Koncert: Československo 2008

Featured Image

Daniel Landa v minulém týdnu realizoval dlouho avizované turné Československo 2008, které mediálně podpořil i soudobý demagog „Führergruß“ Eichler svou pověstnou myšlenkovou ejakulací o osmičkové symbolice. Předpoklad pro kvalitní kulturní zážitek byl splněn.

Koncert předznamenaly menší problémy dostat se autem k Arginmax-Prostenal aréně, nebo jak se teď jmenuje ta sportovní hala v Holešovicích. Už je těch arén tolik, že se mi pletou. Díky brilantní aplikaci nové převratné taktiky řízení provozu (tzv. čtyřstranná uzávěra) policisty na křižovatku před arénou jsme dorazili pozdě, což vůbec nevadilo. Na pódiu se právě exhibovala nějaká skupina zpívající jazykem, který nepřipomínal žádný pozemský komunikační kód, možná to byla ruština nebo slovinština. Stylově to bylo blízké Landovo projevu, jen škoda, že zvuková aparatura v Arginmax aréně nedovedla lépe zprostředkovat zvuk saxofonu, který zněl, jako by saxofonista hrál přikrytý plechovým nočníkem. Peklo mělo teprve nastat.

Po předkapele se objevil special guest, skupina Walda Gang. Nevím, jak dalece může Landa ovlivňovat své předkapely sám a jak dalece mu to je dáno zájmy mediálních partnerů a sponzorů, ale pokud má na to vliv větší než žádný, tak to pořádně  posral. Uskupení Walda Gang se zabývá reinterpretací ehm … hitů Waldemara Matušky, Pavla Bobka a dalších perel soccountry. Vizuálně se jedná o podívanou na úrovni televizní estrády, zvukově pak o vokálně a hudebně poměrně zdařilou reprodukci totálně profláklých skladeb cílených na skupinu vohnoutů. Ve výsledku je to skutečně mimořádný paskvil, který by nadchl snad jen skalního diváka TV Nova podroušeného laciným pivem z Lidla. Bylo mi z toho velmi úzko a reálně jsem zvažoval, že tuto trapnost opustíme. I někteří jiní účastníci koncertu kolem stáli jako opaření a nevěřícně kroutili hlavou nad tím, co se to odehrává na koncertě Daniela Landy. Já jsem to také nechápal. Landa není střední proud popmusic, celou dobu na tom staví a proto nechápu, proč se jeho předkapela obrací k něčemu, proti čemu je střední popík ještě vysoce intelektuální záležitost. Navíc to vypadalo, že to Walda Gang baví, zábava pro lid jakoby nebrala konce. Na pódiu se objevil imitátor Waldemara Matušky nebo dokonce on sám, to já nevím, oděn v jakýsi gay obleček s třásněmi a předvedl taneční kreaci, která vypadala jako kombinace moonwalku a artrózy kyčlí. Eldorááháádo! hulákal pseudoWalda do mikrofonu a já zíval na celé kolo. Po dvou útrpných písních se Walda unavil a vypadalo to, že se vše v dobré obrátí. Naopak, s každou další skladbou se to obracelo k horšímu. Frontman WaldaGangu začal do publika vysílat skřeky, jaké vydává nadržený samec paviána, znělo to jako éééjo a chtěl po obecenstvu, aby mu odpovídalo. K mému překvapení jej někteří jedinci v tomto hýkání následovali, světe zboř se, v tomto okamžiku bych si dovedl spíše představit, že ty hovnaře z haly kolektivně vyženem a naházíme do Vltavy. Následovala vypalovačka „mám rád svařák“ s údernou rytmikou ve stylu „vole-dole“, čímž se začátek Landova koncertu posunul na úroveň předvolebního shromáždění ČSSD. Utrpení trvalo kolem 45 minut a mohu vás ujistit, že za hovno stála každá jeho minuta. Doufám, že příště bude mít Landa při výběru předkapely štastnější ruku, v opačném případě se můžeme těšit na Evu a Vaška, Pepu Bosáka nebo hořící prdele Terrance a Phillipa. Je to kurva tak těžké pochopit? Když jdu na koncert Daniela Landy, chci slyšet Daniela Landu, nechci slyšet Walda Gang.

Samotný koncert Daniela Landy byl obvyklých kvalit a nedalo se mu nic vytknout. Ve srovnání s nezapomenutelným počinem zvaným Bouře 2005 byl vizuálně atraktivnější díky velkoplošným obrazovkám a prvkům scénického tance. Přibylo i světelných a pyrotechnických efektů. Landa také lépe zpíval, než bývá na koncertech u něho zvykem, ale to jsou všechno věci, na které se příliš nesoustředím. Jinak koncert vcelku odpovídal Bouři vč. sekundanta Spilky, který tentokrát přišel ke slovu méně často. Oproti Bouři Landa omezil mluvené slovo na totální minimum, vybavuji si uvítání, slova „Kotel“, „Praha“ a „www.zlatydrak.cz„. Koncert podléhal určité dramaturgii založenou na osmičkách (1938, 1968, současnost) a bylo vidět, že si Landa dal poměrně dost práce s tím, aby držel rovnováhu mezi základními třemi tématickými okuhy jeho skladeb (předávat poselství … Vltava, 1968 … + písničky o tom, co se Landovi líbí … Přízraky, Šance … + vypalovačky  … Touha, Motýlek). Píseň inspirovaná událostmi roku 1968 sklidila veliký ohlas a slyšeli jsme ji ještě jednou v přídavku. Eurosong zpívaný školskou angličtinou v holých větách a čítankových frázích představoval velice povedenou multikulturní provokaci. Propagace Landova projektu Zlatý drak byla velice decentní a omezila se na výše popsané vyřčení adresy a stejnojmennou skladbu. To oceňuji zejména, nic mě tak neotráví jako stupidní autopropagace ve stylu „kupte si cédéčko“. Zhruba v polovině koncertu se Landovi pokazila sluchátka a tak zpíval „nahlucho“, což bylo mírně složitější pro něj, ale koncert tím neutrpěl.

Celkově: Velmi povedený koncert s neopakovatelnou atmosférou, špatná volba předkapely.

Myslím, že Landa svým posledním turné dosáhl dalšího výborného a v českém prostředí ojedinělého úspěchu. Zájem o jeho skladby, nové i starší, je nyní obrovský a bude patrně ještě větší, zatímco kvalita Landovy tvorby kolísá jen minimálně. Landa dovede navodit v publiku pocit určitého sjednocení, je široko daleko zatím jediný, kdo to dokáže, aniž by se podbízel. Za nějakou dobu budou Landovy skladby muzika, na které vyroste celá jedna generace. To vše za velmi vlažné až nulové podpory oficiálních médií, případně rovnou za podmínek celých svazků klacků nakladených pod nohy. Patří mu mé uznání, protože je jeden z mála umělců, kteří neserou při zdi. Nedávno jsem měl možnost poznat pana Landu osobně v neobvyklé roli vizionáře a odnesl si dojem takový, že ví co chce a proč to dělá, a když už to dělá, zpravidla se mu to podaří. Je také velmi zdatný provokatér a tak se nechme překvapit, s čím vyrukuje příště.
 


02.05.2008 D-FENS

12345 (1x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
225x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:03
D-FENS © 2017