Jo Smíchov - zpět na článek

Počet komentářů: 235

  1. Smíchovská kyselka vařená poctivě z Vltavské vody? S tím se nic nedá dělat.

  2. Sračkopramen jsem kdysi míval rád. Na rozdíl od biologického terorizmu jménem Gambrinus.
    Jednou jsem přivezl do Prahe „demižón“ poctivého nefiltrovaného Kvasaru 15°. Ale pražáci se nad tím nějak začali ošklíbat a pak si otevřeli ty svoje plechovky s Gambrinusem (!). O mě se pokoušely mdloby a měl jsem velmi silné nutkání jim dát za to pár po čuni. Ačkoliv to byli jinak fajn lidi. Kdyby si otevřeli třeba plechovky s poctivou plzničkou, tak by mi to až tak nevadilo. Řekl bych si, že pražské slečínky musí mít prostě fitrované silně hořké pivo a na poctivý hutný moravský sladce-hořký mok nemají odvahu. Ale samoserný Gambrinus??

    1. kaBrnak: Poctivá Plzeň již neexistuje víc jak 10 let. Koreluje to s převzetím zahraničním investorem.

      1. Podle mne je Plzen (Pilsner Urqell) chutove porad nej. Pak bych radil Gambrinus, Budvar a Kozla. Paradoxne mi chutna i Branik. Nic jineho mi nechutna (zvlast ne Staropramen, Mestan apod.).

        1. Ten G fakt nechápu. Fakt ne. Braník naopak ano, leč pouze lager, výčepní je chcanka.

          1. Gambrinus není pivo

        2. Samo lepší, kde sou blicí smajlíci?

      2. poctivou plzní myslíte plzeň před odstraněním „příchutě zelené flašky“? to bude o dost déle než deset let. (ono obecně když je něco originální, tak to má většinou nějakou drobnou neškodnou vadu, a když se vadu podaří odstranit, tak originalita mizí. srovnejte kopřivový odér, o kterém se na moravě tvrdí, že je tou správnou charakteristikou sauvignonu, zatímco všude jinde ve světě je to požadováno za jednoznačný důkaz toho, že vinař má bordel v technologii)

        1. stejně tak nefiltrovaný starobrno (starobahno) jedenáctka. To bylo luxusní pivo, pak udělali akci sbohem pasteur a nedá se to pít… ale spousta lidí tě nazve čurákem, protože teď je to přece ono. Humáč jeden.

    2. Kdyby chtěli silně hořký pivo, tak chlaščó Radka, kterej tu je minimálně, tak co zas meleš? Prostě tu jedou nějaký hnusný chcanky. Eště že je tu zas teda jak nasráno pivních velkoobchodů, kde je celkem výběr, tak se dá sehnat skoro cokoli. Poslední dobou beru Rohozec, dyž něco lehce nadprůměrnýho.

      A musim říct, že Čurda je fakt chuťově dost jinej, mnohem plnější, a prokvašený je to dost, takže si asi jedou skutečně vlastní recept, i když to taky vaří Rohozec, ale zas ta cena. Zas tak supr to není, aby to stálo 17 vočí…i když koukám, že cena mimo trhy je 11,2 což už se dá, 17 je asi koncová na trzích :D

      1. Celkem slušnej byl za studena chmelený Rakovník, mívali ho v Bille cca za cenu Plzně. Jak je to teď, nevím. Nejsem v ČR už rok a půl.

        1. Není to henten Bakalář?

  3. V mém okolí většina lidí kupuje lahváče po akcích a je jim jedno co to je, hlavně když to stojí 7 Kč bez láhve a maká to. Většinou je to právě ten staráč. Staropramenem jsem se snad poprvý v životě vyndal takhle odpoledne při cestě ze školy, takže jsem po dlouhá léta měl na jazyku zafixovaný ten specifický šmak, ale co jsem měl posledně lahváče, tak už jsem to tam nějak necítil.

  4. U nás v kraji radegastu by nic z těchto sraček jako starápromiň, gambáč apod. nikdo nevzal do huby a žádný hospodský by nikdy neriskoval toto čepovat. Je to už skoro stejná tragedie jako starobahno. I v akci v lidlu za 7,90 to už nikdo moc nekupuje, tak zlé to je.

    Teď jsou stejně in minipivovary nebo lokální pivovary a kdo si chce pošmáknout, vybere si nějaký z okolí, v každé obci jich už je několik. Překvapivě dělají pivo z chmele a ječmene beze sraček a překpivě i při mnohem menším výstavu to dokážou mnohem levněji než průmyslové giganty, tam by se měl někdo asi zamyslet.

    1. Hlavní je ten výstav. Velké pivovary mají výstav v desítkách tisíc hektolitrů, které se musí dostat do flašek, PETek, KEGů a plechovek a co nejrychleji na trh. Tomu tempu musí stačit technologie, kde obecně platí, že čím rychlejší, tím dražší. Třeba stáčecí flašková nebo plechovková linka stojí nějaké peníze při výkonu 10 000 flašek za hodinu a úplně brutálně jiné peníze při výkonu 40 000 flašek. Tomuhle tempu se pak musí přizpůsobit plniče nápojů s víčkovačkami, myčky flašek, paletizace, etiketovačky (v případě flašek) a další navazující technologie. Ceny se pohybují řádově v milionech korun pro malé pivovary až stovky milionů kaček pro pivovary typu Budvar nebo Plzeň za kompletní linku od depaletizace přes myčky, plniče s víčkovačkami, detekce hladiny, etiketovačky a paletizaci. Ty nejmenší pivovary stáčecí linky nemají, mají jednoduché automaty, do kterých strkají nádoby a ty je naplní požadovaným množstvím nápoje. Veškerá obsluha probíhá ručně a i náklady na servis a provoz jsou podstatně nižší. Proto taky i při menším výstavu mají tyhle malé pivovary slušnou cenu a dobrou kvalitu nápoje, zatímco velké pivovary musí z tržeb utáhnout tyhle obrovské investice do technologií, přičemž jedou skoro na krev. Proto holt šidí kvalitu.

      1. Nejsem z oboru, ale to musí být něco špatně ne, když průmyslová velkovýroba vychází dráž než ruční v malém? Jasně že jsou to velké investice, ale taky úplně jiné počty jednotek, na které se rozpočítávají. Obecné ekonomické pravidlo = úspory z rozsahu.

        Pokud toto pravidlo neplatí, evidentně to ten management buď dělá úplně blbě nebo z toho někdo vyvádí enormní zisky bůhvíkam.

        Např. ona distribuce podle mě funguje právě naopak, europiva bez chuti z těch velkých fabrik mají trvanlivost běžně půl roku, zatímco minipivovarový kvasničák se zkazí za pár dní a třeba tam musí být na distribuci právě obrovské úspory.

        Ale je fakt že potravinářství je asi specifický obor, protože naše malá pekárna dělá vynikající chleba, který paradoxně stojí o třetinu méně než ta babišova sračka „bochník šumava“, který kdysi byl jen v praze a teď už to cpou i nám tady v mongolsku, kde by to za starých časů nikdo nekupoval, protože se to nedá žrát.

        Podobně maso má malé řeznictví levnější a o mnoho kvalitnější než supermarket …

      2. to je zajímavá myšlenka tohlencto. lidská práce je čím dál levnější a stroje čím dál dražší, a zvlášť ty roboty, jejich cena roste v poslední době do nadoblačných výšin.
        konec blbé ironie. ruční lahvování je (v přepočtu na jednotky) brutálně drahá záležitost (a ano. linka je brutálně drahá, ale když ji rozpouštíme do spousty jednotek, tak je hodně laciná), a malý pivovar si musí vybrat, čím chce průmyslu konkurovat, jestli senzorickými vlastnostmi („kvalitou“ lidově řečeno, která ovšem má s kvalitou jako technickým pojmem pramálo společného, spíš tedy „performancí“), nebo cenou. oba zajíce najednou lze chytat jen těžko.

      3. Navíc taky pivovary do 200000 hektolitrů můžou být ve svazu a pibírají nějaký výhody, možná nižší daně, nevim. Nad 200k už se jede ve velkým a pěkně na tvrdo, proti velkejm rybám.

    2. Piv z minipivovrů už jsem něco vypil a moc rád, ale že by to dělali levněji než velkovýroba, je nesmysl. Pivo z minipivovaru stojí většinou 40 Kč a víc za 0,5 l. Rozdíl mezi cenou čepovaného a lahvovaného je pak většinou jen minimální a to právě kvůli tomu, že ruční lahvování je stojí spoustu času.

  5. Staropramen se skutečně rozhodl, že vymění zákazníky, tedy že si je vyrobí. Začal vyrábět pivo z hormonálně-chcánkové Vltavy, což přispívá k hormonální konverzi chlapů v měkýše, metrosexuály a bukvice. No a těm pak zasponzoruje ten Prague řiťopich pride. Konspirace kam se podíváš :-)))

  6. V dnešní době už naštěstí žádnej problém – doby temna, kdy Česko sice mělo status pivní velmoci, ale vařil se tu jenom jeden jedinej druh piva na tisíc (ve výsledku stejnejch) způsobů, jsou pryč. Každej, kdo má do řiti díru může dneska vařit pivo a spousta lidí to i dělá – výsledkem jsou stovky novejch mini/pivovarů a resuscitace v česku dávno zašlejch stylů jako je třeba porter nebo pšenice, nebo zavlečení stylů zahraničních (neřízená imigrace!!), jako jsou třeba různý ejly…

    Fakt nevidím důvod, proč v dnešní době konzumovat různý staroprameny, zlatoprameny, plzně (shots fired) a kdovíco ještě. :-)

    1. souhlas, podle mě plzeň vůbec není „the ultimate best world beer“, ale nesmí se to říkat. Mě osobně divně smrdí, jako by v ní byla ganja.

      1. Je to kekel a eště stojí dvakrát tolik, co jiný slušný piva. Prostě je to dál, za to horší cestou.

        Kurva, úplně sem z toho kecání dostal žízeň, du votevřít aspoň dvanáctku Argusa…:D

      2. takhle vyklabosit vyrobni tajemstvi :)

      3. Mně nepřijde špatná, ale už jsem nějak „zhipstrovatěl“ a ten klasickej ležák neboli „prostě hořký pivo“ mi na večerní posezení většinou nestačí (pokud ho nemám skutečně na žízeň) – osobně mám rád, když v pivu je ještě nějaká další chuť – podle druhu piva kyselost, ovocnost, kávovost/čokoládovost… záleží dle nálady. To samý s kafem. Přísámbůh ještě chvíli, a nechám si narůst plnovous, přestěhuju se do Karlína a začnu jezdit na bambusovým kole. No co už.

        @Behemot: Volit mezi Argusem a Pardálem by bylo asi nejtěžší dilema v životě. Něco jako volba mezi Šklebmistrem a Hradní svící. :-)

        1. Pardála už sem dlouho neměl, na běžný lemtání jednoho-dvou kousků přes den k práci to taky nebylo špatný. S Argusem ale IMHO míří lídl výš. Rozhodně různý sračkoprameny, starobahna a podobný to nechává daleko za sebou, díky akcím maj velkej otoč, takže to není starý a zároveň udělají výstav, a prachy nelejou do reklamy. Distribuční síť mají vlastní, tydle všechny úspory vedou k tomu, že si to můžou nechat vyrobit bez všech sraček z rozumnejch surovin. Jasně, asi v tom není Žateckej červeňák, ale taky ne chmelová pasta někde z Ukrajiny.

          Myslim že přirovnávat to ke srajdám, který jsou dobrý bůhví esli na svařák, esli ne jen na vaření, je trochu mimo.

          1. argus, tedy ten jakžtakž pitelnej „ležák“, vaří pro lidl lobkowitz, což je mimochodem droboučkým písmem napsánoi na vinětě, vlastnickou strukturu lobkowitze lze dohledat až k hlavnímu žluťákovi, ale to je jedno. je to pokus uvařit lobkowitz (což je mimochodem velmi slušné pivo) s třetinovými výrobními náklady, což ostatně se lze také dočíst drobným písmem na vinětě. adjektiva bych volil „řídké, inertní, bez charakteru,prázdné, neškodlivé, bez následků, bez vzpomínek“. v porovnání s možností dostat drátem do voka je to samozřejmě fantastická volba.

            1. Hovno, na etiketě nic není, teda pokud na to nemám brát mikroskop. Vařilo to několik různejch pivovarů ze skupiny Lobkowitz, něco Konrád, párkrát se to ale měnilo a esli jsou známý aktuální linky původu, čert ví.

      4. Tak ja som sa Plzne prepil na Masters of Rock vo Vizoviciach a to tak že na štvrtý deň som tú plzeň už ani cítiť nemohol a odvtedy som ju už ani nikdy nepil a keďže sa zo mňa stal asi abstinent tak už ani piť nebudem. Počas štúdii na strednej škole sme v Prešove slopali (okrem jabčáku) hlavne Smädného mnícha a Šariš, lebo v tej dobe to bol nezávislý pivovar a to pivo bolo dobré. Potom jak to odkúpili zahraniční investori tak to šlo kvalitou dole vodou a už je to obyčajné europivo. Teraz ak si dám nealko pivo tak vyhľadávam Urpiner, lebo odkedy majú nového majiteľa tak sa vrátili k poctivému vareniu piva a je to poznať.

  7. Pivovarnictví v ČR je asi jediná oblast kde by mohl fungovat ancap. Nikde jinde jsem nazaznamenal, že by drobní výrobci co si to bastlí prakticky na koleně, dokázali ohrožovat velké nadnárodní koncerny. Ale to je asi tím, že češi jsou na kvalitu piva extra citliví, ikdyž jinak v klidu žerou babišovo kuřecí separáty a koblihy smažené na dotačně-řepkovém oleji.

    1. Na smažení je lepší rýžovej olej, ale řepkovej je taky kul. Já z toho teda hodně peču. Rozhodně lepší jak slunečnicovej.

  8. Ono je to celé složité. Pivovarnictví se dá rozdělit s pohledu lágropiče (čili řeč bude o 12°) do čtyř segmentů.

    Mikropivovary. Fajn prima. Většinou to chuťově nějak ujde. A značná část si umí dnes již udržet jakous takous čistotu, takže se z toho člověk ani většinou výrazně explozivně neposere. Leč těch opravdu chuťově zdařilých je pomálu a těch, které zvládnou uvařit dvě alespoň chuťově podobné várky taky. Většinou je to, ale jak bonboniera, jen místo bonbonů jsou sudy a některý jsou pěkně hnusný. Nikdy nevíš, co si vytáhneš.
    Za doporučení v segmentu stojí (z těch co znám…): Dražíč, Krumlov (řemeslný), Malešice, Urban, Pegas a možná beeránek. (Ale pokud by chtěl někdo v této kategorii opravdu vybrat ty dobré, tak hodně štěstí. Je jich totiž tři bambiliony).

    Druhý segment jsou průmyslové, leč poctivé pivovary (ne vždy zde hraje roly zapojení do nadnárodních korporací, ale indikační schopnost má). Z pravidla „menší“. Ti dobří z nich, mají vlastní kvasnice, slušnou vodu a vaří pivo z chmele, výstav jim nepřerůstá přes hlavu, ale není příliš nízký. Když příliš nízký je, vaří jednou za uherák a prodávají staré pivo – hnus. Když jim to přeroste přes hlavu, musí něco ošidit (voda, granule místo chmele, outsorcování do sračkovarů)-hnus. Běžným zástupcem segmentu jsou menší regionální pivovary. Namnoze je pak jejich produkt oblíbený u těch, kteří jsou mu „přivyknutí“, zatímco přespolní jej často haní. Objektivně jde ale o dobrá piva a záleží u nich na chuťových preferencích. Do tohoto segmentu pro mnohé překvapivě patří i Budvar n.p. (Vždycky mě pobaví legendy o vývozních šaržích, kdy do Auslandu se prý vozí kvalitní pivo a v Čechách prodává hnus. Leda hovno, stejná várka se suduje, či lahvuje pro celý trh).
    Doporučení je zde ošidné právě proto, že spektrum je od hořkých po sladčí a je na libovůli každého soudruha. Za mě je nejdůležitější aby byla tzv. plná. Přesto se pokusím pár značek doporučit: Regent, Poutník, Klášter, Budvar, Konrád, Perštejn.

    Třetí jsou svébytné průmyslové pivovary, které nezvládají odladit výstav ku kvalitě (šidí, nebo prodávají staré pivo), mají v procesu bordel, mají v pivováře bordel, nebo mají mizernou recepturu. Jejich piva jsou zpravidla sračkomety a duvenblejty. Havlíčkobrodský Rebel člověku prostě udělá ve střevech rebelii (bordel ve varně), Ježek je chcanka (příšerná receptura, nebo voda) atp.

    No a čtvrtou jsou korporátní optimalizovaná piva. Sem patří všechny ty Kozle, Gambrinuse, Smíchovy, Krušovice a podobný mrdky. Součástí jejich receptury není voda z jednoho zdroje (čili se pak chuť musí optimalizovat jinak), vaří se z extraktů, nikoliv z chmele. Když je potřeba je do Adalberta dodat na akci, nechají se uvařit v Polsku, nebo Rumunsku. Většinou zde korporát domrdal nějakou původně možná slušnou recepturu, ale vo to víc mává nápisem tradiční sajnc 1356 př.n.l.
    Semtam i korporátní sračkovar má v portfoliu chuťově (nikoliv kvalitativně) obstojné pivo. Napadá mě teď ale asi jen Radegast z africké stáje Pilsner Urquel. Ale snad je jich víc.

    Jo a ještě je třeba říct, že Starobrno je metakategorie, protože to je všech chcanek arcietalón.

    1. Jaký je u piva rozdíl mezi senzorickou kvalitou a „kvalitou“?

      1. No často třeba v projímavém účinku.
        Ale „stabilizované“ a chemicky „nahoněné“ pivo může být senzoricky celkem slušné, ale „zdravé“ to může být jak párek z kostelce.
        No kupříkladu plesnivost náchodské chcanky taky člověk chuťově nerozezná. Ale to už se pravda nebavíme o kvalitě, nýbrž o travičství.

        1. je to tak. Chuť může být ± OK, navzdory brutálnímu chemickému složení.

          Dodám vlastní zkušenost: před pár lety jsem míval problém, že po pozření třeba i jen 2 ‚loků‘, tj. cca méně než deci, jsem velmi rychle(do 5 minut) dostával zásadní bolest hlavy, neřešitelnou ani 2 brufeny naráz. K tomu se přidával i ‚moták'(vertigo?); pocit točení hlavy / světa, zhoršená schopnost zaostřit a soustředit se, přetrvávající i dva až tři dny, ale zcela jiný, divný stav, jiný než opilost po osmi. Játra i ledviny i zbytek mám zcela OK. Díky této zvýšené citlivosti jsem pivo přestal na dlouhou dobu pít, ale protože je člověk závislý tvor (já určitě), tak občas chuti neodolal. A zase hned bolest, …

          Ale od té doby výrazně vylepšili chemické rovnice, takže migrény mi pivo už nezpůsobuje a pivo si už zase dát můžu, ale je pravda, že jsem zabanoval nízkorozpočtové roztoky. Jen vybrané značky ještě nevyřešily to ‚vertigo‘, takže např. po třetince kozla mi minule bylo divně dva dny. Permanent ban u mne má všechno co v obchodě stojí pod 15kč, i „posvátný grál“ plzeň je sázka do loterie. Někdy to mají toxikologicky OK, někdy je to i s bad-tripem.

          1. Tohle jsou příznaky cukrovky druhého typu.

            1. Je to možný, ale tu nemám :) Nemohu vyloučit, že je to něco dalšího, ale podle docela detailních testů jsem až na pár maličkostí docela zdravej člověk. Vždycky to může být nějaká echt nepravděpodobná nemoc, ale spíš bych si vsadil na mnohem pravděpodobnější patok a možná zvýšenou citlivost na síření či na nějakou sdruženou alergii.

    2. Ke kategorii 4 se sluší říct, že občas se jim povede specifická řada, která se dá pít, většinou asi když chce topmenežment udělat něco novýho a dát tomu hipsterskou reklamu a nechají sládkovi volnou ruku, nebo dyž jednou chlemtat aperol někam do piče (výjezdí zasedání, týmbildink apod.) a sládkovi zapomenou vzít klíče :D

      Z kategorie 2 doporučím Rohozec, Černou horu, Krákoru (hlavně 12ka), Hausknecht (nebo jak se tomu nadává), Regent, Ferdinand, vybraný řady Primátora či Zubra. Klášter je takovej jak kdy, asi jak Platan, záleží na specifické chuti (sou to trochu kyselice).

      1. tak Zubr mi opravdu nechutnal, bylo to jedno z mala piv ktere jsem odmitl dopit

        1. Proto řikám – vybraný řady. Osobně se docela vyhýbám desítkám aka výčepním, to je voda u většiny, i když se najdou i dobrý kousky. Dál ale i tak, ne každej pivovar má dobrý všechny, někdy je pitelná jenom jedenáctka, dvanáctka, třináctka…

          Známí teď dost berou Bakaláře, není to úplně špatný. A jak se dole diskutuje, Bernard taky není marnej, ale nutno vyzkoušet kterej konkrétně. Mají asi 5-6 hlavních řad a do toho zkoušej všechno možný, všelijaký hrozně kořeněný ejly atd.

          1. Bernard IPA mi chutna, je tak akorat vyrazny. Bohemian ale jsem si dal jednou, bylo to zajimavy, ale ten koriandr nebo co to tam davaji, mi nesedl. Proc tam treba nedavaji bobkovy list, to by bylo vic ceske, ne? Pijme pivo s bobkem, jezme… ted uz nevim co.

      2. Tyvole, v korporátu se sládkovi volná ruka nedává a řízení kvality je tu od toho, aby várky působily senzoricky stejně. Každá značka má svůj senzorickej list a pokud se jde na trh s něčím novým, dost se to vymýšlí a ladí, aby to dávalo smysl. Je to byznys, a proč by neměl být?

    3. Dá se souhlasit – až teda na ten Pernštejn. Tam jediný pitelny pivo je Porter, zbytek je horší, jak Gambac.
      Z menších pivovaru určitě stojí za ochutnání Chotěboř. Osobně ji mám nejradši – je hodně hořká a hlavně nepasterovana.
      V dnešní době fakt není problém, uvařit si pivo doma sám. Zařízení na to stojí pár peněz https://www.brewmaster.cz/ibrew/pivovar-ibrew# třeba :)
      Návodu je bambilion, klasický třeba povedená česká „Pivarka“ – https://www.jota.cz/pivarka

    4. Kurva, odkedy sa vari pivo z chmelu?!?

      1. Záleží na tom, kde :)
        Třeba v Anglii se dlouho jako hořká složka pridavala kůra z dubu.

        1. A byvali casy ked sa horka zlozka nepridavala vobec. Podstatny je zdroj kvasitelnych uhlohydratov, ze?

          1. Inu, pokud minite třeba pivo vařené před tisíci lety v Mezopotamii, tak ano :)
            Ale jinak je pivo bez horké složky ne příliš pitelne – je příliš sladké.

        2. Tak to je nejvyšší čas přejít na denatonium benzoát. Ten už je v denaturáku přidaný zadarmo, tak stačí naředit, obarvit, přidat moč jako pěnotvornou složku a dofouknout CO2.

      2. Když už to tu zmiňujete, tak by mě zajímalo jak moc se liší chmelové extrakty od chmelových šištic. Podle mě jsou to jenom takové záchytné technologické body, kde si ještě laik může představit kousek procesu a být z toho po právu zhrzený. Ono je totiž celkem rozdíl na technologický proces a suroviny nahlížet čistě eticky a nebo čistě senzoricky.

        1. Extrakty se lépe davkuji.

    5. A pak si člověk doma uvaří na koleni pivo, který má nějaký chyby, ale pořád má daleko plnější chuť jak všechny ty klasický 12 v suprmarketu dohromady … není to holt pro každého, ale celkem to otevře oči.

    6. Plzeň a další značky jsou aktuálně japonské. Trochu jste zaspal. Ale to nic, to je zde běžné.

    7. Za moji osobu z „normálních“ piv je top točený Regent, jenže kde jej mají, že. Kdysi Platan, ale to už se také nedá pít. A jako nedávný lokální patriot pochválím točené Lobeč.

  9. Vzhledem k tomu, ze v diskuzi nepadlo ani jednou slovo Bernard, mam to brat tak, ze je to pivo zcela prumerne?

    1. mě to nikdy nechutnalo, ale vždycky mi byl sympatický pan majitel a jeho filosofie, podle mě je to dobré pivo, jen konkrétně mi prostě nesedí.

    2. U značky Bernard je pivo zcela okrajový produkt. Ve srovnání k původnímu Humpolci je to celkem zázračný mok, jinak ovšem průměrné pivo s často geniálním marketingem a nátlakovou skupinou „svaz malých nezávislých pivovarů pro malé a střední pivovary.“, který lobuje zájmy páně Bernarda a jeho kámošů a kurví tržní prostředí.

      1. dedek – a co Svyjany, Lobkowitz ? jak ty si vedou pokud mate info ?

        1. Skupina Lobkowitz (patří tami Platan, Černá hora, Klášter, Vysoký Chlumec…) je tuším už z 98 % vlastněný Číňany. Subjektivně šla kvalita dolů. Svijany si po své nástupu udělaly dobré jméno, které postupně kurví. Momentálně je lepší se jim vyhnout.

          1. Je fakt že poslední dobou jsou tam jistý úspory, ale ještě se to dá celkem pít, uvidíme, jak dlouho. Upřímně doufám, že úspory mají hlavně na logistice, která je teď společná, než na technologii vaření.

            Svijanům prej kdysi utek sládek, navíc cena šla nějak prudce dolů, občas v akcích za 8-9, takže už to asi spadlo do kategorie sračkopramenů a starobahen. Minule sem se z basy neposral, ale ani mě to už nenadchlo.

            1. u všeh těhle piv stačí dát 4 + a je to hlavobol jako kráva…o sračce ani nemluvím…

              1. Loni sem si dal výjimečně myslim tři nebo čtyři Kvasary (čtrnáctky) a nic. Že problém?

                1. Svijany, lobkowitz, staropramen a starobrno souvisí s kvasarem 14 jak přesně?

                  1. Že by Černá hora byla součástí skupiny Lobkowitz, ráčil si nevšimnout?

                    1. To sem nevěděl, ale stejně to s desítkama nehodláš srovnávat ne? Základ lobkowicz nebo černá hora sou samosery taky.

                    2. Docela přesně tam vidim, [b]u všeh těhle piv[/b], tak se teda rozmyslel, žejo.

                      Kvasar prej ukradli nějakýmu chlápkovi co to vařil doma a přišel s tím za nima, no, nemůžu sloužit, měl sem jedom tu jejich verzi z linky.

                    3. No on se původně Kvasar začal dělat tak min před dvaceti lety v minipivovaru v Senticích u Tišnova. A do dneška to funguje i pod tím názvem. Takže to je ten pravej Kvasar, no a v Černé Hoře ten recept nějak obšlehli nebo koupili.

                    4. Mmch ten kvasar vypadá dobře s tím medem, to někdy zkusím.

        2. Trevor12- Díky za optání. Pivovary Lobkowitz šli dolů po tom, co se staly Pivovary Lobkowitz. Ostatně všechny pivovary této stáje vaří naprosto svorně stejná piva tzv. privátních značek (například v Lidlu to byl/je Deep). A to je zjevně jejich hlavní kšeft. Což se podepsalo na „vlastních“ pivech skupiny. Pohybují se někde mezi dvojkou a trojkou. Zřejmě podle toho, jak velká akce na „sračkoznačku“ zrovna ten který řetězec má. Platí to v zásadě pro všechny jejich značky. Nejmarkantnější propad chuťových vlastností jsem zaznamenal u pivovaru Svijany, kterej nezvládl přesně co jsem psal. Skoordinovat výstav (kterej asi zečtiřnásobili) a udržení kvality. Škoda. Černogurcy jsou jeden z mála výrobců, jehož desítka není úplně jedovatá, ale ležák není něco, bez čeho by se pivomilec neobešel. Pít se to ale dalo (už nějakou dobu jsem neměl). Klášter je fajn. Tahle skupina se vyznačuje docela fajn speciály, což je ale disciplína, ve které i sračkovary tvoří produkty alespoň pitné. Každopádně třeba Prácheňská Perla je z mého pohledu dobrota ukrutná. Sváteční Ležák od titulárního pivovaru skupiny taky nebyl marnej, ale už jsem se s ním dlouho nepotkal.

          1. Nemotáte to trochu? Svijany přece nemají s Lobkowitzem nic společnýho.

            1. Aha. Já je měl v Lobkowizkém konglomerátu zařazené. Čert ví proč. Asi ze stejného důvodu, proč jim tam cpu to T. V tom případě jsou docela šikovný, kluci číňanský.

    3. Bernard vyhrál ve velkém slepém testu českých ležáků – 12 vzorků. Hodnotily 2 skupiny – amatéři a profíci z oboru. Bernard zvítězil u obou skupin. Pilsner byl devátý, taky shodně u obou skupin. Ostatní vzorky víceméně pomíchané, některé dost protichůdně.

      1. kdo tu soutez organizoval, nejake blizsi info ? moc se mi nechce verit ze by u degustatoru skoncila Plzen 9 z 12

        1. Plzeň je dávno humus co jede z reklamy, aneb nikdo vám nedá to, co my vám dokážeme slíbit. I když teda, stáhnul sem teď pokusně asi tři rok starý lahve (:D to k té výdrži „poctivýho“ piva, trolol; ČH mi pár let zpátky začla zakalovat a hrozně pěnit po pár měsících), první nic moc, ty zbývající se daly docela pít. Možná tomu to roční uležení prospělo. Neposral sem se naštěstí ani z jednoho, ale já mám teda docela silnej bachor…

        2. Váš pivovar ještě nevyhrál žádnou soutěž? Snadná pomoc, zorganizujte si svojí. Nebo do nějaké relativně nezávislé (asi dvě) pošlete speciální várku.

    4. No protože na to každej zapomene, pže proč ho zmiňovat, je to automaticky braný mezi lepší piva :D

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017