Onehdy jsem zastavil u nejakeho polovodice v prikope u stromu.
Ja prisel ve veste s lekarnickou, byli tam uz dva prede mnou, jeden mel aspon telefon a druhy hole ruce. Asi lecil dotyky nebo homeopat. Borcovi nic nebylo. A kdyby bylo, tak ti dva by byli posledni pomoc. Takove sikovne kladivecko s rezacem pasu mam v loketni operce.
Bocni skla dost pruzi v gumach, nejlepe se rozbiji to zadni…
Ta folie je IMHO dobra, jednoho ozralu jsem s ni prikryval kdyz cekal na sanitku v poloze lezmo na rijnovem asfaltu. Furt lepsi nez na nej obetovat fleece deku z IKEA.
MM
Loketní opěrku, mimo jiné překážku v manipulaci s ruční brzdou a překážku pro loket při vyhýbacím manévru, zásadně z auta vymontovávám. Všechny ty praktický odkládací přihrádky v autě jsou nahovno. Pokud se s autem okulíte, všechno po autě začne lítat, což se mi bohužel stalo. Ne, že by to snad nějak závažně ubížilo, ale pokud si kolem řadící páky skladujete asi 15 spálených žárovek jako soused, tak to není nic příjemnýho. Nožík vozím zavřený, okýnko bych radši nerozbíjel, po levé ruce jsou tlačítka kterýma jdou u menších deformací okýnka stahovat. stačí o 5 cm a rukou obalenou do hadry vytrhnout do boku. U větších deformací dveří už je to stejně jedno. Paradoxně nejtěžší věcí je když je auto na boku a vy se potřebujete vysoukat ven dveřma nahoru. tady chápu užitečnost střešního okýnka.
dqd
Přeji brzkou rekonvalescenci.
DanBlack
Vsak proto mam v aute „ofiko“ lekarnicku, hezky zatavenou a s viditelnym datem spotreby pro predvadeni PaChum. Standartni sadu obvazu (vojensky vz.80 ma na tepenne krvaceni nejlepsi pomer cena/vykon), naplasti vcetne desinfekce, latexovych rukavic a technickych nuzek co strihnou pasy stejne jako dvojku drat schovavam vzadu, jednou jsem to vybalil vsechno a prislusnik na me hned zkousel „pokutu za chybejici lekarnicku“, ze pry smi obsahovat jen schvalene veci. :-p
BTW:
Zakon rika „vyznacene datum spotreby“ nikoliv ze musi byt citelne…pomerne dlouhou dobu jsem mel vsechny datumy peclive zacernene. 8-)
servisdok
Už to hodně dlouho, po zkušenosti s pomocí jednomu motorkáři, praktikuju dvěma lékárničkami, jednou oficiální a jednou svojí, přilepenou Gaffa páskou pod sedákem spolujezdce, stačí správně hrábnout. Oficiální je pod sedákem mým. Po té podobně otřesné zkušenosti s materiálem z ofiko sady už to dělám takto a s expirací té své sady si nedělám těžkou hlavu.
Sysop
Ja vozim vojenskou vz.80 v puvodni vybave, rozsirenou o furu veci, ktere jsem do ni a na ni narval s tim, ze oficialni lekarnu jsem tam taky nasypal. Uz mne jednou staveli a chteli videt lekarnu. Nastesti na mem SUV mam dost mista za druhou radou sedadel dole, takze tam tato lekarna v pohode vejde. Vytahl jsem, policajt uvidel a okamzite ztratil zajem o dalsi kontrolu. A ja se tesil, jak v tom bude hledat treba ty plechove nuzticky, ktere neprestrihnou ani papir.
Acada
Na motce mam taky origo lekarnu. A vedle mam balicek s Celoxem na hlubsi rany, vojenskym tlakacem atp. Nevedel jsem ale o cesky variante tlakace, tak jsem koupil predrazenou mrsku z Izraelske armady.
DerrickCuster
Dělám to stejně. A vzhledem k tomu, že mám za sebou několik kurzů vojenské první pomoci, mám podle toho svojí funkční lékárničku vybavenou. Turnikety, izraelské obvazy, prostě věci, které fungují a snadno se s nimi pracuje. Pravda, i s pouzdrem mě ta věc stála kolem 3000 kč, ale když to mně nebo mým blízkým může zachránit kejhák, je to pakatel. A k tomu ještě jednu lékárničku s věcmi, které jsem uznal za použitelné na ošetření běžných drobných zranění, ke kterým člověk občas přijde. Když jsem si nedávno vlastní nešikovností málem zkrátil ukazováček na ruce sekerou, docela se hodilo, mít na to použitelný fáč.
Sysop
Jedna drobnost – bydlet nekde, kde se zveda hladina vod v odpadni roure a nemit tam kanalizacni zpetnou klapku proti vzdute vode je dost neprakticke.
servisdok
Nevím, jak je to u starších zástaveb s nerekonstruovanou kanalizací a odpady. Někde je ještě litina, někde kamenina dokonce.
U litiny jsem viděl jen takové ty čisticí či vstupovací mezikusy /taková ta jakoby šroubovaná záplata zboku roury/, ale klapky jsem nikde nezahlédl. Musel jsem jeden čas bydlet v paneláku z konce 80.let a tam ta litina chcala všechna, odpadová i dešťová. Ve sklepech vlhko a takový smrad, že se tam nedalo nic skladovat i přes trvale otevřená okna. Vyměňovali to někdy 2000, až už to nebylo ani v 1. a 2.NP k bydlení a ve sklepě koncentrace metanu a smradu hrozila výbuchem. A co mám zprávy, tak prý už to tam teče a smrdí zase.
Vzhledem k potenciální agresivitě toho všeho, co pouštíme do kanalizace :-) se ani nedivím, že žádné standardní materiály v této aplikaci a v hromadnějším bydlení nevydrží. Ono se stačí podívat, co dělají všecky ty sračky s pračkou. Co leze občas ze mě samotného, tak na to samotné by měl být Ex3 nerez :-)
Sysop
Ja jsem poprve v zivote videl klapku, kdyz ji instalovali u kamarada v panelaku prave proto, ze pri destich jim tam sel bordel z ulice. Vykopali diru pred barakem, nasli, vyrizli, vlozili, zahrabali,… akce na celej den. Ale meli pak uz pokoj.
Samozrejme, vadou na dokonalosti tohoto sedmipatroveho domu napriklad bylo, ze tuhle pani z prizemi prijela po dovolene domu, otevrela dvere bytu a prisly ji privitat sracky, protoze kdosi nad ni pri vylevani kyblu splachnul i hadr, ktery se zasekl ze stoupacce az pod touto pani…
Adam
Ono je to tím, že tak jako všude i v kanálech vítězí nízká cena a ne zdravý rozum. Teď zrovna dělám kanalizaci a kladu do země plnostěnné trubky SN8 vyrobené podle ČSN EN 1401, když jsem je ve skladu chtěl, tak na mě čuměli jak na osla „To vám tam budou jezdit kamiony ??“. „Ne, ale chci ten kanál dělat jenom jedinkrát v životě“.
99% lidí narve do země (a hlavně do betonové základové desky, což je k smíchu) napěněné SN4 „pipelife“ vyrobené podle ČSN EN 13476. Ten shit podle mě nevydrží ani 50 let a pak jsem zvědav, co budou „stavitelé a kutilové“ dělat. Nejdůležitější je, že je SN4 zhruba o polovinu levnější. Ono totiž těch ušetřených 10 000 Kč pro rodinný dům se za těch 50 let určitě vyplatí :-)
Takže pokud je kanalizace udělaná z jakostních materiálů, tak věřím, že přežije celý jeden lidský život a možná ještě chvíli poslouží pravnukům. To samé jako u lékarniček – věřím tomu, že opět 99% lidí ji vozí „jen na oko“ a tak je samozřejmě tlak na co nejnižší cenu a tomu musí odpovídat „kvalita“. Onehdá jsem v armyshopu koupil dva obvazy vz.80 po expiraci asi 30 let. Jeden rozdělal a neshledal jsem pohledem žádný problém. Věřím, že i takto starý obvaz poslouží v případě problému podstatně lépe než ta mrdka z autolékarničky.
ygorek
Trubky SN4 jsou pro domovní přípojku zcela postačující. Není to tak dávno, co stačily SN2. Protože přes domovní přípojku kamiony opravdu běžně nejezdí. Smysl použít SN8 místo SN4 má v případě, že potrubí je uloženo mělčeji než jeden metr.
Pipelife je velká firma vyrábějící kompletní sortiment trub a tvarovek.
Označení SN nemá nic společného s chemickou, ani teplotní odolností.
Uložení trubek do betonu je k smíchu proč přesně?
Adam
Nejde tak o kruhovou pevnost (nicméně SN8 jsou tolerantnější vůči horšímu zhutnění – a když vidím, jak kofoly zasypávají výkopy, tak o nějakém dokonalém zhutnění nemůže být řeč – zrovna my jsme kvůli „odborné práci firmy“ museli překopat celou přípojku, protože si vlivem nezhutnění a nedodržení předepsaného podsypu – šutry – sedla a vznikl proti-spád), ale o ten materiál.
Napěněná trubka je materiálově vykradený šmejd, který šetří peníze v prvé řadě výrobci, s tím, že může být úplně v klidu, protože než se to začne hromadně kazit, tak ti co rozhodli vyrábět tuto technologii už budou stejně po smrti, ale odnesou si to majitelé nemovitostí, kteří zvolili nízkou cenu a hmotnost, jakožto jeden z „velmi důležitých“ argumentů firmy pipelife.
Otázka na vás, proč jsou PE hadice na vodu běžně na tlak 1MPa, když za redukčním ventilem je cca. 3,5 atm ?
ygorek
Co se přesně začne na trubce SN4 hromadně kazit?
PE hadice se vyrábějí od PN 7,5 do PN 30.
Za redukčním ventilem je takový tlak, jaký nastavíte, proč by měl být právě 0,35 MPa, nevím. V bytových domech na kraji tlakového pásma se používají redukční ventily na 0,6 MPa, potože pojišťovací ventily v domovních rozvodech jsou na tuto hodnotu nastaveny.
Adam
Co se bude na SN4 kazit (pozor bavím se o napěněné variantě) – že se celá rozpadne a pak si potečou splašky, kudy budou chtít.
S tou vodou mířím na to, proč nejsou hadice přibližně na takový tlak, jaký bude v domácnosti, ale jsou hodně předimenzované ? Protože nikdo si nedovolí ten průser, kdyby mu hadice s tlakovou vodou v základech pod domem rupla.
S poruchou v odpadu to má mnohem pozvolnější průběh. Kdo si všimne, že mu splašky tečou někde metr do země za domem ? Časem to vypluje na povrch, ale to bude trvat, zatímco u té vody má porucha postatně dramatičtější průběh (a navíc i ta spotřeba vody…)
ygorek
„Hadice“ jsou součástí vodovodu, a rozhodně nejsou předimenzované.
V uličním potrubí je normovaný tlak max.0,6 MPa s výskytem vodních rázů, zatímco kanalizační přípojka je beztlaková.
Tlak v domácnosti se velmi liší v rozsahu tlakového pásma a polohy domu/bytu – použije se jedna „hadice“, nikoli dvacet různých „hadic“ v ulici podle polohy domu.
Máte nějaké reference na celkový rozpad PVC trub?
S vámi kritizovanými troubami SN4 je ten problém, že jsou choulostivé na materiál trubního lože a obsypu a na průběh hutnění, takže v minuloti byly reklamovány celé úseky stok v ulicích.
U domovních přípojek ale je málo referencí, budu rád za každý odkaz.
Adam
Tak samozřejmě reference nemám. Ale referencí o tom, jak budou mít životnost 100 let je ažaž a když se podíváte kdo za těmi „výzkumy“ stojí… Je jasné že výrobce nenapíše „Hele podívejte, mohli jsme udělat plnostěnou trubku, ale to by nás stálo tolik a tolik, tak jsme to vypěnili, čímž jsme ušetřili, ale za to si dáváte do země/betonu něco co není nijak dlouhodobě odzkoušené“. To je má reference – nedostatek dlouhodobých zkušeností s tímto napěněným prevítem. Za 100 let už bude jasno, jestli jsem měl pravdu, nebo se mýlil, ale tak dlouho s kanálem čekat nemůžu a proto jsem vsadil na „větší jistotu“ v podobě plnostěné, silnější trouby. Cenový rozdíl je totiž vzhledem k plánované životnosti (do smrti) zcela zanedbatelný.
To máte jako s těmi slavnými plastovými okny. Lidé v 90. letech houfně vyhazovali ty fuj, škaredé, neúsporné kastláky a dávali dokonale těsná, xy komorová, plastová. Výsledek ? V mnoha případech plísně, zatuchlina, okna se již po 20 letech kroutí a jsou zralá na výměnu za podobný, samozřejmě zase nejlevnější shit. Kastláky místo toho při pravidelné údržbě slouží v klidu do dnes a díky samolepící těsnící pásce ani není problém odstranit „profukování“. Zase není to tak cool a in a je to energeticky náročnější, ale v domě je příjemné klima.
mhi
Jsem laik, ale cetl jsem, ze SN4 ma tu ochrannou vrstvu neprilis kvalitni, ze to prodira zejmena pisek, az se dostane na ten mekky material uvnitr. Zjistilo se to na nejakem koupalisti, kdyz jim tam zmizela trubka. Potom nejaky ustav delal studii, ze pres ruzne SN4ky poustel smes vody a pisku. Nektere se prodrely hned, nektere vydrzely az na exponovana mista „podle ocekavani“. Exponovanym mistem je mysleno kde proud vody meni smer v libovolne ose.
Likvidoval jsem kus SN4 co byla asi 11 let v zemi. Steny byly neporusene, trubka slusne drzela, ale material byl pomerne krehky. Za 50 let dle meho nazoru bude problem trubku bez poruseni i jenom obnazit.
ygorek
SN4 nemá ochrannou vrstvu žádnou, je to jeden materiál a jedna výrobní operace.
A skutečně, nízká odolnost poti abrazi je problém, a to u dešťové kanalizace, u splašků z domácnosti to problém není.
Studie odolnosti proti abrazi se dělá u všech materiálů.
servisdok
To vážně? Ty žíraviny, prodávané pod názvem „prací prostředky“ a všecko ostatní, co lidi lejou do kanalizace a tam to spolu pak reaguje – to že by nemělo na pěněné potrubí žádný vliv? Ta moje zkušenost s deskovým pěněným materiálem nehraje roli, mohl to být úplně jiný materiál a dost jistě recyklát, páč to bylo dost levné. Ale z takové nějaké životní zkušenosti /nikdy jsem sám téměř nic takového nebudoval/ a hlavně tedy z vyprávění a potíží jiných lidí vím, že tyhle různé ojebávky a cutting cost procesy mohou omezeně fungovat jen u věcí krátkodobé spotřeby, ale určitě ne u věci, co by měla vydržet v zemi třeba to jedno století. Ani snad ne kvůli škodám, co ta náhražka může způsobit, ale kvůli následným opravám, jejichž nákladnost pak vysoce převýší ušetřené náklady na levnější materiál a v podstatě převýší i náklady na materiál prvotřídní. Když pak bude nutné takový kostovaný svinec po 20 letech nahradit, dotyčný se nepoučí a při opravě použije cosi podobného, tož jen náklady na to jedno vykopání smáznou ušetřenou částku za prvotřídní materiál.
Bylo to tak vždycky, je a bude. V praxi se každé „ušetření“ dřív či později dost prodraží a je tomu tak třeba i u spotřební elektroniky, aniž by si to lidé uvědomovali. Náklady na výměny, opravy, reklamace a další náklady, spojené s výměnou laciných ojebaných věcí jsou v součtu zpravidla mnohem víc, než pořízení kvalitní záležitosti už napoprvé. Čas, investovaný do běhání okolo porouchané věci je nutné počítat také. Během toho ztraceného času byste se třeba mohli věnovat rodině, což je imho nezaplatitelné..
ygorek
To „To vážně?“ abstrahuji.
Proč?
Protože s kanalizací mám dlouhodobé a nebojím se říci bohaté zkušenosti.
Největšími problémy*) jsou abraze a přirozený vývin sirovodíku, a to odjakživa, bez žíravin prodávaných pod názvem „prací prostředky“.
Pokud byl vámi použitý bílý pěněný materiál recyklát, velmi pravděpodobně to nebyl PVC.
Vámi poukazované žíraviny, prodávané pod názvem „prací prostředky“ a všechno ostatní, co lidi lejou do kanalizace a tam to spolu reaguje, mají vliv na procesy v čistírnách odpadních vod a to tím větší, čím je čistírna menší, takže domovní čistírnu můžete nevědomky(?) vhodně zvoleným drogistickým zbožím zabít.
U popisu nevhodnosti PVC SN4 pro domovní přípojku mohl diskutující dodat, co použil uvnitř domu (například do zdí) a proč. (Jak jsem psal jinde – každá reference a zkušenost je přínosná, i když nepřenosná.)
Co se týče rozboru šetření a následných škod, lze s ním v obecné rovině souhlasit. Nicméně konkrétní příklad vývoje kanalizačních trub a několik let probíhající „bitva o vyšší SN“ není podle mého názoru úplně správný příklad.
Pojedu-li pro pytel brambor pickupem a ne traktorem s vlečkou, není to zbytečné šetření, i když ta vlečka bude „devítka“ a bez problémů uveze mnohem víc, než ten pytel.
_____________________
*) Jistě, lze namítnout, že naprosto úplně největším problémem v kanalizaci je bez ohledu na SN vychladlá čokoláda, s tou si ještě nikdo (údajně v celosvětovém měřítku) nedokázal poradit. Ale to si pamatuji jen z přednášek a diskutované problematiky rodinného domu se to netýká.
Jindra8526
Zkuste tedy kameninu, jako dřív :-)
h72
Oranžové Rehau SN8 jsou do základů a do země a do baráku špatně? Mám z toho všechno. Doslova vše, všude. Mám zbourat dům?
ygorek
A to jste vyčetl kterým z postupů tvůrčího tení?
Adam
A s tím uložením v betonu. Samozřejmě že samotné zabetonování je v pořádku. Problém bude, až se taková kvalytní napěněná trubka rozsype jak staré betonové trubky. V hlíně se to dá ještě spravit, stojí to „jenom“ tu dřinu ohledně kopání, ale když je to zalité v betonové základové desce ? To jsem zvědav, jak se to v budoucnu bude řešit.
Možná ale nebude… Na jednu stranu máme super-moderní „jakože kvalitní“ materiály (cihly, betony, překlady, TZB apod.), ale na druhou stranu je kvalita, hlavně developerských staveb doslova zoufalá. Už jako nové mají řadu problémů, tak jsem zvědav co z toho bude za oněch zmiňovaných 50 let. Já osobně mám barák cca. 80 let starý a například z provedení dřevěných konstrukcí (schodiště, stropy, podlahy) by vám spadla brada (pokud nejste tesař :-). Samo sebou to má i nevýhody – protopím v plynu 23000Kč/rok a to ještě přitápím dřevem…
h72
Kdyby byl celodřevěný, neprotopíš skoro nic.
Adam
Ale on je cihlový, což jsem při nákupu samozřejmě věděl a i na základě zkušeností jsem dopředu tušil jak bude asi energeticky náročný. Dřevěný bych si nikdy nekupoval – jsem v tomto velmi konzervativní. Celý život jsem žil v cihle a nemýním na tom cokoliv měnit, ačkoliv uznávám že i dřevostavby samozřejmě mají své výhody.
Sysop
A co to oplastit 10 cm EPS? Moje zena vyzadovala teplo (uz mi ale zapomnela rict, ze bude intenzivne vetrat), takze jsem dum stavel z 44 cm termocihel a jeste to oplastil 10 cm EPS. Mam obestaveny prostor cca 960 m3 a tepelna ztrata domu je pod 10 kW. Na strese solar 6 kW, takze topime jen cca tri mesice v roce. Jedeme v peletach a platim okolo 15t rocne. Samozrejme drevem by to bylo mnohem levnejsi, ale na to nemam cas, staci, ze se crcam se drevem v krbu.
Adam
Celé to opášťovat nechci. Moc nevěřím na návratnost takového řešení. Spíš se zaměřím teď na stropy a nakonec střechu, která nemá žádnou izolaci.Polystyren se dá použít na moderní celo-hydroizolované stavby, ale u starých cihel to může dělat neplechu právě v tom, že se zeď dusí.
U jiného baráku kde jsem něco podobného řešil chtěl majitel také polystyrenovat, bo moc protopí. Podíval jsem se na kotel, který měl „závratný výkon“ 35 kW (vzhledem k velikosti domu) a pak kde má termostat. Pokojový termostat neměl, protože „odbornýk topenář říkal“ že vnitřní regulace podle teploty vody v okruhu je „f pohodě“ a že takový výkon je tam proto, aby to vytopilo „aj když bude těch mínus 35“. Po taktním naznačení topenářovi, že je debil tento dodal bezdrátový programovatelný termostat s týdením cyklem a výkon kotle snížil na 25 kW (což díky bohu u tohoto modelu šlo). Pak už šlo jen o to naprogramovat termostat v souladu s životem v domě a ? Zázrak – spotřeba plynu se propadla o 1/3 a přitom bylo v domě stejné teplo jako předtím.
Taková elegantní řešení velkých problémů mám rád :-)
Sysop
Na navratovost techto reseni tu prece mame zkurveny dotace. Na ty nezapominat. Ja jsem Zelenou podojil o ctvrt mega na solar a jeste mi z toho zbylo i na nakup EPS na Aukru. Celkova bilance oplasteni je jednoznacne plusova.
Marty...
Ten shit podle mě nevydrží ani 50 let a pak jsem zvědav, co budou “stavitelé a kutilové” dělat.
Sice mam taky rad poctiva reseni, ale asi by se mel clovek smirit s tim, ze auto taky neni na 20 let, pracka s lednickou na 15 let taky ne. U domu to taky nema smysl dimenzovat na 100 let, kdyz trendy bydleni muzou byt za 50 let uplne jine.
Sysop
No, ono se pod strechou bude asi bydlet porad. A zatimco fura lidi je dnes vdecna za to, ze pri stavbe noveho domu muze prodat dum/byt po rodicich, tak myslite, ze za 50 let lidi budou mit penez jako slupek a neprodejny dum nebude vadit? Nebo to proste srovnaji se zemi a vystreli funglovku?
Jasne, kupovat Bramac jen proto, ze vydrzi 150 let, kdyz odpady se vyserou po 50 letech, je tak nejak nanic. Ale ono uplne postaci zapnout hlavu a kdyz clovek dela vnitrni rozmisteni, tak si dat socialku na vnejsi obvod domu, netahat odpady pod deskou ale vedle, atd. Ono pak je mensi problem vysekat nove odpady, nez zborit celej barak. Srat se bude i za 50 let a rost pochybuju, ze do te doby vymysli nejaky zazrak na recyklaci sracek, takze trubek nebude treba.
Ja jsem to resil rozmistenim. Delat odpady z bombenfest materialu je podle mne skoda prachu.
Prodaval jsem barak po rodicich, kde odpady byly z novoduru, delane v 60. letech a mohu rict, ze ten material byl porad stejny. Nekrehnul, nepraskal, proste pokud nekde stavba neprenasela nejake sily na odpady, tak tam budou asi vecnost. Samozrejme nevim, kde je dnesni kvalita plastu. Ne, ze bychom neumeli lepsi. Ale vsechno se ojebava.
h72
Bramac asi nejni ouplně špatná volba, zas tak drahý není (nejlevnější základní taška na trhu), střecha komplet, včetně oplechování a práce pokrývačů, vyjde na cca 1000,-/m2 (tak mi to vyšlo u nás). A to mám dva komíny a čtyři štíty, čtvero úžlabí, osm střešních oken, dva vikýře, tedy to není rovný kravín. To snad není tak moc.
Sysop
No, ja jsem loni delal krytinu na chalupe, bratru 450 m2. Protoze ale vsichni tri mistni pokryvaci byli zasekani (na Sumave bylo loni najare fujaja a odletely lidem i palene dvoufalcovky), tak jsem si to ve finale polozil cele uplne sam. Bohuzel krov by betonku neunesl, takze jsem koupil Ekoternit, pod to udelal nove bedneni a celkove byl m2 za par babek. Pokryvac chtel 70t, ale bohuzel nemel cas. Jestli se dobre pamatuju, tak bedneni mne stalo 12t, nahoru jsme to nahazeli ve trech za ctyri dny (Hitachi hrebikovacku jsem sehnal v bazaru za pusu), krytina 90t, plecharina ani ne 5t. Nejsou v tom okapy, na ty vlitnu az ted. Uz probehly dve vichrice, jedna kompletne odnesla latrinu a u souseda hreben, druha mi prerovnala Ekoternit na palete, ale na strese se nehlo nic. Spokojenost. Samozrejme, betonky maji tu vyhodu, ze se po krovu da chodit i v zime. To je bez debat. Ale holt ja mam krov z roku ’38 a tehda se delal eternit a sindele. Takze mezi kroqemi sice sympaticky metr, ale kroqe 12×10 a siroke hambalky. Smolik.
Lukas B.
když tady tak mudrujeme o krytině, přemejšlel jsem o tom recyklátu z izolace kabelů, něco jako eternit, ale flexibilnější a nelámavé. koukal jsem na to předloni jak to u známejch šlo pěkně místnímu pokrejvačovi od ruky, ale nějaká dlouhodobá zkušenost? cenově šablony za dvě stovky metr…
Sysop
To je ono, Ekoternit. Dlohodobe zatim nevim, ale pokud to vydrzi stejne dlouho, jako material, ze ktereho je to vyrobene (vulkanizovana guma s primesi izolaci od kabelu), tak jsem klidny. Poklada se to jako jako Eternit, jen to vyzaduje vetsi dilatacni spary quli tepelne roztaznosti.
Lukas B.
no v každém případě to vydrží, když vylezu na střechu (třeba natírat plechy nebo vymetat komín nebo koukat na dvoračky), bo šablony nerozšlapu, z toho eternitu z pětadvacátýho roku jsem na víkendauzu poněkud vzteklej, vítr vezme jednu šablonu, a já jich musím vyměnit osm (ale je Pravda, že material na výměnu mám tak na dvacet let šolichání).
Sysop
Ja jsem ten Eternit shodil uz i proto, ze byl od valky, takze se silne obrusoval a dejchali jsme to. Mam rad plice svoji rodiny.
Lukas B.
no jasně že mě to čeká. akorát nejdřív mě čeká vyměnit roubení na polovině baráku, zvednutí věže (úzké téčko do údolí), posílení základů pod věží, pak srovnat krov a pak nakonec ta krytina. domnívám se, že moje střecha je z pětadvacátýho, kdy proběhla poslední větší rekonstrukce. (ale zase ty měkké šablony by mohly přežít následnou výměnu roubení bez problémů, fakt nevím)
h72
Jj, občas měli lidi, v minulosti, dojem, že šetřit na dříví na krov se vyplatí. Barák na sto let a místo krovu pár klacků – divné uvažování. Přitom dříví na slušný krov je za babku – já mám dům dosti velký a z pily to nařezaný přesně dle rozpisu a našeho projektu přijelo za 55.000. A je to navěky. A unese to nejen těch padesát tun betonu na střeše, ale i podkroví v plný palbě. Nejdelší a nejtěžší byla jedenáctimetrová vaznice :)
Sysop
Driv lidi betonky neznali a mezikrokevni izolace take ne, takze to neresili.
Lukas B.
no, dřevěné konstrukce jsem dávno nepočítal, to se dělá v běžné praxi běžných konstrukcí citem (nebo ondřejovými tabulkami), ale dimenzují se spoje a posuzuje se průhyb, zlomení (neshnilé) krokve je situace zcela hypotetická, to by to bylo dříve prohnuté jak nažraná zmije. téměř každý krov lze zesílit, mnohdy stačí nějaké ty pásky na posílení spojů, nějaká ta fošna zboku krokve …
Adam
Ano, ale auto jednoduše odvezu do šrotu, lednici jednoduše koupím novou – prostě pohoda, ale odpady hluboko zakopané v zemi ? Opravit to dá velmi mnoho práce. Také neuznávám totalitní řešení „na věčné časy“ – máte pravdu, že nic není na furt a upřímě řečeno mi je uplně fuk, co bude s barákem po mojí smrti. Ale než se toto stane (možná za 5 minut, ale možná až za cca. 70 let) tak chci mít co největší jistotu že to bude fungovat, protože zjistit např. v 85 letech, že musíte rozkopat barák asi není nic moc…
A ještě mám dva postřehy:
1) Vzhledem k tomu, jak dlouho bude takové potrubí sloužit a kolik litrů splašků odvede je teď ta několika měsiční drbačka a vynaložené prostředky vlastně docela dobrý byznys (jak se říká: „Jeden udělá studnu a tisíce z ní pijí tisíc let“)
2) Jakákoliv ojebávka stavebního, technologického řešení domu se vám dřív nebo později vrátí obloukem i s úroky zpátky…
servisdok
Jo, domácí spotřebiče už dnes nejsou jako dříve, nejméně na 15-20 let, je to víceméně spotřebka. Ale přesto tak nějak podvědomě očekávám, že když se k tomu nebudu chovat jako hovado, tak to nějakých těch 5-6, možná 10let vydrží. Jenže to jde s touhle bílou technikou už do takových extrémů, jako klasická spotřební elektronika. Tedy životnost 25 měsíců. To tedy nepokládám za moc moudré, je to doslova plýtvání surovinami i úsilím na výrobu a stojí to pak šílené dalšší prachy to zlikvidovat. Ale chápu, že znásobený byznys z toho má jak výrobce, tak likvidační firmy – na pověst výrobce už se tak nějak dnes nehraje. Mně to ale vadí, každé dva roky něco případně předělávat a přizpůsobovat novému, nehledě k naprosté nevyzpytatelnosti těchto „výrobků krátkodobé spotřeby“. Rozhodně tedy nestojím o to, abych kvůli absenci jedné nevratné tepelné pojistky navíc, na které výrobce ušetřil 10 centů, musel pak já hasit barák – to tedy ne. Asi nějak podvědomě jsem si vždycky vybíral výrobce podle toho, jakou má v tom kterém oboru tradici a zatím jsem se výrazněji nespletl. Všecko co jsem tímto způsobem výběru koupil, funguje už přes 10let a je naděje, že bude bez potíží fungovat dál.
Jak jsem psal, nic jsem nestavěl ani nebudu, ale z jakési přirozené logiky věci mi vychází, že by asi nebylo moudré ani ekonomické kvůli ušetřeným pár tisícovkám každých 20 let něco rozkopávat a předělávat – pravda, v osmdesáti na to nebudu mít ani peníze, ani sílu. Takže věci „stabilní“ povahy bych já dimenzoval na 50+, spíše však 100 let. Jestliže po mém skonu budou užívat můj bývalý příbytek moji vnuci, tak musí oni nutně mít problémy s tím, na čem jsem já kdysi trochu ušetřil a co jsem ošidil? To není fér.
Adam
Vidíte – mě také u spotřebičů vadí, že vyšší cena už neznamená vyšší kvalitu (jakože pračka za 8000Kč bude fungovat 8 let a ta za 15000Kč třeba 20 let) – spíš vyšší cena odkazuje na „inovace a chytrá řešení“, o která sice nikdo nestojí, ale výrobce musí vykazovat „vývoj“. Ad absurdum to dotahuje jinak moje oblíbená firma ZD Dražice svou řadou bojlerů „smart“ (http://www.dzd.cz/smart/). Co má sakra co dělat displej a „chytřejší elektronika“ na bojleru ? Spíš ocením kvalitní nádobu a odolnou ochranu proti vodnímu kameni a v případě poruchy snadnou opravitelnost typu „vyměníme bimetal“.
Už jsem to tu v minulosti psal – je to jako u nových automobilů. Výrobce nás dnes opíjí „vzrušujícími zážitky“ v podobě např. nejlevnější a nejpodřadnější čínské navigace zabudované do přístrojové desky a ještě to vydává za masitý příplatek klidně v řádu desítek tisíc, redaktor autowebu se nad tím div nevyslintá a jak to bude (ne)fungovat za 5,10 let nikoho nezajímá. Když se prodejce zeptáte na objednávací čísla naftových vstřikovačů (pro zjištění případné opravitelnosti v diesel servisu) tak vás div neprobodne pohledem s otázkou „Proč to potřebujete vědět ? Naše motory jsou naprosto dokonale spolehlivé a pokud se něco stane, tak je tu náš profesionální team vyměňovačů a ještě dostanete jedovatý zákusek zdarma“….
Marty...
Reakce na více příspěvků No, ono se pod strechou bude asi bydlet porad. A zatimco fura lidi je dnes vdecna za to, ze pri stavbe noveho domu muze prodat dum/byt po rodicich, tak myslite, ze za 50 let lidi budou mit penez jako slupek a neprodejny dum nebude vadit? Nebo to proste srovnaji se zemi a vystreli funglovku?
Postavit to levněji a tak, že se to 50 letech snadno zbourá a postaví nové mi přijde nejeefektinější a pohodlné. Ano, bydlet se bude pod střechou, ale jde o to jak.
tak chci mít co největší jistotu že to bude fungovat, protože zjistit např. v 85 letech, že musíte rozkopat barák asi není nic moc…
Ano, dimenzovat to na nějakou odhadovadnou zbývající délku života mi přijde velmi správné.
Vidíte – mě také u spotřebičů vadí, že vyšší cena už neznamená vyšší kvalitu (jakože pračka za 8000Kč bude fungovat 8 let a ta za 15000Kč třeba 20 let) – spíš vyšší cena odkazuje na “inovace a chytrá řešení”, o která sice nikdo nestojí, ale výrobce musí vykazovat “vývoj”.
Na druhou stranu o 10 let novější spotřebič vykazuje značně větší pohodlí a efektivitu. Navíc při delší plánované životnosti by daná pračka stála třeba dvojnásobek
Když se prodejce zeptáte na objednávací čísla naftových vstřikovačů (pro zjištění případné opravitelnosti v diesel servisu) tak vás div neprobodne pohledem s otázkou “Proč to potřebujete vědět ? Naše motory jsou naprosto dokonale spolehlivé a pokud se něco stane, tak je tu náš profesionální team vyměňovačů a ještě dostanete jedovatý zákusek zdarma”
Pokud člověk vystoupí ze sebemrskačské cesty ojetá Octavia v naftě či lépe ingoruje tento koncern úplně, může žít realativně v klidu a řešit opravdu jenom ty věci, které byly plánovány jako spotřební.
Kilmore
Popravdě nevím, co by se na stavbě mohlo vyplatit ojebat, aby se ušetřilo a po padesáti letech se to muselo strhnout. Konzervativně postavený barák vydrží 150 – 200 let při běžné údržbě. Nejdůležitější je nepodléhat zbytečně módním trendům a podívat se, jak se tu domy stavěly poslední staletí, co fungovalo a co ne, proč tomu tak bylo. Zde bohužel většina lidí chybuje a často nepočítají ani s vlastním stářím, takže projektují bariérové domy, a jde jim hlavně o to, jak se dům bude vyjímat před známými a přáteli. V průběhu stavby je pak třeba dobře vybrat místo, odvést vodu pryč a nespoléhat se na hydroizolaci, zapomenout na jakékoliv tepelně-izolační materiály a nahradit je kvalitním zdícím systémem, nebo dát víc hmoty, zapomenout na obytné podkroví a nechat tam klasickou půdu. Uvnitř je třeba udělat minimum vnitřních nosných zdí a počítat s tím, že se budou v průběhu doby tahat nové instalace, takže musí být prostupy pro dodatečné inženýrské sítě ven ze základové desky atd.
No a závěrem nejen zapomenout na „smart“ bojler, ale i další „smart“ řešení, jako jsou příliš dobrá okna, různé obrácené mrazáky jako topení, klimatizace a další drahé fíčury. Chytře navržený dům se bez toho v našem klimatu obejde a mírně zvýšené náklady na energie jsou mnohem menším zlem než pobyt ve špatně větraných prostorách, nebo investice do oprav drahých a složitých systémů.
Nekecám do větru. Praprapradědek postavil jedno takové obyčejné stavení v roce 1860 a v podstatě mne dnes čeká přesekat elektriku z dvacátých let, udělat novou vodu a odpady v koupelně a do kuchyně z let padesátých, vyměnit ve dvou místnostech prkenné podlahy, natřít okna a jede se dál. Když se tak v letních vedrech po obědě natáhnete na pohovku, užíváte si chládku za těmi metrovými zdmi, posloucháte šplouchání vody v rybníce pod okny a těšíte se z vůně staletých lip kolem něho, tak se můžete nad prospekty o šťastném životě v moderním domě jen pousmát, spíše ale blaženě usnete.
servisdok
1++
Marty...
Neberu svůj přístup jako dogma a chápu, že jsou i jiné přístupy. Jeden dům svépomocí jsem stavěl na pozici „asistenta hlavního stavitele“. V poslední době jsem pozoroval v mém blizkém okolí dvě rekonstrukce částečně svépomocí výše zmíněho typu tedy vše pryč až na holou stěnu a znovu. Osobně bych do toho voseru v podobě rekonstrukce nešel. Do novostavby klidně.
Osobně si myslím, že spíše rozhoduje můj přístup nevázat se na dané místo. Pokud mě zde znovu naserou a přijde třeba z Německa slušná nabídka, tak nemám problém opustit zdejší království rozbitých silnic a křivých kolejí, ať se zde vohnouti pobijou navzájem. Na druhou stranu nemám nic proti výše zmíněnému přístupu, pokud je na dané místo nějak vázán.
Kilmore
Mluvil jsem jen o tom, jak stavět dům. Dobrá konzervativní práce se prostě vyplatí, i kdybyste to měl brzy prodat a zmizet. Rekonstrukce se obecně nedají říct.
Co se týče toho druhého tématu, tak nehájím nějaké usedlictví, byť moje rodina na stejném místě žije čtyři staletí, co existují písemné prameny. A spolu s dalšími třemi rodinami můžeme vztyčit prostředníček nějakým přihlouplým rozvojovým záměrům. Deset minut do města, hodina do Říše, hodina do Prahy. Nenašel jsem při svých cestách žádnou Zemi krále Miroslava, kam by mělo smysl odtáhnout, snad že jsem obyčejný našinec a teprve moje děti by se v nové vlasti mohly mít slušně.
mhi
Heh :) Presne to znam. Nutnost vybudovat v case X pripojku. Volam, ze chci SN8. Na objednavku. Dodani X tydnu. Otazka: Na co to mate? … Aha. Jste prvni kdo takovou vec pro bezny ucel poptava … Takze tam mam SN4. Alespon rozumne vyspadovanou, sousedi aby nemuseli kopat hluboko to maji skoro vodorovne a potom v ulici sesup do stoky. Dalsi blbost, co jsem cetl SN4 by mela odejit hlavne na odbrusovani vnitrni vrstvy ostrym materialem (pisek apod.)
Objednal jsem na sachtu poklop, nejaky zelezny, opet: na objednavku, skladem nedrzime. Mame tu plastovy nebo betonovy (nutno obbetonovat). Ne, chci stejne ten nejdrazsi zelezny. Ubehl mesic, dva, tri, ubehl pul rok. Nedodali. Nakonec jsem koupil slzickovy plech, vzal svarecku a udelal sam.
servisdok
To každý vozí lékárničku jen tak naoko. Hlavně kvůli PaCh, to v prvé řadě a v druhé tak nějak počítají s tím, že nebudou muset nikomu pomáhat či někoho nedejbože oživovat či ošetřovat.
Já potřeboval lékárničku jen jednou na toho motocykletistu a od té doby tedy vozím dvě, jak jsem psal, bo ta ofiko je úplně k prdu. Borec ani nebyl moc pomlácený, hlavně ale byl hodně blízko šoku a to byl asi větší problém zvládnout, než to samotné obvázání toho, co trochu víc teklo. Tak jsem ho celých 25min až do příjezdu „RZS“ rozptyloval různými jakoby debilními dotazy okolo motorek /i když o nich vím poměrně dost, sám mám HQ WR250/, takže měl aspoň potlučenou hubu zaměstnanou tím, jak mi to jako laikovi vysvětlit a na šok nebylo kdy :-)
S pěněnými odpadními rozvody zkušenost nemám, barák jsem ještě nestavěl ani nebudu, ale něco už jsem rekonstruoval a tak nějak přirozeně jsem si /i na těch pád metrů/ vybral dražší plný materiál, namísto o dost levnějšího pěněného. Před 6 lety ty rozdíly byly citelné, nevím jak je to teď.
Podvědomá zkušenost s chováním deskového pěněného materiálu v agresivním prostředí asi zafungovala.
To jsem takhle v r. 2000 v pěti stejných 8p panelákách kompletně rekonstruoval suterénní rozvaděče společné spotřeby. Nebudu to zbytečně rozvádět – všechno nové a značkové /OEZ/ a všechno, co mělo šroubovou svorku/všechno/ po dokončení důkladně přestříkáno proti korozi Silkalem, protože kabel z technického suterénu baráku, kde jsou svedené všecky odpady, nebyl zabetonovaný a šly tam odtud pěkně agresivní výpary – původní vybavení rozvaděčů bylo doslova shnilé. Původní krycí plechy rozvaděčů byly jednak jako lišky, jednak už mnohokrát různě škaredě prořezávané pro dadatečné jističe apod., tak bylo rozhodnuto udělat nové z plastu. Na tři dvojice rozvaděčů jsem použil klasický, oranžový deskový Novodur tl.4mm a protože došel, tak na druhou polovinu rozvaděčů byl použit bílý, deskový, polotvrdý-poloměkký, mírně pěněný materiál, používaný v reklamních firmách na výrobu různých deskových poutačů, nápisů ze samolepicích fólií apod. Nevím, jak se to přesně jmenuje, ale mělo to tl. 5mm a pro potřebu překrytí rozvaděče a řezání okének vyhovující. Asi tak po 4-5 letech, nevím už přesně, jsem potkal tamějšího domovníka a ten povídá:
„Hele Houstone, máme problém. Ty bílé dekly rozvaděčů jsou všecky prasklé“. Tak jsem se tam vypravil a skutečně, prasklina napříč celou plochou, přitom žádné pnutí na šroubech tam nebylo. Škrábl jsem po té bílé desce nehtem a šel z toho bílý prášek, jako když se sype starý, vyšisovaný pěnový polystyrén. Odšroubuju teda, už při sundavání se to rozpadlo na další čtyři-pět kusů naprosto náhodných tvarů a z vnitřní strany to bylo doslova rozsypané tak do třetiny tloušťky materiálu. Tak jsem pro jistotu ještě šel do vedlejšího baráku, abych zjistil, že oranžový deskový Novodur je pořád takový, jak jsem jej tam namontoval. Následovala výměna všeho bílého za onen klasický oranžový Novodur, jen o trochu světlejší a dosud není problém ani přes ty agresivní výpary, ani elektroinstalace konzervovaná tím Silkalem nenese sebemenší stopy koroze. Pátral jsem po tom, co je ten bílý reklamácký sajrajt vlastně zač, ale dověděl jsem se jen název, na který si teď už nevzpomenu a to, že se to nemá používat na venkovní instalace, na to prý mají mléčně bílý klasický Acryl. Takže asi tolik moje zkušenost s pěněnými materiály. Není vyloučeno, že to je nějaká eko-sračka, co má přímo v zadání se po několika letech sama rozpadnout, to jsem hodnověrně nezjistil. Ale zbylé menší kusy, co zůstaly v dílně, třeba na něco menšího, či jiný účel jsem pak už raději vyházel.
Ten oranžový deskový Novodur a také klasický „socialistický“ Texgumoid je skutečně navěky, mám z toho udělaných víc věcí, často i pro venkovní použití a nehne se to. Pokud jsem něco navenek dělal z Texgumoidu, tak řezné hrany jsem zatřel silikonovým olejem, nehne se to taky, netahá zboku vodu a líp vypadá.
ygorek
Klapka je standardní věc, vyrábí je všicjni výrobci kanalizačních trubek plastových včetně přechodových kusů na libovolná užívaná potrubí.
Litinová potrubí z osmdesátých let byla ta nejhoší, o tom není pochyb. Možná proto, že se montovala z polských trub a tvarovek.
která se
Pokud závada trvá po popisované výměně, je v přípojce nebo uliční stoce. Někteří správci potrubí uliční stoky normálně čistí! A potom prohlížejí kamerou, zda vše funguje, jak má. Viděl jsem to (v Karviné na poštovní ulici, mám-li uvést konkrétní příklad).
Standarní materiály v této aplikaci a v hromadnějším bydlení vydrží bez problémů.
S naší pračkou neudělal nikdy nic – průměrný věk dožití pračky je v naší rodině před dvacet let, bez ohledeu na lokalitu provozování. Jadiná výrobek, který to těm ostatním kazil, nesl zančku Bosch a obsahoval šestý smysl.
Klapku nemám. Sousedi, co je mají, s nimi nejsou spokojení. Když se zavře kanalizace, vytopí je zase voda z ploch kolem domu. Je to prašť jak uhoď. Jediné místo, kudy do sklepa neteče, je vjezd do garáže pod domem. Řešení by bylo čerpadlo + retenční nádrž, ale nemám čas to budovat.
Sysop
No, az budete stavet vas dalsi dum, tak uz to bude vychytane… ja jsem uz pri stavbe toho druheho jako jeden z podstatnych parametru vzal zaplavove mapy. Hned druha vec v poradi bylo slozeni podlozi a pripadny vyskyt radonu a jako treti pak blizkost velkych komunikaci (cim dale, tim lepe) a plany na vystavbu nejruznejsich silnic.
Jinak kazdy barak ma nejake mouchy. Pokud je dum pod urovni venkovniho terenu, pak klapka nestaci. Sice, pravda, nekdy je to vice destovky a mene sracek, na rozdil od kanalizace, ale v pripade poradne prootrze uz je i to fuk. Hlavne se to totalne nahovno vysousi ze zdiva.
Ta retencka by treba sla udelat ze zakopaneho IBC a do toho hodit cerpadlo z Bauhausu s plovakovym spinacem. To se da sfouknout rychle. Otazkou jen zustava, jestli v pripade, ze ulice plave, je take kam tu vodu odcerpavat.
DonNight
Tak vytopení relativně čistou vodou je o fous lepší než sračkama z kanálu. Taky jsme dávali klapku, svody ze střechy nechaný permanentně na terén, takže zbývalo nějakých 10 čtverečních metrů z vjezdu do garáže, to i kdyby zatopilo sklep, tak to nebude nijak vysoko. O čerpadlu jsme přemýšleli taky, ale u nás by to znamenalo i nějakou centrálu, páč při pořádný průtrži mračen spadne i elektrika.
A na druhou stranu, člověk na to takhle s odstupem má fajn vzpomínky, kdy jsme se při pořádných bouřkách s tátou postavili ke garážovejm vratům, připravili kbelíky, otevřeli lahváče, zapálili cigáro a čekali, jak hodně vody bude. :-)
Sysop
Jo, dokud cloveku neni 70 a nesedi u toho kbeliku sam, tak je to dobry… ;-)
Lukas B.
dokonce jsou případy, kde je rozumné včas volit řízené zatopení které sebere místo sračkám. vždy je lepší jen sušit než kydat, škrábat, desinfikovat a sušit.
Sprosty Podezrely
Deda takhle vyrobil ze tri stran domu (ctvrtou byl spojeny se sousednim) „vodni prikop“, prohloubeninu, ktera jinak rovnou plochu promenila v plytke nouzove koryto, co slo na druhou stranu zahrady, ktera uz byla o neco niz. Soused to nemel a mohutnejsi lijaky mu vyplavovaly prizemi, dokud nebyla doresena vegetace na kopci na domy. Bylo to o neco mene pohodlne najizdet do garaze a v zime se klouzat ke vchodu, ale fungovalo to.
Sysop
DF, pokud potrebujes obvaz, kterym lze neco obvazat, pak doporucuji vojenske (treba http://www.army-shop.cz/produkty/zdravotni-potreby/obvaz-kapesni-vz-80—ceska-armada/1061.html), daji se sehnat i za bura. Maji sice davno po expiraci, ale jsou v pogumovanem obalu, sterilizovane zarenim a troufam si tvrdit, ze ty, ktere jsem si sehnal a mam je ve vsech lekarnach v autech, jsou vice sterilni, nez ty povinne sracky.
Co se termofolie tyce, jeji ucel je zrejmy. Pokud se treba rozhodnete, ze s autem ujizdite pred rukou zakona a oni na vas nasadi vrtulnik s termokamerou, tak se proste a jednoduse pri uprku z vozidla pod tuto folii schovate a vrtulnik vidi kulove hovno. K tomu se to hodi velmi dobre.
servisdok
Tvl, tak tahle aplikace by mě napadla fakt jako poslední :-)
Sysop
No, ono to vzniklo tak, ze soused chodi pytlacit na rybnik, kde je vseobecne znamo, ze majitel ma termokameru, se kterou chodi na prasata. Takze soused se zabali do teto sragory a je z nej Predator :-).Neptal jsem se ho ale, jak mu v tom je… Vzhledem k tomu, ze berou, tak tam nesedi dele, jak deset, patnact minut.
Caleb
Fun fact: cmoudi ty folie pouzivaji jako maskovani pred termokamerami americkych dronu uz leta letouci.
Ja jsem takto jednou uprostřed noci zjistil, ze mam v sobe kliste. Tak jsem zacal hledat pinzetu, ale nikde nic. Prohledal jsem barak, lec marne. Nakonec jsem do auta do lekarnicky. Hm, ani tam pinzeta. Hlavně že tam bylo neco, co pripominalo gynekologické kleště.
mjfox
Na klíšťata se mi osvědčila elektrikářská krokosvorka:
Klíště to nerozmačká, jen ho to sevře, pak stačí jen tahat nebo viklat a pustí se.
h72
Klíšťata jsme si ve skautu tahali, doslova. Dělalo se to ihned po zatáboření, po příchodu z lesů, houštin a luk. Aby byla malá, nenasátá, čerstvá, nepříliš zakouslá. Rekord byl 14 ks/tělo. Jemně se sevřely konečky prstů (nehty) a opatrně, velmi opatrně, se táhlo. Pustily se všechny.
Sysop
Kliste lze i velmi opatrne chytit nehty, ale vzdy samozrejme za hlavu. Pripadne infikovane pakterie ma totiz kliste v travicim traktu, takze neni nic horsiho, nez ho chytit za telo a obsah strev si hezky vymackat do rany.
Ja na to pouzivam jemnou pinzetu na SMD, ty se nastesti u nas valeji skoro vsude. Manzelka pouziva nehty, pokud je zrovna ma (rada se hrabe v hline).
mjfox
Nojo, ale to chce mít nehty. A taky umět je používat jako pinzetu… ta krokosvorka je přímo ideální, jen ji mít po ruce. (A nemusíš na to sahat přímo rukou, což je další výhoda.)
Ze sebe jsem klíště sundával před týdnem ještě v lese, nezakouslé, šimralo mě, jak se prodíralo srstí na noze.
Acada
Pote co jsem videl jak tahala kliste jedna zdravotni sestra, delam to taky tak. Vezme se tycka s vatou (uchostour), kapne se na nej tekuty mydlo a tim se to kliste chvilku matla sem a tam. Po 3-5 sekundach je kliste na uchostouru.
Sysop
To neznam. Znam ale olej a u toho mi bylo jednim odbornikem vylozene vysvetleno, ze se kliste zacne dusit a casto se stava, ze se nasledne do rany vybleje. Takze se sice pusti, ale dilo je dokonano. Obecne se tvrdi, ze se ma kliste odstranit do 12 hodin po moznem zakousnuti, aby se minimalizovala sance prenosu bakterii.
Jen nechapu, jak to delaji psi. Maji v sezone desitky, mozna stovky klistat a treba boreliozu jsem u nich nevidel. Stesti?
LWG
Já zase slyšel někoho přes breberky vyprávět, že žádný blití se u klíštěte nekoná. Ale nemá jak si to ověřit.
Sysop
Jeden cas jsem se o to docela zajimal, bo moje mamka si uzila nekolikaletou boreliozu. Kliste, pokud je infikovane, ma tyto bakterie ve streve. Jakmile zacne sat, tak se bakterie v travicim traktu zacnou mnozit a postupuji proti proudu, takze se postupne dostanou az do kusadel a ven.
Pokud se kliste, ktere uz neco nasalo, zacne dusit, pak se stava, ze cast obsahu streva se dostane do rany. Jestli to nazvat primi bliti, tezko rict. Nicmene efektem je, ze do rany se dostanou bakterie boreliozy, nebo meningitidy, apod.
JVP
Té paní, co u ní bydlím, když jsem u ní ještě nebydlel, zašel pes na boreliózu od klíštěte. Ono je to asi též otázka správné diagnostiky. Mimo cestu – kolega před pár lety prodělal klíšťovou encefalitidu, vylízával se z toho docela dlouho a dodneška zadrhává v řeči a má takové jakoby „výpadky“ v myšlence. Není o co stát.
LWG
Potkal jsem se s paní, co jí enefalitida rozhodila imunitní systém a kromě problémů čistě s CNS jí propukly autoimunitní choby, mimo jiné se jí začaly rozpadat malé klouby. Děs běs.
Sysop
Ja si uzil meningitidu v 15 letech, skoro pres rok jsem nebyl schopen rychle bezet a dlouho jsem mel vypadky pameti.
Jeste dnes mam obcas v hlave nasrano, ale to pripisuji spise nastupujici starecke demenci :-)
Lukas B.
jo, diagnostika. to je ten mýtus zdravého šťastného ušlechtilého divocha v čisté panenské přírodě, případně šťastné zdravé srnky. většinu času má hlad, žízeň, je mu buď děsná kosa nebo vedro, pořádně nespí bo furt jedním okem hlídá, má revma, škrkavky, tasemnice, malárii a průjem, nosohltanové střečky, zánět středního ucha, bolavé zuby, trichinelu a bůhví co ještě, a než stačí na něco z toho pojít, tak ho uloví a sežere nějaká (podobně promořená) šelma.
servisdok
Přesně! Taky používám na sebe, rodinu a i na psíka starší“socialistickou“, tvrdým, v minulosti asi desetibarevným termoplastem izolovanou krokosvorku /ne tu neizolovanou s plochými klapkami na špičce, ale izolovanou se zoubkem a V-čkem na špičce, co bezvadně lícovaly/. Tyhle starší krokosvorky, co se nasunovaly na 4mm banánky, neměly příliš silná vratná pera, což sic trochu vadilo při původním použití, ale na klíšťata super – chytne klíště pevně, ale nezabije ho, nerozdrtí a nevytlačí z klíštěte humus do rány. Pro současném mírném pootáčení proti směru hodin a mírným tahem se současným mírným kýváním a během jedné otočky je venku beze zbytku. Není třeba ani žádných olejů na tzv. dušení klíštěte – tam dlouho panovalo dogma, že když se jeho blízké okolí zaleje dětským, nebo i stolním olejem, tak že se udusí a samo pustí – tak akorát hovno. Sice fakt zdechne, ale pustit se nepustí, protože i u zdechlého zůstanou kusadla stisknutá – tak vysvětlil jeden pan doktor, starý praktik.
Ale je zatraceně dobré po vytažení otevřenou dírku okamžitě něčím hodně účinným desinfikovat.
Jsou to přesně tyto: http://www.bucek.name/cenik/kbananky.dat/ko-krokizol-f.jpg
Jak vidět, tak ten starý brněnský zlodějský šmejd Buček má právě těchto „socialistických“ dostatečné zásoby :-)
Na barvě tak nějak nezáleží, podle vkusu každého soudruha :-)
Tím, že tyhle mají přesně kulatý ten izolační plášť na násuvné části, tak se jimi palcem a ukazovákem dobře točí.
Ty moderní krokosvorky „s křidélky“, nebo s měkkými izolačními návleky se v prstech protáčejí dost blbě.
h72
Těžko říct – nashromáždily se nám doma autolékárničky z několika aut, po pravidelných a nutných upgradech dle zákona, a vždy posloužily, v podstatě tam bylo vše, co bylo ku léčbě potřeba. Příklady z poslední doby – provrtaný skrznaskr vrtákem 10,1 „spoj mezi palcem a ukazovákem“, řádně profiklá tři bříška prstů na cirkulárce, rozřízlý předek palce na pásové pile, fest zlomený jeden prst na noze …. podvrknutí kotníku s následným zánětem poškozené tkáně, opuchnutím atd. …. nějak ty lékárny vždy posloužily – desinfekce, zastavení krvácení, omotávky i s jejich fixací, pružná bandáž … denní převazy …. akorát se opravdu dělají špatně ošetření na jedné ruce pouze rukou druhou :)
santini
Nepřemýšlel jste, vzhledem k tomu seznamu, že s manuální prací seknete?
LWG
Jasně, práce hlavou to je pohoda. Eozklepaný ruce, nespavost, nevrvy v kýblu, buzení v prostřed noci s pocitem „jak já dneska stihnu…“ a tepem 150, depky… vím o pár lidí, co pracovali hlavou a dopadli i hůř, například na JIP, jako v praxi nepoužitelní partneři, atd.
Pochopitelně není nunto pracovat vůbec, ale přináší to jistá omezení.
JVP
Sundej si konečně to zrcadlo v koupelně. :-)
h72
Ještě před rokem jsem se živil „hlavou“ – jako technolog, konstruktér, 3D modely v CADu programování CNC, že? Plus totální zodpovědnost za zvolený matroš, jeho objednání, rozpočet, plus nekonečné emaily se zákazníky a investory. Super. Ještě měsíc po výpovědi jsem nebyl schopen vůbec nic – jen jsen spal, bušilo mi srdce, fysička nula, donedávna prášky na tlak (ty už přestávám – konečně), oči se mi zhoršily o 1 D (čumění do compu plus stres) ….. opravdu krásné.
Zlaté řemeslo – santini, nemyl se, jsem hodně dobrý, to jen že se člověk trošku moc rozlétne a chce trhat rekordy, i řemeslo chce trošku klidu i nadhledu. Jenže když práce začne odsejpat a jede to, člověk je jak nadopovanej, někdy bych i tančil. A to se u mašin nesmí.
mjfox
OMG, Dfensi, tebe ty cyklisti snad pronásledují i ve snech a budíš se kvůli nim hrůzou zpocený. Nebo kde se bere ta tvá obsese?
JJ
Taky jsem to dřív nechápal. Ale zajeďte se podívat do města, kde by chtěl žít každý a leccos Vám dojde… Jsem původně z HK a odtamtud i z NL jsem zvyklý na leccos. Nicméně v Budějovicích jsem jen nevěřícně zíral.
JVP
to JJ: Je zvláštní, že nejvíc švihlistů pravidelně potkávám u vás v Sudetech, což mi už vůbec nejde dohromady s tamní kopečkatou krajinou. Včera jsem dokonce míjel i docela velký peloton :-)
LWG
Normální. Cyklista sportovní členitou krajinu vyhledává (viz. též třeba Sudety maraton – masakr). Cyklisty užitkové bych tam čekal v menší míře.
JVP
Cyklista vyhledává pokud možno rovinatou cestu podle řeky. Např. z Radotína do Srbska a zpět. Užitkový cyklista jezdí v trnkách i obleku na nějaké staré vraždě po Drážďanech, Berlínu nebo Hradci kr. :-)
LWG
Ech, Dolomitský serpentiny, Ece Homo, Paso Stelvio, Grossglockerstrasse, tam těch cyklistů je… i ta Javořice, konečně.
JVP
Měl jsem za to, že mučení je -tuším – Haagskou úmluvou zakázáno :-)
pzkudk
Tohle už strana zelených řeší. Zatím poslední návrh je, že mučit se smí pouze v narkóze.
xluke79
Já se mu nedivím. Třeba teď v sobotu to bylo moc prima. Dostat se o víkendu z jihu Prahy na D11 zabere tak 15-20 minut. Pokud se ovšem kvůli nějakejm teploušům v buzioblečkách nezavře komplet Strakonická, v podstatě jediný příjezd od jihu, to pak trvá hodinu.
Policajti na to vše krásně dohlíželi, i oranžový cedule s objížďkou umístili, bohužel jen dvě, cca 50 a 200m od sjezdu ze 4pruhu (ehm co to kecám, odstavpruhu). Pak už se člověče snaž sám. Opravdu jsem nezáviděl lidem, co nejsou místní a neznaj to tam.
A to vše jen pro to, aby se pár idiotů mohlo projet a vyprudit co nejvíc lidí.
Aź to stáhnu z kamery, tak ty kriply hodím na YT, akorát radši asi bez zvuku.
eviljack
Jo, to bylo veselé, objížďka přes Pražský okruh s tím, že centrum je uzavřené, a dál už nikde nic, tak si vyber, kde z toho okruhu sjet, aby se dalo pokračovat dál, že…
xluke79
Jj, nejlepší. Kdyby nechali aspoň jeden pruh, tak se na ten Baranďák člověk nějak doplíží, ale tohle byl fakt voser :(
CzechDave
Zrovna jsem jel kolem toho juchání pumpičkářů vlakem z Karlštejna a nevěřícně na to koukal. Kvůli pár pumpobuzerantům uzavřít frekventovanou část průtahu městem, tomu říkám myšlení. Ale pumpičkáři nemyslí, to ví slušný člověk už dávno, čemu se vlastně divím…
Sysop
Nebudte tak zli. Oni by mysleli. Oni by radi mysleli. Jenze to je ten vrabci syndrom (cim cim cim…?).
Lukas B.
no, ta strakonická mě v sobotu odpoledne docela vyprudila, měl jsem v nohou ten den 800 metrů nahoru a 2100 dolů, v rukou 450 kilometrů, a sprcha a postel se mi o půlhodinu oddálila. ale zas na druhou stranu, kdy jindy než v sobotu odpoledne by se měly podobné krávyvoloviny odehrávat….
pipe.maze
Vysvětluje to v knize „Zmrdům zmar“ v kapitole Silniční vši
Onehdy jsem zastavil u nejakeho polovodice v prikope u stromu.
Ja prisel ve veste s lekarnickou, byli tam uz dva prede mnou, jeden mel aspon telefon a druhy hole ruce. Asi lecil dotyky nebo homeopat. Borcovi nic nebylo. A kdyby bylo, tak ti dva by byli posledni pomoc. Takove sikovne kladivecko s rezacem pasu mam v loketni operce.
Bocni skla dost pruzi v gumach, nejlepe se rozbiji to zadni…
Ta folie je IMHO dobra, jednoho ozralu jsem s ni prikryval kdyz cekal na sanitku v poloze lezmo na rijnovem asfaltu. Furt lepsi nez na nej obetovat fleece deku z IKEA.
Loketní opěrku, mimo jiné překážku v manipulaci s ruční brzdou a překážku pro loket při vyhýbacím manévru, zásadně z auta vymontovávám. Všechny ty praktický odkládací přihrádky v autě jsou nahovno. Pokud se s autem okulíte, všechno po autě začne lítat, což se mi bohužel stalo. Ne, že by to snad nějak závažně ubížilo, ale pokud si kolem řadící páky skladujete asi 15 spálených žárovek jako soused, tak to není nic příjemnýho. Nožík vozím zavřený, okýnko bych radši nerozbíjel, po levé ruce jsou tlačítka kterýma jdou u menších deformací okýnka stahovat. stačí o 5 cm a rukou obalenou do hadry vytrhnout do boku. U větších deformací dveří už je to stejně jedno. Paradoxně nejtěžší věcí je když je auto na boku a vy se potřebujete vysoukat ven dveřma nahoru. tady chápu užitečnost střešního okýnka.
Přeji brzkou rekonvalescenci.
Vsak proto mam v aute „ofiko“ lekarnicku, hezky zatavenou a s viditelnym datem spotreby pro predvadeni PaChum. Standartni sadu obvazu (vojensky vz.80 ma na tepenne krvaceni nejlepsi pomer cena/vykon), naplasti vcetne desinfekce, latexovych rukavic a technickych nuzek co strihnou pasy stejne jako dvojku drat schovavam vzadu, jednou jsem to vybalil vsechno a prislusnik na me hned zkousel „pokutu za chybejici lekarnicku“, ze pry smi obsahovat jen schvalene veci. :-p
BTW:
Zakon rika „vyznacene datum spotreby“ nikoliv ze musi byt citelne…pomerne dlouhou dobu jsem mel vsechny datumy peclive zacernene. 8-)
Už to hodně dlouho, po zkušenosti s pomocí jednomu motorkáři, praktikuju dvěma lékárničkami, jednou oficiální a jednou svojí, přilepenou Gaffa páskou pod sedákem spolujezdce, stačí správně hrábnout. Oficiální je pod sedákem mým. Po té podobně otřesné zkušenosti s materiálem z ofiko sady už to dělám takto a s expirací té své sady si nedělám těžkou hlavu.
Ja vozim vojenskou vz.80 v puvodni vybave, rozsirenou o furu veci, ktere jsem do ni a na ni narval s tim, ze oficialni lekarnu jsem tam taky nasypal. Uz mne jednou staveli a chteli videt lekarnu. Nastesti na mem SUV mam dost mista za druhou radou sedadel dole, takze tam tato lekarna v pohode vejde. Vytahl jsem, policajt uvidel a okamzite ztratil zajem o dalsi kontrolu. A ja se tesil, jak v tom bude hledat treba ty plechove nuzticky, ktere neprestrihnou ani papir.
Na motce mam taky origo lekarnu. A vedle mam balicek s Celoxem na hlubsi rany, vojenskym tlakacem atp. Nevedel jsem ale o cesky variante tlakace, tak jsem koupil predrazenou mrsku z Izraelske armady.
Dělám to stejně. A vzhledem k tomu, že mám za sebou několik kurzů vojenské první pomoci, mám podle toho svojí funkční lékárničku vybavenou. Turnikety, izraelské obvazy, prostě věci, které fungují a snadno se s nimi pracuje. Pravda, i s pouzdrem mě ta věc stála kolem 3000 kč, ale když to mně nebo mým blízkým může zachránit kejhák, je to pakatel. A k tomu ještě jednu lékárničku s věcmi, které jsem uznal za použitelné na ošetření běžných drobných zranění, ke kterým člověk občas přijde. Když jsem si nedávno vlastní nešikovností málem zkrátil ukazováček na ruce sekerou, docela se hodilo, mít na to použitelný fáč.
Jedna drobnost – bydlet nekde, kde se zveda hladina vod v odpadni roure a nemit tam kanalizacni zpetnou klapku proti vzdute vode je dost neprakticke.
Nevím, jak je to u starších zástaveb s nerekonstruovanou kanalizací a odpady. Někde je ještě litina, někde kamenina dokonce.
U litiny jsem viděl jen takové ty čisticí či vstupovací mezikusy /taková ta jakoby šroubovaná záplata zboku roury/, ale klapky jsem nikde nezahlédl. Musel jsem jeden čas bydlet v paneláku z konce 80.let a tam ta litina chcala všechna, odpadová i dešťová. Ve sklepech vlhko a takový smrad, že se tam nedalo nic skladovat i přes trvale otevřená okna. Vyměňovali to někdy 2000, až už to nebylo ani v 1. a 2.NP k bydlení a ve sklepě koncentrace metanu a smradu hrozila výbuchem. A co mám zprávy, tak prý už to tam teče a smrdí zase.
Vzhledem k potenciální agresivitě toho všeho, co pouštíme do kanalizace :-) se ani nedivím, že žádné standardní materiály v této aplikaci a v hromadnějším bydlení nevydrží. Ono se stačí podívat, co dělají všecky ty sračky s pračkou. Co leze občas ze mě samotného, tak na to samotné by měl být Ex3 nerez :-)
Ja jsem poprve v zivote videl klapku, kdyz ji instalovali u kamarada v panelaku prave proto, ze pri destich jim tam sel bordel z ulice. Vykopali diru pred barakem, nasli, vyrizli, vlozili, zahrabali,… akce na celej den. Ale meli pak uz pokoj.
Samozrejme, vadou na dokonalosti tohoto sedmipatroveho domu napriklad bylo, ze tuhle pani z prizemi prijela po dovolene domu, otevrela dvere bytu a prisly ji privitat sracky, protoze kdosi nad ni pri vylevani kyblu splachnul i hadr, ktery se zasekl ze stoupacce az pod touto pani…
Ono je to tím, že tak jako všude i v kanálech vítězí nízká cena a ne zdravý rozum. Teď zrovna dělám kanalizaci a kladu do země plnostěnné trubky SN8 vyrobené podle ČSN EN 1401, když jsem je ve skladu chtěl, tak na mě čuměli jak na osla „To vám tam budou jezdit kamiony ??“. „Ne, ale chci ten kanál dělat jenom jedinkrát v životě“.
99% lidí narve do země (a hlavně do betonové základové desky, což je k smíchu) napěněné SN4 „pipelife“ vyrobené podle ČSN EN 13476. Ten shit podle mě nevydrží ani 50 let a pak jsem zvědav, co budou „stavitelé a kutilové“ dělat. Nejdůležitější je, že je SN4 zhruba o polovinu levnější. Ono totiž těch ušetřených 10 000 Kč pro rodinný dům se za těch 50 let určitě vyplatí :-)
Takže pokud je kanalizace udělaná z jakostních materiálů, tak věřím, že přežije celý jeden lidský život a možná ještě chvíli poslouží pravnukům. To samé jako u lékarniček – věřím tomu, že opět 99% lidí ji vozí „jen na oko“ a tak je samozřejmě tlak na co nejnižší cenu a tomu musí odpovídat „kvalita“. Onehdá jsem v armyshopu koupil dva obvazy vz.80 po expiraci asi 30 let. Jeden rozdělal a neshledal jsem pohledem žádný problém. Věřím, že i takto starý obvaz poslouží v případě problému podstatně lépe než ta mrdka z autolékarničky.
Trubky SN4 jsou pro domovní přípojku zcela postačující. Není to tak dávno, co stačily SN2. Protože přes domovní přípojku kamiony opravdu běžně nejezdí. Smysl použít SN8 místo SN4 má v případě, že potrubí je uloženo mělčeji než jeden metr.
Pipelife je velká firma vyrábějící kompletní sortiment trub a tvarovek.
Označení SN nemá nic společného s chemickou, ani teplotní odolností.
Uložení trubek do betonu je k smíchu proč přesně?
Nejde tak o kruhovou pevnost (nicméně SN8 jsou tolerantnější vůči horšímu zhutnění – a když vidím, jak kofoly zasypávají výkopy, tak o nějakém dokonalém zhutnění nemůže být řeč – zrovna my jsme kvůli „odborné práci firmy“ museli překopat celou přípojku, protože si vlivem nezhutnění a nedodržení předepsaného podsypu – šutry – sedla a vznikl proti-spád), ale o ten materiál.
Napěněná trubka je materiálově vykradený šmejd, který šetří peníze v prvé řadě výrobci, s tím, že může být úplně v klidu, protože než se to začne hromadně kazit, tak ti co rozhodli vyrábět tuto technologii už budou stejně po smrti, ale odnesou si to majitelé nemovitostí, kteří zvolili nízkou cenu a hmotnost, jakožto jeden z „velmi důležitých“ argumentů firmy pipelife.
Otázka na vás, proč jsou PE hadice na vodu běžně na tlak 1MPa, když za redukčním ventilem je cca. 3,5 atm ?
Co se přesně začne na trubce SN4 hromadně kazit?
PE hadice se vyrábějí od PN 7,5 do PN 30.
Za redukčním ventilem je takový tlak, jaký nastavíte, proč by měl být právě 0,35 MPa, nevím. V bytových domech na kraji tlakového pásma se používají redukční ventily na 0,6 MPa, potože pojišťovací ventily v domovních rozvodech jsou na tuto hodnotu nastaveny.
Co se bude na SN4 kazit (pozor bavím se o napěněné variantě) – že se celá rozpadne a pak si potečou splašky, kudy budou chtít.
S tou vodou mířím na to, proč nejsou hadice přibližně na takový tlak, jaký bude v domácnosti, ale jsou hodně předimenzované ? Protože nikdo si nedovolí ten průser, kdyby mu hadice s tlakovou vodou v základech pod domem rupla.
S poruchou v odpadu to má mnohem pozvolnější průběh. Kdo si všimne, že mu splašky tečou někde metr do země za domem ? Časem to vypluje na povrch, ale to bude trvat, zatímco u té vody má porucha postatně dramatičtější průběh (a navíc i ta spotřeba vody…)
„Hadice“ jsou součástí vodovodu, a rozhodně nejsou předimenzované.
V uličním potrubí je normovaný tlak max.0,6 MPa s výskytem vodních rázů, zatímco kanalizační přípojka je beztlaková.
Tlak v domácnosti se velmi liší v rozsahu tlakového pásma a polohy domu/bytu – použije se jedna „hadice“, nikoli dvacet různých „hadic“ v ulici podle polohy domu.
Máte nějaké reference na celkový rozpad PVC trub?
S vámi kritizovanými troubami SN4 je ten problém, že jsou choulostivé na materiál trubního lože a obsypu a na průběh hutnění, takže v minuloti byly reklamovány celé úseky stok v ulicích.
U domovních přípojek ale je málo referencí, budu rád za každý odkaz.
Tak samozřejmě reference nemám. Ale referencí o tom, jak budou mít životnost 100 let je ažaž a když se podíváte kdo za těmi „výzkumy“ stojí… Je jasné že výrobce nenapíše „Hele podívejte, mohli jsme udělat plnostěnou trubku, ale to by nás stálo tolik a tolik, tak jsme to vypěnili, čímž jsme ušetřili, ale za to si dáváte do země/betonu něco co není nijak dlouhodobě odzkoušené“. To je má reference – nedostatek dlouhodobých zkušeností s tímto napěněným prevítem. Za 100 let už bude jasno, jestli jsem měl pravdu, nebo se mýlil, ale tak dlouho s kanálem čekat nemůžu a proto jsem vsadil na „větší jistotu“ v podobě plnostěné, silnější trouby. Cenový rozdíl je totiž vzhledem k plánované životnosti (do smrti) zcela zanedbatelný.
To máte jako s těmi slavnými plastovými okny. Lidé v 90. letech houfně vyhazovali ty fuj, škaredé, neúsporné kastláky a dávali dokonale těsná, xy komorová, plastová. Výsledek ? V mnoha případech plísně, zatuchlina, okna se již po 20 letech kroutí a jsou zralá na výměnu za podobný, samozřejmě zase nejlevnější shit. Kastláky místo toho při pravidelné údržbě slouží v klidu do dnes a díky samolepící těsnící pásce ani není problém odstranit „profukování“. Zase není to tak cool a in a je to energeticky náročnější, ale v domě je příjemné klima.
Jsem laik, ale cetl jsem, ze SN4 ma tu ochrannou vrstvu neprilis kvalitni, ze to prodira zejmena pisek, az se dostane na ten mekky material uvnitr. Zjistilo se to na nejakem koupalisti, kdyz jim tam zmizela trubka. Potom nejaky ustav delal studii, ze pres ruzne SN4ky poustel smes vody a pisku. Nektere se prodrely hned, nektere vydrzely az na exponovana mista „podle ocekavani“. Exponovanym mistem je mysleno kde proud vody meni smer v libovolne ose.
Likvidoval jsem kus SN4 co byla asi 11 let v zemi. Steny byly neporusene, trubka slusne drzela, ale material byl pomerne krehky. Za 50 let dle meho nazoru bude problem trubku bez poruseni i jenom obnazit.
SN4 nemá ochrannou vrstvu žádnou, je to jeden materiál a jedna výrobní operace.
A skutečně, nízká odolnost poti abrazi je problém, a to u dešťové kanalizace, u splašků z domácnosti to problém není.
Studie odolnosti proti abrazi se dělá u všech materiálů.
To vážně? Ty žíraviny, prodávané pod názvem „prací prostředky“ a všecko ostatní, co lidi lejou do kanalizace a tam to spolu pak reaguje – to že by nemělo na pěněné potrubí žádný vliv? Ta moje zkušenost s deskovým pěněným materiálem nehraje roli, mohl to být úplně jiný materiál a dost jistě recyklát, páč to bylo dost levné. Ale z takové nějaké životní zkušenosti /nikdy jsem sám téměř nic takového nebudoval/ a hlavně tedy z vyprávění a potíží jiných lidí vím, že tyhle různé ojebávky a cutting cost procesy mohou omezeně fungovat jen u věcí krátkodobé spotřeby, ale určitě ne u věci, co by měla vydržet v zemi třeba to jedno století. Ani snad ne kvůli škodám, co ta náhražka může způsobit, ale kvůli následným opravám, jejichž nákladnost pak vysoce převýší ušetřené náklady na levnější materiál a v podstatě převýší i náklady na materiál prvotřídní. Když pak bude nutné takový kostovaný svinec po 20 letech nahradit, dotyčný se nepoučí a při opravě použije cosi podobného, tož jen náklady na to jedno vykopání smáznou ušetřenou částku za prvotřídní materiál.
Bylo to tak vždycky, je a bude. V praxi se každé „ušetření“ dřív či později dost prodraží a je tomu tak třeba i u spotřební elektroniky, aniž by si to lidé uvědomovali. Náklady na výměny, opravy, reklamace a další náklady, spojené s výměnou laciných ojebaných věcí jsou v součtu zpravidla mnohem víc, než pořízení kvalitní záležitosti už napoprvé. Čas, investovaný do běhání okolo porouchané věci je nutné počítat také. Během toho ztraceného času byste se třeba mohli věnovat rodině, což je imho nezaplatitelné..
To „To vážně?“ abstrahuji.
Proč?
Protože s kanalizací mám dlouhodobé a nebojím se říci bohaté zkušenosti.
Největšími problémy*) jsou abraze a přirozený vývin sirovodíku, a to odjakživa, bez žíravin prodávaných pod názvem „prací prostředky“.
Pokud byl vámi použitý bílý pěněný materiál recyklát, velmi pravděpodobně to nebyl PVC.
Vámi poukazované žíraviny, prodávané pod názvem „prací prostředky“ a všechno ostatní, co lidi lejou do kanalizace a tam to spolu reaguje, mají vliv na procesy v čistírnách odpadních vod a to tím větší, čím je čistírna menší, takže domovní čistírnu můžete nevědomky(?) vhodně zvoleným drogistickým zbožím zabít.
U popisu nevhodnosti PVC SN4 pro domovní přípojku mohl diskutující dodat, co použil uvnitř domu (například do zdí) a proč. (Jak jsem psal jinde – každá reference a zkušenost je přínosná, i když nepřenosná.)
Co se týče rozboru šetření a následných škod, lze s ním v obecné rovině souhlasit. Nicméně konkrétní příklad vývoje kanalizačních trub a několik let probíhající „bitva o vyšší SN“ není podle mého názoru úplně správný příklad.
Pojedu-li pro pytel brambor pickupem a ne traktorem s vlečkou, není to zbytečné šetření, i když ta vlečka bude „devítka“ a bez problémů uveze mnohem víc, než ten pytel.
_____________________
*) Jistě, lze namítnout, že naprosto úplně největším problémem v kanalizaci je bez ohledu na SN vychladlá čokoláda, s tou si ještě nikdo (údajně v celosvětovém měřítku) nedokázal poradit. Ale to si pamatuji jen z přednášek a diskutované problematiky rodinného domu se to netýká.
Zkuste tedy kameninu, jako dřív :-)
Oranžové Rehau SN8 jsou do základů a do země a do baráku špatně? Mám z toho všechno. Doslova vše, všude. Mám zbourat dům?
A to jste vyčetl kterým z postupů tvůrčího tení?
A s tím uložením v betonu. Samozřejmě že samotné zabetonování je v pořádku. Problém bude, až se taková kvalytní napěněná trubka rozsype jak staré betonové trubky. V hlíně se to dá ještě spravit, stojí to „jenom“ tu dřinu ohledně kopání, ale když je to zalité v betonové základové desce ? To jsem zvědav, jak se to v budoucnu bude řešit.
Možná ale nebude… Na jednu stranu máme super-moderní „jakože kvalitní“ materiály (cihly, betony, překlady, TZB apod.), ale na druhou stranu je kvalita, hlavně developerských staveb doslova zoufalá. Už jako nové mají řadu problémů, tak jsem zvědav co z toho bude za oněch zmiňovaných 50 let. Já osobně mám barák cca. 80 let starý a například z provedení dřevěných konstrukcí (schodiště, stropy, podlahy) by vám spadla brada (pokud nejste tesař :-). Samo sebou to má i nevýhody – protopím v plynu 23000Kč/rok a to ještě přitápím dřevem…
Kdyby byl celodřevěný, neprotopíš skoro nic.
Ale on je cihlový, což jsem při nákupu samozřejmě věděl a i na základě zkušeností jsem dopředu tušil jak bude asi energeticky náročný. Dřevěný bych si nikdy nekupoval – jsem v tomto velmi konzervativní. Celý život jsem žil v cihle a nemýním na tom cokoliv měnit, ačkoliv uznávám že i dřevostavby samozřejmě mají své výhody.
A co to oplastit 10 cm EPS? Moje zena vyzadovala teplo (uz mi ale zapomnela rict, ze bude intenzivne vetrat), takze jsem dum stavel z 44 cm termocihel a jeste to oplastil 10 cm EPS. Mam obestaveny prostor cca 960 m3 a tepelna ztrata domu je pod 10 kW. Na strese solar 6 kW, takze topime jen cca tri mesice v roce. Jedeme v peletach a platim okolo 15t rocne. Samozrejme drevem by to bylo mnohem levnejsi, ale na to nemam cas, staci, ze se crcam se drevem v krbu.
Celé to opášťovat nechci. Moc nevěřím na návratnost takového řešení. Spíš se zaměřím teď na stropy a nakonec střechu, která nemá žádnou izolaci.Polystyren se dá použít na moderní celo-hydroizolované stavby, ale u starých cihel to může dělat neplechu právě v tom, že se zeď dusí.
U jiného baráku kde jsem něco podobného řešil chtěl majitel také polystyrenovat, bo moc protopí. Podíval jsem se na kotel, který měl „závratný výkon“ 35 kW (vzhledem k velikosti domu) a pak kde má termostat. Pokojový termostat neměl, protože „odbornýk topenář říkal“ že vnitřní regulace podle teploty vody v okruhu je „f pohodě“ a že takový výkon je tam proto, aby to vytopilo „aj když bude těch mínus 35“. Po taktním naznačení topenářovi, že je debil tento dodal bezdrátový programovatelný termostat s týdením cyklem a výkon kotle snížil na 25 kW (což díky bohu u tohoto modelu šlo). Pak už šlo jen o to naprogramovat termostat v souladu s životem v domě a ? Zázrak – spotřeba plynu se propadla o 1/3 a přitom bylo v domě stejné teplo jako předtím.
Taková elegantní řešení velkých problémů mám rád :-)
Na navratovost techto reseni tu prece mame zkurveny dotace. Na ty nezapominat. Ja jsem Zelenou podojil o ctvrt mega na solar a jeste mi z toho zbylo i na nakup EPS na Aukru. Celkova bilance oplasteni je jednoznacne plusova.
Ten shit podle mě nevydrží ani 50 let a pak jsem zvědav, co budou “stavitelé a kutilové” dělat.
Sice mam taky rad poctiva reseni, ale asi by se mel clovek smirit s tim, ze auto taky neni na 20 let, pracka s lednickou na 15 let taky ne. U domu to taky nema smysl dimenzovat na 100 let, kdyz trendy bydleni muzou byt za 50 let uplne jine.
No, ono se pod strechou bude asi bydlet porad. A zatimco fura lidi je dnes vdecna za to, ze pri stavbe noveho domu muze prodat dum/byt po rodicich, tak myslite, ze za 50 let lidi budou mit penez jako slupek a neprodejny dum nebude vadit? Nebo to proste srovnaji se zemi a vystreli funglovku?
Jasne, kupovat Bramac jen proto, ze vydrzi 150 let, kdyz odpady se vyserou po 50 letech, je tak nejak nanic. Ale ono uplne postaci zapnout hlavu a kdyz clovek dela vnitrni rozmisteni, tak si dat socialku na vnejsi obvod domu, netahat odpady pod deskou ale vedle, atd. Ono pak je mensi problem vysekat nove odpady, nez zborit celej barak. Srat se bude i za 50 let a rost pochybuju, ze do te doby vymysli nejaky zazrak na recyklaci sracek, takze trubek nebude treba.
Ja jsem to resil rozmistenim. Delat odpady z bombenfest materialu je podle mne skoda prachu.
Prodaval jsem barak po rodicich, kde odpady byly z novoduru, delane v 60. letech a mohu rict, ze ten material byl porad stejny. Nekrehnul, nepraskal, proste pokud nekde stavba neprenasela nejake sily na odpady, tak tam budou asi vecnost. Samozrejme nevim, kde je dnesni kvalita plastu. Ne, ze bychom neumeli lepsi. Ale vsechno se ojebava.
Bramac asi nejni ouplně špatná volba, zas tak drahý není (nejlevnější základní taška na trhu), střecha komplet, včetně oplechování a práce pokrývačů, vyjde na cca 1000,-/m2 (tak mi to vyšlo u nás). A to mám dva komíny a čtyři štíty, čtvero úžlabí, osm střešních oken, dva vikýře, tedy to není rovný kravín. To snad není tak moc.
No, ja jsem loni delal krytinu na chalupe, bratru 450 m2. Protoze ale vsichni tri mistni pokryvaci byli zasekani (na Sumave bylo loni najare fujaja a odletely lidem i palene dvoufalcovky), tak jsem si to ve finale polozil cele uplne sam. Bohuzel krov by betonku neunesl, takze jsem koupil Ekoternit, pod to udelal nove bedneni a celkove byl m2 za par babek. Pokryvac chtel 70t, ale bohuzel nemel cas. Jestli se dobre pamatuju, tak bedneni mne stalo 12t, nahoru jsme to nahazeli ve trech za ctyri dny (Hitachi hrebikovacku jsem sehnal v bazaru za pusu), krytina 90t, plecharina ani ne 5t. Nejsou v tom okapy, na ty vlitnu az ted. Uz probehly dve vichrice, jedna kompletne odnesla latrinu a u souseda hreben, druha mi prerovnala Ekoternit na palete, ale na strese se nehlo nic. Spokojenost. Samozrejme, betonky maji tu vyhodu, ze se po krovu da chodit i v zime. To je bez debat. Ale holt ja mam krov z roku ’38 a tehda se delal eternit a sindele. Takze mezi kroqemi sice sympaticky metr, ale kroqe 12×10 a siroke hambalky. Smolik.
když tady tak mudrujeme o krytině, přemejšlel jsem o tom recyklátu z izolace kabelů, něco jako eternit, ale flexibilnější a nelámavé. koukal jsem na to předloni jak to u známejch šlo pěkně místnímu pokrejvačovi od ruky, ale nějaká dlouhodobá zkušenost? cenově šablony za dvě stovky metr…
To je ono, Ekoternit. Dlohodobe zatim nevim, ale pokud to vydrzi stejne dlouho, jako material, ze ktereho je to vyrobene (vulkanizovana guma s primesi izolaci od kabelu), tak jsem klidny. Poklada se to jako jako Eternit, jen to vyzaduje vetsi dilatacni spary quli tepelne roztaznosti.
no v každém případě to vydrží, když vylezu na střechu (třeba natírat plechy nebo vymetat komín nebo koukat na dvoračky), bo šablony nerozšlapu, z toho eternitu z pětadvacátýho roku jsem na víkendauzu poněkud vzteklej, vítr vezme jednu šablonu, a já jich musím vyměnit osm (ale je Pravda, že material na výměnu mám tak na dvacet let šolichání).
Ja jsem ten Eternit shodil uz i proto, ze byl od valky, takze se silne obrusoval a dejchali jsme to. Mam rad plice svoji rodiny.
no jasně že mě to čeká. akorát nejdřív mě čeká vyměnit roubení na polovině baráku, zvednutí věže (úzké téčko do údolí), posílení základů pod věží, pak srovnat krov a pak nakonec ta krytina. domnívám se, že moje střecha je z pětadvacátýho, kdy proběhla poslední větší rekonstrukce. (ale zase ty měkké šablony by mohly přežít následnou výměnu roubení bez problémů, fakt nevím)
Jj, občas měli lidi, v minulosti, dojem, že šetřit na dříví na krov se vyplatí. Barák na sto let a místo krovu pár klacků – divné uvažování. Přitom dříví na slušný krov je za babku – já mám dům dosti velký a z pily to nařezaný přesně dle rozpisu a našeho projektu přijelo za 55.000. A je to navěky. A unese to nejen těch padesát tun betonu na střeše, ale i podkroví v plný palbě. Nejdelší a nejtěžší byla jedenáctimetrová vaznice :)
Driv lidi betonky neznali a mezikrokevni izolace take ne, takze to neresili.
no, dřevěné konstrukce jsem dávno nepočítal, to se dělá v běžné praxi běžných konstrukcí citem (nebo ondřejovými tabulkami), ale dimenzují se spoje a posuzuje se průhyb, zlomení (neshnilé) krokve je situace zcela hypotetická, to by to bylo dříve prohnuté jak nažraná zmije. téměř každý krov lze zesílit, mnohdy stačí nějaké ty pásky na posílení spojů, nějaká ta fošna zboku krokve …
Ano, ale auto jednoduše odvezu do šrotu, lednici jednoduše koupím novou – prostě pohoda, ale odpady hluboko zakopané v zemi ? Opravit to dá velmi mnoho práce. Také neuznávám totalitní řešení „na věčné časy“ – máte pravdu, že nic není na furt a upřímě řečeno mi je uplně fuk, co bude s barákem po mojí smrti. Ale než se toto stane (možná za 5 minut, ale možná až za cca. 70 let) tak chci mít co největší jistotu že to bude fungovat, protože zjistit např. v 85 letech, že musíte rozkopat barák asi není nic moc…
A ještě mám dva postřehy:
1) Vzhledem k tomu, jak dlouho bude takové potrubí sloužit a kolik litrů splašků odvede je teď ta několika měsiční drbačka a vynaložené prostředky vlastně docela dobrý byznys (jak se říká: „Jeden udělá studnu a tisíce z ní pijí tisíc let“)
2) Jakákoliv ojebávka stavebního, technologického řešení domu se vám dřív nebo později vrátí obloukem i s úroky zpátky…
Jo, domácí spotřebiče už dnes nejsou jako dříve, nejméně na 15-20 let, je to víceméně spotřebka. Ale přesto tak nějak podvědomě očekávám, že když se k tomu nebudu chovat jako hovado, tak to nějakých těch 5-6, možná 10let vydrží. Jenže to jde s touhle bílou technikou už do takových extrémů, jako klasická spotřební elektronika. Tedy životnost 25 měsíců. To tedy nepokládám za moc moudré, je to doslova plýtvání surovinami i úsilím na výrobu a stojí to pak šílené dalšší prachy to zlikvidovat. Ale chápu, že znásobený byznys z toho má jak výrobce, tak likvidační firmy – na pověst výrobce už se tak nějak dnes nehraje. Mně to ale vadí, každé dva roky něco případně předělávat a přizpůsobovat novému, nehledě k naprosté nevyzpytatelnosti těchto „výrobků krátkodobé spotřeby“. Rozhodně tedy nestojím o to, abych kvůli absenci jedné nevratné tepelné pojistky navíc, na které výrobce ušetřil 10 centů, musel pak já hasit barák – to tedy ne. Asi nějak podvědomě jsem si vždycky vybíral výrobce podle toho, jakou má v tom kterém oboru tradici a zatím jsem se výrazněji nespletl. Všecko co jsem tímto způsobem výběru koupil, funguje už přes 10let a je naděje, že bude bez potíží fungovat dál.
Jak jsem psal, nic jsem nestavěl ani nebudu, ale z jakési přirozené logiky věci mi vychází, že by asi nebylo moudré ani ekonomické kvůli ušetřeným pár tisícovkám každých 20 let něco rozkopávat a předělávat – pravda, v osmdesáti na to nebudu mít ani peníze, ani sílu. Takže věci „stabilní“ povahy bych já dimenzoval na 50+, spíše však 100 let. Jestliže po mém skonu budou užívat můj bývalý příbytek moji vnuci, tak musí oni nutně mít problémy s tím, na čem jsem já kdysi trochu ušetřil a co jsem ošidil? To není fér.
Vidíte – mě také u spotřebičů vadí, že vyšší cena už neznamená vyšší kvalitu (jakože pračka za 8000Kč bude fungovat 8 let a ta za 15000Kč třeba 20 let) – spíš vyšší cena odkazuje na „inovace a chytrá řešení“, o která sice nikdo nestojí, ale výrobce musí vykazovat „vývoj“. Ad absurdum to dotahuje jinak moje oblíbená firma ZD Dražice svou řadou bojlerů „smart“ (http://www.dzd.cz/smart/). Co má sakra co dělat displej a „chytřejší elektronika“ na bojleru ? Spíš ocením kvalitní nádobu a odolnou ochranu proti vodnímu kameni a v případě poruchy snadnou opravitelnost typu „vyměníme bimetal“.
Už jsem to tu v minulosti psal – je to jako u nových automobilů. Výrobce nás dnes opíjí „vzrušujícími zážitky“ v podobě např. nejlevnější a nejpodřadnější čínské navigace zabudované do přístrojové desky a ještě to vydává za masitý příplatek klidně v řádu desítek tisíc, redaktor autowebu se nad tím div nevyslintá a jak to bude (ne)fungovat za 5,10 let nikoho nezajímá. Když se prodejce zeptáte na objednávací čísla naftových vstřikovačů (pro zjištění případné opravitelnosti v diesel servisu) tak vás div neprobodne pohledem s otázkou „Proč to potřebujete vědět ? Naše motory jsou naprosto dokonale spolehlivé a pokud se něco stane, tak je tu náš profesionální team vyměňovačů a ještě dostanete jedovatý zákusek zdarma“….
Reakce na více příspěvků
No, ono se pod strechou bude asi bydlet porad. A zatimco fura lidi je dnes vdecna za to, ze pri stavbe noveho domu muze prodat dum/byt po rodicich, tak myslite, ze za 50 let lidi budou mit penez jako slupek a neprodejny dum nebude vadit? Nebo to proste srovnaji se zemi a vystreli funglovku?
Postavit to levněji a tak, že se to 50 letech snadno zbourá a postaví nové mi přijde nejeefektinější a pohodlné. Ano, bydlet se bude pod střechou, ale jde o to jak.
tak chci mít co největší jistotu že to bude fungovat, protože zjistit např. v 85 letech, že musíte rozkopat barák asi není nic moc…
Ano, dimenzovat to na nějakou odhadovadnou zbývající délku života mi přijde velmi správné.
Vidíte – mě také u spotřebičů vadí, že vyšší cena už neznamená vyšší kvalitu (jakože pračka za 8000Kč bude fungovat 8 let a ta za 15000Kč třeba 20 let) – spíš vyšší cena odkazuje na “inovace a chytrá řešení”, o která sice nikdo nestojí, ale výrobce musí vykazovat “vývoj”.
Na druhou stranu o 10 let novější spotřebič vykazuje značně větší pohodlí a efektivitu. Navíc při delší plánované životnosti by daná pračka stála třeba dvojnásobek
Když se prodejce zeptáte na objednávací čísla naftových vstřikovačů (pro zjištění případné opravitelnosti v diesel servisu) tak vás div neprobodne pohledem s otázkou “Proč to potřebujete vědět ? Naše motory jsou naprosto dokonale spolehlivé a pokud se něco stane, tak je tu náš profesionální team vyměňovačů a ještě dostanete jedovatý zákusek zdarma”
Pokud člověk vystoupí ze sebemrskačské cesty ojetá Octavia v naftě či lépe ingoruje tento koncern úplně, může žít realativně v klidu a řešit opravdu jenom ty věci, které byly plánovány jako spotřební.
Popravdě nevím, co by se na stavbě mohlo vyplatit ojebat, aby se ušetřilo a po padesáti letech se to muselo strhnout. Konzervativně postavený barák vydrží 150 – 200 let při běžné údržbě. Nejdůležitější je nepodléhat zbytečně módním trendům a podívat se, jak se tu domy stavěly poslední staletí, co fungovalo a co ne, proč tomu tak bylo. Zde bohužel většina lidí chybuje a často nepočítají ani s vlastním stářím, takže projektují bariérové domy, a jde jim hlavně o to, jak se dům bude vyjímat před známými a přáteli. V průběhu stavby je pak třeba dobře vybrat místo, odvést vodu pryč a nespoléhat se na hydroizolaci, zapomenout na jakékoliv tepelně-izolační materiály a nahradit je kvalitním zdícím systémem, nebo dát víc hmoty, zapomenout na obytné podkroví a nechat tam klasickou půdu. Uvnitř je třeba udělat minimum vnitřních nosných zdí a počítat s tím, že se budou v průběhu doby tahat nové instalace, takže musí být prostupy pro dodatečné inženýrské sítě ven ze základové desky atd.
No a závěrem nejen zapomenout na „smart“ bojler, ale i další „smart“ řešení, jako jsou příliš dobrá okna, různé obrácené mrazáky jako topení, klimatizace a další drahé fíčury. Chytře navržený dům se bez toho v našem klimatu obejde a mírně zvýšené náklady na energie jsou mnohem menším zlem než pobyt ve špatně větraných prostorách, nebo investice do oprav drahých a složitých systémů.
Nekecám do větru. Praprapradědek postavil jedno takové obyčejné stavení v roce 1860 a v podstatě mne dnes čeká přesekat elektriku z dvacátých let, udělat novou vodu a odpady v koupelně a do kuchyně z let padesátých, vyměnit ve dvou místnostech prkenné podlahy, natřít okna a jede se dál. Když se tak v letních vedrech po obědě natáhnete na pohovku, užíváte si chládku za těmi metrovými zdmi, posloucháte šplouchání vody v rybníce pod okny a těšíte se z vůně staletých lip kolem něho, tak se můžete nad prospekty o šťastném životě v moderním domě jen pousmát, spíše ale blaženě usnete.
1++
Neberu svůj přístup jako dogma a chápu, že jsou i jiné přístupy. Jeden dům svépomocí jsem stavěl na pozici „asistenta hlavního stavitele“. V poslední době jsem pozoroval v mém blizkém okolí dvě rekonstrukce částečně svépomocí výše zmíněho typu tedy vše pryč až na holou stěnu a znovu. Osobně bych do toho voseru v podobě rekonstrukce nešel. Do novostavby klidně.
Osobně si myslím, že spíše rozhoduje můj přístup nevázat se na dané místo. Pokud mě zde znovu naserou a přijde třeba z Německa slušná nabídka, tak nemám problém opustit zdejší království rozbitých silnic a křivých kolejí, ať se zde vohnouti pobijou navzájem. Na druhou stranu nemám nic proti výše zmíněnému přístupu, pokud je na dané místo nějak vázán.
Mluvil jsem jen o tom, jak stavět dům. Dobrá konzervativní práce se prostě vyplatí, i kdybyste to měl brzy prodat a zmizet. Rekonstrukce se obecně nedají říct.
Co se týče toho druhého tématu, tak nehájím nějaké usedlictví, byť moje rodina na stejném místě žije čtyři staletí, co existují písemné prameny. A spolu s dalšími třemi rodinami můžeme vztyčit prostředníček nějakým přihlouplým rozvojovým záměrům. Deset minut do města, hodina do Říše, hodina do Prahy. Nenašel jsem při svých cestách žádnou Zemi krále Miroslava, kam by mělo smysl odtáhnout, snad že jsem obyčejný našinec a teprve moje děti by se v nové vlasti mohly mít slušně.
Heh :) Presne to znam. Nutnost vybudovat v case X pripojku. Volam, ze chci SN8. Na objednavku. Dodani X tydnu. Otazka: Na co to mate? … Aha. Jste prvni kdo takovou vec pro bezny ucel poptava … Takze tam mam SN4. Alespon rozumne vyspadovanou, sousedi aby nemuseli kopat hluboko to maji skoro vodorovne a potom v ulici sesup do stoky. Dalsi blbost, co jsem cetl SN4 by mela odejit hlavne na odbrusovani vnitrni vrstvy ostrym materialem (pisek apod.)
Objednal jsem na sachtu poklop, nejaky zelezny, opet: na objednavku, skladem nedrzime. Mame tu plastovy nebo betonovy (nutno obbetonovat). Ne, chci stejne ten nejdrazsi zelezny. Ubehl mesic, dva, tri, ubehl pul rok. Nedodali. Nakonec jsem koupil slzickovy plech, vzal svarecku a udelal sam.
To každý vozí lékárničku jen tak naoko. Hlavně kvůli PaCh, to v prvé řadě a v druhé tak nějak počítají s tím, že nebudou muset nikomu pomáhat či někoho nedejbože oživovat či ošetřovat.
Já potřeboval lékárničku jen jednou na toho motocykletistu a od té doby tedy vozím dvě, jak jsem psal, bo ta ofiko je úplně k prdu. Borec ani nebyl moc pomlácený, hlavně ale byl hodně blízko šoku a to byl asi větší problém zvládnout, než to samotné obvázání toho, co trochu víc teklo. Tak jsem ho celých 25min až do příjezdu „RZS“ rozptyloval různými jakoby debilními dotazy okolo motorek /i když o nich vím poměrně dost, sám mám HQ WR250/, takže měl aspoň potlučenou hubu zaměstnanou tím, jak mi to jako laikovi vysvětlit a na šok nebylo kdy :-)
S pěněnými odpadními rozvody zkušenost nemám, barák jsem ještě nestavěl ani nebudu, ale něco už jsem rekonstruoval a tak nějak přirozeně jsem si /i na těch pád metrů/ vybral dražší plný materiál, namísto o dost levnějšího pěněného. Před 6 lety ty rozdíly byly citelné, nevím jak je to teď.
Podvědomá zkušenost s chováním deskového pěněného materiálu v agresivním prostředí asi zafungovala.
To jsem takhle v r. 2000 v pěti stejných 8p panelákách kompletně rekonstruoval suterénní rozvaděče společné spotřeby. Nebudu to zbytečně rozvádět – všechno nové a značkové /OEZ/ a všechno, co mělo šroubovou svorku/všechno/ po dokončení důkladně přestříkáno proti korozi Silkalem, protože kabel z technického suterénu baráku, kde jsou svedené všecky odpady, nebyl zabetonovaný a šly tam odtud pěkně agresivní výpary – původní vybavení rozvaděčů bylo doslova shnilé. Původní krycí plechy rozvaděčů byly jednak jako lišky, jednak už mnohokrát různě škaredě prořezávané pro dadatečné jističe apod., tak bylo rozhodnuto udělat nové z plastu. Na tři dvojice rozvaděčů jsem použil klasický, oranžový deskový Novodur tl.4mm a protože došel, tak na druhou polovinu rozvaděčů byl použit bílý, deskový, polotvrdý-poloměkký, mírně pěněný materiál, používaný v reklamních firmách na výrobu různých deskových poutačů, nápisů ze samolepicích fólií apod. Nevím, jak se to přesně jmenuje, ale mělo to tl. 5mm a pro potřebu překrytí rozvaděče a řezání okének vyhovující. Asi tak po 4-5 letech, nevím už přesně, jsem potkal tamějšího domovníka a ten povídá:
„Hele Houstone, máme problém. Ty bílé dekly rozvaděčů jsou všecky prasklé“. Tak jsem se tam vypravil a skutečně, prasklina napříč celou plochou, přitom žádné pnutí na šroubech tam nebylo. Škrábl jsem po té bílé desce nehtem a šel z toho bílý prášek, jako když se sype starý, vyšisovaný pěnový polystyrén. Odšroubuju teda, už při sundavání se to rozpadlo na další čtyři-pět kusů naprosto náhodných tvarů a z vnitřní strany to bylo doslova rozsypané tak do třetiny tloušťky materiálu. Tak jsem pro jistotu ještě šel do vedlejšího baráku, abych zjistil, že oranžový deskový Novodur je pořád takový, jak jsem jej tam namontoval. Následovala výměna všeho bílého za onen klasický oranžový Novodur, jen o trochu světlejší a dosud není problém ani přes ty agresivní výpary, ani elektroinstalace konzervovaná tím Silkalem nenese sebemenší stopy koroze. Pátral jsem po tom, co je ten bílý reklamácký sajrajt vlastně zač, ale dověděl jsem se jen název, na který si teď už nevzpomenu a to, že se to nemá používat na venkovní instalace, na to prý mají mléčně bílý klasický Acryl. Takže asi tolik moje zkušenost s pěněnými materiály. Není vyloučeno, že to je nějaká eko-sračka, co má přímo v zadání se po několika letech sama rozpadnout, to jsem hodnověrně nezjistil. Ale zbylé menší kusy, co zůstaly v dílně, třeba na něco menšího, či jiný účel jsem pak už raději vyházel.
Ten oranžový deskový Novodur a také klasický „socialistický“ Texgumoid je skutečně navěky, mám z toho udělaných víc věcí, často i pro venkovní použití a nehne se to. Pokud jsem něco navenek dělal z Texgumoidu, tak řezné hrany jsem zatřel silikonovým olejem, nehne se to taky, netahá zboku vodu a líp vypadá.
Klapka je standardní věc, vyrábí je všicjni výrobci kanalizačních trubek plastových včetně přechodových kusů na libovolná užívaná potrubí.
Litinová potrubí z osmdesátých let byla ta nejhoší, o tom není pochyb. Možná proto, že se montovala z polských trub a tvarovek.
která se
Pokud závada trvá po popisované výměně, je v přípojce nebo uliční stoce. Někteří správci potrubí uliční stoky normálně čistí! A potom prohlížejí kamerou, zda vše funguje, jak má. Viděl jsem to (v Karviné na poštovní ulici, mám-li uvést konkrétní příklad).
Standarní materiály v této aplikaci a v hromadnějším bydlení vydrží bez problémů.
S naší pračkou neudělal nikdy nic – průměrný věk dožití pračky je v naší rodině před dvacet let, bez ohledeu na lokalitu provozování. Jadiná výrobek, který to těm ostatním kazil, nesl zančku Bosch a obsahoval šestý smysl.
Klapku nemám. Sousedi, co je mají, s nimi nejsou spokojení. Když se zavře kanalizace, vytopí je zase voda z ploch kolem domu. Je to prašť jak uhoď. Jediné místo, kudy do sklepa neteče, je vjezd do garáže pod domem. Řešení by bylo čerpadlo + retenční nádrž, ale nemám čas to budovat.
No, az budete stavet vas dalsi dum, tak uz to bude vychytane… ja jsem uz pri stavbe toho druheho jako jeden z podstatnych parametru vzal zaplavove mapy. Hned druha vec v poradi bylo slozeni podlozi a pripadny vyskyt radonu a jako treti pak blizkost velkych komunikaci (cim dale, tim lepe) a plany na vystavbu nejruznejsich silnic.
Jinak kazdy barak ma nejake mouchy. Pokud je dum pod urovni venkovniho terenu, pak klapka nestaci. Sice, pravda, nekdy je to vice destovky a mene sracek, na rozdil od kanalizace, ale v pripade poradne prootrze uz je i to fuk. Hlavne se to totalne nahovno vysousi ze zdiva.
Ta retencka by treba sla udelat ze zakopaneho IBC a do toho hodit cerpadlo z Bauhausu s plovakovym spinacem. To se da sfouknout rychle. Otazkou jen zustava, jestli v pripade, ze ulice plave, je take kam tu vodu odcerpavat.
Tak vytopení relativně čistou vodou je o fous lepší než sračkama z kanálu. Taky jsme dávali klapku, svody ze střechy nechaný permanentně na terén, takže zbývalo nějakých 10 čtverečních metrů z vjezdu do garáže, to i kdyby zatopilo sklep, tak to nebude nijak vysoko. O čerpadlu jsme přemýšleli taky, ale u nás by to znamenalo i nějakou centrálu, páč při pořádný průtrži mračen spadne i elektrika.
A na druhou stranu, člověk na to takhle s odstupem má fajn vzpomínky, kdy jsme se při pořádných bouřkách s tátou postavili ke garážovejm vratům, připravili kbelíky, otevřeli lahváče, zapálili cigáro a čekali, jak hodně vody bude. :-)
Jo, dokud cloveku neni 70 a nesedi u toho kbeliku sam, tak je to dobry… ;-)
dokonce jsou případy, kde je rozumné včas volit řízené zatopení které sebere místo sračkám. vždy je lepší jen sušit než kydat, škrábat, desinfikovat a sušit.
Deda takhle vyrobil ze tri stran domu (ctvrtou byl spojeny se sousednim) „vodni prikop“, prohloubeninu, ktera jinak rovnou plochu promenila v plytke nouzove koryto, co slo na druhou stranu zahrady, ktera uz byla o neco niz. Soused to nemel a mohutnejsi lijaky mu vyplavovaly prizemi, dokud nebyla doresena vegetace na kopci na domy. Bylo to o neco mene pohodlne najizdet do garaze a v zime se klouzat ke vchodu, ale fungovalo to.
DF, pokud potrebujes obvaz, kterym lze neco obvazat, pak doporucuji vojenske (treba http://www.army-shop.cz/produkty/zdravotni-potreby/obvaz-kapesni-vz-80—ceska-armada/1061.html), daji se sehnat i za bura. Maji sice davno po expiraci, ale jsou v pogumovanem obalu, sterilizovane zarenim a troufam si tvrdit, ze ty, ktere jsem si sehnal a mam je ve vsech lekarnach v autech, jsou vice sterilni, nez ty povinne sracky.
Co se termofolie tyce, jeji ucel je zrejmy. Pokud se treba rozhodnete, ze s autem ujizdite pred rukou zakona a oni na vas nasadi vrtulnik s termokamerou, tak se proste a jednoduse pri uprku z vozidla pod tuto folii schovate a vrtulnik vidi kulove hovno. K tomu se to hodi velmi dobre.
Tvl, tak tahle aplikace by mě napadla fakt jako poslední :-)
No, ono to vzniklo tak, ze soused chodi pytlacit na rybnik, kde je vseobecne znamo, ze majitel ma termokameru, se kterou chodi na prasata. Takze soused se zabali do teto sragory a je z nej Predator :-).Neptal jsem se ho ale, jak mu v tom je… Vzhledem k tomu, ze berou, tak tam nesedi dele, jak deset, patnact minut.
Fun fact: cmoudi ty folie pouzivaji jako maskovani pred termokamerami americkych dronu uz leta letouci.
[odkaz]http://tinhatranch.com/hide-dronesthermal-imaging/[/odkaz]
Ja jsem takto jednou uprostřed noci zjistil, ze mam v sobe kliste. Tak jsem zacal hledat pinzetu, ale nikde nic. Prohledal jsem barak, lec marne. Nakonec jsem do auta do lekarnicky. Hm, ani tam pinzeta. Hlavně že tam bylo neco, co pripominalo gynekologické kleště.
Na klíšťata se mi osvědčila elektrikářská krokosvorka:
http://www.gme.cz/krokosvorka-kss-ac-3bk-cerna-50mm
Klíště to nerozmačká, jen ho to sevře, pak stačí jen tahat nebo viklat a pustí se.
Klíšťata jsme si ve skautu tahali, doslova. Dělalo se to ihned po zatáboření, po příchodu z lesů, houštin a luk. Aby byla malá, nenasátá, čerstvá, nepříliš zakouslá. Rekord byl 14 ks/tělo. Jemně se sevřely konečky prstů (nehty) a opatrně, velmi opatrně, se táhlo. Pustily se všechny.
Kliste lze i velmi opatrne chytit nehty, ale vzdy samozrejme za hlavu. Pripadne infikovane pakterie ma totiz kliste v travicim traktu, takze neni nic horsiho, nez ho chytit za telo a obsah strev si hezky vymackat do rany.
Ja na to pouzivam jemnou pinzetu na SMD, ty se nastesti u nas valeji skoro vsude. Manzelka pouziva nehty, pokud je zrovna ma (rada se hrabe v hline).
Nojo, ale to chce mít nehty. A taky umět je používat jako pinzetu… ta krokosvorka je přímo ideální, jen ji mít po ruce. (A nemusíš na to sahat přímo rukou, což je další výhoda.)
Ze sebe jsem klíště sundával před týdnem ještě v lese, nezakouslé, šimralo mě, jak se prodíralo srstí na noze.
Pote co jsem videl jak tahala kliste jedna zdravotni sestra, delam to taky tak. Vezme se tycka s vatou (uchostour), kapne se na nej tekuty mydlo a tim se to kliste chvilku matla sem a tam. Po 3-5 sekundach je kliste na uchostouru.
To neznam. Znam ale olej a u toho mi bylo jednim odbornikem vylozene vysvetleno, ze se kliste zacne dusit a casto se stava, ze se nasledne do rany vybleje. Takze se sice pusti, ale dilo je dokonano. Obecne se tvrdi, ze se ma kliste odstranit do 12 hodin po moznem zakousnuti, aby se minimalizovala sance prenosu bakterii.
Jen nechapu, jak to delaji psi. Maji v sezone desitky, mozna stovky klistat a treba boreliozu jsem u nich nevidel. Stesti?
Já zase slyšel někoho přes breberky vyprávět, že žádný blití se u klíštěte nekoná. Ale nemá jak si to ověřit.
Jeden cas jsem se o to docela zajimal, bo moje mamka si uzila nekolikaletou boreliozu. Kliste, pokud je infikovane, ma tyto bakterie ve streve. Jakmile zacne sat, tak se bakterie v travicim traktu zacnou mnozit a postupuji proti proudu, takze se postupne dostanou az do kusadel a ven.
Pokud se kliste, ktere uz neco nasalo, zacne dusit, pak se stava, ze cast obsahu streva se dostane do rany. Jestli to nazvat primi bliti, tezko rict. Nicmene efektem je, ze do rany se dostanou bakterie boreliozy, nebo meningitidy, apod.
Té paní, co u ní bydlím, když jsem u ní ještě nebydlel, zašel pes na boreliózu od klíštěte. Ono je to asi též otázka správné diagnostiky. Mimo cestu – kolega před pár lety prodělal klíšťovou encefalitidu, vylízával se z toho docela dlouho a dodneška zadrhává v řeči a má takové jakoby „výpadky“ v myšlence. Není o co stát.
Potkal jsem se s paní, co jí enefalitida rozhodila imunitní systém a kromě problémů čistě s CNS jí propukly autoimunitní choby, mimo jiné se jí začaly rozpadat malé klouby. Děs běs.
Ja si uzil meningitidu v 15 letech, skoro pres rok jsem nebyl schopen rychle bezet a dlouho jsem mel vypadky pameti.
Jeste dnes mam obcas v hlave nasrano, ale to pripisuji spise nastupujici starecke demenci :-)
jo, diagnostika. to je ten mýtus zdravého šťastného ušlechtilého divocha v čisté panenské přírodě, případně šťastné zdravé srnky. většinu času má hlad, žízeň, je mu buď děsná kosa nebo vedro, pořádně nespí bo furt jedním okem hlídá, má revma, škrkavky, tasemnice, malárii a průjem, nosohltanové střečky, zánět středního ucha, bolavé zuby, trichinelu a bůhví co ještě, a než stačí na něco z toho pojít, tak ho uloví a sežere nějaká (podobně promořená) šelma.
Přesně! Taky používám na sebe, rodinu a i na psíka starší“socialistickou“, tvrdým, v minulosti asi desetibarevným termoplastem izolovanou krokosvorku /ne tu neizolovanou s plochými klapkami na špičce, ale izolovanou se zoubkem a V-čkem na špičce, co bezvadně lícovaly/. Tyhle starší krokosvorky, co se nasunovaly na 4mm banánky, neměly příliš silná vratná pera, což sic trochu vadilo při původním použití, ale na klíšťata super – chytne klíště pevně, ale nezabije ho, nerozdrtí a nevytlačí z klíštěte humus do rány. Pro současném mírném pootáčení proti směru hodin a mírným tahem se současným mírným kýváním a během jedné otočky je venku beze zbytku. Není třeba ani žádných olejů na tzv. dušení klíštěte – tam dlouho panovalo dogma, že když se jeho blízké okolí zaleje dětským, nebo i stolním olejem, tak že se udusí a samo pustí – tak akorát hovno. Sice fakt zdechne, ale pustit se nepustí, protože i u zdechlého zůstanou kusadla stisknutá – tak vysvětlil jeden pan doktor, starý praktik.
Ale je zatraceně dobré po vytažení otevřenou dírku okamžitě něčím hodně účinným desinfikovat.
Jsou to přesně tyto:
http://www.bucek.name/cenik/kbananky.dat/ko-krokizol-f.jpg
Jak vidět, tak ten starý brněnský zlodějský šmejd Buček má právě těchto „socialistických“ dostatečné zásoby :-)
Na barvě tak nějak nezáleží, podle vkusu každého soudruha :-)
Tím, že tyhle mají přesně kulatý ten izolační plášť na násuvné části, tak se jimi palcem a ukazovákem dobře točí.
Ty moderní krokosvorky „s křidélky“, nebo s měkkými izolačními návleky se v prstech protáčejí dost blbě.
Těžko říct – nashromáždily se nám doma autolékárničky z několika aut, po pravidelných a nutných upgradech dle zákona, a vždy posloužily, v podstatě tam bylo vše, co bylo ku léčbě potřeba. Příklady z poslední doby – provrtaný skrznaskr vrtákem 10,1 „spoj mezi palcem a ukazovákem“, řádně profiklá tři bříška prstů na cirkulárce, rozřízlý předek palce na pásové pile, fest zlomený jeden prst na noze …. podvrknutí kotníku s následným zánětem poškozené tkáně, opuchnutím atd. …. nějak ty lékárny vždy posloužily – desinfekce, zastavení krvácení, omotávky i s jejich fixací, pružná bandáž … denní převazy …. akorát se opravdu dělají špatně ošetření na jedné ruce pouze rukou druhou :)
Nepřemýšlel jste, vzhledem k tomu seznamu, že s manuální prací seknete?
Jasně, práce hlavou to je pohoda. Eozklepaný ruce, nespavost, nevrvy v kýblu, buzení v prostřed noci s pocitem „jak já dneska stihnu…“ a tepem 150, depky… vím o pár lidí, co pracovali hlavou a dopadli i hůř, například na JIP, jako v praxi nepoužitelní partneři, atd.
Pochopitelně není nunto pracovat vůbec, ale přináší to jistá omezení.
Sundej si konečně to zrcadlo v koupelně. :-)
Ještě před rokem jsem se živil „hlavou“ – jako technolog, konstruktér, 3D modely v CADu programování CNC, že? Plus totální zodpovědnost za zvolený matroš, jeho objednání, rozpočet, plus nekonečné emaily se zákazníky a investory. Super. Ještě měsíc po výpovědi jsem nebyl schopen vůbec nic – jen jsen spal, bušilo mi srdce, fysička nula, donedávna prášky na tlak (ty už přestávám – konečně), oči se mi zhoršily o 1 D (čumění do compu plus stres) ….. opravdu krásné.
Zlaté řemeslo – santini, nemyl se, jsem hodně dobrý, to jen že se člověk trošku moc rozlétne a chce trhat rekordy, i řemeslo chce trošku klidu i nadhledu. Jenže když práce začne odsejpat a jede to, člověk je jak nadopovanej, někdy bych i tančil. A to se u mašin nesmí.
OMG, Dfensi, tebe ty cyklisti snad pronásledují i ve snech a budíš se kvůli nim hrůzou zpocený. Nebo kde se bere ta tvá obsese?
Taky jsem to dřív nechápal. Ale zajeďte se podívat do města, kde by chtěl žít každý a leccos Vám dojde… Jsem původně z HK a odtamtud i z NL jsem zvyklý na leccos. Nicméně v Budějovicích jsem jen nevěřícně zíral.
to JJ: Je zvláštní, že nejvíc švihlistů pravidelně potkávám u vás v Sudetech, což mi už vůbec nejde dohromady s tamní kopečkatou krajinou. Včera jsem dokonce míjel i docela velký peloton :-)
Normální. Cyklista sportovní členitou krajinu vyhledává (viz. též třeba Sudety maraton – masakr). Cyklisty užitkové bych tam čekal v menší míře.
Cyklista vyhledává pokud možno rovinatou cestu podle řeky. Např. z Radotína do Srbska a zpět. Užitkový cyklista jezdí v trnkách i obleku na nějaké staré vraždě po Drážďanech, Berlínu nebo Hradci kr. :-)
Ech, Dolomitský serpentiny, Ece Homo, Paso Stelvio, Grossglockerstrasse, tam těch cyklistů je… i ta Javořice, konečně.
Měl jsem za to, že mučení je -tuším – Haagskou úmluvou zakázáno :-)
Tohle už strana zelených řeší. Zatím poslední návrh je, že mučit se smí pouze v narkóze.
Já se mu nedivím. Třeba teď v sobotu to bylo moc prima. Dostat se o víkendu z jihu Prahy na D11 zabere tak 15-20 minut. Pokud se ovšem kvůli nějakejm teploušům v buzioblečkách nezavře komplet Strakonická, v podstatě jediný příjezd od jihu, to pak trvá hodinu.
Policajti na to vše krásně dohlíželi, i oranžový cedule s objížďkou umístili, bohužel jen dvě, cca 50 a 200m od sjezdu ze 4pruhu (ehm co to kecám, odstavpruhu). Pak už se člověče snaž sám. Opravdu jsem nezáviděl lidem, co nejsou místní a neznaj to tam.
A to vše jen pro to, aby se pár idiotů mohlo projet a vyprudit co nejvíc lidí.
Aź to stáhnu z kamery, tak ty kriply hodím na YT, akorát radši asi bez zvuku.
Jo, to bylo veselé, objížďka přes Pražský okruh s tím, že centrum je uzavřené, a dál už nikde nic, tak si vyber, kde z toho okruhu sjet, aby se dalo pokračovat dál, že…
Jj, nejlepší. Kdyby nechali aspoň jeden pruh, tak se na ten Baranďák člověk nějak doplíží, ale tohle byl fakt voser :(
Zrovna jsem jel kolem toho juchání pumpičkářů vlakem z Karlštejna a nevěřícně na to koukal. Kvůli pár pumpobuzerantům uzavřít frekventovanou část průtahu městem, tomu říkám myšlení. Ale pumpičkáři nemyslí, to ví slušný člověk už dávno, čemu se vlastně divím…
Nebudte tak zli. Oni by mysleli. Oni by radi mysleli. Jenze to je ten vrabci syndrom (cim cim cim…?).
no, ta strakonická mě v sobotu odpoledne docela vyprudila, měl jsem v nohou ten den 800 metrů nahoru a 2100 dolů, v rukou 450 kilometrů, a sprcha a postel se mi o půlhodinu oddálila. ale zas na druhou stranu, kdy jindy než v sobotu odpoledne by se měly podobné krávyvoloviny odehrávat….
Vysvětluje to v knize „Zmrdům zmar“ v kapitole Silniční vši