Landův spor s J.X.Doležalem, který píše ššlánečky o zlobivých Lumenkách, je typická historka ze světa, ve kterém pes žere psa…
… (nebo slepice slepici. Třetí řada seriálu X-Files byla bezesporu druhá nejlepší hned po řadě první, kromě mojí oblíbené epizody Omyl pana Brookmana doporučuji díl, ve kterém charismatický majitel drůbežárny pan Chaco zprostředkuje netradiční pohled do světa rodinných firem).
Práššečky na Danešškovu hlavišššku
Samozřejmě že mě zajímalo, co je JXD zač. I nahlédl jsem na podnikový web továrny na instantní ideje značky Reflex a vybral si náhodně jeho poslední dva.
První je o prášššškách na hlavu, které by měl dostat Daniel Landa krátce poté, co na základě doporučení velkého žurnalisty navštíví psychiatrickou ordinaci. Musel jsem se nad tím smutně pousmát, protože povzdech „měl by si zajít na psyndu“ představuje nepříliš originální lidovou hlášku, který často používají vohnouti. Já osobně jsem tento výraz ze svého slovníku dávno vypustil, považuji jej za mimořádně hloupý slogan, kteří používají hloupí lidé, nevědí, o čem to mluví a psychicky nemocného člověka nikdy neviděli. Článek je také ubohý a pitomý, už jen ze svého principu, kdy autor přistoupil na Landovu tolkienovskou hru, namísto co by jej elegantně poslal někam. Vypadá to, že velký mág byl vyveden z míry a článek psal rozrušen, případně si jich zase pár sroloval. Já chápu, že vzniklá situace byla pro JXD kvalitativně nová a tudíž stresující. Ještě před lety se mohl novinář Doležal trefovat do občana Landy s vědomím, že palba vedená s kadencí nákladu týdeníku v řádu desítek tisíc a s municí ráže odpovídající jeho (tehdy ještě nadprůměrnému) novinářskému renomé nebude ze strany Landy, jehož písničky se v rádiích „bůhvíproč“ nehrají (zamysleme se proč asi…) a který se v médiích objevuje jen sporadicky, adekvátně opětována. Nyní došlo k několika změnám – Doležal se v důsledku různých vlivů stal slabomyslným (viz Veverka Huli, dále), Reflex si ohledně prodejních čísel moc dobře nevede a naopak Landa zkouší lomcovat s publikem, které je co do počtu hlav s čtenářskou obcí Reflexu srovnatelné. Najednou vyhulený guru vidí, že má proti sobě adekvátního nepřítele, což je situace, která již nejednoho zmrda vyvedla z míry. Pro úplnost dodávám, že za podmínek početní rovnováhy mohl Doležal zkusit zvítězit kvalitou svých argumentů, ale posuďte sami, jak moc mu to vyšlo.
Jistou uměleckou hodnotu pak má jakési vytvarné dílo, které je součástí článku. Je na něm vyobrazen husita podobný Landovi, jak hrozí komusi imaginárnímu zvednutou baseballovou holí. Hool drží jak prase kost. Takový odborník na extrémismus jako Doležal by měl vědět, jak se správně drží hool, a když to neví, má se zeptat Feřteka. Dále můžeme identifikovat mládě hnědočlověka (nebo jak se tento týden říká politicky korektním newspeakem černochovi), starý hnědočlověk, pro zmatení čtenáře vyobrazený černobíle (připomíná mi nějakého afroamerického vizionáře, není to M.L.King?), dále nějaká žena neurčené rasy (ale také to může být muž, vyberte si) a Karel Kryl ve věku asi čtyřiceti let. To mi obvlášť hnulo žlučí, nevím, jak souvisí spolu Landa a Kryl, případně jakou roli Krylovi přisoudil Doležal ve svém sporu s Landou. Chystá se Landa Kryla zbít? Nebo byl snad Kryl ve své přímočarosti a neohebnosti pro Doležala nepřítelem č.3 hned po Landovi a Komorousovi? Kryl je již dvanáct let pod drnem a speciálně jeho podobiznu by Doležal ve svém boji používat nemusel a proč? Protože mě samotnému by taky nebylo fajn, kdyby si mojí tvář po smrti kdejaký zmrd půjčoval pro svoje P.R. kampaně. V dálce identifikujeme českou a německou vlajku, česká vlajka je aktuální, německá pochází z dob největšího sociálního demokrata všech dob, jen má konce hákového kříže zahnuté na opačnou stranu – jistota je jistota a ani JXD si nemůže být před gumoparagrafy o nepropagaci jist. Další detaily výtvarného díla nejsou podstatné nebo jsem je nepochopil. Článek navozuje spekulativní otázku, zda Landa nebyl v T-Mobile aréně zhulen jako Veverka Huli. Namísto pozdravu roluje se stránkou text: Vlasti zdar! Nic než nádor! Tvůj Glum.
Jako popiska nad grafikou se zobrazuje text „Kdož jsou Boží bojovníci? Většinou duševně nemocní lidé…“, což spolu s onkologickým poselstvím citovaným výše navozuje dojem, že nikoli Landa samotný, ale Landou tak často zmiňované vlastenectví vyhuleným guru mává.
Zajímalo mě, kdo je to ta veverka Huli, čímž došlo na to, že jsem tohoto večera přečetl už druhý Doležalův článek, což je o dva více, než byl rekord za posledních pět let.
Veverka Huli je čistě marketingová záležitost. Doležalův dealer má možná problémy s odbytem i přesto, že guru musí být dobrý zákazník. Doležal se rozhodl akcelerovat poměry na trhu s trávou malou promo kampaní, jejímž maskotem je veverka, která drží v pacičkách místo otřepaného oříšku něco, co by mohlo být jointem. Otylá veverka poněkud připomíná sysla, ale nejsme na hodině zoologie.
Na hypotéze před časem vyslovené na tomto webu, totiž že marihuana způsobuje poškození vlasových kořínků vedoucí k dredovitosti, rozhodně něco bude. V případě Doležala byla sice příroda rychlejší než tento efekt a tak se kontraindikace přesunuly do další fáze, kdy marihuana způsobuje čmáralství. Doležal se nám proměnil v takzvaného stickera, což je streetartový umělec, který umisťuje ve svém teritoriu nálepky podobně jako pes chčije na sloupy. No a na té nálepce bude právě veverka Huli. Postupovat doporučuje autor takto:
„Stahovat si je a tisknout na samolepicí (doporučuji transparentní) folie lze na každé lepší domácí tiskárně, náklady na toner a transparentní papír dejte do nákladů skutečnost, že každá veverka něco stojí.“
Sice nevím, jak stahovat něco na tiskárně, ale když máte vypatláno, tak jde v podstatě cokoli, to se i kráječ na vejce promění v geniální kybernetický systém a hlavně myslím, že je nám to i přes nedokonalý popis všem jasné, prostě iniciativní debil, kterého Doležalův nápad zaujme, stáhne předlohu o velikosti 17MB (je vidět, že Guru do toho dal všechno), vytiskne samolepky a ty pak vylepí různě po svém městě, aby prokázal loajalitu vůdci. Umisťování nálepek na osoby a předměty Doležalovým nohsledům vždy dobře šlo, ale zatím jen ve virtuálním světě elektronických identit. V reálu je zde jeden problém, totiž mizivá efektivita celé akce. Vzhledem k mátožné aktivitě Doležalova fanclubu a barevné nevýraznosti grafického motivu samolepky nelze očekávat, že by D. se svou pionýrskou gameskou nějak zásadně přetvořil tváře našich měst. Doležal v závěru konstatuje, že on má veverky Huli vylepené všude a po přečtení předchozího není důvod tomu nevěřit.
Prostudováním dalších materiálů, zejména Doležalových stránek zjistil jsem, že veverka Huli je jakousi Doležalovou tiskovou mluvčí. Nebo Doležal je tiskovým mluvčím veverky Huli. Myslím, že detaily jsou zcela nepodstatné. Prostě mu z toho konopí mrdlo.
Prosti předsudků se nyní zamysleme nad tím, co pan Doležal vlastně provádí. Pan Doležal nám tu už léta propaguje drogy. Jasně, já vím, že je propaguje imaginární veverka a že se jedná – s použitím wordingu periodik pro mladý levicový xindl – drogy lehké, ale pokud bychom chtěli pohlédnout do tváře surové pravdě, zbyde nám tu jediné – pan Doležal systematicky cosi provádí ve snaze ovlivnit veřejné vnímání konzumace drog. Budiž to lekcí pro všechny, kterým se nepozdávala moje úvaha o světě, kde pes žere psa, Doležal se již léta zabývá propagací drog a dosud ho nikdo nepotrestal, protože to a) dělá šikovně b) chybí vůle s tím něco dělat, zatímco vůle šikanovat prosté občany neustálým zdokonalováním gigantického matrix vyhlášek a zákonů očividně nechybí.
Vlastně je to docela zábavné, když to domyslíme do důsledku – Doležalův huličský fanclub vzývá svoji celebritu, která jde odhodlaně v čele zástupu zhulených pitomě se smějících protosmažek. Je zde tedy jistá podobnost s tím, co Doležal přisuzuje na svém obrázku Landovi, jen Doležal nedrží hool, ale špeka. Nevím, zda je to správný obrázek, protože není vidět kurva v kravatě stojící za Doležalem, která dává pozor, aby zhulený žurnalista neujel mimo vytyčené koleje a nedopustil se nějakého trestného činu. Nemusíme zdlouhavě přemýšlet, komu to všechno slouží a proč se to dělá. Jak říkáme člověku, který propaguje drogy?
Souhrn subkapitoly o drogách: Tohle má jen jedno jméno. Zasranej zmrd.
Rád bych potkal pana žurnalistu, jak lepí ty svoje veverkaté sračky na „transparentních papírech“ na můj dům nebo auto. Dobře by nedopadl.
Celkem vzato jsem nabyl dojmu, že Doležal a Landa jsou na tom zhruba stejně, baví je provokovat, baví je vidět kolem sebe nějaké procesí, ale Doležal má ještě navíc v hlavě nasráno až po špunt a mnohem větší sebevědomí. Oba jeho články jsou totální slint, viděno optikou těchto dvou výplodů, je Doležal novinářský břídil. Na D-FENSe bych ani jeden nedal. Jednoho dne si Doležalovi nadřízení musí s kalkulačkou v ruce položit otázku, nakolik je legendární junkie pro týdeník přínosem a zda by si neměli opatřit místo něj jiného perspektivnějšího pisálka a Doležala i s veverkou Huli kopnout do řiti. Nastane to v okamžiku, kdy Doležalova drogová propaganda definitivně vyčpí, což nebude tak dlouho trvat. Na vlně zájmu o hulení různých rostlin bylo snad možno komerčně úspěšně surfovat v devadesátých letech, tehdy to bylo hustě nekomformní, to je ale dneska vopruz. Frikulíni v Big Brotherovi kouří urologický čaj v přímém přenosu na NiemandTV Nova, akcie Doležalovy mediální drogové agentury mohou do budoucna pouze klesat.
Obavy Doležala z fenoménu Landa pak nepramení z jeho odporu k vlastenectví, jak by se mohlo zdát, ale z prosté kauzality osob, jejich činů a tím vyvozených jevů. Vidíme Landu a vidíme plukovníka Komourouse a nějaký řád Ordo Lumenů Templi, ať si o tom myslíme co chceme, na obou pánech je na první pohled poznat, že asi samolepky s veverkou tisknout nebudou. Pan Doležal se právem domnívá, že jich takových víc, ne jen tihle dva. Pan Doležal má prostě obavy, že když se dá více takových lidí dohromady, jedno jak si budou říkat, mohla by huličská subkultura utrpět mnoho hlubokých šrámů a tak se pochopitelně snaží preventivně udeřit, dokud se nezačalo kácet na jeho políčku.
(4x známkováno, průměr: 2,00 z 5)