    3. @ Lojza: Děkuji Vám, aspoň někdo zde přemýšlí jako normální slušný člověk, který si je vědom hodnoty oběti za svobodu a za ostatní lidi, i když je to sebevětší idealismus.

      Autor mne celým článekm velice nepšíjemně překvapil, jako kdyby spadnul z Marsu; o roce 1968 – 1969, pohybu ve společnosti i silách, které nakonec společně s okupanty zvítětily, je toho dnes známo spousta, ale dnesk ajakoby autor příspěvku spadnul z višně, resp, z Parlamentníh Listů.

      1. Okupanti prece nemohli zvitezit, kdyz proti nim povstala pyromanska autodestrukcni fronta. Nebo zeby nejaka chybka v matrixu?

        1. „Okupanti přece nemohli zvítězit“ . Tak jistě, vojensky mohli, to je normální, ale nemusela se přitom posrat naše elita (Gusta Husák a spol, který v roce 1968 byl velkým reformátorem a kámošem Dubčeka – jeho slavný projev „Keď odíde súdruh Dubček, odídem aj ja“) a nemuseli jsme si sami nasrat tu tuhou normalizaci, jednu z nejhorších v celém východním bloku. Poláci se taky drželi, stávkovali a ještě za bolševika založili Solidaritu a šli do voleb…
          Palach protestoval svým činem ne přímo proti okupantům, ale proti tomu, že lidi si začali tiše nechat líbit zbavení svobody. Nemuselo to tak být, kdyby naši vlastní zrádci tu špinavou práci neudělali za Rusáky. akorát jsem si zase znova zlomili páteř, a tak pořádně, že to je dodneška patrné; dětičky normalizace – Prognosťák, estébáci, pézetkáři, střední bolševické kádry . nám teď vládnou taky díky tomu.

          Takže nikdy nedržet hubu, když je svoboda ohrožena, je správné, nebo aspoň nepomáhat.

          1. Predevsim – kazdy boj je dobry, pokud ma nejaky hmatatelny vysledek. Paklize to jen konci na smutecnich pochodech a kecech u piva, tak ten boj je od pocatku k hovnu. Ze to dvacetiletej kluk neumi uplne presne zhodnotit chapu, ale na druhou stranu dvacetilety clovek, ktery si neumi vazit vlastniho zivota je taky nepouzitelnej. Trosku mi to pripomina toho typka, co se v rijnu ’38 v ROPiku odbouchnul, protoze se nesrovnal s nemeckou okupaci. Uuuuzasnej cin. Kdyby namisto toho sel do odboje, jako ti, kteri opravdu chteli neco odvazneho proti okupaci udelat, tak by byval byl udelal lip. Mel sice peknej funus a „stmelil lidi“, „udelal symbol“, „vyjadril, ze bojuje proti…“ atd., atp., ale ve finale nam od nemeckych okupantu nepomohl a to tak, ze vubec.

            No a to, se tricet let po kotrmelci stale vymlouvame na komary, to je takovy nas narodni sport. Predpokladam, ze nam to vydrzi az do totalniho rozpadu, nebo asimilace tohoto statu. Vymluvy, to je nase hlavni zbran.

            1. Víte, jakej je rozdíl mezi těma, kdo se obětovali – jako četař Arnošt Hrad (a ne v řopíku, ale myslím ve srubu „Cihelna“, když měli odevzdat zbraně, jako Jan Palach, jako Kubiš s Gabčíkem po atentátu na Heydricha, jako spousta dalších hrdninů, od těch, co neudělali nic?

              že pro řadu lidí ty hrdinové jsou věčnou připomínkou, že se nemá jen a jen ustupovat. Jen někdo volí tak krajní prostředky, jako Jan Palach, ale jejich jména a tváře a činy jsou zde jako připomínka navždy.

              Samozřejmě pro ty, kteří sdílejí podobné hodnoty, že stojí za to pro ně aspoň něco dělat. Určitě ne pro komouše, estébáky, SPĎáky, nácky, Putinovce a podobný sajrajt. Tam je to naopak.

              1. Jaky je rozdil mezi clovekem, ktery neudelal nic a clovekem, ktery udelal neco, co situaci nijak nevyresilo? Priznam se, ze to fakt nevim, protoze tam rozdil nevidim.

                Kdyz si predstavim treba takove dve cety. Jedna pri boji za soutesku padne, ale nepritel prijde o dvakrat tolik vojaku plus furu techniky. Druha ceta padne tak, ze nabehne pred kulomety nepritele a krome vystrilene munice nepriteli jina ujma nevznika. Predpokladam, ze mluvit a psat se o obou cetach bude stejne. Dokonce, mozna, i obema nekdo postavi stejne pomniky. A je tedy vubec mezi nimi nejaky rozdil? Ja ho tam vidim, nekdo ne.

                Se zlem se musi bojovat aktivne. Palach taky mohl vyhlasit hladovku. A nebo mohl sednout do kolejiste. Mohl dela takovych veci, ktere by mely uplne stejny efekt…

                Palach by nebyl pripominkou navzdy, kdyby nebyl navzdy pripominan. Skutecny dopad jeho cinu totiz nikde videt neni. Zato cin Kubise s Gabcikem dodnes videt je, protoze urcita dira v dejinach vznikla. Byt vice takovych Kubisu a Gabciku, mozna nektere veci se daly uplne jinym smerem.
                Kdyby ale Kubis s Gabcikem pred autem Heydricha se polili benzinem a zapalili, tak si nejsem jisty, jestli by to byvalo melo stejny efekt, jako vrazda Heydricha.

                1. Víte Sysope, to je špatný příklad.
                  Zkusme to jinak, Arnošt Hrad se zastřelil, protože měl vymytý mozek prvorepublikovou propagandou a poznal, jak mu lhali.
                  Morávek, Mašín & Balabán, to už byl vyšší šarže a taky zblbli, když položili život za čuráka co ještě v Londýně pomlouval národ, že nebojuje s holýma rukama, když o rok a půl dříve nechtěl bojovat vyzbrojen.
                  Ta poctivá většina makala pro říši, ti odvážnější co chtěli být v obraze poslouchali cizí rozhlas, i když to bylo zakázaný D-Fensi, a čekali jak to dopadne.
                  A pak si zvolili více či méně bolševiky, neb věděli že demograti jsou žvanilové na hovno.
                  A k Vaší taktice, no co když je to naopak, ta první četa zahltí obranu, uvaří kulomety a ta druhá pak slavně zvítězí?
                  A co Kubiše a Gabčíka týče, no místním lidem z odboje se ta akce moc nelíbila, tak nějak tušili, že to s nimi pak dopadne blbě…
                  Akce to byla správná, i když zpackaná a nebýt expertů z Bulovky, tak možná i neúspěšná.
                  A co se Palacha týče, ke kterému ta diskuse měla být, holt měl „štěstí“ a jemu to vyšlo a stal se mučedníkem.
                  Asi přece zvolil správný čas a způsob.
                  A bolševiky tím nasral více než banda co vymlátila výlohu Aeroflotu předem připravenými dlažebními kostkami o 3 měsíce později.
                  Jo měl odprásknout krásného Sašu nebo prezidenta Svobodu, ale to prostě nebyl jeho styl.
                  U nás taky nikdo neodpráskl Havla, Klause, Zemana nebo Andreje i když příležitostí jistě bylo (a myslím, že i bude) dostatek.

                  1. Palach bolsany asi nasral, ale jako vykon/cena mi to prijde proste blby. Jako jo, maly soukromy vitezstvi nejakyho kluka, kterej chtel bolsany nasrat, ok. Mladicka blbost, ale budiz. Nicmene prave to delani z nej mucednika, ‚vnimat jeho odkaz‘ a dalsi sracky, to je presne to, co mne na tom irituje.

                    Teroristicka akce SilverA/B je podle mne taky pakarna, protoze co bude nasledovat, mohli aspon tusit a ten vysledek – jeden zabitej nacek, kterej druhej den byl nahrazen jinym nackem a k tomu fura mrtvejch Cechu, to byl blbej vysledek. Nicmene, pokud bych se na to podival jen a pouze tak, ze by se byvali upalili namisto aspon toho hozenyho granatu, tak to by bylo z hlediska te akce ale uplne nahovno.

                    Proto tyhle ‚bojovniky‘, kteri vlasne zadnou silou proti sile nesli (vetsina levicackeho svinstva je v konecnem dusledku sila), neberu. Kecanim, semkavanim, symbolikou a hesly ‚bojuje‘ soucasna zapadni Evropa proti islamskym teroristum a vysledek se nejak nedostavuje. Takze ani po 50 letech nedoslo k zasadni zmene a proti zle sile se musi bojovat zase a jen silou.

                    Co se nasich domacich svini tyce, tak ty nikdo neodpraskl, protoze zrejme neprekrocili tu magickou cervenou linii.

                    1. Jojo, vidíte jak jsme je nakazili evropany.
                      Taky mě to překvapuje, jak si nechali Francouzi a Němci zničit své země…
                      To u Poláků je to furt jinak, jednomu nedávno jeblo a zapíchl primátora Gdaňsku.
                      Sice to byl magor a ne politický útok, ale je holt jiný kraj.
                      V tom Gdaňsku je to asi ve vodě, tam si lidi neváží života už od roku 1939 přes 1981…
                      Největší čech z těch paragánů byl ten první, nějakej Riedl, toho omylem vysadili někde v Tyrolích, tak si vymyslel legendu, že se vrací z Jugošky do protektorátu kde před válkou dělal u Bati.
                      A u Bati taky doklepal celou válku, nic neorganizoval, neskrýval se v lese ani se nedal k partyzánům…

                    2. No co, nebyl blbej, byl hned v pocatku uprostred hnizda rozvracece bolsevickeho raje. Vsak Churchill se bolsanu bal vic, jak nacku, takze cert vi, jakej mel ten Riedl vlastne ukol…

                    3. Podle tohoto uvažování, proč vlastně zkoušet sestřelit nějakýho mesouna či heinkela, vždyť Němci si v poho vyrobí nového, stojí to za tolik civilních obětí v Londýně?
                      On ovšem Heydrich nebyl jen nějaký snadno nahraditelný kus, ba je možno říci, že nahrazen už nikdy nebyl. Dalšího takového neobyčejné výkonného, velice inteligentního a zároveň všech morálních zábran zbaveného nácka už Adolf na skladě neměl a do konce války nenašel.

                  2. Přesně pojmenováno. Nic není černobílé a spousta lidí kritizuje něco, čeho by sami nebyli schopni.
                    Na co bych se všech místních suverénů zeptal: rozdělili jste si definičně a hodnotově národ (resp. obyvatele) na třetiny, z nichž pouze jedna stojí za něco. Fajn. Teď otočte pomyslně hlavu o 180 stupňů a zkuste se podívat na své rodiče či prarodiče, co dělali, nedělali apod. Co vidíte? Je to z vašeho nekompromisního vidění hezký pohled? A kladli jste si někdy otázku proč? A kvůli komu? Po revoluci každý stojí na barikádě, v jejím průběhu jenom hrstka, co stejně padne.

                    1. Jo to je dobrej nápad.
                      Děd se z nezaměstnanosti dostal do řopíku v Háji ve Slezsku a z něj do šachty, na Heydrichovu akci jel na dovolenou do Luhačovic a pak se dal v 1945 ke komančům kde odborařil v hornictví až do důchodu…
                      V 1968 ho nasrali Rusáci a do roku 1995 kdy umřel si života užíval na zahrádce a domácím kutilstvím, taky se věnoval dvěma vnukům a vedl čilý společenský život.
                      No mohl se v tom řopíku zastřelit nebo zdrhnout do Anglie nebo do lesa a nechat se zastřelit tam. Nebo přežít a být ometálovaný hrdina nebo mukl v lágru, kdyby mu vyšla ta Anglie…

                    2. Ten tvuj deda udelal to nejlepsi, co mohl – zplodil potomstvo, ktere uvedl funkcne do zivota. Kdyby se polil benzinem a zapalil, tak by tak uspesnej nebyl.

              2. …jeste takhle: kdyz mi do baraku vleze zlodej, tak to, ze mu reknu, ze je curak a nebo to, ze zacnu hulakat z okna, ze zlodeji jsou curaci a pak se treba podrezu, urcite bude velky symbol, bude to moje velka obet, naprosto nepochybuju nad tim, ze se o tom jeste dlouho bude mluvit.

                Ale ja si porad myslim, ze je lepsi namisto postoju a symbolu vzit brokovnici a vystrelit tomu zmrdovi streva na zed.

          2. Jaká tuhá normalizace, proboha? Nebyly žádné popravy, žádné koncentráky, i ten Dubček si žil docela v klidu.

            1. To mě taky pobavilo. Zvlášť ve srovnání s Polskem, kde vláda vyhlásila rok a půl trvající výjimečný stav, zavedla stanné právo a ve snaze zlikvidovat politickou opozici bylo cca 100 lidí zabito při nepokojích a tisíce opozičních aktivistů bylo uvězněno, aniž by jim režim dopřál aspoň nějakou tu justiční frašku, jako v ČSSR.

            2. Coz o to, proti pohodovym 60. letum se srouby samozrejme utahly. Kdo se do komaru sral, no tak holt mel problem. Kdo na ne sral, srali oni na nej. Faktem ovsem je, ze zatimco normalizace byla zvlaste letos v srpnu pretrasana ze vsech stran, tak skutecne peklo zpusobene nasimi bratry v dnesni NATO v roce ’38 takto vnimano neni. Jo, jako fakt to uznavano je, ale prilis se o tom v mainstreamu nemluvi, protoze to neni zcela v souladu s hodnotami EU.

      2. Cerny Mor: „Děkuji Vám, aspoň někdo zde přemýšlí jako normální slušný člověk, který si je vědom hodnoty oběti za svobodu a za ostatní lidi, i když je to sebevětší idealismus.“

        Řekl bych, že pravě takto přemýšlí lidi, kteří za svobodu nikdy nebojovali, protože jim ji vybojoval někdy jiný. Pak neví roupama jakou symbolickou událost by spojili s „bojem za svobodu“.

        Já zase dneska večer budu bojovat proti hladu v Africe – nedám si večeři. Tak snad to jako normální slušný člověk oceníš.

    4. V normalni spolecnosti normalnich lidi by zadny insider nepozval okupacni vojska. Cili chyba je uz v pocatku uvahy. Pak jsme totiz v rovine „v normalni spolecnosti se nekrade, takze k cemu zamykat?“, „normalni spolecnost normalnich lidi prece nikoho neprepada, tak k cemu armadu?“ apod.

      Je to presne obracene. Normalni spolecnost obsahuje zlodeje, srace, vrahy a dalsi dalsi svinstva. Spolecnost neni p.a.

    5. „Byl mlady, naivni. Ale to co udelal naprosto dava smysl z pohledu cloveka, kteremu je 20 a ma predstavu o tom, ze lide okolo nej jsou spise dobri, nez svine.“

      Zabít sám sebe proto, že se mi nelíbí kam se svět kolem mě řítí, je projevem duševní poruchy. Z evolučního hlediska to smysl nedává, z hlediska obětování se ve prospěch směčky to také smysl nedává, protože reálný prospěch z té oběti smečka nemá. Pokud si někdo myslí, že je „special snowflake“ a tím, že se upálí reálně nějak významně ovlivní běh dějin ve prospěch své smečky, tak není nohama na zemi.

      „Z jeho pohledu to co udelal melo naprosty smysl a v normalni spolecnosti normalnich lidi by to smysl skutecne melo.“

      A co by jako ta normální společnost asi tak měla/mohla udělat ? Postavit se na odpor jako v Maďarsku, takže místo stovek mrtvých by byly desetitisíce/statisíce mrtvých ? Ochota SSSR jít do konfliktu a krvácet za socialismus byla vidět o deset let později v Afganistánu, kde zařvaly desítky tisíc ruských vojáků. Jít do předem prohrané války není moc rozumné – výsledkem velmi snadno mohlo být to, že by se československo stalo další svazovou republikou, část původního obyvatelstva by následně byla vyexpedována na sibiř a dnes bychom tady možná měli třetinu obyvatelska ruské národnosti, jako mají v Lotyšsku.

      Jedna věc je koukat na 68/69 pohledem dnešní doby a jiná je vzít v úvahu kontext tehdejší doby se zohledněním zkušeností z 50 let (boj s vnitřním nepřítelem, politické procesy, potlačení povstání v Maďarsku). Ono se to totiž nepodělalo v 68/69, ale už o více než 20 let dříve, kdy se ČSR přidalo do zóny sovětského vlivu – mj. Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik z roku 1943.

      Když si člověk přečte Klíč k sovětizaci Československa (https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1302/003-015.pdf) tak ten historický kontext najednou začne dostávat obrysy. Opustit po vpádu cizích vojsk sovětský blok a jít vlastní cestou bylo ještě o několik řádů méně reálné, než dojednat win-win Brexit v roce 2018.

      1. Je stejne zvlastni, jak tyto ruzne mezinarodni smlouvy nam vzdy spis prinesly nejakej pruser. Smlouva s UK a F ve 20. letech, pak smlouva se SSSR, pak smlouva s Nemeckem v 90. letech (zde narazim na fakticke odpusteni druhovalecnych reparaci)… pak Lisabonska… jsem zvedav, s kym dalsim udelame nejakou smlouvu.

        1. Je celkem zoufalé sledovat, jak je dokola omíláno, že nás v případě napadení členství v NATO ochrání. Kdo tohle řekne, měl by dostat přes ústa.
          Kurňa kolik lidí si dalo námahu si ten článěk 5 přečíst ? A to dnes máme internet a všichni to mají na dosah ruky. V době předinternetové lidi byli snadno ovladatelní propagandou amédii, ale dnes když si každý může informace ověřit, se stejně nechají oblbovat.

          Článek 5:
          … pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, …
          Kde je tam jakýkoliv závazek ozbrojené pomoci ?

          Nebudeme-li připraveni se bránit, tak se nám dostane na základě Washingtonské smlouvy stejné pomoci, jako se nám dostalo v roce 1939 od našich Frabncouzkých spojenců. Jak nám členové NATO v případě průšvihu pomohou lze tušit i z toho, jaké pomoci se dostalo Maďarsku, když chtělo stavět na hranicích plot – spojenci jim odmítli prodat pletivo a ostnatý drát … A jakou pomoc nabídl Maďarsku jeho blízký spojenec ČR?

          Státy jsou mafie. A mafie dodržují dohody jen, dokud z toho kouká profit, nebo pokud z porušení kouká značná škoda. Smlouvy jsou jen balamucení lidí, aby se velmocem lépe hrálu jejich hry.

          Mimochodem proč se ve střední a východní evropě dělo v 50 letech to šílenství, které se tu dělo, vysvětluje tato knížka:
          https://www.cbdb.cz/kniha-31243-vybusnina-operation-splinter-factor

          Po jejím přečtení mi 50 léta konečně začala dávat smysl …

          1. Pokud vim, tak vlastne cl 5 sml NATO je uplne to stejne, co jsme meli s GB a F pred druhou valkou, protoze tam take vojenska pomoc zajistena nebyla, jen byla tak nejak ‚zlehka‘ zminena. Az doslo na lamani chleba, taxe Benes dozvedel, ze jako kamosi dobry, ale vojenskou pomoc ocekavat nemuzeme.

            Uz nevim, kdo to prohlasil, ale byl to vyrok ve smyslu, ze nejsou zadna mezinarodni pratelstvi, jsou jen statni zajmy.

            Ostatne toto i celkem opatrne a kulantne ve sve knize napsal Sandor, kdyz cl 5 popsal tak, ze samozrejme je mozne ocekavat treba i vlak balene vody.

            1. Cl. 5 je prisnejsi. Sice se z nej da vykroutit, ale da to vic prace a je to pro takoveho clena obrovsky pruser do budoucnosti. Protoze treba Cina ma v Kanade slusne zajmy a mohla by je vojensky hajit(protoze posledni dobou se celkem solidne nemaji radi). A ted si predstav, ze Rusko obsadi Pobalti a NATO se z toho vykrouti(resp. US), to pak uvidi Cina a rekne si, ze Kanade taky nepomohou a ja bych se i vsadil, ze jestli vycouvaji v Evrope, vycouvaji v Kanade.

              Predmnichovska dohoda mi prisla vyrazne slabsi a snazsi na vykrouceni. Tohle je taky jeden z duvodu, proc US tolik tlaci na zbrojeni v Evrope, protoze v soucasnem stavu z toho vycouvat nemohou a soucasne nechces jit umirat za nekoho, kdo na armadu sere, protoze za nej prijedou umrit amici, ze jo.

              1. Tak ono za ‚vykroutit se‘ muzebyt povazovano kdeco, od onoho pouheho dodani fasku az treba po dodani techniky, ale v nedostatecnem mnozstvi, apod.

                NATO primarne neni zadna organisace sirici pravdu a lasku. Je to distribucni sit vojenske techniky plus organisace pro zajisteni kompatibility techniky, logistickych siti a hlavne naraznikove zony pro USA. NATO jsou predevsim USA, pak dlooouho nic, pak zase USA a pak teprve mozna prvni z tech ostatnich, to vime.

                Pokud by tedy treba nekdo napadl nejakeho maleho clena NATO (vubec neresim, kdyz se budou mlit dva clenove NATO mezi sebou), tak ten zbytek predevsim udela to, co bude pro nej vyhodnejsi. A precedens z toho vznikat vubec nemusi, protoze v NATO ma kazdy uplne jinou hodnotu.

                Trump tlaci hlavne proto, ze pokud chce USA udelat grejt egejn (samozrejme bez valky bez realne sance), musi do zbrojniho prumyslu lit penize zvenci, nejen z domacich kapes. Evropu jako skladiste a batlfild ma zmaklou, takze ted ji jeste podojit.

  9. UTRPENÍ ANDREJE BÁBY (Únor 1989).

    Konspirační byt StB v Bratislavě, únor 1989. Ke žhnoucímu ústřednímu topení je želízky připoután Andrej Babiš. Z rozbitého rtu mu kape krev, levé oko má nateklé. Na židli proti němu obkročmo sedí poručík Julius Šuman.

    Šuman: Přišlo nám udání od inžinýra Kalouska z Mitasky. Podnik prej doteď dovážel levný fosfáty ze Sýrie a ty prosazuješ marockej fosfát, kterej je dražší. Úplně jim to prej nabouralo dodavatelsko – odběratelský vztahy. Co mi na to řekneš, ty kriple?

    Babiš: Ať žijí marocké fosfáty! Ať žije svobodné Československo! Pryč s vládou jedné strany!
    Vzduchem se mihne Šumanova pěst vylepšená kovovým boxerem a tvrdě dopadne na Babišův solar. Ten jenom pevněji sevře rozbité rty.

    Šuman: Hele, frajírku, za sabotáž taky můžeš dostat špagát. Takže si rozmysli, co říkáš.

    Babiš: Mě nezlomíte jako Horákovou nebo Havla! Přísahám na život svých dětí!

    Šuman vyndá z úst vajgla sparty a típne ho Babišovi o krk. Vzduchem zavoní pečené vodňanské kuře. Babiš pohrdavě zkřiví rty.

    Babiš: Jestli mě nepřestanete mučit, tak vystoupím z KSČ!

    Šuman: A emigrovat bys náhodou nechtěl, holoubku? Dobře víme, že už máte doma tři emigračky.

    Babiš: Mě z téhle země nedostanete jako ty zbabělce z Charty. Já pro tuhle zemi budu makat až do smrti.

    Šuman se cynicky zachechtá a vytáhne pistoli s tlumičem.

    Šuman: Takže si už domakal.

    Babiš: si nepřipoutanou rukou roztrhne košili a obnaží hrudník.
    Střílej, ty estébácký pse! Pryč se sovětskými okupanty! Lidé, měl jsem vás rád, bděte!

    Tlumič sykne, Babišovi se před očima rozprostře červená clona, která postupně tmavne. Ticho a tma.

    Pomalu se rozjasňuje. To už jsem v nebi? A teď už naskočil i zvuk a obraz se zaostřil. Do paroma, trochu jsem si klimbnul. To jednání o důvěře se strašně vleče. U řečnického pultu stojí ten ožrala Kalousek a mele něco o estébákách. Ten má tak co říkat, zloděj. Až domluví, vezmu si slovo a pak se bude divit.

    Babiš přichází k řečnickému pultu a nebojácně hledí Kalouskovi do očí.
    Tak ty mi tady nebudeš vykládat o StBácích. Nebudeš mi vykládat o tom. Já jsem ten soud vyhrál a takový zloděj zlodějský mě nebude tady urážet. Mě StBáci terorizovali za to, že jsem nekupoval ze Sýrie fosfáty…

    Julius Šuman si ve svém bytě v Pezinku naleje další skleničku místního skvělého vína a naznačí přípitek směrem k televizní obrazovce, na níž běží přímý přenos ze zasedání českého parlamentu.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017