Bydlim kousek od dvou ostrych, na sebe navazujicich, zatacek na silnici 1. tridy, kde casto, zejmena luftaci, poradaji zavody v letech do dalky. Bohuzel dopadiste je plne stromu a tak o pomnicky ve skarpe neni nouze.
Protoze moje pribuzna je lekarka na ARO a timto mistem s ni obcas jedu, za poslednich 7 let jsem uz 2x zastavoval a zazil, co to je, kdyz doktor resi svoji praci. Na to, ze je to krehka zenska, tak jednala jako stroj. Presto take rikala, ze „toto bych sakra mela priste udelat jinak“. Zrejme „priste“ se tak nejak predpoklada.
Ani nejvetsi profik neni vzdy pripraven na vse. Kazda nehoda je original. Presto bych byl rad, kdyby mne, v takovemto pripade, nasel alespon takovyto doktor.
Praetorian
Mezi rozumnou uvahou o odstaveni auta s privesem a vstupem na „bitevni pole“ doslo opravdu k mensimu „vypadku“, na druhou stranu, proc sebou vlacet neco, co uz na „miste cinu“ v ostatnich autech k dispozici je, samozrejme pokud jako doktor nemam v aute neco vic „extra“ nez standardni lekarnicku. Jinak se pripojuju k Sysopovi s pranim, aby pokud dojde „na vec“, byl pritomen nekdo jako vy. Jinak pekny a ctivy clanek, diky.
Sprosty Podezrely
Ano, lekarnicka dostala diky medialni masazi zvlastni status. Vsude se mluvilo a psalo o dulezitosti toho, mit lekarnicku, o pokutach za spatnou, nebo proslou lekarnicku, o cenach lekarnicek… A kolikrat jste videli clanek, kde by nekdo psal jen o tom, ze v pripade nehody mam popadnout lekarnicku a bezet na pomoc? Rekli byste, ze se to predpoklada, ale ne, lidem je potreba vytvorit asociaci v hlave. Lekar ji tam ma. Lekarnicka – pomoc pri zraneni. Bezny clovek ma asociaci lekarnicka – policejni kontrola, STK.
Sysop
Ted o vikendu jsme se jeli podivat do Kasperk na mistni veselici v duchu ctvrtyho Karla a v aute zena konstatovala, ze potomek ma kliste. Zrejme od rana na nasi louce. Zastavil jsem, vytahl lekarnu, z ni desinfekci a kousek mydla s jelenem. Mydlo rozdelat s troskou vody, sup s tim na kliste, trosku poskadlit spejli, za par vterin se pustilo, pak desinfekce, pobalit a jelo se dal. Protoze se toto stava, v lekarne najdu potrebne. To je lekarna pro nasi rodinu.
ptak
Bohužel mám pocit, že jste se přesně trefil – z lékárničky je výkladní skříň pro PaChy. Když jsem s autolékárničkou pomáhal jednomu malému cyklistovi omýt a ovázat „silniční lišej“, tak se mě jedna slečna zeptala, co když mě vzápětí zastaví PaChové. Mojí odpověď „pokud budou normální, tak pochopí, že po ošetření bude lékárnička nekompletní, pokud budou nenormální, tak jim asi budu muset rozkopat brusel“ zjevně nepobrala a přišli jí lidštější někomu nepomoct, jen aby nemusela deflorovat lékarničku.
Pohan
Stalo se mi něco podobného: Stál jsem s autobusem na parkovišti, přišla paní se synem, jestli nemám náplast, že si syn odřel ruku a teče mu krev. Vytáhl jsem lékarničku, začal jsem ji rozbalovat a paní se začala bránit, ať to nedělám. Když jsem jí řekl, že lékárničku mám v autobuse od toho, aby se s ní mohl někdo ošetřit, tak se na mne dívala, jako kdybych jí tvrdil, že jsem právě viděl mimozemšťany.
Kotja
A co mít dvě. Jednu na ukazování, jednu na používání.
h72
Myslíte ženské?
Sysop
Mmmm… troufam si odhadnout, ze ta na ukazovani by mela byt i na pouzivani, pokud clovek nepatri do nejake podporovane mensiny. Ale nelze opomenout, ze mnohdy byva jedna na ukazovani a druha na sluzbu v domacnosti.
h72
Služba v domácnosti? Co tím myslíte? Ženské povětšinou vaří nerady a blbě a jsou bordelářky. Takže nepouštět do kuchyně, ku pračce a ke kýblu s hadrem.
LWG
Musíte se více snažit, pane správče, kdo hlodá, pojde… Fofr a přesnost, se kterými má žena třídí, skládá, organizuje přesuny, atd. Bych Vám přál vidět.
Sysop
No, volba manzelky je na stastne ruce (ev. jinem organu) kazdeho soudruha. Moje zena vari chutne a rychle, zatimco ja vice chutne (dle meho skromneho nazoru) a pomalu. Zatimco ja stihnu dve veci dukladne, moje zena stihne pet veci polovicate.
Cim jsem starsi, tim vice snizuji svoje naroky na vysledky jeji prace a uprednostnim vlastni pohodli.
Pokud jde treba o baleni na dovolenou, tak ona nic nezapomene, vsechno pripravi, ale ja to pak musim napechovat do dopravniho prostredku, na coz moje 3D predstavivost je na vyrazne vyssi urovni. Zato jeji multiplex domacich praci zvlada podstatne vice paralelnich operaci, nez ten muj.
Sysop
Proc? Ja mam jen jednu. Pricemz ta povinna je podmmnozinou te funkcni. Cas od casu udelam Ordnung, vyhazim prosle veci z te povinne (prosle veci z moji samozrejme tridim dle uvazeni) a o5 koupim novou povinnou a nasypu do te moji.
Pokud PaCh projevi zajem o pruzkum lekarny, probehne akce „hledej smudlo“. On je kvalifikovan na to, aby se v tom vyznal. Ja ne.
kat
Kotja 12.9.2016 v 21:41
Nechal jsem dát druhou do firemních aut. Každou chvíli někdo potřebuje náplast nebo kus fáče. No a pachovi se předkládá jedna komplet ukázková.
ptak
Vidíte, to mě „vůbec nenapadlo“, že bych měl dělat něco nad rámec svých zákonných povinností, když mi to přijde nesmyslné. :-) Já si občas tu hru, že tu ještě máme nějakou svobodu, rád zahraji. Z možnosti mít jednu, dvě, tři, sto či milión lékárniček v autě jsem si svobodně vybral mít jednu. Pokud z ní něco použiji, při nejbližší příležitosti to doplním. Ale rozumím vaší motivaci – nechcete ztrácet čas diskuzí s debilem, který bazíruje na blbostech.
Nad rámec svých povinností třeba vozím ještě jedny gumové rukavice, kdyby bylo zapotřebí dělat něco, kde hrozí infekce či kontaminace, vozím i kožené rukavice pro výměnu kola či hrabání se ve střepech. Vozím víc žárovek od toho druhu, které častěji měním. Vozím navíc i nějaké nářadí, které se mi hodí či může hodit. Ale nechce se mi vozit navíc lékárničku, aby se „orgán“ cítil skvěle.
Torm
Dobrý text od praktika. Dík za něj. Mimochodem, máš dar jazyka, zkoušej ho častěji. Rád si to přečtu.
LWG
Bunda, lékárna… úplně normální nevyhodnocení situace v šoku. Při čekání na záchranku ležela zraněná na horkém asfaltu na slunci, k jejímu chlazení přinesla paní z domu od vedle… chvíle napětí… teplou vodu, že myslela, že je jí zima.
Adam
Zase já se těm lidem až tak nedivím – kdo není lékař/záchranář ale prostý laik, tak musí být z takové situace tak vyvalený – najednou se mu v hlavě začne plést 100 000 rad od BESIPů a dopravních expertů… Asi nejdůležitější podle mě je zjistit počet zraněných, co jim asi je a zavolat 155.
prcek
Uz se to nekde resilo a myslim, ze to bylo na tomto webu nekde v diskusi, ze hodne lidi nakonec pouzije lekarnicku z havarovaneho vozidla, protoze tu svou zapomenou vzit.
Jinak dekuju za potvrzeni teoreticke znalosti, ze v takovych pripadech je treba s lidmi jednat znacne autoritativne a vzdy s nekym konkretnim – nefunguje „nemate nekdo…“, ale „vy mi prineste…“ treba to dokazu pouzit, az to bude potreba.
deacon
Jop, je to běžná informace z kurzů – pokud máte nadstandardní lékárničku, tak ji vozte někde po ruce, protože jinak na ni zapomenete a stejně použijete tu z vozů u nehody. A i když ji budete mít po ruce, tak na ni stejně asi zapomenete. Realita je svině :D
Viro
Mám několik podobných zkušeností. nevýhodu v tom, že nejsem lékař, ale poznat mrtvolu od živule není zase tolik složité, pokud člověk alespoň mírně dával pozor na základce, vojně a sem tam nějakém školení. Pravidlo, kdo řve, neumírá, věnuj se prvně „tichejm“ si pamatuju z vojny. Tam jsem se také prvně setkal s mletým a plechama.
Dosud jsem si myslel, že jsem surovec a neurvalec jen já, ale pokusy zapojit okolní čumily laskavým slovem opravdu nefungují. Jsem rád, že autor tak nějak potvrdil, co znám sám a ulevil méme svědomí.
Mě se osvědčil „armádní systém“ – přidělení konkrétního úkolu konkrétní osobě.
No a doufám, že to už nikdy nebudu potřebovat.
Rukavice standardně vozím minimálně jedny i na motorce a to kožené. Gumové jsou dobré tak na vyšetření análu, ale ne na střepy, hrany, kosti a jiný hratatý, pichlavý a tekutý sajrajt.
Než proteče HIV krev koženou rukavicí do mé otevřené rány,…..pravděpodobnost blízká první ve Sportce.
Z mé zkušenosti – nejlépe spolupracující při nehodě se ukázaly profesionální řidiči, konkrétně kamioňáci.
Největší jelita – rodinky s dětmi, co se jdou podívat na mrtvolky. Nelžu, opravdu jsem takovou paní s dvouma krakenama předškolního věku nechal zahnat ( kousek od Budějic), aby se vytvrvale vracela a očumovala a na Slapech jiná i s buřtožroutem a miminem.
Bylo by fajn, kdyby lidé tak nějak ctili ještě jedno pravidlo. Když už jsem zbytečný, tak alespoň nepřekážet.
LWG
Ano, přidělení úkolů konkrétní osobě funguje skvěle. V těch řídkých případech, kdy jsem se k tomu dostal, se na místě nenacházel nikdo, kdo by se bránil. Například hysterickou dceru zraněné jsem za zatáčku poslal zastavovat auta, hned bylo trochu klidu. Horší bylo držet v lati bandu ožralých kamarádů v jiném případě. Ale kupodivu rozhodné slovo platilo i na ně, i když jsem chvíli uvažoval, že s kamarádem asi dostaneme přes hubu…
CzechDave
V tomhle směru byly neocenitelné pravidelné výuky první pomoci v rámci socialistických branných dnů a podobných akcí. Tam se vytvořily takové ty základy typu obvázání rány, tlakové obvazy, dlahy z toho, co člověk najde na silnici nebo v příkopě apod. Pamatuju si, že nám kdysi při téhle příležitosti učitel říkal: „musíte si umět zachovat chladnou hlavu. Lékárničku nemusíte mít vždy po ruce, tak si musíte umět poradit s tím, co najdete kolem sebe. Klacky, tkaničky, rukáv vaší košile, tohle všechno se dá použít jako dlaha, škrtidlo nebo obvaz. Že to není sterilní je v ten moment fuk, důležité je odstranit zraněného z na bezpečné místo, pokud to jde, zastavit krvácení, obnovit tep a dech, stabilisovat ho a zavolat záchranku. Při hustotě záchranné sítě u vás nejpozději do půl hodiny bude kvalifikovaná pomoc.“ Sice to bylo v roce 1986, ale platí to dodnes a jednou mi tenhle dril pomohl úspěšně přiložit ruku k záchraně při havárce, ke které jsem dojel těsně po tom, co se stala.
kat
Souhlas.
Ice cream
Branná výchova se učí furt, nás všechno tohle plus další věci učili taky, hlavně to o té sterilitě a využití čehokoliv, co je po ruce nám vtloukali do hlav od první třídy pořád. Posledně v posledním ročníku střední, tedy před 8 lety. Jinak si to pamatuji jak na jedné základce, tak na druhé, tak na střední, takže to nebude náhoda. Bylo to v rámci nějakých suplovaných hodin během roku, plus taky v rámci nějakého dne, kdy se cvičil nácvik evakuace budovy apod. Dále jak říká má žena, která učí na základce, tak se to vyučuje nadále, nejen v rámci těch suplů, ale mělo by i v rámci rodinné výchovy a pokud již škola dle rámcového vzdělávacího programu odstoupila od rodinky a zavedla výchovu ke zdraví, tak v rámci tohoto předmětu. V neposlední řade je na to místo v projektech (tedy např. při exkurzích, nebo návštěvách zdravotníků, hasičů apod.).
Problém je dle mého ten, že si to málokdo zkusí prakticky, takže pak v reálu jsou výkony mizerné, když už se vůbec někdo odhodlá k něčemu než jen k očumování. Mě v tomhle pomohla velmi autoškola (v 16 na 125ccm), kde lektor věnoval první pomoci hodně času a píle a i přitáhl někoho od záchranky a každej si zkusil, co má dělat, aby nebyl platnej jak mrtvýmu zimník. Párkrát se mi to hodilo a zatím jsem byl vždy úspěšný. Jinak to o té půlhodině není moc pravdivé, navíc mám vesměs blbé zkušenosti s operátory právě u záchranky (s hasičema či policajtama problém nikdy nebyl), díky nimž musí být na první pomoc minimálně 2, jeden co oživuje a druhej, kterej honí sanitku po všech čertech protože operátor, či operátorka je neschopnej debil.
Bydlim kousek od dvou ostrych, na sebe navazujicich, zatacek na silnici 1. tridy, kde casto, zejmena luftaci, poradaji zavody v letech do dalky. Bohuzel dopadiste je plne stromu a tak o pomnicky ve skarpe neni nouze.
Protoze moje pribuzna je lekarka na ARO a timto mistem s ni obcas jedu, za poslednich 7 let jsem uz 2x zastavoval a zazil, co to je, kdyz doktor resi svoji praci. Na to, ze je to krehka zenska, tak jednala jako stroj. Presto take rikala, ze „toto bych sakra mela priste udelat jinak“. Zrejme „priste“ se tak nejak predpoklada.
Ani nejvetsi profik neni vzdy pripraven na vse. Kazda nehoda je original. Presto bych byl rad, kdyby mne, v takovemto pripade, nasel alespon takovyto doktor.
Mezi rozumnou uvahou o odstaveni auta s privesem a vstupem na „bitevni pole“ doslo opravdu k mensimu „vypadku“, na druhou stranu, proc sebou vlacet neco, co uz na „miste cinu“ v ostatnich autech k dispozici je, samozrejme pokud jako doktor nemam v aute neco vic „extra“ nez standardni lekarnicku. Jinak se pripojuju k Sysopovi s pranim, aby pokud dojde „na vec“, byl pritomen nekdo jako vy. Jinak pekny a ctivy clanek, diky.
Ano, lekarnicka dostala diky medialni masazi zvlastni status. Vsude se mluvilo a psalo o dulezitosti toho, mit lekarnicku, o pokutach za spatnou, nebo proslou lekarnicku, o cenach lekarnicek… A kolikrat jste videli clanek, kde by nekdo psal jen o tom, ze v pripade nehody mam popadnout lekarnicku a bezet na pomoc? Rekli byste, ze se to predpoklada, ale ne, lidem je potreba vytvorit asociaci v hlave. Lekar ji tam ma. Lekarnicka – pomoc pri zraneni. Bezny clovek ma asociaci lekarnicka – policejni kontrola, STK.
Ted o vikendu jsme se jeli podivat do Kasperk na mistni veselici v duchu ctvrtyho Karla a v aute zena konstatovala, ze potomek ma kliste. Zrejme od rana na nasi louce. Zastavil jsem, vytahl lekarnu, z ni desinfekci a kousek mydla s jelenem. Mydlo rozdelat s troskou vody, sup s tim na kliste, trosku poskadlit spejli, za par vterin se pustilo, pak desinfekce, pobalit a jelo se dal. Protoze se toto stava, v lekarne najdu potrebne. To je lekarna pro nasi rodinu.
Bohužel mám pocit, že jste se přesně trefil – z lékárničky je výkladní skříň pro PaChy. Když jsem s autolékárničkou pomáhal jednomu malému cyklistovi omýt a ovázat „silniční lišej“, tak se mě jedna slečna zeptala, co když mě vzápětí zastaví PaChové. Mojí odpověď „pokud budou normální, tak pochopí, že po ošetření bude lékárnička nekompletní, pokud budou nenormální, tak jim asi budu muset rozkopat brusel“ zjevně nepobrala a přišli jí lidštější někomu nepomoct, jen aby nemusela deflorovat lékarničku.
Stalo se mi něco podobného: Stál jsem s autobusem na parkovišti, přišla paní se synem, jestli nemám náplast, že si syn odřel ruku a teče mu krev. Vytáhl jsem lékarničku, začal jsem ji rozbalovat a paní se začala bránit, ať to nedělám. Když jsem jí řekl, že lékárničku mám v autobuse od toho, aby se s ní mohl někdo ošetřit, tak se na mne dívala, jako kdybych jí tvrdil, že jsem právě viděl mimozemšťany.
A co mít dvě. Jednu na ukazování, jednu na používání.
Myslíte ženské?
Mmmm… troufam si odhadnout, ze ta na ukazovani by mela byt i na pouzivani, pokud clovek nepatri do nejake podporovane mensiny. Ale nelze opomenout, ze mnohdy byva jedna na ukazovani a druha na sluzbu v domacnosti.
Služba v domácnosti? Co tím myslíte? Ženské povětšinou vaří nerady a blbě a jsou bordelářky. Takže nepouštět do kuchyně, ku pračce a ke kýblu s hadrem.
Musíte se více snažit, pane správče, kdo hlodá, pojde… Fofr a přesnost, se kterými má žena třídí, skládá, organizuje přesuny, atd. Bych Vám přál vidět.
No, volba manzelky je na stastne ruce (ev. jinem organu) kazdeho soudruha. Moje zena vari chutne a rychle, zatimco ja vice chutne (dle meho skromneho nazoru) a pomalu. Zatimco ja stihnu dve veci dukladne, moje zena stihne pet veci polovicate.
Cim jsem starsi, tim vice snizuji svoje naroky na vysledky jeji prace a uprednostnim vlastni pohodli.
Pokud jde treba o baleni na dovolenou, tak ona nic nezapomene, vsechno pripravi, ale ja to pak musim napechovat do dopravniho prostredku, na coz moje 3D predstavivost je na vyrazne vyssi urovni. Zato jeji multiplex domacich praci zvlada podstatne vice paralelnich operaci, nez ten muj.
Proc? Ja mam jen jednu. Pricemz ta povinna je podmmnozinou te funkcni. Cas od casu udelam Ordnung, vyhazim prosle veci z te povinne (prosle veci z moji samozrejme tridim dle uvazeni) a o5 koupim novou povinnou a nasypu do te moji.
Pokud PaCh projevi zajem o pruzkum lekarny, probehne akce „hledej smudlo“. On je kvalifikovan na to, aby se v tom vyznal. Ja ne.
Kotja 12.9.2016 v 21:41
Nechal jsem dát druhou do firemních aut. Každou chvíli někdo potřebuje náplast nebo kus fáče. No a pachovi se předkládá jedna komplet ukázková.
Vidíte, to mě „vůbec nenapadlo“, že bych měl dělat něco nad rámec svých zákonných povinností, když mi to přijde nesmyslné. :-) Já si občas tu hru, že tu ještě máme nějakou svobodu, rád zahraji. Z možnosti mít jednu, dvě, tři, sto či milión lékárniček v autě jsem si svobodně vybral mít jednu. Pokud z ní něco použiji, při nejbližší příležitosti to doplním. Ale rozumím vaší motivaci – nechcete ztrácet čas diskuzí s debilem, který bazíruje na blbostech.
Nad rámec svých povinností třeba vozím ještě jedny gumové rukavice, kdyby bylo zapotřebí dělat něco, kde hrozí infekce či kontaminace, vozím i kožené rukavice pro výměnu kola či hrabání se ve střepech. Vozím víc žárovek od toho druhu, které častěji měním. Vozím navíc i nějaké nářadí, které se mi hodí či může hodit. Ale nechce se mi vozit navíc lékárničku, aby se „orgán“ cítil skvěle.
Dobrý text od praktika. Dík za něj. Mimochodem, máš dar jazyka, zkoušej ho častěji. Rád si to přečtu.
Bunda, lékárna… úplně normální nevyhodnocení situace v šoku. Při čekání na záchranku ležela zraněná na horkém asfaltu na slunci, k jejímu chlazení přinesla paní z domu od vedle… chvíle napětí… teplou vodu, že myslela, že je jí zima.
Zase já se těm lidem až tak nedivím – kdo není lékař/záchranář ale prostý laik, tak musí být z takové situace tak vyvalený – najednou se mu v hlavě začne plést 100 000 rad od BESIPů a dopravních expertů… Asi nejdůležitější podle mě je zjistit počet zraněných, co jim asi je a zavolat 155.
Uz se to nekde resilo a myslim, ze to bylo na tomto webu nekde v diskusi, ze hodne lidi nakonec pouzije lekarnicku z havarovaneho vozidla, protoze tu svou zapomenou vzit.
Jinak dekuju za potvrzeni teoreticke znalosti, ze v takovych pripadech je treba s lidmi jednat znacne autoritativne a vzdy s nekym konkretnim – nefunguje „nemate nekdo…“, ale „vy mi prineste…“ treba to dokazu pouzit, az to bude potreba.
Jop, je to běžná informace z kurzů – pokud máte nadstandardní lékárničku, tak ji vozte někde po ruce, protože jinak na ni zapomenete a stejně použijete tu z vozů u nehody. A i když ji budete mít po ruce, tak na ni stejně asi zapomenete. Realita je svině :D
Mám několik podobných zkušeností. nevýhodu v tom, že nejsem lékař, ale poznat mrtvolu od živule není zase tolik složité, pokud člověk alespoň mírně dával pozor na základce, vojně a sem tam nějakém školení. Pravidlo, kdo řve, neumírá, věnuj se prvně „tichejm“ si pamatuju z vojny. Tam jsem se také prvně setkal s mletým a plechama.
Dosud jsem si myslel, že jsem surovec a neurvalec jen já, ale pokusy zapojit okolní čumily laskavým slovem opravdu nefungují. Jsem rád, že autor tak nějak potvrdil, co znám sám a ulevil méme svědomí.
Mě se osvědčil „armádní systém“ – přidělení konkrétního úkolu konkrétní osobě.
No a doufám, že to už nikdy nebudu potřebovat.
Rukavice standardně vozím minimálně jedny i na motorce a to kožené. Gumové jsou dobré tak na vyšetření análu, ale ne na střepy, hrany, kosti a jiný hratatý, pichlavý a tekutý sajrajt.
Než proteče HIV krev koženou rukavicí do mé otevřené rány,…..pravděpodobnost blízká první ve Sportce.
Z mé zkušenosti – nejlépe spolupracující při nehodě se ukázaly profesionální řidiči, konkrétně kamioňáci.
Největší jelita – rodinky s dětmi, co se jdou podívat na mrtvolky. Nelžu, opravdu jsem takovou paní s dvouma krakenama předškolního věku nechal zahnat ( kousek od Budějic), aby se vytvrvale vracela a očumovala a na Slapech jiná i s buřtožroutem a miminem.
Bylo by fajn, kdyby lidé tak nějak ctili ještě jedno pravidlo. Když už jsem zbytečný, tak alespoň nepřekážet.
Ano, přidělení úkolů konkrétní osobě funguje skvěle. V těch řídkých případech, kdy jsem se k tomu dostal, se na místě nenacházel nikdo, kdo by se bránil. Například hysterickou dceru zraněné jsem za zatáčku poslal zastavovat auta, hned bylo trochu klidu. Horší bylo držet v lati bandu ožralých kamarádů v jiném případě. Ale kupodivu rozhodné slovo platilo i na ně, i když jsem chvíli uvažoval, že s kamarádem asi dostaneme přes hubu…
V tomhle směru byly neocenitelné pravidelné výuky první pomoci v rámci socialistických branných dnů a podobných akcí. Tam se vytvořily takové ty základy typu obvázání rány, tlakové obvazy, dlahy z toho, co člověk najde na silnici nebo v příkopě apod. Pamatuju si, že nám kdysi při téhle příležitosti učitel říkal: „musíte si umět zachovat chladnou hlavu. Lékárničku nemusíte mít vždy po ruce, tak si musíte umět poradit s tím, co najdete kolem sebe. Klacky, tkaničky, rukáv vaší košile, tohle všechno se dá použít jako dlaha, škrtidlo nebo obvaz. Že to není sterilní je v ten moment fuk, důležité je odstranit zraněného z na bezpečné místo, pokud to jde, zastavit krvácení, obnovit tep a dech, stabilisovat ho a zavolat záchranku. Při hustotě záchranné sítě u vás nejpozději do půl hodiny bude kvalifikovaná pomoc.“ Sice to bylo v roce 1986, ale platí to dodnes a jednou mi tenhle dril pomohl úspěšně přiložit ruku k záchraně při havárce, ke které jsem dojel těsně po tom, co se stala.
Souhlas.
Branná výchova se učí furt, nás všechno tohle plus další věci učili taky, hlavně to o té sterilitě a využití čehokoliv, co je po ruce nám vtloukali do hlav od první třídy pořád. Posledně v posledním ročníku střední, tedy před 8 lety. Jinak si to pamatuji jak na jedné základce, tak na druhé, tak na střední, takže to nebude náhoda. Bylo to v rámci nějakých suplovaných hodin během roku, plus taky v rámci nějakého dne, kdy se cvičil nácvik evakuace budovy apod. Dále jak říká má žena, která učí na základce, tak se to vyučuje nadále, nejen v rámci těch suplů, ale mělo by i v rámci rodinné výchovy a pokud již škola dle rámcového vzdělávacího programu odstoupila od rodinky a zavedla výchovu ke zdraví, tak v rámci tohoto předmětu. V neposlední řade je na to místo v projektech (tedy např. při exkurzích, nebo návštěvách zdravotníků, hasičů apod.).
Problém je dle mého ten, že si to málokdo zkusí prakticky, takže pak v reálu jsou výkony mizerné, když už se vůbec někdo odhodlá k něčemu než jen k očumování. Mě v tomhle pomohla velmi autoškola (v 16 na 125ccm), kde lektor věnoval první pomoci hodně času a píle a i přitáhl někoho od záchranky a každej si zkusil, co má dělat, aby nebyl platnej jak mrtvýmu zimník. Párkrát se mi to hodilo a zatím jsem byl vždy úspěšný. Jinak to o té půlhodině není moc pravdivé, navíc mám vesměs blbé zkušenosti s operátory právě u záchranky (s hasičema či policajtama problém nikdy nebyl), díky nimž musí být na první pomoc minimálně 2, jeden co oživuje a druhej, kterej honí sanitku po všech čertech protože operátor, či operátorka je neschopnej debil.