Landovic rodina se po motokrosu, autokrosu, závodech kamiónů, rallye, divadla, muzikálech, RAC, rocku a popu rozšířit oblast svého konání o film. Zde to měli jednoduché, protože to poslední dobou vypadalo, že v Čechách žije již jen jediný režisér jménem Hřebejk a poslední tři herci Geislerová, Macháček a Liška.
Za takových podmínek musí i zcela průměrný snímek vycházet jako skvost. Když jsem zaslechl něco o ději filmu Kvaska, který se měl točit kolem jakéhosi muzikálu, byl jsem poněkud skeptický ke kvalitě zážitku ovlivněn psychosomatickými aberacemi už jen z přestavy různých těch Kleopater, Golemů a podobných megasraček pro vidláky. Film s názvem Kvaska není filmem Daniela Landy, jak se někdy tvrdí, ale režírovala jej jeho žena Mirjam. Landa je autorem filmové hudby a spoluproducentem.
Děj je přibližně následující: Nespravedlivě odsouzený Miki ve vězení sní o setkání s muzikálovou hvězdičkou Karin. Karin pro něj představuje vizi, která mu umožňuje zachovat si v kriminálu mentální zdraví. Z věznice uteče a přihlásí se do konkurzu do muzikálu Motýl a můra. Díky drzosti, kterou už ani nelze označit za zdravou, se dostane mezi ansámbl. Setká se s Karin, kterou má ovšem pevně v rukou dojič postsocialismu Toman. Zdá se ovšem, že s ním Karin není šťastná, vzniká tedy klasický milostný trojúhelník převzatý z mýdlových oper: emočně strádající žena – mocný bohatý partner – chudý sympatický píchač. Probíhají zkoušky na muzikál, při kterých po diskusi s panem režisérem rezignuje na svoji roli zpěvák a „hvězda“ Franta Strouhal (představovaný Landou) a Miki se dostane na jeho místo hlavní role v muzikálu. Mezitím se ale policie četbou bulvárního tisku propátrala k Mikiho identitě a dostává se do jeho blízkosti. Díky kontaktům s vedením policie se Toman dozví, že Miki bude brzy zatčen, ale vše se k dobrému zvrátí. Kvaska je nápoj, který připravují vězni z chleba a cukru jako náhradu piva a ve finále příběhu sehraje poměrně významnou roli. Konec se nesluší prozrazovat, je však poměrně banální, ostatně jako celý děj. Jakkoli se některé scény z první části filmu mohou zdát samoúčelné, nakonec se ukáže, že zapadnou do děje na své předem připravené místo, dá se tedy říci, že děj má strukturu velmi podobnou muzikálu, ačkoli je místy zcela zjevně nereálný. Mám zato, že tvůrci film dříve nebo později v muzikál o muzikálu překlopí.
O příběh ale asi v tomto filmu nejde. Děj má spád i bez přítomnosti hutné akční story. Landová staví děj na jednotlivých situacích a situačním humoru, nejedná se přitom o laciný humor nováckého typu – kdo se chce zasmát, musí mít aspoň minimální postřeh. Zejména mě pobavil dialog autora s Frantou, kde nutí chraplavého Landu zazpívat c. Podobnou explozi smíchu jsem zažil u scény, kde si zpěvačka sype do krku kvasnice a stresovaně říká, že tam to gé prostě nenarve, zatímco v pozadí zní Lucie Bílá. Jistě pobaví režisér a jeho cholericko-egocentricko-ironické výbuchy. Franta Strouhal zpívá moravštinou a název jeho posledního alba zní Netrub a uhni. Konkurz na role v muzikálu je kapitola sama pro sebe, zřejmě tam Landovi zvěčnili svoje zážitky z toho, co prožili na vlastní kůži.
Smíšené pocity jsem měl z hereckého obsazení. Na jedné straně stojí bezchybný Korn v podobě zpěváka muzikálového matadora, herec představující režiséra, Ladislav Spilka v roli jednoho ze zpěváků a Landa sám, v neposlední řadě poslanec Jan Vidím, který v roli politika využil svých deset sekund k několika obzvláště vydařeným grimasám dokonale kopírujícím výraz politiků přizvaných na kulturní akce. Na druhé straně stojí poněkud prkenná Lucie Vondráčková a zapomenuté hvězdičky ze Superstar Emil Zajac a Baloghová. Hodně ne-li většinu herců bylo možné spatřit v Landových muzikálech a je to tak dobře, po dlouhé době jsme se tak dočkali českého filmu, ve kterém nevystupují Liška, Trojan ani Macháček. Stejně tak je zřejmá inspirace konkrétními existujícími postavami (režisér) nebo lidskými typy.
Myslím, že se Landovým povedlo. Není to žádný velkofilm, spíš to připomíná studentský snímek, vznikal patrně trochu v chvatu, ale není vůbec špatný. Pokud si chodíte do kina odpočinout jako já, bude se vám to líbit. Kdo chodí do kina s jiným úmyslem, třeba sledovat něco intelektuálního nebo se sebemrskat u produkce zmrdů Hřebejkova formátu, nadšen nebude, protože na to je film příliš přímočarý.
Chyby a omyly:
– v náklaďáku, který odjíždí z věznice, je méně krabic než potom u pumpy
– kanystr s kvaskou v divadle na stole má výpustní kohout v poloze „otevřeno“ a kape z něj kvaska, ale poté, když se vydá na turné po státních institucích, je poloprázdný.
– při zapalování svíček kolem červeného koberce při premiéře jedna dívka svíčky rozsvěcuje a druhá zháší
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)