Kuky je podle mého názoru hodně nevzhledná hračka, která nikoho na první pohled nemůže zaujmout, ale za to si jí každý všimne právě proto, jak je ošklivá. V průběhu sledování filmu Kuky se vrací mi postupně docházelo, že to, jak Kuky vypadá, byl velmi detailně promyšlený záměr.
Barva Kukyho i materiál, ze kterého je vyroben, mají svůj účel i z marketingového hlediska. Nešlo si nevšimnout plakátů podivného Kukyho na autobusových zastávkách. Když jsem objednávala pro svoji třídu kinosál v multikině Ládví, věděla jsem, jaký vzhled se pod slovem Kuky nachází. Nevěděla jsem však, že tento vzhled bude problém i pro Kukyho samotného.
Na plátně kina se přede mnou odehrál strhující příběh o boji se sebou samým, o touze po domově, o touze po pocitu mít své místo na světě, o touze někam a někomu patřit. Svěrákovi se mistrně povedlo dát duši všem postavičkám, které ve filmu hrají. Co mě překvapilo, byl fakt, že Svěrák dokázal postavičky oživit natolik, že člověk na chvíli uvěřil, že existují. K tomu dopomohla výprava a kreativní dotvoření lesního prostředí včetně pomůcek (např. lesní autíčko). Autor ztvárnil standardní motiv boje dobrého proti špatnému pomocí neobvyklých postav. Nenajdeme zde zlého draka, hodnou princeznu nebo zlou macechu, ale strážce skládky, milovanou hračku a mámu, která hračku vyhodí, aby se synovi nezhoršilo astma.
Reakce mé třídy (čtvrťáci, 10 let) byla poněkud méně bouřlivá, když jsem oznámila, na co jdeme do kina, ale nijak v zásadě negativní. Děti daly na mě, šlo se do kina, kde zvědavě seděly v sedačkách a potichu, zkoumavě sledovaly film. Naprosto všichni pochopili základní motiv filmu, kdy máma vyhodila oblíbeného mazlíka do odpadků a pocity malého kluka pod peřinou, který se o Kukyho bál. Svěrák natočil akční loutkový film. Příběh má náboj, spád a jeho děj je srozumitelný, i když používá hodně fantazie, která je pro náš svět nereálná, ale pro loutkový film o růžovém, opraném a potrhaném mazlíkovi v podstatě pochopitelná.
V dnešní době přehršle 3D filmů, počítačových animací a smrští sci-fi motivů je loutkový Kuky příjemnou změnou, která pohladí po duši. Jediný nedostatek Kukyho jsem našla v závěru filmu, ve kterém se skrývá ponaučení. To je však podáno poněkud složitě a dalo mi docela práci třídě vysvětlit, jak to vlastně Svěrák myslel.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)