Navázal bych na Slušňákův článek o Pražácích a hned v samém začátku položil otázku:
Kde se v Praze vzalo tolik zmrdů?
V lidové slovesnosti koluje o tom několik mýtů.
Jeden z prvních, který jsem slyšel, byl o tom, že pámbu jde a nese obrovský pytel plný ču*áků. Najednou se mu pytel roztrhne a všichni se vysypou. Bůh zpočátku jeví tendenci je sebrat, ale vida to množství a rozptyl, mávne rukou a řekne, no nic, tady bude Praha. Toto vysvětlení považuji za nejméně pravděpodobné.
Pak existuje jakási pověst o praotci Čechovi, který vystoupil na Říp a cosi tam povídal. Jeho přesvědčení a vůdčí schopnosti vedly údajně k tomu, že se pod Řípem usadil, zatímco jakýsi Lech táhl dál a založil Polsko. Myslím si, že tato historka byla v minulosti hrubě zkreslena. Bylo to takhle.
Pánové Čech, Lech a jejich tým z firmy Middle European Development and Consulting vylezli na kopec, protože právě nebyla k dispozici firemní helikoptéra. Shlíželi tedy se svým týmem dolů a starý Čech pronesl známou větu o mléku a strdí. Zatímco Čech prezentoval dostupnost zdrojů ve předpokládané lokaci, naslouchal mu senior executive consultant Lech a junior account manager Zmrd, kteří při jeho prohlášení o strdí jen nevěřícně zakroutili hlavou (vlastní hlavou), že starej už začíná být senilní a do jejich mladého kolektivu se definitivně nehodí. Odehrál se tento dialog:
Lech: „To ale nebylo týmově vykomunikováno, že budeme fokusovat na mléko a strdí. Náš target je najít lokace pro výstavbu chemičky, dvaceti pěti řetězců supermarketů, úložiště atomového odpadu a jednu mizernou automobilku. To musíme nyní vyjasnit„.
Junior account manager: „Ano. Přesně tak.“
Čech: „Já ti na to prdím. Mě je tady fajn. Ty si běž vykomunikovat a já si tady lehnu, OK?“
Lech: „Čechu, já tě senzibilizuji, musíme dokonat náš záměr. Už jsme komunikovali s našimi germánskými partnery, doprojednali naši marketingovou strategii a optimalizovali naše portfolio, a ty se tady válíš v trávě jak dobytek! Na Tvé pozici očekávám více tahu na branku a předpokládám, že takový úkol je pro tebe čelendž! Jestli nebudeš spolupracovat, založím task force team a svolám telefonickou konferenci s naším keltským vedením!“
Junior account manager: „Ano. Přesně tak.“
Čech: „Jak chceš, běž vyjasňovat a já budu tady. Mě se tady líbí a lézt už nikde nebudu.“
Lech: „Jestli budeš pokračovat v tomto chování, budu outsourcovat tvoje aktivity a nebudeš už manažerem! Na tvé místo development executive bude delegován tady pan Zmrd.“
Junior account manager: „Ano. Přesně tak.“
Čech: „A tak jo. Mám tu mléko, medovinu, ženský, cokoli. Já zůstávám tady, otevřu si pivo a budu čumět na bednu. Vem si pana Zmrda, jeden jděte na jih, jeden na sever a já se budu na vás shora koukat, jak hledáte místo na to úložiště. Gudlák!“
Lech a Zmrd svolali critical meeting a na základě jeho výstupu uposlechli Čechův stejtment. Zmrd se vydal podél vody od Řípu na jih, ale protože nebyl příliš vytrvalý, ušel jen něco kolem šedesáti km. Tam se usadil a založil tak základy hlavního města. Zároveň tak došlo k historicky prvnímu konfliktu zmrdů a vohnoutů.
K tomu všemu se nedávno se v TV objevila informace o tom, že v Kněževsi u Prahy byly v jámách s odpadem z kuchyně nalezeny lidské kosti. Redaktor televize z toho vyvodil, že se jedná o důkaz toho, že v Kněževsi u Prahy byli kanibalové a netřídili odpad (jakou asi měli výmluvu?). Kosti prý dokonce nesou stopy toho, že z nich někdo vysával morek. Myslím si, že se jedná o jednoznačný důkaz toho, že zmrdi byli v Praze odedávna. Vysávání morku bylo na jejich jídelním lístku zváno „dojížďák“. Ještě předtím zmrdi vysáli oběti mozek. Tato činnost zůstala v činnosti zmrdů zachována dodnes, ale provádí se bez navrtání otvoru.
Co tím vším chci říct? S oblibou nazývám Prahu Mekkou zmrdů. Na uvedených příkladech jsem se snažil dokázat, že tam zmrdi byli odpradávna, ale v hloubi duše jsem přesvědčen, že jich nebylo o nic víc než kdekoli jinde. K explozi zmrdismu v hlavním městě došlo až v nové době. Pracovníci veškerých úřadů na úrovni kraje či okresu jistě rádi potvrdí, že tato země je čím dál tím více řízena z Prahy. Jedna pracovnice Všeobecné zdravotní pojišťovny mi organizační strukturu a řídící model jejich úřadu popsala takto: „Když se v Praze uprdnou, v Budějovicích se poserou“. Výhodná toť situace pro zmrdy. S tím, jak čím dál tím více centrálních funkcí putuje do Prahy, stahují se tam i zmrdi. Pokud je nárůst počtu centrálních institucí v Praze lineární, pak je nárůst zmrdismu tamtéž exponenciální, protože mezi zmrdy domorodé přicházejí zmrdi venkovští a ti se snaží být ještě většími zmrdy, než zmrdi původní, takže zazmrděnost hlavního města vykazuje jistou autodynamiku.
Na druhé straně fakt, že zmrdů je Praze hodně, nezamená, že by to tam byl samej zmrd, i když to tak mnohdy díky mediálnímu obrazu vypadá. Dále je třeba zmínit, že podle tzv. Dvořákovy ekvivalence zmrdů a zmrdobijců („Na každou svini se najde řezník“) musí v Praze být o to více zmrdobijců.
Hlavní město v tom však není samo. Velmi tvrdá zmrdí organizace působí například v Ostravě (říkáme jí pracovně Slezská klika a boj se Slezskou klikou odčerpává podstatnou část kapacit naší dezmrdifikační skupiny). V Brně se zmrdí hnutí vyvíjí rovněž slibně, především díky tomu, že tam vede z Mekky dálnice, po která tam octavia turbodiesel řízená zmrdem dojede za hodinu a něco. Takže to nejspíš bude tak, že zmrdi se táhnou za mocí a kompetencemi (jsa sami nekompetentní…) a je jim jedno, v jaké lokalitě zakotví. Kdyby někdo nastěhoval centrální úřady a sídla firem do Říčan, Mekka se přesune taky do Říčan.
(5x známkováno, průměr: 2,60 z 5)