Fabia v zrcadle kchatování kchostů - zpět na článek

komentářů 98

Přidat komentář
  1. Tak nejak som očakával, že sa dozviem, či to kchatovanie zanechalo nejaký neblahý vplyv na aute a jeho životnosti a celkovej solídnosti. Keď už za cca polovičnú cenu dostaneme auto lepšie vybavené (povinná bezpečnostná výbava…), tak na čom sa ušetrilo? Alebo je to nebadaj stále rovnako kvalitné a nie je sa čoho báť?

  2. cit: Smyslem tohoto článku bylo upozornit na druhou stranu mince. Auta se díky tomu stala dostupnějšími, a to dokonce výrazně, takže na tom také také nemálo profitujeme.

    To rozhodně, každej kdo má doprdele díru si dnes koupí auto a k mé smůle s ním chce ještě i jezdit.

    1. Ten zaver mi prijde ve stylu “dnes rohlik vyjde levneji, nez za minule totality, protoze ted bereme 30x vice penez”. No, ale kdyz jsem za minule totality koupil “tukovy rohlik”, tak v nem zrejme bylo vice tuku, nez vody, protoze mi ve stejne chate na stejnem stole ve stejnem cervenci vydrzel mekky az do vecera. To se dnes nemuze stat, vecer je uz nepozivatelny a druhy den s nim mohu rezat sklo. Tehdy stal 20 haleru, dnes stoji desetkrat tolik. Cili z pohledu DF je ten rohlik 3x levnejsi, nez tenkjat. Ja ale rikam, ze ne. A nechci si koupit 3x tolik rohliku, stejne je nesezeru.

      Neumim posoudit rozdil kvality Fobie1 a Fobie3. Pokud nekdo nechce kazde tri roky jine auto a tedy zajima ho, jak mu auto muze slouzit, nez ho proste treba za 15 let sesrotuje. I takovi lide stale existuji. Napriklad muj tchan si koupil pred 15 lety Polo. Dodnes s nim ma najeto cca 25 tKm. Delame si z nej prdel, ze uz ted je to neprodejny, protoze kazdy rekne, ze je to stocenka. I stalo se mu, ze v zime si o led rozkrapl mlhovku. Jake bylo jeho preqapeni, kdyz koupil novou, do stejneho auta, ale z vyrazne tensiho plastu a s mene vyztuhami. Jasne, pasovala, samozrejme. Ale… jak dlouho mu tam vydrzi, kdyz kazdy plast krehne?

      Takze pro seriozni srovnani tech dvou aut by clovek musel mit realnou moznost porovnat i kvalitu zpracovani a vydrz dilu, pak teprve to vzit kontra rust mezd. Je pravdepodobne, ze by dnes auto vyslo na kilak levneji, ale urcite ne o 40 %.

      1. Tak kancelar pro uvadeni bolsevickych stesku na pravou miru konstatuje, ze rohlik tukovy (tusim 60g) stal pred 30 lety 0.40 Kčs.
        Na stole jsem ho nenechaval, druhy den byl stejne gumovy jako dnes.
        Igelitove sacky byly i za bolsevicke hruzovlady.
        Dnes stoji rohlik o nizsi gramazi bezne 1.90 Kč, pokud v koncentracnim hytlermarketu Kaufreich zrovna neprovozuji dumping.
        Me uz to vazne nekdy pripada ujete, za kazdou cenu vzpominat na stare dobre casy. V Lidlu na to maji i akce, kdy tam kreteni hykaji blahem nad mlikem v igelitu a pravym gothajem…
        A co se aut tyce, jo ziguly to byly drzaky…
        Kupte Sysope sve drahe zene Ladu Gorgonzola, Úžase uz mate a objednejte si u pekare rohliky dle vlastni receptury.

        1. Tady by zas jen úřad pro studium hypermarketových režimů upřesnil, že zrovna Kaufland dumping skutečně provádí, jeho strategie je velmi prostá. Nepoživatelný tvrdý rohlík za 1,50, hnusné odstředěné mlíko za 7,90 a párky z popílku za 49,90, ale poživatelné zboží je tam ve skutečnosti mírně předražené, tedy zákazník je nalákán, ušetří na pičovině která stojí 15 korun, ale vyvalí mnohem více na ostatních nevýhodných cenách. (např. poživatelné párky z masa tam prodávají taky, ale stojí 2x víc než u řezníka.

          Rozhodně nevelebím staré zlaté časy, stálo to za hovno a to žrádlo byly vesměs sračky, chleba byl kyselý a máslo smrdělo.

          Nicméně v segmentu potravin/drogerie vyhrávají důchodci, mající čas obcházet obchody, které jsou pro pracujícího nedostupné (mimo mou pracovní dobu zavřeno), tedy klasickou pekárnu/řezníka/zelináře/drogerii. Zboží je o 100 % kvalitnější a mnohdy i o dost levnější než “v akci v letáku”, milionkrát ověřeno.

          1. Já teda vždycky najdu solidní párky z masa a to obvykle levněj, než v jiných řetězcích. Ostatně že má Kauf velkej sortiment tak se dá vybrat leccos, maj dost poživatelných věcí co nejsou z prášků za dost slušný ceny.

            Že byl chleba kyselej, není to tím, že byl opravdu z kvásku?

        2. Neučinil jsem žádný objev. Je toho na netu dost. Ale, ráno jsem si koupil obyčejné rohlíky za 1,90 Kč/ ks. Šel jsem ho zvážit, má 44 gr. A to samé je dnes s chlebem. Objem stejný, ale hmoty málo. Proč, to každý ví. Dělají to kypřící přísady. Takže je toho třeba sníst 2x tolik. Je to chytré. A to není jenom pečivo. Po revoluci, když jsem náký čas pracoval v Německu, tak jsem si v soukromé pekárně kupoval voňavé pečivo. Od 0,42 – 0,65 DM ks. Kurz DM byl asi 19,-Kč/DM. Přijdu-li dnes po 25 létech do obchodu, jsou ceny těchto výrobků v Kč stejné. Mnohdy vyšší.

        3. No a vychodoslovenska pobocka uradu este dodava: vo vychodoslovenskej dedine kde som vyrastol ste dostal maximalne tak rozok bodka. Ziadny vyber medzi druhmi. Rozok bol dost mizerny uz v case kupy. A urad este dodava, ze ked ste neprisiel do predajne pred 07:30, dostal ste trt makovy pretoze rozky na den sa uz minuli.

        4. Stare casy nebyly ve vsem lepsi, to ja netvrdim. Podle mne je to 50:50, ale zahrnuju do toho uplne vsechno, vcetne veci, ktere koupit nejdou. Ale pamatuju, ze za pados jsem mel rohlik a spicku od salamu. Proto se domnivam, ze koncem 60. let stal rohlik dvacos. Mozna se pletu. Kolik stal na konci socialismu, to uz fakt nevim.

          Jo, kdyz jsem na Sumave, jezdim do Susice k Rendlovi, protoze to je proste pecivo, jak ma bejt. Ale to pak nevychazi ten DF prepocet, o tom je rec. Mimochodem, ted uz chleba kupuju v Nemecku, pokud tam jedu, protoze se ho Germani naucili delat lepsi, nez koupim v ceskym megagigahypersuper a bacha – za STEJNY prachy. A to je smutny. Vzdy v Nemecku stal chleba za prd.

          1. Pokud vím, zrovna Bavoři dobrý chléb pekli už někdy za krále Přemysla Otakara. Na rozdíl od kupříkladu takových Sasů, již to neuměli nikdy a neumějí to dodnes.

            Ono to spojení těch zemí, jež spolu jinak krom velmi vzdáleně podobného jazyka nemají lautr nic společného, do Velkého Německa, je matoucí (a taky to byla jedna z největších historických chyb).

            1. Jojo, ten fajny chleba kupuju ve Zwieselu. Predtim jsem mel zkusenosti z Poryni a tak nejak jsem myslel, ze to je nemecky standard.

            2. …coz je sranda, protoze manzelka prisaha na “elsässer Brot”, ze prej lepsi nejedla. Ale je fakt, ze ho kupujeme v Mnichove v supermarketu, tak ho asi pecou Bavori podle alsaske receptury :)

              1. Pozor na rozdíl mezi Saskem a Alsaskem! Jen upozorňuju, jinak k chlebu žádnou připomínku nemám – jeho povahu tam či onde si nevybavuju…

      2. To dost záleží na tom, jaký dnešní rohlík postavíte proti tomu socialistickému.
        Ale můžete na to jít z opačného konce:
        Průměrná mzda v roce 1989 byla 3 170 Kčs, na konci roku 2016 byla 29 320 Kč, tj. cca 9,25x víc.
        A pak stačí najít cenu v roce 1989, vynásobit 9,25 a získáte odpovídající cenu na konci roku 2016.

        Rohlík v roce 1989 stál 0,30 Kčs, tedy dnešních ~2,775 Kč.
        Nebo obligátní lahváč (0,5 l desítka) stál 2,50 Kčs, tj. dnešních ~23,10 Kč.

        Čili: Ano, vzhledem k šíři nabídky se dnes prodávají i kvalitativně horší výrobky než byly ty za socialismu.
        Ale když ty socialistické ceny přepočítáte na dnešní peníze, obvykle zjistíte, že dnes za ty peníze koupíte daleko kvalitnější věci.

        A pak jsou extrémy jako například televize, které jsou dnes levnější i v absolutních číslech.

        1. jo. Krom toho me fascinuje jak se nostalgicky vyzdvihujou vyrobky co jsou v podstate blivajz uz z receptury, jako gothaj nebo lancmit a na zaklade toho ze dnes je to udajne* jeste vetsi hnus nez tenkrat se dokladuje jak se mame spatne. A to se velkoryse pomiji ze ten gothaj jehoz ucelem je zuzitkovat hnusny kousky a oskrabky masa stal v prepoctu pomalu jak dneska prosciutto crudo.

          *Udajnd proto, ze chutova pamet obvykle vydrzi tak dva roky a navic se s vekem meni chute.

          1. Jenže dneska, pane, jsou ve všem tyhlety éčka, to nebejvalo!

            Nejděsivější pak je, že profanum vulgus ve velkém kupuje a vysoce hodnotí takovéhle sračky :(

          2. Hele, ja jsem lansrot za minule totality kupoval na vandry, protoze a proste sel na vicku od echalu v pohode osmahnout, drzel po kupe a sel na chlebu sezrat. Konzervy nezeru uz asi 20 let. Mel jsem ale takovej blbej napad, ze ukazu rodine, co jsme zrali za totace a kurva doprdele ja jsem nekoupil jedinej lansrot, kterej by po osmazeni drzel pohromade a to jsem koukal, aby v nem bylo aspon 85 % masa! Cenu jsem mel u prdele.

            Gothaj nezeru, kdysi jsem ho zral s cibuli a octem, ale to takova sracka, ze se to fakt neda, takze radeji kupuju spekouny u znameho reznika a ty si udelam na utopence a vim, co zeru. Gothaj dnes ma tu vyhodu, ze k nemu clovek nemusi prikusovat pecivo, protoze vsechno uz v nem je. Ale nefer je, ze se nazyva Gothaj. Proto mne tyto veci serou. To neni Gothaj co do slozeni, jako byval. Kdyby se to jmenovalo treba Skocdoriti, tak je mi to jedno, ze v tom jsou semlety slachy a kosti.

            1. cece z tim rozpadanim – to spis vypada na jinou technologii nez na rozdil v kvalite. Kdyz uz se rozpadaj i ty 85% tak to spis vypada ze tam komous cpal nejakou sracku jako pojivo a ta tam dnes chybi. nebo je to malo zhusteny (Rozpada se i corned beef a to je v podstate cisty mlety hovezi). Mozna kdybys sehnal lancmit za 200 jako byl v prepoctu ten komouskej…

            2. No a kupodivu ty retro věci v lílu obvykle celkem i kvalitativně ujdou, údajně to dělaj vždycky šarži v té původní receptuře. Třeba tenhle gothaj se tam dá žrát, ale taky už to stojí skoro jako nějaký ty low-end šunkový věci, že (šunkovej salám či co je nejníž).

              1. J, gothaj je tam dobrej, vzdycky si tak dva balicky koupim. Cenu moc neresim, tolik toho neschaluju a sunkovej salam mi nejede.

          3. Chuťová paměť umí podivné hrátky: jako smrkáč (7-8 let) jsem dostával od strýce cucnout ze skleničky jeho vlastní ze zahrádky – po bezmála půlstoletí mi přišel pod ruku zelený veltlín pozdní sběr z jednoho malého vinařství a bylo to přesně ono…

        2. Nenenenenenene!
          Kurva do piči Heidi Janků, rohlík stál 0.40 Kčs, tedy 40 haléřů!
          5 rohlíků, bolševický camembert zvaný hermelín a dva lahváče stály 10,- Kčs.
          Stravenka do menzy 4.80,- Kčs.
          Už tehdy jsem hýřil…
          V hornickém městě byly rohlíky do pozdního odpoledne.
          Děd komunista chodil v letech 86-88 se mnou 3km tam i z5 pro chleba k soukromníkovi, kde vždy stála fronta babek a dědků.
          Já dnes chodím s dětmi 2x týdně pro chléb 1.5km tam i z5 na náměstí pro 1kg chleba za 29,- a obzvlášť vypečené minislanérohlíčky za 2 Kč, za bolševiků k dostání v Domě potravin v Ostravě za 25 hal pod názvem banketka.

          1. Je mozny, ze pred padem socialismu stal rohlik 40 hal, fakt uz nevim. Ja jsem taky psal o prumerne mzde litr, tedy jsem to pasoval na konec sedesatek. Na konci osmdesatek byla prumerna mzda trikrat vyssi.

            Stravenky do menzy jsme zpracovavali tak, ze v patek jsme za ne vybirali zradlo, co fasovali kolegove na cesty domu a tim padem za babku bylo zradlo na vandr.

          2. Jo, panecku, camembert. Vcera zena pribehla s lahvickou bakterii pro camembert. Takze rano v sest jdu pro deset litru nadojenyho mlika a budou se dit veci. Jestli se zadari, tak misto ovci bude krava. No potes…

            1. Prostě to necháte zplesnivět, a je to, ne? Světlá plíseň → camembert; tmavá plíseň → roquefort.

              1. :-) Jo, kez by to bylo tak jednoduchy. Kazdy rok, kdyz se vracime z Francie, vezeme si plnou lednici syru. A predstava, ze to lupnu vedle naseho Hermose a prohlasim, ze vlastne je to skoro stejny, protoze oboji je s bilou plisni, je asi jako srovnavat zluteho Trabi a zlute Ferrari. Camembert krasne dozrava, takze se pak uplne matla na chleba, zatimco Hermos postupem casu spis vyschne.

                Kouzlo Camembertu je i v tom, ze pokud si clovek na nej vymezi solo koj ve sklepe a necha tam original vedle cerstve vyrobenych syru, tak ta plisen samozrejme preskoci. Ale uz ten novy syr musi byt spravne naockovany ve hmote.

                1. No udělat to stejně prdel není, že, však v tom majístaletí praxe. Ale sýr sám o sobě úplně těžkej není, tudle se mi udělala plíseň v mlíku, ve sraženým tuku, tak sem to nechal schválně chvíli bejt v misce a za chvíli se to srazilo celý a plíseň se rozlezla tak, že to začlo připomínat nivu. Takže udělat *nějakej* sejr zase takovej problém není :D

                  1. Zena ted dodelala sklenicky s nalozenym balkanem. Krome oleje uz v tom ma vsechno svoje, od syru pres bylinky. Trosku problem je zatim trvanlivost, protoze zadna z tech sklenicek se nedozije tydne. Vsechno se sezere. Dela ho mirne mene slany, nez je ten z kramu, protoze potomstvo melo kecy. I tak je vytecny. Konkretne ten balkan je celkem sranda vyrobit. Kdyz ji rano prinesu 10 litru nadojeneho mleka, tak se da rict, ze do vecera uz je jakys takys balkan jedelny a druhy den rano je stopro hotovy. Je to asi nejjednodussi syr a prace je s nim – rekneme – tak pul hodiny max. Vyteznost velmi slusna. Nevazil jsem to, ale z tech 10 litru je asi pet docela slusnych bochanku. Samozrejme na rozdil od toho kupovaneho je ten domaci takovy spetku zlutejsi a ma lepsi chut. Mleko nepasterizujeme, takze tam zustava ten “kravsky ocas”, ale finalnim slanym nalevem se srazi na minimum a zustane supr chut.

                    Camembert ve sklepe chodi zena poctive otacet, zatim to vypada hodne slibne. Problem ale je, ze to zraje dele, nez jsou schopny moje chutove bunky odolavat. Fakt nevim, co s tim.

          3. Cenu 0,30 Kčs jsem vzal z http://www.zakomunistu.cz, kde tvrdí, že to je od statistického úřadu.

            Na ČSÚ ( https://www.czso.cz/documents/10180/20551237/32018115_0304.pdf/9a442dbe-57ba-4f07-b935-e9f864736420?version=1.0 ) jsem našel 6,67 za kg.
            Tomu odpovídá cena 0,30 za 45g rohlík a 0,40 za 60g rohlík.

            1. V 80. letech stály rohlíky 0,40 Kčs, v Brně i ve Znojmě, kolik vážily, to nevím. K mému tehdejšímu údivu prý u spolužákovy babičky na vesnici na Vysočině stály 0,30 Kčs. Ale to nemám ověřeno.

              1. Po valce byly rohliky drazsi, nez po menove reforme. Cena byla pry umele stlacena dolu. Tak se drzela az do poloviny sedmdesatek a pak sla zase nahoru. Jen nevim, jestli to bylo dvacet, nebo tricet haleru v tom minimu. Mozna tricet. Kazdopadne jejich cena v prepoctu na mzdu byly rohliky cim dal levnejsi a to plati dodnes. S kvalitou se to (podle mne) az tak uplne presne rict neda. Jasne, on ve finale nakonec ztvrdne kazdej. Ale treba kdyz si koupim chleba v Nemecku, vydrzi pod uterkou (bez uschovani v lednici) prece jen dele, nez bezny chleba z ceskeho megagigahypersuper z predmrazeneho Buresova prefabrikatu. A kdyz koupim kulatej u Rendla, vydrzi pod uterkou od patku do stredy. Tedy, pokud mezitim neni davno sezranej.

                Ony taky byly za minuleho totace, co pamatuju, dva druhy rohlajzu a jeste loupaky. Rohlik byl bud skoro rovny, sussi, a nebo byly takove hodne zahnute a hodne zvykave. Asi podle pekarny. Jak to resila CSN, nemam sajn.

                1. Já si pamatuji, že chleba stával 4.20 Kčs, někdy mezi lety 86 a 89. A mám takový mlhavý pocit, že za korunu šly koupit max 2 rohlíky a proto jsem kupovával za 1.05 Kčs ještě skoro teplou čtvrtku chleba z místní pekárny. A ten chleba v místní pekárně dělají dodnes a je opravdu vynikající. Stejně tak jako rohlíky, takové ty rovné, vroubkované. Ty hladké žvýkací mívali jinde, u nás je tyhle luxusní. Teď už takové úplně nejsou a určitě jsou menší.

                  Jinak různé ty “Šumavy” nesahají čerstvému chlebu od nás ani po kotníky. To je holt výhoda místní velké pekárny, že to má člověk “přímo z pece” a ne “přímo z rozpékačky”.

                  1. Přesně.
                    Dvoukilová veka chleba stála 4,20 Kčs, zatímco běžný rohlík stál 0,30 Kčs. Vyráběly se rovněž bochníky 1,5 kg a 2 kg.
                    Rozpékačka moderního typu je typícká pro maloprovoz.
                    Ve druhé polovině osmdesátých let byl v ČSSR vynalezen chléb z předpeku pro právě pro velkopekárny.

                  2. To, ze se chleba jmenuje Sumavsky z nej sumavsky samozrejme neudela, to je jasne.

                    Pamatuju, ze spoluzacky na stredni chodily na brigadu do pekarny na Cejl a tam platilo, ze kdyz se koncila smena, taxe chleba, ktery si kazdy bral domu, posilal peci 2x.

                    Vazenej chleba jsem tehdy poprve videl v Madarsku a koukal na to jako tele, ze vlastne neni siska jako siska.

                2. Chalupářský chleba, mají ho v Ternu za 29.90 kaček / kg. Je to takový vroubkovaný bovhník, který vydrží chutný týden bez potíží, přikrytý i déle. Konzumní plesniví už pátý den.

                  1. Takový u nás pečou taky (možná je to ten samý) a můžu potvrdit, že týden se dá v pohodě jíst. Nikdy tak dlouho ale nevydrží:)

              2. Jsem si dost jistej, ze rohliky v Jihlave staly koncem osmdesatych let 30 haleru. Polotucne mleko myslim 2 koruny, plnotucne 3,10, ale tam uz si tak jistej nejsem.

  3. Dfensi: fabia Junior mela lakovane narazniky. Na cerno. Z moldu vyleze ruzne flekaty plast takze se to lakovalo nacerno ABY TO VYPADALO HNUSNE A NIKDO TO NEKUPOVAL. Na jednom aute mel vyrobce ztratu, tuasim nekolik desitek tisic Kc. Takze se snazil to zakaznikum znechutit. Proc? V te dobe musela Skoda mit auto pod 200 000 a to byla Fabia Junior.

    Proc Fabia Junior nemela posilovac? Ze stejneho duvodu. Minimalizovat prpdej, ale mit pritom auto za 199 990 Kc. To, ze na Fabii Junior MUSEL BYT VYVINUT SYSTEM RIZENI BEZ POSILOVACE mozna vite … To model extra prodrazilo.

    Markétink je holt king.

    1. Takze narazniky lezly z lisu hnusne a pak se lakovaly, aby zustaly hnusne? Nebo spis ten cerny lak(pokud opravdu nejaky je) je porad levnejsi, nez povrchova uprava a autolak?

      A ten “vyvoj” (pokud vim, nenamahali se ani zmenit prevod) rizeni bez serva, pochybuji, ze model extra prodrazil. Vyroba pak byla mnohonasobne jednodussi.

      Je ale fakt, ze nektera “usporna” opatreni jsou usmevna. Napriklad motor se nijak nelisil od vetsiho 1.4MPi. Na druhou stranu, je to u automobilek bezna praxe, v dobach Felicie byla 1.3 40kW dokonce vyrobne slozitejsi, nez 50kW a za kterou se priplacelo?

      1. ;) je to pravda

      2. Motor 40kW byl skutečně marginálně pracnější, protože je tam něco dodatečného obrábění na pístech, ve kterých jsou vybrání, kterými se snižoval kompresní poměr. Ale řekl bych, že jde o korunové položky. Daleko víc muselo stát udržování obou variant ve výrobě.

        1. Pravda, i kdyz vyroba uz pak byla jen o nastrkani spravnych pistu do spravneho motoru. Spise by me zajimalo, proc se zmena komprese nedelala spis posunutim pistniho cepu – tim se lisi pisty 136M a 136B – a jestli vyfrezovana cast mela jeste i jine protidetonacni vlastnosti, nez jen nizsi komprese.

    2. to je klasická strategie škody, tradovaná již 50 let. Za starých časů byla škoda 105 S oproti verzi L ojebaná na věcech, které reálně snad nemohly uspořit žádné náklady (přístrojovka ze škody 100 byla podle mě na výrobu snad i dražší), ale bylo to tam proto, aby každý viděl, že jste socka, co si koupila křáp.

      jinak junior byl velmi úsměvný, protože přišel v době, kdy škodovka už cenově nestíhala (skončila legislativní ochrana státu z dob felicií) a v cenovém segmentu nejlevnějších aut kralovali korejci, francouzi apod.

      1. Skoro se mi teď zamžily oči, při vzpomínce na můj první povoz, zmíněnou 105 S (mnou překřtěnou na “Máňu”). Textilní poutka na dveřích místo madel, na to nikdy nezapomenu:-) To tehdy 20 let staré auto (koupeno v roce 2001) sloužilo věrně a poctivě a nikdy mě nikde nenechalo ve štychu… Vzpomínám si, že mě tenkrát 2x krátce po sobě vykostili PaCH za sjetý gumy. Další hlídce už byly předvedeny fungl nový all-season Good Yeary a takhle vykulený příslušníky jsem v životě neviděl – dle jejich vlastního komentáře šli téměř na jisto…

    3. Já myslím, že byly černé tak, jak je vylisovali. Občas jsou k vidění Fabie Junior, které mají na vyšisovaných nárazníkách vidět ty vlnky, co zůstávají na výlisku ze sekvenčního vstřikování.

      Řízení bez posilovače bylo z Pola. Aby se s tím dalo zatočit, museli použít větší volant z Octavie :)

      1. A jak to bylo s adaptaci zbytku fabie, ktera byla uoravena na rizeni s posilovacem? Museli zde delat upravy pro pouziti rizeni z Polo?

        1. Auto se musi spis adaptovat na posilovac, nez na jeho absenci, protoze rizeni s posilovacem je rozmernejsi.

        2. Myslím si, že velké úpravy řízení tam nebyly. Ale oproti běžným Fabiím chyběl stabilizátor přední nápravy a byly tam jiné (menší) brzdy a 13″ kolečka.

      2. Je to přesně tak. Nárazník byl takový, jak vylezl z formy. Forma byla jemně strukturovaná. Kdo se tím zabýval, tak ví. Lakované nárazníky jsou hladké. Je třeba si uvědomit, že Octavií a Fábií začala nová, zcela odlišná konstrukční sféra ve Škodovce. Prostě sběr konstrukčních komponentů po celém koncernu. A je to dodnes.

      3. Ano, nárazníky u junioru byly,tak jak vylezly v Peguformu (dnes Magna) z lisu. Z výroby byla obuta na 155/80 R13 a měla větší volant. Řízení šlo lépe než u Felicie, ale hůře než třeba u mé Corolly E8 r.v.1986. Fabii junior měla kolegyně z práce od nové ( tuším, že s ní jezdí doposud) a měl jsem možnost se tím svézt a nemá cenu se k tomu vyjadřovat. Soudruzi z AZNP se zřejmě Fábií 1,0Mpi Junior před uvedením na trh vůbec nesvezli. Možná, že měla dostat ještě klimošku bez příplatku,to kvůli bezpečnosti,aby se tím zabránilo pirátění Juniorů,na které měla primárně fokusovat. Kouzelná byla zmiňovaná díra v palubce, zřejmě odkaz k tradicím, konkrétně na Škodu Octavii do roku 1961. Litrových 38kW bylo opravdu málo na relativně těžké auto. No nekup to za 199000,-. 1,OMpi se pokoušel koncern nacpat i do VW Polo a Seatů Ibiza. Asi netrhal prodejní rekordy.Nezbývá konstatovat, že 1.2HTP byla spása.

        K motoru 1,4Mpi/44kW resp.50kW z AZNP. Jde opravdu o motor s rozvodem OHV, který vychází z Felicie. Liší se pouze zdvihem.A tudíž bylo nutné logicky přizpůsobit kliku, setrvák a skříň. Těžší fábie 1,4MPi/44kW jede subjektivně lépe než lehčí Felicie 1,3/50kW, protože proč,protože má krouťák tuším někde kolem 120Nm a jde víc vocpoda. Kámošův otec(doochodce)má stále funkční tento exemplář v provedení sedan a s motorem nejsou zásadní problémy,kromě pravidelně chrastícího řetězu každých 50-60tis. km.

        1. Neni tem motor puvodem z Popularu?

          1. Nikolivěk.
            Je ze Škody 1000MB.
            A je to držák.
            Ve Felicii 1998 jel jak z praku za 6l/100km.
            Při Lojza Thalia style 160+ jízdě Kraslice->Mosty u Jablunkova to žralo 7.5l, 550km za 5 hod…

            1. Tak to mame rozne definicie pojmu “jel jak z praku”. Ja som mal v tom case Suzuki Baleno s motorom 1.3 63kW a kedykolvek som musel z nejakeho dovodu sadnut do firemnej Felicie, vyslovene som trpel nedostatkom vykonu.

        2. Kroutak ma, ale zas ma delsi prevody a vyssi vahu, ktera ten kroutak sezere.. Me tedy neprislo, ze by jela extra lip. Hlavne ve vyssich otackach ten motor strasne slabne

        3. S Juniorem jsem párkrát jel. A nebyl to vždycky ten stejný. Měl jsem dojem, že měl motor 1,2 HTP (40 kW). Prostě to znělo jako klasická HTP. Je to možné, nebo měly všechny Juniory motor 1,0 MPI?

          1. Pozdejsi Juniory uz mely Hatapku. Nektere tusim mely i 1.4 OHV

  4. S tim rizenim by me to fakt zajimalo, co stal ten vyvoj a vyroba oproti servu :)
    Ale tem naraznikum fakt neverim, ty plasty maji hruby povrch a lakovani zabere nejaky cas a penize.

    Je ale fakt, ze s nesmyslnymi usporami ma Skodovka dlouhou zkusenost. Fabia Junior mi prijde jako realizace Favoritu 115L. Ten mel dokonce jiny pristrojovy stit, aby nemusel mit otackomer. Nastesti jim doslo, ze nema cenu neco takoveho vyrabet.

    Pak tu mame Octavii 1.4MPi 44kW. Tu nastesti nikdo nekupoval.

    A hodiny misto otackomeru a chybejci predni stabilizator u temer vsech Felicii 1.3 je taky celkem usmevna uspora.

    1. Kruci, nevim proc mi to skocilo do noveho vlakna…

    2. s tou octavii se pletete, kdysi jsem stopnul jednoho nebohého obchoďáka, jehož firma tento vehikl zakoupila v hojném počtu, nadával jak dlaždič, na D1 to jelo v kopcích max 80 kmh a předjížděly nás snad i stodvácy (tehdy ještě hojně v provozu)

      1. Tak to “nikdo nekupoval” bylo samozrejme nadnesene – nejake se prodaly, ale rozhodne jsou mene caste, nez jine motorizace. Osobne jsem nikdy zadnou s timto motorem nevidel, zatimco OHV Fabii jezdi pomerne dost

        1. jo OHV fabie je pořád jedna z nejčastějších. Tak ono to nebylo tak zlé, ve srovnání s tehdy ještě stále dominujícími socialistickými auty a základními motorizacemi ostatních malých aut, Opel dával tehdy do corsy litrovku snad 37 kW, vím že se dělal Escort 1,3 44 kW apod….

          1. Na OHV motoroch ako takych nie je absolutne nic zle. Dokonca ani na pouzivani motora ktory konstrukcne siaha do 60. rokov.
            Akurat to musi byt motor pri ktorom to stoji za to.

            1. Myslim, ze u skodovackeho motoru to stalo za to. Neznam moc stejne objemnych osmiventilu, co by melo vetsi vykon a s vicebodovym vstrikem se dalo jet i celkem usporne. A mimo tesneni pod hlavou byl snad neznicitelny.

              1. No, ja som mal na mysli skor nieco take: https://en.wikipedia.org/wiki/Buick_V6_engine

                1. Me je to jasne, ze byla myslena nejaka americka V-cka, kde ma OHV nejvetsi smysl. Ale nikdy jsem nepochopil,co je vlastne tak moc spatneho na malem atmosferickem motoru s OHV? Vyjma toho, ze je omezen na 2 ventilovou techniku a nelze tak honit papirovy vykon otackami, vidim spis pozitiva v jednodussi udrzbe a lepsi vydrzi.

                  Je tedy fakt, ze u Skodovky se k OHV pridava jeste gumova 3x ulozena klika a chybejci napinak retezu, ktery vytvari efektni zvuk ala sici stroj

                  1. Existuje nejaky technicky dovod na to preco by maly OHV motor nemohol mat 4 ventily na valec? Velky motor s rozvodom OHV a so 4 ventilmi na valec existuje minimalne jeden.

                    1. Co je zac ten ctyrventilovy motor? Celkem me to zajima.

                      Co jsem mel v ruce hlavu ze Skodovky, nevim, kam by se ty dalsi ventily nacpaly. Resp. Kanaly k nim, ventilove tycky zabiraji dost prostoru. A napada me, jestli by to nebylo drazsi, a slozitejsi, nez OHC

                    2. Je to Cummins 6.7 turbodiesel co sa montuje do Ram 2500 a 3500. Radovy sestvalec.
                      Co je ale zaujimave je fakt ze pre 5.0 V8 montovany do Nissanu Titan Cummins pouzil obvykle riesenie. 2 x OHC 32 V

                    3. No ja viem, že takýto motor je v Yamahe MT01 – V2, 1670ccm, OHV a 4 ventily na válec a s najväčšou pravdepodobnosťou je takejto konštrukcie aj motor (predchodca) v Yamahe XV 1700 RoadStar Warrior. Ale to sú motocyklové motory.

                2. Díky za vzpomínku. Měl jsem ho jako 3.8 V6 v 1987 Pontiacu Bonneville. Dokonce přesně v této barvě a s těmito koly:
                  https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/1987_Pontiac_Bonneville_SE%2C_rear_left.jpg/220px-1987_Pontiac_Bonneville_SE%2C_rear_left.jpg

  5. Položím otázku. Ve Strakonicích (ČZM) se montovaly a zčásti vyráběly převodovky do Favoritů a později do Felicie. Kdo ví, kolik provedení převodovek se tam montovalo do Felicie?

    1. Nevim, kolik jich tam vyrabeli, ale do Felicie bylo nejakych 9 variant prevodovek

      1. A v čem se lišily? Převodovými poměry?

        1. Presne tak. Byly 3 typy prevodovek:

          Pred faceliftem 10S (favoriti prevodovka) a 14S (upravena pro VW motory), ktere mely rozdilne prevody.

          Po faceliftu zasahl cost-cutting uz byla jedina prevodovka, 14SK, se stejnym odstupnovanim pro vsechny motory, jen verze pro VW mela lehce vyztuzenou skrin.

          Nakonec se lisil staly prevod pro kazdou motorizaci, docela zajimave je, ze slabsi, 40kW MPI melo delsi prevod, nez 50kW.

          Jinak po uprave na lankove razeni se tato prevodovka pouzivala i ve Fabiich a Lupu se skodovackym motorem

  6. Šálí mě zrak? D-FENS v jednom článku chválí dýzlovou škodovku a ve druhým cost cutting a škodovku obecně?

  7. Těch 300tis je prostě furt moc nebo spíš těch 29tis průměr je málo, člověk s ženou na mateřský, 2deti hypotéka je rád že je rád a jezdi při nejlepším 10ti letym autem a mohli se ať se mu nerozspype. Ten luxus zajít do salonu pro auto moc lidí nemá, spíš důchodci, nebo dobrodruzi co jim hrozí exekuce a to malý procento lidí co vydělávají slušný peníze ale ti asi pro fabii nepůjdou, takže jsme u toho, fabii si koupí důchodce co neví co s penezma a je lakomej je věnovat rodině a tak uloží svoje prachy do nákupu auta kterýmu ještě ten den kdy si ho doveze domu klesne hodnota o 50tis a za rok je na půlce, a další jsou fleety který se toho po záruce zbaví a v tu chvíli přichází na řadu prumerna Česká rodina která si vzala půjčku nebo leasing a vezou si domů poměrně zánovní vůz.

    1. Otázka taky je, jestli koukat po Škodovce a nezaměřit se třeba na Korejce, u kterých si troufám říct, že už jsou v dnešní době kvalitativně minimálně na stejné úrovni a zároveň jsou levnější, byť už ne o tolik jako dřív. Docela jsem se divil, teď nedávno zvítězila v Německu i30 před Sportagem. A dobře se umístila i většina Škodovek…
      ___
      https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/mezi-nejspolehlivejsimi-ojetinami-je-podle-nemcu-pet-aut-vyr/r~6a73f49c6df311e78edb0025900fea04/

    2. Pořád je teď nové auto zřejmě nejdostupnější v historii.

      A ano, člověk s průměrnou mzdou, ženou na mateřské, dvěma dětmi a hypotékou asi nebude kupovat nové auto.

      Podle mě má smysl o novém autě uvažovat ve dvou případech:
      a) Záruka a spolehlivost je natolik podstatná, že jsem ochotný to zaplatit (např. mě auto živí), nebo
      b) mám dost peněz na to, aby mě ten příplatek za nové auto nemusel trápit.

    3. Takový člověk si to auto může koupit, než si nadělá děti a hypotéku. Auto vydrží v klidu 10-20 let, když se o něj relativně dobře stará a nejezdí 50t km/ročně.

      Taky ten děda si nové auto na kterém najede pár tisíc než přestaně být schopný řídit nebere do hrobu. A auta se v rodině velmi často dědí (můj případ).

      A ojetá Fabie za 50-100tis. je pořád velmi solidní auto, pro toho kdo najede pár tisíc ročně ideální volba.

      1. „Takový člověk si to auto může koupit, než si nadělá děti a hypotéku. Auto vydrží v klidu 10-20 let, když se o něj relativně dobře stará a nejezdí 50t km/ročně.“

        Nicméně takové chování je mimořádně hloupé.

        Už jen kupovat si nové auto na 10-20 let je dost nesmysl.
        S výjimkou situace, kdy zrovna teď potřebujete nové auto, ale za pár let ta potřeba skončí.

        Jinak je kupování starších aut na kratší dobu nejen finančně mnohem výhodnější, ale zároveň i flexibilnější.
        Protože pokud někdo aktuálně žije ve dvou s přítelkyní a do budoucna plánuje svatbu, hypotéku a děti, je fakt blbost plánovat jedno auto např. na 15 let.

        1. Proc ne? Forester, napriklad.

          1. Máme v rodině Mondeo, které má 20 let a bylo kupované tuším jako dvou nebo tříleté auto. Jezdí stále a určitě ještě chvíli bude. Interiér už není žádná hitparáda, ale pořád plní účel. To samé byl Escort 1.8 TD (asi nejhorší motor dle pověstí), který se dožil v klidu 18 let (kupovaný jako osmiletý), než byl zrušen předek při bouračce.

          2. Nejde o výdrž toho auta, o tom jsem nemluvil.

            V situaci „aktuálně žijeme ve dvou, během pár let plánujeme svatbu a hypotéku“ je blbost kupovat auto na 15 let, protože jaký druh auta byste koupil?
            Auto pro pár na výlety a do práce, které za 7 let a 3 děti nebude stačit, nebo rodinné auto, které příštích 5 let budete živit zbytečně a pak se ukáže, že to stejně chtělo něco trochu jiného?

            Další nevýhoda plánu „nové auto na 15 let“ je, že velkou část nákladů platíte hned zpočátku (musíte auto zaplatit a první roky snášet obrovský pokles hodnoty).
            Čili když za pár let přijde nečekaná situace a auto musíte prodat, skončíte hodně v mínusu.

            A samozřejmě, měnit starší auta v kratším intervalu vyjde mnohem levněji.

  8. Jinak nějaké důvody proč Fabia 2 je šrot? Design? Motory? Spolehlivost?

    1. Za sebe říkám nesmyslně tvrdá (skákavá), s šíleně hlubokou palubkou a nízkým čelním sklem (viditelnost z auta na houbelec). Motor 1.4 16V nebyl úplně nejhorší, kromě toho, že naloženýmu se mu moc nechtělo a po dálnici to chlastalo a řvalo jak prdlý (krátký převody). Za 100k km se 2x vysypala převodovka, 1x ložisko a řidičovi záda. Na autě všechno příplatkový, interiér nuda a šeď, volant z tvrdý gumy – potily se na tom ruce, smekal se. Nastavení pedálů a dráhy šaltrpáky nechutný. Nakonec ji ukradli z parkoviště, někdo si asi udělal “radost”. Zkušenost z rodiny, řídil jsem to párkrát, celkem tak 1k km.

    2. Pri porovnani s jednickovou fabii je to krasny priklad cost-cuttingu.

      Kvalita interieru mizerie, horsi plasty, vsechno vrze, vetsina verzi nema ani kryt schranky pred spolujezdcem (navrat k junioru?). Na pohled lacine zpracovani.

      Kapota bez jakekoli zvukove nebo tepelne izolace, celkove odhlucneni, hlavne od podvozku, mi prijde horsi, nez na jednickove

    3. Jinak nějaké důvody proč Fabia 2 je šrot? Design? Motory? Spolehlivost?
      Kdo normální by si třeba ještě v roce 2011 koupil techniku z hloubi 90. let?

    4. Zásadní problém je vnější design, který se prostě nepovedl. Uvnitř to taky není moc útulné. Ale je potřeba jasně říci, že Fabia 2 je spolehlivější, podařilo se “vychytat” konstrukční problémy, které trápily první generaci. A v autě je více místa pro lidi s vysokými postavami, jak na místě řidiče, tak na zadních sedadlech.

      1. Zbytek neumím posoudit, protože jsem v F2 nikdy neseděl a vlastně ji ani neviděl zevnitř … ale zvenku je to asi to nejhnusnější auto, co se během mého dlouhého života u nás vyrábělo.

  9. Proč v okruhu mých příbuzných a známých dělá kde kdo za sotva 14000,-Kč čistého, platí 8-10000,-Kč jenom za bydlení a nekupuje si každých 5 let fungl nový vůz? :-/

    1. Neumím posoudit. Možná, že nedávali ve škole pozor?

      1. A vypadá to na jednoho člověka v bytě (nájmu). Takže minimílní příjem a eště táhnou výdaje jaxviňa.

        Apropo, i v největší prdeli shání třeba lídl trvale lidi a nástupka je tam tak 17-21.

        1. Což je těch 13500-16500 čistého. Takže těch 14000 vlastně sedí. U těchto příjmů je ta nástupka většinou také maximum.

          1. Myslíte že budou na billboardech jak zoufale sháněj lidi uvádět hrubku? I těch 21 v Pze? Bych spíš řek, že nemyslíte, za to by jim nikdo ani nevodevřel dveře…přičemž po roce slibují asi +1500 a po dvou troiku, nebo tak nějak, přesně se mrkněte k nim.

            Kámen úrazu je, že i tady se musí makat. Dyby tidle uměli makat, tak i jako kopáči si vydělaj minimálně 20, a nebýt úplní dementi, tak nějaký řemeslo pochytí a už to jede. Ale tadle sorta chce ve skutečnosti zaměstnání, nikoli práci, však voni za nic nemůžou, to všechno systém, kapytalysťy, zlodějy, žejomámo. Takle přistupují ke všemu, hlavně se moc nenamáhat, hodit to nějakejm barevnejm socanům, co slíbí nejvíc a pak trochu pobrečet a natáhnout ruku. Vsadím se, že polovina jeho známejch sou úředníci, ať už skutečně stádní, nebo dělají nějaký podobně zbytečný místo v soukromé firmě, kde je jenom kvůli tomu, kolik byrokracie režim na firmy nakládá.

            Kdekoli u západních hranic s Reichem neustále všichni sháněj i na pozice typu lidskej podavač s vysílačkou ve skladu za 23-25k. Mnohde zajistěj i ubytko. Do pár let to všude bude robotizovaný, a proč? Ani nejde tak o úsporu, jako o to, že ani za tydle prachy tam ti líní vohnouti nejdou. Radši budou sedět v nějaké zkrachované prdeli typu Ostravsko, Mostecko, a brečet, jak je to špatný a jak za komoušů bylo hej. No holt už nikoho nezajímá roční výroba tintilion tun oceli, takže ani uhlí, a režim mrkhá prachy jinam než na umělý přeplácení horníků. Když na to volové ani za čtvrtstoletí neumí zareagovat, ať klidně pojdou hladem. Pomocnou ruku najdou na konci vlastní paže, ne na úřadě.

            1. Jen drobnosti:
              – Roční výroba oceli stále ještě leckoho zajímá a Mittal tuším nemá s odbytem problémy. Podobně jako těsně navázané subdodavatelské firmy.
              – Horníky zaměstnávají již desítky let soukromé společnosti, které horníky uměle rozhodně nepřeplácejí
              – Ti volové za čtvrtstoletí reagovali docela dost, takže byli ve velkém zaměstnáváni Poláci.

              1. To chce klid, vždyť je to jenom Behemot :)

            2. No, to myslím. To jste mě překvapil, vůbec mě nenapadlo, že by někdo někdy oficiálně inzeroval čistou mzdu. Jo, bude to hrubka.

              Jinak s tím co píšete souhlas.

              1. Koukám, že u igňorků ještě jedou na ocelový pětiletky…ten Ind, to je ten, co mrdá na všechny normy a limity, a všichni se na něj bojej sáhnout, protože by to všechno strhnul a šel o dům dál, takže by vopravdu pošli hladem? Aha.

                Myslel jsem, že to přesně jsem napsal, už je nepřeplácí, výnos výpalnýho rozhazuje režim jinam (třeba na úředníky), proto vohnouti brečej, že je všechno fpiči, páč už nemaj vysoce nadprůměrný prachy. Ale jestli si to musíte vždycky zopakovat, jak je ctěná libost.

                Jéje, reagujou až tak, že režim musí řešit „krizi“ po utlumování těžby (které probíhá celou dobu, taky dochází k upgradu technologií a je třeba méně, ale specializovanějších lidí, elektrikářů, strojařů, že), špeciální dávky pro fárače a dokonce předčasný důchody bez penalizace? To je reakce až za roh.

Napsat komentář

D-FENS © 2016