Je libo salámek…? - zpět na článek

Počet komentářů: 145

  1. Muzu potvrdit, ze slepice rozklovou a sezerou opravdu vsechno. Mimo veci, ktere zminil D-Fens jsou to i slimaci (ti velci modri), mrtve mysi, ztvrdle kusy sanitaniho silikonu ci jejich mene statne kolegyne, ktere posly predcasne a byly jim uvareny coby kanibalske zpestreni. Ale existuje jedna situace, kdy slepice nesezerou nic: kdyz uz jsou nazrane. Nebyla ta fotka nahodou porizena zrovna v takovou chvili?

    1. Nene, salámek byl první chod hned ráno, když jsem jim otevřel kurník. Možná byly rozespalé nebo překvapené, že jsem přišel já a ne panička.

      1. Jsem netušil, že máte slepice. Nevyzkoušíme si střelbu na pohyblivý terč? ;-)

        1. To bych neriskoval. Manželka by nás sejmula následně, protože jsou to její miláčkové.

        2. Jeden by strilel slepice, druhy by mel obavy dat lidem soylent pink. Ja tedy mam se spolecnosti vlastni zkusenosti a zatimco ublizit zvireti, pokud neni nebezpecne, nebo velmi chutne, bych nedokazal, na nasili proti lidem nic spatneho nevidim.

  2. Hezký, úplně mě to navnadilo k prošacování lednice, ale takový dobroty jsem tam fakt nenašel. A schválně, kdo to za litr sežere. Muj tip je, že oproti pokusu s kočičím žrádlem by se nad tim hnusem většina nepozastavila, maximálně by to bylo těsný.

  3. Tak ony podobne lahudky se bezne konzumuji. Lovecak za 59kc 60cm stangle, mel jsem to povesene v pokojove teplote v lete pres 3 mesice a chut se tomu vubec nemenila, takze to trvanlive je. Jogurt tesco kvalita, to se da nechat otevrene libovolne dlouho, nezkousel bych to konzumovat, ale nijak to nesmrdi. Zajimavejsi jsou ty polotvary dopikacich baget, pripadne pita chleby. To je de facto testo-pecivo v igelitu, co ma trvanlivost v radu mesicu. Proti tomu je kocici kapsicka se 3% popela, nebo psi konzerva ciste prirodni produkt vysoke kvality.

    1. Kontrolní dotaz:
      Jste si jist, že víte, co znamenají ona citovaná 3 %?

      1. Necham se poucit.

        1. Dobrá varianta prostého:“Nevím.“

          1. Nevím. Teď už to prozradíte nebo jste svou otázkou současně nechtěl říct, že to nevíte ani vy?

            1. Aha.
              Proč jsem onu otázku položil?
              Protože se domnívám, že Sprosty Podezrely zaměnil, jak je dnes mezi komentátory složení potravin moderní, obsah popele, který v kapsičkách není, s obsahem popelovin, které z kapsiček zbudou po vyžíhání v mufli v průběhu chemické analýzy.
              Je to údaj snad normovaný, ale běžné uživatele matoucí, jak vidno z diskuzních výkřiků typu: „Hrůza, zvířatům míchají do krmiv popel a nejvíc do těch prémiových, podvodníci!“
              (To že, pojmy popel a popeloviny zaměňují výrobci obalů na kapsičky, je dnes již bohužel normální.)

              1. Aha, díky za vysvětlení. Já jsem se tomu divil úplně stejně blbě.

  4. Darmo mluvit.

  5. Dfensi, na co si stěžuješ? Že tyhle salámy obsahují kromě trochy masa především sádlo, kůže a další odpadní složky, to snad ví každý, tak to bylo už za totáče. Barviva jsou tam, aby to vypadalo hezky a dusitany proti tvorbě klobásového jedu. Pokud jsi chtěl něco, kde je především maso, měl sis koupit šunku, na balení najdeš i procentní podíl masa.

    Vybral sis sračku, dostal jsi sračku. „You get what you pay for.“

    BTW, už jednou jsi tu psal „žereme to Babišovi“, kdy jsi koupil nějaké „pekasky“, které byly sice hnusné, ale snědli jste je všecky: http://dfens-cz.com/zereme-to-babisovi/

    Pokud nemáš rád Babiše a chceš se vyhýbat jeho produktům, tak je lepší je nekupovat, než kupovat a házet slepicím.

    1. Vepřová kůže není odpad, ale cenná surovina.
      Ostatně, konzistence mnoha značek jogurtů je založena právě na ní.

      1. No chtěl jsem to původně napsat do uvozovek. Prostě je to něco trochu jiného než pravé maso.

      2. Ona predevsim veprova kuze je dulezita slozka, na ktere navic neni nic zavadneho. Veprove kuze se uzivaji jako pojivo, pac se rozvari na ten sulc, kterej to pak vsechno slepi dohromady, takze to drzi a nerozpada se to. (A krome toho je to i zdravy na klouby, jako dulezita vec pro vyzivu chrupavek). Nejlip je to videt v tlacence.
        Luncheonmeat je druhovalecny britsky vyrobek, ktery se vyrabi tak, ze se odpadni maso (zde ovsem dluzno podotknout, ze v tom puvodnim podani jsou to proste ruzne odrezky masa, ktere by reznik uz tezko prodal, ne rozemlety chrupavky, jako je dnes to tak zvane „strojne delene maso“) uvarilo s veprovyma kuzema a korenim, rozemlelo, nacpalo do konzerv a zasterilizovalo. A nic zavadneho na tom nespatruju.

        Jina vec ovsem je, kdyz agent Bures vyrobi salam z nejakeho zlukleho sadla z kafilerky, veprovych kuzi a mletych potkanu…

        1. Kafilerní tuk je surovinou využívanou v kosmetickém průmyslu, je to tuk z tepelně zpracovaných tkání.
          Sádlo do salámu musí být naopak syrové.
          Ve vámi popisovaném případě je Bureš nejen agent, ale i kouzelník.

          1. Nevyužívá to celej tukařskej průmysl, tzn. výroba mýdel a podobných detergentů? To von ovšem Bureš koupil taky nebo se na to chystá ;-)

            1. Celej tukařskej průmysl…
              O jakých množstvích kafilerního tuku, mýdel a podobných detergentů se bavíme?
              Mýdlo je možné z živočišného tuku vyrobit a v laboratorních cvičeních v hodinách lučby se to léta dělávalo.
              Dnes jsou základní surovinou pro výrobu mýdel rostlinné oleje.
              A to i v malých provozovnách, které by vystačily s lojem z vlastní pastviny.

              1. Kolik se tak spotřebuje lokálně mýdel, pár tisíc tun ročně? Živočišné tuky se používají staletí, možná tisíciletí, ne?

                1. Živočišné tuky se jistě používají po staletí, tedy tak dlouho, jako ty rostlinné.
                  K výrobě mýdla se v minulosti ve velkém používal tuk kokosový – kdo nečetl cestopisný román plný škunerů naložených koprou?
                  Pokud hovoříme o tisících tun mýdla ročně, tak tuk z kafilerně zpracovaných zvířat by rozhodně nestačil ani na zlomek.
                  Hovězí a skopový lůj z jatek a potravinářských provozů se průmyslově využívá, votem žádná.

                  1. Před pár lety se kafilerní tuk používal k výrobě dobroty – emulgoval se s vodou jako náhražka mléka pro krmení telat (takhle se zdůvodňovalo snad i v ČR rozšíření BSE), což by se dneska už „nemělo dít“…
                    Nedělám si iluze, co všechno dokáže dnešní potravinářský průmysl zužitkovat a co všechno se neostýchá podstrčit lidem. No, lidem… – chtěli jste řetězce, i máte řetězce, blbouni, tak si chroustejte ty laskominy a hledejte si v regálech mezi tím „kvalitu“.
                    Legrační bylo před pár týdny, média spustila srdceryvné vytí, jak to bude v prdeli protože asi skončily dětské piškotky. Plakaly redaktorky, plakaly matky, snad i babičky a možná i nějaký otec analytit. Řetězce nadirigovaly přesun výroby z české Opavie do Polska a dostavil se očekávaný vzhledový i senzorický upgrade.
                    Člověk by čekal takový fatalismus za hnusného bolševika, lid byl drcen železnou pěstí Strany, soukromníci nesměli existovat, vše bylo určeno a rozhodnuto.
                    Tak proč kurva, druhý den po tom polském pečení mletých krysích hoven se sojou místo vaječných píškotů začali řvát nadšením v každém městě konkurenční pekárny, jak se jim krásně uvolnilo místo na trhu? jak se otevírá zlatá brána k expanzi a zbohatnutí?
                    Kde to tedy dneska kurva jsme?

                    1. Domnívám se, že řetězce zde (přímo) nenadirigovaly nic.
                      (Jinak použít obrat české Opavii mi přijde jako nonsens, a to z několika úhlů pohledu.)
                      Přesun výroby piškotů odpovídá strategii firmy Mondelíz, která aktuálně opavský závod vlastní. Koncern plánuje v jedné továrně vyrábět co nejužší sortiment co nejefektivněji a z té jedné továrny zásobovat produktem celou Evropu. V Opavě prostě dostaly přednost fidorky a pak takové fialové (na obalu) shity, jejich název jsem zapomněl.
                      Mondelíz ovšem není jediným současným evropským výrobcem dětských piškotů.
                      Za druhé: nechybí v druhé větě předposledního souvětí dvě písmena?

                    2. Tak dobře, nebudeme tomu říkat řetězce, aby se to nepletlo s prodejními řetězci (tou částí, která „nabízí“ „potraviny“ „zákazníkovi“.
                      Zkrátka šlo mi o fakt, že na území s milionem obyvatel, když je nahrazena stávající kvalita propastně zhoršenou kvalitou, na tom principu, že z fakticky výhradního dodavatele se stane ještě výhradnější, neudělá nikdo nic. ty miliony to fatalisticky přijmou.
                      „a z té jedné továrny zásobovat produktem celou Evropu“
                      A kde je ta pestrost, různorodost, mnohotvárnost, o které blouznili před čtvrtstoletím havloidi ve svých mokrých snech o občanské a svobodné společnosti, kde bude všechno tak jiné a nepodobné bolševické uniformitě a nivelizované šedi.
                      Jednu centrální výrobní linku pro obsluhu dvaceti států bych chápal u CCD čipu pro HD kamery. Vzhledem k technologické náročnosti a předpokládanému odbytu.
                      Ale tak primitivní výrobek jako piškot?? Který si naprosto vyhovující technologií vyprodukuje každý jouda na vesnici s třemi ulicemi. Za bolševika bylo v CZ dejme tomu pekáren a čokoládoven nízké desítky. Protože bolševik zničil nebo sloučil prvorepublikových několik set až tisíc malých pekáren a cukráren.
                      A co dělá dneska Eurosvaz?

                      ano, ta předposlední věta jinak začíná a jinak končí, sorry, ale smysl jste přesto pochopil.

                    3. Trefil jste to přesně.
                      Ekonomickou výhodnost toho procesu ve výrobě pamlsků nechápu (ale koncern má jistě své ekonomické analytiky).
                      Zejména proto, že výrobní linka je automatická. Od vstupu ze sil a vodovodu na jedné straně přes automatickou míchačku a průběžnou pec do automatické baličky na konci. Půl směny jedou čtverečky, druhou půlku kolečka. (Samozřejmě to neznamená 50 % a 50 % a provoz je dvousměnný.)

                      Domnívám se, že v tom nemá prsty Eurosvaz, ale akcionáři.

  6. …salámek obsahuje vepřové maso (což je pozitivní zpráva), vepřové sádlo (které evidentně hraje nad masem přesilovku), vepřové kůže (mňam), dále nějaká ta barviva, soli kyseliny dusité, startovací kulturu a další podobné věci…

    Pokud si to rozebereme:
    Salám obsahuje vepřové maso a sádlo, což je správně. Měl by je obsahovat v nějakém poměru – pokud nevíme, zda byl dodržen, nebo nebyl, není co posuzovat.
    Vepřové kůže jsou v masném průmyslu základním pojivem, od tlačenky přes salám po paštiku. Ve fermentovaném salámu by být nemusely, ale to je otázka technologie výroby konkrétního produktu.
    Pokud je výrobek fermentovaný, tak se bez startovací kultury neobejde, protože jinak by nebyl fermentovaný. (Je možné, že je tam startovací kultury málo, doba fermentace krátká a proto je tam ta kůže. Ale to je otázka pro insidera, technologii výroby modeních masných výrobků neznám.)

    Perlička: existují i salámy z čistého špeku, ty se ovšem dělají pro úzkou klientelu a většinou na objednávku. Zájemci mohu dát ochutnat.

    Konzervační látky a barviva jsou nutná, protože v přirozené barvě by byly výrobky neprodejné (kdo si doma něco vyráběl, třeba jen falešnou šunku, ví…).

    Krájené sýry a salámy mají nízkou trvanlivost zákonitě. Zatímco výrobek v celé (nebo i načaté) tyči vydrží dlouho, protože osychá či oxiduje pouze na řezu, u krájeného je situace opačná.

    Běžný spotřebitel se nákupu předem krájených salámů vyhne.
    Proč?
    Pod lampou umně srovnané vypadají lákavě, že jim ani skeptik D-FENSova kalibru neodolá. Neuvědomí si, že neví, zda byly nakrájeny dnes, včera, nebo předevčírem, personál to správně namíchat skutečně umí.

    Co se Agrofertu a salámů týče, kvalita včetně poměru surovin se u výrobku stejného názvu liší podnik od podniku stejně, jako u jiných koncernů.
    Otázkou je, podle jakého klíče agent Bureš poměry surovin, technologické postupy a stupeň provozní nekázně jednotlivým provozům přiděluje.

    Co se týče slepičí fotky, kdo choval slepice, ví, oč jde.
    _________________
    Kontrolní otázka:
    V prodejnách lahůdek typu CHEESY (typ obchodu, ne konkrétní řetězec) jsou k dostání kupodivu i masné výrobky, speciality z Francie nebo Španělska.
    Koupil si někdo takový originální výrobek, přečetl složení a koupil ho podruhé?

    1. To máte jistě pravdu. Dokonce jsem přesvědčen že receptura a postup bude ve většině případů pro daný produkt dodržena. Příčinu kvalitativních výkyvů od stavu, že člověk koupí zhruba co si představoval až po naprostý šunt, bych viděl, kromě zmíněného nakrájení a oxidace v kvalitě výchozí suroviny. Špatný kousek masa, nebo sádlo „na hraně“ dokáže způsobit takovou estrádu hnusu, že to ani koření a fermentace nespraví a více méně zkazí celou várku. Je to pak jak městská voda, zdravotně závadný to pravděpodobně není, ale pozřít se to nedá.
      Když už jste nakousl ten špek, tam je kvalita výchozí suroviny tak podstatná a bohužel kolísavá, že nákup špeku jsem prostě vzdal a párkrát do roka si vyrobím vlastní.

      K chlebičkům – i kvalitní chlebíčky mě nejvíce chutnají „odleželé“ kdy se ingredience mezi sebou dostatečně skamarádí. Asi budu divnej :)

      1. Vůbec nejste divnej. Je to ta nejvybranější poezie, okoralý uheráček, prohnuté portugalské olejovky, křupavý ementálek, oschlé kousky lososa a jemně zvětralé šampaňské. Je to až symbolická zkratka ozvěny hodování v předtuše zmaru a možná by se na to téma dal napsat i sonet :)

    2. „kvalita včetně poměru surovin se u výrobku stejného názvu liší podnik od podniku stejně, jako u jiných koncernů“

      Kdyby jen to. Stejný podnik vyrábí zhusta pod stejným názvem naprosto odlišné výrobky. A není těžké odhadnout, na kterém konci rozložen kvality bude metrový, ke krájení určený Poličan do hypermarketů, nedejbože ještě „do akce“. On Kmotr jinak trvany obvykle umí velmi dobře, zvlášť pokud je to něco míněného k prodeji konečným zákazníkům ve štanglích; je to ostatně jeho specializace.

      Tady mne jinak zaráží chybějící hovězí maso ve složení; to by nemělo splňovat podmínky k označení za Poličan.

      1. Poličan bez hovězího vyrábí Masný průmysl Krásno, s.r.o. (podle dostupných testů).
        Ta společnost ale asi součástí Agrofertu není.

        Podle dTestu:

        Použité maso smí být pouze hovězí a vepřové, a to v libovolné kombinaci, anebo pouze jeden z těchto druhů. Strojně oddělené maso, tedy separát, se používat nesmí. Zakázány jsou i rostlinné bílkoviny, což je například sója.

        Obsah masa výslovně stanoven není. Podíl čisté svalové bílkoviny v Poličanu musí být nejméně 16 % hmotnostních. Čistá svalová bílkovina zahrnuje pouze bílkovinu ze svalů, nikoli z pojivové tkáně.
        Obsah tuku nesmí překročit 50 % hmotnostních.

        1. Pravda, je to přípustné; moje chyba. (Ale uvidět to na etiketě, cuknu.)

      2. Když se dívám na druhou fotku, tak na etiketě je vidět slovo Hovězí. Další řádek je bohužel utržený, ale myslím, že něco hovězího tam bylo.

  7. Aj, autorovi hacknul ucet nejaky vohnout, nebo jak mam tento clanek chapat?:-(
    Btw chapu, ze Babis je intergalakticke zlo a je treba do nej kopat i ve chvili, kdy se ho dana vec vubec netyka…teda vlastne to moc nechapu, prijde mi to trapny…
    No, a ted bych rad uvedl na pravou miru nektere veci ve clanku uvedene.

    Zacal bych slozenim salamu. Vetsina salamu se holt sklada z masa, sadla, nejakeho toho koreni, konzervantu, obcas i kuzi a podobne. Cim levnejsi, tim holt horsi nahrazky masa, vcetne namletych chrupavek a podobne. Kvalitnejsi salamy nebudou mit chrupavky, no maso a sadlo ano, protoze je to jaksi zaklad toho, cemu rikame salam. Pokud autorovi nechutna salam, co obsahuje sadlo, necht si tedy nekupuje salamy, idealne asi ani zadne klobasy, kde to je uplne to same a necht si tedy kupuje uzeniny bez sadla, napriklad nejakou kvalitni sunku. Breceni, ze si clovek sel koupit salam a donesl domu salam a to je teda hruza, z ceho se ten salam sklada, mi prijde usmevne od nejakeho vohnouta, ale od autora clanku mi to prijde, jako by ho psal po nejake lobotomii.

    Perla dne je ovsem zjisteni, ze za to, ze si v Kaflandu koupil zkazenej salam, muze Babis. To uz chce opravdu znacnou davku opilosti ci neceho takovyho. Babis vyrobi salam uplne stejnym postupem, jako jakejkoliv jinej vyrobce, ostatne nejspise uplne stejne, jako ten pan Polak, ci kdokoliv jinej. Ten vyrobek ma nejakou trvanlivost a pak se prekvapive zkazi – coz uz tak potraviny holt delavaji. Pan Babis ani pan Polak ani nikdo dalsi, kdo vyrabi salamy, jaksi nemuze za to, jak ho bude Kaufland prodavat. Jestli ma salam po vyrobe trvanlivost napriklad 7 dni, a Kaufland ho bude prodavat po 14 dnech, tak za to jaksi FAKT Babis nemuze. Babis i kdyby se 10000x snazil, tak proste nevyrobi salam, ktery se nezkazi po tom, co projde urcitou dobou. Dale pan Babis ani nikdo jiny neovlivni to, ze kdyz rekne Kauflandu, at ten salam skladuji maximlane v napriklad 5 stupnich Celsia, tak se na to Kaufland vysere a skladuje to napriklad v pokojove teplote.
    Fakt chapu, ze nekomu nechutnaj salamy, zvlast takoveto – me osobne tento salam moc nechutna, i kdyby byl uplne cerstvy preferuju jine a od jinych vyrobcu (Proc proboha kupuje autor salamy v Kauflandu, kdyz muze zajet do Globusu, kde si ty salamy vyrabej sami na miste a jsou vyrazne cerstvejsi a nakonec i kvalitnejsi, v ramci moznosti, kdyz uz musi kupovat salamy v supermarketu?)
    Tedy – to, ze si autor koupil zkazenej salam neni problem vyrobce salamu, alebrz Kauflandu, kterej evidentne neco udelal blbe a muze za to, co se stalo. (Bracha se ucil na prodavace a vypravel mi, jak se zelene salamy omyvaly jarovou vodou, aby sly jeste prodat a podobne. Je mozne, ze i dnes se takoveto kreativni metody jeste nekde pouzivaji, spise bych se divil, kdyby ne)

    Ja chapu, ze cilem bylo napsat vtipny clanek, co jako bonus jeste setre Babise, ale imho se to moc nepovedlo :-(

    1. Hm, hm, to mate s ygorkem jak pres kopirak. Vcetne timingu.
      To je nahoda nebo spolecna tiskova kancelar? A spolecny navrat z agrorautu? :)

      1. Jasně a kdo nečůrá s náma, čůrá proti nám.

      2. Děkuji.
        Takto stručně a přesně poukázat na faktické chyby v komentáři umí jen málokdo.

        1. No, no, dyk sem toho zas tolik nerek…
          Navic podezrivat z opisovani Vas by vzhledem k posloupnosti bylo ponekud absurdni.

          Nespravil bych si to u Vas treba dobrovolnou ochutnavkou toho spekoveho salamku? :)

          1. Slipy se mají plnit, nejen o Vánocích…

            Kousek ho tedy nechám.
            Otázkou jsou pak jen souřadnice.
            (S použitím e-mailu je mnoho otázek řešitelných snadno.)

            1. Salámek, špek, hlásím se taky! :)

    2. ..Btw chapu, ze Babis je intergalakticke zlo a je treba do nej kopat i ve chvili, kdy se ho dana vec vubec netyka
      Bohužel se to Bureše týká a hodně. Veškeré jeho kroky vedou k tomu aby zlikvidoval drobnou konkurenci v podobě malých a středních podniků (ta mu konkuruje především v kvalitě výrobků) a etabloval na trhu svoje velkovýrobny, které se mohou prosazovat téměř dumpingovými cenami ve svém oboru, protože na jinou činnost získává Bureš dotace od státu.
      To že dodává na trh ošizené a ještě vlastně dotované salámy natolik křiví trh, že to nutí i ostatní výrobce v oboru vyrábět méně kvalitně.
      Problém je hlavně v tom, že až Bureš dokončí své dílo, tak samozřejmě ceny zvýší a Vy už nebudete mít žádnou monost koupit kvalitní výrobek.

      Neboli článek není primárně o tom, že d-fens blbě nakoupil, ale o tom, že za čas nebude k dostání nic jiného.

  8. K těm polským potravinám: To co se sem dováží z Polska je hnůj největší kvality, ale přesně to odpovídá objednávce obchodních řetězců. Stačí ale vyjet pár km za hranice, ať už do DE nebo do PL a za stejné peníze dostanete zboží s daleko vyšší kvalitou.
    Ony ty dotace pro Agrofert tady nenarovnávají tržní prostředí, jak se nám snaží tvrdit, ale spíše ho pěkně kur*í. Který řetězec by nakupoval salám za 90, když to nabídne firmička agenta Bureše za 60? Za poslední 4 roky jsem asi u nás nenašel salám, který by nebyl 75 % sádla a zbytek nějaká hmota bez možnosti identifikovat původ.

    1. K salámům – zkoušel jste Dulano? ;)

      K polským potravinám – ano, dovolená na Mazurských jezerech byla i o tom, že v Polsku umí dělat velmi dobré věci, jen české řetězce mají jiné objednávky.

    2. A proc teda nakupujes tam, co to takhle delaji?
      Ja tohle opakovane nedokazu pochopit.
      Ja, kdybych chtel salam, ktery nebude mit 70% sadla, tak proste pujdu tam, kde takovy salam prodavaji a koupim si ho.
      Coz se mimochodem da I v tom blbym Kauflandu. Pokud clovek chce nejake ty levnejsi salamy v rozumne kvalite, muze nakupovat napriklad v Globusu, kde si je vyrabeji sami na miste, par metru od pultu, kde se pak prodavaji. Osobne jsem v Globusu nezaznamenal podobny problem, jaky popisuje autor clanku.

      1. V Globusu je maso opravdu o kousek jinde, než v obdobných institucích, ale salámy si tam snad sami nevyrábějí.

      2. Trvanlivé salámy jako Vysočina, Poličan a mnohé další se ani v Globusu nevyrábějí. Naopak je to jejich slabina, protože berou ty méně kvalitní i když aktuálně to myslím není od Agrofertu.
        Samotná jejich výroba – šunky, měkké salámy, párky, klobásy atd. jsou kvalitativně srovnatelné s těmi dnes opěvovanými biofarmárskýmikdesicosi obchody a výrobci a řezníky. A hlavně cenově normální, ne jako když mi v MyFoodu tvrdí, že klobáska z masa musí stát 500 Kč za kilo… a přitom je prakticky stejná jako od malého řezníka nebo z Globusu…

  9. Kvalitni hnuj je jiste surovinou cenenou.
    Jen z toho nejak neni jasne, zda hnojem nejvyssi kvality minite tovar luxusni ci shitovy.

    1. Bylo pro Jeenika.
      Design jeden pojebany, shitovy, nejvyssi kvality…

    2. Pod pojmem vyšší kvalita si představuju jedlé. Jinak ten hnůj je zhruba to, co je na obrázku v článku, sádlo s nějakou hmotou, které ani nedrží dohromady a ohrnuje nad tím nos i slepice, zvíře, které jinak spase naprosto vše, včetně montážní pěny a podobných chuťovek.

      1. Výrobek zobrazený na obrázku v článku jedlý zcela jistě byl.
        Diskutovat by se dalo o tom, zda byl chutný, výživný či v postmoderním slova smyslu zdravý.
        Ta nějaká hmota je svalovina „rozbředlá“ fermentací, zatímco sádlo je zcela správně neporušené.

        1. Záleží jak široce pojímáte termín „jedlý“, zřejmě nějak podobně jako v tom aforismu o aspoň jednou jedlých houbách…
          Pro osoby s citlivějším žaludkem je většina řetězcových dobrot nejedlá zásadně. To mazlavé svinstvo, které si dfens v dobré víře koupil na ty dobré chlebíčky, co dělá jeho žena a které jsou chuťově tak nepodobné běžným chlebíčkům s chutí mycí houby, tedy to vyfocené svinstvo je nepoživatelné už od pohledu a jak asi voní, si radši ani nepřipomínám.
          Abychom to trapné dilema ukončili, nabízím slovo boží přímo od zdroje, tedy ze stránek potrefeného řetězce, a noviny a letáky přece nelžou, jinak by řetězec už dávno zkrachoval:
          ———————————————————-
          Ochutnejte novinky z našeho uzenářského sortimentu K-Classic! Vybírat si můžete z tradičních šťavnatých špekáčků, klobásek, fermentovaných salámů i salámů připravených tradiční metodou a mnoho dalších specialit od českých dodavatelů!

          Uzeniny K-Classic pro Vás vyrábíme výhradně z kvalitních ingrediencí. Poctivé zpracování, pravidelné kontroly, žádné látky zvýrazňující chuť, žádná aromata ani barviva. Tomu se říká poctivá česká kvalita!
          —————————————————————————————

          1. Kdyby ty řetězce dodávaly skutečně nejedlé produkty, dávno by zkrachovaly a půlka národa by vymřela…
            Takže poměr osob s citlivějším vs. kachním žaludkem je zřejmě z hlediska přežití populace příznivější, než by se jevilo z článku a komentářů…

            1. Hm, hm, to mate s ygorkem jak pres kopirak. Vcetne timingu.
              To je nahoda nebo spolecna tiskova kancelar? A spolecny navrat z agrorautu? :)

              Tyyy jooo!

            2. To je pravda a potvrzuji, jeden bývalý kolega pozře bez následků kdejakou rozpadající se smrdutou recyklovanou sekanou i v horkém letním dni, jen když je politá kečupem a vražená mezi dvě vypěněné housky, kdežto mě vyřídí na půl dne už jen „přivonění“.
              Jenže, řekl bych že ten kachní žaludek se přesně stejně projevuje u těchto lidí i co do voličských a vůbec rozumových preferencí (tedy, tím nechci říct, že volby jsou primárně záležitost rozumu!:) ) – takže to přežití populace je asi spíš dočasné a ta pozvolná rezistence k sračkám (nejen) v žrádle tak nějak vede do ——…

              1. Zajímavá myšlenka – obávám se pouze (nebo snad doufám?), že z dlouhodobého hlediska je pro přežití výhodnější schopnost pozřít/zvolit cokoliv a nezvracet potom, než pečlivě vybírat to nejlepší…

                1. Z pohledu majitele poddaných je určitě lepší, když jsou poddaní k servírovanému krmivu rezistentní, tedy tolerantní, to máte pravdu. Chov choulostivých exemplářů je vopruz a je to nerentabilní.

                  1. Z pohledu moznosti vyroby potravin mame moznosti: Vyrabet mensi mnozstvi vice kvalitnich potravin, ci vetsi mnozstvi mene kvalitnich potravin.
                    Lide si preji vetsi mnozstvi, proto se take vyrabi.
                    Tobe myslim nikdo nerika, ze ty mene kvalitni musis kupovat. Ty muzes byt ten, kdo vyuzije toho, ze ostatni kupuji nekvalitu, a sam kupovat kvalitu. Pokud na to mas, bud za to rad.

                    Samozrejme by bylo mozne navratit se „na stromy“ se vsim, co k tomu patri. Opet – pokud ti prijde, ze je to ta spravna cesta, klidne ji muzes nastoupit.

                    Pokud dneska je lidi tolik, kolik jich je a chteji jist tak moc, kolik jedi, potom se holt musi ta potrava prumyslove vyrabet a podle toho je pak kvalitni.
                    Brecet nad tim je stejne jako brecet nad tim, ze je v lete teplo a zime zima.

          2. Podmínkou použití náhražek původních surovin v současné potravinářské velkovýrobě je, aby byly jedlé opakovaně.
            V opačném případě by došlo ke ztrátě zákazníků.
            (Účelem použití náhražek je zvýšení výnosu vložených prostředků, přičemž úspora na ceně surovin nesmí být pohlcena náročnějším pracovním postupem. Jen pro pořádek, respektive jen pro některé čtenáře.)

            Reklama má s realitou společný jen název zobrazovaného výrobku. I když je asi možné, že to ještě někdo neví.

            1. Viz výše.
              O slovo „zákazník“ už tu asi ani nejde, říkejme tomu třeba radši „rukojmí“.
              Prostě se nažrat z dané mzdy a užít si prchavou iluzi výběru a ještě prchavější iluzi kvality. Možná se takhle vyklonuje úplně nový druh?
              Paradoxně zřejmě pak kdejaký africký, mongolský, indický nuzák žere pokrm vzhledově, obalově, sortimentně chudší, ale kvalitnější.
              Dal byste si radši s pradědkem pořád jeden stejný domácí chleba s domácím podmáslím, bramborové placky s medem, jednou za měsíc domácí uzené, nebo denně jiný separátový salám s mrtvolným puchem a k tomu pokaždé jiné recyklované „pečivo“ z United Eurobakeries?

              1. A co takhle pořád jeden stejný separátový salám a k tomu pořád stejné recyklované „pečivo“?

                1. Ale to přece není nutné, když ta iluze výběru celkem nic nestojí. Klient si užije možnost volby a jak si vymlaskává.

              2. Slovo „zákazník“ je politicky nekorektní.

                Moderní nekonfliktní náhradou je slovo „spotřebitel“.

          3. Jak si mohl, proboha, D-Fens myslet, že v Kauflandu sežene odpovídající suroviny na skvělé chlebíčky jeho ženy? Není on nakonec ten, no, jak se to říká, vohnout?

            1. a proč by je nesehnal? V Kauflandu je samozřejmě možné koupit i trvanlivé masné výrobky z té správné části monarchie
              http://new.pick.hu/en

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017